Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 18. září 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne, vítejte na dnešní tiskové konferenci. Vláda měla na svém zasedání celkem 20 bodů, probrala je všechny, s výsledkem vás postupně seznámíme. Nejprve však dám slovo premiérovi.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, dovolte, abych uvedl jednu poznámku, která se netýká zasedání vlády. Chtěl bych upřímně jménem svým i jménem celé vlády blahopřát Štěpánce Hilgertové k získání zlaté medaile na olympijských hrách.

A nyní mně už dovolte, abych přešel ke standardním bodům našeho programu. Pan místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík vás za chvíli bude informovat o tom, že vláda schválila státní rozpočet, pan místopředseda Špidla bude mluvit o tom, že vláda schválila valorizaci starobních důchodů s platností od 1. prosince tohoto roku.

Dovolte mi, abych komentoval především situace kolem státního rozpočtu. Vláda je cosi jako ten, kdo řídí loď korytem řeky a snaží se nehavarovat ani na levém, ani na pravém břehu, protože obojí havárie je špatná. Havarovat na levém břehu by znamenalo vyhovět požadavkům našich odborů na vyšší zvýšení průměrných mezd ve veřejném sektoru než je 4,5 %, což bude stát navíc státní rozpočet 3,5 miliardy korun. Víte, že vláda se rozhodla v souladu se svým programovým prohlášením výrazně zvýšit prostředky na školství a z toho vyplývá zvýšení platu učitelů v průměru o 15 %, konkrétně o asi 1 500 Kč měsíčně.

Na druhé straně, i když bychom si to jistě všichni přáli, ekonomika dosud neroste tak rychle, aby umožňovala výraznější, než ono 4,5% zvýšení objemu mzdových nákladů ve veřejném sektoru s výjimkou učitelů, jak jsem již řekl. A já bych chtěl připomenout, že toto zvýšení není zvýšením průměrné mzdy, je to právě zvýšení objemu mzdových prostředků a jestliže dochází k informatizaci naší společnosti, nebo chcete-li ke computerizaci, pak je zapotřebí, aby i ve veřejném sektoru docházelo k určité racionalizaci a aby tam, kde je to možné - a já netvrdím, že je to možné všude - stručně řečeno počítač nahradil úředníka. V takovém případě bude samozřejmě možné průměrné platy, nikoli celkový objem platů, ještě určitým způsobem upravit.

Na pravém břehu stojí opačný požadavek, požadavek privatizátora Nomury a Pragobanky pana Ivana Pilipa na snížení spotřební daně na benzín a naftu. Dovolte mi, abych uvedl pět naprosto jasných a konkrétních důvodů, proč je vláda proti tomuto požadavku. Za prvé snížení spotřební daně velmi pravděpodobně nepovede ke snížení ceny nafty, ale ke zvýšení ziskové marže v onom překupnickém řetězci od producentů až k pumpám. Koneckonců sami představitelé těchto zprostředkujících mezičlánků prohlašují, že jejich zisková marže je zhruba poloviční než by potřebovali a už z toho vyplývá, že onen návrh je jenom zvýšením těchto zisků a nikoli snížením cen. Za druhé pokud ministr financí, a já s ním souhlasím, odhaduje, že by to znamenalo ztrátu rozpočtových příjmů ve výši zhruba 11miliard korun, pak každý zodpovědný politik si musí položit otázku, zda při dohodnutém deficitu bude vláda škrtat ve výdajích v té či oné oblasti. Chci konstatovat, že vláda by byla nucena škrtat zejména v oblasti dotací místním rozpočtům, které v současné době v návrhu rozpočtu představují zhruba 14 miliard korun, a to i v souvislosti s tím, že podle zákona o rozpočtovém určení daní se celkový objem místních rozpočtů proti minulému roku zvyšuje o 8 miliard korun.

Třetí důvod spočívá v tom, že by to samozřejmě znamenalo i zhoršení výdajů na další oblasti veřejného sektoru, ať už se jedná o sociální péči, zdravotnictví, školství a kulturu a také veřejnou dopravu včetně fondu dopravy, kde, jak víte, 20 % z výnosu spotřební daně má být příjmem tohoto fondu dopravy. Jinými slovy, logickým důsledkem by bylo zpomalení oprav silniční i železniční sítě.

Čtvrtým, tedy předposledním důvodem, který by měli slyšet zejména ti, kdo mají plná ústa EU, je fakt, že v EU je podstatně vyšší daňová zátěž pohonných hmot než v ČR, že dokonce i předseda britské vlády, který je někdy dáván sociálním demokratům v Čechách za vzor, jasně prohlásil, že jen nezodpovědná vláda by v této oblasti snižovala daňovou zátěž a že tedy tento návrh by nás vzdaloval od norem EU, místo aby nás k nim přibližoval.

Konečně poslední důvod spočívá v tom, že růst světových cen ropy a zemního plynu je velmi pravděpodobně trvalý a z toho logicky vyplývá, že systémová strategie musí spočívat v tom, že budeme usilovat o substituci, alespoň částečnou substituci, těchto zdrojů jinými zdroji energie, především elektrickou energii, k čemuž ostatně předpokládané uvedení jaderné elektrárny Temelín do provozu dává dostatečné zdroje.

