Historie minulých vlád
Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 20. září 1999
Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Děkuji za zavření dveří. Jak víte, dnes byl na programu jeden jediný bod a tím byl Návrh státního rozpočtu. V 16:55 zasedání vlády skončilo a jak premiér, tak ministr financí vás seznámí s výsledky. Nejprve udělím slovo premiérovi.
Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, chtěl bych s potěšením konstatovat, že vláda dnes schválila Návrh zákona o státním rozpočtu a to poměrem hlasů 15 pro, nikdo proti a jeden se zdržel hlasování. Jak víte, nikdy neuvádím jmenovité výsledky hlasování a velmi bych poprosil toho, kdo neumí zacházet s mobilem, aby se to už konečně naučil. Nikdy neuvádím jmenovité výsledky hlasování, nicméně toto skóre ukazuje, že vláda se jako obvykle po velmi zajímavé a dlouhotrvající diskusi uměla dohodnout a to je samozřejmě dobře. Vláda, ale to vám podrobně řekne místopředseda a ministr financí Pavel Mertlík, přitom vycházela z toho, že je její povinností, aby plnila své programové prohlášení i ve věci zostřeného boje proti daňovým únikům a daňovým nedoplatkům.
Došlo k poměrně malému a realistickému zvýšení odhadu ekonomického růstu v příštím roce z 1 % na 1,4 % a k mírnému snížení, také jenom o několik desetin procenta, abychom byli realisty, odhadu vývoje nezaměstnanosti.
Prostředky věnované z tohoto rozhojnění rozpočtových příjmů mají být orientovány především na prorůstová opatření, která dále zvýší dynamiku postupně se obnovující české ekonomiky. Toto je základní sdělení a nyní bych už poprosil o slovo Pavla Mertlíka.
Pavel Mertlík, ministr financí: Já začnu nějakými souhrnnými čísly. Celková struktura rozpočtu byla schválena v následující podobě. Teď budu uvádět pouze zaokrouhlená čísla. O podrobné přesné číslo na jednotlivé miliony korun si můžete požádat až poté, co ministerstvo financí vydá příslušnou tiskovou zprávu, což bude asi zítra.
Příjmy státního rozpočtu byly schváleny ve výši 599,5 miliardy korun, výdaje státního rozpočtu ve výši 639,3 miliardy korun, z čehož vyplývá rozdíl v podobě deficitu, schodku, ve výši zhruba 39,7 miliardy korun. Jde tedy, oproti návrhu, který šel dnes do vlády o navýšení jak příjmů, tak výdajů řádově o částku 7,5 miliardy korun s tím, že jejich složení nebo způsob získání těchto dodatečných prostředků je následující.
Jednak v částce zhruba 5 miliard korun jde o převod z prostředků FNM a to ve výši zbytku inkasa vlády z prodeje ČSOB. Jak víte, podíl vlády, respektive ministerstva financí, vládu bezprostředně reprezentujícího, na kupní ceně ČSOB byl zhruba 11 miliard korun, z toho zhruba 6 miliard korun bylo využito v rozpočtu pro kalendářní rok 1999. Vláda se rozhodla využít i zbylých 5 miliard korun, které jí patří. Čili nejde o prostředky, které by patřily FNM, jde o prostředky vlády, které jsou deponovány na účtu zřízeném FNM. To za prvé.
Za druhé, zbývající 2,5 miliardy korun jsou prostředky, které vláda hodlá získat jednak zvýšením účinnosti výběru daní tak, jak o tom hovořil pan předseda vlády. Rovněž tak předpokládáme, že část této částky, spíše menší, bude pokryta, zejména v druhé polovině roku, dopady prorůstových opatření, která chceme uskutečnit a jsou rozpočtována zhruba ve výši 61 nebo 60 miliard korun. Předpokládáme tedy, že částečný efekt z těchto opatření se projeví jako daňový efekt v průběhu, zejména druhé poloviny, příštího roku. To jsou tedy dodatečné zdroje, které se vláda rozhodla zahrnout jak do příjmové, tak, ve stejném rozsahu, do výdajové stránky rozpočtu.
Nad rámec toho, co bylo dnes vládou navrženo, byly tedy prostředky v celkové částce zhruba 7,5 miliardy korun. Tyto prostředky byly rozděleny mezi jednotlivé kapitoly tak, aby byly v souladu s vládními rozpočtovými prioritami, jak byly už několikrát v minulosti uvedeny. Jde tedy o prostředky, u nichž, z velké části, očekáváme ony prorůstové dopady.
