Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 16. října 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, velmi se omlouváme za více než hodinové zpoždění. Důvod je ten, že jsme probírali podzvukové i nadzvukové letouny, takže vás budeme schopni informovat o výsledcích těchto dvou bodů plus o návrhu zákona o sociální pojišťovně a dalších několika poslaneckých návrzích zákona. Začneme tou sociální pojišťovnou a panem ministrem Špidlou.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Vláda schválila návrh zákona o sociální pojišťovně, tzn. návrh zákona, kterým se organizačně zamýšlí oddělit systém důchodového zabezpečení od státního rozpočtu. Základními důvody jsou snaha oddělit důchodový systém od politického rizika, tzn. aby se nestával předmětem určitých čachrů prakticky každý rozpočtový rok. A za druhé zajistit této instituci organický rozvoj, zejména jejich průběžnou organizaci ve výkonech informačních systémů atd. Podstatou tohoto návrhu zůstává průběžné financování s tím, že částky za náhradní doby a základní výměru důchodů budou financovány přímo ze státního rozpočtu čili ta solidární část důchodů by byla financovaná přímo ze státního rozpočtu. Tím se přiblížíme k obvyklému schématu, které je běžné v zemích, které mají pojištění.

Vláda současně také schválila, že z malé privatizace bude pro rezervní fond této pojišťovny uvolněno 40 miliard korun. Čili v tomto směru se postupuje podle koncepce, kterou vláda přijala ve svém vládním prohlášení a postupuje se i v tempu a termínech, které přibližně tomuto vládnímu prohlášení odpovídají. To je vše.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, pan místopředseda Rychetský vás seznámí s výsledkem projednávání sedmi bodů, sedmi poslaneckých návrhů zákonů.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Hezký večer, dámy a pánové. Já jenom telegraficky. K návrhu poslanců Miloslava Kučery, Petry Buzkové, Ivana Langera a dalších na vydání zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání zaujala vláda negativní stanovisko s ohledem na to, že tento zákon není kompatibilní s evropskými normami tak, jak je předložen, zatím coby poslanecký tisk. Například umožňuje tomu, kdo ve výběrovém řízení získá licenci na vysílání, ji vzápětí převést na další subjekt, umožňuje křížení vlastnictví a nerespektuje některé jiné evropské normy, zejména pokud se týče ochrany dítěte.

Dalším návrhem byl návrh poslanců Pavla Němce, Pavla Svobody, Cyrila Svobody, Evy Dundáčkové a dalších na vydání zákona o soudních exekutorech, tzv. soukromých soudních exekutorech. To je zákon, který již tato skupina poslanců jednou předložila. Při jeho projednávání v poslanecké sněmovně se vláda, která měla v té době hotový věcný záměr analogického zákona, velmi podílela na zpracování poslanecké verze. Ta byla přijata sněmovnou, senát ji přepracoval a vrátil a sněmovna v hlasování nebyla schopna přijmout ani svou, ani senátní verzi, takže nyní vláda znovu vyslovila s touto předlohou souhlas a současně s touto předlohou uplatňuje řadu legislativně-technických i věcných připomínek.

Třetím materiálem byl návrh poslanců Vlastimila Tlustého a Pavla Peška na vydání zákona o tzv. transformačním zákonu o zemědělských družstvech, o vypořádání majetkových podílů. S tímto návrhem, jehož podstatou je představa, že by bylo možno vyměnit nároky na vypořádání transformačního podílu u pozemkového fondu za státní dluhopisy pozemkového fondu, s tímto návrhem nevyslovuje vláda souhlas s ohledem na to, že by to znamenalo další zatížení státního rozpočtu asi o 5 - 7 miliard korun.

