Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 14. června 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, vítejte na naší pravidelné tiskové konferenci. Program dnešní tiskové konference bude takový, že nejprve vystoupí premiér, poté bude diskutována problematika IPB, je zde i guvernér ČNB pan Tošovský, a pak budeme pokračovat dalšími body tak, jak byly dnes projednávány na vládě. Já na úvod předávám slovo premiérovi.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, vláda se dnes zabývala svým standardním programem, tzn. schvalováním zákonů a dalších opatření. Za normálních okolností bych nepociťoval dostatečný důvod, abych se této tiskové konference zúčastnil. Protože jsem si však vědom, že existuje určitá nervozita zhruba tří milionů subjektů, které jsou tak, či onak spojeni s IPB, považuji za svoji povinnost, abych po dohodě s guvernérem ČNB vyjádřil stanovisko vlády, které pak zformuluje i místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík.

Dovolte mi, abych se vrátil do poněkud vzdálenější minulosti. Byla doba, kdy FNM měl možnost navýšit základní jmění IPB, respektive se na tomto navýšení podílet a tehdejší vláda tomuto navýšení prakticky zabránila. Díky tomu se stal stát v IPB minoritním akcionářem. Následně pod vedením tehdejšího ministra financí pana Ivana Pilipa proběhla transakce, kdy IPB byla zhruba za 3 miliardy korun prodána japonské investiční firmě Nomura. Není to jediný případ problémů bankovního sektoru, protože všichni víme, že tyto problémy, konkrétně problémy se špatnými úvěry byly způsobeny, mimo jiné, i politickým tlakem na poskytování úvěrů osobnostem, které nevynikaly příliš zvláštními manažerskými nebo podnikatelskými kvalitami a které bylo možné podezřívat z toho, že jádro jejich kvalit spočívá v ochotě ke sponzorským darům některým politickým stranám. Kromě toho zde existovaly i případy velmi neefektivních obchodů hraničících s tunelováním. Rád bych připomněl operace ČS na ruském kapitálovém trhu, rád bych připomněl zhruba osmimiliardový tunel v KB.

Toto vše zdědila naše vláda a byla přitom při řešení těchto problémů vedena jedním jediným základním principem. Je naší povinností neohrozit vklady střadatelů, tím spíše vklady drobných střadatelů, kteří své, často celoživotní, úspory svěřili buď jedné jediné bance, případně jedné jediné kampeličce, vycházejíce z dikce zákona, který mluvil o pojištění vkladu, třebaže díky špatnému zákonu přijatému v roce 1995 to pojištění nebylo dostatečně finančně pokryto.

Chci naprosto jasně zdůraznit, že zájmem této vlády je pomoci střadatelům, nikoli akcionářům, nikoli vlastníkům, a z toho vyplývá, že podobně, jako jsme měli zájem uchovat úspory drobných střadatelů v ČS, kterých bylo asi 2 miliony, máme stejně tak zájem pomoci zhruba 3 milionům střadatelských a podnikatelských subjektů. Znovu opakuji, těmto subjektům, nikoli akcionářům a IPB. Je dobré si uvědomit, že kromě střadatelů, kromě malých a středních podnikatelů, mají v IPB své vklady i některá města. A chci proto jménem vlády, a jak věřím, i jménem ČNB, za níž své stanovisko zakrátko vyjádří pan guvernér, ujistit, že vláda zkoumá naprosto konkrétní opatření ke stabilizaci     Autom. řádkování  Obrázek IPB tak, aby nebyly ohroženy zájmy těchto střadatelů a ?run? na banku, který jinak může zničit jakoukoli banku, ať je sebezdravější, pokládáme za naprosto zbytečný.

