Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR 13. listopadu 1999:


Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké sobotní odpoledne. Jak víte, vláda dnes měla na programu jeden jediný bod, a to byl návrh státního rozpočtu. Ale protože včera došlo k zemětřesení v Turecku, zabývala se i tímto problémem. Na úvod dám slovo premiérovi Miloši Zemanovi.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, nechci brát téma ministru financí, protože především ministr financí odpovídá ve vládě za státní rozpočet. Proto bych k této tématice rád jenom s potěšením konstatoval, že návrh státního rozpočtu byl ve vládě přijat poměrem 15 : 0, to znamená 15 pro, nikdo proti, nikdo se nezdržel. Tolik úvodní informace.
A nyní k zemětřesení v Turecku. Podle posledních zpráv je zhruba 250 obětí. Vláda reagovala tak, že dnes v 9.00 hodin ráno z Kbelského letiště odletěl záchranný tým, včetně hasičů, záchranářů, psů, potřebných technických zásob a vybavení. Že jsme do oblasti přesunuli část polní nemocnice, která již zahájila práci a začala přijímat první zraněné. Myslím si tedy, že vláda rozhodla velmi rozumně, jako mimořádný první bod svého dnešního zasedání, o tom, že z kapitoly vládní rozpočtové rezervy bude uvolněna nezbytně nutná částka pro humanitární pomoc Turecku, a z této částky budou samozřejmě kryty i výdaje na aktivity, které jsem vám zmínil. Chtěl bych závěrem tureckému lidu a turecké vládě vyslovit upřímnou soustrast ve věcí již druhé přírodní katastrofy, která Turecko v krátké době postihla.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A nyní ministr financí.

Pavel Mertlík, ministr financí: Děkuji. Já bych si, dámy a pánové, dovolil navázat na slova pana premiéra. Shodou okolností jsem včera asi v 19.30 hodin odlétal z Ankary z návštěvy Turecka do Prahy, takže to zemětřesení jsem vlastně tam zažil na místě, i když ve vzdálenosti bezpečné od toho epicentra, jenom se pod námi houpala zem. Chtěl bych nicméně říci, že během toho jednání, kdy hlavním smyslem té cesty bylo podepsání dohody o zamezení dvojího zdanění, s mým tureckým resortním kolegou jsem byl přijat asi k čtyřicetiminutovému rozhovoru tureckým premiérem panem Ecevitem, který při naší schůzce velmi vysoce ocenil pomoc České republiky obětem prvního zemětřesení v Turecku a vyjádřil velkou vděčnost Turecka české vládě za tuto pomoc, kterou Turecko skutečně oceňuje. Ta nemocnice tam vykonala obrovský kus práce a Turecko hodnotí českou pomoc velmi vysoko. Nicméně dovolte, abych se vrátil k hlavnímu bodu jednání vlády. To jednání bylo poměrně krátké, vláda skončila asi za hodinu. Schválila návrh rozpočtu v zásadě v té podobě, jak jsem jej vládě předložil, a to jednomyslně.
Předložený návrh vycházel ze zadání vlády, které bylo uskutečněno na zasedání vlády dne 5. listopadu 1999. A to zadání bylo následující:
1.) doplnit zprávu k návrhu státního rozpočtu na rok 2000 o zhodnocení dopadů usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na bilanci rozpočtů, a to v plném rozsahu doporučených změn.
2.) ztrátu Konsolidační banky za rok 1999 nezahrnovat do výdajů státního rozpočtu, rozpočtovou dokumentaci doplnit o část, která bude pojednávat o problematice Konsolidační banky, včetně plánů na její restrukturalizaci. To je částí nové knihy toho souboru rozpočtových dokumentů, která, shodou okolností, je označena písmenem K. V příjmové stránce rozpočtu dále byly sníženy příjmy z Fondu národního majetku o 6,9 miliardy korun, zvýšeny příjmy kapitoly Správa státních hmotných rezerv o 1 miliardu korun z titulu předpokládaného prodeje zásob uranu. Ve výdajové stránce rozpočtu byly zvýšeny rezervy na náklady připojení České republiky k Evropské unii o 1 miliardu korun, sníženy výdaje na důchody o 2,6 miliardy korun.
Tato operace byla možná proto, že vzhledem k velmi příznivému vývoji cenových indexů se předpokládá pozdější valorizace důchodů. Dále byly sníženy výdaje na výzkum a vývoj o 100 miliónů korun. Důvod je tady v opoždění přípravy tzv. národních výzkumných center. Dále snížení investičních výdajů na dopravu z kapitoly ministerstva dopravy a spojů o 1,5 miliardy korun, snížení investičních výdajů na bydlení o půl miliardy korun z kapitoly ministerstva pro místní rozvoj. Při promítnutí výše uvedených změn dle rozpočtové předlohy došlo k prohloubení deficitu o 2,2 miliardy korun proti prvnímu návrhu na 42 miliard korun přesně. Čili nyní ten celkový rámec rozpočtu je následující: příjmy 588,1 miliardy korun (připomínám, že starý návrh byl na 594 miliardy korun), výdaje 630,1 miliardy korun (     Autom. řádkování  Obrázek původně to bylo 633,8 miliardy korun), a konečně tedy saldo ?42, čili deficit 42 miliardy korun ( na rozdíl od původního 39,8 miliardy korun).
Vláda dnes provedla rovněž určité velmi malé změny ve struktuře výdajů. Já bych zejména zdůraznil posílení výdajů na řešení romské problematiky, a tyto prostředky byly převedeny z jiné části v rámci kapitoly Všeobecná pokladní správa. Jde o částku, tuším, 21 miliónů korun, čili jde skutečně o drobnou úpravu.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Tolik tedy na úvod a je řada na vás.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych měl v podstatě dva spíše technické dotazy. Pan premiér se zmínil o nějaké částce vyčleněné na pomoc Turecku. Tedy kolik to je, alespoň přibližně. A teď už skutečně technický dotaz. Pane vicepremiére, nerozuměl jsem zvýšení příjmu o 1 miliardu, z čeho bylo získáno. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Takže já začnu. Limit výdajů na humanitární pomoc Turecku je 1,5 miliónu korun a tyto výdaje budou uvolněny z vládní rozpočtové rezervy.