Čtvrtým návrhem je návrh poslanců Pavla Svobody, Cyrila Svobody, Vladimíra Doležala, Pavla Němce a dalších na vydání zákona o stavebním spoření. Navrhuje se, aby se zdvojnásobil základ pro výpočet maximální výše roční státní podpory a současně aby se na dvojnásobek zvýšila jak ta podpora, tak ten základ pro její výpočet, a to z 18 tisíc korun na 36 tisíc korun. Vláda opět nevyslovila souhlas s touto novelou zejména proto, že se ukazuje, že stavební spoření v dosavadní podobě je dostačující a mělo by to opět nároky na státní rozpočet kolem 6 miliard, které nejsou v návrhu státního rozpočtu na příští rok zohledněny.

Dalším návrhem je návrh skupiny poslanců na vydání zákona o státní správě a samosprávě ve školství. Tato skupina poslanců by chtěla, aby veškerá předškolní zařízení, školy a školská zařízení, která nemají právní subjektivitu byla převedena na obce a aby působnost při jmenování učitelů a ředitelů včetně jejich odměňování byla přenesena na obce. Vláda nesouhlasí s tímto návrhem zákona, protože chce naopak zbývající školní zařízení převést na příspěvkové organizace s právní subjektivitou a navíc považuje za nemožné, aby obce na sebe vzaly tak veliké břemeno včetně břemena finančního za platy učitelů.

Šestým návrhem je známý návrh poslance Ivana Langera na novelu jednoho ustanovení trestního zákona, a to trestného činu znásilnění. Vláda přijala k této předloze stanovisko, ze kterého vyplývá, že konstatuje, že je potřeba přeformulovat skutkovou podstatu trestného činu znásilnění, není však možné nahradit třeba pohlavní styk pouze slovy jiný pohlavní styk. Je to příliš obecné a proto uplatňuje technické připomínky s tím, že nabízí svou odbornou pomoc ministerstva spravedlnosti při dopracování této osnovy.

Poslední osnovou je návrh poslanců Václava Brouska, Waltra Bartoše, Petra Mareše a Václava Pícla na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů. Je to novela velmi prostá. Obsahuje jeden jediný bod, podle kterého by se nemělo do působnosti krajů převést jedno jediné zařízení, a to je Výchovný a diagnostický ústav v Místě, protože to je zařízení, které svou povahou přesahuje rámec kraje a mělo by zůstat majetkem státu. To je vše.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Nákup nadzvukových a podzvukových letounů - pan ministr Vetchý.

Vladimír Vetchý, ministr obrany: Dobrý den dámy a pánové. Vláda o těchto materiálech dlouze diskutovala. K prvnímu materiálu - k vypsání výběrového řízení na dodavatele víceúčelových taktických nadzvukových letounů pro Armádu ČR přijala následující usnesení:

  1. 1. Vláda schvaluje zahájení procesu výběrového řízení na dodavatele 36 (24) nových víceúčelových taktických nadzvukových letounů pro Armádu ČR.
  2. 2. Souhlasí se způsobem zadání výběrového řízení mimo režim zákona č. 199/1994 Sb. O zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů podle ustanovení §1 odst.2 písm. tohoto zákona, vzhledem k tomu, že budoucí nákup víceúčelových taktických nadzvukových letounů pro Armádu ČR považuje za nákup majetku a služeb strategického charakteru, který souvisí s integrací a členstvím ČR v Severoatlantické alianci s tím, že při výběru dodavatele budou použity postupy příslušných ustanovení tohoto zákona.

  3. 1. Ukládá ministru obrany, ministru financí, ministru průmyslu a obchodu a ministru zahraničních věcí dopracovat návrh zadávací dokumentace a způsob organizace výběrového řízení na dodavatele víceúčelového taktického nadzvukového letounu pro Armádu ČR do 31. 10. 2000.

2. Ministru obrany ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem financí, místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a ministrem průmyslu a obchodu vypsat do 30. 11. 2000 výběrového řízení na dodavatele 36 (24) nových víceúčelových taktických nadzvukových letounů pro Armádu ČR v souladu s částí I bod 2 tohoto usnesení a předložit jeho výsledky vládě k rozhodnutí do 30 dnů po ukončení vyhodnocení tohoto výběrového procesu.