Závěrem mi dovolte dvě poznámky. Přečetl jsem si v dnešních Zemských novinách úvodník jejich šéfredaktora pana Jiřího Bigase, který tvrdí, že pokud by stát nechal IPB zkrachovat, nic hrozného by se nestalo, protože je u nás celá řada zdravých bank. Myslím si, že osud oněch tří milionů střadatelů je jasnou odpovědí na toto poněkud primitivní tvrzení, které bohužel jenom deklaruje správnost mých názorů o inteligenční úrovni některých našich novinářů.

Za druhé, přečetl jsem si v dnešním deníku Právo výrok pana Pilipa, který říká, že stát by neměl IPB pomoci. Znovu proto opakuji. My napravujeme právě chyby, velmi vážné chyby, kterých se mimo jiné dopustil i bývalý ministr financí v  obou předchozích vládách Ivan Pilip, chyby, které byly spojeny s privatizací IPB a napravujeme tyto chyby nikoli v zájmu vlastníků IPB, ale v zájmu těch, kdo v důvěře do ní uložili své úspory, případně v ní vedou své účty. V tomto smyslu jako solidaristická vláda cítím spoluodpovědnost státu, byť by stát nevlastnil v IPB žádný, a tedy ani minoritní majetkový podíl. Děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji a předávám slovo ministru financí Pavlu Mertlíkovi.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já také děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, přečtu vám prohlášení vlády a ČNB, které paralelně je vydáváno standardním způsobem, tj. s podpisy tiskových mluvčích pánů Vacka a Tománka. To stanovisko navazuje na včerejší podobné stanovisko a zní takto:

Vláda ČR a ČNB potvrzují, že ochrana vkladů klientů IPB je jejich prioritním zájmem. Jsou rozpracovány alternativní scénáře stabilizace této banky, o nichž se intenzivně jedná. Všechny tyto scénáře počítají s určitou účastí státu a s tím, že banka zůstane v plném provozu. Zajišťují plnou bezpečnost vkladů klientů IPB, proto není důvod k vybírání vkladů z IPB, neboť vklady v IPB nejsou ohroženy.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, a ještě na závěr předám krátce slovo panu guvernérovi.

Josef Tošovský, guvernér ČNB: Já už dodám jenom tolik, že potvrzuji, že občané, podnikatelé, ani ostatní vkladatelé se nemusejí o své peníze, které vložili do IPB obávat.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, tolik tedy úvod k této problematice, nyní dotazy k problematice IPB.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas ? Radiožurnál: Děkuji, já jsem se chtěl zeptat, pan ministr i pan premiér hovořili o určitých scénářích. Chci se zeptat, jestli je možné naznačit nějaké scénáře a hlavně, kdy očekáváte, že bude přijato nějaké rozhodnutí vlády a ČNB ke stabilizaci IPB? To je i otázka na pana guvernéra. Děkuji.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Obávám se, pane redaktore, že to jsou přesně ty otázky, na které odpovědět nemohu, zejména proto, že IPB, jak zde koneckonců padlo různou formou ve všech předchozích vystoupeních, je plně soukromá instituce a její osud je v rukou jejich vlastníků. To, co my připravujeme, bere tuto skutečnost v úvahu a samozřejmě předpokládá možnost určité dohody s nimi a těch variant je skutečně celá řada, čili nemá smysl teď diskutovat jednotlivé scénáře, čas ukáže jejich realističnost. Platí ta deviza, kterou jsem uvedl v tom prohlášení a kterou jsme uvedli již včera. Ať bude jakékoli technické řešení, z hlediska klientů to znamená jistotu jejich vkladů, nic jiného.

Josef Tošovský, guvernér ČNB: Jenom dodám, dovolte nám, abychom vás seznámili s řešením, jakmile bude hotovo.

Martin Jašminský, Mladá fronta Dnes: Pan ministr financí řekl, že všechny scénáře počítají s účastí státu. Jestli můžete říci, zda už máte alespoň nějakou představu o kvantifikaci, kolik to může stát, třeba i v nějakém rozpětí, podle toho, jaká varianta se zvolí.

