Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 15. září 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne, vláda měla na svém zasedání celkem 28 bodů. Jako vždy se některé body týkaly návrhu zákonů, jiné některých hospodářských opatření, ale když projednáváme zákony, začneme jako vždy jimi. První dnes vystoupí ministr spravedlnosti pan Motejl s návrhem zákona o státním zastupitelství a státních zástupcích.

Otakar Motejl, ministr spravedlnosti: Dámy a pánové, vláda dnes projednala a schválila vládní Návrh zákona o státním zastupitelství a státních zástupcích, kterým se nahrazuje dosavadní právní úprava z roku 1993. Je to součást toho reformního programu Koncepce reformy justice tak, jak byla vládou projednána a vzata na vědomí na začátku letošního roku. Je všeobecně známo, že zákona o státním zastupitelství z roku 1993 byl dělán v jakési časové nouzi a nebyl institucionelně dotažen tak, že jeho aplikace, zejména pokud se týká vzájemných vztahů státních zastupitelství jednotlivých stupňů, zejména v oblasti dohledu a dozoru, ustanovení, která se týkají podmínek jmenování a odvolání funkcionářů státních zástupců v té původní, dnes platné zákonné úpravě, nebyly dotaženy. Současně se tímto novým zákonem o státním zastupitelství předpokládá i podstatné rozšíření působnosti státních zástupců a státního zastupitelství v té netrestní oblasti, kde se rozšiřuje oprávnění státních zástupců aktivně vystupovat k ochraně veřejných zájmů, nejen v oblasti občansko-právních vztahů tam, kde je ohrožen veřejný zájem, ale předpokládá se i jejich aktivní vstup do oblasti správního řízení, s jejich oprávněním podle současné úpravy správního řádu, podávat správní žaloby proti právoplatným správním rozhodnutím. Jako další novinka v zákoně o státním zastupitelství je to, že se předpokládá vznik institutu Nejvyšší rady státního zastupitelství, která by byla při plném zachování exekutivního charakteru státního zastupitelství konzultativním orgánem pro ministra spravedlnosti, pokud se týká zejména personálních otázek v soustavě státního zastupitelství a v oblasti úprav systému vzdělávání a odborné průpravy státních zástupců. Zákon předpokládá, i s přihlédnutím k tomu rozšířenému oprávnění v netrestní oblasti, že bude třeba zvýšit počty státních zástupců, právě pro oblast netrestní na úrovni krajských státních zastupitelství a z tohoto hlediska se předpokládá účinnost tohoto zákona až od 1. ledna roku 2001, aby byl vytvořen dostatečný časový předpoklad v případě schválení tohoto zákona poslaneckou sněmovnou pro vytvoření těch organizačních, personálních a v podstatě i rozpočtových úprav pro skutečné naplnění tohoto zákona. Tolik asi k vysvětlení těch základních novot a podstatných změn, které byly v zákonu o státním zastupitelství dnes vládou schváleny, o kterém lze předpokládat, že bude předložen k projednání na nejbližší schůzi poslanecké sněmovny. Další dotazy samozřejmě ochotně a rád odpovím.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Vláda dnes schválila návrh dalšího důležitého zákona a to je zákon o veřejné podpoře. K tomu a k několika dalším bodům ministr financí Pavel Mertlík.