Nicméně některé částky byly použity i na běžné prostředky. Mezi tyto prostředky například patří navýšení spotřeby rozpočtů okresů zhruba o 1 miliardu korun. To uvádím jako příklad. Půjde jednak o posílení dopravní obslužnosti, posílení podpory regionálního školství, tady to je identické s rozpočtovými prioritami vlády a konečně o položku na zvýšení příspěvku na domovy důchodců, kde došlo v předchozím návrhu k neadekvátnímu krácení.
Chtěl bych říci, že tato miliarda navíc nepředstavuje žádnou zásadní korekci. Spíše jde o to, že do této oblasti se dodatečně promítly obdobné úpravy, k jakým došlo mezi 1. a 2. návrhem státního rozpočtu u ostatních kapitol, kde jsou správci, kteří nárokovali tyto položky. Čili to je příklad toho, o čem jsme dnes těch asi 7 hodin jednali. Šlo tedy o rozdělování této dodatečně nalezené částky.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Tolik na úvod a nyní máte slovo vy.
Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Děkuji. Já jsem se chtěl zeptat pana místopředsedy na ty priority, zda-li by je mohl zopakovat? Za druhé, u kterých položek došlo k nárůstu oproti letošnímu roku. Třetí otázka je obecnější a týká se 3. operátora mobilních telefonů. Pan ministr Peltrám měl předložit jakousi informaci o tom výběrovém řízení, zda-li ji předložil a s jakým výsledkem?
Pavel Mertlík, ministr financí: Já bych začal hned tím posledním, protože to je materiál, který jsem neviděl, takže se mi o něm bude velmi jednoduše hovořit. Pan ministr Peltrám jej panu předsedovi vlády předložil a pan předseda vlády jej nezařadil do dnešního jednání vlády vzhledem k tomu, že šlo o jednání o jednom jediném bodě a je na jeho uvážení, zda to bude vládou projednáno ve středu nebo někdy jindy.
Co se týče toho prvního dotazu, tak bych vyšel z částky zhruba 62 miliard korun, která byla schválena a vedle toho došlo k určitým korekcím. To, co nyní přečtu je 62 miliard korun tak, jak byly navrženy v materiálu, který byl předmětem dnešního jednání. Potom byly některé položky ještě zvýšeny v řádu spíše desítek a stovek milionů korun, leč byly zvýšeny. Čili nejde o zcela přesná čísla. Jde o částky, u nichž předpokládáme, že budou mít jednoznačně prorůstové efekty.
V kapitole ministerstva dopravy a spojů na dopravní infrastrukturu jde o částku 16 miliard 216 milionů korun. V letošním roce to bylo 15 miliard 470 milionů. Nárůst je 4,8 %.
V kapitole ministerstva průmyslu a obchodu je celkový rozsah 3 miliardy 357 milionů, v letošním roce to bylo 2 miliardy 408 milionů. Nárůst je 39,4 % a to s následující strukturou:
Programy zateplování Autom. řádk a úspor energií ? letos 300 milionů, příští rok 219 milionů, index 73 %, čili pokles o 27 %.
Podpora podnikání prostřednictvím ování Obrázek A Českomoravské záruční a rozvojové banky ? letos 1 miliarda 350 milionů, v roce 2000 1 miliarda 738 milionů, čili nárůst 28,7 %.
Rozvojový program pro lt. obrázek severní Moravu ? rok 1999 350 milionů, rok 2000 583 milionů, nárůst 66,6 %.
Stejný nárůst 66,8 %, v tomto případě, rozvojový program pro severozápadní Čechy, Poznámka čili ta vstupní částka pro rok 2000 ? návrh je 417 milionů, pro letošní rok to bylo 250 milionů.
Velmi významnou položkou bylo zainvestování průmyslových zón. Zde je ten index dokonce 253,5 %, čili zvýšení o 153,5 %. Pro příští rok je rozpočtováno 400 milionů 519 tisíc, předtím to bylo 158 milionů. Z praxe letošního roku se ukázalo, že tato položka je velmi efektivní.
Ministerstvo zemědělství, tam došlo k poklesu. Celková rozpočtovaná částka pro příští rok je 10 miliard 607 milionů, pro letošní rok to bylo 11 miliard 84 milionů, čili index je 95,7 %. Z toho pokles Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu je zhruba o 25 %, podpora agrokomplexu jako celek, pokles téměř o 6%. Na straně druhé vodohospodářská infrastruktura, důležitá rozvojová položka, má narůst o 41,1 %.
