Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 19. dubna 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne, omlouvám se za 25 minutové zpoždění. Na dnešní schůzi vláda projednávala celkem 32 bodů. S těmi nejdůležitějšími vás postupně seznámíme, ale nejprve dám slovo, stejně jako vždy, když tu premiér je, premiérovi.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, moje známá láska k novinářům mně nedovolila nepřijít na tuto tiskovou konferenci. Dovolte mi, abych nejdříve zdůvodnil ono 25 minutové zpoždění tím, že vláda velice intenzivně rozjednávala a nakonec přerušila bod, jak snížit náklady na zahraniční cesty všech ústavních činitelů a jak uspořit v této oblasti, kterou někdy nazývám oblast politické turistiky.

Nyní mi již dovolte přejít k bodům důležitějším. Chtěl bych vyjádřit svoji velkou radost nad tím, že byl včera v poslanecké sněmovně přijat Zákoník práce, a to na základě širokého konsensu politických stran s výjimkou té jediné a na základě velmi pečlivého a důkladného projednání v tripartitě, kde se shodli vláda, zaměstnanci a zaměstnavatelé. Jistě nikdo nemůže očekávat od sociálnědemokratické vlády, že by neprosazovala zákony, které rozšíří práva zaměstnanců, ale tyto zákony byly koncipovány takovým způsobem, aby neohrozily zaměstnanost v ČR.

Jsem rád, že i dnes se naše vláda zabývala věcmi, které zcela určitě nezaplní první stránky našeho tisku, ale které jsou o to důležitější. Když to vezmu zleva doprava, ministr Císař mimo jiné předložil materiály, které se týkají podpory rozvoje severní Moravy a severozápadních Čech. Nedávno jsem si přečetl, že zhruba polovina zahraničních investic údajně směřuje na severní Moravu, je to klidně možné, ale stejně tak máme zájem podporovat i severozápadní Čechy, nikoli litím peněz do černé díry, ale tvorbou nových pracovních příležitostí a výstavbou dopravní infrastruktury.

Pavel Rychetský vás bude informovat o konkrétních krocích, které vláda podnikla v oblasti ochrany lidských práv, včetně problematiky dlouhé a bolestné, problematiky romské populace. Jsou to konkrétní opatření, nikoli deklarativní fráze. Je to tedy šedivá každodenní činnost vlády a myslím si, že jsme opět o krok postoupili.

A konečně Stanislav     Autom. řádkování   Gross vás bude informovat o analýze programu ?Prevence kriminality?, protože prevence je vždy levnější, než léčení požárů, jakož i o některých dalších opatřeních, které vláda projednávala například v souvislosti s extrémistickými hnutími, ať už se jedná o extrémní pravici nebo extrémní levicí.

Závěrem bych rád dodal, že si vážím výsledků a nevážím si slov, vážím si činů a nevážím si řečí, a jsem proto velmi rád, že i dnes vláda dělně pracovala a projednala všechny podstatné body svého programu. Ty body, které zbývají a které teď zaměstnávají ostatní členy vlády, se týkají právě těch zmíněných zahraničních cest nebo drobných převodů majetku a podobné detaily, které vás zajímat nebudou, takže jste o nic nepřišli.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. K těm bodům, co zmínil premiér, ještě dodám dva, a to byly dva návrhy zákonů a těmi dnes začneme. Ten první byl návrh zákona o vzájemné pomoci při správě přímých a nepřímých daní. Cílem tohoto návrhu zákona je zapracovat do našeho právního řádu směrnici Rady EU o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímého a nepřímého zdanění a tím zároveň i přispět k zamezení daňovým únikům, které přesahují územní působnost jednotlivých zemí a mají nadnárodní povahu. K tomu je navrhován postup, kterým má být ČR vázána při výměně informací v této oblasti, a to nejen k členským státům EU, ale i k dalším státům, kterým je povinna takové informace poskytovat na základě mezinárodní smlouvy.

Co se té mezinárodní pomoci týče, tak v oblasti přímých daní, tzn. v ČR jsou to daně z příjmů, daně z nemovitostí, daně dědické a darovací a daně z převodu nemovitostí, v ostatních státech to jsou stejné nebo podobné daně, které mají charakter daně z příjmů nebo daně z majetku. A pokud jde o nepřímé daně, tzn. v ČR to jsou daně z přidané hodnoty nebo spotřební daně, v ostatních státech potom stejné nebo podobné daně, které mají tento charakter. Při schválení tohoto zákona vláda navrhla poslanecké sněmovně parlamentu , aby s tímto návrhem zákona sněmovna vyslovila souhlas již v prvním čtení, tzn. aby to nešlo těmi třemi čteními, ale pouze čtením jedním.