Pavel Mertlík, ministr financí: Návrh zákona o veřejné podpoře je návrh zákona, kterým v ČR vznikne na základě zákonné úpravy při Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v Brně takzvaná monitorující instituce pro veřejnou podporu, která bude plnit informační povinnost ČR vůči Komisi evropského společenství a bude mít povinnost předkládat Komisi evropského společenství roční zprávy o poskytované veřejné podpoře. Dosud tato monitorující instituce fungovala při ministerstvu financí a bude fungovat do schválení tohoto zákona parlamentem. Nicméně z Evropské dohody, kterou jsme uzavřeli a z našich dalších závazků vůči Evropské unii vyplývá nutnost právní úpravy tohoto stavu. Monitorovací instituce bude mít na základě tohoto zákona velmi rozsáhlé pravomoci a přispěje k tomu, že formy veřejné podpory a státní pomoci, které jsou možné a koneckonců se praktikují i v zemích Evropské unie, budou pod kontrolou a budou přísně monitorovány a ve sporných případech budou civilizovaně řešeny. Zajímavostí tohoto zákona je, že vzniká jako dočasná norma. V okamžiku, kdy ČR vstoupí do EU, tyto pravomoci přejdou na Evropskou komisi v Bruselu tak, jak je tomu u všech členských zemí. ČR byla v minulosti zcela oprávněně Evropskou komisí kritizována za to, že postupovala při přípravě této normy pomalu. Dá se říci, že v okamžiku, kdy sociální demokracie převzala vládu, stala se tedy vládní stranou, tak jsme byli v bodě 0 z tohoto pohledu, přestože již dlouhou dobu Evropská komise požadovala, aby i zde ČR plnila své závazky a vláda tedy tímto způsobem tento svůj velmi významný závazek splnila dnešním dnem a nyní je na poslancích parlamentu, aby jej uvedli v život. Dále bych se zmínil o návrhu nařízení vlády o poskytnutí finanční pomoci osobám pojištěným u pojišťovny Morava, jejichž majetek byl postižen povodní v roce 1997. Jde o návrh nařízení vlády, který je v jistém smyslu výjimkou z našeho principu "nepostupovat individuálně vůči klientům různých finančních institucí". Myslíme si, že tady je oprávněný rozdíl, který spočívá právě v oné živelní katastrofě, která byla velkého rozsahu a která zasáhla území, kde velká část občanů byla pojištěna u této špatně vedené pojišťovny, která pak vůči nim nesplnila svoji povinnost. Čili myslíme si, že je to oprávněný postoj, že nejde o principiální vybočení z principů, že je zodpovědností každého klienta finanční instituce, jakou finanční instituci si vybírá a ta skutečnost přírodní katastrofy velkého rozsahu je unikátním důvodem, který se s výjimkou podobného důvodu nebude v budoucnosti opakovat. Toto bych chtěl velmi podtrhnout. Konečně bych se zmínil o třetím bodu, který byl na můj návrh a který dnes vláda schválila. Je jím jmenování vládního zmocněnce pro přípravu výročního summitu Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze. Vláda ustavila funkci vládního zmocněnce, neboť si je vědoma závažnosti tohoto úkolu a potřeby v posledním roce přípravy velmi intenzivně, meziresortně, ale také ve vztahu k hlavnímu městu Praze a k soukromému sektoru, který z velké části bude zajišťovat přípravu a průběh kongresu a také na straně druhé k washingtonským institucím tuto činnost koordinovat a zároveň do funkce vládního zmocněnce, která byla tímto ustavena jmenovala pana Ing. Zdeňka Hrubého, Csc. Konečně bych se vyjádřil ke dvěma bodům, které jsem navrhl, ale vládou schváleny nebyly. Prvním z nich je návrh novely Statutu Fondu národního majetku. Vláda se shodla na tom, že materiál, připravený výkonným výborem FNM a schválený prezídiem byl připraven nekvalitně. Jako perličku mohu uvést i to, že proti němu protestoval i příslušný odbor ministerstva financí. Byl v rozporu se stávajícím zákonem o Fondu národního majetku a na základě této kritiky, vedené především právníky ve vládě, jsem materiál stáhl a bude výkonnému výboru uloženo, aby připravil statut nový, protože ani ten stávající není příliš dobrý. Podobný postup, nicméně z mé iniciativy, jsem zvolil u následujícího bodu, kterým byl doplněk harmonogramu privatizace. Zcela přesně šlo o bod číslo 12, Postup privatizace státních podílů v podnicích s významnou účastí státu. Důvod je ten, že ani tento materiál nebyl připraven dostatečně kvalitně a obsahoval celou řadu rozporných návrhů, které nebyly v meziresortním připomínkovém řízení odstraněny. Chtěl bych především říci, že tento materiál nebyl návrhem privatizačních rozhodnutí. U většiny těch podniků privatizační rozhodnutí existuje a v řadě případů, často vinou FNM, po léta není naplňován. Nicméně toto byl materiál, který měl doplnit a do jisté míry obnovit, inovovat, platný harmonogram privatizace, který schválila vláda v minulém roce a na žádost parlamentu jej parlamentu poskytla. I toto měla být tedy zpráva pro parlament, bude v dohledné době přepracována a potom znovu schválena a poskytnuta jako informace parlamentu. Čili nešlo o privatizační rozhodnutí, šlo o informativní materiál, který bude dopracován. Jiná věc je, že vláda připravuje několik materiálů, kde půjde o privatizační rozhodnutí a k nim probíhá připomínkové řízení. To však nemá nic společného s tímto textem. Někdy to bylo, především v médiích, směšováno. Konečně bych se měl zmínit o jednom bodě, jak mě správně napovídá pan Rouček a to je návrh zákona o obecních daních. Při projednávání tohoto návrhu se vyskytl rozpor mezi předkladatelem, tj. ministerstvem financí a ministerstvem životního prostředí, kde pan ministr Kužvart navrhoval další místní daň a to daň z odpadů. Vzhledem k tomu, že se domníváme, že to je významný námět a ministerstvo financí mělo v tomto směru též určité představy a ty představy je možno zapracovat ještě do tohoto návrhu, byl bod přerušen, bude dopracován a schválen vládou v nejbližším možném termínu, kdy proběhne krátké připomínkové řízení k onomu novému návrhu, k oné nové dani, která bude navrhována. Je možné, že to už bude příští středu, nejpozději pravděpodobně při zvláštním zasedání vlády k reformě veřejné správy, to znamená 24. a 25. září. Z hlediska předložení parlamentu tedy nedojde k žádnému zpoždění.