Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 23. června 1999,
která se konala v zámku Havířov

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne a vítejte na naší pravidelné tiskové konferenci, která se koná vždy v 17 hodin při příležitosti zasedání vlády. Zatímco čas té dnešní tiskové konference je pravidelný, místo konání není a pan premiér vám objasní a vysvětlí proč jsme přijeli sem do Havířova proč jsme přijeli sem na severní Moravu. Potom vás jednotliví ministři seznámí s body, které tu dnes vláda diskutovala. Tolik na úvod a předávám slovo panu premiérovi.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, úvodem mi dovolte, abych upřímně poděkoval jak primátorovi města Havířova Zdeňku Pohlovi za pohostinství, které nám v této krásné budově pro zasedání vlády poskytnul, tak generálnímu řediteli Českých drah panu Daliboru Zelenému, kterého vidím tamhle vzadu za vámi, protože vlak nás bezpečně a bez zpoždění dopravil z Prahy až do Havířova. Je v tom samozřejmě určitý symbol, protože politika je i o symbolech. Jestliže vláda chce podporovat železniční dopravu musí se dopravovat také vlakem, jestliže chce podporovat veřejnou silniční dopravu tak z nádraží sem jela autobusem a jestliže vláda vyjadřuje svůj zájem o ostravský kraj je vhodné, aby se její první výjezdní zasedání konalo právě tady. Nicméně vedle symbolů je zapotřebí i něčeho reálnějšího. Dovolte mi proto, abych vás informoval, že vedle celé řady dalších věcí, které jsme projednávali ve vlaku a které ještě budeme ve vlaku projednávat, jsme zde v Havířově projednávali především body, které se přímo nebo zprostředkovaně týkají severní Moravy.

Takovým nejobecnějším bodem je energetická politika, kterou dnes vláda projednala. Chtěl bych vás informovat o tom, že jsme přitom respektovali připomínky našich ekologů, to znamená, že v energetické politice nebude obsažena úvaha o dotěžení zásob uranu, a že tímto materiálem se bude vláda zabývat samostatně. Že v energetické politice nebude ani varianta otevření hlubinného dolu Frenštát a že tam nebude ani varianta, která se týká porušení ekologických limitů těžby. Nicméně, a to je základní, s těmito výjimkami byla energetická politika schválena a tak vlastně poprvé máme dlouhodobou energetickou politiku, na níž můžeme dále pracovat a po které se tak dlouho volalo.

Další věc, která se už přímo týkala severní Moravy je dlouhodobý rozvojový program severomoravského regionu, protože všichni víme, že složité problémy tohoto kraje nelze překonat za měsíc nebo za rok, ale také aktivní opatření za podpory vlády, která mají přispět především k brždění růstu nezaměstnanosti a v následující fázi k zastavení tohoto růstu a obrácení tohoto trendu. V této souvislosti se vláda rozhodla uložit ministru financí, aby do návrhu rozpočtu, protože, jak víte, to musí schvalovat sněmovna, pro rok 2000 navrhl do kapitoly "Všeobecná pokladní správa" účelovou dotaci ve výši 800 milionů korun pro rozvoj severní Moravy a Slezska, zatímco tento rok to bylo, jak také víte, 350 milionů, takže jedná se o více než zdvojnásobení této částky pro konkrétní rozvojovou pomoc.

Vláda dále rozhodla o úvěrovém, respektive úrokovém, zvýhodnění těch malých a středních podnikatelů v tomto krizovém regionu, kteří budou v rámci programu Region nebo v rámci programu Prosperita vytvářet nové pracovní příležitosti. Toto úrokové zvýhodnění bude realizováno, a kolegové ministři vám k tomu řeknou podrobnosti, prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky. Vláda dále konstatovala, že již existuje 126 naprosto konkrétních projektů, které budou, tuším v sobotu a v neděli, posuzovány a kteří mají přispět k řešení důsledků útlumu v OKD takovým způsobem, aby byly opět zachovány určité konkrétní pracovní příležitosti.