Podobně chce vláda postupovat i při návrhu toho druhého zákona, to je návrh zákona o vzájemné pomoci při vymáhání některých peněžitých pohledávek. Účelem tohoto zákona je v podstatě dvojí. Zaprvé zapracovat do našeho právního řádu příslušnou směrnici Rady EU a záručního fondu při vymáhání pohledávek týkajících se zemědělských dávek, cel, daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. A tím druhým účelem je upravit postup orgánů ČR při vymáhání pohledávek vymezených navrhovaným zákonem nebo opět vymezených mezinárodními smlouvami o vzájemné pomoci při vymáhání daňových nedoplatků uzavřených mezi ČR a jinými státy.

Vláda rovněž schválila, jak premiér poznamenal, i třetí návrh zákona, a to je návrh zákona o státních dluhopisových programech na úhradu schodku státního rozpočtu za uplynulý rok a úhradu jistin státního dluhu splatných v roce 2001 a 2002. Pokud jde o ten minulý rok, tam rozsah tohoto státního dluhopisového programu je, jak již bylo jednou řečeno, 29 633 650 000 korun a veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 20 let ode dne účinnosti tohoto zákona. Pokud jde o ty dluhopisové programy na roky 2001 a 2002, zde rozsah tohoto programu je 82 050 milionů korun a opět veškeré závazky budou splaceny nejpozději uplynutím 20 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Vláda rovněž schválila návrh na schválení vzorové smlouvy o vzájemné pomoci při vymáhání daňových nedoplatků. Cílem této smlouvy je, aby stát poskytující jinému státu pomoc při vymáhání těchto daňových nedoplatků v podstatě postupoval tak, jako by šlo o jeho vlastní nedoplatky. Vzájemná pomoc ve smyslu smlouvy zahrnuje nejen vlastní proces vymáhání, ale i doručování dokumentů, výměnu informací a opatření, která zabezpečí, že nedojde k promlčení práva vymáhat daňové nedoplatky. Předpokládá se, že prvním státem, se kterým bude navrženo sjednání takovéto smlouvy, bude Slovensko.

Na závěr mého vystoupení vás seznámím ještě s jedním bodem, a to bylo nařízení vlády, kterým se stanoví seznam oborů živností volných. Ten seznam obsahuje ekonomické činnosti výrobního nebo obchodního charakteru nebo činnosti, jejichž podstata spočívá v poskytování služeb. Jinými slovy, nezahrnuje ty činnosti, které mají povahu živností vázaných nebo koncesovaných. Jedná se přibližně asi o 127 činností a vláda si tímto krokem slibuje zejména to, že umožní lepší informaci spotřebitelům i orgánům státní správy o skutečných předmětech podnikání v oblasti živností volných, dále zvýší právní jistotu podnikatelů ohledně skutečného rozsahu a obsahu jejich živnostenských oprávnění a za třetí sjednotí přístup k jednotlivým oborům živností s přístupy zemí EU, tzn. i zde bude aplikována příslušná směrnice EU do našeho právního řádu. Tolik tedy ode mne a nyní již postoupíme k panu ministru Císařovi, který, jak již bylo řečeno, dnes předkládal bod týkající se zaměření programů podpory regionálního rozvoje pro severozápadní Čechy a severní Moravu. Prosím.

Jaromír Císař, ministr pro místní rozvoj: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Šlo o peníze, které byly přiděleny ministerstvu na podporu regionálního rozvoje usnesením vlády č. 1 z letošního roku, kdy do rozpočtu ministerstva místního rozvoje bylo dáno 1 070 milionů korun. 1 miliarda je určena pro severozápad a pro severní Moravu. Šlo o to, jak zaměřit programy, které by pomohly těmto dvěma strukturálně postiženým regionům. Pro severozápad je tedy vyčleněno 417 milionů korun, pro severní Moravu 583 milionů korun. Je třeba říci, že rozdělení už začalo, v souladu s investičními pobídkami pro firmu Philips bylo z částky 583 milionů korun vyčleněno 100 milionů korun pro tento účel. Vláda ovšem odmítá obvinění, která se objevují, že by těchto 100 milionů korun nebylo určeno pro severní Moravu. V usnesení vlády se jednoznačně říká, že jsou to prostředky, které mají být určeny na vybudování subdodavatelské sítě pro firmu Philips na území okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava a Přerov, tzn. okresy, které lze naprosto jednoznačně označit jako okresy severní Moravy. Kromě toho ještě jednáme, u vědomí potřeb severní Moravy, o některé další prostředky alespoň na úrovni náměstků, o které by bylo možno ještě posílit regionální podporu severní Moravy.

