Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 21. června 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne, začneme programem dnešní tiskové konference. Ta bude taková, že v úvodu vystoupí premiér a poté vás postupně seznámíme s dnešními body. Na úvod dávám slovo premiéru Zemanovi.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, vláda dnes projednávala celou řadu užitečných bodů. Jedním z nich, o kterém bude mluvit nový ministr dopravy, Jaromír Schling, je například program podpory příměstské dopravy, ale jsem přesvědčen, že vás, možná bohužel, zajímají spíše problémy, které se týkají jednak IPB a jednak volebního zákona. Dovolte mi proto, abych se především k těmto dvěma tématům vyjádřil.

Chtěl bych zaprvé konstatovat, že vláda dnes přijala usnesení, ve kterém, mimo jiné, plně schvaluje jak postup místopředsedy vlády a ministra financí Pavla Mertlíka při řešení ekonomických problémů spjatých s IPB, tak postup ministra vnitra Stanislava Grosse při zajišťování bezpečnostních opatření spojených s tímto případem.

Za druhé, chtěl bych odmítnout jakoukoli politizaci tohoto případu. Protože pokud vyšetřování prokáže, že došlo, v případě Komerční banky se stalo něco podobného, k určitým ekonomickým malverzacím, bude to znamenat standardní vyšetřování velké ekonomické kriminality, které tato vláda nehodlá politizovat. Pokud jsem byl správně informován, pan Jiří Tesař, který v roce 1990 vedl ekonomickou komisi sociální demokracie, někdy kolem roku 1992 ze sociální demokracie odešel a podobně pan Jan Klacek, generální ředitel IPB, tedy nyní už patrně bývalý generální ředitel IPB, se vzdal svého členství v sociální demokracii v souvislosti se svým nástupem do této funkce. Podobně nevidím důvod proč spojovat například pana Libora Procházku s ODS a domnívám se, že jakékoli podezření z politizace celé této kauzy je naprosto nemístné. Ostatně bych dodal, že většina mafiánů v této zemi nemá zpravidla žádnou politickou příslušnost, respektive žádné členství v žádné politické straně.

V souvislosti s volebním zákonem bych chtěl odmítnout divoké spekulace, které se dnes objevily v deníku Právo a tyto spekulace mne nutí k tomu, abych konstatoval, alespoň velmi stručně obsah svého vystoupení na senátním klubu. Obsah tohoto vystoupení se dá rozdělit do tří základních částí:

1. Vyznávám názor, že podepsané smlouvy se mají dodržovat a pokud jde o závazek podpory volebního zákona, byl vyjádřen dokonce dvěma podepsanými smlouvami ? Dohodou o vytvoření stabilního politického prostředí v červenci 1998 a jedním z dodatků k této dohodě v lednu 2000.
2. Konstatuji, že o volebním zákonu v červnu 1999 jednal nejvyšší orgán sociální demokracie mezi sjezdy a principy tohoto volebního zákona schválil a tuším, že v lednu nebo možná v únoru, ale to není podstatné, tohoto roku o něm jednalo předsednictvo a formu tohoto volebního zákona naprosto jednoznačně schválilo. Bez jakéhokoli vyhrožování jsem senátory našeho klubu upozornil na to, že ČSSD má ve svých stanovách článek číslo 8, který mezi povinnostmi členů ukládá plnit usnesení orgánů sociální demokracie. Obdobné usnesení nebo obdobný paragraf má ve svém statutu ostatně každá politická strana.
3. Dále bych chtěl konstatovat, že politická nestabilita, kromě toho, že by ohrozila naše přibližování se EU i celou řadu dalších pozitivních procesů, které dnes již prokazatelně probíhají, by mimo jiné samozřejmě mohla zpomalit i úsilí o odhalení pozadí, které se pravděpodobně nachází za situací kolem IPB. To je vše, děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji a předávám slovo panu místopředsedovi Mertlíkovi.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Dobrý den vážené dámy a vážení pánové, já se zmíním ve svém úvodním slově o třech nebo čtyřech významnějších bodech, které jsem dnes předkládal. Prvním z nich je zpráva o stavu realizace programového prohlášení a o činnosti vlády ČR.

Jde o dokument, zhruba stostránkový, který zpracovala vláda v časovém souladu s přípravou státního závěrečného účtu za loňský rok a v poločase svého vládnutí jej bude dávat k projednání poslanecké sněmovně. Je to druhý hodnotící dokument tohoto typu. Rozebírá všechny stránky činnosti vlády, od ekonomické, přes zahraničně-politickou a bezpečnostní přes sociální, kulturní, školskou a tak dále, až po oblast lidských práv a řadu dalších. Nemá myslím význam teď mluvit o detailech tohoto dokumentu. Tiskovým odborem úřadu vlády bude v nejbližší době publikován jak na internetu, tak tradičním způsobem a byli bychom velmi rádi, kdyby se nám podařilo to, aby se s ním veřejnost ČR důkladně seznámila.

