Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 18. října 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Vláda dnes měla na programu celkem 30 bodů. Její jednání skončilo 10 minut před pátou a my vás nyní seznámíme s těmi nejdůležitějšími body. Jako obvykle se projednávaly zákony, projednávaly se důležité resortní koncepce a projednával se i materiál o Matiční ulici. Začneme zákony, a nejdříve to bude novela zákona o léčivech.

Ivan David, ministr zdravotnictví: Já bych chtěl konstatovat, že tento zákon byl již jednou předložen a ve třetím čtení ve sněmovně neprošel, a to nikoli z toho důvodu, jak jsem se dnes dočetl v novinách, že by byl zamítnut pro nějaké obsahové záležitosti, týkající se tohoto vlastního zákona, ale proto, že jedním z pozměňovacích návrhů pana poslance Janečka bylo přičlenit k projednávání tohoto zákona též novelou zákona 48, kterou se měla prodloužit platnost tohoto zákona o půl roku. To však bylo pro poslance ODS nepřijatelné, takže bylo sice možno akceptovat připomínky, které ve druhém čtení k tomuto zákonu padly formou pozměňovacích návrhů, které připravily různé lobbystické skupiny a vnesly je prostřednictvím poslanců do zákona, nicméně zákon pak kvůli novelizaci zákona č. 48 neprošel. Tím pádem byli všichni poslanci velmi překvapeni, neboť si všichni přáli, stejně tak jako odborná veřejnost, aby zákon prošel, nicméně si přáli, aby prošel hlasy někoho jiného. Toto má hlubší souvislost, přečteme-li si závěry Evropské komise, kde se konstatuje zvláštní spolupráce s poslaneckou sněmovnou, která mimo jiné spočívá v tom, že si někteří poslanci ne dost dobře uvědomují potřebu harmonizace našeho právního řádu se zákony EU a ty části, které se týkají EU měly být harmonizovány k 1. lednu 2000, což se takto poslancům podařilo zmařit, podobně jako v zákoně o ochraně veřejného zdraví. Já doufám, že tentokrát, kdy zákon bude předkládán bez novelizace zákona č. 48 nebude důvod k podobnému postupu. Ale jak říkám, novela zákona č. 48 byla pozměňovacím návrhem dokonce opozičního poslance, takže já nepředpokládám, vzhledem k tomu, že jde o víceméně technickou normu, která upravuje řadu záležitostí, které se v původní normě z roku 1998 neosvědčily, domnívám se, že v současné době by s tímto zákonem neměly být žádné problémy, pokud nebude vyslovena politická nevůle. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já též děkuji. Ministr Kužvart předkládal novelu zákona o geologických pracích a Českém geologickém úřadu.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, v několika bodech se zmíním o této novele. Je svým způsobem naplněním jednoho bodu volebního programu ČSSD. Šlo především o to, že bude zákonem dána účast obcí na řízení o stanovení průzkumných území. Je to věc, po které řada obcí volala dlouhou řadu let a mám za to, že tato novela jejich požadavek plně naplní. Možnosti vstupů na pozemky k provádění geologických prací, s tím do určité míry souvisí další bod, který je obsažen v této novele o geologických pracích, je zřízení Státní geologické služby a zároveň zvýšení některých poplatků za zábor pozemků při těžbě nerostů. Všechny tyto momenty jsou obsaženy v této předložené novele zákona o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, přičemž dochází k určité nepřímé novele zákona o ochraně a využití nerostného     Autom. řádkování bohatství neboli zákona ?horního?. To je na úvod zatím vše.