Velmi důležitá je kapitola ministerstva práce a sociálních věcí, v níž je aktivní politika zaměstnanosti. Tam je nárůst o 75,6 %. Z letos rozpočtované 1 miliardy 993 milionů na 3 miliardy 500 milionů, jako reakce na narůstající problémy nezaměstnanosti.
U ministerstva pro místní rozvoj, kde, jak známo, je rozpočtována otázka bytové výstavby, je celkový nárůst výdajů 9,4 %. V návrhu rozpočtu na příští rok je to 5 miliard 218 milionů, letos to byly 4 miliardy 770 milionů, přičemž výstavba nájemních bytů je na stejné úrovni, ale u podpory hypotečního úvěrování je nárůst o 60 %. U oprav bytového fondu je nárůst 48,6 % a naopak u podpory regionálního rozvoje je stav 83,8 % loňského stavu, čili tam je pokles asi o 26 %. Vedle toho však jsou ty programy na podporu severních Čech a severní Moravy. Čili ty jsou v jiné kapitole a sem to není promítnuto.
Takže, kdyby se to shrnulo přes různé kapitoly, tak u regionální politiky jako celku Publikace Tiskove_informaceCinno je poměrně značný nárůst v řádu 20 ? 30 %.
Pak jsou to významné položky ve všeobecné pokladní správě. Uvedu jenom některé příklady st_vladyRady_vybory_komiseMinistrEUR jako výdaje na stavební spoření ? nárůst 15 % a podobně.
A konečně v neposlední ady_vybory_komise_LRVWTD šablonyRady řadě výdaje na výzkum a vývoj ? nárůst 22,2 %. Celkový nárůst těchto prorůstových položek proti letošnímu roku je 16 %.
Miloš Zeman, předseda vlády: Děkuji. A já bych Pavla Mertlíka jenom doplnil nejnovější aktuální informací. I když se jedná o relativně malé částky, mohou mít určitý efekt, takže dnes vláda například rozhodla o uvolnění 15 milionů korun, jako dotace kulturním časopisům, 61 milionů korun jako dotace, tedy navýšení dotací, abychom si rozuměli, nevládním organizacím, zvýšila o 15 milionů korun dotace nejenom na olympiádu, ale i na abylimpiádu a paralympiádu a jak se jmenují tyto akce zdravotně postižených a potěšíme i naše hasiče, protože jim uvolnila 218 milionů korun zejména na modernizaci jejich techniky, ale i na další opatření a potěšila samozřejmě i naše školáky, protože, kromě jiného, uvolnila _vybory_komise_VDKRady_v 240 milionů korun na program ?Leonardo?, který realizujeme společně s EU a který je tedy s EU kofinancován. Znovu opakuji, že proti částkám, které uváděl Pavel Mertlík, jsou to poměrně malé částky.
Většími částkami jsou například asi 450 milionů korun navýšení na dotace domovů důchodců, dále navýšení prostředků na dopravní obslužnost, na regionální školství, ale také asi 450 milionů korun, prostředky, které se týkají kongresu Mezinárodního měnového fondu, který, jak víte, bude v Praze příští rok.
Takže, jak vidíte, ty korekce nejsou nijak dramatické a směřují spíše k doladění státního rozpočtu, než k zásadním změnám jeho struktury. Shodujeme se ovšem v tom, že tento rozpočet je poslední rozpočet tohoto typu, protože změny typu zavedení sociální pojišťovny nebo zřízení regionální samosprávy si sami o sobě vyžádají podstatné přestrukturování dosavadních rozpočtových pravidel.
Dále bych chtěl uvést, a chtěl bych za to poděkovat ministru financí, že je to první rozpočet, který je doprovázen jednak čtyřletým fiskálním výhledem a jednak i analýzou vnitřního dluhu, která zahrnuje i dluh tzv. transformačních institucí.
Daniel Častvaj, Česká televize: Já jsem se chtěl zeptat, jaká konkrétní opatření chystáte ke zvýšení účinnosti výběru daní? A pak ještě k navýšení výdajů, vy jste avizovali navýšení o 16 miliard, máme si těch dnešních 7,5 miliard k těmto 16 přičíst nebo jde skutečně o redukci a celkové navýšení o 7,5 miliard.