Chtěl bych zcela závěrem konstatovat, že celá záležitost není jenom ekonomická, celá záležitost je i politická. A se vší vážností bych chtěl upozornit, že případné schválení tohoto populistického návrhu by velmi vážně narušilo politickou stabilitu v ČR. Děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji. A po tomto úvodu přejdeme na státní rozpočet - Pavel Mertlík.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Vážené dámy a vážení pánové, návrh státního rozpočtu, tak jak jej schválila dnes vláda, přirozeně vychází z platné legislativy, z platných zákonů, čili předpokládá rozpočtové příjmy - a teď navazuji na to, o čem hovořil pan premiér - podle dikce stávajících zákonů, čili přirozeně bez těch různých návrhů, které jsou dnes na stole v poslanecké sněmovně a jejich eventuálního přijetí, zejména těch, které výrazně snižují příjmovou stránku rozpočtů, co se týče jak navrhovaných změn v oblasti daně z příjmů, tak spotřební daně. To by samozřejmě mělo velmi negativní následky na příjmovou stránku rozpočtu, ale zpětně tím pádem i na tu výdajovou, protože by bylo vzápětí třeba škrtat.

Nicméně, dnes schválený návrh státního rozpočtu byl schválen tak, že příjmy státního rozpočtu bez operací státních finančních aktiv činí přibližně (to znamená zaokrouhleno) 630,7 miliardy korun, výdaje 650,7 miliardy korun, deficit tedy představuje 20 miliard korun. Pokud vezmeme čísla se zahrnutím operací státních finančních aktiv - a rozhodující položku v tom představuje předpokládaná ztráta Konsolidační banky, ale samozřejmě i řada dalších položek tam hraje roli a tak to také bude v návrhu státního rozpočtu v souladu s novými rozpočtovými pravidly - příjmy budou představovat 636,2 miliardy korun, výdaje 685,2 miliardy korun a deficit tím pádem necelých 49 miliard korun, zcela přesně je to 48 miliard 979 miliónů 900 tisíc.

Podíváme-li se na srovnání tohoto materiálu s tou druhou verzí, která byla projednávána ve vládě zhruba před deseti dny, je tam příjmová stránka posílena o 3,2 miliard korun, výdajová potom je posílena o 200 miliónů čili o 0,2 miliardy korun, s tím, že ta technika nebo důvody, proč k tomu došlo, jsou především ty, že v kapitole ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy došlo k zvýšení mzdových výdajů o 2,5 miliardy korun, což samo o sobě se projevilo zvýšením příjmu ze sociálního zabezpečení o 900 miliónů korun, a dále by navýšen odhad daní z příjmu zhruba o 2,1 miliardy korun v návaznosti na od pátku známé výsledky české ekonomiky za první dva čtvrtroky letošního roku. V souvislosti s tím ministerstvo financí zpracovalo rovněž nový makroekonomický odhad, makroekonomický rámec, na němž je odhad rozpočtových čísel založen. Já bych si dovolil z něj ocitovat několik nejdůležitějších parametrů:

- neupravuje se tempo růstu HDP, odhad pro rok 2001 zůstává na úrovni 3 %

• zvyšuje se mírně míra inflace ze 4,5 na 4,7
• naopak klesá střed míry nezaměstnanosti z 9,4 na 9.

To také umožnilo v podstatě jedinou závažnější rozsáhlejší změnu, která byla uskutečněna dnes na jednání vlády oproti návrhu v podobě jaké byl zpracován a ta změna byla v podstatě do jisté míry reakcí na to, že některé věci už nešly do toho návrhu včas technicky zapracovat, protože jsem ji originálně navrhoval tedy já, oproti tomu, co jsem předložil písemně. Je to snížení výdajů v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí o 1 miliardu 300 miliónů z titulu snížení výdajů na pasivní politiku nezaměstnanosti právě v souvislosti s tou změnou, o které jsem hovořil, s nižší expektací míry nezaměstnanosti a využití těchto prostředků na dotace místním rozpočtům tzv. na lůžko a na žáka, čili to jsou netradiční dotace, které fungují v oblasti sociálních služeb.

Tolik tedy k návrhu státního rozpočtu. Jiné významné změny oproti té druhé verzi tam nejsou, pouze jde o technické přesuny ve výši spíš miliónů než desítek miliónů korun. V současné době na ministerstvu financí už začal proces zpracování definitivní verze rozpočtu podle připomínek vlády tak, aby se stihl termín do 30. září.