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Jednou z těch důležitých koncepcí, které dnes vláda projednávala byl Pilotní sektorový operační program konkurenceschopnost. K tomu ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Vážené dámy, vážení pánové, dobrý večer. Ten bod, který jsem předkládal má takový složitý název, ale je vlastně převzat z názvosloví EU a nazývá se Sektorový operační program konkurenceschopnost. V záhlaví má název pilotní, protože je to vlastně takový zkušební etalon v této oblasti. Je totiž prvním operačním programem, který se týká problematiky českého průmyslu a který umožní, pro vytváření podmínek pro zvyšování a obnovení dynamiky průmyslu, použít i finanční zdroje i ze strukturálních fondů EU a prakticky i interpretaci postupů EU v českém prostředí. Je to úkol, který byl založen usnesením vlády č. 40/99, termín předložení byl do konce září, čili byl takto předložen a dnes byl projednán a schválen. Ten pilotní sektorový operační program je zaměřen především na český průmysl ve vybraných regionech na Ostravsku, na střední Moravě a v severozápadních Čechách a je to proto, že podporu EU na řešení tohoto programu je možno získat jen pro uvedené tři regiony, to znamená tam, kde jsou kumulace těch problémů. Po konzultaci s EU byly pro český průmysl zvoleny takzvané dvě prioritní osy. Jednou je podpora rozvoje ekonomické základny a posílení její konkurenceschopnosti a druhá osa je rozvoj technické infrastruktury. Ministerstvo průmyslu je pověřeno osmi gescemi, osmi prioritami v rámci tohoto programu. Poslední devátou prioritu má v gesci ministerstvo pro místní rozvoj a je to rozvoj cestovního ruchu a lázeňství. V rámci ministerstva průmyslu a obchodu se jedná o následující posun priorit. Je to zvýšení konkurenceschopnosti, zkvalitňování prostředí pro podnikání a stimulace rozvoje podniků. Dále je to podpora vědy, výzkumu a vývoje. Za další je to vytváření příznivých podmínek pro investice do ekonomických aktivit a zvyšování jejich efektivnosti. Další velice významný bod, který se nám daří plnit, je podpora rozvoje malých a středních podniků. Dále je to rozvoj technickoekonomického poradenství pro podniky v regionech, rozvoj a zvýšení efektivnosti energetiky, myšleno právě také v návaznosti na tyto regiony, rozvoj komunální energetiky a hospodaření s energiemi a rozvoj obchodu a průmyslové spolupráce. Vybrané priority, dá se říct, jsou také základními kameny ekonomické strategie EU v rámci takzvané Agendy 2000. Celý ten program byl projednán s experty, s pracovníky DG3 v Praze i v Bruselu a obsah programu byl odsouhlasen. Myslím si, že významné bylo pro nás i to, že jsme ve dnech 30. srpna a 1. září probrali tento program i s experty EU z Irska, protože, jak je známo, Irsko má ve využívání strukturálních fondů EU výborné zkušenosti, dokázalo je čerpat v maximální výši a dokázalo je také plně zhodnotit. Kromě těch hlavních priorit je to podpora dílčích programů, to znamená podpora rozvoje nehmotných faktorů konkurenceschopnosti v malých a středních podnicích, podpora rozvoje lidského kapitálu v průmyslu, podpora rozvoje obchodu a průmyslové spolupráce v předhraničním kontextu. Tyto věci startujeme. Podpora rozvoje komunální energetiky, kterou jsem zmínil, to je podpora nových průmyslových investic s důrazem na rozvoj průmyslových zón a podporu přímých zahraničních investic, a to je asi tak v kostce vše, co tento program zahrnuje, čeho se týká. Čili musíme vytvořit nebo respektive uvolnit určité zdroje v rámci ČR, abychom si mohli sáhnout i na zdroje, které do takovýchto programů uvolňuje EU. Řekl bych, že při nedostatku prostředků jsme uvažovali i s určitými částkami z VPS, tak tam prakticky ty prostředky nejsou téměř žádné. Proto hledáme právě ty prostředky z těch regionálních podpor severozápadní Čechy, severní Morava i pan ministr Kužvart přislíbil pomoc v rámci svých zdrojů na řešení ekologických aktivit v daných regionech. To je vše, děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Z těch dalších koncepčních materiálů dnes vláda projednávala Návrh koncepce bytové politiky. Je to vůbec první ucelený materiál, který jakákoli vláda předložila za uplynulých 10 let. Jako základní cíl bytové politiky bylo stanoveno vytvoření takové situace, kdy si každá domácnost bude moci nalézt odpovídající bydlení z