Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 4. října 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, vítejte na další tiskové konferenci. Na dnešním programu vlády je celkem 27 bodů, značná část z nich je velmi důležitá jako například privatizace naší energetické soustavy, a to byl také jeden z důvodů proč vás dnes seznámíme jenom s některými body, protože doposud jich vláda projednala pouze pět. Bude v projednávání samozřejmě pokračovat po této tiskové konferenci. Nejprve dám slovo premiérovi, poté vystoupí pan ministr Grégr a na závěr pan ministr Gross s návrhem novely zákona o policii.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, jak už řekl mluvčí vlády, zabývali jsme se dnes velmi obtížným problémem, problémem, abych vám ho přiblížil, v řádu nejméně 100 a možná více miliard korun, problémem, který se nazývá privatizace elektroenergetiky. Na toto téma proběhla ve vládě několikahodinová diskuse. Dovolte mi, abych úvodem konstatoval potěšitelný fakt, že se podařilo překonat hlavní problém, který v dosavadních diskusích existoval, a to problém, zda tato privatizace má probíhat po částech, nebo vcelku.

Vláda se po diskusi svým usnesením jednoznačně přiklonila k privatizaci celého balíku akcií, které jsou ve státním držení, tzn. jak ČEZu, tak distribučních společností. Vláda rovněž jednoznačně definovala kritéria této privatizace a dovolte mi, abych vás pro přesnost, jak s tímto usnesením vlády, tak s těmito kritérii seznámil:

  1. Vláda tedy souhlasila, jak už jsem vám řekl, se záměrem privatizovat akciový podíl FNM ČR v ČEZ a.s. spolu s akciovými podíly FNM ČR a ČEZ a.s. v regionálních elektroenergetických distribučních společnostech.
  2. vláda souhlasila s postupem privatizace, kterým budou respektovány následující předpoklady:
  1. zajištění konkurenceschopnosti a stability odvětví
  2. liberalizovaný trh s elektřinou v souladu s pravidly EU
  3. dosažení optimálních cen elektřiny pro konečného odběratele
  4. maximalizace výnosů ze státních podílů v privatizovaných společnostech
  5. minimalizace dopadů do zaměstnanosti i v souvisejících odvětvích.

To je ono základní usnesení a nyní probíhají velice složité technické a procesní diskuse, například jak ošetřit podíl municipalit, které, jak víte, v některých případech prodaly hlasovací práva v energetických společnostech, jak má vypadat konkrétní termín, konkrétní představy splátkových kalendářů. Jsou to věci poměrně nudné a nikoli principiální a vláda se jimi bude ještě po této tiskové konferenci zabývat.

Jinak bych rád s potěšením konstatoval, a o tom vás za chvíli bude informovat pan ministr Grégr, že jsme se mimo jiné zabývali také problematikou brněnské průmyslové zóny a pan ministr vnitra, jak už řekl mluvčí vlády, vás bude informovat o vládou schválené novele zákona o policii.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Přejdeme na českomoravskou technopolis, a to bude pan ministr Grégr.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Jsem rád, že vám mohu sdělit, že vláda rozhodla o vybudování průmyslové zóny v městě Brně. Je to vlastně akce, která navazuje na celý řetězec takovýchto rozhodnutí, i když v tomto případě se jedná o rozhodnutí zvláště významné. V uplynulých dvou letech se nám podařilo úspěšně realizovat systém investičních pobídek a právě navazující program průmyslových zón. Nyní mimo jiné pracujeme na průběžném vyhodnocování programu investičních pobídek a budeme navrhovat jeho rozšíření o oblast služeb a podpory výzkumu.

V programech průmyslových zón chceme dát přednost tzv. pobídkovým zónám, tedy těm, se kterými je spojen projekt konkrétního investora, ale také strategickým zónám většího rozsahu, které přitáhnou významné investory s pozitivním dopadem na rozvoj českého průmyslu a posílení jeho konkurenceschopnosti. Takovou zónou by se měla stát právě i brněnská průmyslová zóna, ale také řada dalších, které jsou ještě připravovány, a i když bych nechtěl bych předbíhat, mohu jmenovat lokality jako je Žatec, Klášterec nad Ohří, ale také Ostrava. Spolupracujeme a existuje i dohoda mezi ministerstvem průmyslu a obchodu, ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem dopravy a spojů o účelném sdružování finančních prostředků pro tyto účely.

