Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 22. prosince 1999:

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, nejdříve se musím omluvit za dvacetiminutové zpoždění. Dnes se koná poslední předvánoční, a zároveň i letošní, schůze vlády. Na pořadu je celkem 46 bodů, vláda jich doposud projednala 24.
K více než 150 zákonům, které již byly odeslány do sněmovny, vláda dnes projednala dalších 9 návrhů zákonů a s těmi nejdůležitějšími vás nyní postupně seznámíme.
Nejprve byl projednáván zákoník práce a novela zákona o mzdě. A k tomu předkladatel pan ministr Špidla.

Vladimír Špidla, ministr práce a sociálních věcí: Dobře, děkuji za slovo. Je to velmi závažný zákon z toho důvodu, že zasahuje obrovské množství lidí a svým způsobem určuje i charakter pracovněprávních vztahů v celém hospodářství a v celém společenském systému a tím rozhoduje o hospodářské, o celkové ekonomické výkonnosti státu. Je vždycky velmi obtížné najít rovnováhu mezi pružností, která je v současné době heslem dne a odpovídající sociální ochranou, protože, otevřeně řečeno, pružnost bez sociální ochrany je schopna vést jenom k něčemu, co bych nazval třetím nevolnictvím, kdy prostě člověk je pouze k dispozici jako kdyby neexistovalo nic jiného než práce nebo pohotovost na ní. Návrh zákona tak, jak je předložen, je novelou, není to nový kodex, není to nová celková úprava. Je to novela, která se snaží přiblížit naše právo k evropskému právu a pokud bude parlamentem schválena, dojde v oblasti pracovně právních vztahů k úplné shodě s evropskými předpisy. Čili v tomto případě budeme mít tzv. vyřízeno.
Nejdůležitější je tam celá řada prvků. Já bych vytkl několik takových vysloveně důležitých, které byly i součástí poměrně složitých sporů. Zavádí se zaměstnanecké rady, nejsou totéž co odbory, mají poněkud slabší pozici, ale jsou zavedeny, čili tím se naplňuje směrnice o právu zaměstnanců na informace. Je promítnuta řada nediskriminačních opatření proti diskriminaci, mimo jiné také je výrazně zformulována opět rovnost mezi pohlavími a považuje se i nežádoucí chování sexuální povahy za porušení tohoto zákoníku. Čili je tam i v tomto směru zesílena ochrana zaměstnance. A dalším prvkem, který je z takových nejdůležitějších nebo respektive ne nejdůležitějších, ale zajímavých, je sjednocení dovolené pedagogických pracovníků ve školství. To znamená, ruší se onen rozdíl mezi učiteli a neučiteli v oboru pedagogických pracovníků. Čili oběma těmto skupinám je určena stejná dovolená v délce osmi týdnů. Čili to je vše k zákoníku práce.
Snad ještě poznámka na závěr. Tento zákoník byl projednáván velmi intenzivně se sociálními partnery. Na začátku projednávání ten úvodní text byl napaden 900 připomínkami, na konci čtyřměsíčního projednávání jsme skončili s nulou připomínek. Čili je to princip, který považuji za velmi důležitý, že do projednávání této normy, která zásadním způsobem upravuje pracovněprávní vztahy efektivně zasáhli sociální partneři, tj. svazy zaměstnavatelů i zástupci zaměstnanců a považuji za velmi podstatné udržet myšlenku, že pokud dojde k dohodě sociálních partnerů, není na místě do předlohy zásadním způsobem zasahovat, pokud se nedostane do rozporu s ústavou nebo pokud se nedostane do rozporu s nějakými jinými předpisy. Čili považoval bych za správné, aby tato novela prošla sněmovnou pokud možno bez nějakých zásadních změn. Je to důležité i ve vztahu k Evropské unii. Opět zdůrazňuji, pokud tento zákoník projde, budeme v oblasti pracovního zákonodárství plně v souladu s požadavky Evropské unie. To je jádro této novely. Ty ostatní věci jsou zajímavé, ale nejsou nejpodstatnější. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Další důležitý kodex, který dnes vláda projednávala a schválila, je obchodní zákoník a k tomu předkladatel pan ministr Motejl.