hlediska prostoru, kvality a ceny a předpokladem dosažení tohoto cíle je zvýšení dosud nedostatečného objemu finančních prostředků, plynoucích do oblasti bydlení. Pokud jde o priority, i zde chce vláda rozšířit dosavadní priority bytové politiky, to znamená, že vedle pokračující nové bytové výstavby navrhuje i větší důraz na podporu péče o existující byty a jejich optimálnější využívání. Jinými slovy, jde zde o podporu pořízení, nejen nově stavěného, ale i staršího bydlení, orientaci na výraznější podporu vybraných skupin obyvatelstva, které jsou znevýhodněny v přístupu k adekvátnímu bydlení, to znamená například svou nízkou příjmovou úrovní, svým zdravotním stavem, věkem a podobně. Jde o decentralizaci bytové politiky, to znamená, aby byla posílena role obcí v oblasti této politiky, aby byla rovněž posílena role regionů, jde o rozvoj jednotlivých sektorů bydlení, to znamená v oblasti toho nájemního bydlení jak o soukromý sektor, tak o obecní bytový fond, dále o družstevní fond a i o vlastnický sektor. Pokud jde o konkrétní navrhovaná opatření, tam jde o odstranění stávajícího systému regulace nájemného a přechod na nový systém zahrnující přiměřenou ochranu nájemců i pronajímatelů. V této souvislosti dostal ministr pro místní rozvoj za úkol, aby předložil vládě do 31. prosince tohoto roku věcný a časový program deregulace nájemného. Z těch dalších konkrétních navrhovaných opatření jde o novelizaci právní úpravy nájemních vztahů a nájmu bytů a nebytových prostorů, novelizaci zákonů upravujících existenci a fungování vybraných forem bydlení, jak již bylo řečeno, vytvoření Státního fondu rozvoje bydlení, zvýšení současné podpory odstraňovaní zanedbané údržby, zvýšení podpory odstraňování panelových objektů a přijetí programu na podporu regenerace panelových sídlišť, zlepšení legislativního rámce pro hypoteční úvěrování, rozšíření podpory hypotečních úvěrů na pořizování starších nemovitostí, rozšíření stavebního spoření a též o podporu soukromých investorů. Pokud jde o financování, zde, vzhledem k současné makroekonomické situaci, je navržen mírný plynulý každoroční růst podílu výdajů státního rozpočtu na podporu bydlení a zde by měl součet podílu výdajů státního rozpočtu a výdajů Státního fondu rozvoje bydlení narůst tak, aby postupně dosáhl horizontu 1,5 % HDP, čili podobné úrovně, jaká je ve vyspělých západních zemích. Vláda dnes neprojednávala Zprávu o průběhu přípravy ČR na členství v EU a i další bod, který se k tomu vázal a to byly ty dopady a nároky na státní rozpočet v té institucionální přípravě, a to z toho důvodu, že se příští týden bude podrobně zabývat tou hodnotící zprávou EU a tyto body k tomu budou přiřazeny. Vláda se však zabývala situací v Matiční ulici a k tomu její místopředseda Pavel Rychetský.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Hezké odpoledně vám přeji. Patrně je vám známo, že před týdnem, minulé pondělí, to ještě žádný plot v Matiční ulici nestál, mě navštívil velvyslanec Kanady, který jednal jménem několika dalších velvyslanců, velvyslance Cibriana Evropské unie a velvyslance Spojených států, velvyslance Finska, velvyslance Portugalska a dalších. Sdělil mně, že navštívili i předsedy všech parlamentních politických stran a nabízeli pomoc české vládě při zaujímání stanovisek k řešení otázek z tehdy ještě zamýšlené výstavby plotu v Matiční ulici. Den na to bylo zahájeno zasedání poslanecké sněmovny a na návrh poslaneckého klubu ČSSD byl do programu, v úterý odpoledne, zařazen samostatný bod projednání návrhu přednosty okresního úřadu na zrušení usnesení zastupitelstva v Neštěmicích o výstavbě plotu. Několik hodin poté, co poslanecká sněmovna tento bod zařadila na své jednání, v noci z úterý na středu byla zahájena výstavba toho plotu a byla dokončena zhruba dvě hodiny před tím, než poslanecká sněmovna ve středu minulý týden začala tento bod