Brněnská průmyslová zóna je atraktivní oblast pro zahraniční investory zejména s ohledem na dopravní infrastrukturu, dlouholetou tradici v průmyslové výrobě, kvalitní zázemí vysokých škol a dá se říct, že i tím, že Brno a okolí disponuje vysokým potenciálem kvalitní pracovní síly v klíčových sektorech průmyslu.

Jak se podílí stát? Stát se bude na výstavbě brněnské průmyslové zóny podílet bezúplatným převodem pozemků na město Brno, dále podporou z prostředků ministerstva průmyslu a obchodu na zabezpečení přípravy technické infrastruktury průmyslové zóny. Další podpora státu bude realizována prostřednictvím ministerstva dopravy a spojů, které ve spolupráci se Státním fondem dopravy zajistí vybudování napojení této průmyslové zóny na dálnici D1. Stát prostřednictvím ministerstva průmyslu a obrany rovněž finančně podpoří přemístění leteckých opravárenských závodů z Brna do Přerova.

Město Brno se rovněž bude podílet adekvátní částkou. Ta podpora státu je rozvrstvena do několika let a zhruba reprezentuje cílovou částku kolem 1,5 miliardy korun a město Brno se má podílet rovněž svými prostředky na vybudování této zóny částkou zhruba 1,2 miliardy korun.

Podpora vybudování navrhované strategické průmyslové zóny bude mít samozřejmě výrazně pozitivní účinky na ekonomickou i sociální situaci brněnského regionu a zejména je potřeba zdůraznit pozitivní dopad na zaměstnanost a pokračování tradice průmyslové výroby. Realizace tak významného a rozsáhlého projektu - myslím, že se to mohu oprávněně domnívat - se stane dalším výrazným signálem pro vstup zahraničních investorů do ČR.

Na závěr bych ještě řekl, že my jsme si skoro do štítu vypůjčili trošku uzpůsobené úsloví pana Pasteura: Štěstí přeje připraveným. To znamená, že mnohá města hovoří o tom, že stát je nepodporuje nebo nevnímá jejich problémy. Jsou to ta města, která dodnes nedokázala provést majetkoprávní vypořádání, připravit projekt takovéto zóny, takže tam stát samozřejmě nemůže nic dělat. To je asi jako v tom vtipu, kdy skot Patrick vzývá každý den Pána Boha, aby ho nechal vyhrát v lotynce a asi po pátém vzývání se ozve z nebe "tak si Patricku, prosím tě, vsaď." Takže pokud města volají po tom, aby dostala podporu, příspěvky, musí sama pro to něco udělat. Brno pro to udělalo, a proto je také úspěšné v tomto systému.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, nyní pan ministr Gross a novela zákona o policii.

Stanislav Gross, ministr vnitra: Dámy a pánové, novela zákona o policii, která byla předložena, je novela, kterou my nazýváme pracovně euronovela, tzn. týká se převážně věcí souvisejících se vstupem ČR do EU. My jsme v dubnu zahájili intenzivní jednání s Europolem tak, abychom koncem roku byli mezi těmi několika vyvolenými státy, které budou schopny plnoprávně začít spolupracovat s Europolem, nicméně v naší platné legislativě zůstává jedna oblast, která nám brání, abychom byli schopni s Europolem takto plnohodnotně spolupracovat. Ta oblast se týká ochrany osobních údajů, takže návrh novely zákona o policii, který je předložen se především zabývá touto oblastí. My za specializovaných situací přesně v zákoně uvedených navrhujeme podřídit i ochranu osobních údajů pod režim Úřadu pro dohled nad osobními údaji s tím, že jsou zachována specifika policejní práce tak, aby nebyl narušen účel vyhledávání a stíhání trestné činnosti.

Dále se v této novele navrhuje řešení několika palčivých věcí v souvislosti s mezinárodní spoluprací. Například navrhujeme, aby se explicitně v zákoně o policii umožnilo působení policistů Policie ČR při nejrůznějších mezinárodních misích, dále navrhujeme, aby explicitně bylo umožněno, aby čeští policisté mohli vykonávat svoji činnost v zahraničí, pokud tak stanoví mezinárodní smlouvy a dále se umožňuje českým policistům, aby jako agenti působili v druhé zemi, pokud s tím tato země bude souhlasit a bude to na základě platných právních předpisů. Takže tímto se zabývá tato pracovně tzv. euronovela. Navrhujeme, aby poslanecká sněmovna s jejím textem vyslovila souhlas již v prvním čtení. Proto jsme nešli do žádných oblastí, které by mohly být politicky konfliktní.

