Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 11. října 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Vláda má dnes na programu dalších, celkem, 40 bodů. Jsou mezi nimi tak důležité body jako jsou restrukturalizace českého ocelářského průmyslu, čtyři návrhy investičních pobídek, Zpráva o životním prostředí ČR, zmírňování některých majetkových křivd způsobených obětem holocaustu, vízová politika a mnohé další. Postupně vás s těmito body seznámíme. Nejprve předám slovo premiérovi Miloši Zemanovi.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, jsem velmi rád, že jsem na této tiskové konferenci spolu s osvědčeným tandemem spolupracujících ministrů životního prostředí a průmyslu a obchodu, jejichž zajímavé diskuse občas přátelsky oživují naši vládní scénu. Nebudu opakovat to, co vám bezesporu řeknou oni, a omezím se na poněkud obecnější konstatování. Vláda se dnes výjimečně nezabývala návrhy zákonů a to proto, že jich sněmovna má od vlády dostatek, což prokazuje i fakt, že týdeník, nikoli přátelský této vládě, konstatoval, že nezačala legislativní smršť, ale legislativní uragán. Vítám toto konstatování a oceňuji je. Jak víte, poslanecká sněmovna má na svém zítřejším programu celkem 200 bodů, což je rekord v činnosti této sněmovny. Vláda se proto zabývala jinými materiály, převážně koncepční povahy, a jsem si vědom toho, že jenom těžko mohou tyto materiály připoutat vaši pozornost. Na rozdíl od těch, kdo se zabývají žalobami v Bruselu, my se zabýváme schvalováním pozičních dokumentů pro EU. Na rozdíl od těch, kdo chtějí vypovědět opoziční smlouvu, my se zabýváme schvalováním investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory, protože se domníváme, že tyto pobídky vytvářejí nová pracovní místa, přispívají k příchodu nových moderních technologií a tak dále akcelerují ekonomický růst. A tak bych mohl pokračovat dál a dál. Domnívám se, že dnešní zasedání vlády bylo věcné, klidné a z hlediska novinářských témat možná až nudné. Řeknu vám upřímně, že bych si přál, aby tak tomu bylo i nadále. Děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji. Naše informační kolo dnes zahájí ministr Grégr čtyřmi investičními pobídkami a restrukturalizací českého ocelářství.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, dobré pozdní odpoledne. Začal bych tak, jak byly body programu za sebou, to znamená, restrukturalizací českého ocelářského průmyslu. Je to úkol, který vychází z úkolu Evropské komise, kde musíme požádat o prodloužení výjimky restrukturalizace českého ocelářského průmyslu s účastí státu, protože předminulá vláda nepožádala o prodloužení pětileté výjimky z protokolu číslo 2 ESUO, to je Evropské společenství pro uhlí a ocel, čili vlastně tento důležitý sektor by nemohl být restrukturalizován s účastí a za pomoci státu. Nemusím snad zdůrazňovat, že ocelářský průmysl je velice důležitý, nejenom z hlediska celého řetězce průmyslové výroby, ale i stavebnictví. Podmiňuje i jeho konkurenceschopnost, ale je to i oblast, která je velice citlivá právě z hlediska zaměstnanosti a nyní, zejména v severomoravské oblasti, když Kladno a severní Čechy, Chomutov, svými kapacitami poklesly, ale jsou rovněž součástí této restrukturalizační studie. Na základě odsouhlasení té studie "Restrukturalizace českého ocelářského průmyslu" bude tato první etapa konzultována s Evropskou komisí, bude požádáno o prodloužení výjimky a na základě projednání a odsouhlasení této studie bude nastupovat druhá etapa, která položí základ pro restrukturalizaci českého ocelářství. Principy navrhované restrukturalizace spočívají v pěti základních krocích. Je to jednak zásadní útlum neproduktivních kapacit nebo neproduktivních technologií, dále rozvoj perspektivních technologií pro výrobu konkurenceschopné produkce, dále je to náprava ekologických škod a ekologizace další výroby. Tady nastupuje právě ten zmíněný tandem Grégr - Kužvart, jak jej zmínil pan premiér a kde nejsou neshody. Dále je to sociální program, protože během 10 let se bude snižovat velký počet pracovníků. Potom je to podpora výzkumu a vývoje. Celkové náklady na tento složitý proces se odhadují zhruba na 82 miliard korun, kde z velké části budou participovat podniky, jichž se restrukturalizace bude týkat. Dále je to záležitost dlouhodobých půjček bankovního sektoru, účast státu a účast prostředků Evropské unie, pokud bude postupováno v těch sjednaných krocích a budou koncepce tak, jak je navrhuje česká vláda. Takže to je úkol, který je nesmírně důležitý nejenom z hlediska konkurenceschopnosti českého průmyslu, ale i úkol z hlediska zaměstnanosti v regionech. Jedná se o takzvané citlivé odvětví v rámci EU a proto tento krok bude mít určitou dobu trvání a bude velice pečlivě sledován. To je asi k tomuto bodu vše. Dále jsme projednali čtyři významné investiční pobídky. Je to celá série již přijatých investičních pobídek a víte, že právě příliv kapitálu do našeho národního hospodářství, do průmyslu, velice významně přispívá k důvěryhodnosti naší ekonomiky, našeho národního hospodářství. Posiluje, až nechtěně, naši měnu, ale zejména zakládá další národohospodářské příležitosti a příležitosti pracovní. Z dnes předložených čtyř pobídek je první společnost Schoeller Litvínov, která byla založena firmou Schoeller Projekt GmbH se sídlem v Dürenu, čili je to SRN. Jedná se o bavlnářský sektor, čili sektor velice nutný, který zde má tradici a dá se říci, že již několik let po sobě v této oblasti ubývá pracovních příležitostí a klesá konkurenceschopnost. Tato investice má být situována v Litvínově v rozsahu 43 milionů US $. Tato investice má vytvořit 310 pracovních míst a dosažení plné produkce se předpokládá v roce 2003 s tím, že obrat se zvýší z dnešních asi 900 milionů korun na 2 miliardy korun. Takže tato investiční pobídka je rovněž v oblasti, která je dnes zasahována, kromě Chemopetrolu Litvínov, značnou mírou nezaměstnanosti. Další investiční pobídka se týká společnosti Barco N.V. Je to belgická firma. Je to přední evropská společnost v oblasti dodávek elektronických systémů pro dopravu, telekomunikace, zdravotnictví, obranu a další sektory. Tato společnost má jako celek roční obrat přes 14 miliard belgických franků. Pro realizaci projektu založila tato společnost v ČR dceřinnou společnost Barco Manufacturing s.r.o. Jedná se o investiční projekt v rozsahu 14 miliard US $.