Otakar Motejl, ministr spravedlnosti: Děkuji, dobrý večer. Zpráva o průběhu a výsledků projednávání novely obchodního zákoníku má mnoho společného s tím, co zde přednesl pan místopředseda vlády ohledně zákoníku práce. Je to sice desátá novela obchodního zákoníku, který byl přijat v roce 1991. Je to novela nejrozsáhlejší, podle mého názoru nejkomplexnější, která svým rozsahem přerůstá, řekl bych, ty standardní novely dosud provedené, protože ve stávajících těch 70 paragrafech, které tvoří obchodní zákoník, je prováděno 307 změn a samotný text jenom toho změněného zákona nebo toho návrhu zákona je přes 100 stran textu. Je to dílo, které prováděl soubor našich předních odborníků za vedení profesorky Pelikánové z právnické fakulty, profesora Dědiče z Vysoké školy ekonomické a doktory Štenglové z Nejvyššího soudu a ze všeho nejvýznamnější samozřejmě je jednoznačný odborný závěr, že tímto okamžikem, pokud zákon bude v tomto duchu přijat, je celá oblast našeho obchodního práva plně slučitelná se stávajícím právem Evropské unie.
Tím byl naplněn jeden z významných úkolů proto, aby naše právnické prostředí bylo v režimu Evropské unie hodnoceno jako právní prostředí slučitelné, jako právní prostředí odpovídající požadavkům na tu kompatibilitu. Nešlo samozřejmě jenom o to, šlo o současně prováděnou inventuru všech nejasností a neúplností, které se za těch několik let fungování obchodního zákoníku projevily, a které při této příležitosti nutno nebo jsme se rozhodně pokusili, ve vzájemné pečlivé provázanosti, do obchodního práva v jakémsi komplexním přehodnocení jednotlivých ustanovení zařadit.
Takže mám celkem skutečně dobrý pocit, že toto dílo se podařilo a věřím, že i vzhledem k té velice pečlivé přípravě, a vzhledem k tomu, že jde o základní normu obchodního života založeného na smluvní volnosti, na smluvním vztahu partnerských stran tak, jak to obchodní zákoník předpokládá, s minimálními zásahy ze strany nějakých direktivních orgánů, že za této situace tato novela obchodního zákoníku bude projednána úspěšně i na schůzích poslanecké sněmovny a senátu v prvním čtvrtletí příštího roku. Za těchto okolností se také prozatím navrhuje, aby účinnost této novely byla stanovena     Autom. řádkování  Obrázek na 1. leden 2001. To je asi pro tento okamžik vše?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Po těchto dvou základních kodexech vás nyní ministr práce ještě seznámí s novelou zákona o mzdě.

Vladimír Špidla, ministr práce a sociálních věcí: Je to novela zákona o mzdě a pracovní pohotovosti. Z nejdůležitějších bodů vyjímám: u pracovníků rozpočtové sféry se navrhuje 16 tříd místo dosavadních 12, cílem tohoto kroku je umožnit v rámci systému dobré zaplacení těch, kteří mají nejvyšší kvalifikaci a nejvyšší zkušenosti. Dalším bodem, který je velmi důležitý, je, že se zákon o platu rozšiřuje i na ty obory, kde doposud nepůsobil, tj. v podstatě na veřejnoprávní korporace, které jsou nějakým způsobem financovány z veřejných peněz, uvedu například zdravotní pojišťovny.
To znamená, že zdravotní pojišťovna, pokud tento zákon bude schválen, by měla své funkcionáře placené stejným způsobem jako jsou placeni funkcionáři veřejné správy. Čili zákon se rozšiřuje v tomto směru. A v zákoně o mzdě je důležitá změna, že se navracíme ze 3 tříd, které doposud působí v zákoně, k 12 tarifním třídám, které byly na začátku 90.let. Důvod je jednak doporučení Evropské unie, jednak zjištění, že se neprosadilo dostatečně intenzivně kolektivní vyjednávání a tyto pouze 3 platové tarify umožňovaly velmi tvrdý nátlak zaměstnavatele na zaměstnance. Čili je to určitá ochrana pracovněprávních vztahů. Čili je určeno 12 minimálních tarifů oproti tarifům třem.
To je vše.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda dnes rovněž schválila návrh zákona o provozu na pozemních komunikacích. K tomu předkladatel pan ministr Peltrám.