3. Místopředsedovi vlády a ministru financí ve spolupráci s ministrem obrany a ministrem průmyslu a obchodu vypracovat na základě předložených nabídek uchazečů způsob a možnosti financování dodávek a předložit je spolu s výsledky výběrového řízení podle bodu II. 2. tohoto usnesení vládě k rozhodnutí.

4. Ministru průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministrem obrany, ministrem pro místní rozvoj a ministrem dopravy a spojů zabezpečit činnosti související s přípravou, hodnocením, řízením a kontrolou offsetových programů po celou dobu trvání kontraktu uzavřeného s dodavatelem.

5. Ministru obrany ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem financí, místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a ministrem průmyslu a obchodu předložit do 4 měsíců od vyhlášení výběrového řízení vládě ke schválení návrh na složení výběrové komise včetně náhradníků.

To je vše, co se týká toho prvního materiálu - výběrového řízení na dodavatele víceúčelových taktických nadzvukových letounů.

Co se týká materiálů k L-159, vláda bere na vědomí analýzu, kterou jsme předložili a souhlasí s následujícím postupem financování projektu:

  1. Odložení zaplacení DPH Aero Vodochody splatné v letech 2000 - 2002 na léta 2003 a 2004.
  2. Poskytnutí překlenovacího úvěru od tuzemského peněžního ústavu s tím, že maximální výše úvěrovaného rámce nepřekročí 2,5 miliardy korun. Úvěr bude čerpán v roce 2001 a včetně příslušenství bude splacen v roce 2003 z prostředků rozpočtové kapitoly ministerstva obrany v rámci garantovaných výdajů ve výši 2,2 % HDP.
  • Ukládá místopředsedovi vlády a ministru financí zajistit pro Aero Vodochody povolení posečkání daně z DPH a splátek této daně z let 2000 - 2002 v letech 2003 a 2004 podle zvláštního splátkového kalendáře. Ministru obrany ukládá vyčlenit z prostředků kapitoly ministerstva obrany v letech 2003 a 2004 prostředky na úhrady závazků Aera Vodochody podle předchozích bodů a splácení úvěru.
  1. Ukládá ministru obrany postupovat v případě nesplnění dodávek roku 2000 v souladu s kupní smlouvou a vyžadovat smluvní pokuty podle této smlouvy.
  2. Ukládá ministerstvu financí uzavřít smluvní vztahy mezi ministerstvem financí, Konsolidační bankou Praha a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a.s. podle předchozí podoby tohoto usnesení tak, aby Konsolidační banka Praha byla poskytovatelem úvěru Českomoravské záruční a rozvojové bance, která pak bude jako manažer provádět za ministerstvo obrany úhrady faktur Aera Vodochody.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a nyní přejdeme na vaše dotazy.

Josef Petrů, Právo: Já mám dotaz na vicepremiéra Špidlu. ODS a ČSSD by ještě měla jednat o rozpočtu stran výnosu z těch telekomunikačních licencí. Chci se zeptat, zda ČSSD případně ustoupí ODS v této věci.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Bude se jednat. Ta jednání jsou vždy otevřená, ovšem ve věci tohoto projektu si myslím, že je prostor pro vyjednávání dosti omezený.

Josef Petrů, Právo: A na pana doktora Roučka. Je už nějak stanoveno datum případné schůzky pana premiéra s rakouským kancléřem?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Toto datum se upřesňuje, takže jakmile bude známo, dáme ho vědět.

    Autom. řádkování  

?: /Nesrozumitelné/

Vladimír Vetchý, ministr obrany: Já odpovím. Jak už tady bylo řečeno, v návrhu usnesení je, že tato dokumentace bude dopracována. Předpokládaný termín je zhruba 5 měsíců na předložení návrhu a zhruba podobná doba na vyhodnocení, ale samozřejmě tato dokumentace, jak už jsem říkal, má být dopracována na úrovni ministrů a předložena vládě do 31. 10. 2000. Zrovna tak je to i skladba offsetů, která bude upřesněna. Vláda předpokládá offsety ve výši 150 %.

