Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 15. března 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Dnešní schůze vlády má na programu celkem 34 bodů, doposud jich bylo projednáno 24. Jako vždy vás s těmi nejdůležitějšími a s těmi mediálně nejzajímavějšími postupně seznámíme, ale protože je tu dnes premiér, dám na úvod nejdříve slovo jemu, ale zároveň vás chci upozornit, že v 17:20 musí odejít, protože přijímá předsedkyni horní komory jihoafrického parlamentu.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, přišel jsem na tuto tiskovou konferenci, byť na poměrně krátkou dobu z již uvedeného důvodu, především za jedním účelem, abych tak, jako na zasedání vlády i dnes poděkoval panu ministru Jaroslavu Baštovi za vykonanou práci ve funkci ministra bez portfeje. Požádal jsem pana ministra Baštu, aby byl i nadále stálým hostem zasedání Výboru na ochranu ekonomických zájmů, protože     Autom. řádkování   od zahájení akce, které říkáme ?Čisté ruce?, udělal mnoho pozitivní práce. O dnešním rozhodnutí vlády v tomto směru vás ostatně pan ministr bude podrobněji informovat. Já bych chtěl pouze konstatovat, že takzvaná koordinační a analytická komise přechází na Nejvyšší státní zastupitelství a ministr spravedlnosti byl pověřen, ve spolupráci v nejvyšší státní zástupkyní, reorganizací v tomto směru. To je asi tak jedna z nejdůležitějších informací.

Předpokládám, že pan ministr Mertlík vás bude informovat o tom, na co mnozí z vás mediálně čekají, to je na rozhodnutí vlády ve věci finančního poradce při privatizaci Telecomu. Nechám vás ještě několik minut napnuté a neprozradím vám to, protože je to věcí právě pana místopředsedy Mertlíka a stejně tak pan místopředseda Rychetský vás, kromě jiného, bude informovat o tom, že vláda přijala dnes dva důležité volební zákony, které samozřejmě budou postoupeny Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Myslím si, že jsme udělali kus docela zajímavé práce, ale nejsme tady od toho, abychom se schválili, jsme tady od toho, abychom pracovali. To je vše, děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí Obrázek  Alt. obrázek vlády: Já také děkuji a předám slovo ?

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Já myslím, že teď by mohly být těch deset minut dotazy, než odejdu a pak bych poprosil o vystoupení všechny ostatní.

Libor Rouček, mluvčí  Poznámka   vlády: Dobře, dáme tedy dotazy ?

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Nechtěl bych omezovat novináře a když odejdu zhruba v polovině tiskové konference, nechtěl bych vypadat jako fouňa, který neodpovídá na otázky, proto bych navrhoval výjimečně to pořadí změnit, tak bychom teď dali deset minut na otázky. Prosím.

Antonín Zámyslický, televize Prima: Pane premiére, u příležitosti odchodu pana Bašty z vlády, mohl byste konkretizovat v čem spočíval velký Publikace kus práce, který odvedl v akci ?Čisté ruce?, případně vyčíslit některé úspěchy, které se panu Baštovi a vládě za dobu po kterou jste v úřadě, podařily? Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Tak já si myslím, že základním úspěchem bylo to, čemu říkám zkypření půdy. Když uvádíte nějaký těžkotonážní vůz do provozu, tak nejtěžší je vůbec ho uvést do pohybu. Jakmile se to podaří, tak už je jakýkoli další krok relativně snadnější a pan ministr Bašta prokázal velkou osobní odvahu v době, kdy se začala podávat trestní oznámení. To je první úspěch, kdy několik set těchto trestních oznámení bylo podáno právě koordinační a analytickou skupinou, kterou pan ministr Bašta vedl.

Druhý úspěch, podle mého názoru, spočíval v tom, že výrazně přispěl k aktivizaci kontrolních útvarů jednotlivých ministerstev. A tyto kontrolní útvary i pod jeho tlakem podaly další stovky trestních oznámení.

No a jak se ten těžkotonážní vůz postupně rozjížděl, pane redaktore, tak se ukázalo, že díky personálním výměnám na Nejvyšším státním zastupitelství se tato úctyhodná instituce probudila ze své dosavadní nečinnosti a začala pracovat pod novým vedením velmi efektivním způsobem a právě proto dochází k přesunu této činnosti a k rozšíření, to bych rád zdůraznil, k rozšíření její kapacity.

