Historie minulých vlád
Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 16. února 2000
Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Dnes měla vláda na programu celkem 20 bodů, schůze skončila přibližně o půl čtvrté a z tohoto důvodu dnes odpadá pressfoyer. Začneme bodem, který se dnes projednával jako první a to byl Návrh Zprávy vlády o řešení problematiky při nevyplácení mezd zaměstnancům. Předkladatelem je místopředseda vlády pan Špidla.
Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Děkuji za slovo. Zpráva, o které je řeč, byla vyžádána sněmovnou a shrnuje současnou situaci s nevyplácením mezd. Mohu prohlásit, že průzkum, který jsme v síti úřadů práce provedli dvakrát, nepotvrdil, že by množství lidí, kteří nedostávají mzdu přesahovalo 100 tisíc. Nejvyšší údaj, ke kterému se nám podařilo dostat, je údaj kolem 53 tisíc občanů. To je v každém případě velmi mnoho a nemíním tento údaj snižovat a bagatelizovat, jenom chci uvést, že zřejmě rozsah toho problému je o něco menší, než se původně uvádělo.
Dále bylo prokázáno, že tento jev je velmi složitý a že není všude jednotná situace. Zhruba 10 % postižených zaměstnanců bylo zasaženo tak, že jim byla vyplácena pouze záloha, 75 % zaměstnanců bylo v situaci, že jejich mzdy byly vypláceny sice ve správné výši, ale v nesprávných termínech a zhruba v 15 % došlo k tomu, že mzdy nebyly vypláceny vůbec. Vše odvozeno z oněch zhruba 53 tisíc. Vzhledem k tomu, že náš průzkum, jakkoli byl proveden dvakrát po sobě, nemůže zachytit všechny případy této situace, je jasné, že to číslo bude vyšší a náš pracovní horní odhad je 70 tisíc.
Jaká je reakce vlády? Vláda reagovala v prvé řadě návrhem zákona o konkursu a vyrovnání, který i v té formě, která se projednává ve sněmovně, přinese urychlení konkursu a zmenšení těch situací, kdy podnik, který nevyplácí mzdy není v konkursu.
Další reakcí je předložení zákona o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele. Tento zákon tak, jako zákon o konkursu a vyrovnání, prochází sněmovnou, zdá se prozatím bez závažnějších politických námitek, čili je pravděpodobné, že bude schválen. Dalším řešením byla mobilizace obvyklých systémů sociální podpory, především prostřednictvím okresních úřadů, kde je možné poskytovat bezúročné překlenovací půjčky na dobu čtyř let v maximální výši 20 tisíc korun a dále byla vytvořena mimořádná půjčka v rozsahu 400 milionů, která byla poskytnuta prostřednictvím obcí přibližně na stejné účely jako ona půjčka prostřednictvím okresů. Tady bych chtěl zdůraznit, že realizaci této půjčky dokázalo ministerstvo financí provést během asi šesti dnů od okamžiku, kdy bylo rozhodnuto, což považuji za velmi dobrý administrativní výkon.
To je tedy rozsah tohoto problému a základní opatření, která byla učiněna. Pokud bych se měl vyjádřit o předpokládané budoucnosti, poslední údaje, zdá se, naznačují, že tento problém buď mírně stagnuje nebo se mírně zmenšuje. Dá se ale předpokládat, že i v době konjunktury a v době vyzrálého a zvládnutého systému okrajově tyto situace budou existovat, a proto je nutné, aby zákon o ochraně mzdových nároků zaměstnanců existoval. Není to zákon, který by byl situační stejně tak jako směrnice Evropského společenství, která ukládá státu, aby se podobné systémy vytvořily.
Snad ještě jenom jedna poznámka. Pozornost je připoutávána k podnikům, které mají tradiční jméno a mají poměrně velký počet zaměstnanců. Naše sonda ukazuje, že tyto podniky představuje menšinu celkových případů, většina zaměstnanců, kteří jsou takto postiženi, je ve středních a malých firmách. Děkuji.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Vláda dnes též projednávala dvě zprávy týkající se sbližování právních předpisů ČR s právními předpisy EU a rovněž velmi důležitou zprávu o plnění závazků ČR plynoucích z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, a to za období od 1. ledna 1993 do 30. listopadu 1999. K tomu místopředseda vlády Pavel Rychetský.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Pokusím se být stručný. První materiál z těch tří zmíněných, který jsem předložil vládě se jmenuje Zpráva o sbližování právních předpisů České republiky s právem Evropských společenství za IV. čtvrtletí 1999. Mohu konstatovat, že tuto zprávu předkládáme každé čtvrtletí, že poprvé jde o zprávu, která neobsahovala kritické hodnocení členů vlády, poprvé jde o zprávu, ve které jsme mohli říci, že čtvrté čtvrtletí minulého roku bylo prvním čtvrtletím, kdy nejenže byly splněny všechny plánované úkoly, ale dokonce došlo k výraznému navýšení proti tomu, co jsme očekávali.