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Ministr Fencl předkládá novelu zákona o pozemkovém fondu. Tento návrh byl schválen a ministr vám k tomu řekne některé podrobnosti.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Předložený návrh sleduje několik cílů. Především doplňuje úpravu postupů při privatizaci majetku státu ve správě pozemkového fondu. Jednoduše řečeno umožňuje zjednodušení a tedy i zrychlení zápisu tohoto majetku do katastru nemovitostí, což je samozřejmě podmínkou další dispozice s ním. Dále umožňuje prodej budov a staveb, včetně pozemků jimi zastavěných, které pozemkovému fondu zůstanou poté, co je neúspěšně nabídne oprávněným osobám. Jde o nemovitosti, které by jinak bylo v budoucnu zřejmě nezbytné odstranit a to zřejmě na náklady pozemkového fondu. Převod, či prodej by se uskutečňoval za cenu zjištěnou podle platného cenového předpisu, tedy nikoli podle zákona číslo 92/1991 Sb. O prodeji státního podniku, či jeho části. Současně předložený návrh umožňuje oprávněným osobám, které jsou ochotny koupit takové nemovitosti, aby restituční pohledávky byly započteny proti kupní ceně a tím bylo umožněno získání těchto nemovitostí i když jejich pohledávka vůči pozemkovému fondu je nižší než cena nemovitostí. Kromě těchto základních cílů, které navrhovaná novela sleduje, návrh doplňuje zákon také v té části, která se týká vnitřních záležitostí pozemkového fondu. Například zavádí takzvané rozpočtové provizórium pro případ, že by se opakovala situace minulých let, kdy rozpočet pozemkového fondu byl schvalován až v závěru rozpočtového období a ze zákona se vypouští podepisování dvou členů výkonného výboru na písemných úkonech a úprava podepisování se svěřuje statutu, který by po přijetí této novely zákona musel být také změněn a nebyl by přímo vázán na tento zákon. Návrh zákona je v souladu s právem evropského společenství, taktéž v souladu s ústavním pořádkem ČR a samozřejmě neodporuje mezinárodním úmluvám, kterými je ČR vázána. Děkuji za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji. A konečně vláda dnes schválila i novelu návrhu zákona o pozemních komunikacích. Zde je účelem uvést do souladu v právem evropských společenství úpravu zpoplatňování užívání dálnic a rychlostních silnic motorovými vozidly, zavedením krátkodobých poplatků a stanovením maximální výše ročního poplatku. Co se té výše týče, jde o to, že na kalendářní rok tato výše činí pro motorová vozidla nebo jízdní soupravy do celkové hmotnosti 3,5 tuny - 1200 korun, o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny do 12 tun - 16000 korun a od celkové hmotnosti nad 12 tun - 50000 korun. Dále je účelem zavést novou formou dokladu o zaplaceném poplatku, kterým, oproti současnému stavu, nemá být vylepená dálniční známka, ale kupón, který bude řidič povinen předložit při kontrole prováděné příslušníky Policie ČR. Dále tam jde také o to, aby byl rozšířen okruh subjektů osvobozených od placení poplatků. Pokud jde o ty subjekty, tam se bude jednat o hasičské záchranné sbory, Armádu ČR, vězeňskou službu, zdravotnickou záchrannou službu, policii, vojenskou policii, celní správu a též vozidla používaná k dopravě těžce zdravotně postižených občanů, kterým byly podle zvláštního předpisu přiznány výhody druhého nebo třetího stupně. Tolik tedy k tomuto bodu. Dále vláda schválila návrh nařízení, kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby. Zde jde, ve srovnání s dosavadní právní úpravou, zejména o poskytování státní podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby i obcím a bytovým družstvům, které neprovádějí bytovou výstavbu podnikatelským způsobem, ale stavějí byty pouze pro své občany, respektive členy. Tato úprava též navrhuje zejména rozšířit titul poskytování podpory i na přístavby a také prodloužení lhůty k uzavření kupní smlouva, o kterou lze ještě poskytnout státní podporu při koupi nového bytu z jednoho na dva roky od právní moci kolaudačního rozhodnutí. Jinými slovy ta novela sleduje vytvoření příznivějšího prostředí pro financování výstavby nájemních bytů obcemi a odstranění dosud nevýhodného postavení bytových družstev. Vláda se dále zabývala návrhy poslanců Miroslava Výborného a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady číslo 1/1993. Vláda s tímto návrhem vyslovila nesouhlas a to z důvodu, že vláda nemá námitek, aby trestní stíhání poslance, senátora nebo soudce ústavního soudu bylo vyloučeno po dobu trvání mandátu nebo trvání funkce, avšak nesouhlasí s další částí návrhu, podle níž by komora parlamentu měla mít právo rozhodnout, že určité jednání je trestným činem majícím souvislost s výkonem mandátu poslance nebo senátora, což by v případě, že komora odepře souhlas s trestním stíháním mělo mít podle návrhu za následek, že trestní stíhání je navždy vyloučeno. Jinými slovy, podle názoru vlády tento poslanecký návrh je v rozporu s listinou základních práv a svobod. Podobně vláda vyslovila nesouhlas i s tím druhým poslaneckým návrhem a to z důvodu, že vláda již na svém zasedání 25. srpna tohoto roku schválila novelu zákona o přestupcích, o kárné odpovědnosti soudců a ústavních soudů. Jinými slovy, vše, co tato novela navrhuje je již obsaženo ve vládním návrhu. Vláda též vyslovila nesouhlas s návrhem poslanců Zdeňka Klanici a dalších. To byla ta novela zákona o jazyku ČR. Podle názoru vlády je tento návrh koncepčně chybný a není dostatečně propracován a navíc je vláda přesvědčena, že stávající úprava používání a ochrany českého jazyka, jako jednacího jazyka v úředním styku, popřípadě vyučovacího nebo služebního jazyka odpovídá stávajícím potřebám. Tolik tedy od nás na úvod a nyní je již řada na vás.