Miloš Zeman, předseda vlády: Bylo by to milé, ale jedná se o 14 milionů US $.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Děkuji za opravu,     Autom. řádkování   to bylo samozřejmě přeřeknutí. ? 14 milionů US $, z toho 6,5 milionu do technologií a zbytek do výstavby nového projektu na Kladně. Předpokládá se, že investor po zainvestování docílí obratu 10 milionů US $ za rok a vytvoří 150 nových pracovních míst. Další návrh investičních pobídek předložily Gramofonové závody a.s., čili česká společnost z Loděnic u Berouna. Rozsah investičního projektu má výši 13,7 milionů US $, z toho vysoká část připadá do technologií a předpokládá se vytvoření pouze 21 nových pracovních míst. Jedná se však o udržení stávající zaměstnanosti a i o udržení konkurenceschopnosti tohoto sektoru. Takže i tato investiční pobídka byla schválena. Poslední investiční pobídka, kterou jsme dnes odsouhlasili je návrh investiční pobídky pro firmu Continental AG. Je to firma, která má sídlo v Hannoveru v SRN. Nemusím snad zdůrazňovat, že patří mezi světové společnosti v oblasti dodávek pneumatik a brzdných systémů. Zde se jedná o investiční projekt v rozsahu 69,4 miliony US $, z toho většina připadá do technologií a výstavby nového provozu v rámci již zprivatizovaného Barumu Continental. Investice vytvoří 700 pracovních míst, 100 nových a 600 jako převod ze stávajících provozů, které by jinak byly zrušeny. Po spuštění nového provozu na přelomu roku 1999 - 2000, čili je to investice, která, jak už jsem říkal, se vkládá hlavně do technologií, čili rychle realizovatelná technologie, je plánovaný roční obrat 110 milionů US $ za rok. Zde by se snad mohla vyskytnout námitka, která zazněla i ve vládě, že tato investice by byla stejně realizována i v případě, že by nebyla akceptována investiční pobídka. Chtěl bych upozornit, že se jedná o zcela nové technologie a zájem o tento nový provoz byl například projeven z Polska a i z dalších zemí. Myslím si tedy, že ta modernizace právě této technologie, která má velké uplatnění na světových trzích je pro ČR, nejenom z hlediska zaměstnanosti, ale i z hlediska uplatnění produkce firem mající sídlo na českém území, velice žádoucí. Děkuji za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Já jenom shrnu, že celková výše investic při těchto čtyřech pobídkách je téměř 140 milionů US $ a bude vytvořeno téměř 1200 nových pracovních míst. Jinými slovy je to velmi dobrá zpráva pro český průmysl, stejně jako je dobrá zpráva i výsledek průmyslové výroby za srpen, který dnes zveřejnil Český statistický úřad, kde, jak mnozí již víte, průmyslová výroba stoupla o 1,5 %. Ministr Kužvart vás nyní seznámí se zprávou o stavu likvidace škod po povodních v roce 1997 a 1998 a též se zprávou o životním prostředí ČR za minulý rok.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, stručně k materiálu, který dnes vláda projednávala a schválila. Šlo o Zprávu o stavu likvidace škod po povodních na Moravě a ve východních Čechách v letech 1997 a 1998, o finančním a materiálním zajištění zbývajících prací a časovém harmonogramu dokončení všech potřebných úprav v povodích postižených povodněmi. K tomuto materiálu bych chtěl dodat pouze tolik, že rozsáhlá diskuse, která se k tomuto materiálu rozvinula, vycházela nejenom z toho důvodu, že jsme řešili poměrně neřešitelnou rovnici, jak požadavky na krytí likvidace povodní po roce 1997 a 1998, které jsou několikanásobně vyšší, než zdroje, které máme, ale i proto, že to bylo v různých režimech, včetně režimu využití prostředků, které pocházejí z dobrovolné charitativní sbírky občanů po těch katastrofálních povodních v roce 1997. Chtěl bych zdůraznit, že řada bodů usnesení vlády, které k tomuto materiálu bylo přijato, toto usnesení je čtyřstránkové, čili vidíte, je velice složitá a rozsáhlá a i procesně komplikovaná. Například resortu místního rozvoje pomohl, při krytí řady požadavků, příspěvek na výstavbu jednoho objektu, který slouží pro ubytování lidí se zdravotním postižením. Jde o jeden z charitativních domů v Otrokovicích. Konkrétně jde o Domov naděje - chráněné bydlení pro tělesně a duševně postižené děti a mládež Otrokovic. Je vidět, že zde vlastně ještě realizujeme určité kroky, které vedou k odstranění škod po povodních v roce 1997. Zároveň jsme svým usnesením také přijali rozhodnutí zabezpečit prostředky pro odstranění škod na místních komunikacích v obci Býšť. Já to zde záměrně zmiňuji právě proto, že se jednalo o určitou nepřesnost, kdy v roce 1998 bylo vymezení škod pouze na příslušné okresy Rychnov a Hradec Králové. Toto je okres Pardubice. V této obci prokazatelně došlo ke škodám na místních komunikacích v důsledku těch povodní v roce 1998. I zde jsme vlastně dořešili ten problém, který byl, z minula, stále na stole a stále neřešen tím, že jsme vyšli, byť i těmi