Historie minulých vlád
Záznam z tiskové konference po jednání vlády dne 19.7.2000
Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, vítám vás na dnešní
tiskové konferenci. Omlouvám se za půlhodinové zpoždění. Je dáno
tím, že vláda má dnes na programu 33 bodů a zatím se dostala k bodu
20. Z tohoto důvodu dnes odpadá i pressfoyer, protože po krátké
přestávce budou ostatní členové vlády diskutovat dále.
Začneme jako vždy návrhy zákonů. Dnes se projednávaly návrhy dvou
zákonů. Ten první byla novela zákona o správních poplatcích. Vláda
se rozhodla, že nebude již vytvářet novelu, protože za posledních
asi 5 nebo 6 let bylo vytvořeno 27 novel, takže ministr financí
dostal za úkol předložit do vlády rovnou nový zákon, a to tak, aby
ho legislativní rada mohla projednat ještě v srpnu po vládních prázdninách.
Druhý návrh zákona je novela zákona o návykových látkách. Účelem
této novely je doplnit do seznamu látek novou látku, a to norefedrin.
Návrh na toto doplnění souvisí s prováděním mezinárodních úmluv,
k nimž ČR přistoupila, přičemž na základě těchto úmluv je smluvní
stát povinen do 180 dnů ode dne sdělení Komise OSN pro omamné látky
o nových návykových nebo psychotropních látkách zajistit promítnutí
těchto látek do vnitrostátního právního režimu. I když se jedná
jenom o jednu látku, musí to být provedeno formou zákona. A protože
lhůta v tomto případě vyprší v říjnu tohoto roku, předkladatel navrhl
zkrátit lhůtu pro projednání návrhu zákona poslanecké sněmovně tak,
aby mohla být projednávána na zářijové schůzi. A konečně třetí návrh
zákona, tentokrát jen věcného záměru. Předkládal ho ministr kultury
Pavel Dostál, byl schválen a je to návrh věcného záměru zákona o
svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.
Cílem této nové právní úpravy je zejména zavést dvoustupňový systém
registrace církví a náboženských společností, přičemž v prvním stupni
by církev nebo náboženská společnost získala postavení, odpovídající
postavení sdružení nebo spolku s právnickou subjektivitou, v druhém
stupni by tato právnická osoba získala práva např. působit ve školách,
provádět církevní sňatky, být přítomna v armádě apod., a to za předpokladu,
že od registrace v prvním stupni by uplynulo alespoň 10 let a k
církvi nebo náboženské společnosti by se hlásilo přinejmenším 2
promile osob s trvalým pobytem v ČR. Zároveň ministr kultury navrhl,
aby byl snížen počet osob hlásících se k církvi nebo té které náboženské
společnosti potřebných pro registraci, a to ze současných 10 tisíc
na 300 respektive u církví, které jsou členy Světové rady církví
ze současných 500 osob rovněž na 300. To je nejdůležitější cíl navrhované
právní úpravy. Tolik k návrhům zákonů a věcnému záměru.
Nyní přejdeme k bodům, které projednávala vláda poté, to znamená
zprávu o stavu zemědělství, zprávu o stavu lesa a lesního hospodářství,
pomoc ministerstva zemědělství respektice státu zemědělcům, kteří
byli postiženi suchem. Poté přejdeme k třem bodům, které předkládal
pan ministr Kužvart. Prosím, pan ministr Fencl se ujme slova.
Jan Fencl, ministr zemědělství: Dámy a pánové, hezké odpoledne.
Předkládal jsem vládě dvě zelené zprávy. Jednu o stavu zemědělství
ČR za rok 1999 a jednu o stavu lesa a lesního hospodářství ČR. Obě
dvě zprávy opírám o § 6 zákona 252 z roku 1997 sbírky o zemědělství.