Dalším bodem, který myslím stojí za to, abych jej zmínil, je informace o výsledku 1. kola veřejného výběrového řízení na určení nabyvatele akcií a.s. Paramo Pardubice. Vláda vzala na vědomí obsah této informace a předpokládá, že v souladu se schváleným harmonogramem proběhne druhé kolo výběrového řízení.
A konečně bych si dovolil zmínit se o materiálu, který se jmenuje Zpráva o postupu prací na Strategickém programu sociálního a ekonomického rozvoje ČR. V rámci tohoto materiálu, který byl vládou ČR schválen, byly schváleny i body, které předpokládají zřízení Českého institutu pro sociální a ekonomickou strategii při Karlově univerzitě v Praze.

Konečně, jak už uvedl pan premiér, byl schválen můj postup a postup ministra vnitra při realizaci opatření, které vyplynuly z usnesení vlády z pátku minulého týdne. Na závěr zasedání vlády jsem podal, spolu s panem ministrem vnitra, vládě obsáhlou informaci o řešení problému IPB a toto usnesení, o kterém jsme hovořili, je výsledkem této zprávy, či informace.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, pokračovat bude pan místopředseda vlády Špidla.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Dovolte mi, abych vás seznámil se dvěma věcmi. První z nich je novela zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Stručně řečeno, jedná se o novou úpravu výpočtů předčasných důchodů. Podstata spočívá v tom, že z hlediska pojistně-matematického jsou předčasné důchody vypočítány stejně výhodně jako důchody řádné. Doposud byly zvýhodněny proti důchodům, do kterých člověk nastoupil v odpovídajícím věku podle zákona. Tento návrh zákona přináší naopak zvýhodnění výpočtu v tom případě, kdy lidé setrvají v práci ještě po dosažení důchodového věku, a to 1 % na 1,5 % a v tom prvém případě je to zhoršení z 0,6 % na 0,9 % výpočtového základu za každých 90 dnů. Zvýhodnění je jako bylo doposud z 1 % na 1,5 % z výpočtového základu. To je podstata této úpravy.

Chci zdůraznit, že cílem této úpravy nebylo ušetřit na důchodovém pojištění, protože celkově lze říci, že sumy, které se tímto způsobem mohou ušetřit, se počítají maximálně ve stovkách milionů, proti vlastně stovkám miliard důchodového systému, čili to vlastně není opatření, které směřuje primárně k vytvoření nějaké rozpočtové rezervy ušetření na důchodech, ale je to opatření, které chce vyrovnat nespravedlnost mezi výpočty důchodů a dále motivovat lidi, aby setrvávali v zaměstnání v případě, že na to mají, že se cítí dobře a jsou schopni tu práci vykonávat, tak aby měli ještě i finanční motivaci k tomu, aby pracovali o něco déle.

Další věcí, kterou předkládalo ministerstvo práce a sociálních věcí je věc ryze technická. Je to nařízení vlády o stanovení povinného počtu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Podstata opět spočívá v tom, že zákon o zaměstnanosti předpokládá povinný podíl a technika výpočtu tohoto povinného podílu, což není tak jednoduchá věc, když se to člověk snaží vypočítat u různých zaměstnavatelů, takže toto nařízení popisuje techniku výpočtů a popisuje také jakým způsobem se vypočítává tzv. náhradní plnění, tzn. situace, kdy zaměstnavatel, který nemá povinný podíl, odebírá výrobky od nějakého jiného zaměstnavatele, který má více než 55 % lidí se změněnou pracovní schopností. V tomto případě to vychází z průměrné produktivity práce subjektu od kterého jsou ty výrobky odebírané,a ta produktivita práce se vypočítává v roce předchozím odebírání výrobků.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a na závěr pan ministr Schling.

Jaromír Schling, ministr dopravy a spojů: Dámy a pánové, vláda dnes mimo jiné projednala a schválila program podpory obnovy vozidel městské hromadné dopravy a veřejné linkové dopravy od roku 2001. Ten program je realizací programového prohlášení vlády, které preferuje hromadnou dopravu a je současně v souladu s celoevropským trendem, který se velmi zřetelně projevil na zasedání evropské rady ministrů dopravy, které se konalo nedávno v Praze, kde jedním z okruhů projednávaných témat byl trvale udržitelný rozvoj dopravy. Tam se jasně potvrdilo, že podmínkou udržitelného rozvoje dopravy je preference dopravy železniční a dopravy veřejnými hromadnými prostředky obecně. Takže přesně v těchto intencích je zpracován i ten program obnovy vozidel městské hromadné dopravy a linkové dopravy.