omezenými finančními prostředky, vstříc v rekonstrukci velmi potřebné infrastruktury. To, co považuji za stejně, ne-li ještě důležitější, je, že vláda dnes projednala a svým usnesením přijala Zprávu o životním prostředí ČR v roce 1998. Zde bych chtěl konstatovat, že tato zpráva, která je poměrně optimistická, může být optimistická jen a jen proto, že základní sada zákonů na ochranu životního prostředí, složkových zákonů, byla přijímána v letech 1990 - 1992 a že jsme jako stát vynaložili nemalé prostředky, ať už ze státního rozpočtu, z komunální sféry nebo v podnikatelském sektoru, právě na oblast odstraňování příčin znečišťování jednotlivých složek životního prostředí. Ale i přes tento velmi výrazný posun v hlavních složkách životního prostředí, to znamená oblast ochrany ovzduší a vod a i určitou chválu, kterou slyšíme například ze strany OECD, že tento pokrok například v oblasti ovzduší je obrovský a v málokteré jiné asociované zemi byl takto zaznamenán. Víme, že je řada problémů, které souvisejí především v oblasti ochrany ovzduší s obrovským rozmachem individuálního automobilismu a s tím, že v oblasti znečištění ovzduší oxidy dusíku je to obrovský problém v urbanizovaných zónách. Možná by ještě zasloužilo zmínku to, že tento systém hodnocení je standardizován v OECD, kdy vycházíme ze základní sady takzvaných enviromentálních indikátorů a tento systém hodnocení je srovnatelný v zemích OECD i v asociovaných zemích. A úplně na závěr svého vystoupení bych chtěl zdůraznit, že výsledek mého jednání s kolegy ze zemí visegradské čtyřky ukazuje, že máme velmi podobné zkušenosti se získáváním prostředků na odstraňování těch starých škod i na preventivní opatření do budoucna a největším problémem a prioritou je zformulovat kvalifikovanou investiční strategii do budoucna. To znamená, odkud získávat finanční zdroje na to, abychom naplnili naše závazky vůči EU, především v té oblasti ochrany vod a ovzduší. To je na úvod vše.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Já začnu pozičním dokumentem kapitoly 21, to je regionální politika. Tento dokument byl schválen a hlavními obsahovými body tohoto dokumentu jsou zejména: právní základna a legislativa v regionální politice, a potom uplatňování principů koncentrace, partnerství a subsidiarity, doplňkovosti, hodnocení monitorování a koordinace při přípravě na strukturální fondy. V tom pozičním dokumentu se uvádí, že Česká republika je připravena akceptovat acquis communautaire v celé této oblasti, a že nepředpokládá žádné problémy se vstupem příslušné legislativy v platnost, a ani s jejím prováděním. Z toho důvodu tedy nebude vyžadovat žádná přechodná opatření v této kapitole. Vláda dnes projednávala další dva dokumenty týkající se regionální politiky. Byl to návrh první verze Národního rozvojového plánu, a potom návrh Regionální programu podpory rozvoje vybraných hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů. Projednávání těchto bodů bylo přerušeno, protože je potřeba oba tyto body dopracovat a provést další připomínkové řízení. Jenom připomínám, že se jedná vůbec o první dokumenty, kde se kloubí regionální politika s politikou jednotlivých odvětví, s politikou strukturální. Z tohoto důvodu jsou to dokumenty velmi obtížné, a z tohoto důvodu je potřeba provést další připomínkové řízení. Vláda se též dnes zabývala problémem zmírňování některých majetkových křivd způsobených obětem holocaustu, a to jak v otázkách nemovitého majetku, tak i v otázkách movitého. Vláda v této souvislosti vzala na vědomí zpřesněný seznam jak toho nemovitého majetku, tak i movitého, kde, jak víte, se jedná hlavně o obrazy, které jsou nyní v Národní galerii a půjde zde o převod těchto obrazů Židovskému muzeu. Vláda v této souvislosti uložila místopředsedovi vlády a předsedovi legislativní rady, aby do 30. listopadu tohoto roku předložil vládě návrh zákona, který bude tuto problematiku řešit. Jinými slovy, v těch nemovitostech, i v movitém majetku, kde půjde o vydání tohoto majetku, tak, aby ten zákon prostě umožňoval toto vydání a tam, kde to nepůjde, tak, aby navrhl prostě další formy, kde by se případnou kompenzací mohly tyto majetkové křivdy zmírnit. A s posledním tématickým okruhem, se kterým vás v úvodním slově seznámím, bylo projednávání vypovězení těch jednotlivých dohod o zrušení vízové povinnosti. Vláda se rozhodla, že bude vypovězeno toto ujednání s vládou Kubánské republiky, a potom též s vládami Korejské lidově-demokratické republiky a Kambodžské socialistické republiky. U těchto dvou států se jedná o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických, služebních a zvláštních pasů. Pokud jde o ty další země, to znamená v první řadě Rusko a Bělorusko, tam se vláda dohodla, že v této fázi tyto dohody vypovězeny nebudou. Tolik tedy na úvod, a nyní již máte slovo vy.