Zpráva o stavu českého zemědělství konstatuje, že rok 1999 byl významně
ovlivněn obecnými rámcovými podmínkami, které se vyznačovaly stále
ještě složitou makroekonomickou situací, nestabilním podnikatelským
prostředím, relativně příznivým klimatickým vývojem v loňském roce,
ale také cenovou krizí na cenových agrárních trzích a zemědělskou
politikou orientovanou na stabilizaci a zlepšení příjmů českých
zemědělců. K úspěchům sektoru v roce 1999 patří v prvé řadě skutečnost,
že byla zpracována a následně vládou schválena koncepce resortní
agrární politiky, dále zavedení účinnější ochrany agrárního trhu
u citlivých komodit, účinnější ochrany domácích výrobců proti subvencovaným
dovozům a také pokračování podpory výroby bionafty, zavedení zelené
nafty, zavedení programu školního mléka. Musím konstatovat, že meziroční
nárůst podpor českým zemědělcům byl 15,2 % a byla naplňována také
legislativní oblast. Nicméně ekonomické výsledky loňského roku je
nutno charakterizovat jako výsledky velmi problémové. Přestože byl
udržen základní záměr rozměru českého zemědělství, tzn. že hrubá
zemědělská produkce nepatrně narostla o 0,6 %, přece jenom tržby
z důvodu zhroucení finančních trhů a světových krizí se snížily
o 11,7 %. Velmi výrazně narostlo saldo agrárního zahraničního obchodu,
také se prohloubil deficit příjmů českých zemědělců, příjmy českých
zemědělců klesly pod 75 % průměrných mezd, čeští zemědělci mají
průměrné mzdy o víc jak 3 tisíce korun nižší. Tato zelená zpráva
je standardní zprávou. Myslím si, že lze konstatovat, že rok od
roku se zdokonaluje a je základním východiskem pro konstruování
rozhodnutí a řešení, které doprovází české zemědělství. Bude publikována
na internetu a bude k dispozici i cizojazyčně.
Sympatičtější informace z mé strany byla u zprávy o stavu lesa a
lesního hospodářstvím ČR. To je resort, který je tradičně v černých
číslech. Zpráva je koncipována jako informační materiál, poskytuje
ucelený přehled o stavu lesního hospodářství v ČR v daném období.
Ona si neklade za cíl analyzovat uváděné skutečnosti, ona je pouze
popisuje. Za podstatné lze považovat, že výše těžeb již dlouhodobě
nedosahuje celkového průměrného přírůstku, takže zásoby dřeva v
lesích se trvale zvyšují. Důležitá informace je, že při obnově lesů
se v posledních letech stabilizoval i podíl vnášených listnatých
dřevin, významných pro postupné zvyšování biologické různorodosti
a ekologické stability lesů. Varovnou skutečností zůstává nedobrý
zdravotní stav dlouhodobě poškozených lesních ekosystémů především
v imisních oblastech, zejména v Krušných a Orlických horách. Přestože
se objem imisí síry v posledních letech významně snížil, přece jen
je tento problém ještě velmi významný. Také tato zpráva vám bude
k dispozici v českém i jiných jazycích.