A teď stručná statistika. Za čtvrté čtvrtletí jsme, myslím tím odbor kompatibility Úřadu vlády ČR, posuzovali celkem 152 návrhů právních předpisů, kterými se implementovalo evropské právo, ať už šlo o předpisy ve formě návrhů zákonů, nařízení vlády nebo vyhlášek. Je to zatím nejvyšší číslo za čtvrtletí, kterého kterákoli vláda v ČR dosáhla. Ve třetím čtvrtletí minulého roku to bylo 115 a když se podíváme zpět, tak to většinou bylo, například v roce 1998, právních předpisů 74 nebo 58. Teď jsme tedy ztrojnásobili počet předpisů, které jsme za každé čtvrtletí schopni protáhnout procesem implementace do našeho právního řádu.
Možná, že vás budou zajímat i některá celková čísla, která budou i v tom dalším materiálu. Současný stav norem evropského práva - které jsme podle tzv. /nesrozumitelné/, což je úřad v Bruselu, který nám elektronickou poštou sděluje a doplňuje objem právních předpisů EU, které máme implementovat, aby se mohly stát předmětem screeningu a jsou tedy podmínkou našeho vstupu - je k prvnímu lednu tohoto roku 4576 norem evropského práva. Z toho 973 je směrnic, 1568 je nařízení a 2035 jsou ostatní, což jsou například i judikáty evropského soudu a podobně.
Statistika je taková, že k 1. lednu tohoto roku bylo v českém právním řádu plně aproximováno už 53 % těchto tří skupin druhů a normativních aktů Evropských společenství, tzn. že více než polovina je již součástí našeho právního řádu. Plně transponovaných směrnic je pouze 36 % s tím, že už jsme přestali sledovat ty částečně transponované, protože nás zajímají jenom 100 % transponované. Zatímco u nařízení - to znamená, že tzv. primární právo EU je již plně transponováno z 60 % - tam je trochu zajímavé to, že tak musíme činit, ačkoli to nikdo, ani žádná předchozí vláda, nečekal, protože to činíme ve skutečnosti na dobu do vstupu do EU. Jak známo, nařízení EU platí bezprostředně, nemusí se transponovat do právního řádu, takže po vstupu naopak tyto naše právní předpisy přestanou platit a bude místo nich platit bezprostředně primární právo.
Pokud se týče druhé zprávy, kterou jsem předložil dnes vládě, není tolik optimistická jako ta první. Je to zpráva o tom, jak probíhá projekt zajišťování oficiálních překladů právních předpisů Evropských společenství. Za oficiální překlady se považují ty, které jsou revidované pod dohledem EU, jsou publikovány a stávají se tedy v českém znění překlady, které slouží jako věrohodné a směrodatné východisko pro práci naší legislativy.
Zde ta čísla nejsou tak dobrá, protože musím s politováním říci, že i když překlady nezajišťují pracovníci státní správy, nýbrž se zadávají u překladatelských agentur vybíraných na základě výběrových řízení, tak revize z hlediska odborného musí dělat náš, zatím stále devatenáctičlenný, útvar. Asi vás zajímá, kolik bude překladů evropského práva a asi vás bude zajímat kolik stran právních předpisů evropského práva musíme dohromady přeložit a učinit předmětem oficiální revize. Je to 80 tisíc tištěných stran, které budou muset být přeloženy. Z tohoto počtu 80 tisíc má ČR v současné době, zatím pouze ve formě pracovních překladů, přeloženo pouze 20 tisíc stran a z tohoto počtu je revidováno, tzn. že má už charakter toho posouzení, pouze 6 tisíc tištěných stran.