Jinak bych si dovolil uvést ještě jednu podstatnou položku a tou je otázka dluhové služby, která souvisí s rostoucími deficity z posledních let. Oproti loňskému roku, kdy úroveň dluhové služby byla na úrovni - tedy v loňském roku, promiňte, měl jsem na mysli rok 2000 - čili návrh na rok 2000 a rovněž tak očekávaná skutečnost, připravovaná samozřejmě v roce 1999, počítala se zhruba 18 miliardami korun na dluhovou službu. V tomto návrhu se počítá s částkou 21,7 miliardy korun s tím, že 20,86 je přirozený nárůst a vedle toho je zde další položka zhruba 841 miliónů korun z titulu kurzových ztrát při splátkách jistiny půjček na podporu platební bilance. Čili ten úhrn je 21,7. Je zapotřebí říci, že ony tzv. dodatečně nalezené prostředky v podobě očekávané ceny za budoucí prodej licencí v příštím roce zhruba odpovídají nebo dokonce jsou nižší než dluhová služba. Čili to využití koneckonců lze také interpretovat tak, že tyto prostředky jsou použity na umoření stávajícího veřejného dluhu.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A přejdeme na valorizaci důchodu, k tomu pan ministr Špidla.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Vzhledem k tomu, že v listopadu bude naplněna pětiprocentní valorizační podmínka, tj. že růst indexu spotřebitelských cen dosáhne 5 %, tak v následujícím měsíci budou valorizovány důchody. Zvýšení důchodu se navrhuje diferencovaně. To znamená, důchody přiznané před rokem 1996 se zvýší o 9 %, důchody přiznané po roce 1995 o 5 %. Je to problém starodůchodců a novodůchodců, velmi známý, a po této valorizaci bude rozdíl mezi důchody starodůchodců a důchody novodůchodců průměrně 4 %. Před dvěma lety to bylo 8 %. Čili podařilo se snížit tento rozdíl - což byl záměr vlády - na polovinu. Navrhované zvýšení důchodů bude průměrně o 356 Kč.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Já ve zkratce k těm dalším bodům. Byla rovněž schválena další dvě nařízení vlády, obě představují vlastně prováděcí předpisy k zákonům. To první k zákonu o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze.To předkládal ministr vnitra pan Gross, stejně jako to druhé nařízení, a to je právní předpis prováděcí k zákonu o okresních úřadech. Pokud budete chtít něco bližšího k tomu, je to samozřejmě zde.

Schválen byl dnes jeden návrh zákona, lépe řečeno novela zákona, a to o státní památkové péči. Zde se jednalo hlavně o to, aby bylo umožněno osobám, které získaly povolení k restaurování kulturních památek před 1. červnem 1992, pokračovat v této činnosti. Jinými slovy, aby byl překonán takový ten přísný dopad zákona č. 361/99 o státní památkové péči.

Ministerstvo kultury rovněž v tomto návrhu může vlastně odstranit nepřiměřenou tvrdost a prominout fyzické osobě žádající o povolení k restaurování kvalifikační předpoklady stanovené zákonem.

Na závěr ještě jeden bod, na který jste se ptali, a to byly přímotopy. Vláda tento bod dnes projednávala, ale zamítla, a to z důvodu administrativního, ekologického, sociálního atd.

A konečně, na příští týden byl odložen bod č. 9, týkající se rafinérskopetrochemického průmyslu v ČR. Důvod byl ten, že pan ministr Grégr se účastnil mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně a samozřejmě je důležité, aby při projednávání takhle důležitého bodu, který navíc předkládal, byl přítomen. Tolik na úvod, nyní je řada na vás.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas - Radiožurnál: Dobrý den. Já bych měl tři dotazy. Nejprve na pana premiéra. Vy jste se zmínil, že nebudete navrhovat snížení spotřební daně z těch důvodů, které jste uvedl. Co tedy hodláte nabídnout autodopravcům na nadcházejícím jednání?

Na pana ministra Mertlíka, co se týká těch telekomunikačních licencí, tak jak Unie svobody, tak ODS navrhují, aby část z nich byla využita právě na tu sanaci zajišťovacího fondu kampeliček, tedy na jeho naplnění. Uvažujete skutečně o tom, nebo je to jenom návrh jejich?

A na pana ministr Špidlu, kolik činí navýšení důchodu za prosinec a odkud ty peníze půjdou. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Takže já začnu. Řekl jsem už několikrát, že pokládám za nezdvořilé vůči jednání s jakoukoli skupinou, abych svoje představy nejdříve sděloval novinářům a teprve poté zástupcům této skupiny.

Nicméně je důležité seznámit se s požadavky autodopravců a je to korektní způsob dialogu, s tím, že jednou z možností je právě narušení toho, o čem jsem před chvílí mluvil, to znamená jistých skrytých kartelových dohod, které zvyšují cenu jak nafty, tak benzínu, právě prostřednictvím mnohdy nepřiměřených zisků distribučních společností a pumpařů. Ale znovu opakuji, že detailní projednávání tohoto problému bude záležitostí dnešního večerního jednání a o jeho výsledcích budete samozřejmě informováni.

Pokud vás někdo krmí informacemi, že jsem přislíbil snížení spotřební daně, chtěl bych upozornit na text svého dopisu, který jsem dal k dispozici ČTK, kde jednoznačně prohlašuji, že vláda nemůže, a to z důvodu, které jsem již uvedl, spotřební daň snížit.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tak já bych odpověděl velmi obecně. Domnívám se, že v rámci druhého a třetího čtení v poslanecké sněmovně návrhu státního rozpočtu respektive v rámci jednání ve výborech, které je jeho součástí, je legitimní, aby poslanci všech stran, i výbory, navrhovali různé změny v struktuře státního rozpočtu. Je to normální proces, probíhá každý rok. Vláda napočítala a nepočítá s tím, že by zahrnula jaksi položku ani ne tak sanace kampeliček - nebo jak to přesně zaznělo, já se omlouvám, že jsem nezachytil přesně tu formulaci - ale to, co je technicky možné, tedy poskytnutí půjčky příslušnému fondu. Tak toto nezahrnula a ani se nedomnívá, že by to zahrnuto být mělo. Nicméně i to si dovedu představit jako legitimní předmět jednání. Myslím si, že jsou i jiné výdajové položky, které jsou důležité a osobně bych toto nepodpořil.