Pavel Mertlík, ministr financí: Ne, bylo to pochopeno správně. K těm 16 navíc 7,5 miliardy, čili to je dodatečně k tomu. Ty tituly jsou dva, které jsem uvedl. 2,5 miliardy, v podstatě dvě položky, zlepšení kvality výběru daní, zejména daňových nedoplatků a očekávané daňové efekty z dopadů prorůstových opatření a v rozsahu 5 miliard zahrnutí výnosu zbytku podílu vlády na privatizaci ČSOB, což je legitimní položka, která je nad rámec běžného využití výnosu z privatizace, protože v tomto případě šlo o vlastnictví, které patří vládě, nebylo deponováno ve FNM. Byla to zvláštní vlastnická struktura. Část měla vláda, část národní banka a část FNM, čili vláda sáhla po tom zbytku svého dílu.
Co se týče té první otázky a těch konkrétních opatření, těch je celá řada. Jedním z nich, a asi zásadním, je postupné posilování funkce daňové a celní správy a zavádění různých kroků, které souvisí s navrhovanými změnami zákonů. Já bych především upozornil na navržené technické novely zákona o dani spotřební a zákona o DPH. Ta DPH už prošla vládou a je v parlamentu, u té daně spotřební se tak stane včas, do říjnové schůze.
My předpokládáme, že v oblasti tzv. vratky u těchto daní, se nám podaří zlepšit techniku výběru a především zamezit různým formám zneužívání, ke kterým tady docházelo v minulosti. To je také jeden z důvodů změn té techniky výběru, která v těchto novelách je. Toto jsou příklady toho, kde vidíme možnosti řešení. V zásadě to je výsledek trvalého tlaku vlády na ministerstvo financí, aby zlepšovalo svoji práci.
Chtěl bych říci, že už v tomto kalendářním roce se ukazuje, že výběr daní se mírně zlepšil oproti minulosti a věříme, že tento trend bude pokračovat.
Miloš Zeman, předseda vlády: Zde by snad bylo dobré doplnit, že rozpočet je samozřejmě koncipován jako úsporný. Na té jeho základní orientaci se nic nemění. Tuším, že se u běžných provozních výdajů se jedná zhruba o 90 %, tedy o poměrně rasantní snížení o 10 % proti současnému roku a to v nominálních hodnotách. Kromě toho bych rád konstatoval, že se nic v zásadě nemění ani na jistém omezení platového fondu pro státní zaměstnance, což vůbec neznamená, že by nemohlo dojít k růstu jejich průměrné mzdy, ale znamená to redukci mnohdy přebujelého byrokratického aparátu, redukci prováděnou samozřejmě selektivně, nikoli plošně.
Jan Lopatka, Reuters: Pane ministře financí, já se marně snažím dopočítat celkových čísel. Původní návrh ministerstva financí mluvil o příjmech ve výši 567,9 miliard, potom byl navýšen o 15,8 miliardy, to vychází jako 583,7, ale do 599,5 ještě pořád chybí 16 miliard a ne 7,5, o kterých hovoříte vy. Takže celkový rozdíl mezi tím úplně prvním návrhem a návrhem schváleným vládou je 31,6 miliardy. Mohl byste, prosím, rozklíčovat odkud celá tato částka přijde? A druhá věc je, s jakým odhadem inflace rozpočet počítá?
Pavel Mertlík, ministr financí: Tak ta druhá otázka je jednoduchá, protože ji mám napsanou na papíře. Jde o 4,4 %, což je střed toho intervalu odhadů ministerstva financí, nicméně, co se týče těch prvních údajů, protože jsem to ybory_komise_RLP počítal ?v ruce?, než jsem šel na tiskovou konferenci, tak doufám, že jsem to řekl správně. To navýšení, které bylo a bylo dnes upravováno, bylo skutečně v té částce 7,5 miliardy, které byly nad těmi 16 miliardami, o kterých se hovořilo před tím. Čili 16 plus těchto 7,5 miliardy. Když vezmete ten původní návrh, který byl vládou projednáván zhruba před 10 dny, tak řádově 16 miliard je rozdíl mezi tamtím návrhem a tím, co šlo dnes plus k tomu 7,5 miliardy korun.
Rejchrtová, Hospodářské noviny: Nezlobte se, ale mohli bychom si říci ta původní čísla, čísla po navýšení o 16 miliard a definitivní čísla ještě jednou, abychom neudělali chybu?