Pavel Mertlík, ministr financí: Já bych k tomu doplnil., že ta cesta toho jednoho letadla nás přijde zhruba na 500 tisíc korun s veškerými náklady s tím spojenými. Rezervu jsme si tam dali 1,5 miliónu podle toho, jaká bude skutečná situace prozatím. Samozřejmě, že kdyby se nějak fatálně zhoršila, vláda je připravena o tom jednat znovu. A já teď znovu řeknu, co jsem řekl před tím, možná ne zcela přesně, nebo já jsem to řekl přesně, ale použil jsem terminus technicus ministerstva financí, který není příliš zřetelný pro čtenáře, který není zvyklý pracovat s touto hantýrkou. Já jsem řekl zvýšit příjmy kapitoly Správa státních hmotných rezerv o 1 miliardu korun z titulu předpokládaného prodeje zásob uranu. Čili my předpokládáme, že rozsáhlé zásoby uranu, které tam jsou, budou částečně prodány do výše zhruba té 1 miliardy korun, čili o to se tam navýšily v té kapitole příjmy. Z takto získaných peněz jsme udělali určitý přesun v tom smyslu, že hodláme rezervovat onu 1 miliardu na výdaje spojené s Evropskou unií navíc oproti původnímu návrhu. Čili tím zdrojem je prodej části státních hmotných rezerv ve výši zhruba 1 miliardy korun. Je to samozřejmě plán, otázka, jak se to povede v praxi, v jaké výši.

Čechová, televize Nova: Já mám dotaz na pana premiéra ohledně vicepremiéra Egona Lánského. Zda jste s ním dnes hovořil o jeho odchodu a k jakému datu a k jakým důvodům jste se dobrali?