Poslední informace, ke které jsem byl vyzván, je informace o projednání
materiálu o rozsahu škod způsobených katastrofálním suchem v roce
2000 a návrh opatření ke zmírnění následků škod. Vláda mně uložila
svým usnesením z 15.5., abych předložil informaci o rozsahu škod
a o možných řešeních. Měl jsem zjednodušenou situaci, protože poslanecká
sněmovna snad poprvé v historii této vlády za podpory všech poslaneckých
klubů doporučila vládě, aby vydala státní dluhopisy ve výši 5 miliard
na částečnou úhradu vzniklých škod, vzala na vědomí, že 200 milionů
v tuto chvíli uvolňuje ministerstvo zemědělství ze svých rozpočtových
kapitol, na základě rozpočtových opatření, které ministerstvo zemědělství
uskutečnilo se souhlasem ministerstva financí, a k tomu doporučila
celou proceduru. Pro vaši informaci, situace katastrofálního sucha
se projevila především regionálně, čili není problém v tom, že nebude
dostatek komodit a produktů na vnitřním trhu, je v tom, že v určitých
lokalitách, které jsou přesně vymezeny, došlo k tak významnému poklesu
srážek a kumulaci vysokých teplot, že došlo k významnému poškození
jednotlivých plodin jednotlivých producentů. Zaorávky porostů musely
být provedeny na téměř 41 tisících hektarů, porosty poškozené z
více než 70 % zasáhly téměř 66 tisíc hektarů a poškození ostatních
porostů bylo zjištěno na 1 milionu 408 tisících hektarů. Toto území
je přesně lokalizováno, je vymezeno mapami a kompenzace škod bude
mít vazbu v těchto územích na základě skutečně dosažených výnosů
registrovaných ČSÚ. Celková škoda, kterou v tuto chvíli máme doloženou,
činí 10 miliard 700 milionů korun.
Tolik z mé strany.
Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Vážené dámy, vážení
pánové, dnes jsem předkládal vládě tři materiály, všechny byly projednány
a přijaty. Velmi stručně je budu charakterizovat.
První se týká pravidelné zprávy o činnosti Státního fondu životního
prostředí (SFŽP) v roce 1999. Chtěl bych konstatovat, že za osm
let, co SFŽP jako významný mimorozpočtový zdroj financí především
pro komunální sféru pracuje, bylo podpořeno přibližně 3 tisíce akcí
a částka uvolněná především na čistírny odpadních vod, kanalizace,
plynofikaci je necelých 26 miliard korun. Tento mimorozpočtový zdroj,
SFŽP, je hodnocen ratingovou agenturou jako nejlepší, hodnocení
je 3A, nejlepší dosažitelné ohodnocení dlouhodobého ratingu takovéhoto
finančního domu, který své zdroje čerpá z poplatků a úplat za znečištění
ovzduší, vody, za ukládání odpadů. Je to finanční zdroj, který je
založen zákonem z roku 1991 a já jsem upřímně rád, že tento mimorozpočtový
zdroj zde existuje. Není mimo jiné závislý na různých problémech
při přijímání zákona o státním rozpočtu. Jeho funkce je založena
na principu solidarity, je řízena státní ekologickou politikou.
V minulém roce došlo k rozšíření některých činností, především se
hradí odstraňování tzv. důlních škod, které jsou spojeny s průnikem
metanu na severní Moravě, co se týká těch dalších, svým způsobem
neobvyklých činností, jde především o podporu obcí a měst při odstraňování
tzv. starých skládek. Prosím, neplést se starými ekologickými škodami
na území areálů průmyslových podniků. Zde se jedná o staré skládky,
ke kterým se nikdo nehlásí a které svou existencí znamenají výrazné
ohrožení např. zdrojů podzemních vod.
Další bod, který jsem předkládal dnes vládě, se týkal stavu prací
v oblasti oceňování životního prostředí a mimoprodukčních funkcí
jeho složek v ČR. Zde mi vláda uložila do 31.12. příštího roku předložit
zprávu o výsledcích v oblasti oceňování životního prostředí. Chtěl
bych konstatovat, že tato oblast je velmi složitá, např. v sousední
SRN se využívá tzv. hesenská metoda oceňování kvality území a mimoprodukčních
funkcí složek životního prostředí. Počítáme s tím, že tato metodika
bude doporučena v příručce zemí OECD k ekonomickému hodnocení biodiversity,
kterou připravuje příslušná pracovní skupina. Výstupem této metody
oceňování životního prostředí a mimoprodukčních funkcí jeho složek
bude také to, že bude umožněno oceňovat i pozitivní ekologické efekty
ze zlepšování ekologické kvality území. Proto je využitelná i pro
vyhodnocování ekonomické efektivnosti vkladů do ochrany přírody
a krajiny. Musím ale konstatovat, že je tento materiál velmi odborný.