Jinak se domnívám, že postup, který zvolila v této věci vláda, je korektní a návrh, který jsme předložili poslanecké sněmovně na zvláštní dluhopisový program, je prostě rozumným postupem v této věci.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Celkové náklady, které jsou spojeny s valorizací, budou v prosinci 900 miliónů korun a získány budou v kapitole 313 ministerstva práce a sociálních věcí.

Chtěl bych ještě uvést dvě věci, které se mi zdají, že nejsou plně pochopeny. V určitém okamžiku se vždy zdá, jako kdybychom důchodcům činili určitou milost, když jim valorizujeme důchody. Chci jasně říci, že to je právo lidí, kteří 40 let obvykle pracovali a nyní jsou na odpočinku. Je to jejich právo, aby důchody byly valorizovány podle zákona. Nevidím vůbec žádnou možnost pro manévrování v tomto směru.

A dovolte mi ještě druhou poznámku. Když čtu náš denní tisk, tak obvykle se hovoří o tom, jak někdo má nízkou daňovou kvótu, například asijští tygři, a jak mají rychlý růst, a jak je to významné. Doporučuji vám, abyste si porovnali třeba dětskou úmrtnost v takovýchto zemích a zjistíte, že je násobně vyšší než u nás. Doporučoval bych vám, abyste si porovnali, jak vypadají důchodové systémy. Zjistili byste, že nejsou. Samozřejmě každá věc má svůj rub a líc a nízké daně znamenají velmi nízkou kvalitu života.

Jiří Nádoba, Mladá fronta Dnes: Já jsem se chtěl zeptat pana premiéra, jak by mohlo případné schválení těch nižších spotřebních daní ohrozit politickou stabilitu. Jak by takové ohrožení politické stability vypadalo?

A pak jsem se chtěl zeptat na druhou věc, odbory údajně mají slíbeno, že pokud se podaří vybrat dost peněz do zdravotní pojišťovny, že by se mohly zvýšit kromě platů učitelů také platy lékařů nebo platy ve zdravotnictví. Tak se chci zeptat, jestli s tím vláda počítá.

Miloš Zeman, předseda vlády: Druhá otázka je patrně na pana místopředsedu Špidlu, odpovím tedy na první otázku. Víte, že součástí velice tvrdého vyjednávání mezi sociální demokracií a Občanskou demokratickou strnou byla snaha, aby v rámci jakéhosi kompromisu nedošlo k výraznému pohybu složené daňové kvóty. Sociální demokracie v tomto rámci ustoupila od svých požadavků na zvýšení sociálního případně i zdravotního pojištění. Na druhé straně Občanská demokratická strana se zavázala, že nepodpoří například snížení daně z příjmu. Kdybychom nyní postupovali tím způsobem, že bude snížena spotřební daň, která je upřímně řečeno nejvýživnější, to znamená daň z pohonných hmot, a kdyby tak došlo k desetimiliardovému propadu na příjmové stránce státního rozpočtu, tak by to znamenalo pohyb složené daňové kvóty směrem dolů a tedy ústup od tohoto kompromisu, což bychom považovali za porušení jednoho z dodatků v tzv. opoziční smlouvě. My respektujeme závazek na dvacetimiliardový deficit, ale tento závazek byl vysloven v jistých konkrétních podmínkách a součástí těchto konkrétních podmínek byla i neměnnost spotřební daně. Vláda šla tak daleko, že i když z důvodu harmonizace s EU původně uvažovala o zvýšení této spotřební daně, pak jak v rámci tohoto kompromisu, tak v anticipaci dalšího zvyšování ceny jak nafty, tak bohužel i zemního plynu, což se málo ví, ale ono je to zkorelováno, nakonec tento návrh nepředložila formou zákona poslanecké sněmovně a stáhla ho ze svého jednání. Jinými slovy, my jsme své závazky, to znamená část našeho kompromisu, dodrželi, byť se zaťatými zuby a nikoli z příliš vlídnou náladou. Očekáváme samozřejmě totéž od druhé strany, protože kompromis znamená, že musí ustoupit každá strana, nikoli že ustupuje pouze jedna.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Záležitost zvyšování platů zdravotníků je v zásadě dohodnuto s ministerstvem zdravotnictví. To předpokládá, že dojde k nárůstu platů lidí, kteří pracují v nemocnicích, čili v zaměstnaneckém poměru, přibližně o 10 %. To je předpoklad. Nesouvisí to zcela bezprostředně s výběrem pojistného u zdravotních pojišťoven.