Je prakticky připraveno 5 programů. První program je určen především větším podnikatelským subjektům a navazuje na podobný program, který byl v roce 1999 realizován v gesci ministerstva průmyslu a obchodu. Předpokládáme, že z té uvedené částky by mohlo přijít 80 % právě na realizaci tohoto programu, který je zaměřen především na tvorbu nových pracovních míst, předpokládáme, že by na jedno pracovní místo limitem mělo být 350 tisíc korun a že by se mohlo vytvořit 1500 nových pracovních míst na území severní Moravy.

Program číslo 2 je určen pro malé a střední podnikatele s tím, že rozšiřuje stávající podpory pro malé a střední podnikání na celý region NUTS 2.

Třetí program je určen pro malé podnikatele a jeho cílem je nastartovat systém menších půjček podnikatelům. Tento program doporučujeme vzhledem k nedostatku prostředků v letošním roce nerealizovat, nicméně si myslíme, že by se mělo postupovat v souladu s usnesením minulé vlády, která předpokládá, že by se v rámci nových rozpočtových pravidel tvořily regionální fondy podpory zaměstnanosti na základě zdrojů jednotlivých krajů.

Takže to by bylo zhruba všechno. Bylo mi uloženo, aby prostředky na administraci nepřekročily 1 % nákladů, bylo mně uloženo také, abych na základě výběrového řízení vybral administrátory pro první program, který se bude realizovat, jak už jsem říkal, v rámci ministerstva místního rozvoje, a ministerstvo bude rozhodovat s výběrovou komisí složenou především z pracovníků z těch příslušných regionů o tom, které konkrétní programy financovat. V programech číslo 2 a 3 bude administrátorem Českomoravská záruční a rozvojová banka, takže předpokládáme, že všechny tyto administrace nepřesáhnou 1 % . Jak už jsem uvedl, budou zřízeny a jmenovány výběrové komise, předpokládáme, že budou zastoupeny pracovníky z příslušných regionů, kteří nejlépe znají potřeby regionů a kteří také budou moci kvalifikovaně rozhodovat o tom, které programy financovat a které nikoli.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já též děkuji a předávám slovo místopředsedovi Rychetskému.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Také já vám přeji hezký den, chtěl bych vás stručně informovat o třech materiálech, které dnes vláda projednávala. Prvním z nich je Zpráva o stavu lidských práv v ČR za rok 1999. Chtěl bych říci, že tato zpráva, stejně jako zpráva za rok 1998, je pokusem o co nejplastičtější a co nejrealističtější popis skutečného stavu, stejně tak jako stavu legislativního v oblasti lidských práv, kde je garancí, nic nepřikrášluje a vláda se touto zprávou seznamuje se všemi oblastmi, kde nemůžeme býti spokojeni s dosaženou situací. Tato zpráva hodnotí celkově jako nepochybně pozitivní skutečnost, Obrázek že i mezi lety 1998 ? 1999 došlo k nepochybnému zlepšení stavu lidských práv zejména v oblastech, kde za pomoci legislativních úprav, například to byla novela zákona o státním občanství, zákon o státní příslušnosti našich krajanů a podobně, došlo nepochybně k výrazným pozitivním krokům.

Kdybych ml alespoň namátkově hodnotit tu zprávu, tak vcelku, bez jakýchkoliv výhrad lze hovořit o oblastech svobody projevu, svobody shromažďování a sdružování, politických práv, svobody vyznání a svobody informací. Protože ta zpráva bude samozřejmě publikována v plném znění na internetu a bude projednána Parlamentem ČR, zmíním jenom namátkově ty oblasti, ve kterých ta zpráva konstatuje přetrvávající neuspokojivý stav, zdůrazňuji většinou nikoli v podobě nedostatků v právním řádu, nýbrž naopak v podobě nedostatků ve faktickém stavu.