Je to záležitost, kterou je možno pojímat i velmi filozoficky. Řada
z nás oceňuje své životní prostředí, a je to tak dobře, nekonečně
vysoko a já mám za to, že těmito kroky, tím že vláda uložila zpracovat
konkrétní způsob oceňování, dala najevo důležitost mimoprodukčních
vlastností složek jako je les, voda a podobně.
Poslední bod, který bych chtěl zmínit, se týkal materiálů, které
jsem předložil společně s ministry Grégrem a Lachnitem, materiál,
který se týkal podpory rozvoje prodeje a užívání ekologicky šetrných
výrobků. Tento program je v naší zemi již od roku 1993 a za tu dobu
44 českých a zahraničních firem získalo pro 260 výrobků označení
ekologicky šetrný výrobek. Cizím slovem se tomu říká ecolabeling.
Vláda doporučila všem členům vlády a vedoucím ústředních orgánů
státní správy a jimi řízeným organizacím, aby při zadávání veřejných
zakázek braly zřetel na ekologičnost výrobků. Výrobky jsou z velmi
širokého pole, od různých prostředků každodenní potřeby až po různé
kotle apod. Je to program, který je zaprvé bez jediné koruny vnosu
ze státních prostředků, za druhé je naprosto tržně konformní a za
třetí to, že během uplynulých šesti let tento program, který má
svůj vzor v různých programech naprosto stejných v zemích jako je
SRN nebo Japonsko, ukázal, že je jednoznačně harmonizován s nejúspěšnějšími
zahraničními ecolabelingovými programy, a to, co dnes vláda projednala
a schválila, je ten moment, aby ze státních prostředků byla podporována
produkce výrobků a služeb, které nesou ono označení ekologicky šetrný
výrobek.
To je na úvod vše, děkuji.
Libor Rouček: Děkuji a já vás na závěr seznámím s třemi dalšími
body. Ten první se týká privatizace 51% podílu státu v českém Telecomu.
Vláda vyhověla požadavku ministerstva financí a vyslovila souhlas
s posunutím termínu pro vydání rozhodnutí o privatizaci této části,
a to z 30.6. tohoto roku na 30.9. Důvodem je, že FNM ČR uzavřel
s vládou schváleným poradcem a globálním koordinátorem smlouvu teprve
30.5. a příprava tohoto návrhu si vyžádá delší čas, než bylo původně
zamýšleno, proto návrh MF a proto ho vláda schválila.
Další dva body se týkaly návrhů opatření na ke zvýšení za prvé efektivnosti
výběru daní a cel a za druhé efektivnosti výběru pojistného na sociální
zabezpečení. Co se prvního bodu týče, daňové nedoplatky činí asi
103 miliardy korun, a ministerstvo fiancí v této souvislosti navrhuje
celý souhrn opatření, který rozdělilo do 9 bodů. Ve zkratce:
ˇ reforma daňové správy s cílem vytvoření nezávislého orgánu pro
správu daní a cel,
ˇ zlepšení podmínek pro pracovníky územních finančních orgánů, tzn.
jak mzdových, tak materiálně technických - vybavení počítači,
ˇ celkové zlepšení právního prostředí. Jedná se hlavně o novelu
celního zákona, novelu zákona o konkursu a vyrovnání, návrh zákona
o finanční kontrole ve veřejné správě apod.,
ˇ zpřehlednění daňových zákonů, sjednocení pojmů a provázání jednotlivých
daňových zákonů a předpisů o účetnictví, tzn. novely např. zákonů
o dani z příjmů a správě daní a poplatků, zákon o daňové exekuci,
novela zákona o DPH apod.,
ˇ výrazné posílení kontrolní a vyhledávací činnosti včetně speciálních
útvarů kontroly, posílení vymáhacích útvarů,
ˇ aktuální opatření k zajištění běžného výkonu daňové správy, např.
vyměřování daní, zpracování daňových přiznání apod.,
ˇ zlepšení aplikačně technického zabezpečení, tzn. především zdokonalení
informačních toků mezi jednotlivými úrovněmi daňové správy, lepší
využitelnost databází apod.,
ˇ slučitelnost daňového práva s právem evropských společenství a
zdokonalení výměny zkušeností,
ˇ zlepšit komunikaci s daňovými subjekty, informovanost, vzdělání
a osvětu.
