Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 12. ledna 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Dnes se konala další schůze vlády ČR. Na programu má 33 bodů, doposud jsme jich projednali 30. Dnes se projednávaly hlavně velmi důležité koncepce, to znamená energetická politika, průmyslová politika a zemědělská politika. Ale protože zde máme nejenom dva ministry, ale též dva senátory, kteří se nejpozději v půl šesté musí vrátit do senátu, začneme jejich body, jmenovitě místopředsedou Pavlem Rychetským, který měl dnes na pořadu dva důležité body. Jeden byl plnění úkolů legislativní povahy, jimiž vláda reaguje na pravidelnou zprávu EU za rok 1999, druhý bude zpráva o činnosti smíšené pracovní komise zabývající se problémem zmírňování některých majetkových křivd způsobených obětem holocaustu. Prosím.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Děkuji za slovo. Dobrý večer, dámy a pánové. Především je zcela pravdivá informace, že jsme utekli z jednání senátu, kde se hlasuje o návrzích zákonů, a proto budu velmi stručný, abychom se tam mohli rychle vrátit.

Když byla v listopadu minulého roku, tj. velmi nedávno, publikována pravidelná hodnotící zpráva Evropské komise, jak víte, pro ČR z hlediska stavu harmonizace práva nikoli příliš příznivá, přijala vláda na můj návrh velmi radikální opatření, o kterém jsem zde informoval, spočívající v tom, že jsme provedli vyhodnocení této hodnotící zprávy a ve všech případech, kde se objevila kritická slova, ať již v té podobě, že v ČR nenastal pokrok nebo že je pokrok nedostatečný a podobně, jsme usnesením vlády rozhodli, aby příslušní členové vlády zrychlili legislativní proces tak, aby mohli být chybějící návrhy zákonů předloženy vládě a posléze parlamentu v takovém časovém sledu, aby se mohlo dosáhnout toho, že budou přijaty a publikovány ve Sbírce zákonů nejpozději v červnu tohoto roku, tj. v době, kdy začne zasedat v portugalském Portu summit EU. A tehdy jsem avizoval, že pokud by se všechny tyto návrhy zákonů podařilo skutečně předložit a přijmout, dostali bychom se z jednoho z posledních míst mezi kandidátskými zeměmi na prvé místo. Dnes mohu přiznat, že jsem nedoufal, že se to podaří, a proto jsem schválně postavil pro vládu laťku velmi vysoko a počítal jsem s tím, že když polovinu z těchto zákonů se podaří během tak krátkého termínu, tj. vlastně ani ne dvou měsíců, připravit a předložit, tak přesto dojde ke znatelnému pokroku.

Dnes mohu skutečně s potěšením konstatovat, že jsem vládě tak, jak mi bylo uloženo, předložil zprávu o tom, jak byly tyto úkoly jednotlivými členy vlády splněny a mohu konstatovat, že z těch 32 návrhů zákonů, které měly být do konce minulého roku předloženy mně, tj. Legislativní radě vlády, jich bylo předloženo 28, což je podle mého soudu neuvěřitelné. U těch zbývajících tří, které jediné nejsou k dnešnímu dni předloženy, jde o Návrh právní úpravy obligatorního bezhotovostního platebního styku, kde pan ministr financí informoval vládu, že tento návrh předloží do konce tohoto měsíce, takže je ještě teoretická šance, že i tato právní norma by se mohla dostat na únorové zasedání sněmovny. Dále jde o jeden návrh zákona, který již dávno připraven byl, ale poslanecká sněmovna jej vrátila vládě k přepracování, tím je návrh zákona o zemědělském intervenčním fondu. I tento návrh bude projednán do konce ledna a půjde nepochybně na únorovou schůzi sněmovny. Takže výsledek je nakonec velmi sympatický, a to v tom, že máme jenom v jednom případě jistotu, že se nedá ten termín stihnout, a to je u návrhu zákona, který mělo předložit ministerstvo zdravotnictví, o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. Ten se, jak se ukazuje, narodí spíše až koncem března, to znamená, že patrně nebude již mít možnost se pozitivně projevit na příští hodnotící zprávě Evropské komise. Ještě jednou ovšem konstatuji, že ten výsledek je neobyčejně povzbuzující. Skutečnost je taková, že spolu s těmi zákony, které již má poslanecká sněmovna v té či oné fázi legislativního procesu, je v současné době v legislativním procesu téměř 100 implementačních norem, takže je nepochybné, že jestli se podaří je v obou komorách parlamentu schválit, že se skutečně neobyčejně markantním způsobem musí změnit hodnocení ČR v příští pravidelné hodnotící zprávě. Jenom na té schůzi poslanecké sněmovny, která začíná příští úterý, má vláda 37 implementačních návrhů zákonů k projednání, z toho 21 v prvním čtení a 16 ve druhém a třetím čtení.

Myslím si, že jako vstupní informace by mohla tato informace postačovat, a proto přejdu ke druhému bodu, kterým se dnes vláda na základě mého předkladu zabývala. Jde o zprávu o činnosti smíšené pracovní komise zabývající se problematikou zmírňování některých majetkových křivd způsobených obětem holocaustu.