Závěrem bych vám chtěl sdělit že vláda se na svém havířovském zasedání zabývala i problematikou budoucí strategie dlouhodobého rozvoje českého ocelářského průmyslu a zabývala se i problematikou restrukturalizace Ostravsko-karvinských, reálně už bohužel pouze karvinských, dolů s cílem zastavit negativní vývoj v této oblasti, i když, jak víte, OKD má dominantního soukromého vlastníka a podle pouček liberálních ekonomů by se vláda neměla tímto problémem zabývat. Právě proto, že se neřídíme poučkami liberálních ekonomů, zajímáme se o tento problém. Ministr průmyslu a obchodu, ale i ministr financí, který je současně předsedou prezidia Fondu národního majetku, dostali naprosto konkrétní úkoly. Víte, že vláda odmítla návrh pana Koláčka, který byl pro stát velmi nevýhodný, ale zpracovala návrh vlastní, který bude předmětem dalšího jednání. Zabývali jsme se samozřejmě i dalšími problémy, ať už se týkaly Báňské záchranné služby nebo rozvoje dopravních systémů zde na severní Moravě, o tom bude za chvíli hovořit pan ministr Peltrám. Uvědomujeme si například význam dálnice D47 a podobně, jako jsem tady byl před asi dvěma měsíci při zahájení stavby této dálnice, podobně jako jsem tady byl včera při zahájení minihuti v Nové Huti, tak tady budu, jak říká evangelium, maličko a uzříte mě a opět maličko a neuzříte mě, tak tady budu v druhé polovině července, nikoli přímo zde, ale kousek odtud při otevření dalšího úseku dálnice, která bude obchvatem Lipníku a která dále přiblíží ostravsko zbytku České republiky. Děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji panu premiérovi a nyní poprosím pana ministra Grégra o slovo.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Vážené dámy, vážení pánové. Nevím, jestli to není troufalost, ale myslím si, že jedním z nejsložitějších bodů, který se dnes projednával byla Energetická politika ČR. Jde o materiál, který má svůj určitý vývoj, protože byl poprvé ve vládě projednáván 27. 4. 1999 a vláda přijala usnesení, že přerušuje projednávání tohoto bodu do doby rozhodnutí o dalším osudu Jaderné elektrárny Temelín. Jak víte, vláda rozhodla o dostavbě dvou bloků této elektrárny a proto jsme tedy mohli tuto koncepci s malými úpravami, na základě dalších připomínek, dnes předložit vládě k projednání. Chtěl bych zdůraznit, že v celém materiálu je kladen důraz zejména na postupné přiblížení legislativního prostředí ČR právním normám evropského společenství právě v oblasti energetiky, včetně zajištění konkurenceschopnosti tohoto odvětví v rámci vnitřního trhu Evropské unie. Musíme být na tento krok velice dobře připraveni, protože konkurence v tomto odvětví je velice silná. Zároveň tento materiál konkretizuje právě nezbytné změny v energetickém sektoru umožňující dlouhodobé, bezpečné a spolehlivé zásobování národního hospodářství energií a zachování maximální míry soběstačnosti ve výrobě elektrické energie. Tak postupují všechny průmyslově vyspělé země Evropy a celého světa. Tato politika má několik klíčových kapitol.

Jednak je to náprava cenové a tarifní struktury energetických komodit a služeb, dále postup při privatizaci státních podílů v klíčových energetických společnostech při zachování nezbytného vlivu státu vytvořením nezávislých regulačních orgánů, ve zkratce říkáme regulátora a jeho vztah k podnikatelským subjektům. To znamená vytvoření regulačního rámce, dále je to stanovení pravidel pro vytvoření vnitřního trhu s elektřinou a plynem na základě směrnice evropského společenství, vytvoření funkčního, nediskriminačního, průhledného a motivujícího systému podpory možných úspor energie, to je využívání obnovitelných zdrojů energie a kombinované výroby elektřiny a tepla, dále jde o podporu únosné těžby domácích energetických nerostných surovin s přihlédnutím k sociálním aspektům a udržení zaměstnanosti v těžebních regionech. Tato část má též významný dopad i do této oblasti. Návrh energetické politiky, jak už jsem řekl, počítá s ukončením výstavby a s uvedením do provozu Jaderné elektrárny Temelín při dodržení termínů a nepřekročení souhrnného rozpočtu dle usnesení vlády a zmíněnou státní podporu na úspory energie, využívání obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla. Obsahuje samozřejmě i určitou nezbytnou součást potřebnou pro tvorbu další energetické legislativy a klíčové záležitosti vztahující se k mezinárodní integraci do evropského společenství. To je úvodem vše. Snad ještě na doplnění, že tento materiál, abych byl konkrétní, jsou tam uloženy konkrétní cíle energetické politiky a samozřejmě i harmonogram jejich plnění.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a nyní pan ministr Císař.

