Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 21. února 2000

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Dámy a pánové, dobrý den. Vítám vás na dnešní tiskové konferenci po skončení schůze vlády ČR s tím, že, jak víte, předseda vlády a mluvčí vlády spolu s některými dalšími členy kabinetu jsou na státní návštěvě Francie. Dnešní schůzi řídil místopředseda vlády pro legislativu pan Pavel Rychetský, kterého zde dnes vítám a spolu s ním další dva členy vlády, pana ministra zemědělství Fencla a pana ministra zdravotnictví Fišera, který je dnes, pokud vím, nováčkem na této tiskové konferenci.
Ti z vás, kteří studovali program schůze vlády na internetu, vědí, že na něm bylo 12 bodů. Dnes ještě přibyly dva body další. Jeden se týkal personální výměny ve správní radě ČD u zástupce státu a jeden se týkal návrhu na uvolnění finančních prostředků ze státního rozpočtu na transplantaci jater šestiměsíčního děvčátka v SRN. Všechny tyto body byly projednány s tím, že bod číslo 3 byl z programu stažen, jelikož bylo přáním nepřítomných členů kabinetu se zúčastnit projednávání tohoto bodu. S body číslo 5 a 6, což byly poslanecké iniciativy, kabinet při dnešním jednání nesouhlasil a ostatní zmíněné body byly projednány. Já bych teď požádal o úvodní slovo místopředsedu vlády pana Rychetského.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vážené dámy a pánové, hezké odpoledne. Já si myslím, že vás asi nejvíce bude zajímat skutečnost, že vláda ve velmi rychlém tempu, z hlediska normálních legislativních procedur, schválila Návrh zákona, kterým se pro léta 2001 a 2002 stanoví mimořádné opatření při určování platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců, státních zástupců, předsedy Komise pro cenné papíry a členů prezidia Komise pro cenné papíry.
Ve skutečnosti jde o stručný návrh zákona, kterým se až do konce roku 2002 zmrazují platy všech představitelů státní moci, tj. členů vlády, prezidenta, ćlenů obou komor parlamentu a dále představitelů vybraných státních orgánů a dále všech soudců a státních zástupců v této zemi.
Důvod pro který tento návrh zákona považuje vláda za nutné předložit parlamentu - a doufám, že i prosadit - je ten, že, jak známo, platy všech těchto představitelů a nejenom platy, ale i náhrady výdajů, tj. ty různé cestovní náhrady, náhrady na reprezentaci a podobně, se odvíjejí od nejvyšších tarifních sazeb platných v rozpočtové sféře pro státní zaměstnance včetně učitelů, lékařů a tak dále.
Tato konstrukce platného zákona, který byl výsledkem poslanecké iniciativy má jeden velmi nežádoucí efekt. Ten se projevuje v tom, že, kdykoli došlo ke zvýšení tarifů, nikoli platů, ale třeba jenom tarifů, to znamená včetně toho nejvyššího tarifu v rozpočtové sféře, došlo vždy ke zvýšení, a to násobnému zvýšení, nejen platů ústavních činitelů, ale dokonce i těch příplatků, těch nezdanitelných paušálních náhrad za výkon funkce, přičemž růst například těchto náhrad vůbec nesledoval vývoj spotřebitelských cen a celkovou inflaci a tyto náhrady se tedy navyšovaly automaticky. I když náklady na tyto výdaje se nezměnily, náhrady pro ústavní činitele neustále stoupaly. Dochází tak vlastně k efektu, kdy se zvětšuje propast mezi nejvyšším platem státního úředníka a platy ústavních představitelů a soudců.
Vláda má ovšem ještě druhý motiv. Ten první motiv vám je tedy asi jasný. Vláda uvažuje o tom, aniž bychom vám byli schopni říci více než to, co jsem vám právě řekl, že v následujících letech bude třeba ještě zvyšovat tarifní platy v rozpočtové sféře - to jistě pan ministr zdravotnictví slyší s radostí. Vláda ale nechce, aby se toto zvyšování projevilo tím, že se budou násobně zvyšovat platy ústavních představitelů.