Stručně bych chtěl zmínit skutečnost, že vláda ČR byla patrně první vládou ze zemí střední a východní Evropy, která, dříve než se konal washingtonský kongres v prosinci minulého roku a dříve než vznikla celosvětová iniciativa NATO, aby se do konce tohoto tisíciletí všechny dotčené země zcela vypořádaly s křivdami holocaustu, tak naše vláda v jakési jasnozřivosti pojala tento úkol, jak jistě víte, již do svého programového prohlášení v červenci minulého roku. Ustavila smíšenou pracovní komisi, ve které jsou zastoupeni jednak představitelé vládní strany, v podstatě jde o všechny dotčené resorty. Namátkově jmenuji ministerstvo kultury, ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo obrany, samozřejmě Zeměměřičský a katastrální úřad, protože také půjde o nemovitosti, a tak dále. Druhou stranu této smíšené pracovní komise představuje Federace židovských obcí, respektive delegáti navržení touto federací. Je to komise mezinárodní. Na návrh naší Federace židovských obcí jsou členy komise jmenováni též rabí Andrew Baker - ředitel odboru pro evropské záležitosti amerického židovského výboru a doktor Abi Becher - člen světové židovské restituční organizace v Izraeli. Tato komise tedy již pracuje zhruba 15 měsíců. Dnes jsem informoval vládu o výsledcích její činnosti, která ovšem není ukončena a která bude ještě pokračovat. Já bych spíše odpověděl na vaše dotazy a teď bych řekl jenom několik fakt.

Byla zcela dokončena první etapa lustrací všech uměleckých sbírek ve státních muzeích, státních galeriích a mobiliářích státních hradů a zámků. Výsledkem této inventarizace bylo, že se nalezlo celkem 2500 uměleckých předmětů, jejichž původ je nepochybně z konfiskátů, které učinily nacistické okupační orgány, jež patřily do vlastnictví našich spoluobčanů z židovské komunity. Komise se již rozhodla, že zveřejní, patrně na internetu, další prostředky, není to levná záležitost, protože zobrazení     Autom. řádkován všech těch předmětů ?, kdyby náhodou, k tomu směřuje výzva washingtonského kongresu z předloňského roku, se našli potomci, některé z těch rodin, je nepochybné, že naše vůle je tyto předměty původním vlastníkům respektive jejich potomkům vydat. Musím konstatovat, že se zatím nepřihlásil vůbec nikdo. Je pravděpodobné, že se tyto rodiny beze zbytku staly oběťmi holocaustu. V této souvislosti jsme oslovili i všech 115 nestátních muzeí a galerií v ČR s žádostí, aby prověřily své mobiliáře a zjistily, zda v jejich mobiliářích nejsou předměty stejného původu. Pokud se týče některých případů, jsme svědky velice vstřícného postoje. Město Ústí nad Labem z městských sbírek už vydalo rodinám pozůstalých ty umělecké předměty, které se tam nalezly, takže tento proces bude i nadále pokračovat.

Druhá část práce této smíšené pracovní komise spočívala v tom, aby se zinventarizovaly všechny nemovitosti, které před okupací Československa patřily židovským obcím, spolkům nebo židovským nadacím. Zde jsme zjistili, že těchto nemovitostí bylo přibližně 1300. Z toho 122 nemovitostí je zcela nebo zčásti k dnešnímu dni ve vlastnictví státu, 232 je ve vlastnictví obcí, 308 je ve vlastnictví soukromých fyzických nebo právnických osob a 431 je již vydáno Federaci židovských obcí nebo jednotlivým židovským obcím. Zhruba u 200 nemovitostí se stále nepodařilo zjistit jejich vlastníka. Pokud se týče těchto nemovitostí, tak záměr vlády je nepochybný. Tam, kde to lze a kde jsou v rukách státu, jsme rozhodnuti je samozřejmě vydat zpět Federaci židovských obcí. Tam, kde to možné není, vláda již vyčlenila, jak víte, 300 milionů korun, které se vloží do nadace Federace židovských obcí, nadace Zechr neboli dědictví s tím, že z této částky bude jednak kompenzována náhrada za ty nevydané nemovitosti, ale dále, musím říct, i náhrada pro fyzické osoby. Mám na mysli zejména naše bývalé židovské spoluobčany nebo jejich potomky, kteří žijí v zahraničí, nesplňují podmínky našich restitučních zákonů, a tak jako Německo ve vztahu k ČR formou fondu budoucnosti chce řešit kompenzace, stejným způsobem chceme řešit tyto kompenzace i my.

Součástí práce této komise jsou i některé velmi obtížné práce spíše badatelského významu. Protože výzva světové konference ve Washingtonu směřuje nejen ke snaze zmírnit nebo odčinit majetkové křivdy, ale především, dokonce bych řekl na prvním místě, zinventarizovat, popsat a vyjádřit jejich rozsah. Znamená to, že se snažíme udělat co nejúplnější seznam toho, co bylo osobám, které odcházely z našeho území do transportů, všechno zabaveno nacistickými úřady. Dnes jsme zjistili, že například šlo celkem o 615 kilogramů ryzího zlata, 5,5 kilogramů platiny, 16,7 tun stříbra a přibližně 5130 karátů briliantů a 580 karátů diamantových routů. Tuto zprávu jsme již publikovali nejenom u nás, ale i v zahraničí, zejména u Brooklynského soudu, ve Švýcarsku, Německu a Rusku. V té zprávě je podstatné to, že většina toho majetku byla během okupace odvezena do říše a nebo do některých bank, proto mluvíme též o Švýcarsku a Portugalsku. Výrazně menší část, přesná čísla zatím nevíme, se stala jakousi válečnou kořistí Sovětského svazu a nepatrný zlomek zůstal v depozitech naší národní banky.