Problém překladů norem evropského práva je především problémem finančních prostředků. Švédsko, když se připravovalo na vstup do EU, vyčlenilo pouze na překlady 152 milionů dolarů. My jsme v situaci, že jsme dostali z prostředků Phare na překlady - a tady musím říci, že to bylo velmi obtížné, protože, jak známo, projekt Phare měl skončit 1. lednem tohoto roku a byl prodloužen - 450 tisíc euro a ostatní finanční prostředky nejsou tvořeny nikde v žádné samostatné finanční položce státního rozpočtu. Vláda přijala již v minulém rozpočtovém roce nouzové opatření, že každý resort musí vyčlenit ze své rozpočtové kapitoly 5 % celkového objemu té kapitoly na překlady. Pracovní překlady si opatřují prakticky všechna ministerstva sama, revizi těchto překladů dělá Úřad vlády ČR. Vláda dnes tento materiál schválila s tím, že se rozhodla racionalizovat tento systém tak, aby nedocházelo k tomu, že směrnice, která se dotýká působnosti několika ministerstev nebo orgánů státní správy, by si překládalo každé ministerstvo do pracovní podoby samo, ale aby se tato činnost dostatečně zkoordinovala.
O třetím materiálu budu hovořit ještě stručněji, přestože je velmi rozsáhlý. Pokud si dobře pamatuji, má 78 stran strojopisu. Bude vám k dispozici na internetu. Jde o Zprávu České republiky o plnění závazků plynoucích z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Na té zprávě je pozoruhodné to, že je za období od vzniku ČR 1. ledna 1993 do 30. listopadu minulého roku. Z důvodů, které nám nejsou známy ČR - která, jak známo, převzala tento pakt po rozpadu federace - nikdy neplnila závazky z tohoto paktu. Ty závazky byly první pravidelnou hodnotící zprávu dát do konce roku 1993 a pak podávat pravidelnou hodnotící zprávu příslušné komisi OSN pro lidská práva každé dva roky. Do dnešního dne nikdy ČR takovouto zprávu na sebe příslušným orgánům OSN nepředložila, takže ten dosti hrozný deficit v plnění mezinárodních závazků se dohání tím, že jedna zpráva obsahuje všechny ty čtyři dlužné zprávy za uplynulá léta.
To, co je na ní zajímavé - a já předpokládám, že se mezi vámi najde někdo, kdo si ji na internetu vyhledá a nahlédne do ní - že vláda ČR nelakuje na růžovo stav lidských práv v ČR, podrobně v této zprávě rozebírá jeden článek z tohoto paktu po druhém a u každého píše všechny případy, kde se domníváme, že nejsou u nás ještě stále lidská práva garantována na dostatečné úrovni, ať už to jsou práva dítěte, práva žen, zákaz týrání, situace ve věznicích. Ta zpráva je výsledkem více než roční práce, na které se podílely všechny resorty, kterých se to týká, ale i nezávislá občanská sdružení jako je Helsinský výbor a podobně. Ta zpráva z tohoto hlediska bude možná přijata zajímavým způsobem v OSN, protože, jak známo, před listopadem 1989 se podávaly zprávy, že v této zemi je všechno v pořádku a není to poprvé, kdy z této země pochází zpráva pojatá velmi realisticky. Děkuji vám.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji. Místopředseda Pavel Mertlík předkládal dnes několik velmi důležitých bodů. Začneme tím, který mnohé z vás zajímá nejvíce a to je návrh restrukturalizace aktiv Komerční banky.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Děkuji. Já jsem chtěl začít bodem 6, který tomuto bodu předcházel, ale když si to pan mluvčí přeje, tak prosím. Vláda dnes na svém zasedání schválila návrh restrukturalizace aktiv KB v podobě, v jaké byl vládě tento materiál předložen. Jádrem usnesení po obsahové stránce je to, že bude vytvořena akciová společnost, která přejde do vlastnictví Konsolidační banky jako její dceřinná společnost a do této společnosti budou vložena určitá nebonitní aktiva, která jsou dnes v portfoliu KB. Zcela přesně řečeno usnesení říká, že plný převod pohledávek již podepsaných, včetně vybraných druhů aktiv z KB, do uvedené společnosti za klienty, kteří jsou klasifikováni jako pochybní nebo ztrátoví, u nichž celková angažovanost KB přesahuje 5 milionů korun s vyloučením dceřinných společností KB a pohledávek za bankami, bude předmětem onoho převodu. Převáděné portfolio bude obsahovat i dluhopisy za vybranými subjekty s tím, že celková nominální hodnota převáděných aktiv činí nejvýše 60 miliard korun a tyto pohledávky jsou převáděny za cenu postoupení ve výši 60 % nominální hodnoty, a to maximálně do výše 36 miliard korun a dále s tím, že postoupení pohledávek bude provedeno nejpozději do 30. dubna roku 2000.