Namátkově zpráva kriticky hodnotí zásah Policie ČR z 1. 5. 1999 nebo, abych byl přesný, spíše nedostatek v zásahu, kdy se umožnilo povolenému shromáždění skeenheadů na Střeleckém ostrově vykonávat průvod Prahou, který již nebyl povolen, a dokonce jej vykonávali pod ochranou policie. Zpráva i nadále považuje za nedostatečnou situaci v soudnictví, zejména velké množství průtahů před našimi soudy. Negativně hodnotí stav v oblasti vězeňství, zejména ve dvou oblastech. Skutečnost, že kapacita věznic je výrazně přeplněna zhruba o 17 %, což má samozřejmě důsledky na hygienické a jiné okolnosti pobytu ve výkonu trestu nebo ve vazbě, má to tedy nepochybně dopad i na lidská práva těch osob, kterým byla omezena osobní svoboda. Stejně tak negativně tato zpráva hodnotí skutečnost, že není dostatek pracovních příležitostí pro vězně, že více než 50 % vězňů je stále bez možnosti ve výkonu trestu pracovat, a tím, mimo jiné, získat finanční prostředky ať už na náhradu škody poškozením, na náhradu nákladů trestního stíhání, tak náhradu nákladu svého pobytu. Jistým přetrvávajícím nedostatkem v oblasti lidských práv je konstatování zprávy, že ve výkonu základní vojenské služby v Armádě ČR se stále znovu objevují případy šikany, byť jsou přísně trestány, nepodařilo se je tedy vymýtit.

Samostatná kapitola se věnuje postavení žen ve společnosti. Dalo by se říci, že, zatímco právní úprava, zejména po novele zákona o zaměstnanosti a především po novele zákoníku práce dnes rozhodně nemůže být předmětem žádné kritiky, je kompatibilní s Evropou, statistiky ukazují, že praxe stále pokulhává. Průměrné příjmy žen, ač jsou zaměstnány v naprosto stejných funkcích jako muži, jsou stále nižší, mnohem častější jsou u nich zkrácené pracovní poměry a podobně.

V této souvislosti se zpráva věnuje i problematice tzv. domácího fyzického násilí a to proto, že je možné, že tato zpráva při rekodifikaci trestního práva přivodí i úvahu o tom, zda by ten dosavadní princip, kdy lze trestně stíhat pachatele toho násilného trestného činu pouze se souhlasem poškozeného, se zrušilo. I zde by se obnovil princip oficiality a legality, protože, právě ze strachu před dalším fyzickým násilím, v řadě případů ty poškozené ženy, které jsou doma týrány, nedají souhlas k trestnímu stíhání, protože se prostě obávají, že to násilí bude pokračovat. Za nedostatek tato zpráva považuje i skutečnost, že sice u nás je již několik let v platnosti, a to od roku 1997, zákon o peněžité pomoci státu obětem trestné činnosti, ale ta peněžitá pomoc, jde zejména o bolestné a ostatní náhrady, se stále vypočítává v hodnotách právní úpravy, konkrétně vyhlášky o bolestném z roku 1981, takže si asi dovedete představit, že skutečná faktická hodnota těch finančních kompenzací je nepřiměřeně nízká, a bude nutno přikročit k novelizaci.

Zpráva konstatuje, že pokud se týče postavení Romů ve společnosti, i nadále, zejména v soukromoprávní sféře pokračuje diskriminace jak při hledání zaměstnání, tak zejména při přístupu k veřejným službám, ať je to veřejná doprava a jiné služby.

Nad rámec informace o této zprávě bych chtěl informovat, že Rada vlády pro lidská práva doporučila vládě, aby připravila, když byl neúspěšný poslanecký pokus, sama vládní návrh zákona o registrovaném partnerství, zdůrazňuji, nikoli osob stejného pohlaví, nýbrž o registrovaném partnerství jako institutu, tzn., že uvažujeme o tom, že bychom šli stejnou cestou, jako šla vláda francouzská a francouzský parlament, který napřed neuspěl s registrovaným partnerstvím osob stejného pohlaví a připravil návrh zákona, kterým umožňuje jakýmkoli osobám, které nechtějí uzavřít sňatek a žijí jako druh a družka bez ohledu na to, zda jsou stejného nebo různého pohlaví, vytvořit registrovaný sňatek s jistými výhodami. Pan ministr práce a sociálních věcí, místopředseda vlády Špidla a pan ministr spravedlnosti Motejl jsou rozhodnuti takovou právní úpravu ještě letos připravit.

Druhým materiálem, o kterém bych vás chtěl informovat, je materiál, který se jmenuje Zásady poskytování účelových dotací z položky Podpora projektů ?Integrace romské komunity?. Na tomto materiálu je zajímavé to, že poprvé v dějinách ČR se objevila ve všeobecné pokladní správě státního rozpočtu samostatná položka, nikoli příliš gigantická, která se jmenuje Podpora projektu integrace romské komunity a činí asi 21 milionů korun. To nejsou samozřejmě jediné peníze, které v tomto směru vláda investuje. Samostatné částky, které budou sloužit též k integraci, jsou samozřejmě též v kapitole protidrogové politiky, školství, kultury a tak dále, ale na této částce je zajímavé to, že o jejím určení a čerpání bude rozhodovat přímo Meziresortní komise pro otázky romské populace, takže i zástupci romské komunity se vlastně budou přímo podílet na tom, jakým způsobem budou tyto prostředky čerpány.