Co se týče efektivnosti výběru pojistného na sociální zabezpečení,
materiál se týká výběru pojistného za zaměstnance a osoby samostatně
výdělečně činné. Nedoplatky pojistného koncem loňského roku činily
49 miliard korun, v procentech je to něco přes 4 %. Faktory, které
ovlivňují výběr pojistného na sociální zabezpečení a důvody, proč
plátci pojistného neplatí pojistné, ministerstvo práce a sociálních
věcí definovalo tak, že
a) nemají volné prostředky z důvodu druhotné platební neschopnosti,
b) pokud je mají, investují do rozvoje podnikání,
c) majetek společnosti zcizují anebo počítají s pomocí od státu.
V této souvislosti i MPSV navrhuje některá opatření, např. zvýšení
počtu zaměstnanců okresních správ sociálního zabezpečení, zvýšení
odborné úrovně zaměstnanců, posuzování náročnosti výběru pojistného
obdobně jako u výběru daní, zdokonalení informačních systémů, zlepšení
součinnosti správ sociálního zabezpečení s peněžními ústavy, které
vedou účty plátců pojistného, změnu právních předpisů, upravujících
výběr pojistného, urychlení přípravy zavedení osobních záznamů plátců
pojistného.
Tolik k úvodu a nyní je již řada na vás, na vaše dotazy.
Takáč, TV Prima: Já se chci zeptat na jedinou věc. Pokud jde o ty daně, je tam uveden časový harmonogram u zvýšení efektivnosti? Kdy by ty kroky měly být uvedeny v život, aby se všechny daně, které se vybrat mají, vybíraly?
Libor Rouček: Ministerstvo financí dostalo za úkol tento harmonogram a zpřesnění těch kroků udělat do 31.8. tohoto roku.
Heřmánek, ČRo: Já jsem se chtěl zeptat pana ministra Fencla na náhrady škod za sucho. Vy jste navrhoval vládě, aby dluhopisy byly ale ve výši 7 miliard, tzn. na čem se vláda shodla, že se vydá 5 miliard nebo 7 miliard, a zdali, pokud se shodla na 5 miliardách, jestli chcete někde vzít ty 2 miliardy z jiných zdrojů? To je první otázka a druhá otázka je obecná, jestli jste dělali už tu záležitost s kampeličkami.
Libor Rouček: Já nejdřív krátce odpovím na kampeličky. Tu záležitost jsme nedělali. Ten bod byl zařazen dnes ráno, čili je to poslední 33. bod. Vláda ho bude projednávat večer.
Jan Fencl: Ano, je pravda, že jsem předložil vládě materiál, v kterém jsem očekával rozhodnutí o pomoci českým a moravským zemědělcům ve výši 7 miliard, plus 200 mil. z kapitoly ministerstva zemědělství, zhruba 70 % z kalkulovaných škod, a je pravda, že jsem po diskusi dnes ve vládě změnil tuto svoji poptávku na 5 miliard plus 2 miliony z kapitoly MZ, nicméně vláda mně uložila, abych do konce měsíce října předložil informaci vládě o skutečné konečné výši škod, způsobených suchem, protože vláda je povinna na základě poptávky poslanecké sněmovny tuto informaci poskytnout do konce 11. měsíce. A tam v logice věci je prostor, abych uplatnit už v té době poptávku po známé reálné škodě.