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Dámy a pánové, jde o jeden ze tří zákonů - provoz na pozemních komunikacích, školení řidičů a třetí zákon o technických podmínkách provozu, který nás ještě čeká, na kterém se pracuje. Návrh zákona o provozu na pozemních komunikacích se projednával několikrát pro určitou potřebu vyjasnění kompetenčních přesunů, nešlo tedy o věcný obsah tohoto zákona. Chceme vytvořit jednotnou právní úpravu podmínek provozu na pozemních komunikacích tak, aby byl plný soulad s Evropskou unií, současně vytvoření právních podmínek pro převod správních činností z působnosti orgánů bezpečnosti, policie a ministerstva vnitra na okresní úřady a z ministerstva vnitra na okresní úřady a ministerstvo dopravy a spojů, přičemž tedy zdůrazňuji, že pokud jde o ministerstvo dopravy a spojů půjde možná o desítku, prostě velmi malý počet úředníků na vrcholové úrovni, kteří dneska pracují na ministerstvu vnitra a policii. Jednak jde o přesun v podstatě z policejních složek na civilní složky budoucích krajských úřadů.
Takže v tomhle tom je to jaksi komplikované. Návrh zákona má 5 návrhů prováděcích vyhlášek o pravidlech provozu, o řidičských průkazech, o šetření dopravních nehod, o zdravotní způsobilosti a o provádění bezpečnostního auditu. Samostatný zákon, navíc k němu bude zákon o hodnocení přestupků v rámci bodového systému, který prostě se ukázal daleko složitější, než jsme čekali, a není tak jednoznačný v Evropě, není to žádná závazná podmínka. Takže si představujeme, že na tomto zákonu budeme pracovat v průběhu příštího roku, poněvadž ve svých důsledcích to bude cosi jako malý trestní zákoník v oblasti přestupků řidičů v provozu na pozemních komunikacích.
Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Z těch dalších zákonů, které dnes vláda schválila, je to především návrh zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty. Zde cílem je doplnit náš právní řád o dosud chybějící zákon, který bude v souladu jak s požadavky OECD, tak i s právem evropských společenství. Ten návrh zákona vychází ze 4 základních principů, a to jsou, že každý je povinen nakládat s geneticky modifikovanými organismy a produkty tak, aby neohrozil zdraví člověka a zvířat, životní prostředí, ani biologickou rozmanitost. Za druhé, právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mohou nakládat s geneticky modifikovanými organismy a produkty pouze se souhlasem příslušného správního úřadu a v souladu s navrhovaným zákonem a za toto nakládání nesou plnou odpovědnost. Za třetí, právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které hodlají geneticky modifikované organismy a produkty uvádět na trh, jsou povinny je zaregistrovat u příslušného správního úřadu, provádět jejich balení, označování a evidenci v souladu s navrhovaným zákonem. A konečně za čtvrté, za porušení zákonných povinností návrh stanoví diferencované pokuty.
Dále byla schválena novela zákona o účetnictví. Projednávány byly i návrh zákonu o hospodaření s energií, toto projednávání bylo přerušeno, protože je potřeba ještě určité legislativní dopracování. Stejně tak návrh zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Zde je potřeba tento zákon znovu projednat na poradě ekonomických ministrů. A stažen byl návrh dopracovaného zákona o transformaci Českých drah.
Pokud jde o ty poslanecké návrhy, co vás bude jistě zajímat, je poslanecký návrh na vydání zákona o státních svátcích. Tam se vláda s tímto poslaneckým návrh ztotožňuje, jinými slovy, je velká naděje, že 17. listopad bude vyhlášen za den státního svátku. Naopak vláda vyslovila nesouhlas se senátním návrhem na vydání zákona o památníku doby nesvobody v letech 1939 až 1989. Zde má vláda vedle mnoha legislativních připomínek i připomínku zásadní, a to, jak již název napovídá, nesvoboda nebyla v celém tom období mezi lety 1939 až 1989, jinými slovy, mezi květnem roku 1945 a únorem 1948. Naopak se vláda domnívá, že nesvoboda zde byla již od podzimu roku 1938.
Vláda rovněž schválila návrh plánu legislativních prací vlády na rok 2000 a výhled na léta 2001 a 2002. Zde se jedná o více než 240 návrhů, z toho více jako 100 jich zapracovává příslušné směrnice Evropské unie.
Vláda rovněž schválila návrh plánu nelegislativních úkolů na první pololetí roku 2000.
A projednávala a schválila návrh programu podpory malého a středního podnikání na rok 2000. Zde vláda schválila společný program pro celé území České republiky s názvem Záruka a plošné programy pro území České republiky s názvy Kredit, Trh, Speciál, Kapitál, Pojízdná prodejna, Kooperace, Podpora exportu, Poradenství, Malé půjčky a Design. A dále regionální programy pro území vybraných regionů s názvy Region, Vesnice, Regenerace, Preference, Provoz a Hranice.
Vláda vzala na vědomí návrh regionálního programu podpory rozvoje vybraných slabých a strukturálně postižených regionů.
Schválila i nově zahajované programy z akčního programu posílení konkurenceschopnosti průmyslu České republiky na rok 2000.
Tolik tedy z těch nejdůležitějších bodů, které dnes vláda projednávala a nyní je již řada na vás.