Součástí tohoto zákona je ještě jedna věc. Ta se týká všech těch zákonů, které byly v poslanecké sněmovně před časem projednány v poslanecké sněmovně v oblasti provozu na pozemních komunikacích. Jelikož zatím poslanecká sněmovna neprojednala ještě jeden z těch zákonů, který souvisí s převodem správních agend z Policie ČR na ministerstvo dopravy respektive okresní úřady, tak se tímto návrhem doporučuje poslanecké sněmovně, aby posunula účinnost těchto zákonů tak, aby bylo možno technicky připravit realizaci toho, co již v některých zákonech schváleno bylo, ale v jednom zákoně zatím projednáno nebylo.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Já se na závěr ještě krátce vrátím zpět k ekonomice, a to Zprávou o plnění státního rozpočtu ČR za první pololetí letošního roku. Zpráva byla schválena. Pokud jde o základní makroekonomické ukazatele v prvním pololetí, tak HDP vzrostl o 3,1 %, průmyslová produkce o 5 %, stavební výroba o 2,1 %, další dobrá zpráva je, že se podařilo udržet inflaci, a to i přes růst cen ropy a zemního plynu na hladině 3,7 %. V souvislosti s hospodářským oživením se podařilo, a to ve druhém čtvrtletí, dokonce snížit míru nezaměstnanosti, ta dělala 9,3 % v průměru prvního pololetí. Běžný účet platební bilance je minus 27 miliard 200 milionů, tam se to o něco zvýšilo, jak jsem už zmínil, zvýšenou cenou ropy a zemního plynu.

Pokud jde o plnění státního rozpočtu, ke konci června státní rozpočet vykázal schodek ve výši 4,9 miliardy korun. Je to v porovnání se stejným obdobím loňského roku lepší výsledek, zlepšení je přibližně o jednu miliardu korun. I přes tento dobrý vývoj je zde určité riziko, a to na straně plnění rozpočtových příjmů. Problém je u spotřebních daní, kde je potřeba počítat s propadem zejména u rozhodujícího výnosu u daně z uhlovodíkových paliv a maziv, a to v důsledku krácení daně z některých výrobků v souvislosti s tzv. zelenou naftou, a poté také se sníženou dynamikou prodeje benzínu a nafty, protože, jak víte, když se prodá méně, tak stát na tom také méně v té příjmové části vytěží. I přesto předpoklady, podobně jako v loňském roce, že se podaří dodržet výši schodku státního rozpočtu tak, jak si to vláda na počátku roku stanovila, jsou dobré. Tolik tedy na úvod a nyní máte slovo již vy, první se hlásil pan Takáč z televize Prima.

Daniel Takáč, televize Prima: Já bych chtěl poprosit pana premiéra a pana ministra Grosse k bodu, ke kterému se snad ještě dnes dostanete, a sice Návrh na podnět k Ústavnímu soudu na zrušení ODS. Pokud se nemýlím, tak stanovisko legislativní rady je více než jasné. Tedy otázka zní, budete chtít zrušit ODS? Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já vám děkuji za tuto otázku, pane redaktore. Pokud mohu vyjádřit svoje osobní stanovisko, a věřím, že bude podobné i stanovisko vlády, tak já pokládám tento podnět za stejně nesmyslný jako byl nedávno podaný podnět pánů Stanislava Devátého a Petra Tomana na pozastavení činnosti České strany sociálně demokratické. Čili nepochybuji o tom, že vláda tento podnět odmítne jako nedůvodný.

Stanislav Gross, ministr vnitra: Já k tomu nemám v celku co dodat. Stanovisko, které bylo zpracováváno na mém úřadu, ne z politického, ale čistě právního pohledu, je shodné s tím, co zde řekl předseda vlády a mé politické stanovisko je takové, že si přeji ODS porazit v politickém boji, nikoli nějakou právní kličkou.