Miloš Zeman, předseda vlády: Není vyloučeno, že ji uděláme i my, protože zasedání skončilo 5 minut před 16 hodinou a teď to Pavel Mertlík, jak sám Rady_vybory_komise_VVZPO řekl, sčítá ?v ruce?, protože tam byly některé, i když už celkem drobnější korigující zásahy do rozpočtu. Takže si myslím, že by bylo dobré položit teď ještě jednu otázku a ač nejsme vybaveni kalkulačkou, Rady_vybory_komise_RKPPRad přesčítat ty změny ?v ruce?. Tam jsme 7 hodin probírali jednotlivé položky a teprve nyní to sumarizujeme.
Antonín Zámyslický, televize Prima: Udělali jste první krok, schválili jste návrh rozpočtu. Co bude teď? Rozpočet musí projít parlamentem, takže jakým způsobem předjednáte s ostatními politickými stranami to, aby ten rozpočet prošel takto navržený, protože většinou se o rozpočet ve sněmovně svádí velký boj?
A druhá otázka, středočeská ČSSD dnes vyzvala pana vicepremiéra Egona Lánského, aby odstoupil ze své funkce a to jak kvůli svému rakouskému kontu, tak kvůli jeho fungování ve vládě. Vy jste řekl, že počkáte na šetření ČNB, nicméně to je v podstatě úder z vlastních řad, takže přihlédnete k tomu, až budete uvažovat o tom, zda Egona Lánského odvoláte? Děkuji.
Miloš Zeman, předseda vlády: Pokud jde o druhou otázku, budu se řídit vzorem Pavla Mertlíka, který také vždy odpovídá na druhou otázku, protože je jednodušší. Já jsem jasně řekl, z čeho budu vycházet v případě Egona Lánského. Budu vycházet jednak z hodnotící zprávy Evropské komise a jednak ze správního řízení, které provádí ČNB. Oba dva tyto dokumenty by měly být známy zhruba začátkem října, takže nehrozí žádné velké časové zpoždění.
Pokud jde o prohlášení středočeské organizace ČSSD, já bych to nehodnotil jako úder z vlastních řad. Já bych to hodnotil jako legitimní stanovisko jedné z regionálních organizací, která má samozřejmě právo na svůj názor.
Teď k té první otázce. Samozřejmě, že probíhají jednání se všemi poslaneckými kluby v poslanecké sněmovně. Já sám se domnívám, že jistá forma podpory vládního návrhu státního rozpočtu by u racionálně uvažujících, byť opozičních poslanců, měla být dána jednak výsledky ekonomiky v tomto roce a jednak dosavadním schodkem státního rozpočtu, respektive jeho pokladním plněním.
Jak víte, známý ekonom Jan Ruml kdysi predigoval, že tento schodek skončí 100 miliardami korun. Nic takového se nezdá být oprávněné. Víte, že koncem srpna bylo pokladní plnění ve schodku pouze 5,5 miliardy korun, i když se samozřejmě v posledním kvartálu prohlubuje, protože tam dobíhají investiční výdaje. Odhad ministerstva financí u místních rozpočtů, byť by to samozřejmě nebylo předmětem zákona o státním rozpočtu, je dokonce přebytek místních rozpočtů ve výši asi 5 miliard korun.
Kromě toho, i když někteří ekonomové si pletou meziroční srovnání s mezikvartálním růstem a tvrdí, že HDP vzrostl o 0,3 %, chci konstatovat, že tam, kde se srovnává čtvrtletí se čtvrtletím, se míra růstu měří srovnáním objemu daného čtvrtletí se čtvrtletím předchozím a zde je růst 3,6 %, po očištění od sezónních vlivů. Doufám, že i to bude vzato v úvahu.
Krátce řečeno, zdá se, že se nám podařilo vybrat ono padající letadlo, ale samozřejmě to nevylučuje, že na palubě tohoto, nyní již mírně stoupajícího, letadla vybuchne bomba, pokud opoziční strany dojdou k názoru, že právě teď, když se ekonomická situace zlepšuje, je čas k protiúderu. Chtěl bych ovšem upozornit, že rozpočtová nestabilita by výrazně narušila počínající pozitivní procesy, ať už se jedná o naši kredibilitu, měřenou i přílivem zahraničních investic nebo o mezinárodní raiting České republiky a o další parametry. Doufám tedy, že převládne odpovědnost nad osudy této země nad partajní, nechci říci zrovna zavilostí, ale dejme tomu zaujatostí.