Kateřina Souserisová, televize Prima: Já bych měla otázku na ministra Špidlu. Podle novely zákoníku práce by se měla také zkrátit týdenní pracovní doba, měla by se zvýšit minimální dovolená a měla by být zajištěna větší ochrana zaměstnanců při hromadném propouštění, ale pravicoví poslanci se shodují na tom, že to paradoxně přispěje k vyšší nezaměstnanosti, že se budou bát zaměstnavatelé zaměstnávat lidi. Co tomu říkáte?

Vladimír Špidla, ministr práce a sociálních věcí: Pravicoví poslanci se mýlí, tak jako se mýlí v řadě jiných úsudků v sociální oblasti a mimo jiné tedy bych rád věděl, kteří to byli pravicoví poslanci, protože myslím si, že uvnitř této množiny je řada naopak lidí, kteří jsou soudní a kteří se v tomto směru nemýlí. To zkrácení týdenní pracovní doby, to je formální zkrácení.
Myslím, že jsem už jsem to vysvětloval tuším asi osmnáckrát, ale je to prostě evidenční záležitost, abychom se vešli do statistické evidence, která je běžná v Evropské unii. Ve skutečnosti odpracovaná doba se nezmenšuje, je to pouze prostě doba, která se počítá jako pracovní se zkracuje o čtvrt hodiny na přestávku. Hromadné propouštění je velmi zásadní evropská směrnice a každý, zejména z větších zaměstnavatelů se dostane do situace, že musí hromadně propouštět, tak je velmi rád, když takováto úprava existuje, protože hromadné propuštění je velmi citlivá, velmi tvrdá záležitost a je-li dobře zregulováno, tak naopak výrazně prospívá ekonomické schopnosti podniku. Protože napětí, které není zvládnuté, rozloží podnik jako celek na velmi dlouhou dobu.
Chci zdůraznit, že tato novela, tak jak už jsem uvedl na začátku, byla pečlivě projednávána se sociálními partnery, s malými podnikateli, velkými podnikateli, odbory a všemi, kteří podnikání rozumí a pracovněprávním vztahům rozumí. Jenom bych uvedl, aby bylo zřejmé, že to nebyli jenom lidé, kteří jsou zcela beze jména, že jeden z těch, který vedl nebo respektive vedoucí té delegace za stranu podnikatelů byl Vratislav Kulhánek, čili někdo, kdo naprosto zřetelně ví, co je moderní podnikání. Takže to je omyl ze strany těch poslanců, kteří vyjadřují názor, který jste vy sdělila.

Jan Němec, Česká televize: Dobrý den. Já jsem se chtěl zeptat, jednak vláda měla vyslechnout informaci o tom, kolik bude stát zřízení nových krajských úřadů, jestli se už k tomu dostala a jestli tuto částku můžete říct. A druhá otázka na pana vicepremiéra Špidlu ohledně sjednávání smluv na dobu určitou, kde novela vlastně říká, že se musí taxativně říct, proč je sjednávána ta smlouva. Jaký je smysl tohoto opatření? Děkuji.

Vladimír Špidla, ministr práce a sociálních věcí: Smysl tohoto opatření je tentýž, jak ho chápe opět Evropa. Smlouva na dobu určitou je velký zásah do právní jistoty člověka, který ji uzavírá a byla velmi často v našem pracovním prostředí zneužívána způsobem, který je neakceptovatelný. Já znám množství smluv, které byly u žen například na tříměsíční období čistě z toho důvodu, aby v případě, že ta paní otěhotní, tak aby se ji mohl zaměstnavatel velmi snadno zbavit. Čili princip je ochrana zaměstnance, zdůvodněná ochrana zaměstnance. Smlouva na dobu určitou má své místo v ekonomice, je to naprosto zřejmé, že je nutná a že vyplňuje celou řadu oblastí, na druhé straně se ukazovalo, že v té podobě naprosto neregulované je zneužívána, a to často velmi brutálním způsobem proti zájmu zaměstnanců a zaměstnanci jsou lidi. Čili bylo to proti svobodě a skutečné smluvní volnosti.