Druhou skutečností je, že ovšem tento návrh zákona by sám o sobě nic neřešil, protože po dvou letech, jakmile by ten zákon přestal platit, by došlo ke zvýšení skokovému. Takže naše představa je taková, že do těch dvou let musí být napsán, předložen a schválen parlamentem úplně nový zákon o platech představitelů státu, soudců a ostatních vyjmenovaných státních funkcionářů, který nebude navázán na ten dosavadní model. Uvažuje se o tom, že ten nový zákon by se odvíjel od průměrného platu v ČR, ale to je věc, kterou také nelze v tuto chvíli jednoznačně předjímat, protože vláda napřed bude muset dostat od pana místopředsedy Špidly návrh věcného záměru toho zákona a potom paragrafované znění. To vše by se mělo stát tak, aby takový zákon platit nejpozději koncem roku 2002, kdy zákon, o jehož návrhu tady mluvíme, pozbude účinnosti.
Pak bych vás jen stručně informoval, abychom neztráceli čas, o tom, že vláda projednala dvě poslanecké zákonodárné iniciativy. Jedna je poslanecké iniciativa pana poslance Payna, další, kterou předložil poslanecké sněmovně, a to návrh, aby byl přijat ústavní zákon o lidovém hlasování o reformě veřejné správy. Vláda zaujala k tomuto návrhu zákona negativní stanovisko a to, abych tak řekl, ve všech dimenzích, které připadají v úvahu. Pokud se týče ústavního a legislativně-technického úhlu pohledu na tento zákon, myslíme si, že by to referendum vůbec nebylo možné, protože podle návrhu by měli v lidovém hlasování rozhodovat občané této země o otázce: "Souhlasíte s tím, aby byla provedena reforma veřejné správy podle souboru návrhů předložených vládou v roce 1999 Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR?" To není otázka, která je vůbec způsobilá pro referendum, protože občané neznají soubor návrhů předložených vládou poslanecké sněmovně, nevědí ani v jaké jsou fázi, nehledě k tomu, že, jak známo, příští týden bude druhé a třetí čtení, takže to referendum, i kdyby byl ten ústavní zákon přijat, by bylo v době, kdy už parlament vyjádří svou politickou vůli buďto tím, že ty zákony přijme, anebo tím, že je odmítne. Takže to referendum by bylo stejně naprosto nesmyslné.
Druhá poslanecká iniciativa je novela zákona, kterou se mění zákon o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků. Cílem této novely je, aby v případě, kdy se uskuteční převod pozemku na jméno, na jiného nabyvatele než na obec, byl pozemkový fond povinen upozornit nabyvatele, že na pozemku je liniová stavba nebo jiná stavba sloužící obecnému zájmu a aby současně se smlouvou o převodu takového pozemku zřídil k převáděným pozemkům věcné břemeno. Tento zákon též vláda doporučuje poslanecké sněmovně neschválit ze dvou prostých důvodů.
Pokud se týče toho prvního důvodu, tam, kde stát ví, že je liniová stavba, nejde vůbec o pozemek, který by bylo možno převádět podle uvedeného zákona, ty jsou z těch převodů vyňaty. A tam, kde to neví, tak nemůže upozornit žádného nabyvatele. Pokud se týče povinnosti v takových případech smlouvou zřizovat věcné břemeno, tak to je úplně nadbytečná právní úprava, protože pozemkový fond může, jak jsme slyšeli, smlouvou zřizovat věcné břemeno kdykoli to uzná za vhodné a je to potřebné. Nepotřebuje na to zákon. Tolik k těm bodům, se kterými jsem vás chtěl dnes seznámit.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Děkuji. Dodatečně vítám pana ministra pro místní rozvoj Císaře. A teď bych chtěl dát slovo panu ministru zemědělství Fenclovi, který dnes předkládal Návrh nařízení vlády, kterým se stanoví opatření a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Dámy a pánové, dobrý den. Já si dovolím vám představit nařízení vlády, které zavádí do českého zemědělství systém tzv. cukerního pořádku, který funguje v EU. To znamená, že pracuje se třemi formami kvót a stabilizuje sektor produkce cukrové řepy a bílého cukru na trhu v ČR.