projednávat. Usnesení poslanecké sněmovny vám jest asi známé, a poslanecká sněmovna, která zrušila to usnesení městské části Ústí nad Labem ? Neštěmice o záměru výstavby plotu, současně vyzvala vládu, aby se situací v Matiční ulici vážně zabývala a vynaložila veškeré možné úsilí k nalezení řešení existujícího konfliktu při nezbytném respektu k lidským a občanským právům. Současně požádala vládu, aby jmenovala svého nového zástupce a okamžitě jeho prostřednictvím zahájila nové jednání se všemi zúčastněnými stranami konfliktu. To byla středa večer. V pátek v dopoledních hodinách předal generální tajemník Rady Evropy velvyslanci České republiky panu Muchovi protestní nótu, jejíž první věta zní, že žádá českou vládu, aby učinila vše, co je v její moci, aby nechala demolovat zeď oddělující Romy od ostatních obyvatel v Ústí nad Labem v severních Čechách. Za této situace jsem dnes předložil vládě materiál, který vláda projednala a přijala následující usnesení. Vláda České republiky za prvé: bere na vědomí usnesení poslanecké sněmovny k žádosti o rozhodnutí ve věci pozastaveného výkonu usnesení obecního zastupitelstva městské  Obráz části Ústí nad Labem ? Neštěmice. Za druhé: pověřuje náměstka ministra vnitra JUDr. Pavla Zářeckého, kandidáta věd, aby zahájil jednání s přednostou okresního úřadu v Ústí nad Labem i zastupitelstvem ek  Alt. obrázek městské části Ústí nad Labem ? Neštěmice o odstranění plotu v Matiční ulici, popřípadě o jiném uspokojivém řešení situace. Za třetí: ukládá místopředsedovi vlády a předsedovi legislativní rady vlády, aby další postup vlády projednal s představiteli romské komunity v České republice a s velvyslanci států, kteří se v této záležitosti obrátili na vládu České republiky. Toto usnesení bylo dnes přijato a já vám musím předem říci, že nehodlám sdělovat jaké kroky, jaké návrhy a jaká opatření česká vláda, ať už prostřednictvím jmenovaného zástupce pana náměstka Zářeckého, a nebo jinými formami, bude uplatňovat, protože považujeme za nezbytné celou záležitost a atmosféru kolem ní spíše zklidnit a jednat s neštěmickým zastupitelstvem a s ostatními účastníky toho konfliktu v Neštěmicích přímo, a nikoliv prostřednictvím médií. Předem vám děkuji za pochopení.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A já, než dám slovo vám, tak vás ještě seznámím s obsahem dvou nařízení vlády. Účelem toho prvního je, zvýšit průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, která náleží podle zákoníku práce zaměstnancům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a podle občanského zákoníku občanům po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Tento průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady se zvyšuje o 8,5 %. To druhé nařízení navrhovalo upravit limitní částky vyměřovacího základu pro stanovení dávek nemocenského pojištění. Tyto částky jsou podle zákonného zmocnění stanoveny vždy k 1. lednu kalendářního roku s tím, že pro její výpočet je použit koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění. Tento koeficient je 1,0850. Jinými slovy, po vynásobení současně platných částek, tj. 360 Kč a 540 Kč se vyměřovací základy pro účely nemocenského pojištění zvyšují na 400 Kč a na 590 Kč. Tolik na úvod k těm nejdůležitějším bodům, a nyní je již řada na vás.

Stanislav Brunclík, televize Nova: Já mám dotaz na všechny pány ministry, týká se Matiční ulice. Jestli ten problém vnímáte spíš jako rasový, či jako sociální.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Především jsme si, bohužel, vědomi toho, že v tuto chvíli to je vnímáno mezinárodně jako problém mezinárodně politický a i na vnitřní politické scéně je do značné míry vnímán, podle nás, nesprávně jako prestižní problém. Příčiny toho jsou samozřejmě ve sféře především sociální.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Podle mého názoru jde spíše o problém sociální.