Tomáš Hořejší, Lidové noviny: Já mám dvě otázky na pana ministra Vetchého. Já jsem se chtěl zeptat ohledně nákupu stíhaček, jestli byste mi mohl vysvětlit - vy jste říkal nákup 36 (24) - co to znamená? A ta druhá, říkal jste, že vám vláda umožnila vyžadovat po Aeru smluvní pokuty pokud nedojde k těm dodávkám slibovaným v roce 2000. Mě by zajímalo, jak vysoké podle té smlouvy ty pokuty mohou být.

Vladimír Vetchý, ministr obrany: Co se týká otázky smluvních pokut, tak ty jsou samozřejmě dané příslušnou smlouvou. Aero Vodochody, vzhledem k té poslední událsoti s tou tryskou, posouvá problém o jeden měsíc, což samozřejmě bude mít za následek i to, že Aero Vodochody zřejmě nebude schopno dodat 21 letadel v tomto roce. Na poradě, kterou jsem měl, a informoval jsem o tom vládu, 12. 10. bylo Aerem oznámeno, že zřejmě v letošním roce budou schopni dodat 14 těchto letadel a zbytek by měl být dodán do 31. 1. 2001, proto tam budou ty smluvní pokuty. Jsou tam jednak pokuty za nedodání těch 6 letadel a pak částka, která je ze zbytkové hodnoty za nedodaná letadla. Pohybuje se zhruba okolo 780 milionů, a tak, jak je udělaná smlouva, za nedodání a posečkání o ten měsíc je tam zhruba 6 milionů.

K problému 36 (24) - vláda zatím nechala obě tyto varianty s tím, že upřesnění bude v rámci těch podmínek, které budou do 31. 10. 2000.

Olga Skalková, Hospodářské noviny: Mimo program vlády byl zařazen bod Rozpočet Státního fondu rozvoje a bydlení. Projednával se? Co je vlastně obsahem toho návrhu? Měl to být návrh rozpočtu na rok 2001.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ten bod byl zařazen a byl schválen. Příjmy na rok 2001 budou tvořeny převodem salda rozpočtu z roku 2000, tzn. ta výše 6 miliard 250 milionů korun a bude tam také určitý výnos vlastních prostředků.

Lucie Bradáčová, Bloomberg: Na pana ministra Vetchého. Já jsem úplně přesně neporozuměla, když se kolegyně ptala na to, jak dlouho to bude trvat. Vy jste říkal 5 měsíců a pak dalších 5 měsíců na vyhodnocení. Dá se tedy předpokládat, že někdy ve druhé polovině příštího roku by měl být znám ten vítěz? A druhá věc - už jste nějak předběžně předjednali financování, toto je samozřejmě obrovská částka.

Vladimír Vetchý, ministr obrany: Co se týká té vaší první otázky, já jsem na ni odpověděl dost přesně v tom, že zadávací dokumentace a podmínky budou dopřesněny do 31. 10. 2000, ale předběžné návrhy, které tam jsou odpovídají těm termínům, o kterých jsem mluvil, tzn. zhruba to odpovídá druhé polovině příštího roku.

Financování bude samozřejmě i požadováno jako součást návrhu a bude to i součást podmínek, které budou dávány v rámci té dokumentace.

Václav Hrníčko, ČTK: Já jsem se chtěl zeptat, jak vláda rozhodla o podpisu Evropské charty regionálních jazyků.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Kladně.

Aleš Heřmánek, Český Rozhlas - Radiožurnál: Já jsem se chtěl zeptat jen v takové upřesňující záležitosti, kolik těch L-159 celkem bude, řekl jste 21, jak bude pokračovat ten harmonogram, zda-li je to konečné číslo? S jakým objemem prostředků přibližně počítáte na ty stíhačky a táž otázka k těm l-159? A třetí otázka - proč jsou tam takové ty krkolomné transakce ohledně Aera Vodochody a jeho financování? Děkuji.