Jan Němec, Česká televize: Já bych měl dvě otázky. Jednu na pana místopředsedu Mertlíka, jestli by mohl být konkrétnější při té pomoci klientům pojišťovny Morava, respektive o jakou částku půjde, eventuelně v jednotlivých případech. A pak na pana ministra Motejla, který mluvil o tom, že se vlastně zvýší počet státních zástupců a tak dále, jestli pro to najde ve své rozpočtové kapitole dost prostředků. Děkuji.

Pavel Mertlík, ministr financí: Tak jde o částku celkem ve výši 50 miliónů korun, která byla schválena ve státním rozpočtu na rok 1999 v kapitole všeobecná pokladní zpráva poslaneckou sněmovnou co by rezerva právě na finanční pomoc osobám postiženým u pojišťovny Morava, jejíž majetek byl poškozen nebo zničen povodněmi v roce 1997. Ta částka tam byla schválena z podnětu poslanecké sněmovny, čili byl to poslanecký návrh a ten předložený návrh nařízení vlády stanoví podmínky a způsob rozdělení této rezervy, přičemž ty finanční prostředky mají být poskytovány fyzickým osobám formou příspěvků a fyzickým osobám podnikatelům a právnickým osobám formou dotace, a to za předpokladu, že náhrada škody jim nebyla uhrazena z pojištění nebo z jiné nenávratné finanční pomoci, popřípadě pokud jim byla z těchto zdrojů uhrazena pouze částečně. Příspěvek nebo dotaci má poskytovat ministerstvo financí prostřednictvím okresních úřadů na základě žádostí oprávněných osob a výše příspěvků nebo dotace jednotlivým oprávněným osobám se určí poměrně k celkové částce vyčleněné pro tento účel ve státním rozpočtu na rok 1999, tedy vzhledem k těm 50 miliónům korun. Chtěl bych říci ještě jednu věc, která je technická, ale možná důležitá. To, co vláda dnes schválila je Návrh nařízení vlády, a ten proces schvalování nařízení vlády je jaksi dvoukrokový, podobně jako je tomu třeba u zákonu. Čili toto je cosi jako věcný záměr, ministr financí je tímto zmocněn a má za úkol tedy připravit už ono vlastní nařízení vlády. To potom už velmi rychle bude dáno do vlády a bude konečně schváleno. Čili ještě to není tak, že by zítra mohli ty oprávněné osoby začít žádat, to až po té, co se k tomu vláda vrátí a to nařízení skutečně schválí. Nicméně, to už je otázka ryze technická a nebude trvat dlouho, čili je to záležitost dnů, spíš než třeba měsíců. Chtěl bych ještě říci, že v této souvislosti se zdá vzhledem k informacím od správce konkurzní podstaty společnosti Morava, že těsně před zánikem této společnosti došlo k rozsáhlým finančním přesunům ze společnosti pojišťovny Morava a. s. do jiných společností, a v této souvislosti jsem byl pověřen usnesením vlády, abych prověřil tyto poznatky a eventuálně podal návrh na trestní oznámení na osoby z okruhu managementu bývalé pojišťovny Morava. Zdá se, že ten postup tam nebyl v souladu se zákonem .

Otakar Motejl, ministr spravedlnosti: Pokud se týká vaší otázky, já jsem to naznačil v tom úvodu, že právě s ohledem na potřebu materielně i personálně zajistit to rozšířené kompetence státního zastupitelství, zejména v té netrestní oblasti, Návrh zákona o státních zástupcích a státních zastupitelstvích předpokládá dělenou účinnost a ona ustanovení rozšiřující této oblasti pravomoc státního zastupitelství by měla nabýt účinnosti až 1. července roku 2001. Tím je současně zodpovězena otázka, že se tedy jedná o naplnění nebo řešení této věci v oblasti rozpočtu pro rok 2001. Z tohoto hlediska předpokládá, že se podaří vytvořit podmínky, jednak tedy vytvořit, abych tak řekl, klasifikaci skutečných potřeb vyplývajících z těchto rozšířených oprávnění a na to navazující materielní i rozpočtové podmínky. Ten problém pochopitelně není pouze v rozpočtu, ten problém bude i, řekl bych, v náboru nebo získání kvalifikovaných pracovníků, kteří na tomto úseku v současné době prakticky pracují sami.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych měl doplňující otázku pro pana ministra Motejla. Vy jste říkal, že ta pravomoc státních zástupců bude více rozšířena i na ty netrestní věci, na občanskoprávní spory a určitý dohled nad dejme tomu zájmy státu nebo nad dodržováním zákonnosti. Jak prakticky to budou ti právní zástupci provádět, to je první otázka na pana ministra Motejla. A druhá otázka se týká těch veřejné podpory. Pane ministře vy jste spíše mluvil okolo toho, než že byste řekl tu podstatu, takže jestli můžu prosit o toto.

Otakar Motejl, ministr spravedlnosti: Zákon předpokládá, pokud se týká té netrestní oblasti, státního zastupitelství a jejich činnosti zákon předpokládá v podstatě větším rozsahu, než v současné době ty práva státního zástupce buďto podávat samotné návrhy nebo vstupovat do řízení v občanskoprávních věcech . A to v těch schématech, řekl bych klasických, to je to popření otcovství, otázka způsobilosti právním úkonům, vydání bezdůvodného obohacení, určení neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví nebo o převodu cenného papíru, uložení ochranné výchovy a potom v těch správních věcech podáním žaloby proti vadnému správnímu rozhodnutí. Jsou to tedy aktivní kroky státního zástupce jako účastníka občanskoprávního řízení v souladu s novelou občanské soudního řádu, která na tyto rozšířená oprávnění, pokud jde o účast státních zástupců, počítá a je to v tomto stylu koncipováno. Bude to tedy znamenat, že buď z vlastní činnosti nebo z podnětu jiných státních orgánů nebo z podnětu občanů, státní zástupce zváží, zda jsou zde splněny podmínky, že je ohrožen veřejný zájem a na základě toho potom se zachová buďto, že ten návrh podá, nebo že vstoupí do řízení, které zahájil někdo jiný.