Pavel Mertlík, ministr financí: Já už jsem zde zjistil, v čem byla chyba. Chyba byla na mé straně, takže si musím velmi posypat hlavu popelem a kdybych použil oblíbeného jazyka pana předsedy, tak bych musel říci: ?Mea culpa, mea maxima culpa?. Problém je v tom, že jsem počítal z papírku, kde už bylo těch 5 miliard za ČSOB zahrnuto, takže jsem je započítal dvakrát, když jsem to sčítal. Takže ta původní čísla, která jsem tak slavnostně prohlásil jsou špatně, teď už je řeknu opravdu dobře.
Bude to 594 miliard příjmů, 633,8 miliard výdajů a deficit zůstává 39,7 miliardy. Čili těch 5 miliard jsem tam započítal omylem dvakrát, protože jsem si myslel, že počítám na původní papíry a měl jsem mezipapír z průběhu dalšího jednání, takže za to se omlouvám. Podobné matení novinářské veřejnosti mi není vlastní, nicméně, když něco člověk počítá na papírku 5 minut předtím, tak se to může stát. Takže 594 miliard jsou celkové příjmy státního rozpočtu, celkové výdaje jsou 633,8 miliardy a 39,7 miliardy je ten deficit.
Lucie Bradáčová Bloomberg: Nám tam nevychází ještě ta desetina, když to odečteme. Je to 39,7 nebo 39,8? My skutečně musíme být přesní.
Pavel Mertlík, ministr financí: Já tady mám 594,049, já jsem zaokrouhloval, čili saldo se nezmění, zůstane necelých 39,8.
Lucie Bradáčová, Bloomberg: Můžete ještě říci jaký je odhad nezaměstnanosti?
Pavel Mertlík, ministr financí: Celoroční průměr je 11,2 %. 1,4% tempo růstu a 4,4 % průměrná celoroční míra inflace.
Denisa Svobodníková, ČTK: Pane premiére, zaměstnanci ČKD Dopravní systémy dnes demonstrovali za vyplácení mezd. Jakým způsobem bude vláda řešit situaci v ČKD Dopravní systémy? Vstoupí do jednání s Konsolidační bankou nebo stanoví urychleně podmínky pro vstup strategického partnera?
Miloš Zeman, předseda vlády: Vláda toto již učinila a to na několika frontách. O jedné vám řekne místopředseda Mertlík. Podle mých informací je dohodnutý úvěr od České spořitelny, ze kterého by měly být vyplaceny tyto mzdy. Přiznávám se, že nechápu, proč došlo k několikadennímu, podle mého názoru zbytečnému, zdržení.
Co se týče druhé záležitosti, jednal jsem společně se svými kolegy jak s představiteli Alstomu, tak s představiteli firmy Siemens, protože samozřejmě perspektivním řešením je vstup zahraničního strategického partnera. Jak se zdá, tak v současné soutěži, dá-li se to soutěží nazvat, vede firma Siemens. Takový je momentální stav.
Pavel Mertlík, ministr financí: Já bych jenom doplnil, to financování výroby vozů metra je zajištěno až do prosince. Budou se na něm podílet Česká spořitelna, Konsolidační banka a také Dopravní podnik hlavního města Prahy. Je to výsledek poměrně složitého jednání, kde to ty příslušné úvěrové výbory bank schválily v průběhu minulého týdne. Dnes došlo k určitému časovému zpoždění, které by však nemělo narušit celý ten průběh toho financování, takže požadavky zaměstnanců by měly být v tomto smyslu uspokojeny.
Jiří Nádoba, Mladá fronta Dnes: Já bych se rád zeptal, jestli byste, pane ministře, mohl ta čísla o státním rozpočtu doplnit nějakými odhady na letošní a na příští rok. V jakém schodku skončí veškeré veřejné finance a zda-li nebudou překročena 3 % HDP, jak bylo řečeno, tuším, v programovém prohlášení?
Pavel Mertlík, ministr financí: Pro letošní rok se zdá, že v žádném případě překročena nebudou. Náš současný odhad je někde kolem 2,8 % za souhrn veřejných rozpočtů. Možná se to číslo spíše zlepší, než zhorší. Bude prostě někde těsně pod 3 %.