Součástí převáděného portfolia mohou být rovněž akcie, jejichž cena bude stanovena dohodou mezi KB a uvedenou společností, která, jak už jsem řekl, bude v té době dceřinnou společností Konsolidační banky. Čili to je jádro tohoto opatření. Mělo by zajistit KB kapitálovou přiměřenost v dostatečné úrovni pro celý zbytek kalendářního roku 2000 i do budoucnosti a řekl bych i s dostatečnou rezervou.
Zároveň je třeba říci, že součástí materiálu je i příloha číslo 1, kterou se aktualizuje harmonogram privatizace KB a tento harmonogram předpokládá, že k rozhodnutí vlády o zahájení závěrečných jednání se zvolenými investory, čili k ukončení tendru, by mohlo dojít v září roku 2000, k projednání konkrétních podmínek a posouzení jednotlivých nabídek následně v říjnu 2000 a konečné rozhodnutí vlády o prodeji státního podílu konkrétnímu investorovi by mohlo proběhnout v listopadu roku 2000 tak, aby celá transakce byla ukončena do konce roku 2000 a bylo tak splněno v této věci programové prohlášení vlády, které říká, že do konce roku 2000 má být ukončena privatizace účastí státu na podnikání bank v ČR. Čili to je obsahem tohoto dlouho očekávaného usnesení, které bylo v principu schváleno již na zasedání vlády 3. ledna tohoto roku a dnešní usnesení je pouze technickou realizací oněch principů, které byly tehdy schváleny. Nejde tedy o nové řešení, jde pouze o splnění úkolu, který jsem měl jako ministr financí uložen vládou právě z onoho jednání dne 3. ledna tohoto roku.
Dále, když dovolíte, bych se vyjádřil krátce k bodu 6, kde je předkladatelem ministr zemědělství Fencl a já spolu s panem ministrem Kužvartem jsme spolupředkladateli. Tímto materiálem je Analýza účelnosti a ekonomické efektivnosti zemědělských podpor za období 1995 - 1998. K tomuto bodu bych chtěl říci, že to je vůbec poprvé, kdy se vláda seznámila s uceleným analytickým materiálem o struktuře a ekonomické efektivnosti zemědělských dotací a zároveň bych chtěl podtrhnout, že vláda předpokládá, že do budoucna takové pravidelné seznamování vlády a jejím prostřednictvím i poslanecké sněmovny a také veřejnosti s efektivností využívání veřejných prostředků v zemědělství bude pravidelným každoročním zvykem. Toto je první drobný, ale velmi významný krůček k zprůhlednění hospodaření v tomto sektoru.
Dále bych si dovolil krátce cosi říci o bodu číslo 12, kde jsem byl předkladatelem já, spolupředkladateli pan ministr dopravy a spojů Peltrám a pan ministr zahraničních věcí Kavan. Jde o Návrh na sjednání Smluv o záruce mezi Českou republikou a Evropskou investiční bankou týkajících se úvěrů na projekt "E - Roads II" a "Oprav silnic I. a II. třídy a dálnic". Jde o vystavení záruky za úvěr od Evropské investiční banky a musím říci, že mimořádně výhodný úvěr, který by měl umožnit dlouhodobé financování těchto významných staveb v rámci dopravní infrastruktury. Jde o stejný princip, podle kterého byly v minulosti přijímány úvěry jak na výstavbu dálnic, tak například na železniční koridory.
A konečně bych snad ještě měl říci krátce k jednomu materiálu, který jsem předkládal a tím je materiál týkající se privatizace akcií společnosti Železnobrodské sklo. Vláda se rozhodla dnešním usnesením nastartovat proces privatizace této společnosti a to tak, že bude vyhlášeno veřejné výběrové řízení na prodej podílu FNM ve společnosti Železnobrodské sklo. Ten podíl v současnosti tvoří 84,8 % akcií, čili je to velmi silný kontrolní balík a předpokládá se - je to přesně stejná konstrukce jaká byla použita v případě veřejného výběrového řízení pro privatizaci akciové společnosti Paramo Pardubice - že kritériem pro rozhodování bude nabídnutá cena plus podnikatelský plán a to obojí ve vzájemné souvislosti. Předpokládá se, že do podniku Železnobrodské sklo by měl vstoupit strategický investor, nikoli finanční investor.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Na mě zbyl dnes jeden jediný bod a to je Návrh investičních pobídek pro firmu Mitas. Vláda tento návrh schválila. Firma Mitas je 100 % vlastněná česká firma. Jejími hlavními aktivitami jsou vývoj, výroba, opravy a prodej gumárenských výrobků. Co se této investiční pobídky týče, tak tam půjde o rozšíření kapacit na výrobu pneumatik pro osobní automobily, motocykly, zemědělské, stavební a jiné mimosilniční stroje. Firma Mitas bude investovat celkem 57,6 milionů amerických dolarů a během příštích tří let vytvoří celkem 500 nových pracovních míst. 220 jich konkrétně bude v Praze 10 a těch zbývajících 280 ve Zlíně.