Libor Rouček, mluvčí vlády. Pokud jde o tu vaší první otázku, vláda si tu zprávu ministra Grulicha vyslechla a uložila mu, aby předložil celkový finanční dopad první etapy reformy do konce druhého čtvrtletí příštího roku. Jinými slovy, vzala ten materiál na vědomí i z důvodu, že není ještě schválen státní rozpočet na příští rok, tak prostě mu uložila, aby to předložil do konce druhého čtvrtletí příštího roku. Materiál tu přibližnou částku uvádí, na příští rok by to měly být 3 miliardy 51 milionů a na rok 2001 1 miliarda 728 milionů.

Petr Husák: Já vím, že je to spíš otázka přímo na pana premiéra, zeptám se ale i vás pane tiskový mluvčí. V několika případech, jak víte, poslance Wagnera, policejního ředitele Hrušky a našli bychom i další, zatím pan premiér dále ignoruje rozhodnutí soudu o tom, že by se měl těmto pánům omluvit. Máte nějaké informace o tom, že by se jim omluvil nebo bude dál pohrdat zákony této země. A s tím souvisí i druhá otázka. Samostatnou kapitolou je případ
omluvy Josefu Zieleniecovi spolu s ministrem Kavanem. Vy jste přislíbili, že ten případ uzavřete do konce roku. Jak ta situace vypadá? Máte nějaké informace?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já si nemyslím, že pan premiér Zeman pohrdá zákony této země, ale tuto otázku nebo tyto otázky musíte dát jemu. Já k nim nemám prostě další informace.

Jindřich Ginter, Právo: Já mám otázku, která se týká zákona o geneticky modifikovaných organismech. Já jsem se chtěl zeptat, někteří kritici upozorňují, že se sice budou označovat organismy jako třeba je obilí nebo kukuřice, ale spotřebitelé už se na obalech nebudou muset dozvědět, jestli to bylo geneticky modifikovaný nebo ne. V tom zákoně je jednoznačně napsáno, že se musí označit ten finální produkt?

Vladimír Špidla, ministr práce a sociálních věcí: Ano, zákon je koncipován tak, že nejenom ty živé součást řetězce, které se dají nějakým způsobem rozmnožovat, budou označovány, ale i konečný produkt: Když bych to měl hodně zjednodušit, tak rajské jablíčko i kečup budou označeny.

Denisa Svobodníková, ČTK: Chtěla bych se zeptat na dvě věci. Jednak, jak rozhodla vláda o té poslanecké novele restitučního zákona, podle které by mohli restituovat i občané, kteří nabyli občanství české podle toho letos schváleného zákona. A druhá otázka, pan senátor Lánský dnes na internetových stránkách vlády zveřejnil tiskové prohlášení o těch svých zahraničních kontech. Mohli byste mi říct, proč ho zveřejňuje na vládních stránkách, když už tři týdny ve vládě není.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Co se týče té první otázky, tam vláda vyslovila s tímto návrhem nesouhlas. Budete-li chtít upřesnění, dám vám i důvody proč. A co se týče té druhé otázky, nyní se to dozvídám poprvé, zjistím, jak se to na tu naši internetovou stránku dostalo, kdo to tam dal a dám vám odpověď. Samozřejmě by mělo platit to, že když pan Lánský není místopředsedou, nemá co zveřejňovat své zprávy na internetových stránkách vlády.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Mě by zajímalo, jestli se vláda zabývala požadavkem poslanecké sněmovny, abyste uvolnili částku do 400 milionů pro občany bez vyplacených mezd.

Vladimír Špidla, ministr práce a sociálních věcí: Vláda se tímto požadavkem nezabývala, protože tento požadavek nevyžaduje nějaké zvláštní rozhodnutí vlády. Sněmovna doporučila a vláda v rámci naprosto běžné sociální politiky posiluje příslušné místní rozpočty, pokud se to ukáže jako potřebné. Sněmovna to formulovala do 400 milionů, a vláda, pokud se ukáže, že to v Brně je potřebné nebo že to je někde jinde potřebné, tak prostě provede. To je běžná rutina, která v sociálním systému nastává každou chvíli. Jestliže se položí nějaký velký podnik v nějaké lokalitě, okamžitě na tom místě vyskočí sociální dávky, průběžně se reaguje. To jsou systémy, které jsou už nacvičené a není to problém. Je výhodné z mého hlediska, že ke konci roku sněmovna projevila takové přání. To znamená, pokud provedeme důsledně, předpokládám, že sněmovna nebude mít námitky. Ačkoliv jindy někdy mívá, ale to je vše.