Jaromír Císař, ministr pro místní rozvoj: Vláda projednávala Návrh regionálního programu rozvoje ostravského regionu. Pan předseda již zmínil některá základní opatření, které vláda přijala. Materiál byl zpracován a předložen skupinou ekonomických ministrů a předpokládá celou řadu opatření, která by měla přispět nikoli k tomu, že by se odstranily dlouhodobě trvající tendence, které v tomto regionu jsou a jsou negativní, ale měly by alespoň uvést do života krátkodobá opatření, to znamená mobilizovat všechny možné zdroje, které vláda má a jednotlivá ministerstva k tomu, aby si v krátkodobém časovém horizontu roku 1999 nastartovala některé programy, které by pomohly zvrátit nebo nastartovat nějaké dlouhodobější tendence. Jednak už bylo řečeno, že se vláda rozhodla a uložila abych zvýhodnil regionální programy podpory malého a středního podnikání, to znamená programy Region a Preference tím, že by se zvýšil finanční příspěvek na krytí úvěru, to znamená 12 % úroku namísto 8 % na bankovní úvěry, které poskytuje Českomoravská záruční a rozvojová banka. Ministru financí pak zvýšit na rok 2000 tu částku na 800 milionů korun pro realizaci regionálního programu. Dále byla jednotlivým ministrům uložena řada opatření, která se týkají prakticky všech odvětví včetně dopravy, zemědělství, práce a sociálních věcí, životního prostředí a průmyslu a obchodu. Na ty jednotlivá podrobnější opatření odpovím potom v dotazech.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a na závěr pan ministr Peltrám.

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Dobré odpoledne. Z věcí, které se týkaly ostravska. Doprava samozřejmě představuje doplněk k záměru v regionálním rozvoji, jde o neustále opakované problémy urychlené výstavby dálnice D47, kde už jsou snad odstraněny všechny překážky až na drobný technický detail obchvatu Klinkovic tak aby se nenarušily lázně, což je technická záležitost, která se vyřeší do měsíce. Dále jde o pokračování komunikace D48 z Lipníku nahoru na Bohumín, rekonstrukce 2. koridoru, kde musíme navíc zařadit některé důležité uzly a protože nejen transevropskými sítěmi může být uspokojena naše ekonomika a předpokládáme i doplnění sítě o jiné jedničky a takzvané sekundární tahy a standardně i resort telekomunikací, k nimž se zavázal strategický partner, kde budeme vymáhat síť takové kvality, kterou jsme slíbili. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji. Tolik tedy na úvod a nyní prosím o vaše dotazy.

Botlíčková, Právo: Pan premiér Zeman říkal, že vláda zamítla návrh restrukturalizace tak, jak si to představuje pan Koláček v OKD a zpracovala návrh vlastní, který se sice bude ještě dále projednávat, ale mě by zajímalo v čem spočívá ten vlastní návrh.

