Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 21. dubna 1999

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Dámy a pánové, já vás vítám na dnešní tiskové konferenci po schůzi vlády České republiky, omlouvám se za osmiminutové zpoždění, ale jednalo se o to, aby vláda úplně ukončila dnešní jednání. Projednala všechny body, které měla v plánu a přestože šlo o řádné zasedání s pevným programem, tak krize v Kosovu ovlivní i naši tiskovku i pressfoyer, které se teď koná. Jistě víte, že v 18 hodin začne zasedat Poslanecká sněmovna, kam se podstatná část vlády přemístí. Proto omlouvám pro nedostatek času prvního místopředsedu vlády pana Vladimíra Špidlu, který za nepřítomného premiéra, jenž je na zahraniční cestě, zasedání vlády řídil.

Již dnes dopoledne byly dotazy, zda vláda byla či nebyla usnášeníschopná. Ptali jste se na to i minule. Dnes byl nejvyšší počet přítomných 14 a víte, že minimální počet k tomu, aby vláda byla usnášeníschopná je 10. Během dne docházelo k různým drobným změnám, kdy se třeba vrátil na zasedání pan ministr Motejl a naopak pan ministr Kavan je natolik vytížen, že se části jednání nezúčastnil, ale po celou dobu byla vláda usnášeníschopná a projednala všechny body, které většinou znáte z programu na internetu. Ještě než uvítám přítomné zástupce vlády ministra zdravotnictví pana doktora Davida a náměstka ministra dopravy pana inženýra Vránu, tak vás v rychlosti budu informovat o průběhu schůze. Nejdříve bych se zmínil o bodech, které nebyly schváleny nebo byly staženy z programu jednání. Hned bod číslo 1 Návrh zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů byl odložen na příští zasedání vlády, protože tam dojde ještě k nějakému připomínkovému řízení. Nebyly přijaty body číslo 6 a 7, což byly poslanecké iniciativy. V obou případech proto, že vláda chystá, jak v případě evidence silničních vozidel, tak v případě hlasování o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie, své vlastní formy řešení těchto problémů a proto tyto poslanecké iniciativy nebyly přijaty. Dále nebyl přijat bod číslo 12 Souhrnný návrh na uvolnění prostředků z FNM na dotaci hospodaření zbytkových podniků ve výši asi 5 milionů korun. Tam nebylo ještě zcela upřesněno, jakým způsobem hodlají tyto zbytkové podniky naložit s oněmi prostředky. Do příštího zasedání byl přerušen i bod číslo 25, týkající se návrhu zákona o vydání státních dluhopisů. Jinak všechny ostatní body, které na programu byly, jsou projednány, schváleny, respektive vzaty na vědomí. O těch nejzajímavějších bych dal slovo nejdříve panu ministru zdravotnictví doktoru Davidovi, protože měl tuším dva body, o kterých vás teď bude informovat.

Ivan David, ministr zdravotnictví: Já bych chtěl říci, že jsem rád, že dnes byl schválen návrh věcného záměru zákona, který se celkově jmenuje o přírodních léčivých zdrojích, přírodních zdrojích minerálních vod určených k dietetickým účelům, léčebných lázních a lázeňských místech. Zkráceně se mu říká "Lázeňský zákon". Je to návrh, na který zejména lázeňská veřejnost, tím samozřejmě nemám na mysli lázeňské hosty, ale lázeňské lékaře, zejména v oblastech, kde lázeňství je velmi významné, dlouhodobě čeká. Je to významný návrh zákona z toho důvodu, že dosavadní úprava zakotvená v paragrafech 43 - 51 zákona 20/1966 je dnes již nevyhovující, zejména také proto, že vyhláškami jsou ukládány povinnosti a podobné věci, které dnes již nejsou akceptovatelné.

Kromě toho je také jasněji vymezen mechanismus vyhlašování léčebných lázní a lázeňských míst. Také se vyjadřuje k nakládání s ochrannými pásmy vod a podobně, čili je to velmi důležitá norma, přesněji řečeno návrh zásad této normy. Čili všechny připomínky, které se objevily v připomínkovém řízení můžeme bez velkých problémů do tohoto návrhu zapracovat tak, aby se v paragrafovaném znění objevily v náležité formě.