Nora Nováková, TV3: Já mám dotaz na pana premiéra. Ministerstvo financí dnes zveřejnilo, že původní rozpočet na zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, který byl odhadnut na 1 miliardu, stoupl o 119 miliónů a podle jedné z variant by se ty peníze mohly vzít z jakési kapitoly na přibližování k EU. Tak jestli už víte, odkud ty peníze vezmete. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Paní redaktorko, na tuto otázku vám odpoví zítra v 11. 00 hodin dopoledne mluvčí vlády, protože tento bod ještě nebyl projednáván a pan ministr financí předloží určité návrhy, a to i ve spolupráci s panem zmocněncem Hrubým a vláda se těmito návrhy bude zabývat. Čili dokud tento bod nebyl projednán, nemohu vám sdělit stanovisko vlády, ale samozřejmě toto stanovisko bude známo, jak už jsem řekl, zítra v 11.00 hodin dopoledne.

Klímová, Mladá fronta Dnes: Já bych se ráda ještě zeptala k privatizaci energetiky. Jednak, jestli vyplývá z toho, že jste hovořili pouze o ČEZ, že privatizaci plynárenství, Transgasu a distributorů plynu, jste odložili nebo kdy o tom budete rozhodovat.

K ČEZ se chci zeptat, jestli to rozhodnutí znamená, že budete prodávat celých 67 %, které nyní drží stát v jednom balíku se všemi osmi distributory elektřiny a jestli k tomu přizvete poradce. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Takže my se asi o odpověď na tuto otázku podělíme s panem ministrem Grégrem. Pokud jde o privatizace plynárenství, vláda se tím bude zabývat na své schůzi tuším 16. října právě proto, že si uvědomujeme, že jde o tak obrovský problém, který jsem se snažil vám přiblížit už tou částkou privatizačního výnosu, o kterou se jedná, že jaksi smíchat do jednoho balíku elektroenergetiku a plynárenství by značně zkomplikovalo rychlost projednání ve vládě nehledě na to, že i tak je tato rychlost dosti nízká, protože se zde řeší technické detaily. A jedním z těch detailů jsou poradci versus akviziční firma. K tomu se ještě budeme vracet, i když to nepokládám za dramaticky podstatné.

A teď už bych poprosil pana ministra Grégra.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Počítáme, že může to být prodáno jako jeden balík nebo ve dvou etapách. V každém případě bude prodáván celý balík distribučních společností společně s balíkem ĆEZ a stát si chce ponechat takový objem, který bude vyplývat z nově přijatého zákona, aby měl právo svolat kdykoliv valnou hromadu. V současné době je to 10 %, předpokládá se v novém návrhu obchodního zákoníku, že to budou 3 %. Čili to jsou věci, které mají být ještě dopilovány, kde budou názory ještě upřesňovány.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Vy byste dneska ještě měli projednat dotace na opravy a rekonstrukce panelových domů. Podle názoru některých majitelů domů a lidí z ODS je ta pomoc nedostatečná. Je to podle nich jen vyhazování peněz, které nepomůžou k tomu, aby se panelové domy zlepšily. Můžu se zeptat pana premiéra a pana Grégra, jaký na to mají názor?

Miloš Zeman, předseda vlády: Tak já začnu. Shodou okolností včera jsem byl v Drážďanech a měl jsem tam mimo jiné i zajímavé setkání se saským zemským premiérem, protože v Sasku, tedy v součásti bývalého východního Německa, byly stavěny ve velkém rozsahu panelové domy, a právě Spolková republika Německo nyní v těchto tzv. nových spolkových zemích provádí rozsáhlé rekonstrukce panelových domů, které se ekonomicky vyplácí, mimo jiné i z hlediska prodloužení životnosti a také, chcete-li, zkrášlení, zateplení a tak dále těchto obydlí.

Jinými slovy, domnívám se, že to vyhazování v žádném případě není, nehledě na to, že to může přinést i nové pracovní příležitosti, a to zejména v těch regionech, kde sice nepotřebují masivní novou bytovou výstavbu, ale potřebují rekonstruovat panelová sídliště. Takovým regionem je například mostecko, ale i ostravsko.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já se domnívám, že pan premiér odpověděl na tuto otázku. Chtěl bych jenom dodat, že prostředků není nikdy dostatek, protože zanedbaná údržba je značně vysoká, takže samozřejmě můžeme disponovat prostředky, které jsou k dispozici. Čili já věřím, že to není konečné číslo, a že tak, jak se případně budou zvyšovat příjmy státního rozpočtu, případně tedy fondové prostředky, že budeme i tyto prostředky posilovat.