Pavel Mertlík, ministr financí: Především v České republice již dnes v zásadě platí stejné podmínky za niž lze poskytovat veřejnou podporu jako v Evropské unii, avšak s tou zásadní výjimkou, že její poskytnutí není vázána na předchozí souhlas Komise Evropské unii. Čili my můžeme dnes poskytnout veřejnou podporu a poté může dojít k sporu. Na základě tohoto nového zákona se ty nová monitorovací instituce bude muset předem vyjádřit k veřejné podpoře, kterou by mohl být narušen obchod mezi Českou republikou a zeměmi Evropské unie. Čili pokud by stát nebo nějaký jiný subjekt, třeba samosprávný, obec, kdokoli poskytoval nějakou veřejnou podporu, tak musí mít předem souhlasné stanovisko monitorovací instituce. Čili to je dosti zásadní změna. Z tohoto obecného ustanovení nicméně je celá řada výjimek, které zase odpovídají výjimkám platným v Evropské unii. Týká se takových oblastí, jako je například otázka regionální podpory, regionálního rozvoje, jako jsou určité problémy řešení situací sociálního charakteru, třeba místa s vysokou mírou nezaměstnanosti a podobně, nebo třeba podniky zaměstnanců zdravotně handicapovaných a podobně. Jde o celou řadu dalších věcích, kde lze ale kontrolovaným způsobem veřejnou podporu poskytovat. Čili nejde o obecné zabránění, obecné vyloučení veřejné podpory, dokonce naopak jsou celé oblasti, kde je jaksi možná, ale bude to kontrolováno touto monitorující institucí a tam může i ex post prostě postupovat proti tomu, kdo by se takto provinil. Ten celý proces vyplývá z aplikace článku 64 Evropské dohody, kde se Česká republika před lety zavázala, že bude recipovat i do budoucna, a to ještě před vstupem do Evropské unie, veškeré zásady Evropské unie v té době v této oblasti platné. Čili kdykoliv v Evropské unii přijmou nějaký právní předpis tohoto typu, který by omezoval možnosti veřejné podpory nebo jiného narušení soutěže, tak to platí i pro nás jako asociovanou zemí, která podepsala Evropskou dohodu. A tento zákon vlastně umožní významnou část tohoto článku 63 aplikovat v praxi. Je to poměrně složitá právní norma, samozřejmě je k dispozici na internetu ministerstva spravedlnosti tak, jako všechny návrhy, které schválila vláda. Čili bude tam pravděpodobně od zítřka nebo ve velmi krátké době veřejnosti k dispozici.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Já mám dvě otázky na pana Mertlíka. Co říkáte tomu, že Ústavní soud dneska rozhodl, že se bude muset soudcům brát čtrnáctý plat, který jim v loni sněmovna zamítla. A druhá otázka k té imunitě poslanců, proč jste to zamítli, není to trochu ješitnost, že vláda umí připravit lepší návrh zákona, protože poslanci nám dnes říkali, co to připravili, že jsou dost šokováni tím, že jste jim tu novelu zamítli.

Pavel Mertlík, ministr financí: Tak já bych se vyjádřil k té první otázce, nicméně byl bych rád, kdyby se k ní vyjádřil i pan ministr Motejl, které mu to zřejmě přísluší mnohem více. Vláda respektuje samozřejmě závěr Ústavního soudu, známe ho zatím pouze ze zprávy ČTK. Čili nemáme v ruce žádné autentické znění. Nicméně z toho, co víme z této zprávy ČTK, to je to, na co můžu v této chvíli reagovat já a moji kolegové, tak tomu rozumíme tak, že tím sporným bodem byl princip nezávislosti soudců s výjimkou soudců Ústavního soudu. To je samozřejmě jaksi cosi, co musíme respektovat, budeme to jako vláda respektovat i u oněch nových zákonů, které jsme předložili ve sněmovně a snažit se o jejich uvedení do souladu s tímto rozhodnutím Ústavního soudu. Jsme velmi rádi, že se to rozhodnutí nedotýká platů ostatních ústavních činitelů, s výjimkou soudců.

Otakar Motejl, ministr spravedlnosti: Já bych to chtěl snad doplnit, že jsem skutečně rád, že Ústavní soud tento vlastně bolavý problém vyřešil, problém, který měl v sobě rozpory. Rozpor, který spočíval, řekl bych v té určité objektivní z ekonomické situaci společnosti a ekonomiky, která vlastně nastartovala ty mechanismy opakovaného odnímání nebo rušení těch čtrnáctých platů. A na druhé straně tedy fakt, že se týkal stejnou měrou celého toho souboru ústavních činitelů i soudců, byť i jejich postavení a vazba na tu funkci je přece jen podstatně odlišná od členů parlamentu a od členů vlády a těch dalších orgánů, které se zpraví v platy se zpravují týmž zákonem. V tomto směru tedy Ústavní soud zřejmě vyslovil zásadu, že priorita záruky v nezávislosti soudnictví je založena i na jejich materielní nezávislosti, která zejména by měla býti vyjádřena v tom, že platy soudců nemohou být případ od případu podle nejrůznějších kritérií a situací měněny, zejména potom snižovány. V tomto směru tedy je vyřešen problém, který byl otevřen tím, že to byli právě někteří soudci, kteří se na Ústavní soud k vyřešení této otázky obrátili a v tomto směru jejich návrh byl úspěšný.