Pro vaši informaci velmi stručně: na programy sociointegračního soužití, které budou nikoli celostátní, ale v jednotlivých okresech, kde to bude potřeba, chce vláda uvolnit prostřednictvím okresních úřadů z této částky 8 milionů korun, na programy sociálně výchovné pro romské děti a mládež 4 miliony korun, na programy zaměřené na průzkum forem soužití romské menšiny s většinovou společností 1,5 milionu korun, na program podpory terénních sociálních pracovníků 2,8 miliony korun a na program podpory romských žáků v resortu školství téměř 3 miliony korun. Tento materiál byl vládou schválen tak, jak byl předložen, takže se může začít realizovat.

Třetím, velmi konkrétním krokem, který má směřovat k naplňování procesu integrace romské populace v ČR je rozhodnutí vlády, že poskytne státní záruku na úvěr, který bude čerpat město Brno, a to na projekt komunitního bydlení občanů romské národnosti v městě Brně. To je projekt, který město Brno považuje, a vláda jej schválila jako rozvojový projekt ČR, za velice kvalitní, jmenuje se Strategický plán v řešení interetnických vztahů mezi majoritní společností a romskou minoritou v městě Brně a součástí tohoto projektu je i rekonstrukce dvou domů v městě Brně.

Rekonstrukce, na které se bude finančně podílet město Brno, vláda částkou 32,5 milionů, kterou dnes schválila a dále úvěr Evropské rozvojové banky Rady Evropy, to je banka, od které zatím v ČR žádný subjekt nečerpal úvěr. Tento úvěr bude též ve výši 32,5 milionů korun. Z těchto částek by mělo dojít k rekonstrukci dvou domů, nejen sloužících k bydlení, ale i vytvoření střediska pro děti v těchto domech bydlících, přičemž Romové, kteří v městě Brně dluží na dosavadním nájemném za bydlení, si budou moci tyto dluhy odpracovat při rekonstrukci těchto domů, a tím si získají i slušné bydlení.

Chtěl bych říci, že tento i ten minulý materiál je dokladem toho, že vláda přijímá konkrétní opatření, která mají směřovat k tomu, abychom odvrátili nejenom rizika zavedení vízové povinnosti ze strany zejména Velké Británie nebo jiných zemí EU, ale konkrétní kroky vedoucí k tomu, aby program integrace romské populace nebyl jenom na papíře a ve slovech, ale ve faktických skutcích, a aby skutečně došlo k tomu, že se výrazně omezí emigrace našich romských spoluobčanů. Děkuji za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Tři body, které doposud vláda projednala, předkládal dnes i ministr vnitra pan Gross a já mu nyní dávám slovo.

Stanislav Gross, ministr vnitra: Já vám přeji dobrý den. Já se pokusím být opravdu stručný. První materiál, který byl projednáván ve vládě, byl materiál Zpráva o plnění úkolů vyplývajících ze strategie prevence kriminality do roku 2000 za 1999. Ten materiál má dvě části: jedna je rekapitulační z minulosti, druhá podstatnější se týká budoucnosti a úkolů a priorit na rok 2000. Zde bych chtěl jmenovat asi dvě základní priority. Jedna se týká úkolu pro vytvoření koncepce prevence kriminality na roky 2001 až 2003, druhá priorita je zaměřena na preventivní programy, které chceme realizovat již v roce 2000 a budou se částečně realizovat i v roce 2000, kde se budeme snažit uplatňovat především projekty, řekl bych multiresortní projekty, na kterých by se podílely jednotlivé resorty, které jsou zastoupeny v republikovém výboru pro prevenci kriminality, a zároveň města a obce, protože se ukazuje, že obce a města si za uplynulá léta dost výrazně zvykly na tyto projekty prevence kriminality, a ukazuje se, že nejlepší výsledky jsou dosahovány tam, kde se právě na jejich realizaci města a obce podílí. Důraz samozřejmě bude kladen i na preventivní činnost Policie ČR. To byl jeden materiál, který byl vládou projednán.