Dalším návrhem, který dnes byl schválen s tím, že samozřejmě obsazení vlády, jak již řekl pan mluvčí nebylo úplné, byl Návrh programu konsolidace zdravotnických zařízení. To je onen návrh, který počítá s částečným oddlužením některých zdravotnických zařízení a to z prostředků, které byly původně určeny pro investiční výstavbu. Čili dlouhodobě se ve zdravotnictví jednak nedostává provozních prostředků a jednak je dlouhodobě nepříznivá bilance zejména v některých zdravotnických zařízeních, i když za poslední 2 roky celková zadluženost zdravotnických zařízení v průměru mírně klesá. Původně se jednalo o 700 milionů korun, z toho asi 400 milionů korun bylo určeno na výstavbu zdravotnických zařízení.

Většinou se tedy jednalo o takzvané individuální dotace na výstavbu zdravotnických zařízení přímo řízených ministerstvem zdravotnictví a 300 milionů bylo z kapitoly všeobecné pokladní správy určených pro výstavbu zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady. Při projednávání rozpočtu potom došlo k tomu, že iniciativou některých poslanců a víme, že poslanci toto mohou udělat, bylo odňato celkem 90 milionů z těchto 700 milionů a navrženo k využití na jiné investice, z toho 80 milionů mimo zdravotnická zařízení zřizovaná ministerstvem zdravotnictví a 10 milionů do zdravotnických zařízení zřizovaných ministerstvem zdravotnictví.

Zbylo tedy 600 milionů, které byly pod určitým tlakem, aby státní rozpočet měl vykrytou formu, převedeny do všeobecné pokladní správy. Nyní bylo navrženo, že tyto prostředky budou rozděleny tak, aby byla částečně oddlužena některá zdravotnická zařízení podle zásad, které dnes vláda schválila a to tak, že 385 milionů bude ve prospěch zdravotnických zařízení zřizovaných ministerstvem zdravotnictví, protože je to z té částky, která byla původně určena na investice v této oblasti, 5 milionů bylo navrženo pro preventivní programy na základě usnesení Poslanecké sněmovny. Čili oddlužená mají být zdravotnická zařízení, jejichž dluhy jsou "delší než 180 dní po lhůtě splatnosti". Tento interval byl zvolen z toho důvodu, že na základě takto dlouhé lhůty splatnosti už dochází k tomu, že zdravotnická zařízení nejsou schopna sjednávat dodávky za výhodných podmínek a velmi obtížně se dostávají ze zadluženosti.

Mohu vám zde předat seznam zdravotnických zařízení, jichž se to týká, pokud jde o uvedení částek a odůvodněním proč právě takové částky. Pokud se jedná o zdravotnická zařízení zřizovaná okresními úřady, tam ještě čekáme na některé zpřesňující informace, takže využijeme zásad, které dnes schválila vláda k rozdělení těchto prostředků i v oblasti těchto zdravotnických zařízení. Celkem tedy bylo navrženo rozdělení 610 milionů pro částečné oddlužení zdravotnických zařízení.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Děkuji a ještě než přijde prostor na vaše otázky, tak využiji přítomnosti náměstka ministra dopravy inženýra Vrány, protože bodem číslo 3 byl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách.

Jaroslav Vrána, náměstek ministra dopravy a spojů: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já budu velice stručný, protože čas je drahocenný. Ministerstvo dopravy dnes předkládalo do vlády 4 materiály, ale tento materiál, to znamená Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách byl ten nejpodstatnější. Ten zákon má v podstatě 3 základní cíle:

1. zprůhlednit financování železniční dopravy, což si myslím je velice důležité,
2. vytvořit podmínky pro zajištění dopravní obslužnosti regionů železniční dopravou,
3. zajistit kompatibilitu s právem Evropské unie.

Musím také říci, že ta navržená právní úprava v žádném případě nepředstavuje nárokovost na další prostředky státního rozpočtu, naopak, jak jsem již řekl, činí si ambice na zprůhlednění ekonomických toků na železnici., což je skutečně podstatné. Zároveň tato právní úprava vytváří základní legislativní rámec pro reformu železnice. To je vše a nyní jsem připraven zodpovědět vaše případné dotazy.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Děkuji. Já bych ještě dodal pro vaši informaci. Dnešní jednání, tak jako asi před měsícem, kdy tady nebyl premiér, bylo koncipováno tak, aby program byl zaměřen na běžné rutinní záležitosti a návrhy jednotlivých resortů a pokud by vás zajímala problematika balkánské krize a Kosova, tak bych vám hned úvodem řekl, že se dnešní zasedání, protože v pondělí bylo mimořádné, dotklo Kosova pouze ve dvou bodech.