Martin Jašminský, Hospodářské noviny: Dobrý večer. Chtěl jsem se zeptat, vláda měla vyslechnout zprávu o postupu privatizace Komerční banky a jestli v této souvislosti se zabývala tím případem 8 miliardové ztráty, která teď nedávno byla objevena v Komerční bance ve vztahu k jednomu klientovi.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda tuto zprávu bude projednávat dnes večer, ještě ji neprojednávala.

Kovaříková, Zdravotnické noviny: Mě by zajímalo, jestli vláda schválila změny ve správní radě Všeobecné pojišťovny. A potom, jestli už schválila také ceny za zdravotní péči v příštím roce na první pololetí.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Oba tyto body jsou pořadu dnešního jednání. Ještě jsme se k tomu nedostali.

Novotný, Právo: Mám otázku na pana ministra Peltráma. Odkdy by měl ten zákon o provozu na pozemních komunikací vstoupit v platnost.

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: My jsme chtěli původně od ledna 2000, ale domnívám se, že to bude od roku 2001.

Michal, Hospodářské noviny: Otázky na pana Peltráma. Řeší zákon, předpokládám, že ano, zákon o provozu na pozemních komunikacích zakazuje antiradary, a jestli stanoví nějaké sankce. A jak je to s mobily, a jak je to se zákazem při řízení při používání návykových drog, a jestli rozlišuje ty drogy nějakým způsobem nebo je bere  Alt všechny, marihuanu, ?an blok? a podobné věci.

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Tak odzadu. Drogy "an blok" bere, je to v souladu s legislativou EU. Pokud jde o mobily, tak samozřejmě mobily, kde musíte vzít do ruky ten přístroj, budou zakázány a navrhujeme zákaz antiradarů. Jinak je to totiž soutěž, obvykle vždycky ti, co jsou na druhé straně než je zákon, mají víc peněz. Čili budou dokonalejší antiradary, na to bude policie reagovat dokonalejšími radary, ale je to taková spirála z daňových poplatníků.

. obrázek  Poznámka  

Michal Jašminský, Hospodářské noviny: ?., když bude někdo přichycen, že používá antiradar?

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Zatím ne. Domnívám se, že to budeme spojovat s tím bodovým systémem. To tady v tom zákoně nemá samostatně cenu.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: Děkuji. Já bych se chtěl zeptat, jestli byste nám mohl přiblížit asi ty programy regionálního rozvoje pro strukturálně postižené oblasti A potom ještě jedna věc, pokud jsem tedy dobře vyrozuměl, tak vy jste vrátili panu Grulichovi jeho návrh k dopracování k tomu, aby tam doplnil některé údaje a budete to projednávat později. Jednalo se o kraje, pardon.

Vladimír Špidla, ministr práce a sociálních věcí: Velmi stručně. Návrh nebyl vrácen předkladateli k dopracování, návrh byl vzat na vědomí, protože za daného stavu znalosti a za daného stavu metodiky jsme vzali v úvahu, že ty údaje, které jsou udávány, to znamená ty zhruba 3 a 1 miliardy a něco, čili dohromady je to přibližně 5 miliard, jsou reálné. Ale protože projekt postupuje, upřesňuje se, tak jsme došli k názoru, že 30. 6. Bude vhodný čas, aby se udělala určitá inventura, zda se tam neobjevily nové náklady nebo zda se naopak náklady nesnížily.