Co se těch investičních pobídek týče, v tomto případě se jedná o poskytnutí účelové dotace ve výši daňové povinnosti vykázané po dobu pěti po sobě následujících let od doby uvedení výrobní kapacity do provozu a jako takovou druhou investiční pobídkou v tomto případě je osvobození strojů a zařízení od dovozního cla. Tolik tedy k tomuto bodu.
Ještě pro vaši informaci, ten první bod, který dnes měla vláda projednat, to byl Návrh zákona o neziskových bytových společnostech, ten byl stažen, protože je potřeba jej dojednat v legislativní radě vlády. Stažen byl rovněž bod číslo 5, tj. Analýza činnosti Výboru na ochranu ekonomických zájmů ČR, protože i tento bod je potřeba doplnit, v tomto případě hlavně o vyjádření ministerstva vnitra a bude projednáván počátek března. Tolik od nás na úvod a nyní dám slovo vám.
Aleš Heřmánek, Český rozhlas - Radiožurnál: Děkuji. Já bych měl dotaz ke KB. Pane ministře, vy jste tam vynechal patrně ten mezikrok založení akciové společnosti podřízené KB. Chtěl jsem se zeptat, zda to platí a zda potom platí ten termín 30. 4., jestli se vztahuje k převodu těch špatných pohledávek anebo vůbec těch aktiv do té společnosti anebo jestli se to vztahuje už k tomu odkoupení této společnosti Konsolidační bankou? A druhá věc, ta se týká personálních změn v KB, dnes odstoupil pan Kollert. Jak to hodnotíte, vy jste si to včera přál, alespoň podle ČTK, v Londýně a jestli předpokládáte i další personální změny? Děkuji.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Děkuji. Zaprvé se skutečně předpokládá vytvoření této akciové společnosti jakožto dceřinné společnosti KB a ta bude vybavena příslušnými klasifikovanými aktivy, převedena jako celek pod Konsolidační banku čili prodána Konsolidační bance. Ten termín 30. dubna: tak, jak jsem řekl, se předpokládá, že k tomuto datu bude nejpozději celá tato operace ukončena. Bude-li ukončena dříve, bude samozřejmě lépe, ale toto je jakési mezní datum, které bylo vládou stanoveno pro dokončení této operace včetně převodů té společnosti.
Konečně, co se týče personální situace v KB, za sebe mohu říci, a myslím, že v tomto mohu hovořit i za vládu, že vláda uvítala odstoupení bývalého generálního ředitele z funkce. Já jsem v Londýně nevyjádřil přání, já jsem vyjádřil myšlenku, že vzhledem k tomu, jak se vyvíjí hospodářská situace v KB, že bych viděl jako logické, že v takovéto situaci nemůže generální ředitel setrvat ve své pozici a vstřícná reakce pana Kollerta v tomto smyslu svědčí o jeho realističnosti, takže jsem to uvítal.
Domnívám se, že v dohledné době bude nezbytná celková rekonstrukce představenstva KB s tím, že je třeba nalézt do vedení KB nové lidi, kteří dokončí proces přípravy banky pro privatizaci a privatizaci samotnou a budou během této doby samozřejmě aktivně a efektivně banku vést. Předpokládám, že termín provedení takové rekonstrukce by neměl být příliš dlouhý, je to otázka několika nejbližších týdnů. Ze stávajícího managementu se to samozřejmě netýká jeho nového člena pana Palečky, který je tam krátkou dobu.
Jan Němec, Česká televize: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda vláda dnes projednávala otázku kontraktu firmy ZVVZ Milevsko pro íránskou jadernou elektrárnu a pokud ano, zda přikročí k některým krokům a k jakým? Děkuji.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vláda se tím zabývala na mnoha svých schůzích a její rozhodnutí je jednoznačné. K realizaci dodávek pro jadernou elektrárnu v Búšeru z území ČR nedojde. Vláda nepovažuje za možné sdělovat předem, jaké prostředky použije. Může vám sdělit pouze to, že použije ty prostředky, které jsou v souladu s platným právním řádem k tomu, aby se této dodávce zabránilo.