Druhá věc je, zda ta účast státu na řešení situace je možná i za předpokladu, že ti současní akcionáři budou nadále akcionáři, tím chci říct, zda oni budou příjemci té státní pomoci nebo oni budou řídit tu banku v momentě, kdy ta banka bude dostávat státní pomoc?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: K první otázce, určité kvantitativní odhady máme, budeme je postupně zpřesňovat. Co se týče principu pomoci, u soukromého sektoru vždy platí, že ten, kdo dává veřejné prostředky musí mít nad těmito veřejnými prostředky plnou kontrolu.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Já bych chtěl snad jenom opakovat tezi, kterou jsem zde už jednou řekl. Případná pomoc státu je pomocí klientům IPB, nikoli pomocí akcionářům IPB.

Olga Skalková, Hospodářské noviny: Pane Mertlíku, vy jste řekl, že ta řešení předpokládají určitou dohodu s akcionáři, přičemž všechna řešení předpokládají určitou dohodu s akcionáři. Co když k dohodě nedojde?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já rozumím tomu, že novináři potřebují mít do zítřejších novin určitý příběh, ale těžko můžu jít za rámec těch prohlášení, která jsem před chvílí učinil.

Jana Dorotková, Dow Jones: Já mám dvě otázky. Jedna je, s kým vlastně vláda jedná, když se reprezentant Nomury de facto distancuje od spoluodpovědnosti za to, co se v IPB stalo s tím, že oni jsou jen portfoliový investor, který nemá ani majoritu, jenom minoritu? To je jedna otázka. A pak bych chtěla slyšet vaši reakci na to prohlášení, které bylo dnes v Lidových novinách, a ještě jsem se chtěla zeptat pana Tošovského, za jehož vlády v podstatě IPB byla prodaná, kde se vůbec udělala chyba v případě, že se udělala chyba ve vaší vládě? Děkuji.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já bych především podtrhl to, že vláda a ČNB vytvořily společný vyjednávací tým, který jedná s různými subjekty.

Josef Tošovský, guvernér ČNB: Já jenom odpovím, že moje vláda přišla prakticky k připravené transakci, protože jednání byla vedena dávno předtím.

Jana Dorotková, Dow Jones: To, že vláda a ČNB jsou tým, to je mi jasné, mě by zajímalo, zda tento tým spolupracuje ohledně vlastníků a ještě jsem nedostala odpověď na ta prohlášení pana Dillarda, že Nomura je ve skutečnosti jenom nepodstatný investor v rámci IPB. Kdo je vlastně nejdůležitější vlastník IPB?

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Pokud se nemýlím, tehdejší ministr financí pan Ivan Pilip podepisoval smlouvu právě s Nomurou, a já se domnívám, že ať je investor portfoliový nebo ne, musí nést určitou odpovědnost za současný stav banky, kde je největším, byť nikoli majoritním vlastníkem, je tedy jedním z partnerů při tomto jednání. Je samozřejmé, že stát má zájem, aby případně, právě proto, že Nomura je portfoliový investor, došlo k vyhledání strategického, tedy dlouhodobého zahraničního partnera tak, jako se nám to podařilo v případě ČSOB i v případě ČS.