Blechová, Česká televize: Dneska ráno demonstrovali zástupci rozpočtových a příspěvkových organizací, nejenom zdravotníci, a chtějí desetiprocentní nárůst tarifních platů v příštím roce. Rozumím tomu dobře z úvodu toho jednání, že vláda nebude moci splnit jejich požadavek? Richard Falbr při té příležitosti také vyzval vládu, aby nezapomněla na své sliby, že vlastně nebude docházet k dalšímu propadu reálných mezd.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já nechci ironizovat počet účastníků této demonstrace. Myslím si, že je zapotřebí bez ohledu na počet účastníků přistupovat ke každé demonstraci velmi vážně a přemýšlet o relevanci jejich požadavků. Nicméně v zásadě jsem již vyjádřil své stanovisku. Konstatuji, že vláda dodržela svůj slib, že bude zachována reálná úroveň mezd této skupiny zaměstnanců veřejného sektoru. Můžeme samozřejmě diskutovat o míře inflace, ale v každém případě víte dobře, že odhady odborů v tomto roce na celoroční míru inflace se pohybovaly někde mezi 7 až 8 %, zatímco skutečná míra inflace je někde na úrovni 4 %.

Za druhé chci konstatovat, že vláda již před rokem zvýšila tarifní mzdy rozpočtových a příspěvkových organizací o 17 % a tím vyrovnala určitý přehnaný nepoměr mezi platy pracovníků veřejného a soukromého sektoru.

Na druhé straně bych chtěl jasně upozornit na to, že platy pracovníků veřejného sektoru budou vždy poněkud nižší než platy pracovníků soukromého sektoru, a to z jednoho velmi prostého důvodu. Zaměstnání ve veřejném sektoru poskytuje větší existenční jistoty. Jinými slovy, je spojeno s nižším, byť nikoli nulovým, rizikem nezaměstnanosti. Za všechno musíte platit, máte-li nižší riziko, pak také máte relativně nižší mzdy.

A konečně poslední poznámka, ale to už bych opakoval to, co jsem řekl, vláda má zájem na zvýšení mzdové úrovně i pracovníků veřejného sektoru. Dáváme na to navíc, jak už bylo řečeno, 3,5 miliardy korun. Nicméně postupujeme do jisté míry selektivně, nikoli plošně, pan místopředseda Špidla zde mluvil o zdravotnících, já jsem mluvil o učitelích, budeme velmi šťastni, když se nám v návrhu rozpočtu na příští rok podaří ještě výrazněji zlepšit platové podmínky i dalších skupin zaměstnanců veřejného sektoru. Nicméně až dosud to reálné ekonomické možnosti neumožňují. Je však možné v řadě konkrétních oblastí tam, kde to fyzicky a technicky příhodné je, uskutečnit i pokles pracovníků, já neříkám, že je to obecné pravidlo a v takovémto případě uvolněné prostředky v tomto sektoru zůstanou, tzn. že bude možné zvýšit průměrné mzdy.

Dovolte mi trochu odbočku, a to už bude poslední věta. Vláda ne nyní, ale už minule zvýšila objem výdajů na informatizaci o jednu miliardu korun. To je v podstatě computerizace veřejné správy. Já stále nechápu, proč naši lidé musí chodit na úřady a při každé nové a nové žádosti znovu vyplňovat kdy se narodili a kde bydlí. Jestliže tedy bude například centrální registr, který tyto údaje jednou provždy uchová v paměti počítače, pak se domnívám, že jistá administrativní zátěž, která je s touto opakovanou informací spojena, do určité míry oslábne. Je to jenom jeden příklad za mnohé.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Já mám jednu poznámku k předchozímu tématu, protože jsem se zřejmě vyjádřil nepřesně. Nejedná se o platy zdravotníků. Jde o to, že ministr zdravotnictví činí opatření k tomu, aby bylo možné navýšit platy zdravotníků o 10 %. Mám pocit, že jsem tam, což se občas stává, zaměnil platy jako celek s platy tarifními.

Šnajdr, Hospodářské noviny: Já jsem se chtěl zeptat, pane premiére, v souvislosti s dnešními informacemi, které se objevily v Respektu a s vaší potenciální cestou do USA, co je na tom pravdy, zdali skutečně do USA pojedete a zdali byste se mohl vyjádřit k tomu obsahu článku, který se dnes objevil v Respektu?

Miloš Zeman, předseda vlády: Shodou okolností jsem na tuto otázku odpovídal novináři z deníku Právo na brněnské tiskové konferenci, která byla asi ve dvě hodiny. Omlouvám se, že přesně stejnou odpověď dám nyní i vám. Chtěl bych konstatovat, že asi před půl rokem jsem obdržel oficiální pozvání organizace, která se nazývá Los Angeles World Affairs Council. Je to velmi prestižní organizace, která mě pozvala na přednášku o české ekonomice s tím, že této přednášky se mělo zúčastnit několik set amerických byznysmanů, kteří měli zájem investovat v ČR.

Původně jsem tuto účast odmítl vzhledem ke svému nabitému programu. Poté, co moje říjnová návštěva Indie, Indonésie a Jižní Koreje byla z technických důvodů odložena na začátek příštího roku jsem zvažoval, zda této pozvánce - znovu zdůrazňuji této velmi prestižní organizace, která mně byla zprostředkována přes našeho velvyslance ve Spojených státech - vyhovět, ale vzhledem k tomu, že se teď rozehrávají ony zmíněné hry o spotřební dani a o pokusech vyhodit do povětří nejenom státní rozpočet, ale i politickou stabilitu v této zemi, tak jsem se rozhodl tuto návštěvu odložit, nikoli zrušit.