Znamená to, že v příštích třech letech státní rozpočet věnuje na obnovu vozidel přibližně jednu miliardu korun ročně. Je to zhruba dvakrát více, než tomu bylo v uplynulých letech. Ty prostředky budou konkrétně použity na obnovu tramvají, trolejbusů a autobusů v městské hromadné dopravě a autobusů veřejné linkové dopravy. Dále na obnovu elektrické výzbroje u modernizovaných tramvají a trolejbusů a také ten příspěvek může být zvýšen až o 20 % u vozidel, která mají zabudovaná zařízení umožňující přístup osob se zdravotním postižením a nebo u nízkopodlažních vozidel. Tam ta podpora může tedy dosáhnout až 50 %.

Vezmeme-li v úvahu, že státní rozpočet uhradí přibližně třetinu, maximálně, v těch vyjmenovaných zvláštních případech až polovinu, pak to znamená, že vlastníci těch dopravních podniků musejí přidat další prostředky. Pro zjednodušení, pokud řeknu, že stát uhradí jednu třetinu, miliardu ročně, celkem tedy do obnovy vozového parku, včetně těch prostředků soukromých, se dá očekávat, že přijdou asi 3 miliardy korun. To by mělo znamenat výrazné zlepšení stavu vozového parku, který v současné době je velmi zastaralý, mělo by to znamenat vyšší atraktivitu veřejné hromadné dopravy, tedy lepší služby pro cestující a tudíž lepší podmínky pro fungování dopravy ve městech, menší zácpy, méně osobních automobilů na vozovkách a tak dále.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pan ministr Špidla má ještě malé doplnění.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Nejsem si jist, jestli jsem tu technickou část novely zákona 155 řekl zcela přesně nebo spíše srozumitelně, tak pro jistotu opakuji. U dočasně sníženého důchodu se ta částka redukce zvětšuje z 1 % na 1,3 % za každých 90 dnů, u trvale sníženého starobního důchodu se ta sazba zvyšuje z 0,3 %, respektive 0,6 % na jednotnou vyšší 0,9 % výpočtového základu. Byly tam dvě rozdílné částky, jsou to dva rozdílné typy důchodů.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, a já vás na závěr seznámím ještě s jedním bodem, o který byl mediální zájem, a to je využití rozpočtové rezervy ve výši 140 milionů korun na přípravu a realizaci uspořádání výročních zasedání Rady guvernérů MMF a skupiny Světové banky zde v Praze v roce 2000. Vláda v této souvislosti schválila uvolnění rozpočtové rezervy v této výši s tím, že 90 milionů korun bude určeno pro ministerstvo financí, 45 milionů korun pro ministerstvo vnitra, tzn. pro Policii ČR, hasičské záchranné sbory a zdravotní záchrannou službu a 5 milionů korun pro ministerstvo obrany. Tolik náš úvod, jdeme na otázky, nejprve se tu hlásil pan Dumbrovský z televize Nova.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Mám dvě otázky na pana předsedu. Co říkáte tomu, že se pan ministr Kužvart chce účastnit těch pokojných demonstrací proti zasedání Mezinárodního měnového fondu. A druhá otázka, kdy vláda předloží nějakou zásadnější reformu důchodového pojištění.

Miloš Zeman, předseda vlády: Pokud jde o první otázku, jsme svobodná společnost a tato vláda nikomu nebrání v pokojné, zdůrazňuji pokojné, účasti na demonstracích. A když říkám nikomu, myslím tím nikomu.

Pokud jde o druhou otázku, předsednictvo vlády se příští týden v úterý bude zabývat připraveným konceptem tzv. Sociální pojišťovny. Tento koncept připravil místopředseda Špidla, a tím začne celá řada jednání o koncepci důchodové reformy.