Dagmar Šístková, Právo: Já jsem se chtěla zeptat, jestli u dnešních jednání byli také zástupci německé pojišťovny Allianz?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Asi odpovím já, protože jsem pověřen koordinací toho vyjednávacího týmu. Já jsem před chvilkou odpověděl, a nikoli, že neodpověděl na tu předchozí otázku a odpověděl jsem slovy, že se jednalo s různými subjekty. Smysl takovýchto jednání spočívá mimo jiné v tom, že se sdělují výsledky v okamžiku, kdy jsou dokončena.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já bych nyní v tomto bodě poděkoval panu guvernérovi za účast na této tiskové konferenci a děkuji i premiérovi, který se též s námi loučí. Nyní přejdeme k pravidelnému jednání vlády, tzn. ohledně projednávání návrhů zákonů. Pan ministr financí dnes předkládal několik novel, mimo jiné i novelu daně z přidané hodnoty, novelu spotřebních daní a podobně a se všemi vás nyní seznámí. Děkuji.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Děkuji, z těch bodů, které jsem dnes předkládal, a které byly dosud projednány, šlo především o několik návrhů zákonů. Prvním z nich je novela zákona o dani z přidané hodnoty. Smyslem této novely je celá řada technických úprav. V tom novela navazuje na harmonizační prvky předchozí novely z loňského roku a zároveň není úplná. Jinými slovy i následující, kterou připravujeme pro příští rok, bude novelou harmonizačního typu ve smyslu technických aspektů způsobu vybírání daně z přidané hodnoty, čili tímto návrhem děláme jakýsi druhý krok ze tří, které jsou v tomto směru plánovány. Vedle toho zde jde o přesun celé řady, především služeb, ze snížené sazby daně na úrovni 5 % do sazby základní, která u nás byla stanovena na úroveň 22 %.

Co se týče návrhu, který byl dnes projednán jako druhý v pořadí a týká se daně spotřební, respektive zákona o spotřebních daních, zde vláda rozhodla, že nebude navrhovat poslanecké sněmovně změny sazeb spotřebních daních z uhlovodíkových paliv a maziv. Mezi jiné prvky toho návrhu patří návrh na značení lihovin, návrh na změnu principu daňového zatížení cigaret, zde jde opět o harmonizační normu, která nemá daňový nebo fiskální dopad, ale mění způsob výběru daní z cigaret do podoby, která je obvyklá v zemích EU.

A konečně jde o návrhy legislativně technického typu, které se týkají celních skladů, svobodných celních pásem, dále způsobu výběru daní, v případě, že tyto daně jsou odváděny zálohově a některých dalších kroků tohoto typu, včetně zpřesnění režimu u tzv. zelené nafty.

Třetím bodem návrhu zákona, který jsem předkládal, byl návrh novely zákona o správě daní a poplatků a o změně některých dalších zákonů. V tomto návrhu zákona se zejména mění princip sankčního postihu nepřiznání daně, a to z časově stanoveného penále na penále s konstantní částí doměrků, dále se zpřesňuje postup registrace daných subjektů, rozšiřuje se oprávnění správce daně k některým úkonům i mimo obvod jeho území, zmocňuje se vyhlásit určité postupy v oblasti elektronizace některých úkonů vůči správci daní, čili jde o návaznost na zákon o elektronickém podpisu a mění se některé skutečnosti v oblasti exekučního vymáhání daní a poplatků.

Konečně si dovolím upozornit na další návrh zákona, který byl na dnešní jednání vlády dodatečně zařazen. Tím je návrh zákona o státním dluhopisovém programu na poskytnutí návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu ke krytí výplaty náhrad ze zajišťovacího fondu družstevních záložen. Vláda tímto návrhem zákona půjde do Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR s návrhem vypsat zvláštní dluhopisový program ve výši do 6 miliard korun na pokrytí pojištění členů družstevních záložen v rozsahu, který je dán zákonem o družstevních záložnách a úvěrových družstev, tzn. do 80 % vkladů, do výše 125 tisíc korun, což znamená maximálně 100 tisíc korun na jednoho člena družstevní záložny.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Pan ministr Grégr dnes předkládal novelu zákona o státním podniku a s tou vás nyní seznámí.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Je to pragmatická novela. Návrh vychází z potřeby legislativního zakotvení zkušenosti s uplatňováním zákona č. 77/1997 Sb. v praxi, tj. zákon o státním podniku. Zpracování návrhu této novely iniciovalo ministerstvo průmyslu a obchodu, které vykonává funkci zakladatele vůči největšímu počtu státních podniků se změněným majetkem, které jsou nazývány pod známou zkratkou "Zbytkové státní podniky " a má tedy i nejvíce poznatků a zkušeností s jejich postupným zánikem. Těchto podniků je stále ještě kolem 220.