V bodě číslo 26, kdy na návrh ministra vnitra, pana Grulicha bylo aktivováno opětné zřízení institutu dočasného útočiště pro uprchlíky, tak jako to bylo v případě, když tady byl určitý počet uprchlíků z Bosny, který se před se před určitým časem opět do Bosny po Deytonských úmluvách vrátil. Tento institut by zatím počítal v mezích možností do konce roku, bude-li potřeba z účtů poskytnutí toho útočiště asi 750 osobám.

Druhý bod, který se týkal Kosova byl bod 29, který předkládal místopředseda vlády pro hospodářskou politiku pan Mertlík a ministr zahraničí pan Kavan, a tím byla realizace zahraniční humanitární pomoci vlády ČR prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv, takže to byl dílčí drobný bod, jinak se ke Kosovu vláda dnes nevracela. Teď je prostor pro vaše otázky...

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych měl dva, možná tři dotazy. Jeden je na pana ministra zdravotnictví. Těch 610 milionů korun bude rozděleno přibližně kolika zdravotnickým zařízením, kolika zdravotnických zařízení se to bude týkat? A jenom upřesňující dotaz, pro ta státní nebo zřizovaná ministerstvem zdravotnictví bylo vyčleněno tedy v součtu 390 milionů, je-li to tak?

Druhý dotaz, přece jenom bych se zeptal asi vás pane Marku na to dočasné útočiště, co to je za institut, kdybyste to trochu mohl lépe popsat. Děkuji...

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Bohužel tady nemám ten materiál pana ministra Grulicha, protože byl dávaný až dopoledne do vlády. Institut dočasného útočiště pro uprchlíky, říkám tady už jednou byl v praxi použit v době, kdy tady byla skupina občanů Bosny. Jde o to, aby uprchlíci z Kosova mohli tady najít útočiště, když na naše území vstoupí nelegálně nebo bez patřičných dokladů nebo mimo oficiální cesty celní a pasové jako zahraniční migranti.

Víte, že pohraniční policie je buď vrací do státu odkud přišli jako to dělá třeba německá strana nám, když přijdou od nás, a že mají pak možnost třeba požádat o azyl nebo o statut uprchlíka, chtějí-li zůstat. Víte, že toho využívají málokdy, protože jejich cesta je předem směrovaná, že chtějí třeba skončil ve Spolkové republice Německo nebo ve Spojených státech a podobně.

A tady jde o to, aby vyhnanci z Kosova se nedostávali do těchto problémů, vyplývajících ze stávající legislativy, a aby jim mohlo být poskytnuto útočiště pro uprchlíky. Říkám, nejsem právník, jenom upozorňuji na to, že tento institut už byl jednou v posledních letech v praxi použit v případě Bosny.

Ivan David, ministr zdravotnictví: Je to tedy 385 milionů, protože 5 milionů na základě požadavků Poslanecké sněmovny bylo převedeno do fondu prevence a 10 zdravotnických zařízení splňuje podmínky na oddlužení. Je to 6 nemocnic, 2 psychiatrické léčebny a 2 pneumologická zařízení.

Denisa Svobodníková, ČTK: Chtěla bych se zeptat pana ministra Davida, kdy hodlá předložit paragrafované znění toho lázeňského zákona. A potom druhá otázka, jestli k tomu zařazení poskytnutí dočasného útočiště přispěl i pondělní dopis pana Uhla, který rozeslal členům vlády, a jestli vláda uvažuje o tom, že se bude znovu zabývat možností vyčlenění těch 200 miliónů právě pro to dočasné útočiště pro kosovské uprchlíky.