Druhý, neméně významný bod usnesení vlády ovšem je, že vláda je rozhodnuta učinit vše pro to, aby nedošlo ke ztrátě zaměstnání pracovníků ZVVZ a aby nedošlo k vytvoření nějakého nového případu sociální krize.
Iveta Fialová, televize Nova: Já bych měla dotaz na pana vicepremiéra Špidlu. V tisku se objevil článek, že budete chtít zmrazit mzdy ústavním činitelům do roku 2002. Pokud je to pravda, proč, odkdy by to mělo platit a co říkáte názorům, že to je populistické gesto a že ho stejně poslanci ani senátoři neschválí?
Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Je to pravda, v řádném připomínkovém řízení je novela zákona, která toto předpokládá. Je to dáno jednoduchým důvodem. Současná konstrukce platů ústavních činitelů je navázána na horní třídy tarifní stupnice zaměstnanců v rozpočtové sféře. Znamená to, že kdykoli se poměrně o málo pohnou platy v rozpočtové sféře, daleko výrazněji se pohnou platy u ústavních činitelů. To, vzhledem k celkové situaci země, nepovažuji za správné a proto předkládám tento návrh. Je jasné, že to může vyvolat komplikace při projednávání, o tom nepochybuji. Na druhé straně, sněmovna už několikrát omezila své platy a určité výhody, čili myslím si, že to nakonec nalezne podporu. Cílem, mimo jiné, je právě získat čas, abychom se nedostávali do těch trapných situací každého roku, k tomu, aby se provedla celková revize platů ústavních činitelů, kde chci jasně říci, že hledáme mechanismus, který by je více svázal s celkovým vývojem ekonomické situace země.
Martin Jašminský, Hospodářské noviny: Já bych měl dotaz na pana ministra Mertlíka. Minulý týden jste řekl, že vláda si vyžádala podrobnosti i k těm daným kauzám v KB. Jaké jsou závěry z těchto informací, jestli se uvažuje i o vyvození trestní odpovědnosti některých lidí z KB ve vztahu k těm operacím, které proběhly? Druhá věc: Tím, že pan Kollert rezignoval, jak jsou naplněny podmínky jeho kontraktu, jestli dostane odstupné? Pokud vím, tak pan Kollert měl pětiletý kontrakt, jak je řešena tato otázka? A další věc: I po tomto očištění zůstane v KB ještě velký objem klasifikovaných pohledávek, tedy budou to trojky, dvojky, chtěl jsem se zeptat, co se podle vás bude dít s těmito dalšími pohledávkami? Nedávno jste se pro Financial Times vyjádřil, že tato pomoc by měla být už poslední a definitivní v KB, jestli tedy lze ještě v rámci privatizace počítat s nějakou další pomocí?
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tak já začnu tím posledním, což je nejjednodušší. Trvám na tom, že pokud vše poběží tak, jak předpokládáme, a nevidím žádný důvod, že by tomu tak být nemělo být, tj. že řádně poběží privatizační proces, tak tato pomoc je skutečně pomocí poslední, která by měla situaci v KB vyřešit a zprůchodnit proces privatizace, čili vláda nepočítá s tím, že by musela přijímat nějaké další kroky tohoto typu a nepočítám s tím ani já, ani FNM, ani nikdo jiný, kdo s tím má co do činění. To zaprvé.
Za druhé, co se týče informací, které si vyžádala vláda k situaci v KB. Těch informací byla celá řada, týkaly se některých kauz, které se KB týkají v oblasti konkrétních obchodů KB z minulosti, ale také informace o kapitálové přiměřenosti banky a podobně. Vláda tyto informace obdržela a posloužily jí jako určitá rozhodovací informační základna pro schválení dnešního usnesení. Jiný smysl to také nemělo. Vláda není orgán, který by vyvozoval trestní odpovědnost. To činí a věřím, že v tomto případě velmi aktivně budou činit, orgány činné v trestním řízení.
Co se týče kontraktu pana Kollerta, to nejsem připraven komentovat, nejsou mi ani známy detaily toho kontraktu, zřejmě toho víte podstatně více než já. Nicméně vláda obecně odmítá postupy typu zlatých padáků a to říkám velmi jasně a zřetelně.