Druhý materiál se týkal zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112. Chci vás seznámit s tím, že vláda rozhodla, že od 2.1. 2003 bude na území České republiky zavedeno číslo tísňového volání 112 tak, jak je to u drtivé většiny zemí EU s tím, že zůstanou zachovány i dosavadní linky tísňového volání 150, 155 a 158. Rozdíl bude ten, že na lince tísňového volání 112 bude možno se domluvit nejen česky, ale i anglicky a německy. I turisté, kteří hovoří jiným jazykem než anglicky nebo německy, budou mít možnost základní sdělení o nějaké krizové situaci sdělit a personál bude schopen i žádost v jiném jazyce odbavit tak, aby záchranný systém ČR byl schopen reagovat a na místo případné mimořádné události mohly vyrazit příslušné jednotky integrovaného záchranného systému. To znamená, buďto policie nebo záchranná služba nebo jednotky požární ochrany.

Třetí materiál, který byl předkládán a projednáván, se týkal materiálu, který se nazývá Informace o poznatcích k občanským sdružením, politickým stranám a politickým hnutím, registrovaným u ministerstva vnitra, jejichž činnost je v rozporu se zákony podle nichž ministerstvo vnitra registruje občanská sdružení, politické strany a politická hnutí. Ten materiál měl několik částí. První, řekněme rekapitulační, hodnotila právní stav v ČR za jakých okolností je možno, aby ministerstvo vnitra buďto nezaregistrovalo politickou stranu nebo občanské sdružení, za jakých okolností je možno rozpustit politickou stranu nebo občanské sdružení. Byly hodnoceny i činnosti některých stávajících registrovaných občanských sdružení, či politických stran a jejich posuzování, zda porušují, či neporušují platné právní předpisy.

Jeden ze závěrů z tohoto materiálu je, že ministerstvo vnitra sdělilo, že předloží novou právní úpravu, která by znamenala možnost efektivnějšího, ofenzivnějšího postihu občanských sdružení, která porušují zákony tak, aby před rozpuštěním takovéhoto sdružení nebylo povinno ministerstvo vnitra vyzvat toto občanské sdružení, aby provedl nápravu s tím, že samozřejmě opravný prostředek zůstává zachován. V rámci projednávání tohoto bodu jsem také informoval Vládu ČR, že ministerstvo vnitra rozhodlo včera o návrhu přípravného výboru na registraci politické strany s názvem Národně sociální aliance tak, že odmítlo tuto novou politickou stranu zaregistrovat. Děkuji za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já též děkuji. Tolik naše úvodní souhrnná informace. Máte-li nějaké dotazy, prosím.

Jan Lopatka, Reuters: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat, jak dospěla vláda k objemu 82 miliard ve státním dluhopisovém programu pro léta 2001 až 2002. A druhá otázka, jestli vláda projednala státní závěrečný účet za loňský rok. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud jde o tu druhou otázku, vláda tento bod předpokládám právě nyní projednává. A na tu první otázku vám odpoví pan místopředseda Rychetský.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Ta otázka pramení asi možná z nepřesně podané informace. Ten zákon o státním dluhopisovém programu není o úhradě deficitů za léta 2000 na 2002, nýbrž všech předchozích deficitů od vzniku České republiky, které jsou splatné v letech 2001 a 2002. Jinými slovy, ta částka 82 miliard je částka přesně spočítaná, neb v letech 2001 a 2002 nastoupí splatnost těch státních dluhů, které vznikly do té doby.

Václav Hrníčko, ČTK: Já jsem se chtěl zeptat pana premiéra, jestli se vláda nějak vloží do případu dolu Kohinoor, kde se vyostřila situace. A pak jsem se chtěl zeptat pana ministra vnitra, v případě, že vedení Mostecké uhelné společnosti požádá policii o vyklizení dolu, o čemž se hovořilo už včera, jak se k tomu postaví.

Miloš Zeman, předseda vlády: Takže já odpovím na první část vaší dvojjediné otázky. Jak víte, vláda se tímto problémem zabývala již v loňském roce, kdy uvolnila určité, nikoli malé, prostředky na útlum dolu Kohinoor, a v této souvislosti ze státního rozpočtu tak vyjádřila svoji určitou odpovědnost vůči tomuto dolu. Víte rovněž, že místopředseda Špidla a ministr zdravotnictví Fišer navštívili nedávno důl Kohinoor. A domnívám se na druhé straně, že lze těžko, aby vláda zasahovala do činnosti soukromé společnosti, která jedná o prodeji části své firmy s jiným, uznávám, že poněkud málo průhledným subjektem. V takovém případě by vláda mohla být vyzývána k tomu, aby se vměšovala do jakýchkoli sporů, v jakýchkoli jiných soukromých společnostech.