Jan Němec, Česká televize: Pane premiére, včera jste požádal pana prezidenta, aby za ministra Baštu jmenoval pana Březinu. Můžete říct, zda mu zůstane také kontrola tajných služeb, která doposud tomuto ministrovi příslušela? Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Domnívám se, že nyní je možný nový model uspořádání. Samozřejmě, že pan Březina přejímá pod svoji pravomoc jak řadu rad vlády respektive poradních orgánů vlády včetně rady jako je například Rada o informační politice, kterou měl zatím na starosti pan místopředseda Mertlík, protože, s pověřením funkcí ministra financí, mu samozřejmě pro tyto rady logicky ubyl čas.

Na druhé straně předpokládáme, že model koordinace tajných služeb bude nově organizován tak, aby tajné služby v této kompetenční oblasti souvisely přímo s předsedou vlády. Samozřejmě, že běžná organizačně-technická práce vyplývající z činnosti rady pro zpravodajskou činnost, bude i nadále v pravomoci ministra bez portfeje.

Petr Honzejk, Český rozhlas ? Radiožurnál: Pane premiére, vy jste teď pana ministra Baštu pochválil, přesto z vlády odchází. Můžete zdůvodnit proč musí z vlády odejít?

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Tak já už jsem to snad zdůvodňoval, vy jste mě zřejmě neposlouchal, pane redaktore. Já to rád zopakuji ještě jednou. Hlavní náplní činnosti pana ministra Bašty v této vládě byla koordinační Tiskove_informaceCinnost_vladyRady_vybory_komiseMin a analytická skupina, která se zabývala akcí ?Čisté ruce?. Tato koordinační a analytická skupina se nyní transformuje do nejvyššího státního zastupitelství, respektive do dvou vrchních státních zastupitelství. Vy stále vycházíte z předpokladu, že z vlády odcházejí pouze neúspěšní ministři. Já už jsem zdůraznil, že tam, kde zhruba v polovině funkčního období vláda mění své akcenty, klade třebas o něco větší důraz na bezpečnost, než na reformu veřejné správy právě proto, že se ta reforma začíná dařit, tak dochází k přirozeným změnám včetně změn personálních. Podíváte-li se na západ od našich hranic, zjistíte, že je to naprosto běžná praxe.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Dobrý den, já mám dvě otázky. Ta první, jak vypadá možnost rozhodnutí vlády o nákupu stíhaček, v jakém časovém horizontu je můžeme čekat? A druhá věc, bylo oznámeno, že se s vámi chce setkat pan poslanec Klas, předseda komise pro BIS. Pokud jste se setkali nebo pokud se setkáte v nejbližší budoucnosti, čemu se bude ta schůzka věnovat? Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Pokud jde o váš první dotaz, byl zodpovězen včera na briefingu po zasedání Bezpečnostní rady státu a mohu pouze opakovat výrok pana ministra Vetchého, podle něhož se vláda tímto problémem bude zabývat přibližně do 15. dubna tohoto roku.

Co se týče žádosti pana poslance Klase o schůzku se mnou a s prezidentem republiky, dočetl jsem se o ní, tuším, v dnešních novinách a vím, že jsem byl - bohužel, dnes bylo celý den zasedání vlády - předběžně informován, že se tato schůzka připravuje. Ještě se neuskutečnila, nicméně rád se této schůzky zúčastním.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Pane premiére, já bych se rád zeptal, jestli byste mohl zdůvodnit jaké klady vidíte na novém ministrovi bez portfeje Karlu Březinovi, proč jste si ho vybral do této funkce a zda zůstane nadále vedoucím Úřadu vlády?

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Tak právě proto, že byl vedoucím Úřadu vlády a zůstane vedoucím Úřadu vlády, tak vlastně odpovídám na vaši otázku. Já hodnotím lidi podle výsledků a pouze podle výsledků a pan Březina se mnou spolupracuje dlouhou dobu, jeho pracovní výsledky jak ve funkci šéfa Úřadu vlády, tak v předchozích funkcích ještě v poslanecké sněmovně byly vynikající a právě na základě jeho pracovních výsledků jsem si ho vybral jako nového ministra bez portfeje. Nic jiného než výsledky člověka necharakterizuje, to je moje hluboké přesvědčení.

Vzhledem k tomu, že budu muset odejít, jsem ještě povinen sdělit jednu informaci. Vláda samozřejmě hluboce lituje materiálních škod, které byly způsobeny při nedávných povodních. Ovšem lítost sama nedostačuje. Chtěl bych proto ocenit úsilí ministerstva financí, ale i ministerstva průmyslu a obchodu a dalších ministerstev, které se již dnes aktivně podílejí na řešení povodňových škod. Jako příklad bych uvedl fakt, že ministerstvo financí již poukázalo zhruba 50 milionů korun okresním úřadům při aktuálním řešení povodňových škod a tento proces pokračuje. Chtěl bych vás současně informovat, že na svém příštím zasedání za týden, až budou od pojišťoven a dalších institucí přesnější informace o povodňových škodách, vláda zřejmě přijme v této oblasti další rozhodnutí.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Jsou další dotazy na premiéra? Pokud ne, tak premiérovi poděkuji a přejdeme k dalším bodům dnešní tiskové konference.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Já děkuji vám a přeji vám hezký zbytek dne.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Požádám pana ministra Baštu, který dnes předkládal vládě dva body, vedle analýzy činnosti Výboru na ochranu ekonomických zájmů to byly i hlavní priority státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím v roce 2001.