Předložený návrh zákona sleduje tři základní cíle. Především je to úprava otázek spojených s přetrvávající existencí zbytkových státních podniků založených podle dnes již zrušeného zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku. Tyto podniky nepřešly z nejrůznějších důvodů pod režim zákona č. 77/1997 Sb. Mezi důvody, proč se tak nestalo, lze například uvést restituční spory probíhající před civilními soudy, nedokončená privatizace, arbitrážní spory v cizině a podobně.

Druhým cílem novely zákona je zlepšení právní pozice zakladatele ve vztahu k soudům tak, aby zakladatel, který dnes není účastníkem řízení, byl vyrozuměn o úmyslu soudu zahájit řízení o zrušení státního podniku a nařízení o likvidaci, a aby zakladateli byla dána možnost poskytnout soudu stanovisko o majetkoprávních poměrech podniků a uvést další skutečnosti, jejichž znalost může být pro rozhodovací činnost soudu významná.

A třetím cílem novely je upřesnit ustanovení týkající se vztahu mezi zakladatelem, státním podnikem, jeho statutárním orgánem a dozorčí radou. Proto se například navrhuje uložit řediteli povinnost informovat dozorčí radu o určitých skutečnostech nebo povinnost statutárního orgánu informovat zakladatele a dozorčí radu o opatřeních přijatých v návaznosti na zprávu auditora a podobně. Čili jde o zefektivnění a zrychlení procesu likvidace tzv. zbytkových podniků, kterých, jak jsem již řekl, je dneska ještě zatěžující množství, cca 220 a zejména také zvýšení transparentnosti tohoto procesu. Tolik k této novele.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A konečně pan místopředseda Rychetský vás seznámí s názory vlády na dva poslanecké návrhy, a s třemi dalšími body.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Dobrý večer, dámy a pánové. Já budu velmi stručný. Vláda zaujala negativní stanovisko ke dvěma poslaneckým návrhům. Jedním byl návrh na novelu zákona o daních z příjmů.Usiloval o to, aby tzv. subjekty založené za účelem jiným, než je podnikání, za neziskovým účelem, tj. nadace, nadační fondy a příslušné společnosti, měly jiný systém odpočtu daňového základu než ostatní subjekty, a to benevolentnější. Vláda vyslovila nesouhlas, protože považuje za nesprávné zavádět daňovou nerovnost do daňových zákonů v této podobě.

Druhá poslanecká iniciativa směřuje ke změně trestního zákona, a to u těch nejzávažnějších deliktů, které existují, tj. tam, kde lze uložit výjimečný trest, tj. buďto 25 roků vězení anebo doživotí. Ta novela zaprvé chtěla zpřísnit ukládání těchto trestů. Dneska jsou podmínky kumulativní, tzn. musí jít o trestní čin se zvlášť závažným neodstranitelným následkem a nemůže být možná resocializace pachatele podle znaleckých posudků. Poslanci by chtěli mít tu možnost uložit tento absolutní trest, když je jenom jedna z těch podmínek splněna.

Druhá část jejich návrhu směřovala k tomu, aby ten, komu byl uložen absolutní trest a dnes může být propuštěn podmíněně po odpykání dvou třetin trestu, pokud bude ještě jednou mít stejný trest, aby už nemohl nikdy být podmíněně propuštěn. Tuto novelu jsme též nedoporučili zejména proto, že vláda připravuje, jak víte, zásadní rekodifikaci trestního práva a je potřeba řešit tuto záležitost v komplexu. Například, my předpokládáme, že se zvýší všechny trestní sazby, že například 25 let už nebude výjimečný trest, a že to bude horní sazba, takže by to bylo teď nesystémové.