Stanislav Gross, ministr vnitra: Nevím o tom, že by Mostecká uhelná společnost podala žádost na vyklizení dolu. V každém případě platí to, co zaznělo několikrát. Preferujeme vždy dohodu a já v tuto chvíli musím zkonstatovat pouze jedinou věc, že podle předběžného právního rozboru, který jsem si nechal dělat, je situace taková, že v dole platí jiný právní režim, který je dán horním zákonem. Takže i teoretická záležitost tak, jak jste ji v otázce pojmenoval, je z právního hlediska sporná v tuto chvíli, zda vůbec Policie ČR by mohla v tomto směru vykonat to, co vy jste ve své otázce naznačil.

Marek Miler, Bloomberg News: Já mám ještě dodatečnou otázku k tomu dluhopisnému programu. Rozumím tomu dobře, když si myslím, že těch 82 miliard, což je ten dluh maturující v letech 2001, 2002, tak tato částka neobsahuje tu položku 29,6 miliard. To znamená, mohu tomu rozumět tak, že celkově jste schválili program, který je něco přes 100 miliard korun v dluhopisech, které budou vydané v budoucnosti.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ano.

Marek Miler, Bloomberg News: Děkuji. A ještě mám jednu otázku. Co se stalo s tím bodem 8 - návrh na prověření opatření pro zabezpečení obrany státu, a co tento bod obsahoval?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Tento bod byl stažen na návrh ministra obrany. Jak víte, je to v kategorii důvěrné, čili vám nemůžeme prozradit, co obsahoval.

Michal Kunštek, Haló noviny: Já bych měl první dotaz na pana ministra Císaře. Jestli ty programy 2 a 3, co jsou pro tu severní Moravu, jestli se bude vycházet z toho, co už dělá Českomoravská záruční rozvojová banka na základě usnesení vlády někdy z ledna. Jestli to je to, co v podstatě ty programy, které už se realizují ve spolupráci s ministerstvem průmyslu. A druhá otázka je k těm dluhopisům. Rozumím-li tomu dobře, tak ty dluhopisy, které by byly splatné v těch letech, a to, co se vydá na jejich zaplacení, bude mít potom splatnost vlastně těch 20 let. A třetí otázka na pana premiéra. Pan ministr Císař požádal údajně o omluvu pana kandidáta na ministra Lachnita, jestli byste k tomu něco mohl blíže říci.

Jaromír Císař, ministr pro místní rozvoj: Ano, je to tak, Českomoravská záruční. Ten program je jednak určen na příspěvek na úhradu úroků vyplácených po dobu čtyř let pro podniky do maximálního počtu 250 osob. A ten druhý je regionální záruka za bankovní úvěr poskytovaná až do výše 75 % jistiny úvěru. Administrátorem je Českomoravská záruční banka. V podstatě pokračuje v tom, co bylo nastartováno s určitými drobnými modifikacemi.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Odpovím na tu druhou otázku. Myslím si, že to není tak, jak jste se snažil sám sobě si odpovědět, ale nejsem odborník. Dluhopisový program na 82 miliard je na úhradu jistin státního dluhu splatný v roce 2001, 2002. To znamená, nejde o tu část, která by byla již pokryta nějakými dluhopisy jejich prodlužováním. Ne, jsou to jenom splátky dluhové služby, které mají být v příštích dvou letech splaceny, a na to se vydávají dluhopisy, aby jaksi z té jejich tržby ty jistiny mohly být uhrazeny.