S nesmírným údivem jsem se dověděl jak v časopise Respekt, tak ve veřejnoprávní tj. České televizi, že se jedná o to, že tuto cestu má organizovat jakýsi pan Jedlička - já věděl, že to jméno končí na a - který, konstatuji, není ani členem Los Angeles World Affairs Council, ani není českým velvyslancem. Mimochodem s pobavením jsem si přečetl blábol v časopise Respekt, který převzala ČT, kde se mimo jiné mluví o tom, že mě pan velvyslanec Shattuck informoval o tomto Jedličkovi. Musím vám s politováním sdělit, že s panem velvyslancem Shattuckem jsem asi před měsícem mluvil o tom, jak uvolnit cla na dovoz českých sýrů do USA, za druhé o tom, jak uvolnit cla na dovoz českých textilií do USA, za třetí, co dělat s firmou Ayres, která je americká firma a jak známo privatizovala Let Kunovice a za čtvrté, co dělat s vývozem letadel L-159 do světové sítě Boeingu.

Já naprosto chápu, že tato témata jsou nudnější než sdělení, že jakýsi údajný mafián organizuje moji návštěvu v USA. Víte dobře, že jsem byl v USA před necelým rokem, že jsme měli, mimo jiné, společný projev s prezidentem Clintonem na Georgetownské univerzitě a já opravdu nepotřebuji, aby nějaký mafián organizoval moji cestu kamkoli. Takový nesmysl si může vymyslet pouze časopis Respekt. Jen lituji, že se k tomu propůjčila i Chmelíčkova televize.

Viktor Gomez, Bridge News: Já jsem se chtěl zeptat ministra financí, jak bude vypadat deficit veřejných rozpočtů v příštím roce?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já to musím najít, takže bych poprosil o další otázku.

    Autom. řádkování  

?..: Já mám také otázku na pana ministra Mertlíka, tak nevím, jestli bude schopen vnímat, ale možná se zeptám pana premiéra. Probíhají už nějaká politická jednání o tom rozpočtu a jaká je míra vaší jistoty, že ten rozpočet nedopadne jako v předchozích dvou letech, tzn. že nebude v příštím roce rozpočtové provizorium.

Miloš Zeman, předseda vlády: Tak zaprvé bych chtěl konstatovat, že politická jednání s prognostickým předstihem proběhla v podobě oněch 5 dodatků k tzv. opoziční smlouvě, z nichž jeden dodatek se týká právě rozpočtu a v něm je obsažen limit rozpočtového deficitu na rok 2001. Já patřím mezi ty, kdo dodržují dohody a očekávají od druhých, že je dodrží rovněž.

Vzhledem k tomu, že tato vláda byla dokonce tak opatrná, jak už řekl pan místopředseda Mertlík, že i když jí to včera doporučila renomovaná francouzská banka, i když nám to doporučuje Mezinárodní měnový fond, zůstali jsme při zemi a očekáváme i nadále v příštím roce hospodářský růst 3 % a ne 3,5 %, považuji proto odhad příjmů státního rozpočtu za plně realistický. Výdaje státního rozpočtu jsou součtem příjmů a politicky dohodnutého deficitu. Čili v prvním čtení může být předmětem diskusí prakticky jenom objem dotací místním rozpočtům, které činí podle návrhů vlády 14 miliard korun a jsme plně připraveni k jednání na toto téma.

Pokud jde o druhé a třetí čtení, a o tom pan místopředseda Mertlík mluvil rovněž, pak je naprosto legitimní diskuse o případné změně výdajové struktury, která má ovšem ten půvab, že když navrhnu někde přidat, musíme současně říci kde ubrat. I na toto jednání jsme samozřejmě plně připraveni.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já jsem našel tu příslušnou pasáž, abych neřekl nepřesné číslo. Saldo souhrnu veřejných rozpočtů bude činit 29,691 miliardy korun. To je nicméně saldo včetně tzv. čistých půjček, což znamená především nedaňové příjmy a kapitálové příjmy včetně přijatých dotací ze zahraničí. Rozhodující položku mezi těmito položkami přirozeně představují příjmy z privatizace, tedy příjmy FNM, které počítáme, že budou rozsáhlé a že budou velkou část výdajů veřejných rozpočtů určitým způsobem pokrývat, myslím účetně pokrývat. Neznamená to, že všechny příjmy budou zároveň vyplaceny v tom daném roce.

Kdybychom tedy spočítali saldo bez zahrnutí čistých půjček, což je metoda, která se rovněž běžně udává, tak jsme na úrovni 138 miliard korun. Čili je tam nějaký pokračující trend z letošního roku, kdy očekáváme tuto částku kolem 147 miliard korun s tím, že nicméně celá řada položek jednotlivých veřejných rozpočtů, a to neříkám ani tak pro pana Gomeze z Bridge News, který to dobře ví, jako spíše pro neekonomické novináře. Jsou skutečně veličiny velmi obtížně predikovatelné, protože jsou kvalitativní nebo jednorázové povahy a proto ty rozptyly tam z roku na rok bývají podstatně větší, tedy zejména rozptyly mezi odhadem a skutečným výsledkem. To tedy jenom na okraj.

Spurný, Respekt: Pane premiére, můžu se vás zeptat, jak je možné, že se šéf poradců přátelí s gangsterem a jak je možné, že ten Palkoska, jak jste řekl pan Jedlička, byl členem oficiální delegace v Bagdádu?