Jaroslav Bašta, ministr bez portfeje: Děkuji za slovo. Dobrý podvečer, dámy a pánové. Budu v tomto případě stručný. Jsem velice rád, že vláda analýzu činnosti vládního Výboru na ochranu ekonomických zájmů a jeho koordinační a analytické skupiny přijala. Ten materiál měl dvě části. Prvou, která vyjadřovala splnění úkolu daného na konci loňského roku jako reakci na pravidelnou zprávu Evropské komise, to byla samotná analýza a druhá část, kterou vypracovalo ministerstvo vnitra, která se zabývala vývojem objasňování závažné hospodářské a finanční kriminality v loňském roce.

Mám-li to shrnout a doplnit to, co již řekl pan premiér, došlo ke stejně pozitivnímu vývoji jako v ekonomice, jenom vývoj v oblasti objasňování a stíhání závažné ekonomické kriminality měl o něco větší zpoždění, neprojevil se již v prvním pololetí loňského roku, ale až ve druhém pololetí loňského roku a statistické údaje byly k dispozici teprve na počátku roku letošního. Jsou k dispozici tabulky a grafy, z kterých vyplývá, že vloni došlo ke dvacetiprocentnímu nárůstu objasněnosti trestných činů v hospodářské oblasti. V průběhu loňského roku také došlo k nárůstu objasněnosti v nejdůležitějších oblastech jako například v šetření daňových úniků, v šetření, které spadá do působnosti finančně analytického útvaru ministerstva financí. To vše je součástí toho materiálu.

Pokud jde o ten druhý materiál, který se týkal priorit nebo hlavních činností, kterým se bude vláda věnovat v oblasti nestátních neziskových organizací, tak je to materiál, který by měl napříště odstranit problémy, s kterými se až doposud každoročně setkávaly nestátní neziskové organizace, které vykonávaly služby, které si u nich stát objednal, ať již v oblasti sociální nebo zdravotní. Je to ten známý problém v tom, kdy se například zpozdí rozpočet nebo po přijetí rozpočtu, než jsou vypořádána výběrová řízení na jednotlivých ministerstvech a dotyčné organizace zůstávají bez finančního zajištění. Poměrně složitě si půjčují peníze nebo dokonce na nějaký čas musí propouštět personál, dostávají se do obtížně řešitelné finanční situace. Napříště, po přijetí těchto zásad, by to mělo vypadat tak, že budou vždy rok předem vědět o tom, co bude vláda financovat v těchto oblastech a kolik na to bude peněz. Myslím si, že je to velmi důležitý kus práce, který je udělán a musím říci, že vedle rozdělení finančních prostředků je to další systémový krok, který naše vláda v oblasti nestátních neziskových organizací udělala. Domnívám se, že je to jeden z velmi důležitých kroků v podpoře rozvoje občanské společnosti. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Nyní udělím slovo Pavlu Mertlíkovi, který vás seznámí s body, které dnes předkládal.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já budu muset být, bohužel, velmi stručný, protože jsem dnes velmi neúspěšný ministr a většina bodů mi neprochází, takže vás mohu seznámit vlastně jenom s jedním. Nicméně, než tak učiním, tak k tomu jednomu z těch, který mi neprošel: byl to první bod programu, novela zákona o správě daní a poplatků. Na základě doporučení Legislativní rady vlády mi vláda uložila přepracovat tento zákon do podoby, kdy rozsáhlá novela, kterou jsme jako ministerstvo financí navrhovali, bude nahrazena malou novelou, kterou předložíme urychleně a novým zákonem, který pokryje tu druhou část, která se do té malé novely nevejde. Čili je to spíš práce, která mě ještě čeká, čímž nezpochybňuji vyjádření Legislativní rady vlády. Sám jsem je akceptoval a toto řešení jsem vládě doporučil.