Miloš Zeman, předseda vlády: S panem vicepremiérem jsem skutečně hovořil. Bylo potvrzeno to, co jsem vám již sdělil na tiskové konferenci s panem prezidentem Havlem. To znamená, že pan vicepremiér Lánský bude rezignovat bezprostředně po ukončení svého léčení. A samozřejmě, kdy to léčení bude ukončeno, i když se dnes v novinách píše o intervalu zhruba jeden týden, záleží spíš na lékařích než na panu vicepremiérovi nebo na mně.

Chochola, Mladá fronta Dnes: Já bych se rád zeptal, pane premiére, proč si myslíte, že tento upravený rozpočet bude v parlamentu schválen. Ty úpravy vlastně v relacích k těm celkovým číslům jsou jenom tak minimální.

Miloš Zeman, předseda vlády: Pane redaktore, pokud jste si dobře všiml, tak i někteří představitelé opozičních stran veřejně připustili, že rozpočet je v pořádku, a že, vyjádřeno slovy pana Pilipa nebo pana Macka, lze v něm dělat pouze minimální úpravy. Já málokdy cituji představitele opozice na důkaz pravdivosti svých argumentů, ale v tomto případě tak činím. Rovněž jste si všimnul, že bylo naprosto jasně řečeno, že rozpočet je politická, nikoli ekonomická záležitost, a že pokud jde o ekonomickou stránku, tak se i nezávislí ekonomičtí analytici, byť je občas nesnáším, vyjádřili pozitivně a prohlásili, že by pro tento rozpočet zdvihli ruku. Problém tedy vidím spíše v tom, zda se opozice bude snažit narušit narůstající ekonomické oživení a narůstající příliv zahraničních investic tím, že z politických důvodů bude blokovat státní rozpočet, i když je sama přesvědčena o jeho ekonomické oprávněnosti. Učiní-li tak, dokáže tím jenom znovu, že jí jde daleko více o zájem svých politických stran než o zájem České republiky.

Lucie Bradáčová, Bloomberg: Na pana vicepremiéra. Pokud srovnáte rozpočet na letošní rok a rozpočet připravený na příští rok, můžete vypíchnout nějaké kapitoly, kde se navyšují ty útraty nejvíc.

Pavel Mertlík, ministr financí: Je to v těch kapitolách, které jsou v souznění s vládními rozpočtovými prioritami. Především jde o kapitoly věda a výzkum, jde o kapitolu ministerstva pro místní rozvoj, jde o různé kapitoly, kde se objevují prorůstové, převážně investiční výdaje, částečně to jsou ovšem také výdaje spotřební, protože ten prorůstový efekt nemají nutně jenom investice, ale také spotřební výdaje, čili krátkodobé výdaje s těmi investicemi propojené. Čili tam je poměrně největší nárůst, ale v podstatě je to v stejné rovině jako tomu bylo v předchozí době. Zapomněl jsem na jednu, například velmi důležitou, kapitolu, a to je kapitola ministerstva spravedlnosti, kde jde o realizaci justiční reformy. Tam je velký skokový nárůst, který bude svým způsobem neopakovatelný, souvisí s touto reformou. Takových dílčích věcí je tam víc. Ale ta filozofie toho rozpočtu jako celku je přibližně stejná. I v tomto případě jsme se snažili o to, aby byl rozpočet fiskálně neutrální, možná je trošičku více posunut směrem k expanzi, ale velmi opatrně, tak, aby se podpořil další hospodářský růst.

Marek Petruš, Agentura Bridge News: Já bych měl dvě otázky. Jedna se týká ještě toho rozpočtového návrhu, dokdy bude předložen do parlamentu. A druhá otázka, jakým způsobem ministerstvo financí plánuje financovat vyšší než původně v parlamentu schválený schodek rozpočtu za rok 1999. Schválen byl deficit 31, podle těch posledních revizí ministerstva financí se počítá se schodkem 40,6. Proto by mě zajímalo, jak ten rozdíl bude vykryt.