Ivan David, ministr zdravotnictví: Já pokládám to, co tady řekl pan místopředseda Rychetský za velmi výstižné, v plném rozsahu se k tomu připojuji a nepokládám za nutné, abych k tomu připojoval další konstatování. Je to především v současné době v rovině mezinárodněpolitické. Pokud bychom šli do hloubky a po původu tohoto problému, pak se zabýváme tímto problémem už z trochu jiného úhlu, a pak by bylo třeba se vyjadřovat po rozboru k jednotlivým etapám vývoje tohoto problému. V současné době je to záležitost mezinárodněpolitická, především pro nás.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Pro mě je to trošku úsměvné, že tady jako před zkušební komisí, že jeden za druhým odpovídáme, ale prosím. Já to rovněž vnímám jako problém sociální s tím, že ovšem těmi diskusemi a přístupy byl přetvořen v problém rasový. Čili myslím si, že zatímco původní byl sociální, musíme teď počítat i s tou mezinárodní odezvou a musíme tento problém citlivě řešit, aby byl odstraněn problém sociální a tím pádem, aby vymizel ten podtext, nebo ten nádech, který tomu byl přidán, to znamená ten rasový.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych se tentokrát nezeptal na jednání vlády, ale na zítřejší jednání premiérů v rámci CEFTA. Patrně, jestli mám dobré informace, se ho možná zúčastní pan ministr Grégr. Co se tedy očekává od toho jednání CEFTA?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Jako obvykle v rámci jednání CEFTA je to záležitost obchodních vztahů a odstraňování bariér, které existují a vytváření volného pohybu zboží tak, jak jsou tyto podmínky stanoveny v Evropské unii. To je vždycky hlavním problémem a samozřejmě v této oblasti takovou význačnou prioritou jsou zejména vždycky zemědělské produkty, protože to je jaksi velice citlivá záležitost. Pokud se týká průmyslových výrobků, tak tam problémy, pokud existují, tak jsou minimální a jsou postupně řešeny.

Jan Lopatka, Reuters: Já bych se chtěl zeptat jestli vláda projednala materiál předkládaný ministerstvem financí o průběhu privatizace Komerční banky a o privatizací chemických závodů Sokolov. A jestliže ano, tak s jakým výsledkem. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ano, vláda tyto materiály projednávala. Co se týče chemických závodů Sokolov, ten materiál by přerušen, protože je tam potřeba dodělat připomínkové řízení. A co se týče informací o průběhu privatizace Komerční banky, tak i tam ministerstvo financí musí tento materiál upřesnit.

Německá televize ZDF: Otázka na pana Rychetského. Chtěla bych se vrátit k Matiční ulici, minulý týde adresoval pav Verheugen velmi vážnou výčitku na adresu České republiky, kde ji obvinil vlastně z toho, že staví zdi. Na to odpověděl Václav Klaus velmi kriticky, že nestaví ploty v Ústí v Matiční ulici česká vláda, ale neštěmické zastupitelstvo. Přece jen západní veřejnost, a nejen ta, očekává s napětím odpověď české vlády v Bruselu. Kdyby jste se ji pokusil k tomu zformulovat. A podotázka, domníváte se, že došlo v případě Matičné ulice k porušení lidských práv Romů, kteří tam žijí. Děkuji.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vláda České republiky si je vědoma toho, že je odpovědna za stav i dodržování lidských práv v této zemi vůči všem občanům bez ohledu na to, zda příčinou eventuálně narušení těch lidských práv je státní nebo nestátní orgán. Bez rozdílu cítíme odpovědnost a považujeme to za záležitost, kterou musí vláda České republiky řešit. Když vláda v lednu tohoto roku vyzvala přednostu okresního úřadu, aby pozastavil usnesení Neštěmického zastupitelstva a předložil jej poslanecké sněmovně ke zrušení v souladu s našim právním pořádkem, tak již tehdy vláda vyslovila názor, že jde o porušení jednoho ze základních lidských práv, a to je práva na důstojnost. Jinými slovy, vláda nepovažovala vlastní záměr výstavby té zdi za projev nějaké rasové nebo etnické diskriminace, neboť na obou stranách zdí bydlí občané, kteří přísluší oběma, jak k majoritě, tak minoritě v naší společnosti, ale za projev, který by mohl být útokem na lidskou důstojnost těch, kolem kterých měla původně zeď být postavena. Dnes již nejde o zeď. Ten záměr mezitím byl redukován, přesto považuje vláda za naprosto nezbytné, a proto dnes přijala to usnesení, tu situaci řešit, a to velmi rychle. Zítra mám schůzku s velvyslanci, jak s panem velvyslancem Cibrianem z Evropské unie, tak i s ostatními velvyslanci, kteří naši vládu kontaktovali. A zítra budu informovat o postoji České vlády.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Já jsem se chtěl zeptat na dvě věci v souvislosti s Matiční ulicí, jestli existuje nějaký konkrétní termín, dokdy má pan Zářecký dojednat zbourání toho plotu. A druhá otázka, jestli se vláda zabývala možností vykoupení domků od těch občanů, kteří si přejí být odděleni tím plotem.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vláda považuje všechny možnosti stále za otevřené a hledá tu, která bude za prvé nejrychlejší, za druhé nejúčinnější. Pokud se týče termínu, nechci zde žádný termín sdělovat, protože by to trochu zhoršilo vyjednávací podmínky pro pana náměstka Zářeckého. Chceme, aby věc byla řešena co nejrychleji.