Tím jediným bodem, který mi byl schválen, je usnesení vlády k výsledku výběrového řízení na poradce a globálního koordinátora při privatizaci 51,1 % akcií akciové společnosti Český Telecom, a.s., která je v majetku FNM. Vládě jsem předložil doporučení, které bylo výsledkem práce meziresortní skupiny, která prováděla výběrové řízení na výběr tohoto globálního koordinátora a poradce. Tato skupina byla založena usnesením vlády z prosince loňského roku.

Doporučení této skupiny bylo, aby vláda vybrala mezi třemi nabídkami, od třech firem, z celkového počtu, tuším asi 42, které se přihlásily. Těmi byly v abecedním pořadí následující společnosti:

1. Credit Suisse First Boston
2. Společenství J. P. Morgan International a Komerční banka
3. Společenství Salomon Smith Barney, což je součást americké skupiny kolem City Bank, Schroders, CAIB Securities

Vláda se po proběhlé rozpravě přiklonila tomu, aby tento mandát byl udělen společnostem J. P. Morgan International a Komerční banka s tím, že doporučující komise hodnotila tyto tři nabídky jako zcela srovnatelné, lišící se v detailech, ale nelišící se v tom, že by jedna z nich byla lepší než druhá. Domnívám se, že důvod, proč většina členů vlády nakonec doporučila tuto variantu je skutečnost, že společnost J.P. Morgan International, která je velkou globální investiční bankou, se od roku 1996 účastnila aktivně v pozici globálního koordinátora či poradce v oblasti telekomunikačních privatizací a akvizic ve více než 30 případech a šlo o velmi významné společnosti jako například o Telecom turecký, marocký, saudský, švýcarský nebo španělský a řadu dalších. Tato skutečnost pravděpodobně rozhodla spolu s tím, že Komerční banka má velmi dobré investiční oddělení a lze přepokládat, že tým, který tyto dvě společnosti dohromady vytvoří, bude schopný jak v domácím prostředí, tak v globálním měřítku tuto funkci velmi dobře vykonat.

Jinak bych chtěl říci, že velmi oceňujeme účast i ostatních společností. Ty nabídky, které prošly do závěrečného kola byly vynikající a vzájemně plně srovnatelné, ale vyhrát prostě může jenom jeden.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Pan místopředseda Rychetský dnes předkládal celkem tři materiály. Vedle dvou volebních zákonů, to byl i bod, který má velmi dlouhý název a to je Způsob prokazování slučitelnosti navrhovaných zákonů s právem Evropských společenství a postup při předběžných konzultacích o návrzích zákonů s výborem pro evropskou integraci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Tento materiál vláda projednala a schválila. Je reakcí na usnesení poslanecké sněmovny z 27. ledna tohoto roku, ve kterém sněmovna požádala vládu, aby zaprvé ty návrhy zákonů, které směřují k harmonizaci našeho právního řádu s právním řádem evropských společenství byly před předložením poslanecké sněmovně projednávány s Výborem pro evropskou integraci.

Za druhé nás požádala poslanecká sněmovna, aby každý takový návrh zákona, bude-li to samozřejmě technicky možné, měl v textu jasně odlišeno, vyznačeno, které jeho pasáže se týkají implementace, tak aby se jaksi rozeznaly od toho, co vláda dává mimo, neimplementačně do těch návrhů norem.

A za třetí, aby byly doprovázeny tyto návrhy zákonů jakousi srovnávací tabulkou, ve které bude na jedné straně text příslušné směrnice, na druhé straně text promítnutý do návrhu zákona. Vláda schválila směrnice s tím dlouhým názvem, o kterém hovořil pan tiskový mluvčí, které především vycházejí z toho, že byť vláda nemůže být zavázána poslaneckou sněmovnou k žádnému takovému úkolu, tak jemu vychází vstříc, akceptuje jej a co se týče toho prvého bodu, pak stanovila, že se mají návrhy zákonů projednávat s Výborem pro evropskou integraci poslanecké sněmovny předkladatelem, tj. příslušným gestorem, příslušným členem vlády, v období nejpozději do jejich předložení legislativní radě vlády.

Pokud se týče těch obou dvou dalších výzev poslanecké sněmovny, tak obě jsou též obsaženy v těch směrnicích. Předpokládá se tedy jakási tabulka, která bude doprovázet každý návrh zákona, která bude obsahovat srovnání těch dvou textů. Chtěl bych říci, že to bude někdy nesmírně obtížné, protože směrnice evropských společenství nemají charakter právní normy, mají spíš charakter jakýsi beletristický v řadě případů. To znamená, že říkají, co mají členské země udělat, aby toho kterého účelu bylo dosaženo. Takže to asi budou dost administrativně i textově rozsáhlé materiály, které budou doprovázet ty návrhy zákonů a přirozeně se i ve vlastním textu návrhu zákonů tučně nebo podtrženě ty implementační pasáže vyznačí včetně označení čísel směrnic podle tzv. identifikačního čísla, které uvádí informační systém evropské komise zvaný CELEX.