Asi vás budou zajímat ty tři další body. Budu stručný. Tentokrát vláda jednomyslně schválila koncepci integrace romské populace, jednomyslně schválila návrh věcného záměru o právech národnostních menšin a jednomyslně přivítala iniciativu Rady pro lidská práva a na základě této iniciativy uložila ministru spravedlnosti připravit vládní návrh zákona o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví. Myslím si, že všechny detaily se dozvíte z internetu, že nemusím pokračovat.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a nyní přejdeme k dotazům.

Andrea Němcová, televize Prima: Pane ministře Mertlíku, mohl byste přiblížit jak a proč se zvyšuje ta spotřební daň, konkrétně u nafty a plynu. Děkuji.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já jsem uvedl, že vláda schválila návrh, ve kterém se nemění sazby u všech uhlovodíkových paliv a maziv. Čili ani u benzínu, ani u motorové nafty, ani u těžkých topných olejů a plynů pro provoz automobilů LPG se tyto sazby nenavrhují zvyšovat. Bylo to v původním záměru ministerstva financí, vláda tento záměr nepodpořila a já jsem korektně uvedl na jednání vlády, že jsou dobré důvody, proč to navrhovat, jsou také dobré důvody proti. Pro mě je to naprosto akceptabilní výsledek jednání.

Vladimír Čechlovský, Právo: Já bych se zeptal pane ministře, jak to dopadlo s tou převodní daní - daní z převodu nemovitostí obcím, to je důležité. A potom u daně z přidané hodnoty, tam jsou některé důležité výrobky a služby přeřazované do vyšší 22% sazby, jako je bionafta, i výrobky, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Jestli prostě došlo k nějakým změnám, nebo jestli váš návrh byl schválen v původní podobě. Děkuji.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Co se týče materiálu, který se jmenoval Dopady nálezů Ústavního soudu týkající se daňových osvobození převodů bytů, garáží a ateliérů a návrh na řešení jejich důsledků, tak tam vláda doporučila ministerstvu financí, aby postupovalo podle varianty, která je označena v tom materiálu jako 3, což znamená, že na žádost plátců těchto daní, pokud takovou žádost podají, tak bude promptně vyřizována a ty zaplacené daně budou vraceny. Čili je to varianta, která předpokládá, že pro ty daňové poplatníky, kteří budou přesvědčeni, že jim byla neoprávněně ta daň vyměřena a podají si žádost, tak bude-li to v pořádku v souladu s oním výrokem Ústavního soudu, tak jim to bude vráceno. Čili tady jde jenom o to, aby oni zdokumentovali, že ta daň jim byla vyměřena. Ministerstvo financí mezitím připravilo návrh metodiky postupu, který povede k tomu, že by ten proces měl být rychlý, efektivní, bez nějaké byrokratické zátěže.

Co se týče návrhu zákona o dani z přidané hodnoty, tam došlo k jedné změně, která je ale zcela v souladu s výkladem stávající právní úpravy, a to je zařazení tzv. bionafty do 5% sazby. K žádným jiným změnám zde nedošlo oproti původnímu návrhu ministerstva financí.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Já bych se chtěl zeptat pana Mertlíka, co říkáte tomu, že vláda ten váš návrh na zvýšení té spotřební daně neschválila, a proč jste to vlastně navrhoval, co jste od toho čekal. A pana Rychetského bych se chtěl zeptat, jak se díváte na některé snahy ODS snížit tu hranici trestnosti pod 15 let. A ještě pane Mertlíku, můžete říct, které služby se zařazují do té 22% DPH.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tak na první otázku odpovím odkazem na svou předcházející odpověď jinému redaktorovi, který se ptal na totéž.