Vladimír Vetchý, ministr obrany: Pokud se týká vlastního financování jednotlivých programů, samozřejmě výše těch cen bude otázka i návrhů těch jednotlivých dodavatelů. Ta výše se samozřejmě pohybuje v určitém rozmezí. Za orientační částku se dá chápat částka kolem 100 miliard korun.

Co se týká L-159, jak jste se ptal proč se dělají takové transakce. Tak za prvé kolik jich má být - samozřejmě smlouva, která byla uzavřena v roce 1996 - 1997 počítá s nákupen 72 těchto strojů. Ta smlouva se v podstatě nedá změnit a platí i v současné době. Do konce letošního roku mělo být dodáno 21 těchto strojů. Bude samozřejmě záležet na tom, kolik jich firma dodá a na tom budou záležet i další postupy.

To financování je otázka i smluv, které jsou s Aero Vodochody. Toto je financování z hlediska ministerstva obrany vůči Aeru Vodochody, čímž nejsou narušeny smlouvy, které jsou ohledně financování Aera Vodochody, protože tam je provoz a výroba otázkou určité smlouvy od koncepcí a plánů, které jsou směřovány k Aeru Vodochody na financování toho projektu, kdežto to, co my jsme teď žádali, tak to je otázka financování, placení faktur od ministerstva obranu Aeru Vodochody, tzn. že to se netýká těch smluv financování vlastní výroby Aera Vodochody.

Aleš Heřmánek, Český Rozhlas - Radiožurnál: Dovolte mi ještě jednu otázku. To odložení DPH, co to pro vládu bude znamenat? Znamená to nějaký přínos nebo je to jenom ulehčení Aeru Vodochody nebo za to očekáváte nějakou kompenzaci?

Vladimír Vetchý, ministr obrany: Ta smlouva je udělaná tak, že ministerstvo obrany, bez ohledu na to, kolik dostane letadel v tom daném roce, musí zaplatit určitou výši. Samozřejmě v tom financování se musí uhradit i DPH. Toto odložení zaplacení DPH umožní ministerstvu obrany, aby rozložilo své splátky, svůj splátkový kalendář do více roků. To je jedna z metod, kterou jsme navrhli a myslím si, že je také nejlevnější, ale je to také otázka dvou přístupů. Jedno je to odložení plateb DPH a druhý je ten úvěr, o který jsme požádali, aby byl zprostředkován ministerstvem financí.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Myslím si, že na vašich otázkách je velmi dobře vidět jak obtížné dědictví obdržela tato vláda, protože to je smlouva, která je skutečně udělaná velmi nevýhodně na počet letadel, který je nevýhodný, na platební podmínky, které jsou nevýhodné, ovšem vláda jakožto řádný partner musí, bohužel, přebírat závazky vlád předchozích. Zde vidíte smlouvu, která byla sjednána bez offsetů a velmi amatérsky.

Ladislav Šticha, televize Nova: Mám dvě otázky na pana ministra Vetchého. Samozřejmě výběrové řízení je jedna věc a nákup je věc druhá. Může se stát, že bychom nakonec například ty letouny z ekonomických důvodů vůbec nekoupili? A druhá otázka - nakolik to rozhodnutí vlády bylo jednomyslné a nakolik tam někdo mohl být proti?

A pak bych si dovolil jednu otázku mimo jednání vlády na pana místopředsedu Rychetského. Vy jste se teď momentálně ocitl na třech židlích, tzn. jak to budete zvládat a hlavně jak dlouho si myslíte, že to dokážete zvládat? Děkuji.

Vladimír Vetchý, ministr obrany: Tak na tu první otázku, jestli to výběrové řízení může skončit bez nákupu. Zde bude záležet samozřejmě na vyhodnocení toho výběrového řízení. Já jsem od začátku říkal, že bude záležet na naplnění určitých programů, které jsou spojeny s tímto nákupem, především offsetových programů. Pokud by tyto programy nebyly naplněny, tak samozřejmě v zadávací dokumentaci bude možnost, aby se zrušilo to výběrové řízení, přirozeně.