Důvodem tohoto zavedení je křehkost upořádání a stability v sektoru cukru, a to nejenom u nás, ale v celé Evropě. Prostým způsobem by se ten problém dal vyjádřit tak, že tam, kde by tento princip nebyl nastaven, tak skončí pěstování cukrové řepy a produkce bílého cukru, protože ten bude vytlačen přebytky cukru, které se potulují po světových trzích a našly by si odbytiště právě v tomto teritoriu. A to by fungovalo tak dlouho, dokud by tady bylo české cukrovarnictví, čeští producenti a pak už by nebyl důvod zde neprodávat za jakékoli ceny produkci odkudkoli odjinud. Chci upozornit na dočasnost tohoto nařízení vlády. Ta dočasnost je dána tím, že v současné době je v poslanecké sněmovně zákon o intervenčním fondu a v okamžiku, kdy bude schválen, a já jsem přesvědčen, že bude, pak tady bude klasická zákonná opora pro řešení tohoto problému.
Důvod, proč je dnes potřeba urychleného přijetí, je dán skutečností, že pokud bude ještě několik tak hezkých dnů, jako jsme zaznamenali před chvílí, než začalo venku sněžit, tak zemědělci začnou venku sít řepu a pak už není co řešit. Chci konstatovat, že toto nařízení vlády je transpozicí závazků ČR podle článků 69 a 70 Dohody o přidružení do práv a povinností občanů a podnikatelů prostřednictvím zákona 252/1997 Sb. o zemědělství.
Chci konstatovat, že existuje prokazatelná souvislost ochranného opatření proti dovozu cukru přijatého podle pravidel Světové organizace obchodu v minulém roce, které bylo svým způsobem zpochybňováno ze strany Evropské dohody o přidružení, a podmínkou toho, aby toto řešení bylo bezkonfliktně přijato. Tou podmínkou bylo zavedení tohoto cukerního režimu. My jsme se také k tomu písemnou formou po ukončených jednáních v Bruselu zavázali.
Stručně a jasně řečeno, existuje tady cukrová řepa vypěstovaná na území ČR, existuje taky cukr třtinový, řepný, chemicky čistá sacharóza a ostatní druhy cukru, existuje tady národní kvóta ve výši 380 tisíc tun cukru, vývozní kvóta ve výši 95 tisíc tun cukru, na trhu jsou strategičtí výrobci cukru, to jsou ti, kteří produkují cukr posledních pět let a produkují minimálně 10 tisíc tun cukru ročně. Každý tento strategický výrobce-zpracovatel dostává kvótu, ta se dělí na podíl kvóty pro tuzemský trh a pro trh na vývoz. Protože v okamžiku, kdy se vnitřní trh začal stabilizovat, se pokusila řada iniciativ oživit cukrovary, kterých bylo původně v provozu 52 - v současné době je jich 11 - a uvést je znovu do života, pak v logice věci jsme museli první rok otevřít možnost pro přístup i těchto producentů cukru, čili nařízení vlády zavádí to, co se nazývá zvláštní individuální kvótou, která při splnění všech podmínek umožňuje vstup do tohoto systému.
Kvóta A je ta, která se uplatní na vnitřním trhu. Není podporována, není dotována, je ovlivňována minimální a maximální cenou jak na úrovni vstupu suroviny, tak výstupu cukru. To, co nespotřebuje vnitřní trh, tak to je kvóta B, ta je ve výši 95 tisíc tun, jak jsem řekl a tato kvóta musí být podporována na straně vývozu, ale zdroje na tento vývoz si vytváří cukrovarníci, kteří produkují cukr, čili nemá to nárok na státní rozpočet. Kvóta C je cukr, který nespadá ani do jedné ani do druhé kvóty a který může být volně obchodován, nicméně ne na vnitřním trhu. Musí být vyvezen a musí být vyvezen v hospodářském roce, to znamená do konce kalendářního roku.
Předpokládám, že toto nařízení vlády, které není ničím jiným, než kopií stejného systému v EU, zachová české cukrovarnictví. Pro vaši informaci, za první republiky bylo Československo největším exportérem cukru na evropském kontinentu. Exportovalo podstatně více než Francie a Belgie dohromady. Děkuji za vaši pozornost.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Já také děkuji. Jak už jsem se zmínil, pan ministr zdravotnictví dnes předkládal jeden bod a já bych ho poprosil o pár slov.