Lucie Bradáčová, Bloomberg: Já mám dvě otázky. Za prvé, kdy budete jednat o restrukturalizaci rafinérského průmyslu. Druhá otázka bude k energetikám. Jaká je představa načasování privatizace a technika vytvoření toho velkého balíku. Znamená to tedy, že ČEZ převezme státní podíly v jednotlivých distribučních firmách? A toto pak bude prodáno jedinému investorovi? Nebo jsou tam ještě nějaké další možnosti?

Miloš Zeman, předseda vlády: Pokud jde o privatizaci petrochemie, tak to je jeden z bodů, který nás čeká na večerním, případně i nočním, jednání. Je to kláda, mimochodem takovou kládou je třeba i problematika OKD, kterou se vláda bude rovněž dnes zabývat, takže nejsou to vteřinové nebo minutové body, trávíme nad nimi hodiny diskusí, protože si uvědomujeme, že každá, zdánlivě detailní, technická chyba by mohla vést k řešení, které by bylo suboptimální.

Co se týče vaší druhé otázky, tak i když si myslím, že časový harmonogram je v zásadě zřetelný, tak bych nechtěl před doprojednáním toho bodu prozrazovat technické detaily, protože právě ony jsou předmětem těch dlouhých a náročných jednání vlády. My jsme se shodli velmi rychle v tom obecném principu, který jsem vám sdělil. Tím skončily asi půlroční diskuse o tom, zda privatizovat per partes, nebo v jednom balíku, a to je ten největší úspěch dnešního jednání. A i když samozřejmě předpokládáme, že privatizaci nebudeme nijak zpomalovat, naopak převládly hlasy, které zastávají názor, že je ji nutné naopak urychlit, tak konkrétní termínový kalendář vyplyne z onoho usnesení a budete s ním seznámeni zítra dopoledne.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Dobrý den. Já bych ještě pokračoval v energetice. Přiklonili jste se tedy k tomu jednomu balíku. Který je ten hlavní argument, proč jste to udělali?

A podotázka: Když se tímto způsobem bude privatizovat elektroenergetika, tak mně to přijde, že to trošku koliduje s tím, že by měla být dostatečná konkurence a liberalizace trhu. Není to v rozporu?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já už na tuto otázku odpovídám několikrát, ale asi není na škodu to zopakovat. Ta představa o tom, že to české hřišťátko je konkurenčním trhem, to je snad představa opravdu velice naivní. Konkurenční prostředí v elektroenergetice představuje celý evropský trh a uplatnit se na tomto celoevropském trhu mají do budoucna pouze ti největší a nejsilnější hráči. Z toho důvodu také dochází v elektroenergetice k řadě významných fůzí, ať už v Německu, v Anglii a dalších státech. Takže my chceme, aby tím strategickým investorem byl některý z těchto velkých hráčů.

Proč privatizovat jako celý balík? Protože nechceme, aby se prodával pouze trh České republiky, chceme, aby se privatizoval sektor elektroenergetiky jako celek schopný konkurence právě v tom velkém evropském klání, aby byl zajištěn dostatečný rozvoj tohoto sektoru, aby byly zajišťovány i určité sociální aspekty. To znamená, že to bude takový partner, který bude elektrosektor rozvíjet a nikoliv cíleně třeba nějakým způsobem zmrazovat. Samozřejmě to rozhodnutí bude velice významné, velice strategické, ale je jediný možný způsob, tak, jak to bylo prováděno i v těch nejvyspělejších zemích.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já k tomu možná jenom doplním. Nevyjednává samozřejmě jenom Česká republika, ale například i Rakousko. A tam vám můžu dát zajímavou informaci, že hornorakouský hejtman pan Pühringer minulý týden vyjednával v Mnichově, a to s největším soukromým producentem atomové energie v Evropě, o vstupu toho koncernu, to znamená společnosti EON, právě do hornorakouské energetiky. To je jeden příklad těch procesů, které právě v Evropě probíhají na tomto trhu.