Olga Skalková, Hospodářské noviny: Z jakého důvodu nepřišel pan ministr Císař referovat o té koncepci, když jste říkal, že to je po deseti letech první ucelená koncepce, to je první dotaz. A druhý dotaz, diskutovali ministři o tom, jakou mají představu deregulací nájemného. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud se týče té první otázky, jak vidíte, je tady jenom pět židlí, a prostě nějak musíme rozdělit ty židle a určit, kdo z ministrů přijde. Protože je to důležitý koncept, tak předpokládám, že ministerstvo pro místní rozvoj si na to udělá svoji specializovanou tiskovou konferenci. A pokud jde o ty deregulace, tam, jak jsem řekl, pan ministr má předložit vládě materiál týkající se deregulací. Ten materiál má být na vládě do konce tohoto roku.

Olga Skalková, Hospodářské noviny: Takže ministři o deregulacích vůbec nediskutovali?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Toto je prostě celkový koncepční materiál, ty jednotlivé kapitoly nebo podkapitoly toho materiálu se musí rozpracovat.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Ten materiál rozlišuje dva druhy nájemních bytů a nájemného. Nájemné byty postavené s účasti státu, v podstatě družstevní byty, kde se předpokládá zachování stejného režimu, tj. ekonomické nájemné. Dokonce se předpokládá vznik další skupiny nájemných bytů, v domech neziskových, těch neziskových družstev, která mají vzniknout podle připraveného zákona. A druhá věc je ta, která vás zajímá, tj. 25 % všech bytů v České republice, nájemní byty, které dnes většinou jsou v obecním vlastnictví. Tam se předpokládá deregulace, úplné uvolnění. Předpokládá se v tom materiálu, že dojde k přenosu kompetencí ze státu na obce, které budou určovat místně obvyklé nájemné. To bylo právě předmětem dost zásadní diskuse na vládě, a proto se vláda rozhodla nepřijímat zatím zásadní rozhodnutí, a napřed uložila panu ministrovi, pokud se týče této skupiny nájemných bytů, ať předloží vládě do konce roku věcný a časový harmonogram těchto deregulací tohoto nájemného, abychom věděli, jak to bude věcně a časově rozloženo, protože ten materiál hovořil o zásadách, ale nehovořil o tom kdy.

Denisa Svobodníková, ČTK: Vy jste říkal, že podíl z rozpočtu a z toho státního fondu bydlení by měl v budoucnosti činit 1,5 % HDP. Už se ví, v jaké době to bude?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Jak už jsem říkal, je to koncepční materiál a ten materiál zahrnuje období asi příštích pěti až sedmi let. Čili průběžně tak, jak budou prostředky, by tento podíl měl narůstat.

Eva Martínková, Profit: Vy jste tady prezentovali tu bytovou koncepci jako něco vlastně převratného. Můžete mi říct konkrétně, v čem se, jak v prostředcích, tak v cílech liší od koncepce, kterou před několika lety předložil ministr Kvapil, když byl ministrem pro místní rozvoj?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já bych tuto otázku nechal na tu specializovanou tiskovou konferenci ministra pro místní rozvoj. Tam vám bude schopen vysvětlit rozdíl mezi touto koncepcí a tou minulou, protože ta minulá se zde neprojednávala, je to specializované téma a musí to vysvětlit to příslušné ministerstvo.

ČTK: Schválila vláda změny v Hospodářské radě vlády?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda se tímto materiálem zabývala a opět ho odložila na příští týden, podobně jako u toho druhého materiálu. Žádné další dotazy zde nevidím, děkuji vám za pozornost a jenom připomínám, že dnes ve 20.20 hod. je fototermín a potom  Poznámka   po skončení jednání ČSSD ? ODS bude tiskový briefing. Předpokládá se, že to bude někdy kolem 22.30 hod. Děkuji.