Pro příští rok, nicméně, počítáme s tím, že dojde k nárůstu a ten nárůst, pokud bude schválen rozpočet v té podobě tak, jak byl tady y_vybory_komise_RVEIVláda ČRRady_vybory_komis navržen, tak by se měl pohybovat někde v rozptylu mezi 3 ? e_RZRKÚřad vládyRady 4 %. Řekněme 3,6 ? 3,7 %, uvidíme přesně. Domnívám se osobně, že v tom problém není, pokud by šlo o jednorázovou odchylku, což zároveň předpokládáme.
Mimochodem, jak EU, tak washingtonské instituce doporučují ČR možnost jít do mnohem rasantnějšího schodku pro příští rok. Vláda je v tomto směru zdrženlivější a to nejenom pro politické bariéry, o kterých zde byla řeč, o potřebu vyrovnávání s parlamentní opozicí, ale i z meritorních, věcných důvodů.
Chtěl bych však velmi podtrhnout to, co zde řekl pan předseda vlády. Rozpočet, který vznikl, takovýmto v podstatě setrvačným způsobem, je skutečně poslední rozpočet s touto strukturou. Důvodů proto je několik.
Za prvé, v příštím roce předpokládáme vznik dvou významných mimorozpočtových fondů, které převezmou významnou část kapitálových výdajů, které pak už nebudou rozpočtovány pouze průběžně, ale také, ve významné míře, kapitálovým vkladem z výnosů z privatizace, čili ten systém, kdy se běžnými příjmy, tj. daňovými příjmy, financují kapitálové výdaje, bude tímto způsobem omezen přechodem na fondové hospodaření.
Za druhé, po rozhodnutí o tom, jakým způsobem bude provedena reforma veřejné správy dojde k významnému přesunu kompetencí na kraje a spolu s tím také k přesunu financování na kraje. Čili rozpočet centrální vlády zeštíhlí a částečně bude nahrazen rozpočty samosprávných krajů.
Konečně za třetí, vláda v maximální míře urychluje plnění harmonogramu penzijní reformy. Počítá se vznikem Všeobecné penzijní pojišťovny, či sociální pojišťovny počínaje rokem 2001. Netvrdím, že to bude od 1. ledna 2001, to se asi nepodaří stihnout, i když bychom rádi, nicméně v průběhu roku 2001. Pouze z těchto tří důvodů, a to jsem nehovořil o příjmové straně rozpočtu v této fázi, vyplývá zcela jasně, že dojde ke strukturální změně státního rozpočtu a soustavy veřejných financí, veřejných rozpočtů u nás.
Spolu s tím by měly být a budou řešeny i otázky fungování toho celku. Například je to otázka takové té pupeční šňůry mezi budoucí sociální pojišťovnou a rozpočtem. Ta by neměla být automatická tak, jako je tomu dnes při přelévání prostředků z důchodového účtu do ostatních položek rozpočtu a naopak. Toto bude zamezeno, kromě určitých výjimečných případů, podobně, jako je tomu v případě Všeobecné zdravotní pojišťovny. Podobné kroky budou i v těch ostatních oblastech.
Jiří Nádoba, Mladá fronta Dnes: Pane předsedo, mohl byste obhájit před voliči, proč se vláda bude odchylovat od svého programového prohlášení? Tady máme naprosto konkrétní případ, kdy půjdeme přes ta 3 % stanovená Maastrichtskými kritérii.
Miloš Zeman, předseda vlády: Tak za prvé, Maastrichtská kritéria jsou, jak dobře víte, pane redaktore, kritéria pro vstup do evropské měnové unie, nikoli pro vstup do EU jako takové a chtěl bych upozornit, že to, jak už řekl pan místopředseda Mertlík, považujeme za krátkodobou oscilaci, která je plně v souladu, dokonce i s doporučením Mise Mezinárodního měnového fondu a dalších institucí. Ukázalo se, že deficitní financování dokáže skutečně akcelerovat ekonomický vývoj. Kromě toho se ukázalo, že vzhledem k poklesu úrokových sazeb si můžeme dovolit o něco větší rozsah dluhu, při nižší hodnotě dluhové služby, protože tento dluh roste pomaleji, než klesají úrokové sazby. Takže je to krátkodobý manévr, který bude proveden v roce 2001 a který, podle mého názoru, dávno před tím, než budeme v EU bude nahrazen ekonomickým růstem.