Na závěr bych chtěl říci, že tato komise zpracovala a předložila vládě již návrhy legislativních úprav. Jsou to návrhy zákonů, jejichž projednávání bylo přerušeno na minulé schůzi vlády a které by měly umožnit ve vztahu k právnickým osobám, tj. židovské obci, fyzické vydání těch majetků, které jí nepochybně patřily. Jde nejen o nemovité majetky, ale i o těch 70 obrazů z Národní galerie a též návrh právní úpravy, který by umožnil dokončit restituce tak, jak se stalo v mimosoudní oblasti. Pokud se týče restitucí v oblasti zemědělské, víme, že tam jich je velmi nepatrně, protože provozování zemědělské činnosti nebylo hlavním předmětem činnosti nebo běžným předmětem podnikání židovských spoluobčanů. Já si myslím, že to bylo natolik vyčerpávající, že mohu ukončit své úvodní slovo.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Nyní půjdeme k panu ministru Fenclovi a jeho koncepci resortní politiky ministerstva zemědělství. Poté navrhuji, abychom udělali kolečko otázek na tyto dva členy vlády - senátory, oni potom odejdou a my budeme pokračovat panem ministrem Grégrem.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Dámy a pánové, já předřadím jednu kratičkou informaci o přehledu finančních prostředků poskytovaných na obnovu vodních toků po povodních, možná to někoho z vás bude zajímat. Poslanecká sněmovna si vyžádala a vláda mi uložila, abych udělal přehled čerpání prostředků v období 1997 - 1999, v členění na jednotlivé správce toků akciové společnosti Povodí, které byly postiženy povodněmi. Rozšířil jsem tuto informaci o Státní meliorační správu a Lesy ČR, to znamená o malé toky.

Pro vaši informaci, v letech 1997 - 1999 na obnovu vodních toků po povodních z let 1997 a 1998 bylo použito ze státních zdrojů 3,17 miliardy korun, z toho z úvěru Evropské investiční banky, který bude muset stát v budoucnu splácet, 1,1 miliardy korun a v příštích dvou letech se předpokládá, že to bude přes 2 miliardy korun. Zatím, upřímně řečeno, je nepokryto 970 milionů, v členění 480 milionů v roce 2000 a 490 milionů v roce 2001.

Chtěl bych vás informovat o tom, že vláda schválila koncepci resortní politiky ministerstva zemědělství pro období před vstupem ČR do EU. Chtěl bych vás informovat o tom, že, původně mnou a vládou vzata na vědomí, tato koncepce byla dopracována o připomínky vlády, byla posouzena z pohledu koncepce vlivu na životní prostředí podle paragrafu 14 zákona 244/92 a byla posouzena z pohledu dopadů na zdraví obyvatelstva. Takto předloženou koncepci jsem dnes vládě předkládal.

Snad jednu poznámku. Resort zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství obhospodařuje téměř 90 % území našeho státu, který má uznávaný model evropského zemědělství, to znamená, že strukturuje své podnikání, svoji činnost, své hospodaření do oblasti produkční, kde směřuje ke konkurenceschopnosti, kde směřuje k produkci kvalitních potravin a dalších komodit, a v oblasti marginální, to znamená na horách, v podhůřích, směřuje k udržování života, to znamená k mimoprodukčním funkcím. To je také zboží, které zemědělství produkuje. To znamená soukromé zboží, to jsou produkty, které dnes a denně konzumujete nebo které jsou zpracovávány, to jsou soukromé statky a veřejné statky, to je právě údržba těch mimoprodukčních funkcí.

Musím říci, že ministerstvo zemědělství souhlasilo s nadstandardním posouzením koncepce ze strany ministerstva životního prostředí. Proběhlo dvoukolové projednávání celé koncepce s veřejným slyšením na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, také na půdě Zemědělské univerzity, materiál byl předjednán se zástupci Evropské komise v Bruselu. Po ukončení tohoto procesu posuzování jsme obdrželi kladné stanovisko ministerstva životního prostředí a kladné stanovisko ministerstva zdravotnictví.

Samozřejmě, že největším problémem jsou zdroje, které si tato koncepce vyžaduje, zdroje, které by měly kopírovat zdroje uvolňované pro společnou zemědělskou politiku EU. Konstatuji, že účinnost koncepce bude vyhodnocována každoročně, a to ve zprávě o stavu zemědělství ČR za uplynulý rok, a to formou vyhodnocení přijatých opatření, která jsou upřesněním jednotlivých pilířů a programů koncepce pro danou etapu. Děkuji za vaši pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já též děkuji a nyní vaše otázky k místopředsedovi vlády a ministrovi zemědělství.

Štěpánka Čechová, televize Nova: Já mám dotaz buď na pana místopředsedu, nebo na vás, pane Rouček. Týká se to jednak věznic, jestli jste jednali o vzpourách ve věznicích, a jednak opětovného výběru firmy Matra na dobudování integrovaného záchranného systému, to znamená ten Tetrapol, jestli nebylo výhodnější od té smlouvy odstoupit a vrhnout se na systém, který nyní používá většina zemí EU, tedy na tu Tetru, a pokud, tak z jakého důvodu a v čem je tento systém pro naši republiku výhodnější, než ten, který využívá většina zemí EU?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já jsem se vlády účastnil jen dopoledne, od té doby, co zasedal senát, jsem v senátu, takže mohu konstatovat jenom, že během dopoledne se ani jedna z těchto otázek nestala předmětem jednání vlády, nevím, jak tomu bylo odpoledne, ale pan ministr Motejl je se mnou v senátu, kde právě teď projednávají jeho velkou novelu občanského soudního řádu.