Miloš Zeman, předseda vlády: Pokud jde o vaši třetí otázku, pozval jsem pana ministra Císaře na tuto tiskovou konferenci mimo jiné právě proto, abych mu vyjádřil svoji solidaritu vůči jakýmkoli potenciálním útokům na jeho osobu. Na druhé straně samozřejmě vycházím ze značné míry skepse vůči novinářským citacím těchto útoků, protože jsem se mnohokrát setkal s tím, že tyto citace byly buď nepřesné nebo dokonce hrubě zkreslené.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Dobrý den. Já mám dvě otázky na pana premiéra. Ta první se týká dnešní kampaně, kterou začalo hnutí Duha společně s ostatními organizacemi a na jejímž konci chce toto hnutí mít referendum o Temelínu. Tuto myšlenku, kdybyste mohl posoudit. A věc druhá se týká opět těch odchodů a příchodů ministrů. A sice pan Peltrám včera řekl, že pokud bude odvolán ještě před tou pražskou konferencí o dopravě, takže to bude mezinárodní ostuda, nikoli jeho, ale asi měl na mysli vládu. A pak pan exministr David ve svém dnešním rozhovoru pro "Haló, noviny" mluvil o tom, že údajně pan vicepremiér Špidla tlačil vás k tomu, abyste pana David co nejdříve odvolal, a že později  Alt. o pan Špidla, cituji pana Davida: ??vyvíjel takové aktivity, které v podstatě vedly ke zmaření "Akce
brázek  Poznámka Čisté ruce" ve zdravotnictví??. Kdybyste se k tomu mohl také vyjádřit. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dobře, takže začneme první otázkou. Já sám jsem v roce 1992 podporoval referendum týkající se Temelína, a to z toho důvodu, že v té době Temelín byl ještě v poměrně malém nebo relativně malém stadiu rozestavěnosti, a referendum tedy mělo smysl. Mám-li věřit průzkumům veřejného mínění, já jim obvykle nevěřím, pak by referendum, zejména bylo-li by celostátní, dopadlo výraznou většinou ve prospěch dostavby Temelína, ale na druhé straně musím konstatovat, že smysl referenda vidím právě v té situaci, kdy rozhoduji o projektu, který není těsně před dokončením. Rozhodovat o projektu, který před dokončením je, mně připadá poněkud komické. I když vím, že v Rakousku známá elektrárna Zwentendorf byla uzavřena právě na základě referenda.

Pokud jde o vaši druhou otázku, já se upřímně řečeno nedomnívám, ať už k výměně ministrů dojde kdykoli, a to bude záviset na termínu, který stanoví díky svému programu prezident republiky, že by to znamenalo jakoukoli mezinárodní ostudu. A já bych spojil tuto odpověď na vaši druhou otázku s odpovědí na třetí otázku - lituji, když lidé, byť z psychologických pochopitelných důvodů, nedokáží udržet svou vlastní důstojnost.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Já bych se zeptal na tři otázky. Zaprvé, vláda měla dnes na programu dva body, které se týkaly povodní. Čili zajímalo by mě, co konkrétně hodlá vláda učinit v nejbližší době pro prevenci povodní. A za druhé, proč jste nepřijali těsnou většinou ten bod, který se týkal konkrétních programů pro povodně. A třetí otázka, měli jste mít na programu také dohodu s Thajským královstvím o předávání  Publikace Tiskove_informaceCinnost_vladyRady vězňů, která by vedla k tomu, že by pánové Emil Novotný a pan ?.. se mohli vrátit z thajského vězení do České republiky. Můžu vědět, jestli jste tu dohodu schválili?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže pokud jde o tu třetí otázku, i tento bod je projednáván nyní v naší nepřítomnosti. Předpokládáme, že i tento bod bude schválen.

Pokud jde o ty povodně, tam vláda schválila návrh strategie ochrany před povodněmi na území ČR. Jinými slovy schválila dokument, který se týká celkové strategie. A ten druhý dokument, to byly záměry tvorby programů, prevence před povodněmi, ten dokument šel již do konkrétnějších věcí a tam se vláda rozhodla, že tento dokument bude projednáván znovu, a to po vládním semináři, který se bude týkat přípravy rozpočtu na příští rok. Jinými slovy, tento dokument obsahuje ještě některé konkrétní předpoklady, finanční záběry a vláda nejdříve musí projednat celkovou strategii státního rozpočtu na příští rok. Mimochodem ten seminář bude 5. května, čili to nebude zas tak dlouho trvat.

Marcela Prošková, ČTK: Já bych měla dva dotazy. Jednak jak dopadl bod 16? A potom na pana ministra Císaře, jak jste říkal, že k tomu prvnímu programu bude připadat až 80 % těch prostředků. To znamená 80 % z té miliardy se celkově vyčlení?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Bod 16 byl projednáván, ale byl přerušen, a to z důvodu, že ministerstvo dopravy a spojů si musí upřesnit ještě některé věci, a to ohledně usnesení s ministerstvem průmyslu a obchodu. Čili byl přerušen a dojednán bude příští týden, příští středu.

Jaromír Císař, ministr pro místní rozvoj: Pokud se týče těch 80 %, moje informace nebyla zcela přesná, ale v zásadě ano. My jsme jednali dlouze a dramaticky se zástupci regionu a tohleto je číslo, které více platí pro severní Moravu, než pro severozápadní Čechy. Ty regiony se liší nejenom mentalitou lidí, ale také řadou dalších faktorů, ukazatelů, takže to platí více pro ostravský kraj. Ale mám pocit, že se toho budeme snažit dosáhnout i v severozápadních Čechách, protože jde o tvorbu nových pracovních míst.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vidím, že žádné další dotazy nejsou. Děkuji vám a přeji hezký večer.