Jan Němec, Česká televize: Já bych měl dvě otázky, jednak jestli vláda rozhodla, jak naloží s penězi z privatizace Československé obchodní banky, a jak tedy s nimi naloží. A druhá otázka trošku mimo, zřejmě na pana premiéra, zda už je jasné, kdy vláda zařadí na svůj program onen bod, kdy by měla pověřit NKÚ prošetřením záležitosti s údajnou korupcí novinářů. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Tak já nejdříve k té první otázce. Vláda tuto informaci vzala na vědomí. Jak jste již řekl, jsou to vázané peněžní prostředky Fondu národního majetku získané z prodeje akcií Československé obchodní banky. Zde se jedná o rozdělení celkem 17 miliard 998 miliónů korun, a tyto prostředky budou použity takto: 5 miliard 800 milionů pro účely nemocenského, důchodového a zdravotního pojištění; 4 miliardy 495 milionů korun na navýšení základního jmění v České spořitelně, 2 miliardy 9 milionů korun na úhradu nákladů a ztrát Konsolidační banky, 5 miliard 306 milionů korun na doplnění zdrojů České inkasní a 388 milionů na doplnění zdrojů v České inkasní dle dalšího rozhodnutí, to znamená k restrukturalizaci finančních závazků ČKD. Pokud jde o ten zbytek, to znamená 5 miliard 889 milionů korun, tyto peníze budou samostatně evidovány na účtech Fondu národního majetku a budou použity pouze na základě dalšího rozhodnutí Vlády ČR.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já bych jenom doplnil, jak už vyplývá z přehledu, který mluvčí vlády řekl, vláda používá těchto prostředků především k stabilizaci transformačních institucí, které byly ve značně komplikovaném, někdy téměř insolventním, v každém případě zadluženém, stavu. Doufám, že další výnosy z privatizace už půjdou tak, jak bylo oznámeno, především do fondu bydlení a do fondu dopravy. Pokud jde o vaši druhou otázku, předpokládám, že to předloží ministr zahraničí, který to také na své tiskové konferenci oznámil. Ministr zahraničí dnes nebyl na zasedání vlády přítomen, takže to předložit nemohl. Pokud někdo ví, kde je, budu rád, když to novinářům sdělí.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já bohužel nevím, kde je.