Situace není, pokud se týče věznic, taková, aby bylo nutné, aby se tím zabývala vláda. Stačí koordinace pana ministra spravedlnosti, pana ministra vnitra, z hlediska pohotovosti a příslušných policejních orgánů. Mohu tedy v tuto chvíli vyslovit jenom svůj názor, nikoli stanovisko vlády, které by bylo projednáno a přijato, ale mohu konstatovat, že ta souvislost mezi současnými vzpourami vězňů a nově přijatým zákonem a výkonem trestu odnětí svobody je naprosto umělá. Nově přijatý zákon trestu odnětí svobody naopak výrazným způsobem přihlíží k mezinárodním evropským standardům a požadavkům na to, aby výkon trestu nebyl ponižující, aby byl vykonáván v relativně důstojných podmínkách a tak dále. Řekl bych, že ta vzpoura vězňů ve skutečnosti nereaguje na právní úpravu, reaguje na faktický stav, a je pravda, že kapacita věznic v ČR, ať už se týče vazebního vězeňství a nebo výkonu trestu, dnes se ukazuje býti nedostatečnou vzhledem k rozsahu kriminality a počtu potrestaných osob.

Trochu doplácíme na některá rozhodnutí předchozích vlád z prvních let po listopadu 1989, protože tehdy, bohužel, došlo k tomu, že i moderní rozestavěné věznice, například věznice v Říčanech, která už byla téměř před kolaudací, na základě tehdy, podle mě trošku nemoudrého odporu obcí a místních obyvatel, nebyly vůbec dokončeny a byly změněny na úplně jiná zařízení. Stejně jako tehdy protestovali občané v řadě obcí proti tomu, že mají na svém území vojenské posádky, dnes tyto obce toho velice litují, protože přišli o pracovní příležitosti, a pan ministr Vetchý by vám potvrdil, že naopak dnes na něj naléhají starostové obcí, odkud se stahuje česká armáda, ať, proboha, tam zůstane. Takže je to trochu dopad velmi nemoudrých rozhodnutí zejména české vlády, pokud se týče věznic, protože to nebyla věc v působnosti federace. Pokud se týče armády, to byla federální záležitost.

Systémem spojovací techniky pro Policii ČR se vláda dnes nezabývala, takže vám neumím odpovědět.

Štěpánka Čechová, televize Nova: Toto rozhodnutí je, tuším, z července, že bude firma Matra pokračovat v tomto budování a nebude to jenom pro policii, ale i pro další záchranné složky. Je to předmětem kritiky lidí, kteří tento systém používají. Je tady také ten protiargument, že celé Evropa používá systém jiný, ten systém Tetra. Mě by zajímalo, í  Obrázek jestli vláda má k tomu ?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vláda se tím zabývala, nové rozhodnutí žádné nepřijala, zabývala se tím skutečně někdy v polovině minulého roku. Opět nemohu než konstatovat zcela jednoznačně, že šlo o rozhodnutí předchozích vlád. Ty peníze proinvestovalo ministerstvo vnitra do tohoto systému již před řadou let. To rozhodnutí padlo před řadou let. Naše vláda byla postavena před to, zda od této investice odejít nebo ne v situaci, kdy 80 % prostředků již bylo vyčerpáno, takže i v tomto případě, pokud nám pan ministr vnitra předložil návrh, aby se dokončil tento projekt, tak takto možná učinil ne s tím vědomím, že by šlo o optimální model, ale s tím vědomím, že jde o model, který je v situaci, kdy se do něj investovalo takové množství prostředků ze státního rozpočtu, že je považoval za zcela vyhozené, a přejít na nový systém by asi bylo méně racionální.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: Otázka na pana Rychetského, týká se to opatření na hodnotící zprávu Evropské komise. Legislativní rada jich obdržela už těch 28, kolik z toho ale už šlo do parlamentu a kolik ještě se tam dostane do konce měsíce? Předpokládáte, že všechny? Potom taková podotázka s tím související, vy jste si delší dobu opakovaně stěžoval na stav těch předloh, že s bídou vyhovují běžným legislativním nárokům. Zlepšilo se to, nebo bude nutno některé z těch zákonů přepracovávat? Děkuji.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Pokud se týče statistiky, kolik z těch návrhů zákonů je už v tuto chvíli ve sněmovně a kolik je teprve v jednání legislativní rady, tak bych ta čísla musel vytáhnout z těch podkladů, takže jenom namátkově. Novela zákoníku práce odešla do sněmovny 3. ledna, zákon o insolvenci, jak víte, odešel do sněmovny 6. ledna, nový energetický zákon je teď v Legislativní radě vlády a nevím, jestli bude na zítřejším zasedání nebo příští týden.  Alt. obrázek  Poznámka Příští týden zasedá Legislativní rada vlády tři dny ? čtvrtek, pátek, sobota. Zákon o hospodaření s energií od 6. ledna je již ve sněmovně, novela zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobků je v Legislativní radě vlády. Takže, řekněme to jinak, většina věcí je v Legislativní radě vlády. Ve sněmovně, kromě těch, které jsem zmínil, jsou ještě novela zákona o konkurzu a vyrovnání, novela obchodního zákoníku, zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, zákon o geneticky modifikovaných organismech, novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, tzv. praní špinavých peněz, zákon o kontrole ve veřejné správě není, ten je v legislativní radě, novela zákona o účetnictví je ve sněmovně, dále je ve sněmovně nový autorský zákon, zákon o rozhlasovém a televizním vysíláním, novela zákona o krmivech, zákon o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat. To je všechno, ostatní jsou na úrovni legislativní rady. Těžko mohu hodnotit, zda se nějak pronikavě zvýšila legislativní úroveň jednotlivých návrhů, protože ve skutečnosti ten rozdíl je tam, kde se připravuje nový komplexní zákon na relativně složitou problematiku, třeba zákon na problematiku, která u nás nikdy nebyla právně upravena, tam se často stávalo, že legislativní rada takový zákon musela celý přepracovat a jsou případy, kdy naopak jde o legislativní návrhy, které nemají v sobě tak složité konsekvence a tam v řadě případů procházejí legislativní radou velmi hladce.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ještě malou poznámku k těm zákonům. Všechny tyto zákony budou jako příloha usnesení k tomu bodu během tří nebo čtyř dnů na internetu. Ještě dáme dvě otázky a potom propustíme pány senátory a půjdeme dál.