Co se týče té druhé otázky, jde o celou řadu služeb, například z oblasti vědeckotechnických činností, zkušebnictví, v oblasti určitých restauratérských prací, ale také celé řady dalších. Je to poměrně dlouhý seznam.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Vy jste říkal, že vláda měla argumenty, kterým jste se přizpůsobil. Ale proč jste to sám navrhoval.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tak vaše původní otázka byla trošičku jiná, ale dobře, odpovím vám na tuto třetí otázku. Navrhoval jsem to proto, že ve většině těch sazeb v současné době je sazba ČR nižší než je minimální sazba odpovídajícím příslušným směrnicím EU a před 1. lednem roku 2003 je k těmto sazbám třeba se přiblížit, respektive na ně přejít. Je otázka, v jakém časovém sledu toto dělat. Důvody pro jsou ty, že když se to rozloží do více kroků, bude ten přechod plynulejší, důvodem proti je bezesporu stávající úroveň kurzu amerického dolaru vůči EURO.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já na tu otázku se pokusím odpovědět stručně, protože to nesouvisí s dnešním jednání vlády. Jistě, že je legitimní uvažovat o snížení věkové hranice pro plnou trestní odpovědnost. Dnes je na úrovni 15 let. Podle mého názoru by se snižovat neměla. To je zdánlivě jednoduchý krok, že se v trestním zákoně číslovka 15 nahradí číslovkou 14. Není to pravda. Pokud bychom založili trestní odpovědnost s nižší věkovou hranicí, musíme také založit úplně jiné právní postavení těch subjektů. Uvědomte si, že dnes pod 15 let není plná způsobilost k právním úkonům. V řadě případů trestné činy pohlavního zneužívání, jak známo, jsou vázány na hranici 15 let. Bylo by absurdní zvýšit povinnosti a odpovědnost někoho v závaznosti na věku na 14 let nezvýšit také jeho práva. Vláda se tím bude zabývat při předložení nového trestního kodexu. Považuji tu otázku, zda má ta hranice být na 15 nebo 14 letech věku, další snížení považuji za naprosto nepřijatelné z hlediska mezinárodních úmluv o ochraně práv dítěte. Z tohoto hlediska považuji tu otázku za sekundární. Připouštím možnost hranice 14 let, osobně se přikláním k zachování dosavadní hranice 15 let, a to z hlediska školní docházky a celé řady dalších právních předpisů.

Lucie Marková, Mladá fronta Dnes: Já mám jenom nějaké upřesňující otázky ještě k těm daním. Jednak u toho DPH předpokládáte, že spolu s tím, o čem jste hovořili, byly schváleny i ty úpravy na snížení limitu pro plátce DPH a omezení toho nevracení daní z přidané hodnoty turistům cestujícím do ČR.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Návrh, jako celek byl schválen s jedinou výjimkou, ale to byl pozměňovací návrh našeho ministerstva, kde šlo o upřesnění interpretace, a to je otázka těch 5 % u bionafty, jak už jsem o tom hovořil. Čili jinak byl návrh jako celek schválen, tedy včetně těchto věcí.

Lucie Marková, Mladá fronta Dnes: A ještě jsem měla jednu upřesňující otázku, a to, jaký vlastně bude dopad na rozpočet, když se tedy z toho vyjme ta úprava sazeb u paliv. To znamená, původně, aspoň tak, jak byly informace, o těch spotřebních daních, to mělo rozpočtu přinést 2,9 miliardy. Kolik je to nyní?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Mělo by to být prakticky na nule. Přesně vám to neřeknu, protože tam došlo k nějakým dalším drobným úpravám, ale nejsou fiskálně významné.

Pavel Mertlík, ministr financí: Ano, tam to zůstalo zachováno - ta 5% sazba oproti 22% nemá významný dopad.

Jana Dorotková, Dow Jones: Já bych se chtěla zeptat pana Mertlíka, jestli je stát ochotný koupit od Nomury podíl za 3 miliardy korun, ten, co má v IPB. A další otázka, vy jste řekli, že stát je ochotný jakýmsi způsobem přispět ke stabilizaci, ale nebylo z toho jasné, zda by šlo o finanční prostředky. Kdybyste to mohl upřesnit. Děkuji.