Pavel Mertlík, ministr financí: Tak předpokládáme, že dojde k emisi státních dluhopisů, čili to bude základní zdroj pokrytí toho dodatečného deficitu. Co se týče termínu, tak tam platí usnesení poslanecké sněmovny, která uložila vládě do 30 dnů dodat novou variantu rozpočtu parlamentu, a toto bude splněno. Nejsem teď schopen říct přesně z hlavy, který to bude den, ale fakt je to, že toto sobotní jednání vlády byl poslední možný termín, aby se to stihlo z hlediska zpracování rozpočtu na ministerstvu financí, namnožení a tak dále. Čili v neděli už by bylo pozdě.

Jana Dorotková, Agentura Dow Jones: Já jsem se jen chtěla zeptat, že v případě, že by byla ta politická opozice tak nezodpovědná a nepodporovala by ten rozpočet, co by to znamenalo pro Českou republiku, jít v příštím roce na provizorní rozpočet. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já si myslím, že jsou tady dva aspekty. Jeden aspekt finančně-ekonomický, a tam bych poprosil pana vicepremiéra Mertlíka o reakci, a jeden aspekt politický.
Jak víte, zahraniční investoři, kteří přicházejí do České republiky, zdůrazňuji fenomén určité politické i ekonomické stability, jako jeden z podstatných faktorů, proč právě zde umisťují své investice. Samozřejmě, že druhým z těchto faktorů jsou i investiční pobídky. A obávám se, že z těchto politických důvodů by rozkolísání politické a ekonomické stability vedlo k oslabení atraktivity České republiky a ke snížení její kredibility v očích zahraničních investorů. Čili dokonce i tehdy, když by rozpočtové provizorium nemělo bezprostřední ekonomické dopady, tak oslabení této kredibility by nesporně přispělo i k oslabení přítoku zahraničních investic.

Pavel Mertlík, ministr financí: Co se týče hospodaření podle rozpočtového provizoria, to v podstatě podle českých právních norem je tak, že tento návrh rozpočtu, který nyní dáváme do sněmovny by byl tím, který by skutečně musela vláda sledovat. Čili byly by tam obtížnější některé kroky z hlediska regulace jednotlivých výdajů, bezesporu ministerstvo financí by se snažilo o to, aby zvlášť v prvních měsících to hospodaření bylo opatrné, ale v principu by se nic nezměnilo. Podle mého soudu mnohem významnější je ten aspekt politický.

Reichrtová, Hospodářské noviny: Při úpravě rozpočtu na rok 2000 jste se rozhodli vyškrtat ty kapitoly, kde hodláte založit mimorozpočtové fondy. Byl to jediný důvod?

Pavel Mertlík, ministr financí: My počítáme s tím, že mimorozpočtové fondy vzniknou. Bylo to takto vzato do úvahy při konstrukci toho rozpočtu. To seškrtání je tam částečné, protože předpokládáme, že ty mimorozpočtové fondy vzniknou pravděpodobně k 1. červenci, alespoň z této představy jsme vycházeli, a zároveň jsme vycházeli z představy, že sice k 1. červenci vzniknou, ale než budou skutečně fungovat, tak to další týdny přinejmenším bude trvat. Čili ten rozjezd nové instituce vždycky chviličku trvá, a proto odpovídajícím způsobem na dané rozvojové položky musel pamatovat i tento rozpočet. Podle skutečného vývoje potom samozřejmě uvidíme.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já se ještě nezeptám k vládě, ale samozřejmě od 16. hodin začne vaše jednání, pane premiére, s dalšími představiteli politických stran. S čím tam jdete, co od něj očekáváte, jaký výsledek?

Miloš Zeman, předseda vlády: Pokusím se být velice stručný, protože si myslím, že výsledky jednání s nesdělují před, ale po jednání. Sociální demokracie jde na toto jednání se snahou dosáhnout maximálně možné programové, opakuji programové, shody politických stran zúčastněných na tomto jednání v otázkách, které považujeme za důležité nikoli pro tyto strany samotné, ale pro Českou republiku. Za tyto otázky považujeme zaprvé urychlení našeho přibližování se Evropské unii, za druhé další urychlení hospodářského růstu, za třetí reformu veřejné správy a za čtvrté reformu soudního systému. Věřím, že budeme hledat věcný koncensus s ostatními politickými stranami na tato témata, a nikoli na téma, jak si rozdělit koryta.