Kunštek: Já mám dotaz na pana ministra Fencla. Vy jste říkal, že bude asi trošku problém s tím naplňovat finančně ty dotace, tak jako jsou z /nesrozumitelné/. Můžete říci, kolik by to znamenalo, kdybychom měli jet ve stejném režimu jako /nesrozumitelné/ a kolik jsme schopni dát, řekněme, na nejbližší dva, tři roky?

Jan Fencl, ministr zemědělství: Já bych vás uspokojil rokem 2000, i když si myslím, že je to v tuto chvíli ode mě nepřiměřeně odvážné, protože situace s přijetím zákona o státním rozpočtu je taková, jaká je. Nicméně v této koncepci poptávka na rok 2000 činila celkem 22 miliardy 800 miliónů a reálná možnost rozpočtová je 15 miliard 330 miliónů, to je plnění na 67,2 %. Čili budeme muset některé priority potlačit, některé budeme muset přesunout a je to otázka, jak dlouho můžeme v podstatě žonglovat takovým způsobem, abychom nevytvořili nevratné procesy. V tuto chvíli jsme přesvědčeni, že s těmito zdroji můžeme ten rok 2000 ustát. A dál bych si netroufl prognózovat, protože by to bylo ode mě přinejmenším nezodpovědné.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Dobrý den. Otázka na pana vicepremiéra, jestli dnes vláda dospěla ke změnám v pravidlech užívání tzv. modrých majáčků na vozidlech ústavních činitelů.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Tak já bych byl radši, kdyby odpověděl pan kolega Rouček, protože jestli ten bod již byl projednáván, tak za mé nepřítomnosti.

Libor Rouček, mluvčí vlády: To jsou právě ty tři nebo čtyři body, které nám ještě chybí projednat. Takže já poděkuji pánům senátorům a přeji jim hodně zdravu v senátu.

A my budeme pokračovat dál panem ministrem Grégrem, který dnes předkládal velmi důležité dokumenty jako jsou energetická politika, koncepce průmyslové politiky, akční program k posílení konkurenceschopnosti průmyslu ČR, střednědobá resortní politika ministerstva průmyslu a obchodu a investiční pobídky na dvě firmy, které je dnes dostaly.

Ale než začneme, jenom malou poznámku. Jak víte, všechny tyto koncepce patří nejenom do programu sociální demokracie, ale jsou to také požadavky EU. Čili pro ty komentátory a novináře, kteří by chtěli tyto koncepce oštemplovat jako něco socialistického nebo socialistické plánování a tak podobně, tak předem podotýkám, že všechny tyto koncepce od nás chce právě Evropská unie.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Děkuji za slovo, dovolte, abych vás, dámy a pánové, v tento podvečer pozdravil. Doplnil bych jenom, že nejenom, že jsou to požadavky EU, ale ČR byla právě za absenci těchto politik v minulosti zásadním způsobem kritizována.

Dovolte mi, abych začal tím prvním bodem, který byl na pořadu z mého programu, a sice byla to energetická politika. Hlavní zásady energetické politiky byly postaveny, právě tak jako v EU, na následujících principech, tj. spolehlivé a bezpečné dodávky energie, ekonomicky optimální a ekologicky šetrný přístup k příslušným nositelům energie a k její spotřebě.