Růžičková, Euro: Já bych si jenom chtěla upřesnit, zda v tom balíku s ČEZ budou všechny distribuční společnosti, to znamená i ty, kde už stát nemá majoritu. A další otázka, zda už proběhla nějaká jednání se zájemci, kteří by o tento velký balík měli zájem a kteří to jsou.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já vám řeknu, kteří jsou naši favorité a kdo je zaručený vítěz - jistě by to byl nejvhodnější způsob, jak zprivatizovat energetiku a myslím si, že druhý den byste mě - Euro, jak vím, je mi velice nakloněno - zase zkritizovali a poplivali, jaký jsem prostě břídil. Takže ne, děkuji vám za takovéto otázky a doufám, že neočekáváte, že jsem tak naivní.

Ale můžu vám odpovědět na ty REAS ( poznámka: elektroenergetické distribuční společnosti), kde stát ztratil majoritu. Ty nebudou součástí tohoto balíku, budou privatizovány - ten státní podíl - prostřednictvím FNM a případně akcií, které jsou drženy ČEZ. Tyto REAS budou privatizovány až následně soutěží s tím, že této soutěže se mohou zúčastnit jednak současní vlastníci, čili kdokoliv, ale ta šance je dána těm současným majoritním vlastníkům, je dána i případně novému vítězi té soutěže o hlavní podíl energetického sektoru a samozřejmě této soutěže se může zúčastnit i každý minoritní akcionář. Takže dvě společnosti - Pražská a Jihočeská - nebudou do tohoto procesu vklíněny a budou až v druhém kroku nabízeny jejich akcie v držení FNM a ČEZ.

Viktor Gomez, Bridge News: Já jsem si jenom chtěl ujasnit: vy jste řekl, že v jednom balíku, případně ve dvou etapách to bude privatizováno. Můžete vyjasnit ty dvě etapy privatizace elektroenergetického průmyslu?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Nebudu uvádět čísla, je to strategie, o které budeme ještě jednat a je to otázka, zda to teda prodáme v jedné tranši nebo ve dvou tranších.

Nikoli tak, že zvlášť budou distribuční společnosti a zvlášť ČEZ, to bude vždycky jeden balík. A pokud se týká distribučních společností, budou nabízeny jako celek.

Viktor Gomez, Bridge News: To znamená, že i když to bude ve dvou tranších, tak stejně nabízíte majoritní podíl v ČEZ včetně těch distribuček jednomu konkrétnímu investorovi.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Ano, kromě těch dvou.

Lucie Bradáčová, Bloomberg: Já jsem se chtěla zeptat, jestli nemáte trošičku obavu, že jeden investor bude mít takhle výrazný vliv na takhle důležité síťové odvětví u nás.

Miloš Zeman, předseda vlády: Pan ministr Grégr už tady řekl, že to, co je skutečným energetickým trhem, je evropský trh a nikoli český energetický trh. A je potřeba si uvědomit, že i česká energetika bude vyžadovat rozsáhlé investice do své modernizace a právě proto, že je to síťové odvětví, tak je daleko výhodnější, aby zde byl jeden velký a kapitálově vybavený investor. My samozřejmě neprozradíme, kdo to bude, mimo jiné také proto, že to v této chvíli ještě sami nevíme, příslušná soutěž teprve proběhne. Ale domníváme se, že rozptýlit to mezi množství malých investorů je neefektivní, a to jak z hlediska privatizačního výnosu, tak z hlediska zabezpečení zaměstnanosti, prosperity tohoto odvětví i těch kapitálových investic, o kterých jsem mluvil.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já bych ještě jenom snad dodal: Prosím vás, přece tady neexistuje soutěž jednotlivých REAS.Ty společnosti jsou monopolními společnostmi v daném regionu a tu konkurenci vytvoří teprve obchodníci s elektrickou energií a nikoli, že to budou jednotlivé REAS, které se budou přetahovat Ty akorát třeba mohou nakoupit elektřinu od toho či onoho, ale v žádném případě nevytvářejí konkurenci na trhu. A zejména v tom principu, který chceme přijmout, tam bude vazba konečný zákazník a výrobce, a ten přenos vlastně vytváří službu. Ale já si myslím, že jsou to věci, které by zasluhovaly zvláštní seminář, takže, až o tom rozhodneme v celé šíři, tak velice rádi vás pozveme.

Libor Rouček, mluvčí vlády: To jsem zrovna chtěl říci. Vidím, že z této tiskové konference se stává více seminář než tisková konference. Pokud máte zájem, tak zítra v 11 hodin jste zváni na tiskovou konferenci.