Kubík, MFD: Já bych se chtěl zeptat, s jakým výsledkem dnes vláda projednala kontrolní závěr NKÚ ohledně Úřadu pro státní informační systém (SIS) a jestli rozhodla o opatřeních, která přijme?
Libor Rouček: Vláda dnes projednávala pět závěrů NKÚ a pokud se týče bodu, na který jste se ptal, vláda vzal na vědomí kontrolní závěr, vzala na vědomí i oficiální stanovisko předsedy Úřadu pro SIS, konstatovala, že k vyjasnění kompetencí Úřadu pro SIS došlo v rámci vládní předlohy návrhu zákona o informačních systémech veřejné správy, který nyní schválila poslanecká sněmovna, protože jednou z hlavních příčin, proč se toto na ÚSIS dělo, byla nedostatečná právní úprava, a uložila, aby ministr Březina a. hlavně zpracovatel pan Kratochvíl předložili vládě do 31.8. zprávu o odstranění nedostatků.Ta zpráva byla předložena poslanecké sněmovně, ale dnes nebyla předložena vládě.
Kubík, MFD: Ještě k tomu oficiálnímu stanovisku předsedy ÚSIS, můžete mi říct, jaké bylo?
Libor Rouček: Má asi devět stránek. Vyjadřuje se ke všem zjištěním, říká, kdo nese za konkrétní nedostatky konkrétní zodpovědnost.
Šístková, Právo: Já jsem se chtěla zeptat, jestli se vláda zabývala stížnostmi, podanými u Evropského soudu pro lidská práva proti ČR a zda v této souvislosti se zabývala stížností, která postupuje u tohoto soudu a týká se Moravcovy Kreditní a průmyslové banky. Děkuju.
Libor Rouček: Tímto bodem se vláda ještě nezabývala, ale bude ho projednávat dnes večer.
Viktor Goméz, Bridge News: Já jsem se chtěl zeptat nejdřív pana ministra Fencla, jestli se vláda zabývala tím, kdy asi budou vydány dluhopisy, a druhá otázka, jestli se vláda zabývala nabytím akcií České spořitelny Erste bankou?
Fencl: Jsou v podstatě dvě možnosti. Buď navýšení dluhopisové služby bude řešit současně s řešením státních dluhopisů rozpočtový schodek loňského roku, anebo to bude samostatný zákon o vydání dluhopisů taktéž na zasedání poslanecké sněmovny v září, čili já předpokládám, že ke schválení vydání těchto dluhopisů dojde v září.
Libor Rouček: K tomu druhému dotazu - bod o nabytí akcií České spořitelny Die Erste byl dnes zařazen mezi body, které jsou určeny pro informaci členů vlády, ale na návrh vlády byl přeřazen do normální agendy a bude projednáván příští týden.
Němec, ČT: Chtěl jsem se zeptat, zda obsahuje materiál o opatření k lepšímu výběru daní nějaký odhad, nějakou kvantifikaci, nakolik by se ty daně měly zlepšit, ten jejich výběr?
Libor Rouček: Přesný odhad byl v tom druhém materiálu, tzn. v sociálním zabezpečení. Tam se jednalo o náklady ve výši 200 milionů korun a výnos by měl dosahovat 1 miliardy. V tom druhém materiálu částky přesně specifikovány nebyly.
Josef Kopecký, Zemské noviny a Slovo: Já bych se chtěl zeptat k náhradám zemědělců. Takže v tuhle chvíli je zřejmé, že se bude rozdělovat pouze 200 milionů, pochopil jsem to tak správně?
Jan Fencl: Ano, teď aktuelně se bude rozdělovat 200 milionů a další peníze, předpokládám, budou na cestě k zemědělcům, řekl bych v období, které bude následovat po schválení dluhopisového programu na zářijové poslanecké schůzi.
Libor Rouček: Děkuji vám za oba ministry a přeji hezké odpoledne.