Miloš Zeman, předseda vlády: Pane redaktore, kdybyste byl profesionál, odpověděl bych vám podrobněji, ale protože vaše otázka prozrazuje amatéra, dovolte mi, abych vám odpověděl stručněji. Nebylo prokázáno, že se šéf mých poradců přátelí s gangsterem, ať se jmenuje Palkoska nebo Jedlička. Z toho vyplývá, že novinář si má ověřovat důvěryhodnost svých informací, a pokud tak nečiní a přijímá nekriticky tvrzení jednoho týdeníku, pak je namístě politovat jeho profesionální úroveň a dále se s ním nebavit.

Mrázková, Lidové noviny: Já bych měla dva dotazy. První z nich se týká toho politického jednání o rozpočtu. V tom tolerančním patentu je také ustanovení, že se musíte s ODS na rozpočtu pro rok 2001 a 2002 dohodnout. V pátek mi místopředseda ODS Petr Nečas říkal, že není možné, aby vláda předložila do sněmovny rozpočet už daný a pak probíhala další jednání. Chtěla jsem se tedy zeptat, jestli jste tuto podobu akceptovali, nebo počítáte s jednáním až po prvním čtení?

Pak bych měla ještě jednu otázku. Vy jste odmítl jednat s delegací rakouských politiků a zástupců občanských iniciativ Horního Rakouska. Je podle vás hejtman Josef Pühringer ekologický aktivista?

Miloš Zeman, předseda Obrázek  Alt. obrázek  Poznámka   vlády: Za prvé je, jak mi napovídá pan místopředseda Mertlík? Ale když dovolíte, já se nejdříve vrátím k vaší první otázce, paní redaktorko. Jak víte, státní rozpočet se bude projednávat v říjnu tohoto roku ? /nesrozumitelné/ . Deficit byl stanoven dávno předem politickými dohodami. Jestliže ani ODS nezpochybňuje výši příjmů včetně zahrnutí oněch 20 miliard, které opravdu patří na příjmové stránky státního rozpočtu z předpokládaného prodeje licencí a jestliže jsme se dokonce dopustili té opatrnosti, že setrváváme na 3 % odhadu HDP v příštím roce, tak si myslím, že jediným předmětem jednání je právě dotace místním rozpočtům ve výši 14 miliard korun. Pokud jste sledovala televizní Sedmičku minulou neděli, tak jsem nabídl jednání na toto téma a z druhé strany dosud nepřišla odezva.

Co se týče podrobnější výdajové struktury v tomto agregátním rámci, pak jsem už řekl a opakuji to znovu, že jsme připraveni jednat o těchto možných výdajových změnách s tím, že abychom měli o čem jednat, tak musí být schválen nebo neschválen onen agregátní limit, což jsou v podstatě rozpočtové příjmy a ten zatím schválen nebyl, takže je logické, že toto jednání přichází v úvahu zhruba ve druhé polovině října.

Pokud jde o ty občanské iniciativy, tak za prvé dotaz, který jsem dostal na znojemské konferenci, který se týkal ekologických aktivistů. Vážím si toho, že i pan prezident odmítl jednání s nimi a prohlásil, že nebude jednat pod nátlakem. Já se domnívám, a řekl jsem to právě na oné tiskové konferenci, aniž by to bylo publikováno, že partnerem rakouských ekologických aktivistů jsou čeští ekologičtí aktivisté. Co se týče pana hejtmana Pühringera, on sice vystupuje spíše jako ekologický aktivista než jako hornorakouský zemský hejtman, nicméně, kdybych použil stejnou logiku, prohlásil bych, že partnerem hornorakouského zemského hejtmana je budoucí jihočeský hejtman, který patrně vznikne po krajských volbách na konci tohoto roku.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já jestli mohu, já jsem tady panu premiérovi napověděl, aby tady řekl, že pan Pühringer je ekologickým aktivistou, já jsem to v tomto případě nemyslel jako bonmot. Mně došlo několik dopisů a korespondenčních lístků od pana Pühringera v době, kdy jsem měl na starosti tzv. komisi pro Temelín, kdy psal jménem jedné jihočeské ekologické organizace.

Jitka Götzová, Právo: Pane premiére, teď se na vás obracím jako na předsedu ČSSD. Pan Soudek už čtrnáct dní tvrdí, že před třemi lety sponzoroval ČSSD třemi miliony korun. Nikdo se k nim nehlásí. Existovaly, nebo ne?

Miloš Zeman, předseda vlády: Děkuji. Musím bohužel s politováním konstatovat, že váš redakční kolega z deníku Právo mně opět položil tuto otázku na brněnské tiskové konferenci a že vám na ni odpovím, paní redaktorko, naprosto stejně jako jsem odpověděl jemu asi před čtyřmi hodinami.

Takže za prvé, není mi známo, že by pan Soudek dal jednu jedinou korunu do sociální demokracie a ostatně o to také nebyl nikdy požádán.

Za druhé, pan Soudek lže, když v časopise Euro prohlásil, že jsem ho požádal, a já jsem si to s pobavením přečetl, aby pomohl financovat uplacení některých poslanců pro schválení státního rozpočtu na rok 1999, podotýkám 1999. Kdybych byl šéfem lidové či komunistické strany, podal bych v tomto případě na pana Soudka žalobu pro pomluvu vzhledem k tomu, že poslanci vládní strany sociální demokracie patrně nemuseli být podpláceni, aby hlasovali pro vládní návrh státního rozpočtu a museli tedy být podle pana Soudka podpláceni poslanci těch politických stran, které pro to tehdy hlasovaly, což byli právě lidovci a komunisté.