K volebním zákonům velmi stručně. Jsou to rozsáhlé novely jak volebního zákona do parlamentu, tak volebního zákona do obcí. Jaké zásadní změny přinášejí: tak především pokud se týče voleb do parlamentu České republiky, vláda naplňuje své programové prohlášení a navržená novela předpokládá, že volit bude moci do parlamentu obou komor České republiky každý český státní občan bez ohledu na to, zda má trvalé bydliště, nebo zda se zdržuje na území České republiky či mimo. Jinými slovy, budou volební okrskové komise na každém zastupitelském úřadu a na každém konzulátu, v jehož čele není honorární konzul, ale zaměstnanec státu - náš diplomat, a to po celé zeměkouli.

Pokud se týče voleb do poslanecké sněmovny i do senátu, obsahuje tato novela dále sjednocení už předloženým návrhem zákona o volbách do krajů, který schválila poslanecká sněmovna minulý týden. Jinými slovy, zřizuje se stálá státní volební komise, ruší se institut ústřední volební komise, tj. stálá státní volební komise bude vlastně Český statistický úřad. A politické složení volebních komisí bude pouze tam, kde se skutečně otevírají urny, kde to má smysl a počítají se hlasy, tj. na úrovni volebních okrsků. Volby, tak jako ve všech volebních zákonech, by se měly konat pouze jeden den, nikoli ve dvou dnech, a měl by to být den pracovního klidu před pracovním dnem, říkají návrhy zákonů, to znamená neděle.

Asi vás bude zajímat, zda do těchto norem byly promítnuty nedávno uzavřené dohody mezi ČSSD a ODS. Takže odpověď zní - ano. V obou volebních zákonech se předpokládá přechod na upravený d`Hondtův volební systém. Pokud se týče voleb do poslanecké sněmovny, předpokládá se 35 volebních krajů s tím, že v žádném volebním kraji nesmí počet mandátů klesnout po 4, aby byl zachován systém poměrného zastoupení, byť s výraznými majorizačními prvky, s tím, že samozřejmě jsme museli něco udělat s volební kaucí. Jak víte, v současné době je za každou kandidátku ve volebním kraji kauce 200 tisíc při 8 volebních krajích. Při 35 kdybychom nechali volební kauci 200 tisíc, tak by to podle mého soudu už byl majetkový census a porušení principu demokratických voleb. Proto vláda navrhuje snížit kauci pro jednotlivé volební obvody na 40 tisíc. Jinak k žádným zásadním změnám nedochází.

Asi vás bude zajímat, jak se bude nakládat s těmi hlasy odevzdanými našimi občany v zahraničí na těch zastupitelských úřadech. Tady je jiný přístup pro volby do poslanecké sněmovny a jiný přístup pro volby do senátu. Pro volby do poslanecké sněmovny se prostě pro ně vytváří vlastně samostatný obvod Praha 1. Pro volby do senátu, po dlouhých konzultacích s ministerstvem zahraničních věcí - jak víte, senát má 81 volebních obvodů - je celá zeměkoule tímto návrhem zákona rozdělena. Já jsem se díval na svůj senátorský obvod, abych věděl, jak to budu mít s předvolební kampaní za tři roky. Zjistil jsem, že ke Strakonicím, za které jsem byl zvolen, bylo přidáno Uruquay. To bude trochu drahá předvolební kampaň.

Ještě je důležité, že návrh zákona o volbách komunálních, to znamená do obecných zastupitelstev, je současně zákonem, který harmonizuje náš právní řád s právem Evropské unie. Jinými slovy, naopak ruší státní občanství jako podmínku aktivního volebního práva i pasivního volebního práva a vychází z principu, že volit a být volen do obecního zastupitelstva má každý, kdo má na území té obce trvalý pobyt, a to bez ohledu na to, jaké má, či vůbec zda má jaké státní občanství.

To je myslím vše, rád odpovím jakýkoli další dotaz.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A já vás ještě ve zkratce seznámím s třemi dalšími body. Jsou to principy spolupráce státu s obranným průmyslem v České republice - vláda tento materiál schválila. Jedná se o dokument, který je vlastně první systémovou aktivitou státu, která obsahuje soubor opatření k podpoře obranného průmyslu a naznačuje směr spolupráce mezi státem a obranným průmyslem. Ten dokument navazuje především na koncepci průmyslové politiky a akční program k posílení konkurenceschopnosti průmyslu České republiky, analyzuje současný stav obranného průmyslu a klade si za cíl ukázat i možnosti jeho podpory ve spolupráci právě především s ministerstvem průmyslu a obchodu. A jeho cílem je zlepšení spolupráce mezi státem a obranným průmyslem.