Základní problémy energetiky, návrhy jejich řešení a nezbytné podmínky řešení vlastně zahrnují následující okruhové problémy - jednak dokončení nápravy cenové úrovně a tarifní struktury energetických komodit a služeb, postup při privatizaci státních podílů v klíčových energetických společnostech v řadě případů při zachování vlivu státu, vytvoření nezávislého regulačního orgánu, tzv. regulátora a jeho vztah k podnikatelským subjektům, stanovení pravidel pro vytvoření trhu s elektřinou a plynem na základě směrnic EU, vytvoření funkčního nediskriminačního, průhledného a motivujícího systému podpory možných úspor energie, využívání obnovitelných zdrojů energie a kombinované výroby elektřiny a tepla. Dále je to podpora únosné těžby domácích energetických nerostných surovin s přihlédnutím i k sociálním aspektům a udržení zaměstnanosti v těžebních regionech, vytvoření předpokladu pro uplatnění účinných a tzv. čistých uhelných technologií splňující zásady ochrany životního prostředí a ekonomické konkurenceschopnosti s tím, že další rozvoj jaderné energetiky bude sledován jako jedna z možných variant rozvoje energetiky, zejména ve vazbě na dostupnost ostatních primárních energetických zdrojů v ČR.

Chtěl bych říct, že když tady hovořím o jako jedné z alternativ do budoucna, případně tedy dalším rozvoji jaderné energie, všechno, co se týká energetické politiky, na rozdíl od jiných odvětví, má horizont třicetiletý. Znovu to opakuji, protože víte, že v minulosti se vyskytly takové úvahy, když jsem v tomto kontextu hovořil o možnosti případného dalšího využívání jaderných zdrojů, tak se začalo hovořit o /nesrozumitelné/ a já nevím, co všechno, jako by to bylo zítra. Čili to je záležitost třicetiletého horizontu s tím, že pak je tu otázka, pokud to bude třeba, i orientace. V tomto směru to může být jaderné štěpení, jaderná fůze a nebo tedy i některý jiný zdroj, který doposud neznáme, ale který bude řešit tu problematiku vyčerpání stávajících zdrojů a nedostatku třeba těch alternativních zdrojů.

Energetická politika zahrnuje rovněž problematiku mezinárodní integrace EU, energetické legislativy, ochrany životního prostředí, konkretizace cílů energetické politiky a harmonogram jejich plnění a i rámcový scénář rozvoje energetického hospodářství ČR. Chtěl bych říct, že tato politika byla vzata vládou na vědomí v dubnu minulého roku. Došlo u ní k určité prodlevě, protože se čekalo s tou první verzí na to, jak dopadne rozhodnutí vlády o dostavbě jaderné elektrárny Temelín. V usnesení vlády z tohoto období bylo vlastně dopracovat jednak tento materiál podle připomínek vlády a provést posouzení vlivů na životní prostředí, čili tzv. proces EIA.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vybralo pro posouzení vlivu na životní prostředí organizaci doporučenou ministerstvem životního prostředí. My jsme chtěli předejít konfliktům, a proto jsme požádali ministerstvo životního prostředí, aby nám doporučilo organizaci, kterou považuje za nejvhodnější. Doporučilo nám společnost March Consulting, anglickou firmu se svou dceřinnou společností v ČR a prakticky tato dceřinná společnost v ČR vychází z tradic a zkušeností své mateřské společnosti ve Velké Británii a působí v ČR již od roku 1990, čili je zcela jaksi v obraze se situací v ČR. Protože určitě by na toto padly dotazy, řekl bych, jakým způsobem z hlediska EIA bylo postupováno nebo jaký byl přístup ministerstva průmyslu a obchodu.

S ministerstvem životního prostředí jsme dohodli, na které instituce, organizace má být energetická politika rozeslána. Dostali jsme seznam 25 nevládních ekologických organizací a dále jsme rozeslali tento materiál podle požadavku ministerstva životního prostředí na územní odbory ministerstva životního prostředí, které jsou ministerstvem životního prostředí přímo řízeny. Své připomínky uplatnilo 16 nevládních organizací. Na internetových stránkách ministerstva průmyslu a obchodu byl materiál zveřejněn od 7. 10. 1999 do 5. 11. 1999 s tím, že na této stránce bylo uvedeno i vybídnutí, že je po celou dobu zveřejnění možno zasílat připomínky. Na žádost ministerstva životního prostředí byla lhůta pro zasílání připomínek ještě prodloužena až do 12. 11. 1999, tedy do dne veřejného projednání obou materiálů. Když řeknu oba materiály, mám na mysli energetickou politiku a stanovisko instituce March Consulting. Podle dohody s ministerstvem životního prostředí byl materiál v úplném znění zveřejněn v periodiku, který nese název Veřejná správa, a nad rámec dohody mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a životním prostředí proběhlo 12. 11. 1999 veřejné projednávání materiálu, tzv. veřejné slyšení, za široké účasti jak odborné veřejnosti, tak nevládních ekologických organizací. Mimo jiné z tohoto veřejného projednávání je videozáznam, kde i zástupci ministerstva životního prostředí velice pozitivně hodnotí formální i neformální komunikaci ministerstva průmyslu a obchodu s odbornou i laickou veřejností. To ke způsobu projednávání. Dnes byl materiál tak, jak je vám známo, přijat dvanácti hlasy, dva hlasy byly proti. Tolik k energetické politice.