Miloš Zeman, předseda vlády: Ministr zahraničí je patrně v zahraničí. Nemocen není, to bych se dověděl.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Dobrý den. Pane premiére, nemohu se nezeptat na záležitost opoziční smlouvy a na to, že pan místopředseda ODS Miroslav Beneš dnes naznačil, že by ta opoziční smlouva mohla být skutečně vypovězena. To je jedna otázka. A teď už přímo k jednání vlády, proč se tedy oddálilo nebo zatím nerozhodlo o zrušení těch víz s Ruskem, Běloruskem a Čínou. A poslední otázka je na pana ministra Grégra. U té restrukturalizace ocelářského průmyslu, tam se jedná o určité útlumové programy. Čeho by se konkrétně měly týkat, kterých podniků, případně, možná spíše, kterých segmentů toho ocelářského průmyslu. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Vláda se na svém dnešním zasedání ani vteřinu nezabývala problematikou opoziční smlouvy. Jednak proto, že je to záležitost vedení sociální demokracie a vedení ODS, jednak proto, že vláda musí pracovat a jedná ještě v této chvíli. Proto bylo zrušeno pressfoyer. A těch bodů, jak už jste slyšel, je tam asi čtyřicet. Pokud chcete slyšet můj názor, já předpokládám, že ODS tento týden přijde na setkání s vedoucími představiteli ČSSD se svými konkrétními představami a dokud jsme tyto představy oficiálně neslyšeli, nebudeme reagovat na žádné mediální výkřiky kohokoliv z ODS. Pak tam byla druhá otázka, proč jsme dosud neprojednali otázku zrušení bezvízového styku s Čínou. V diskusi padly názory, které nakonec převážily, že by to mohlo negativním způsobem ohrozit rozvoj obchodních vztahů s oběma těmito zeměmi. Nakonec jsme ovšem také dospěli k názoru, že naopak je zapotřebí poněkud urychlit zrušení bezvízového styku s Ukrajinou, a to především z toho důvodu, že řada ukrajinských dělníků je u nás zaměstnávána nelegálně, že často polovinu, ne-li více, svého platu odvádí různým mafiánským bossům, a že se významnou měrou podílejí na organizovaném zločinu. Podle některých odhadů ministerstva práce a sociálních věcí, které jsou samozřejmě jenom přibližné, se dá říci, že realizace těchto a dalších opatření, především v souvislosti s Ukrajinou, by mohly mít brzdící vliv na dynamiku nezaměstnanosti až do výše 0,5 %. Prosím, aby mně bylo přesně rozuměno, já netvrdím, že nezaměstnanost klesne o 0,5%, já říkám, že by tato opatření mohla mít brzdící vliv až do výše 0,5 %.