Pokud jde o podpůrné aktivity státu, zde se jedná především o podporu integračních snah českého obranného průmyslu, využívání ofsetové politiky, jak to bylo například včera demonstrováno při ofsetových programech s konsorciem British Aerospace. Dále dodržování zásady nediskriminace tuzemských firem při veřejných zakázkách, prezentace a informační podpora českého obranného průmyslu v zahraničí. To znamená například větší a silnější zapojení zahraničních vojenských a leteckých přidělenců v České republice či našich v zahraničí, podpora při pořádání výstav a podobně. A dále i výběr projektu financovaných v rámci státního systému podpory vědy a výzkumu. A rovněž vytvoření patřičných podmínek pro export produktů obranného průmyslu.

Dále vláda schválila návrh na rehabilitaci památníků bojů za svobodu, nezávislost a demokracii. Účelem tohoto návrhu je vytipovat nejvýznamnější památníky, jejichž rehabilitaci a využití by měl garantovat stát, a to tím, že stanoví jejich institucionální zabezpečení, zajistí jejich památkovou rehabilitaci a pokud to bude možné a vhodné i jejich využití pro vzdělávací a výchovné účely. A jedná se o Národní památník na Vítkově, památník odboje při Historickém ústavu Armády České republiky, o památníky Lidice a Terezín, památník svobody v Hrabyni, Tábor Vojna u Příbrami a Muzeum T. G. Masaryka v Lánech, památník dr. Edvarda Beneše v Sezimově Ústí a rovněž památník Jana Ámose Komenského v holandském Naardenu.

A konečně poslední zpráva, to je zvláště dobrá zpráva pro ty z vás, kteří se chystáte na dovolenou do Kostariky. Vláda souhlasila s návrhem na sjednání dohody mezi vládami České republiky a Kostariky o zrušení vízové povinnosti. Až do výše devadesáti dnů budete moci být v Kostarice bez víz.

Tolik na úvod, a nyní máte slovo již vy.

Petr Honzejk, Český rozhlas - Radiožurnál: Já mám otázku pro pana ministra Baštu. S jakými pocity odcházíte? Nepociťujete to jako křivdu?

Jaroslav Bašta, ministr bez portfeje: Nepociťuji to jako křivdu, považuji těch dvacet měsíců, které jsem strávil ve vládě České republiky za velmi cennou životní zkušenost.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas - Radiožurnál: Já se nebudu ptát na pocity, já se zeptám spíše na konkrétní věci, a to pana ministra financí. Jak bude pokračovat privatizace Telecomu? To znamená, jaký je přibližně časový plán těch jednotlivých kroků? A ještě jedna otázka k volebnímu zákonu na pana vicepremiéra Rychetského. Schválili jste, že volební den bude v neděli, je to obvyklá věc v evropských zemích. Neobáváte se toho, že bude nižší volební účast?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já doplním informaci o tom usnesení. Vláda v jeho rámci schválila úkol předsedovi prezídia Fondu národního majetku zajistit uzavření smlouvy na výkon funkce poradce a globálního koordinátora při privatizaci akcií Českého Telecomu. Čili musí být uzavřena tato smlouva, což předpokládáme, že bude poměrně velmi rychle a zároveň ustavit meziresortní koordinační výbor k zajištění spolupráce s vybraným poradcem a k přípravě a zpracování materiálů s návrhem způsobu privatizace akcií a.s. Český Telecom k projednání vládou České republiky. To je asi ta klíčová informace, která nicméně je plně v souladu s tím předchozím usnesením vlády o tendru na poradce, které bylo schváleno tuším v prosinci nebo koncem loňského roku.