Libor Rouček, mluvčí vlády: A pokud jde o tu poslaneckou     Autom. řádkování   imunitu, já jsem v tom úvodní slově??

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Já bych to chtěl slyšet od pana Mertlíka.

Pavel Mertlík, ministr financí: Já bych opět řekl to, že je to tedy otázka pro pana ministra Motejla, ale pokud chcete ty důvody slyšet, tak já vám je přečtu ze stanoviska vlády, které respektovalo stanovisko legislativní rady vlády, a to praví, že podle článku 39 listiny ústavních základních práv a svobod, jen zákon stanoví, které jednání je trestním činem a jaký trest, jakož i jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit a podle článku 40 odstavce 1 listiny, jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy. Čili nemůže to být žádná komise parlamentu nebo něco podobného. A dále, podle ustanovení paragrafu 3 odstavce 1 trestního zákona trestním činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v tomto zákoně a v ustanovení paragrafu 2 odstavce 2 trestního řádu se stanoví, že dokud pravomocní odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti jemuž se vede trestní řízení hledět jako by byl vinen. Což je opět názor, který je v rozporu s tím, co měli ti poslanci, kteří ty návrhy podali. Čili jde o střet právních názorů, vládní legislativci a s nimi vláda se domnívají, že ty návrhy jsou z legislativního hlediska nesprávné a byly by protizákonné, protiústavní, přesněji řečeno.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Vy jste říkal, že máte připravený svůj vlastní návrh.

Otakar Motejl, ministr spravedlnosti: Když dovolíte pane redaktore, pokud přijmete toto vysvětlení ode mne. Otázka nikoli imunity, ale exempce přestupkové je řešena již v předloženém návrhu zákona, kterým se upravuje zákon o přestupcích, která by měla společně zrušit dosavadní exempci, tj. výjimečné postavení soudců a jiných představitelů státu pokud jde o oblast trestání za přestupky. A protože se jedná o již hotovou legislativní úpravu, která je předkládána k projednání jako novela zmiňovaného zákona o přestupcích, se domnívám, že se jedná o úpravu rozhodně komplexnější a odlišnější než tento poslanecký návrh. Představa obou dvou těchto iniciativ je v podstatě stejná, že se zdá má zdůraznit princip občanské rovnosti, a že tedy má býti ve věcech občanských přestupků postižen stejným způsobem soudce jako kterýkoliv jiný občan, stejně jako i eventuelně poslanec. Je tam pouze v tom poslaneckém námětu ta výhrada, že by tento režim neplatil, a tady je zase do jisté míry ta idea té rovnosti trošku narušena, pokud by ten přestupku se dopustivší činitel měl dojem, že je šikanován postupem toho příslušného, v tomto případě policejní orgán, že by se mohl dovolat, aby o té sankci rozhodoval příslušný sbor kárný v té organizaci nebo v té instituci působící.

Lucie Bradáčová, Bloomberg: Několik privatizačních dotazů na pana Mertlíka. Vy jste odložili tu inovaci těch privatizačních rozhodnutí, jak jste řekl, ale také jste řekl, že vláda připravuje separátní materiály, které by měly mít privatizační rozhodnutí v sobě. Tak jsem se chtěla zeptat konkrétně, o jaké firmy jde. Druhý dotaz, poměrně velký zájem investorů zbudilo prohlášení vašeho náměstka Mládka o plánech na urychlení privatizace firmy SPT Telecom, jestli byste se k tomu mohl vyjádřit. A třetí dotaz, dneska byla uzávěrka pro zájemce, kteří by měli vyjádřit předběžný zájem o koupi Komerční banky. Chtěla jsem se zeptat, kolik těch zájemců je. Děkuji.