Ivan David, ministr zdravotnictví: Já bych chtěl říci, že ministerstvo zdravotnictví patří k těm ministerstvům, která plní legislativní plán i plán nelegislativních úkolů beze zbytku. To bych chtěl vzkázat také těm, kteří stále tvrdí, že ministerstvo zdravotnictví nic nedělá. My samozřejmě předložíme tento návrh včas, v tomto případě možná, že ho předložíme i dříve, než od nás žádá legislativní plán, termín je 31. března 2000.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Co se týče pana Uhla, já se domnívám, podle jednání vlády, kterého jsem byl v tu chvíli přítomen, že asi jeho jakákoliv aktivita nebyla podnětem k tomuto. Pochopil jsem, že spíš šlo o rutinní preventivní opatření ze strany pana ministra vnitra, který si byl zřejmě vědom všech těchto dosahů i na základě předchozích zkušeností, když byla krize v Bosně.

Takže se domnívám, že to bylo rutinní opatření nebo návrh ministra vnitra. A co se týče těch 200 milionů korun, to v tuhle chvíli nejsem schopen zodpovědět, já jenom vím, že pan ministr Grulich prostě má na to vypočítaný určitý objem peněz, který v rámci svých resortních úkolů tam má a jakým způsobem se to ještě promítne. Prostě, protože ona není jistota, v jakém množství se ti uprchlíci tady objeví, zda v tom počtu řekněme 750, zda v mnohonásobně vyšším nebo třeba v minimálním, protože víte, že snaha více států budovat právě ty tábory a jejich pomoc realizovat přímo na Balkáně, aby měli větší šanci pro návrat domů, protože jinak je to do určité míry taková, abych řekl, pomoc panu Miloševičovi, protože jejich jakýkoliv další odsun mimo balkánský prostor, snižuje naději na jejich návrat domů.

Michal, Hospodářské noviny: Dotaz na pana Vránu, můžete přiblížit, co je to zprůhlednění financování na drahách? A druhá otázka, předmětem zákona je tzv. finanční způsobilost, která je někdy kritizována, že je nastavena příliš tvrdě a její placení v příliš krátkých časových termínech ještě před našim přiblížením k EU.

Jaroslav Vrána, nám. ministra dopravy: To zprůhlednění spočívá v tom, že prostředky dnes určené na nekapitálové výdaje na drahách, to znamená státní dotace, budou podle předem určeného klíče z té stávající dotaze přerozděleny na regiony a regiony budou přímo financovat na základě smlouvy o veřejné dopravě obsluhu ve svém regionu. To je jednoznačné zprůhlednění a je to to, o co v podstatě se celou dobu na drahách žádalo, čili to jsme naplnili. Ta vlastní finanční způsobilost, nejde jenom o finanční způsobilost, ale i o odbornou způsobilost, je přesně podle práva EU a nikdo nemusí mít obavy z toho, že by to bylo dříve, než vstoupíme do EU a tvrdší. Je to v podstatě bezproblémové stanovení finanční způsobilosti na základě v současné době dostupných účetních závěrek, auditů a pod.

Michal, Hospodářské noviny: Ten zákon nějakým způsobem specifikuje časový harmonogram a výši plateb?

Jaroslav Vrána, náměstek ministra dopravy: Ne, nespočívá v platbách, je to pouze v průkazu toho, že dotyčný podnikatel, ať v oboru provozování dráhy, či provozování drážní dopravy prokáže, že svojí hotovostí, svými prostředky je schopen to ufinancovat, nakoupit lokomotivy, nakoupit vozidla, mít peníze na investice. Ten zákon předpokládá, že vždy před žádostí jiý tři týdny předem bude muset doložit před žádosti o licenci, či úřední povolení provozovatel tyto částky.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Já mám otázku na pana náměstka. Zítra má projet územím České republiky vojenský vlak NATO, což ostatně potvrdil dnes i pan generál Šedivý. Moje otázka zní, jaká opatření jsou podnikána v rezortu dopravy pro zajištění průjezdu toho vlaku? Děkuji.

Jaroslav Vrána, náměstek ministra dopravy: Já se domnívám, že tisková konference je k zasedání vlády a nikoli k průjezdu vlaku NATO. Musím říci, že je to záležitost ryze Českých drah, je to v jejich kompetenci a nepochybně bude ten průjezd vlaku zajištěn bezporuchově.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Takže o tom nic nevíte?

Jaroslav Vrána, náměstek ministra dopravy: Ne, nevím, celý den jsem na zasedání vlády.