My nyní očekáváme, že to vybrané konsorcium vládě navrhne odpovídající způsob privatizace včetně harmonogramu. Ten harmonogram samotný velmi záleží na tom, v jaké míře bude zvolena konkrétní forma prodeje. Například zda to bude tendr na celých 51 % nebo nějaká kombinace tendru a uvedení těchto akcií na veřejné trhy a podobně. Z toho bude vyplývat i konkrétní kalendář. To je jeden z úkolů, který očekáváme, že poradce splní a tak to bylo také v zadání při jeho výběru. Poradce měl nejenom realizovat celou tu privatizaci, ale také navrhnout vhodný model prodeje včetně časového termínu. Zadání vlády nicméně bylo, a je takové, že předpokládám, že by toto mělo být realizováno v rámci tohoto kalendářního roku. Myslím si, že půjde o rychlý proces, ale ne překotný, prostě tak, abychom dosáhli optimálního výsledku, kterým je pro nás zcela jednoznačně utržená cena za prodej. Tak to také bylo v podmínkách. To naše kritérium je jednoznačné a jasné, tím je obdržet co nejvíce a od toho se budou odvíjet ostatní kroky.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Návrh byl motivován především skutečností, že volby ve dvou dnech, to znamená v pátek od 13.00 hodin do soboty do 14.00 hodin, jsou pro stát drahé. Víte, že platíme členy volebních komisí, to nedělají zcela bezplatně. A na druhé straně jsou zbytečné, zejména v menších místech bývalo odvoleno již v pátek třeba v 17.00 hodin, ale ta volební komise tam musela sedět, jestli náhodou ještě někdo nepřijde do 22.00 hodin a pak druhý den celé dopoledne do 14.00 hodin. Takže ten základní manévr, aby se volilo jenom jeden den, má skutečně logiku a opodstatnění.

Na tu otázku, který den, pak skutečně nejlepší zvolit ten den, který je obvyklým volebním dnem v Evropě, tj. neděle. Nemůžeme vyloučit, že bude poněkud menší volební účast, než byla dosud. Na druhé straně volební účast ve všech volbách po listopadu 89 v České republice, je to velmi pozitivní jev, je skutečně vysoká ve srovnání s průměrem ve vyspělých zemích a to nemluvím o zámořských, to mluvím o evropských. Nezabývala se vláda otázkou, že by se snažila nějak odhadnout, zda a v jaké míře dojde k poklesu volební účasti. Považuje prostě volby soustředěné do jednoho dne pracovního klidu za racionálnější a rozšířenější model než dosavadní.

Lucie Bradáčová, Agentura Bloomberg: Jednala vláda, nebo bude vláda ještě dneska jednat o situaci v komisi pro cenné papíry?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ano, vláda o tom ještě dnes večer bude jednat.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: To by byly dotazy na pana Rychetského. Jestli jsem dobře vyrozuměl, krajané budou volit fyzicky do urny, nebude pro ně přípustný korespondenční způsob hlasování.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Odpověď zní ano.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: Potom, jak byly stanoveny hranice volebních okrsků těch 35? Respektují nějak územní uspořádání republiky, případně i okresů?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Odpověď zní ano. Žádný volební kraj nepřesahuje ani hranice kraje, ani hranice okresu.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: A jak je to vyřešeno v Praze? Kolik ta bude mít poslanců a podobně?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Praha bude mít 4 volební kraje. První je Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4.

Druhý je Praha 5 plus obce Lipence, Lochov, Radotín, Řeporyje, Slivenec, Zbraslav, Zličín, Velká Chuchle, Přední Kopanina, celá Praha 6, Lysolaje, Libušice, Řepy, Suchdol a celá Praha 13.

Třetí je Praha 7, dále obce Praha Trója, Praha 8 a obce Březiněves, Ďáblice, Dolní Chabry, dále Praha 9 plus obce Dychovice, Dolní Počernice, Horní Počernice, Klánovice, Koloděje, Satalice, Újezd nad lesy, Vinoř, Čakovice, Kbely, Letňany, a dále celá Praha 14. Zbytek Prahy je ten zbývající čtvrtý volební obvod.

Já bych chtěl především říci, že tam asi bude dost velký prostor, tuším, že volební geometrie je výsostně politická záležitost, tak tam asi bude velký prostor pro poslaneckou tvořivost.

Marek Petruš, Agentura Bloomberg: Já bych měl otázku na pana ministra Mertlíka. Chtěl jsem se zeptat, jestli se neobáváte, že ti ostatní účastníci výběrového řízení na poradce pro privatizace Telecomu by mohli mít námitku k tomu rozhodnutí vzhledem k tomu, že Komerční banka je ze 60 % vlastněna státem a že tedy prakticky vláda dává tuto práci jakoby sama sobě v době, kdy bude privatizovat Komerční banku a vzhledem k tomu, že se proslýchá, že nebyla nabídka Komerční banky hodnocena tou výběrovou komisí jako úplně nejlepší.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tak já bych především reagoval, a to dosti ostře, na to, že sice nevím, co se proslýchá, ale ten materiál, tak jak byl mnou a panem ministrem Peltrámem předložen na základě jednání meziresortní výběrové komise, jejich výsledků, byl předložen tak, že ty tři nabídky, které byly doporučeny, byly předloženy jako rovnocenné. Čili v tom materiálu nebylo žádné pořadí, uvedeny byly pouze v abecedním pořadí a ten rozhodovací vzorec byl podobný, jak to známe u vektorového počtu, prostě máme určité parametry. Čili tam nebylo jasné kritérium pro to, kterou z nich vybrat, byly na stejné úrovni a v některých dílčích parametrech byly některé lepší, některé horší. A při rozhodování vlády potom některé z nich převážily. Čili si myslím, že je možno a nutno zcela ostře a jednoznačně říci, pokud se proslýchá, že tato nabídka nebyla nejlepší, mně nezbývá než konstatovat, že byla stejně dobrá jako nabídky těch zbylých dvou společností a tím se odlišovala od všech ostatních, které se nedostaly na ten závěrečný seznam. I když musím říct, že ty rozdíly byly velmi malé, protože všechno jsou to samozřejmě zkušené globální firmy a zpravidla si vybraly domácí partnery, kteří jsou stejně dobří na českém kapitálovém trhu.