Pavel Mertlík, ministr financí: Já bych chtěl ještě krátce dodat, že samozřejmě ČR je loajální členskou zemí Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Schválila a příslušným způsobem ratifikovala veškeré dokumenty, které nás vedou k tomu, že podporujeme cíle těchto dvou organizací. Jinými slovy chci říct to, že pan ministr Kužvart se těchto akcí bude účastnit způsobem, který neporuší naše závazky vůči oběma organizacím, což je samozřejmost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já bych jenom k tomu doplnil, že jak Mezinárodní měnový fond, tak Světová banka podporuje dialog a podporuje diskusi i s těmito skupinami, které se účastní nenásilné diskuse.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas - Radiožurnál: Já bych měl dvě otázky, patrně na pana premiéra, tedy ta druhá určitě, ta první asi také. Dnes Ústavní soud rozhodl, že ta vyhláška ministerstva financí o regulaci nájemného musí být zrušena do konce roku 2001. Jak tedy hodnotíte tento výrok Ústavního soudu a co s tím budete dělat.

A druhá věc je, ve svém úvodním projevu jste pane premiére řekl, že kdyby byla politická nestabilita, ohrozilo by to vyšetřování těch okolností, dejme tomu krachu, IPB. Proč?

Miloš Zeman, předseda vlády: Tak první otázka, na kterou vzápětí odpoví pan místopředseda Mertlík, tentokrát v roli ministra financí, se týká vyhlášky ministra financí, a zajisté uznáte pane redaktore, že na dotaz týkající se vyhlášky ministra financí, má odpovídat právě ministr financí.

Pokud jde o vaši druhou otázku, já obecně konstatuji, že jakákoli politická nestabilita, obecně vzato, zpomaluje vyšetřování velmi složitých kauz. To je axiom, který platí pro každou zemi a pro každou dobu.

Pavel Mertlík, ministr financí: Já odpovím tak, že ministerstvo financí a ministerstvo pro místní rozvoj, jak je myslím všeobecně známo, připravují nové návrhy zákonů, které upraví regulaci trhu s byty, a to od roku 2002. Čili z hlediska technického, domnívám se, že jsou dobré předpoklady pro to, aby i po tomto výroku ústavního soudu, došlo k plynulému přechodu od jednoho typu regulace, zděděného z minulosti, k modernímu typu regulace odpovídajícího tržním podmínkám, který připravujeme. Výrok ústavního soudu je samozřejmě pro vládu svatý.

Petr Mrzena, televize Prima: Já bych se chtěl zeptat pana premiéra, pan místopředseda Mertlík už řekl, že jste projednávali tu zprávu o plnění programového prohlášení, ale přesto bych se chtěl zeptat vás, pane premiére, jak tedy vláda z toho hodnocení vyšla. Může být spokojená, jste spokojen?

Miloš Zeman, předseda vlády: Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala k tomu, že urychlí přípravu ČR na vstup do EU. To je naše základní zahraničně-politická priorita. A jestliže dnes, nejenom my, ale zejména představitelé EU konstatují, že se nám to skutečně podařilo, myslím si, že mohu být spokojen, stejně tak jako s obnovením a oživením činnosti Visegradské skupiny, zlepšením vztahu s Německem nebo dořešením majetkových otázek se Slovenskem. Tolik, pokud jde o zahraniční politiku.

Pokud jde o domácí politiku, vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala mimo jiné k tomu, že za dva roky vyvede zemi z hospodářské krize a myslím si, že všechny ekonomické parametry prokazují, že se jí to podařilo. Takže i zde mám důvod ke spokojenosti, ale protože nejenom chlebem živ je člověk, mohu konstatovat, že se podařilo výrazně pokročit v reformě veřejné správy, v přijetí některých sociálních zákonů, zejména novely zákoníku práce, zahájení soudní reformy a podobně a podobně. Protože ten materiál, jak už řekl pan místopředseda Mertlík, má téměř sto stran, tak jistě ode mě nečekáte, že vám tady těch sto stran budu recitovat. Nicméně rád bych konstatoval, a to říkáme v závěru tohoto materiálu, že v druhém poločase této vlády jsou před vládou úkoly, které se     Auto týkají tzv. akce ?Čisté ruce".

Já jsem dnes se zájmem četl výrok předsedy ODA pana Daniela Kroupy, že akcí IPB začala akce ?Čisté ruce" a nechci tento výrok nijak komentovat. Vláda má před sebou nesporně úkol, a už o tom částečně mluvil pan ministr Schling, stabilizovat ekonomický růst především v kapitálové, respektive investiční, oblasti, a to investicemi mimorozpočtových fondů do oblasti bydlení a do oblasti dopravy. V této souvislosti bych vyjádřil radost nad tím, že dnes senát schválil fond bydlení. A pokud jde o základní rozpočtovou prioritu, dobře víte, že vláda nedávno za tuto první prioritu, nejdůležitější prioritu, označila investice do vzdělání. To, že jsem spokojen, neznamená, že bych si neuvědomoval, že tato vláda má před sebou pro svůj druhý poločas ještě celou řadu velmi náročných úkolů.