Zdeněk Fekar, Mladá fronta Dnes: Já jsem se chtěl zeptat k problému roku 2000 (Y2K), vláda zatím schválila jenom 26 milionů korun a uložila panu ministrovi, aby opatřil dalších 70 miliónů. V tom původním usnesení se počítalo se 110 miliony. Já jsem se chtěl zeptat, proč tedy ta menší částka a k čemu vlastně ty prostředky mají být použity? Pak jsem se chtěl zeptat pana Vrány co se stane v případě, že si v některém regionu okres objedná výlučně autobusovou dopravu?

Vrána, náměstek ministra dopravy: Tak především tento zákon jistým způsobem upřednostňuje železniční dopravu. Jsme si ovšem vědomi toho, že nároky Českých drah jsou někdy příliš vysoké, a proto jsme do tohoto zákona zakomponovali institut veřejného výběrového řízení a v případě, že České dráhy nebudou schopny plnit závazek z té veřejné služby, tak bude vypsána soutěž. Pokud nikdo, ani ze soukromých provozovatelů železniční dopravy nebude schopen zajistit obslužnost regionu, pak nastoupí autobusy, pokud budou levnější.

Zdeněk Fekar, Mladá fronta Dnes: ...v příslušném úseku zruší nebo co s ní bude?

Jaroslav Vrána, náměstek ministra dopravy: Ne, ten zákon to řeší trošku jinak. Dostaneme se do institutu vlastníka, vlastník dráhy v takovém to případě je povinen vrátit tu trať státu a stát s ní naloží. Ale já se domnívám, že je to až ten poslední krok, my chceme dát šanci železniční dopravě a proto ji tímto zákonem nepatrně upřednostňujeme proti silniční. Čili to je až ta poslední záležitost, pokud by se stalo, a skutečně žádná železniční společnost, ani České dráhy by nebyly schopny provozovat levně železniční dopravu v regionu, tak se domnívám, že v první fázi bude trať zakonzervována.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: A nyní k vaší první otázce. Dneska na zasedání vlády se především jednalo o informačních materiálech v souvislosti s tzv. problematikou počítačového roku 2000 a přizván byl právě pan ing. Berka, který je pověřen řízením Úřadu pro státní informační systém, který, jak víte, je národním koordinátorem této problematiky.

Vláda dostala obsáhlý materiál, kterým byla seznamována s tím, jak v jednotlivých rezortech státní správy je tahleta problematika řešena a součástí tohoto materiálu je tzv. národní program pro řešení problematiky roku 2000, který právě Úřad pro státní informační systém vládě předložil. Je tam soubor prostě všech opatření od poradenství, přes metodiku a další věci a je tam zároveň v tom informačním materiálu, jak jednotlivá ministerstva tento problém řeší. Co se týče finanční stránky, tak nerad bych se mýlil, ale pochopil jsem to tak, že tam se hovořilo o 96 milionech a těch 26 milionů, které jste tuším zmiňoval vy, mělo být uvolněno teď v první etapě. Těch 96 milionů mělo být určeno právě pro toto národní koordinační středisko, tento finanční objem by měl pro splnění těchto úkolů postačit. To je asi vše, co vám v tuto chvíli k této problematice mohu říct.

Štěpán Korčiš, Lidové noviny: Mě by zajímalo, jestli se vláda zabývala návrhem seznamu utajovaných skutečností, jestli ano, tak jestli byl schválen a co v něm v podstatě bylo vyřazeno?

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Tímto návrhem nařízení vlády, já ho přečtu celý ten název, kterým se mění nařízení vlády č. 246/98 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, se vláda skutečně dnes vláda zabývala, byl to bod č. 4, přizván k jednání vlády byl ředitel Národního bezpečnostního úřadu pan Kadlec. Přijatý základní princip tohoto materiálu spočívá asi v tom, že byly výrazně sníženy položky utajovaných skutečností jednotlivých stupňů, jednotlivých ministerstev a jednotlivých státních institucí a i sníženy některé stupně utajení.

Smysl toho byl do jisté míry zracionalizovat tuto problematiku, i snížit počet osob, které jsou prověřovány právě pro styk s utajovanými skutečnostmi, i tak jich je stále obrovské množství, hlavně v některých ožehavých rezortech. A protože již před tím byla kritika veřejnosti, že některé stupně utajovaných skutečností jsou třeba příliš přehnané. Takže tam šlo o snížení tohoto objemu a návrh takto předložený byl přijat. Takže to byl poslední dotaz, děkuji vám a nashledanou.