Dále následovaly tři body, které jsme potom seřadili podle pořadí tak, jak na sebe navazují. Čili dalším bodem byla "Střednědobá resortní politika ministerstva průmyslu a obchodu". Je to vlastně dokument, který určuje další postup práce ministerstva a souhrnně prezentuje hlavní záměry v oblasti jeho kompetencí. Je potřeba ho chápat jako určité zastřešení, tj. syntézu dalších politik v působnosti ministerstva průmyslu a obchodu, to je tedy v oblasti průmyslu, energetiky, stavebnictví, obchodu - to znamená, když mluvím o obchodu, tak zahraničním i vnitřním, v oblasti podpory malých a středních podniků, průmyslového výzkumu a vývoje, v oblasti jakosti, standardizace, surovinové politiky, stimulace investic, ale také současně je to východisko pro další konkrétnější rozpracování. Takže z tohoto souhrnného materiálu, já jsem to tady nechal právě i pro členy vlády udělat v takovém barevném grafu, kde je vlastně zobrazena střednědobá resortní politika, ze které se potom odvíjejí ty další úkoly a další politiky.

Čili z této střednědobé resortní politiky ministerstva průmyslu a obchodu vychází i potom další koncepce, a sice koncepce průmyslové politiky. Ta koncepce průmyslové politiky vlastně ovlivňuje celé spektrum dílčích hospodářských politik, je strukturována tak, jak je to vyjádřeno na tomto grafu, který jsem předkládal do vlády. To znamená, jaký je cíl této průmyslové politiky. Stanovili jsme ho jako konkurenceschopný a efektivně produkující průmyslový potenciál, dále jsme stanovili předpoklady, podmínky, rozdělili jsme je asi do tří oblastí: kde, co a kam.

To znamená pod otázkou kde ? kde vyrábět, inspirující podnikatelské prostředí a ekonomicky  Publikace Tiskove zdravé podniky, co vyrábět ? konkurenceschopné výrobky ekonomicky _informaceCinnost_vladyRady_vybory_komise a efektivně vyráběné, kam prodávat ? koupěschopná poptávka tuzemská a zahraniční trhy včetně získávání nových zahraničních příležitostí, šancí.

Dále tento materiál charakterizuje cesty nebo iniciativy. Jednak jsou to krátkodobá opatření v ekonomickém prostředí, tj. revitalizace a restrukturalizace významných podniků. Je to problém známý, zastřešený revitalizační agenturou. Je to i určité oživení, to jak se říká v EU meziúroveň, čili úroveň mezi malým a velkým podnikáním a dokončení privatizace průmyslových podniků.

Další iniciativou je podpora konkurenceschopnosti průmyslu. Ta obsahuje jednak nehmotné faktory jako je technický rozvoj, jakost, inovace, dále lidský faktor, ekologie a úspory energie, dále malé a střední podnikání, obchod, zejména export a průmyslová spolupráce.

V oblasti prostředí pro průmyslové investice je to podpora přímých zahraničních investic, dále investice strukturálního charakteru a podpora tuzemských investic. Další cestou, iniciativou je legislativní prostředí pro výrobu a obchod. To znamená vztah podnikatelů a veřejné správy, vztah vlastníků k managamentu a vztah podnikatelů k zákazníkovi. A poslední je selektivní přístup k citlivým odvětvím vyspecifikovaným EU. To znamená, je to jako nejhlavnější bod restrukturalizace ocelářského průmyslu a další rozvoj oborů využívajících tuzemské obnovitelné surovinové zdroje.

Z tohoto programu se potom dál odvíjí akční program posílení konkurenceschopnosti programu. To jsou krátkodobé cíle, které vlastně specifikují, vycházejí z předcházejícího programu, určují detailnějším způsobem jejich realizaci, časový horizont a finanční náklady. Čili rok 2000 je zpracován v souladu s navrženou poslední verzí státního rozpočtu, rok 2001 a 2002 jsou určité náměty pro tato dvě léta a budou vlastně tyto úkoly aktualizovány nebo zredukovány, byl bych raději, kdyby byly rozšířeny, což asi nehrozí, podle možností státního rozpočtu v dalších letech.

Jako jeden z bodů, který se probral a který vám řeknu názvem, který vláda vzala na vědomí, bylo "Podrobné hodnocení dosavadního průběhu útlumu uhelného a rudného hornictví a kontrolní činnosti prováděné v téhle souvislosti".

A poslední dvě věci, které jsou zajímavé snad i pro veřejnost, jsou přijetí návrhu dvou investičních pobídek pro firmu ARN - Aluminium Recycling Norway. Je to společnost zabývající se zpracováním hliníku. Tato firma chce vybudovat nový závod na recyklaci hliníku v Ústí nad Labem - Neštěmicích. Jedná se o investiční projekt v rozsahu 12 milionů amerických dolarů, v jehož rámci bude během pěti let vytvořeno minimálně 51 nových pracovních příležitostí. Je to velice zajímavý projekt, který svým způsobem kopíruje nebo realizuje obdobné projekty na recyklaci hliníku. Jde o nejmodernější zahraniční technologii. Druhá investiční pobídka byla přijata pro firmu AKUMA, a.s. Tato firma již na území ČR vyrábí, a proto žádá se schvalovaným zákonem o investičních pobídkách poskytnutí daňové pobídky na rozšíření kapacit. Je to druh daňové pobídky, který byl již v případě neinvestičních pobídek uplatněn například pro společnost AUTOPAL, kde lze spatřovat určitý precedens. Společnost AKUMA hodlá v následujících pěti letech investovat 22,9 miliónů amerických dolarů na rozšíření výroby autobaterií a zavedení výroby kabeláže a autoantén. Investice vytvoří 460 pracovních míst a celá nová produkce je určena na export.