Bohumil Fišer, ministr zdravotnictví: Dámy a pánové, dovolte mi, abych řekl jenom několik slov k usnesení vlády ČR, kterým schvaluje poskytnutí částky 750 tisíc korun z kapitoly státního rozpočtu na úhradu léčení jedné pacientky. Je to malá holčička, které mají být transplantována játra v Hamburku. Já bych vás prosil, jednak jako ministr zdravotnictví a jednak jako lékař, abyste při plném zachování vaší povinnosti objektivně informovat veřejnost pokud možno nešířili diskusi ve veřejnosti o tom určitém případu ve sdělovacích prostředcích a tím nezvyšovali nebo neztěžovali osud rodičů, kteří žijí pochopitelně ve smutku z toho, že se jim narodilo děvčátko, které je postižené. Děkuji.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Já také děkuji. Jako poslední má dnes slovo pan ministr Císař, který předkládal návrh věcného záměru zákona o podpoře bydlení. Prosím ho teď o krátký úvod k tomuto bodu.

Jaromír Císař, ministr pro místní rozvoj: Dobrý den, dámy a pánové. Vy víte, že jsme první vláda, která se snaží způsobem odpovídajícím potřebám našich občanů podporovat bytovou výstavbu a také opravy bytového fondu. Ty podpory jsou zatím roztříštěné, nemáme jednotnou úpravu, takže cílem nového zákona je zřetelně vyjádřit vůli státu zákonnými normami stimulovat vybrané aktivity v oblasti výstavby a oprav bytů, dále pověřit vládu vydáváním prováděcích předpisů, které stanoví podmínky realizace jednotlivých zákonných norem podpory a také umožnit překlenutí nepříznivých dopadů, které vyplývají z rozpočtového pojetí fiskálního roku.
Ty naše podpory, pro vysvětlení, jsou navázány na rozpočtová pravidla a, jak známo, rozpočtová pravidla vyžadují, aby se uzavřely prostředky dané v kalendářním roce. Neumožňují převod prostředků z roku na rok. To by měl právě tento zákon umožnit. To znamená, že zákon by měl upravit základní podmínky pro poskytování jednotlivých forem podpor, vymezit subjekty, kterým budou tyto podpory poskytovány a také způsob kontroly a uplatňování sankcí v případě porušení stanovených podmínek a následného vymáhání vrácení poskytnutých prostředků v případě jejich neoprávněného čerpání.
Budou v zásadě dvě formy státní finanční podpory. Za prvé na výstavbu nových bytů a za druhé na údržbu, opravy a modernizace bytového fondu. Jak známo, v letošním roce nastartujeme tzv. "velký program oprav panelových domů", který doplní program, který byl doposud zaměřen jen na řešení havarijních případů panelových domů. To je ve stručnosti vše. Děkuji.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Děkuji. Tím končí první část naší tiskové konference a teď je čas na vaše otázky. Jako první pan Heřmánek Český rozhlas.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas - Radiožurnál: Dobrý den. Já jsem se chtěl zeptat na platy ústavních činitelů. Máte vyčísleno, jaké to zmrazení bude mít dopad do státního rozpočtu, to znamená, kolik se ušetří?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já musím říci, že ta otázka by musela být položena v kondicionále, aby měla smysl. Jaký by mělo dopad, kdyby k němu nedošlo a kdybychom zvyšovali platy v rozpočtové sféře? To samozřejmě přesně vyčíslit nejde. Jak jsem zdůraznil, toto rozhodnutí vlády má dva motivy. První je ten, aby vláda, bude-li potřebovat, mohla zvyšovat tarifní platy v rozpočtové sféře, aniž by současně zvyšovala platy představitelům státu, soudcům a tak dále. Druhý motiv je ten, že již dosavadní, tuším, že šestileté, fungování tohoto zákona způsobilo, že se příliš zvýšila propast mezi platy ústavních činitelů na jedné straně a platy v rozpočtové sféře, a to zejména v oblasti těch náhrad, a je tedy potřeba připravit úplně novou právní úpravu a vytvořit si pro ni časový prostor.
Takže proti současnému stavu k žádným úsporám nedojde. Pokud se ovšem budou zvyšovat platy v rozpočtové sféře, tak dojde k úsporám v tom směru, že se nebudou současně zvyšovat platy ústavních činitelů a soudců.

Olga Skalková, Hospodářské noviny: Otázka pro pana ministra Císaře. Dnes jste schválili věcný záměr návrhu zákona na podporu bydlení a jeden z těch důvodů, proč byl přijat, alespoň v tom zdůvodnění je, aby se zvýšilo množství peněz, které by šly na opravy bytového fondu. Můžete vysvětlit, jakým způsobem může ta zákonná forma zajistit zvýšení peněz?