Jakub Knězů, Česká televize: Dobrý den, já mám ještě doplňující otázku na pana Mertlíka ke KB. Kdo by mohl být generálním ředitelem a předsedou představenstva KB? Už jste oficiálně oslovili některé z těch lidí, o kterých se mluví?
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Není obvyklé, aby ministr financí, ani třeba bankéři komentovali spekulace, které v tomto směru běží v tisku. Samozřejmě, určitá jednání se vedou, vláda je zodpovědný orgán a v okamžiku, kdy začala veřejně mluvit o tom, že je potřeba provést personální rekonstrukci, tak to znamená, že je připravena i na tu druhou stránku personální rekonstrukce, tj. naplnění uvolněných míst novými jmény a lidmi.
Danihelová, televize Prima: Dobrý den. Také se to týká KB a rezignace pana Kollerta. K nám se dostaly poněkud zvláštní informace o tom, že panu Kollertovi bylo nabídnuto, když tiše odejde, že nebude trestně stíhán a odstupné ve výši 30 milionů korun. Můžete se nám k tomu vyjádřit?
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: K tomu snad mohu říct, že by mě to velmi zajímalo. Rád si ty informace od vás vyslechnu, například kdo to nabízel a podobně.
Pospíšil, Euro: Předpokládám, že do dceřinné společnosti KB budou převáděna pouze ta špatná aktiva /nesrozumitelné/ například rezervy na ty pohledávky. Pletu se nebo ne?
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Ta aktiva tam samozřejmě půjdou s příslušným příslušenstvím, ale doporučuji, abychom v tomto směru počkali na okamžik, kdy bude autorizovaný text usnesení zveřejněn, což je zhruba za dva kalendářní dny. Celá transakce tam je popsána tím způsobem, jako to bylo ve všech minulých případech podobných operací vlády čili je tam plná informace.
Pavel Jégl, Zemské noviny: Mohl byste, pane Rychetský, přiblížit tu vizi toho Milevska, jak se postaráte o tu výrobu a jak tam hodláte ten podnik řídit?
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Chtěl bych vás ubezpečit o tom, že vláda má vážné důvody, proč nechce předem veřejnosti sdělovat, jaké kroky učiní, aby zabránila realizaci dodávky pro výstavbu jaderné elektrárny v Búšeru. Smyslem mého sdělení bylo především to, že tak, jak to dobrovolně učinily všechny státy EU, jak to učinila i Čína, jak to v podstatě učinil celý svět kromě, jak víte, jediné země, že stejným způsobem se zachová ČR. Pokud se týče zaměstnanosti, samozřejmě, že vláda vyvine maximální úsilí, a to nejenom v tuzemsku, ale i v zahraničí pro to, aby zajistila pro potřebné překlenovací období odbyt pro uvedený výrobní podnik a samozřejmě, že bude mobilizovat i jiné finanční prostředky, kdyby toho bylo potřeba k tomu, aby nedošlo k sociálnímu dopadu na pracovníky tohoto podniku nebo dokonce k propouštění.
Zapková, Právo: Já jsem chtěla také ještě k ZVVZ Milevsko. Můžete potvrdit informaci, že stát hodlá případně kapitálově vstoupit do ZVVZ Milevsko, aby kompenzoval Milevsku ztrátu plynoucí ze zakázky pro Írán?
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Je to jedna z možných variant.
Autom. řádkování Obráze?, Hospodářské noviny: To znamená, že v každém případě stát zaplatí za to, aby se dodávka neuskutečnila?
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: To není přesný termín. Vláda učiní opatření, aby se neuskutečnila a aby to nemělo sociální dopad na pracovníky, to je vše.
Rýdová, Financial Times: Ještě bych se chtěla zeptat pana Mertlíka ke KB. Kdy bude rozesláno informační memorandum a kolik zahraničních investorů má zájem o koupi KB?
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Počet zahraničních investorů, kteří mají zájem o koupi KB byl už v minulosti zveřejněn. Já se přiznám, že to číslo nevím z hlavy zcela přesně, je to kolem 15 společností, ale netvrdím, že to číslo 15 je zcela přesné a není to zcela podstatné. Chtěl bych nicméně říci, že to je zájem indikativní, který byl projeven jako reakce na inzerát zveřejněný ve finančním tisku a víme z minulých zkušeností, i ze zkušeností zahraničních, že konečný počet zájemců bude o trochu nižší, nicméně to číslo, a to velmi podtrhuji, je vysoké a naposledy jsme v podobném případě byli u Československé obchodní banky v tomto stadiu, rozhodně ne u České spořitelny.