Libor Rouček, mluvčí vlády: A co se týče té druhé otázky, k této problematice bude mít pan Císař speciální tiskovou konferenci. Já vám k tomu jenom řeknu tolik, že se jedná o ty hospodářsky slabé regiony. To znamená například pro okresy jako jsou Prachatice, Klatovy, Tachov, Český Krumlov, Znojmo, Břeclav, Třebíč a podobně. A potom o okresy, které byly postiženy strukturálními reformami jako je například Kladno. Pokud jde o program, tak tam jde například o podporu rozvoje ekonomické základny a podnikatelského sektoru. To znamená, aby byly samozřejmě ve spolupráci s místními orgány připraveny vhodné plochy pro lokalizaci nových výrob a jejich vybavení infrastrukturou.
To znamená například ty průmyslové zóny. Aby byla možnost vytvářet nová pracovní místo přímou podporou podnikatelských subjektů, aby zde docházelo k rozvoji dopravní a technické infrastruktury. To znamená, jak zlepšení dopravní obslužnosti regionu, tak i zkvalitnění té technické infrastruktury. Aby zde došlo ke snížení úrovně poškození životního prostředí. To znamená, k odstraňování starých ekologických škod a zátěží, případně i například k revitalizaci říčních systémů a vodních ploch. Aby v těch některých okresech, kde je to vhodné, byl podporován rozvoj cestovního ruchu, lázeňství. Aby bylo podporováno zemědělství a obnova venkova. To znamená například rozvoj multifunkčního a ekologického druhu zemědělství. Aby byl podporován rozvoj venkova a infrastruktury. Údržba krajiny, a též, aby například došlo ke tvorbě mechanismu boje proti izolaci ohrožených skupin obyvatelstva.
To je vše k tomuto bodu, co se týče těch regionálních programů. Jak jsem již řekl, pan ministr Císař si k tomu udělá speciální tiskovku a tam vám dá další podrobnosti.

Šístková, Právo: Jestli jsem dobře rozuměla, tak byla schválena novela zákona o účetnictví. A tak jsem se chtěla zeptat, kteří podnikatelé budou povinni vést podvojné účetnictví a odkdy, protože to je pro ně v současné době dost velký problém.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže vidím, že o tento zákon máte zájem, tak já vám nejdřív řeknu, jaké zde budou změny nebo čeho se tento zákon týká. Čili zde půjde o to, aby bylo umožněno určitému okruhu účetních jednotek účtování v účetním období, které nebude vymezeno kalendářním rokem, ale rokem hospodářským, vyjádřeným jako dvanáct po sobě jdoucích měsíců. Jde o to, aby bylo rozšířeno používání, jak jste řekla, soustavy podvojného účetnictví, uplatněním zásady, že všechny účetní jednotky účtují v soustavě podvojného účetnictví a pouze ty, o nichž to zákon vysloveně stanoví, mohou účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví.
Dále jde o to, aby byla uvedena do souladu ustanovení zákona o účetnictví s obchodním zákoníkem. To znamená především ustanovení mající vztah k přeměnám obchodních společností, tj. zejména oceňování těchto přeměn, sestavování účetních závěrek a výročních zpráv a jejich zveřejňování. A též, aby zde bylo doplněno zmocnění pro ministerstvo financí k vydávání prováděcích vyhlášek zákonu na místo stávajících opatřeních ministerstva. Pokud jde o ty skupiny, které zákon vysloveně stanoví, já bych vás požádal, aby až tato tisková konference skončí, abyste sem přišla, společně to najdeme. A pokud se týká účinnosti, tak ta by měla být od 1. ledna 2001.

?? Já jenom doplňující otázku ještě k těm GMO. Chci se zeptat, co to je ten správní úřad. A potom, v jaké výši by měly být sankce, pokud se nedodrží ty podmínky s nakládáním s GMO.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Doporučuji, až skončí tiskovka, přijďte a najdeme to.

?. ČTK: Já jsem se chtěl zeptat na bod číslo 17 ? návrh nařízení vlády k provedení zákona o opatřeních ve vztahu k Jugoslávii. Co to je, jak to dopadlo?

Libor Rouček, mluvčí vlády. Ten návrh nařízení byl schválen. Zde se jedná o trojí druh sankcí. To znamená, o zákazu poskytování ropy a ropných produktů, o zmrazení kapitálu a zákazu investování a o zákazu letu mezi Českou republikou a Jugoslávií. Ta sankce proti Svazové republice Jugoslávie byla přijata Radou Evropské komise koncem dubna letošního roku v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky a na výzvu rady se k těmto sankcím připojily i přidružené země Střední a Východní Evropy plus další, jako je například Kypr, Island, Norsko a podobně.
A vzhledem k tomu, že výkon těchto sankcí v České republice vyžaduje přijetí zákona, byl jeho návrh po projednání ve vládě předložen poslanecké sněmovně, která jej schválila v říjnu letošního roku. A protože postupem času se předpokládají změny v rozsahu sankcí vůči Jugoslávii, byl do přijatého zákona, který je platný od 3. 12. letošního roku zahrnut maximální výčet sankcí s tím, že vláda se zmocňuje, aby formou nařízení jednotlivé sankce zaváděla. Čili, pokud jde o zákaz poskytování ropy a ropných produktů Svazové republice Jugoslávii nebo republice Srbsko, jejich institucím a osobám, toto nařízení umožňuje dodávky ropy a ropných produktů republice Černá Hora a provincii Kosovo, avšak s vyloučením tranzitní dopravy přes území republiky Srbsko.