Jaromír Císař, ministr pro místní rozvoj: Ano. Ta zákonná norma to samozřejmě sama o sobě nezajistí. Ta, jak jsem pravil, si vytváří zákonný podklad pro poskytování podpor. Samozřejmě očekáváme velmi silné možnosti od fondu bydlení, který je v parlamentu. V souladu s předpokládaným schválením fondu bydlení předpokládáme relativní pokles rozpočtových zdrojů a silná preference bude právě ze zdrojů ze Státního fondu bydlení. S tím zároveň předpokládáme, a to je takový třetí zdroj ze státního rozpočtu, který má charakter mandatorních výdajů, tam také chceme dosáhnout relativního zvýšení. Velkou část by měl postupně převzít Státní fond bydlení.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Já bych se rád zeptal, jestli dnes vláda rozhodla o koupi České národní budovy v New Yorku a zajímalo by mě, jak velkou částku bude muset český stát, v případě, že ta budova bude koupena, investovat do její opravy. A druhá záležitost, pan Marek hovořil o tom, že na programu byla změna ve správní radě Českých drah. Zajímalo by mě, jaká.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Na tu druhou otázku vám odpovím hned. Tam šlo o to, že pana Fiedlera, který zastupoval stát ve správní radě, by měl nahradit pan ing. Karásek. A teď prosím pana vicepremiéra k první otázce.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vláda rozhodla o odkoupení této budovy, která byla tradičně užívána českými krajanskými spolky v New Yorku, za symbolickou cenu 1 dolaru. Cena je dána tím, že ta budova je vskutku ve stavu vyžadujícím okamžitou rozsáhlou rekonstrukci. Podle podkladů předložených panem ministrem zahraničí si rekonstrukce vyžádá 235 milionů korun, které tímto vláda uvolnila, přičemž podle materiálu, který vláda schválila, by tato částka měla být získána prodejem jiných nemovitostí a zastupitelských úřadů ČR po světě, alespoň zčásti.

Antonín Zámyslický, televize Prima: Já bych se chtěl zeptat, zda na programu bylo i projednávání možnosti hlídání našeho vzdušného prostoru vojsky NATO. Bylo to alespoň v ČTK. Jak jsem vyrozuměl, vláda se tím nezabývala, nicméně, pane Rychetský, pokud můžete odpovědět v jakém stadiu to zrovna je, do jaké doby je možno změnit ústavu tak, aby se tak skutečně mohlo nad naším územím dít? Děkuji.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Návrh na změnu ústavy, která umožní zapojení ČR do integrovaných obranných systémů NATO, v tomto případě obranného systému protivzdušné obrany z roku 1959, byl předložen     Autom. řádkován poslanecké sněmovně ? teď to řeknu odhadem, v polovině prosince minulého roku, ale mohlo to být 10. nebo to mohlo být také 18. prosince. Prostě ještě před prosincovou schůzí. Na prosincovou schůzi byl tento návrh zařazen, jak si jistě pamatujete, byl na programu, leč nepřišel na řadu, takže je teď v prvním čtení toto projednávání návrhu na změnu ústavy zařazeno na té schůzi, která začíná zítra. Pevně doufám, že tentokrát na tento bod přijde řada. Dokud nedojde k této změně ústavy, pokud by bylo nutno - zatím říkám, že taková potřeba nevznikla - přijmout nějaká opatření, a nejsme nikým tlačeni časově v tomto směru, pak by nezbylo, do té doby, než ke změně ústavy dojde, ad hoc požádat tak, jako žádáme ve všech případech přijímání a vysílání vojsk, o souhlasné usnesení obou komor parlamentu. Zatím taková naléhavá potřeba není.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas - Radiožurnál: Ještě mám upřesňující dotaz na pana ministra Císaře. Vy jste řekl, že se tímto zákonem má určitým způsobem překonat fiskální rok, to znamená umožnit převody peněz do dalšího roku. Může to být ovšem jen prostřednictvím Státního fondu na podporu bydlení, jinak to asi nepůjde. Je to tak?

Jaromír Císař, ministr pro místní rozvoj: Ano, je to tak.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Takže to je pro dnešek vše. Děkuji vám a nashledanou.