Co se týče harmonogramu, rozeslání informačního memoranda, to, když dovolíte, k Alt. obrázek Poznámka budu muset v rychlosti nalézt, ale bude to již v dohledné době?v polovině května 2000.
Jan Lopatka, Reuters: Já mám dvě otázky. První je ke KB. KB očekávala při předpokladu nulové pomoci od státu v letošním roce ztrátu přes 13 miliard, tak jak by ta státní pomoc měla ovlivnit hospodářský výsledek KB? Druhá věc, jestli můžete říci nějaké detaily k tomu úvěru od Evropské Publikace Tiskove_informaceCinnost_vlad investiční banky, objem, splatnost, úrok, ??
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Co se týče očekávaného hospodářského výsledku KB pro rok 2000, to nejsem schopen komentovat. Vedle důvodů, které jsou jaksi zjevné, protože podobná věc přísluší především vedení a dozorčí radě, čili statutárním orgánům KB samotné, ta operace tak, jak je prováděna, se do jisté míry dotkne i hospodářských čísel za rok 1999 a v nějaké části také samozřejmě roku 2000. Záleží tedy na průběhu celé té vyváděcí operace a správném způsobu jejího zaúčtování. Tím správným způsobem mám na mysli ve smyslu mezinárodních a domácích účetních standardů, ve smyslu pravdivého účetnictví.
Co se týče té druhé otázky, jde o výběrové úvěry, které v případě programu evropské silnice II jsou ve výši 3,66 miliardy korun, v případě opravy silnic I. a II. třídy, tam je to velikost zhruba 3,48 miliardy korun. Všechno je dáno nějakým kursovým přepočtem vůči euru. První částka vyjádřená v euru je 100 milionů a ta druhá 95 milionů euro. Co se týče podrobných podmínek a délky splatnosti, tady mohu v této chvíli uvést jen to, že jde o velmi dlouhodobé rozložení za velmi výhodných podmínek. Co bude možné, bude samozřejmě z toho zveřejněno, stejně jako je to u jiných podmíněných závazků státu, viz nedávná zpráva v rámci předloženého návrhu státního rozpočtu, kde je detailní analýza všech jednotlivých případů z minulosti.
Jan Melichar, ČTK: Otázka pro pana Mertlíka. Mě jen zajímá, jak skončilo dnes jednání vlády o stavu přebírání majority státu v elektroenergetických a plynárenských distribučních firmách? Děkuji.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tento bod nebyl ve vládě projednáván, ani projednáván být neměl. V dnešní vládě byl informační bod, který se týkal popisů stavu, spolu s řadou dalších informačních materiálů. Byl vládě předložen coby informace, tedy bez návrhu usnesení, nikdo z členů vlády necítil potřebu se k němu vyjadřovat, čili to nebylo projednáváno.
Josef Kopecký, Zemské noviny: Já bych se rád zeptal ještě k Milevsku. Zajímalo by mě, jestli se vláda pouze shodla na tom, že zabrání vývozu nebo jestli už dnes přijala nějaká konkrétní opatření, jak tomu chce zabránit nebo zda to řešení bude teprve hledat? Potom by mě zajímalo, jestliže jste to řešení přijali, jestli počítáte s tím, že to bude daňové poplatníky něco stát a kolik, protože to nemůžete tajit, pokud to bude daňové poplatníky něco stát. Za třetí, zda vláda v této věci hlasovala jednomyslně, případně kolik ministrů bylo proti tomu?
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vláda hlasovala jednomyslně, přijali jsme několik variantních opatření. Kdybychom přijali jenom jedno, například to, o kterém se zde dnes mluvilo, tak by se vláda dostala do nevýhodné pozice, kdybychom rozhodli, že to koupíme a neměli jinou variantu v záloze, tak by prodávající mohl neúměrným způsobem začít zvyšovat cenu. Takže v rezervě jsou i jiné varianty.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já bych doplnil jen to, že informace respektive obsah materiálu jednání vlády byl důvěrný a byť to budete zkoušet zleva nebo zprava, těžko můžete očekávat, že porušíme zákon a tyto informace vám sdělíme.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže vidím, že žádné další dotazy nejsou. Děkuji vám za účast. Další zasedání vlády je příští pondělí. Děkuji a nashledanou.