Za třetí, přečetl jsem si dnes v Mladé frontě prohlášení pana Musingera, který prohlašuje, že se pan Soudek zbláznil. Já se domnívám, že pan Soudek má pravdu a jako jsem dříve usiloval o tom, aby se v rámci akce čisté ruce rozšířil počet věznic, přemýšlím, zda tahem protistrany nebude úsilí, aby se rozšířil i počet blázinců. Nicméně pokus uniknout trestnímu stíhání, které v případě pana Soudka evidentně existuje tím, že ho nějaký psychiatr prohlásí za duševně nesvéprávného přichází v úvahu především proto, že jsem si v onom rozhovoru v časopise Euro přečetl, že pan Soudek je zastrašován tím, že ve křoví u jeho domu kdosi cvaká zásobníkem. Já se vám přiznám, že nedokážu rozlišit tlukot datla do stromu od cvakání zásobníku, nicméně si myslím, že i paranoidní bludy bývalých kapitánů českého průmyslu by měly mít jakousi racionální hranici.

Publikace Tiskove_informaceCinn

???. : Chtěl jsem se zeptat pana ministr financí, jestli můžeme charakterizovat návrh rozpočtu včetně Konsolidační banky, třeba jako expanzivní.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já se domnívám, že ten rozpočet je na hranici mezi neutralitou a mírnou expanzívností, která je do jisté míry selektivní, ale je to věc hodnocení i letošního vývoje. Uvidíme, jak to dopadne. Nicméně nebylo záměrem vlády připravit vysloveně expanzivní rozpočet, to v žádném případě.

Agentura Reuters: Já mám dva okruhy otázek. První se týká jednoho z bodu dnešní vlády, ta záruka za půjčku od Evropské investiční banky, jestli byla schválena a kdy se vlastně začne čerpat ta půjčka a jak bude kryta ta druhá část toho programu, těch zbývajících 100 miliónů. A druhá věc je, jaké jsou argumenty vlády, vlastně varování nebo možná kritiku centrální banky, co se týče expanze toho deficitu celkových rozpočtů.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Ten návrh na vystavení záruky za tutu půjčky byl rozjednán, ale přerušen s tím, že bylo vládou konstatováno, že je potřeba v materiálu doplnit některé věci, jako je například konkrétní popis příslušného programu, kterého se to týká a podobně. Čili je to v rámci agendy ministerstva zemědělství. Předpokládáme, že ten bod bude na jedné z příštích zasedání vlád opět zařazen a již v doplněné podobě, takže bude mít větší šanci.

Co se týče dialogu mezi centrální bankou a vládou o návrhu rozpočtu, myslím si, že alespoň mezi mnou a panem guvernérem Tošovským, respektive bankovní radou a ministerstvem financí, je jednoznačná představa v tom smyslu sdílená a ona ta pasáž o veřejných rozpočtech jako celku toho návrhu rozpočtu vyjadřuje, že, tak jak to praví programové prohlášení vlády v oblasti veřejných financí, je třeba poměrně zásadních a radikálních systémových změn. Jednotlivé prvky těch systémových změn již proběhly.

Za nejpodstatnější bych uvedl například přijetí nových rozpočtových pravidel nebo také rozhodnutí o vzniku krajů a s tím související, byť jenom dočasný, nový zákon o rozpočtovém určení daní. Čili tam jsme někde na půli cesty. Budou potřeba nicméně další reformy, a to dosti radikální. Nejradikálnější z těch, které se připravují, je návrh na zřízení sociální pojišťovny. Čili materiál, návrh zákona, který připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí, je samozřejmě ve velmi úzké spolupráci s ministerstvem financí, protože to má velmi významné rozpočtové souvislosti. My chápeme ten letošní rozpočet jako jakýsi mezistav, kdy řešíme dva problémy. Jeden z nich je problém, řekněme, transformační, ten budeme řešit ještě určitou dobu, ale podstatné pro něj je to, že postupně vysychá. Prostě ty staré dluhy, které zčásti byly objektivní, ale z nemalé části je způsobily minulé vlády svými nepříliš uváženými politikami, například kupónovou privatizací - nechci stále mluvit o tom samém, ale bohužel to tak je - tak prostě tyhle náklady v ekonomice ještě nějakou dobu poběží a budeme za ně platit.

Vedle toho jsou tam jiné věci, které jsou v rámci systému veřejných financí a státního rozpočtu v užším slova smyslu, a ty nejsou výsledkem určitých transformačních chyb nebo transformačních problémů a tam je třeba ty změny dále dělat. Na tom vláda pracuje a cíl, který máme, tj. vytvořit dlouhodobě stabilní veřejné finance, je jeden ze základních programových cílů v programovém prohlášení vlády. Domnívám se, že těmito postupnými kroky bude splněn. Postupnými proto, že všude na světa taková to reforma veřejných financí trvá několika let a skládá se z celé řady kroků.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže to je k dnešnímu zasedání vlády vše. Děkujeme a přejeme hezký večer.