???.: Já bych se ještě pana ministra financí rád zeptal, jestli existuje nějaký aktuálnější odhad ztráty Konsolidační banky v tom upraveném rozpočtu a kolik bude činit schodek veřejných financí jako celku v příštím roce.

Pavel Mertlík, ministr financí: Tak co se týče aktuálního odhady ztráty Konsolidační banky pro letošní rok, ten jsme zatím nekorigovali. Jak víte, v návrhu rozpočtu nefiguruje, figuruje v jednom z doprovodných sešitů, kde je střednědobý fiskální výhled vzhledem k opatření k České spořitelně k restrukturalizaci jejího portfólia. Tam určité dodatečné ztráty bezesporu budou, ale zatím je asi předčasné nějaké číslo říci. Nebude to zase tak dramatická  Alt. obrázek  Poznám změna. Souhrn veřejných financích ? tak tento rozpočet předpokládá, že se dostaneme zhruba na hranici 3,6 % podle onoho příslušného maastrichtského kritéria. Budete to první rok, kdy Česká republika překročí tříprocentní hranic. Letos budeme zhruba na té tříprocentní hranici na konci roku.
Uvidíme, jestli to opravdu bylo těsně pod tři nebo těsně nad tři. Chtěl bych nicméně říci, že definice onoho maastrichtského kritéria je taková, že do toho deficitu se nezapočítávají ani příjmy z privatizace, ani na straně druhé výdaje, které jsou s privatizací bezprostředně spojeny, jako například v tomto případě restrukturalizace portfólia České spořitelny. Čili to číslo není očištěné o tyto, svým způsobem, neobvyklé a jednorázové výdaje a je svědectvím toho, jak se zhoršuje dlouhodobě celková struktura českého rozpočtu. Je to výsledkem oné setrvačnosti, o které mluvím, trvá nějakých 6 let od reformy daňové soustavy a zavedení daně z přidané hodnoty, a je úkolem vlády připravit novou strukturu rozpočtu pro rok 2001, aby tento trend, který byl setrvalý po několik let a vedl k růstu o další procenta tak, aby se otočil. Čili předpokládáme, že pro rok 2001 a jedna z těch dvou variant, tedy ta prorůstově orientovaná v střednědobém fiskálním výhledu počítá s tím, že dojde naopak k otočení trendu a poklesu směrem k hladině tří procent. Předpokládá to nicméně tedy prorůstově orientovanou politiku a reformu veřejných financí jako celku.

Reichrtová, Hospodářské noviny: Já mám k tomu tématu jenom doplňující dotaz. Říkal jste, že se v roce 2001 bude měnit rozpočet. Jste ochotni se k tomu zavázat v usnesení sněmovny, když budete předkládat rozpočet?

Miloš Zeman, předseda vlády: Bude-li sněmovna takové usnesení vyžadovat jako podmínku schválení tohoto návrhu rozpočtu, je vláda České republiky ochotna se k tomuto usnesení zavázat.

Pavel Mertlík, ministr financí: Já bych ještě doplnil pana premiéra. Ono také záleží na tom, co přesně sněmovna navrhne. Kdyby nám sněmovna chtěla například přikázat určitou konkrétní formu, s kterou bychom programaticky nesouhlasili, a to si dovedu představit například v oblasti reformy důchodového systému, či penzijního systému, kde naše vidění, oproti třeba Unii svobody, je dosti odlišné, i když oba chceme reformu, a to dosti zásadní, ale trošku jinak orientovanou, tak pak bychom zřejmě váhali. Ale obecně ano, samozřejmě.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já bych to konkretizoval. Aby bylo zcela jasno, vláda je ochotna zavázat se ke snížení schodku v rozpočtu na rok 2001 ve srovnání s plánovaným schodkem v rozpočtu na rok 2000. Vláda je ochotna zavázat se k tomu, že rozpočet bude strukturován jinak, už vzhledem k tomu, že budou samostatné krajské rozpočty. To je druhý bod. A třetí bod, vláda předpokládá, že podstatná část mandatorních výdajů bude prostřednictvím sociální pojišťovny vyvedena ze státního rozpočtu.