Petr Honzejk, Radiožurnál: Já bych se rád zeptal pana vicepremiéra Špidly na záležitost, která se přímo netýká jednání vlády. ODS dnes přišla s návrhem, aby jednání o opoziční smlouvě proběhlo ještě před koncem tohoto roku, a to na úrovni místopředsedů, aby tam byla vyjasněna některá stanoviska, která se týkají obvinění ODS z toho, že opoziční smlouvu neplní. Takže budete to akceptovat tuto nabídku?

Vladimír Špidla, ministr práce a sociálních věcí: Setkáme se.

Petr Honzejk, Radiožurnál: Za ODS tam má přijít paní Benešová, takže kdo přijde za ČSSD.

Vladimír Špidla, ministr práce a sociálních věcí: Za ČSSD přijdu já a setkáme se paní Benešovou.

Kovaříková, Zdravotnické noviny: Mohla bych přece jenom jednu otázečku? Na kolik ta novela mzdového zákona ovlivní platy lékařů a zdravotníků?

Vladimír Špidla, ministr práce a sociálních věcí: Tyto platy, kdy vstoupily v platnost až na konci následujícího roku, to není žádná rychlost. Ta novela sama o sobě platy nezvyšuje, to bude záležet na tom, jak se vládním nařízením stanoví nejnižší tarif. Můžu vám říct, že stokoruna nejnižšího tarifu jsou 2 miliardy v celkových nákladech.

?. Mladá fronta Dnes: Já bych chtěl poprosit pana ministra spravedlnosti, jestli by mohl vyjmenovat pár nejdůležitějších změn v tom obchodním zákoníku.

Otakar Motejl, ministr spravedlnosti: Já se toho samozřejmě nezříkám, ale jsou to vesměs ryze obchodně právní záležitosti, týkající se slučování, zřizování fůzí, zániků společností, převáděním podílů jednotlivých společností, výkup akcí menšinových a většinových podílů. Je to vlastně především soustředěno na právní úpravu obchodních společností. Je tam řešena otázka jejich sídel, označení sídel, dosažitelnosti doručování do jednotlivých sídel. Je toho povíce, řekl bych, málo čtivá literatura, ale je to významné pro jaksi postižení Publikace Tiskove_informaceCi všech nuancí složitého obchodního života. ?dozorčích rad, průběhu schůzí obchodních společností a společností vůbec, protesty proti rozhodnutím představenstva, dozorčí rady, vzájemné vztahy, volby, vznik a zánik vlastně jednotlivých orgánů obchodních společností, který byl částečně upraven v tom původním textu zákona, ovšem přeci jenom ten obchodní zákoník v roce 1991 byl stavěn, řekl bych, jakési v kusu na návaznost, na tradici obchodního zákoníka, obchodního práva platného u nás do roku 1950.
Nic víc jsme tenkrát vlastně k dispozici ze svého, řekl bych, zorného úhlu neměli. Obchodní zákoník byl přijat na jaře 1991 a skutečně nnost_vladyRady_vybory_komiseMinistr byl stvořen na podzim a přes zimu 1990 ? 1991. Tehdy nebylo možno dost dobře ani pro nedostatek kontaktů přihlížet ke komunitárnímu právu a dalo by se říci vlastně v tomto směru ten obchodní zákoník už od okamžiku svého vzniku byl relativně nemoderní. A právě teprve nyní se nám podařilo s odstupem času s velkým vynaložením předpokládám, že skutečně dobře ten zákoník udělat jaksi zákoníkem perspektivním, který by měl skutečně posloužit, a v našem případě skutečně bude, i v tom třetím tisíciletí.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Tolik tedy k dnešní tiskové konferenci. Za dva dny máme Vánoce, tak bych vám chtěl popřát hezké svátky. Všechno nejlepší v novém roce. Příští schůze vlády je 3. ledna, to bude mimořádná schůze. Tam se bude projednávat státní rozpočet. A potom řádná bude 5. ledna. Děkuji.