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: K té restrukturalizaci, otázka byla, co se bude utlumovat a co se bude rozvíjet. Lze s potěšením konstatovat, že na způsobu a postupu restrukturalizace se vlastně dohodly všechny hutní podniky, ať už se státní účastí nebo bez státní účasti, protože jsou si plně vědomi toho, že bez restrukturalizace nemůže ani jedna ze společností přežít. Čili já se teď omluvím, protože musím přejít do určité odborné terminologie, kde je přesně vyspecifikováno, o jaké útlumy by v letech 1999 až 2005 šlo. Čili jde o útlum tandemové pece v Nové huti, dvou Siemens Martinských pecí v Železárnách Hrádek, dvou elektrických obloukových pecí v Železárnách Hrádek, či elektrické obloukové pece ve Vítkovicích, jedna elektrická oblouková pec v Kladně na Dříni. Dojde k odstavení blokové a předvalkové tratě v Nové Huti a válcoven profilu a drátů v Poldi Kladno, to jsou ty střední a jemné tratě. Dále ve výrobě plochých výrobků půjde o útlum pásové válcovny, pásy 250 a 800 milimetrů v Nové huti. Takže mohl bych říct, že od roku 2006 do roku 2010 dojde k útlumu dalších dvou vysokých pecí v Nové huti, tří tandemových pecí, dvou Oxyvitů ve Vítkovicích a tak dále, a tak dále. Čili jedná se o přesně vyspecifikované a dohodnuté, jak už jsem řekl, útlumy v těch jednotlivých hutích. Pokud se jedná o výrobu perspektivních výrobků, bude se jednat zejména o oblast plochých a dalších vysokojakostních výrobků, zejména s vyšší přidanou hodnotou. Bude se vycházet z modernizace a rekonstrukce prakticky všech technologií a vychází ze zařízení pro plynulé odlévání oceli a minihutí. Pokud se týče těch některých modernizačních projektů, tak bude podporován i výzkum a vývoj z hlediska určitých optimalizačních procesů a jejich zvládnutí v jednotlivých fázích, ať už se bude jednat o výrobní cykly, především aglomerací, koksoven, vysokých pecí při výrobě oceli o mimopecní zpracování. Jedná se o kontilití pásů metodami rotačního krystalizátoru a v oblasti tváření o výrobu pásových ocelí nestandardních vlastností, nové postupy kalibračních a zušlechťovacích procesů válcovaného materiálu, včetně moderního způsobu válcování bezešvých trubek. Pokud si myslíte, že jsem četl, tak, abych na něco nezapomněl, je to můj obor, takže pokud by někdo chtěl nějaké podrobnosti z těch jednotlivých technologických metod, jsem schopen na to odpovědět.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Nebude to k restrukturalizaci, bude to k těm vízům. Pane premiére, vy jste v podstatě odpověděl na tu Čínu. Nebylo z toho přesně patrné, kterých zemí, mělo se projednávat Rusko, Čína a Bělorusko. Jestli byste to mohl upřesnit.