A co se týče toho prvního dotazu, zda vláda nějak zvýhodnila Komerční banku proto, že je ze zhruba 60 % vlastněna Fondem národního majetku. Toto nebylo rozhodovacím kritériem vlády, byly bezesporu posuzovány zkušenosti a možnosti domácích i globálních či zahraničních účastníků a souhrn těch faktorů vedl k tomuto rozhodnutí. Pokud taková podezření budou vyslovována nebo jakákoli jiná, budeme se jim bránit. Nicméně chci trvat na tom, že výběr byl naprosto transparentní, vláda respektovala výsledky tak, jak byly doporučeny komisí. A vzhledem k tomu, že jde o obchod, který může vynést vítězi částku vysoce převyšující miliardu korun, což vyplývá, aniž bych uváděl přesný způsob ocenění, z běžných poplatků za podobné služby týkajících se rozměrů očekávaného privatizačního výnosů, tj. standardní velikost, tak není divu, že vznikají různé fámy a různé tlaky na to, aby vyhrál ten či onen. Já chci jenom říct, že takové tlaky - a viz i novinové zprávy z posledních dní, kde se zvažovalo, kdo je lepší v různých podobách - bezesporu existovaly, nicméně vláda zcela jednoznačně nejednala na základě žádných takových to dojmů, emocí. Bylo to přísně racionální rozhodování.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já bych k tomu ještě dodal, že vůbec si nemyslím, že to vítězné konsorcium má ve svém složení ne státní, ale českou banku. V žádném případě nemůže být předmětem kritiky ze strany uchazečů, protože každá vyspělá země na světě takto postupuje. Když Francouzi vypisovali soutěž na France Telecom, samozřejmě že to vyhrála firma velká, nadnárodní, kapitálová, ale ta, která se dokázala spojit s Bank National Paris. Totéž udělali Italové, totéž udělali Němci, kde to byla Deutsche Bank. A česká vláda postupovala stejně, jako tyto vlády. Takže J. P. Morgan podle mého soudu byl dost jaksi prozíravý, když si jako partnera našel českou banku.

Bajer, ČTK: Chtěl bych se zeptat, jestli vláda projednávala podporu průmyslových zón a jestli k tomu zaujala nějaký postoj.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Ten materiál bych schválen přesně tak, jak jej pan ministr Grégr předložil. Rozprava se k němu nekonala, protože na to byl konsensuální názor ve vládě.

Denisa Svobodníková, ČTK: Dobrý večer. Mám jenom takovou technickou otázku. Odkdy by mělo platit zrušení víz s Kostarikou?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Nejdříve to musí podepsat náměstek ministra zahraničí pan Kmoníček. Jakmile bude dohodnut termín, bude to podepsáno s kostarickým partnerem, poté to vstoupí v platnost.

Jan Němec, Česká televize: Já bych měl dva dotazy, jednak ohledně těch volebních zákonů. V každém tom volebním kraji se bude volit od těch čtyř, dejme tomu do šesti poslanců, takže se posilují většinové prvky poměrného systému. Přesto - má vláda třeba odhad, kolik bude muset která strana získat procent ve volbách celorepublikově?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Ten zákon zůstává stejný jako dnes: 5%, 7 % dvojkoalice, 9 % tříkoalice, 11 % čtyřkoalice. To znamená, zůstává to nezměněno.

Jan Němec, Česká televize: A druhá otázka na pana vicepremiéra Mertlíka. V jaké fázi je výběr šéfa Komerční banky? Děkuji.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Výběr šéfa Komerční banky je ve stejné fázi jako v nedávné minulosti. Ty fáze jsou dvě, šéf je vybírán a šéf je vybrán. K tomu druhému ještě nedošlo.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže tolik pro dnešek. Děkuji vám za pozornost a přeji hezký večer.