V této souvislosti bych rád konstatoval jednu věc, kterou si málokdy uvědomujeme. My samozřejmě oficiálně slyšíme, že hlavní důvody, které brzdí náš vstup do EU jsou legislativní a přiznejme si upřímně, že EU se obává toho, že jsme jedinou středoevropskou ekonomikou, která až dosud procházela fází hospodářského poklesu a že tedy chceme-li vstoupit do EU, musíme i za cenu tohoto deficitního financování, které se osvědčilo, oživit ekonomický růst. Je to krátkodobá výchylka a není procenticky významná.
Lucie Marková, Mladá fronta Dnes: Já se omlouvám, že se vracím ještě jednou k těm sumám, ale pokusila jsem se to ještě jednou sečíst, ale ten původní rozpočet, se kterým jste byli na vládě před těmi dvěma týdny byl 567,9 miliardy. Když k tomu připočtu těch 15,8 a potom 7,5, tak se dostávám k částce 591 a stále mi tam asi 3 miliardy zacházejí. Jestliže tam bude chyba v součtu, tak nám to čtenáři neodpustí.
Eduard Janota, náměstek ministra financí: Já bych chtěl potvrdit opravená slova pana místopředsedy vlády, že dnešní stávající příjmy jsou 594,048, chcete-li přesně a saldo zůstává stejné 39,777, čili 39,8 miliardy korun, rozdíl jsou výdaje. Asi máte údaje, nevím odkud, ale toto jsou čísla správná, protože my jsme šli na dnešní jednání s tím, že jsme v podstatě navýšili výdaje o 2 miliardy a dořešili jsme krytí příjmů o 5,5 miliardy korun, to znamená, že s těmito čísly jsme šli do dnešního jednání. Chcete-li, během půl hodiny vám to zpřesním i na miliony.
Lucie Marková, Mladá fronta Dnes: 567,9 miliard byl ten původní návrh, který jsme měli všichni k dispozici po minulém jednání vlády. To myslím, že bylo číslo, které zveřejnily všechny noviny po minulém jednání vlády.
Eduard Janota, náměstek ministra financí: Navýšily se daňové příjmy o 14 miliard, nedaňové příjmy o 1 miliardu, pojistné na sociální zabezpečení o 1,1 miliardy korun a dnešním dnem se navýšily příjmy z prodeje ČSOB o 5 miliard a další příjmy lepším výběrem daní o 2,5 miliardy korun. Troufám si tvrdit, že jsem to řekl přesně a že ta částka je taková, jak tady sdělil pan místopředseda vlády.
Pavel Dumbrovský, televize Nova: Já bych se chtěl zeptat pana předsedy, zda věříte, že ten negativní postoj opozice k dosavadnímu návrhu rozpočtu se po dnešku změní a opozice pro něj bude hlasovat?
Miloš Zeman, předseda vlády: Pane redaktore, my jsme se snažili vyjít opozici vstříc tím, že nám opozice, podle mého názoru, docela právem vytýkala, že když jsme sami byli opozicí, tak jsme vyzývali k lepšímu výběru daní a jak vidíte a jak jste slyšel i z výkladu místopředsedy Mertlíka, k rozhojnění daňových příjmů nedochází zvýšením daní, ale zvýšením výtěžnosti daní, což, jak jistě víte, není jedno a totéž.
A my jsme dnes na vládě v diskusi upozorňovali na ten narůstající trend daňových nedoplatků, který dosáhl již přibližně 90 miliard korun a i když samozřejmě všichni víme, že, zejména, u starých nedoplatků jsou to těžko dobytné pohledávky, u těch novějších daňových nedoplatků lze určitou částku zpátky vydobýt.
Čili my vyhovujeme přání opozice a jak říkala teta Kateřina v Jirotkově Saturninu: ?Chtěl bych vidět toho smělce, který by kritizoval vládu za to, _vybory_komise_RVVRady_vybory_komise_RNNO že se snaží lépe vybírat daně.?
Denisa Svobodníková ČTK: Ještě k tomu ČKD, můžete mi říci v jaké výši byl dohodnut ten úvěr u České spořitelny?
Pavel Mertlík, ministr financí: To je otázka, která se týká České spořitelny, stejně jako všechny ostatní úvěry a taková věc je předmětem bankovního tajemství.
Libor Rouček, mluvčí vlády: To je tedy pro dnešek vše, děkuji za pozornost a jenom připomínám, že v 19:30, pokud máte o to zájem, je krátký brífink k otázce obchvatu Plzně.