Pavel Mertlík, ministr financí: No tak ta uzávěrka sice byla dneska, já začnu tímto případem, nicméně ti zájemci s neobraceli na žádný český orgán, ty se obraceli na kancelář našeho investičního poradce v Londýně. Já to v této chvíli nevím a předpokládám, že zítra budu schopen na tuto otázku odpovědět. Co se týče materiálu týkajícího se privatizace. Jde o materiál, ten, který jsem avizoval, který připravilo prezidium Fondu národního majetku a k němuž ve vládě začalo připomínkové řízení. Problém je nicméně v tom, že ten materiál byl, to nepřipravovalo prezidium, to jsem neřekl správně, připravil ho Fond národního majetku, výkonný výbor, prezidium jej schválilo a rozhodlo o tom, že se pošle do připomínkového řízení. Problém je v tom, že ten materiál je velmi nekvalitně zpracován, a že nerespektuje skutečnost, že k celé řadě podniků, které v něm jsou obsaženy a navrhují se k privatizaci, už existují platná privatizační rozhodnutí, která často jsou stará čtyři, pět let i déle. V řadě případů jaksi jsou vyhaslá v tom smyslu, že třeba už teď nejsou realizovatelná. Otázka je, proč k jejich realizaci nedošlo. Jsou ale i jiná, která realizovatelná jsou, není důvod na nich nic měnit a přesto Fond národního majetku, což je instituce, která má i jiný úkol, spravovat národní majetek a privatizovat na základě rozhodnutí vlády, proč tak nekonal. Navíc v tom materiálu tak, jak byl připraven Fondem národního majetku, tak se nerespektuje tato skutečnost. Čili ty seznamy je třeba projít, velmi důkladně zhodnotit z právního hlediska, jaký je tam skutečný stav, navrhnout revokace těch usnesení nebo je vyřadit z toho seznamu, protože tam jsou platná privatizační rozhodnutí a prostě donutit Fond národního majetku, aby realizoval to, co vláda kdysi schválila, možná taky vysvětlil, proč to nedělal až dosud. Takže ta vůle vlády privatizovat je, nicméně musí jít o kvalitní materiály. Já myslím, že do vlády se mohou dostat ty avizované seznamy, včetně toho dlouhého seznamu těch minoritních podílů a podobných během, řekněme, měsíce až dvou, podle stupně složitosti. Je každopádně naším prioritním zájmem, aby to bylo rychle. Konečně co se týče Telecomu, domnívám se, že jsou vytvořeny dobré podmínky pro to, aby mohlo být zahájeno jednání o jeho privatizaci, a rychleji, než tomu bylo ve schváleném privatizačním harmonogramu, který byl schválen vládou na podzim loňského roku. Asi by nebylo dobré být v tomto případě konkrétnější, ale v dohledné době se domnívám, že bude možno celý ten proces formalizovat tím, že je vláda jaksi vyhlásí tender na poradce pro právního a privatizačního, tak, jak se to dělá ve všech podobných případech. Čili ten materiál se domnívám, že by mohl do vlády jít rovněž poměrně brzy, protože se zdá, že podmínky pro to, abychom mohli tuto firmu privatizovat, jaksi nastávají nebo nastaly a nebudou důvody to odkládat. Nicméně ten proces bude standardní. To znamená, protože jde o obrovský majetek, že vláda bude spolupracovat s investičním a kvalitním právník, samozřejmě rovněž poradcem. Ti se vyberou ve veřejném výběrovém řízení, tedy v tenderu, potom budou navrhovat postupy privatizace. To je asi všechno, co v této chvíli mohu říct.

Čechlovský, Právo: Otázku na pana ministra Mertlíka. Pane ministře, v neděli v televizním pořadu V pravé poledne jste mluvil o tom, že v říjnu vaše ministerstvo předloží veřejnosti koncepci daňových změn. Jak se prosím s tímto vaším oznámením slučuje to, že vláda má projednat a schválit obecné daně s účinností od ledna příštího roku plus další vámi předkládaný návrh, a to na minimální daň pro podnikatelé, kteří jsou ve ztrátě. Proč vaše ministerstvo pospíchá s těmito dvěma zákony.

Pavel Mertlík, ministr financí: Já si myslím, že důvod je velmi jednoduchý, oba ty zákony jsou potřebné a ve vládě existuje principiální shoda o tom, že by měly vypadat tak, jak byly navrženy. Čili předpokládám že dojde k nějakým dílčím změnám, ale nikoli v tom smyslu, že by jaksi neměla být minimální daň. Zde byl ve vládě věcný návrh zákona, byl schválen, a to, co ministerstvo financí dělalo v posledních týdnech a měsících, je přepsání toho věcného návrhu zákona do paragrafovaného znění. V okamžiku, kdy byl přijat ten věcný návrh zákon, který byl přijat tehdy ve vládě víceméně bezrozporně nebo bez velkých rozdílů v pohledu, tak je třeba jej realizovat a není třeba čekat na nějakou koncepci, protože v tomto ohledu vláda jasnou představu má. Stejná situace je v oblasti zákona o obecních daních, kde zase to. O čem jsem hovořil teď, ten důvod toho přerušení je velmi prostý v tom smyslu, že došlo k dohodě mezi ministerstvem financí a ministerstvem životního prostředí, jak zpracovat námět ministerstva životního prostředí, který považujeme za dobrý, souhlasí s ním v principu i ostatní členové vlády, ale protože již to vzniklo na poslední chvíli, tak neproběhlo odpovídající připomínkové řízení. To předpokládám, že proběhne, a že bude možné příští týden, ať už ve středu nebo potom v pátek, či v sobotu návrh tohoto zákona schválit. Co se týče postupu prací na celkové koncepci modernizace daňového systému, ten vychází z naší představy, že by dále neměla klesat daňová kvóta v této zemi a snažíme se hledat cesty k tomu, aby tomu tak do budoucna nebylo. Máme už na ministerstvu financí poměrně jasno, jak postupovat v oblasti daní z příjmu a daní spotřebních. Nemáme, řekl bych, dostatečně dotaženou do konce diskusi o oblasti daně z přidané hodnoty. Jakmile uvnitř ministerstva budeme o té Obrázek  Alt. obrá koncepci mít dostatečný?.konec pásky?..ministerstva financí bude předložen vládě a spolu s ní veřejnosti. Čili řekl bych, že rozhodující část té intelektuální práce máme za sebou s jednou výjimkou, a to je oblast daně z přidané hodnoty, kde jde o to, zda a jakým tempem ??sazby a podobně, čili to je ta známá diskuse a myslím, že i tam jsme trošku dál, než před několika měsíci, kde byla takový první nástin, náčrt té koncepce projednán na semináři vlády v Kolodějích. Čili jde o navazování na tu práci, která tam byla poprvé veřejnosti avizována.