To jsou asi dvě zajímavé investiční pobídky, navazující na celý ten řetězec již přijatých investičních pobídek v minulosti a přinášející nový, zdravý kapitál do českého národního hospodářství.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Já ještě jenom velmi krátce k dvěma dalším bodům, které vás budou zajímat, které se objevily ve sdělovacích prostředích. A to je uvolnění finančních prostředků na letošní rok při zajištění prostředků k trvalému pobytu pro cizince s prokázaným českým původem. Vláda zde souhlasila s uvolněním rozpočtových prostředků z položky rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa, jedná se o 14 miliónů 600 tisíc.

Pokud jde o země nebo teritorium, odkud naši krajané mohou přijít, je to Arménská republika, Azerbajdžánská republika, Gruzie, Kazašská, Kirgizská a Moldavská republika, Ruská federace, Tádžická republika, Turkmenistán a Uzbekistán.

A jako poslední byl dnes první bod , "Novela zákona o Fondu dětí a mládeže". Tento bod byl přerušen, ministři mají za úkol jej dopracovat v tom smyslu, že předloží rovnou návrh o zrušení Fondu dětí a mládeže.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já bych měl ještě poslední větu. Chtěl bych jaksi, pokud budou detailnější dotazy k těm materiálům, které se dnes projednávaly, které jsem zde uvedl, tak jsem uložil svým spolupracovníkům na toto téma uspořádat ještě tento týden specializovanou tiskovou konferenci na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Libor Rouček, mluvčí vlády: A nyní je již řada na vaše otázky.

Česká televize: Já jsem se chtěl zeptat, jestli dneska vláda jednala také o tom majetkovém MinistrEURady_vybo vyrovnání Slovensko ? Česká republika, konkrétně o těch 9 miliardách, které požaduje Česká národní banka, a jestli tedy rozhodla vláda, odkud tyto peníze použije, kde je sežene.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda o tomto bodu jednala. Jak víte, byl to bod vyhrazený, čili vám můžu říct jenom to, že vláda vzala na vědomí zprávu o finančních dopadech sjednání smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou. Víc k tomu říct nemůžu, víc se dozvíte, až to bude prostě projednáváno ve sněmovně, až to bude schváleno.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já bych chtěl jenom říct, aby se předešlo nějakým dotazům nebo dohadům, že bylo konstatováno, že to je dohoda, která je prospěšná pro Českou republiku.

Frančíková, Mladá fronta Dnes: Já bych se chtěla zeptat k energetické politice. Když jste říkal, že jaderná energetika je pouze jednou z alternativ, jaké jsou další alternativy, až nebude mít ČR uhlí k dispozici? A jak je to s ekologickými limity, protože v energetické politice říkáte, že budou dodrženy limity na uhlí, ale na druhou stranu je tam napsáno, že pokud by měla být nějaká jejich korekce, že se musí rozhodnout do roku 2002, takže jestli se uvažuje s nějakou změnou?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já jistě, paní redaktorko, nepochybuji, že máte vlastní zdroj informací, jak vždycky vyplývá, ale ekologické limity budou dodrženy a já nebudu podporovat jejich prolomení. A k té další otázce - já jsem říkal, že je to jedna z alternativ, já se už toho pravděpodobně nedožiji. Z hlediska sledování tohoto technického pokroku by to bylo jistě zajímavé, ale zcela jistě vzniknou nové technologie, říkal jsem i v oblasti jádra to může být buď fůze nebo štěpení. Je to otázka recyklace jaderných odpadů a cokoliv dalšího. Mohou vzniknou zcela nové technologie, pracuje se intenzivně na nich. Je to horizont třiceti let.

Jan Melichar, ČTK: Dobrý večer. Pane ministře, prosím vás, také k energetické politice, já jaksi nerozumím tomu, jak je možné na jedné straně podporovat těžbu hnědého uhlí a uhlí vůbec a na druhé straně hovořit o dodržení ekologických limitů. Prosím o vysvětlení. A druhá věc, kdybyste se mohl alespoň v krátkosti zmínit o tom, jak dopadlo hodnocení dosavadního průběhu útlumu v hornictví. Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Pokud se týká ekologických limitů, myslí se hranice těžby. Takže to abychom si jaksi ujasnili. Pokud se týká energetických zdrojů, které jsou založeny na bázi fosilních paliv, tak dneska víte, že ČEZ vynaložil do tohoto programu 45 miliard korun. Samozřejmě, že to byl program velice žádoucí, přinesl své výsledky, takže současné veškeré elektrárny splňují přísné ekologické limity z hlediska exhalací ovzduší, naopak nejsou ani podkročeny. Samozřejmě, že je to záležitost i těch příštích řešení, je to otázka ubývání kyslíku. To znamená, že budou určitě řešeny i zdroje, které nebudou vůbec potřebovat kyslík.

Pokud se týče útlumu, byla hodnocena jednotlivá usnesení vlády. Vláda vzala tento materiál na vědomí. To znamená, že bylo konstatováno, že útlum podle předchozích usnesení vlády, a to nikoliv tedy jenom usnesení vlády této, ale i předcházejících, řádově od 1993, probíhal v relaci s těmito usneseními i s příslušnými předpisy pro využívání státních prostředků v této oblasti. A vláda uložila, aby byl rozpracován další postup útlumu v dolech s tím, že tento program bude v prvé řadě předložen tripartitě a po projednání v tripartitě bude předložen do vlády.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže to byla poslední odpověď. Děkuji za účast a přeji hezký večer.