Pavel Mertlík, ministr financí: Já se obávám, že ty otázky jsou nad rámec tématu této fáze tiskové konference, nicméně odpovím na první z nich - v žádném případě.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Dobrý večer. Já bych poprosil pana vicepremiéra Rychetského, jestli by přece jenom mohl říct některé základní body koncepce politiky vlády vůči romské komunitě a toho věcného záměru zákona o právech národnostních menšin.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Pokud se týče koncepce integrace romské komunity, dá se říct, že základních bodů je 7:

  1. zajištění bezpečnosti Romů a romských komunit
  2. odstranění vnějších překážek, které brání začlenění romských komunit do společnosti, tedy především odstranění všech forem diskriminace jednotlivců i celých skupin vymezených rasou, barvou pleti, národností, jazykem
  3. pomoc při odstraňování vnitřních překážek, které brání začlenění romských komunit do společnosti, tedy především odstranění handicapu ve vzdělání a kvalifikaci
  4. sociální povznesení romské komunity, tedy především snížení nezaměstnanosti, zlepšení bytové situace a následně i zdravotní situace
  5. emancipace a podíl na rozhodování o věcech týkajících se romských komunit, podporu integrace a vzniku romské demokratické reprezentace
  6. zajištění rozvoje romské kultury a romského jazyka
  7. vytvoření tolerantního prostředí bez předsudků, v němž příslušnost ke skupině vymezené rasou, barvou pleti, národnosti nebo jazykem není důvodem k odlišnému posuzování jednotlivce

Pokud se týče návrhu věcného záměru zákona o právech národnostních menšin, vláda rozhodovala především, zda má tímto zákonem být zřízen nový ústřední správní úřad, například úřad pro národnosti nebo pro integraci Romů. Vláda usoudila, že není potřeba zřizovat nový ústřední orgán státní správy, že to, co je potřeba, je, aby tento zákon reflektoval existující mezinárodněprávní závazky ČR, tj. zejména závazky vyplývající z evropské úmluvy o ochraně národnostních menšin. Na druhé straně tento věcný záměr vůbec zatím nepočítá s tím, že by se do něj promítla Evropská charta menšinových a regionálních jazyků, protože, jak víte, tuto chartu zatím ČR ani nepodepsala, ani nezahájila ratifikační proces.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Protože vláda má před sebou ještě 25 bodů, dávám prostor pro poslední dotaz.

Miroslav Korecký, Lidové noviny: Já bych se pane místopředsedo Rychetský zeptal na ten třetí bod, a to registrované partnerství, který sněmovna už dvakrát odmítla.Dostal pan ministr Motejl nějaké přesnější zadání, v čem by ten vládní návrh měl být lepší nebo jiný, než ty dosavadní.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Dnes na jednání vlády přesnější zadání nedostal. Ten materiál, než jsem jej do vlády předložil, jsem s ním samozřejmě projednával a nevylučuji, že půjdeme podobnou cestou, jakou šla Francie v loňském roce, které napřed neprošel vládní návrh zákon o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví, a v zápětí prošel nový vládní návrh zákona o registrovaném partnerství, konec. Jinými slovy, ti, kdo nechtějí uzavřít sňatek, a je jedno, jestli to jsou osoby stejného pohlaví nebo různého a nechtějí se prostě podrobit této oficiální proceduře, se můžou zaregistrovat jako druh a družka s tím, že bychom předpokládali, že to bude možné použít i pro ty osoby, které mají stejné pohlaví, i pro ty, kteří dnes, a to je velká část společnosti, myslím tedy té mladší generace, spolu žijí aniž by uzavírali sňatek, ale přitom je dobré, aby byli zaregistrovány z hledisek daňových, zdravotnických, atd.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže tímto dnešní tiskovou konferenci končím. Děkuji a nashledanou.