Miloš Zeman, předseda vlády: K těmto třem zemím jsem vám také odpověděl pane redaktore. Týkalo se to všech těchto tří zemí, i když samozřejmě zvláště Ruska a Číny.

Vít Dvořák, televize Nova: Má otázka už je bezpředmětná, protože jsem asi zcela výjimečně, tak jako pan kolega Heřmánek, nerozuměl vaší odpovědi, pane premiére. Děkuji.

Ondřej Hejma, Agentura AP: Ještě k tomu seznamu movitého a nemovitého majetku, který bude vrácen obětem holocaustu. Říkali jste, že jste vzali na vědomí zpřesněný seznam, čili to je nějaký seznam, který už existoval. Jsou k němu nějaké podrobnosti, kolik je to položek, jakou to má hodnotu a podobně?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Přesně tak, jak zní vaše otázka, je to zpřesněný seznam, tento seznam již existoval. Nyní, co se těch nemovitostí týče, tak v tom seznamu je celkem 221 nemovitostí. Pokud budete mít o to zájem, je to k dispozici. A co se týče toho movitého majetku, to jsou umělecká díla - obrazy, akvarely, kresby, grafiky. A tam se jedná o celkem o 84 děl. Celková hodnota tu vyčíslena není.

Pavel Šnajdr, Hospodářské noviny: Vzhledem k tomu, že bylo zrušeno pressfoyer, tak není jiná možnost, než se zeptat vás, pane premiére, na otázku, která se týká aféry s benzínovými kartami. Dnes pan Vlček prohlásil pro ČTK, že bude žalovat pana ministra Baštu. Můžete se k tomu vyjádřit, má k tomu skutečně důvod, že pan Bašta nehovoří pravdu v souvislosti s tím, že pan Vlček přenesl karty do Lidového domu, nebo ne. Vy jste se k tomu v podstatě asi nevyjádřil, i když jste to sliboval minulý týden.

Miloš Zeman, předseda vlády: Jak jste si možná všiml pane redaktore, probíhá šetření, kterým byl pověřen místopředseda pro řízení strany Karel Kobes a předseda kontrolní komise Petr Ibl. Toto šetření má skončit do měsíce, protože již týden uplynul, zbývají tři neděle a v tomto případě dokud šetření není ukončeno, se těžko k validitě jednotlivých hypotéz mohu vyjádřit.

Kopecký, Zemské noviny: Dobrý den, já bych měl dvě otázky. Jedna se týká zavedení víz Ukrajině, jestli můžete říct aspoň orientačně termín, kdy by ta víza Ukrajině mohla být zavedena, jestli se s tím počítá ještě v tomto roce. A druhá otázka souvisí s materiálem, který předložil ministr financí ohledně arbitrážního řízení pana Ronalda Laudera vůči České republice. Zda byl tento materiál, který jste dostali pro informaci, nějakým způsobem dál projednáván a případně s jakými výsledky?

Miloš Zeman, předseda vlády: Na první otázku odpoví mluvčí vlády. Pokud jde o druhou otázku, informační materiály, pokud o to nepožádá kterýkoli z členů vlády, jsou skutečně informační materiály, neobsahují tedy návrh na usnesení vlády a nejsou běžně projednávány.

Libor Rouček, mluvčí vlády: A pokud jde o Ukrajinu, víte, že byl nedávno vládou schválen harmonogram té vízové politiky, a podle toho harmonogramu má být materiál o Ukrajině projednáván do konce října. Čili bude projednáván do konce října.

Ladislava Simonová, ČTK: Já bych se chtěla zeptat, jestli dnes vláda projednala převod prostředků do Fondu pojištění vkladů na výplatu klientů Moravia Banky, jedná se 250 miliónů korun.

Miloš Zeman, předseda vlády: Obávám se, že to je jeden z bodů, který je právě teď a v tomto okamžiku projednáván, protože je to asi tak 30. bod a my, než jsme odešli na tiskovou konferenci, jsme jich projednali zhruba 25. Ale zcela určitě bude projednán ještě dnes a možná, že ve chvíli, kdy spolu mluvíme, už projednán byl. Předpokládám, že mluvčí vlády, jako obvykle, sdělí těm vytrvalejším novinářům i obsah zbývajících bodů.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vidím, že další dotazy nejsou, Děkuji vám a přeji hezký večer.