Nováková, TV 3: Mám dvě otázky pro pana premiéra. Zaprvé, z jakého důvodu, a kdy pro vás přestal pracovat váš poradce pan Trubelík. Zda to nebylo v souvislosti s pojišťovnou Morava. A druhá otázka, zda už vám váš právní zástupce předal rozhodnutí soudu o tom, že se máte omluvit panu Mackovi, a zda tak učiníte, a kdy.

Miloš Zeman, předseda vlády: Děkuji TV 3 za otázky, které opravdu hýbou Českou republikou. Především musím odmítnout démonizaci mých poradců, protože se s nimi vidím, jako s celkem, jednou za půl roku a jinak od nich dostávám písemné podklady. Nicméně dbám samozřejmě na to, aby každý poradce, byť by jeho odborná úroveň byla velmi dobrá, pokud je vystaven podezření, a zdůrazňuji podezření, že se účastnil v daném případě obchodu s bankou, která sama se neprofilovala jako bankovní ústav velkého nebo dobrého formátu, tak aby i v případě tohoto podezření, jako tomu bylo nedávno i v případě pana Novotného a aféry Štiřín, tento úřad poradci opustili. Pokud jde o pana Macka, nechte se paní redaktorko překvapit.

Lucie Bradáčová, Bloomberg: Jaká je teď celková částka ze státního rozpočtu na to zasedání Mezinárodního měnového fondu i s těmi penězi, které jste schválili dnes? A případně, má vláda ještě nějaké další rezervy, pokud by bylo nutno tu částku dále navýšit?

Pavel Mertlík, ministr financí: Celková rozpočtovaná částka je v současnosti 935 miliónů korun, které jdou přímo na tu akci. Vedle toho samozřejmě část nákladů pokrývá Česká národní banka. Kromě toho existuje část dalších výdajů, které nepřímo, ale významně souvisí s uspořádáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, respektive tedy jejich výroční zasedání, a jsou skryty ve výdajích jiných rozpočtových kapitol, ale to už nebudou tak velké částky.

Rezervy v současnosti nemáme. Předpokládáme i určité pokrytí ze soukromých zdrojů a v případě nutnosti vyrovnání nějakého deficitu, budeme hledat odpovídající zdroje v úsporách jinde - podle situace. Zatím se nicméně nezdá, že by k nějaké vážnější napjatosti mělo dojít.

Václav Hrníčko, ČTK: Pane premiére, před chvílí uvedl informaci servis Mladé fronty Dnes, že s odvoláním na vašeho právního zástupce pana Lžičaře, že se panu Mackovi omluvíte. Jak to tedy je?

Miloš Zeman, předseda vlády: Pane redaktore, řekl jsem už vaší kolegyni, která položila podobně inteligentní otázku, nechte se překvapit.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: Já bych se obrátil na pana Mertlíka, jako na ministra financí, neboť předpokládám, že cla patří do výsostné kompetence ministerstva financí. Jedná se o změnu celního sazebníku přílohy č. 6, jestli byste nám to mohl nějak přiblížit. Děkuji.

Pavel Mertlík, ministr financí: Máte zřejmě na mysli návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 318/1999, kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění, nebo-li celní sazebník. Jde o seznam nezačleněných textilních výrobků. Tento materiál byl schválen a jde o několik stovek jednotlivých položek, kde se pro jednotlivé země, kterým jsou poskytovány všeobecné preference, stanovují sazby, které jsou buď nulové nebo velmi nízké. V tomto smyslu jde o rutinní, bych řekl, úpravu, která probíhá každý rok.

Jan Němec, Česká televize: Dobrý den. Já bych se rád vrátil k té změně zákona o důchodovém pojištění. Dají se nějak ty změny, alespoň v průměru, kvantifikovat na koruny? Děkuji.

Vladimír Špidla, ministr práce a sociálních věcí: To záleží na výši jednotlivých důchodů, ale pohybuje se to zhruba mezi dvěmi až čtyřmi stovkami. To je tak nejčastější hodnota. Ten celkový výpočet je koncipován tak, aby v okamžiku, kdy člověk zemře, si vybral stejnou dávku sumy důchodu i v případě, že šel do předčasného důchodu nebo i v případě, když by šel do důchodu řádného. Čili předtím to bylo tak, že ten, kdo šel do řádného důchodu, byl znevýhodněn oproti tomu, kdo šel do předčasného důchodu. Ten, kdo šel do důchodu dřív, si tu celkovou částku vybral vyšší, což považuji za nespravedlivé.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže to je pro dnes vše. Děkuji vám a nashledanou.