Jan Lopatka, Reuters: Pane ministře financí, domníváte se, že je možné prodat státní podíl v SPT ještě před koncem monopolu a fixní linky před koncem roku 2000. A druhá otázka je, jestli hodláte přednostně ty akcie nabídnout současnému strategickému partnerovi Tel Source. Děkuji.

Pavel Mertlík, ministr financí: Na první otázku mohu jednoznačně ano, domnívám se. Na druhou otázku mohu odpovědět to, že to je jedna z variant, o které bezesporu bude vláda uvažovat, poradí se nicméně s tím privatizačním poradcem, kterého si na to vybere. Vláda v tomto směru byla oslovena oficiálně firmou Tel Source, přesněji řečeno firmou KPN, jako členem konsorcia Tel Source, byla vyzvána k zahájení jednání o tomto prodeji a ta jednání bezesporu budou pokračovat, nicméně základní věcí, kterou tady potřebujeme je, abychom byli vybaveni stejně dobře jako náš partner pro toto jednání, j., abychom měli odpovídajícího investičního a právního poradce . To jsou nezbytné kroky, které je třeba uskutečnit a formalizovat, a pak ta jednání reálně mohou začít. Čili na tu druhou otázku mohu odpovědět, nelze to vyloučit, já osobně se dokonce domnívám, že to je dosti pravděpodobný výsledek tohoto jednání, ale je tam celá řada možných eventualit jak ve smyslu techniky privatizaci, tak i ve smyslu rozsahu té privatizace a podobně. Čili jakou část, za jakých podmínek, zda na základě nějakého přímého prodeje například umístěním akcií na veřejných trzích a poté odprodejem části akcií, na které by ten strategický partner měl opci na základě ceny dosažené na veřejných trzích. Každopádně mezi zájmy vlády bude patřit to, aby akcie firmy SPT Telecom flowtovaly na významných světových burzách, tak jako by to u všech významných českých podniků v budoucnosti podle našeho názoru mělo být a myslíme si, že SPT Telecom je firma, která na to jaksi má, aby na těchto trzích byla pochodována v New Yorku, v Londýně. Pro jednání je otevřen prostor a myslím si, že povedou k cíli, který bude úspěchem jak pro vládu, tak pro našeho strategického partnera v této firmě. Ale to je možná základní věc, kterou jsem měl říci, Tel Source je strategický partner České republiky a Česká republika s tím vždy zacházela a zacházet bude i jako se strategickým partnerem, to je velmi důležité.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Blíží se šestá hodina, poslední dvě otázky.

Václav Hrníčko, ČTK: Jak vláda rozhodla o prodeji přebytečných tanků České armády?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda se tímto bodem zabývala, ale protože to je bod, který je v kategorii důvěrné, nic vám k tomu nemůžu sdělit. Omlouvám se.

Jana Dorotková, Dow Jones: Opět otázka na pana ministra financí Mertlíka, Představujete si privatizaci SPT Telecom tak, že by se tender o případného poradce uskutečnil už tento rok s tím, že vlastně není moc času na tu privatizaci, když původní plán byl privatizovat SPT Telecom už v roce 2001. To je jedna otázka. Druhá otázka, neobáváte se reakcí ministerstva dopravy a spojů, z jejich strany se ozývaly určité hlasy proti urychlené privatizace. A ještě jedna otázka, jakým způsobem hodlá Česká vláda postupovat v případě arbitráže Ronalda Laudera s ohledem jeho investice v České republice. Děkuji.

Pavel Mertlík, ministr financí: Co se týče té první otázky, zda je reální stihnout výběr poradců pro privatizaci už letos, myslím si, že to je reálné, ale napjaté. Co každopádně je reálné, je zahájit tento proces výběru. Zda bude skončen do 31. 12. nebo po 1. lednu roku 200, to asi nejsem schopen v této chvíli říct. Na straně druhé nicméně si myslím, že to není tak podstatný fakt. Co se týče té druhé otázky, ta se týkala sporu pana Laudera eventuálního s Českou republikou, tam vláda bere na vědomí, že obdržela podání pana Laudera, čili postupuje příslušným právním způsobem. K tomu došlo někdy asi před čtrnácti dny, nevím to přesně, ale není to myslím podstatné.

Jana Dorotková, Dow Jones: Příští týden se má představitel ministerstva financí setkat se zástupcem pana Laudera ohledně případného urovnání tohoto sporu. Mohl byste trochu rozvinou tu vaši strategii? A ještě jsem se ptala, jestli se neobáváte reakcí ministerstva dopravy a spojů.

Pavel Mertlík, ministr financí: Ministerstvo dopravy a spojů je regulátor a samozřejmě jako regulátor bude dbát na to, aby plnil své povinnosti vyplývající z platného telekomunikačního zákona. To je naprosto v pořádku a nevidím důvod, proč bych se měl obávat nějakých konfliktů. Co se týče té druhé otázky, tak podle platné washingtonské úmluvy, ty smlouvy mezi ČR a USA, zde se předpokládá šestiměsíční dohadovací řízení mezi oběma stranami, čili je přirozené, že dochází ke kontaktu žalující strany a strany žalované.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže to bylo pro dnešek vše, děkuji vám za účast a přeji hezký zbytek dne. Nashledanou.