Pokud se týče hlasování, tak vláda hlasuje jako celek.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Jenom aby bylo zřejmé, protože se zdá, že to slovo offset má takový hantýrkový charakter. Ten princip je, že offsety mají směřovat k modernizaci a posílení ekonomické stability státu čili to bude jeden z velmi významných parametrů, které se budou posuzovat.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já chci říct jenom to, že to bude velice obtížné, protože když si projektuji uplynulé dva roky, tak ta funkce spojená s vedením legislativní rady vlády mně skutečně zabírala sama o sobě v průměru 12 hodin denně, takže musím nějakým způsobem změnit tu organizaci práce, do značné míry se více spoléhat na podřízené aparáty, a to v obou oblastech. Myslím si, že na ministerstvu spravedlnosti je vytvořen velmi kvalitní tým panem ministrem Motejlem, nechci tam dělat vůbec žádné změny a doufám, že ten tým bude pracovat stejně loajálně a kvalifikovaně jako pracoval doposud.

Viktor Gomez, Bridge News: Dobrý den, já mám pár otázek na pana ministra obrany. Za prvé jsem se chtěl zeptat, kdy čeká vláda, že dostane nadzvukové letouny v počtu 36 nebo 24, za druhé, nevím, jestli jsem to přeslechl, ale chtěl jsem se zeptat, kolik rámcově počítáte, že to bude stát? A ještě k tomu datu 30. 11., jestli to datum kdy má být vyhlášeno to výběrové řízení, jestli může být ještě změněno do toho 31. 10., kdy se mají upřesnit některé detaily?

Vladimír Vetchý, ministr obrany: Podle předběžného návrhu počítáme, že by první letadla, pokud to výběrové řízení dopadne dobře, měla přijít ke konci roku 2004. Kolik to bude stát, to už jsem se zmínil, ale to nebudu zvláště zdůrazňovat, protože samozřejmě my jako vláda máme zájem na tom, aby to stálo co nejméně a budeme samozřejmě jednat. Jedno z kritérií a velmi vážných kritérií je samozřejmě cena letounu. Nebudu tady říkat nějaká konkrétní čísla, bude to záležet na nabídce. Bude se hodnotit kvalita, způsob financování, naplnění offsetových programů, ale také cena letounu a každé to kritérium bude mít určitou váhu, a to bude součástí té zadávací dokumentace.

Podle usnesení mám za úkol jako ministr obrany ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem financí atd. vypsat do 30. 11. 2000 výběrové řízení, tzn. že jsme to dostali uloženo.

Lucie Bradáčová, Bloomberg: Já mám ještě doplňující otázku. Pokud vím, tak bylo pět zájemců, tedy pět letounů, které byly české vládě nabízeny. Platí pořád ještě to, že ten výběr je mezi těmi pěti výrobci nebo je jich více?

Vladimír Vetchý, ministr obrany: Zůstává stejný počet, stejná koncepce, stejné nabídky jako byly předtím, tzn. Francie, Velká Británie a Švédsko, USA, Německo. Doufám, že jsem nikoho nezapomněl.

Olga Skalková, Hospodářské noviny: Já mám jen upřesňující dotaz. To znamená, že příští rok se na ten fond bydlení nedostanou žádné zvláštní prostředky? Rozumím tomu dobře? Převede se tam to, co ten fond dostává v letošním roce a příští rok tedy nedostane nic?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Příjmy celkem v roce 2001 budou asi 26 miliard 950 milionů z FNM, samozřejmě pokud se nám úspěšně podaří privatizace některých strategických podniků.

Olga Skalková, Hospodářské noviny: To znamená, že by fond bydlení měl dostat zhruba 20 miliard?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Má jistých 6,5 miliardy , které se převádějí z letošního roku, protože ty už dostal a na příští rok se počítá v tom návrhu rozpočtu s převodem dalších 10 miliard z FNM, ale to bude záviset samozřejmě na průběhu privatizace.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud nejsou žádné dotazy, tak děkuji všem a ještě jednou se omlouvám za zdržení. Nashledanou.