Bílý, televize Prima: Pane ministře, váš odhad. Projde poslaneckou sněmovnou ten návrh státního rozpočtu na rok 2000, nebo ne?

Pavel Mertlík, ministr financí: Můj velmi osobní odhad je, že ano, ale to rozhodování tak, jak řekl pan premiér skutečně bude v politické rovině, nikoli odborné. Já za sebe mohu říci, že pokud by náhodou ten rozpočet neprošel a pokud by třeba došlo k nějaké eskalaci politického napětí u nás, které by vedlo třeba i ke vzniku jiné vlády, tak jsem stoprocentně přesvědčen, že ta jiná vláda by předložila téměř stejný rozpočet. Čili po odborné stránce já si za tím rozpočtem stojím a je na poslancích, jak zváží další vývoj, nikoliv rozpočtové hospodaření, ale vývoj České republiky.

Lucie Bradáčová, Agentura Bloomberg: Ještě na pana Mertlíka. Zaprvé, kolik je v rozpočtu na příští rok vyhrazeno na tu justiční reformu. A druhá otázka, jestli byste mohl vysvětlit, já jsem vždycky měla za to, že problém rozpočtu je nárůst mandatorních výdajů daných demokraticky i jinými faktory. Jak to vytvoření té sociální pojišťovny a vlastně vyvedení těch mandatorních výdajů z rozpočtu dokáže omezit ten jejich nárůst.

Pavel Mertlík, ministr financí: Tak já si dovolím odpovědět pouze na tu druhou otázku, tu první, to bych musel dlouho hledat v příslušném kapitolním sešitě, ale když tak se na to můžeme spolu podívat. Zřízení sociální pojišťovny předpokládá, že bude vytvořena sociální pojišťovna jako ústav, který bude mít odpovídající kapitálové vybavení. To kapitálové vybavení bude tvořeno především příjmy z privatizace, které budou vloženy jako investice do sociální pojišťovny a toto základní jmění bude používáno k investicím. Čili zdrojem vyplácení důchodů pak nebudou už pouze každoměsíční platby pojištěnců a zaměstnavatelů v rámci daného systému, ale také vlastní kapitálové vybavení. Čili bude tam fond hospodaření fondového typu, které bude mít svoje výnosy z investic. Tam vidíme tu cestu. Čili v podstatě dá se říci, že pokud některé strany u nás, a nebo někteří odborníci volají po tzv. druhém pilíři a kapitálovém typu důchodového pojištění, my v podstatě s tím souhlasíme. Jádro toho rozdílu v pohledu je v tom, zda podobný systém má být v soukromých rukou, ale přitom vynucován státní mocí, aby se soukromé fondy naplňovaly z titulu rozkazu státu a nebo, zda má být zřízen obdobný veřejnoprávní systém, nad kterým bude veřejná kontrola. Čili v tom je rozdíl, víc v pohledu, než v těch technikách.
Nárůst kapitoly ministerstva spravedlnosti je 13,4 % oproti loňskému roku. Jinak vy jste se před tím ptali na ty kapitoly, které nejvíce rostou, tak například 110 % je ministerstvo průmyslu a obchodu, ka  Publikace Tiskove_informaceCinno 114 % Akademie věd České republiky, Český statistický úřad ? tam je to dokonce o 33 %, velmi úzce souvisí právě s regionalizací země a vybudování regionální statistické služby a přizpůsobení Evropské unii a podobně.

Hanzalová, ČTK: Pane premiére, chtěla jsem vás poprosit, můžete sdělit kdy a kde se zítra setkáte s panem ministrem Davidem.

Miloš Zeman, předseda vlády: Ve 20 hodin středoevropského času v Kramářově vile.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže to byl všechno pro dnešek, děkuji vám a přeji hezký víkend.