Miloš Zeman, předseda vlády: Nechci se chlubit cizím peří. Na tuto otázku je plně kompetentní odpovědět ministr průmyslu a obchodu. Tato vláda není vládou, kde premiér rozhoduje o všem.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Budu se snažit být stručný. Každý se snaží o to, a je to pochopitelné ze strany pana Koláčka, aby si z případného rozdělení akciové společnosti OKD dostal maximum. Samozřejmě i stát musí hájit svoje zájmy a zejména lidí, kteří v tomto regionu a v této společnosti pracují. Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s ministerstvem financí a Fondem národního majetku, kteří reprezentují stát v tomto procesu nejsou zásadně proti rozdělení této společnosti na dvě části, ale samozřejmě v jiném scénáři než jak byl navržen. V prvé řadě to předpokládá určité kroky, které musí předcházet tomuto kroku, to znamená jednak zcela jednoznačně oddělení takzvaných obligatorních dávek od rozpočtu této společnosti, dále to musí být oddělení prostředků na útlum těžební činnosti od data převzetí majoritním vlastníkem této akciové společnosti a za třetí to musí být detailní inventura majetku této společnosti. Na základě této inventury chceme přistoupit k dalším krokům, kde předpokládáme, že si stát bude muset nechat i určité rozhodovací pravomoci v oddělené části té produktivní části OKD. To znamená, aby byla respektována určitá pravidla respektive určité priority státu z hlediska udržení zaměstnanosti a pokračující těžby. Jedná se o to, že to se dá zajistit buď zlatou akcií nebo blokačním minimem anebo smluvně. Státní OKD, které by mělo být vyčleněno předpokládá, že by zajišťovalo pracovní příležitosti formou útlumových činností, formou jejich dalších inženýrských činností, které by právě tato společnost zajišťovala. Čili jedná se o to, že ta nová společnost je zcela státní a měla by jako prioritní úkol zajistit zaměstnanost a podílet se na všech akcích stavebního charakteru nebo na akcích inženýrských sítí a tímto způsobem dávat pracovní příležitosti s tím, že ty prostředky, které bude stát poskytovat na útlumovou činnost by šly do této společnosti a na tuto činnost jako prioritu.

Famfulíková, Česká televize: Chtěla bych se zeptat na podrobnosti k těm 350 milionům korun na tvorbu nových pracovních míst. Zatím jsme se pouze dozvěděli, že o tom vláda zřejmě jednala, že možná o víkendu bude pokračovat, nevím, jestli už zasedne poprvé ta speciální komise, jestli k tomu můžete říct podrobnosti.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Jestli mohu, já bych na to rovněž odpověděl. Víte, že těch 350 milionů je přímo účelově směrováno, to znamená, že jsou pouze na získávání nových pracovních příležitostí v rámci uvolňování pracovníků v rámci OKD. To jsou samozřejmě státní prostředky, proto je nelze směřovat tím způsobem jak si někteří představovali, že se přihlásí určité město určitý region a řeknou, dejte nám z této částky 20 milionů a my ji účelně využijeme. To pravidla neumožňují. Hospodaření s těmito prostředky podléhá samozřejmě přísné kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu a všichni kdo jsme tyto věci v minulosti zažili víme, jak jsou tyto kontroly důsledné, náročné a přísné.

Z tohoto důvodu byla samozřejmě vypsána určitá pravidla pro přihlášení se. Byla vytvořena výběrová skupina. V současné době na ministerstvu průmyslu a obchodu máme asi 120 projektů a ve výběrovém řízení budeme nyní uzavírat tuto první etapu a výběrové řízení musí být ukončeno do 30.7.1999, chceme -li, aby v druhém pololetí mohly být tyto prostředky plně využity. Budeme dávat přednost projektům, které budou například využívat stávajících budov, které jsou v majetku OKD, protože ta stavební povolení nebo územní rozhodnutí by nevedla k tomu, aby tyto prostředky mohly být do konce roku vyčerpány. Tyto prostředky jsou účelově vázány k využití do 31. 12. 1999, čili budou mít přednost takové projekty, které jsou připraveny a které mají šanci tyto prostředky do konce roku vyčerpat. To samozřejmě neznamená, že ten projekt nebude pokračovat v dalším roce, ale tyto prostředky musí být vyčerpány do konce roku. Uvažujeme, aby došlo k určitému soustředění prostředků, protože ministerstvo průmyslu a obchodu kromě této kapitoly obhospodařuje třeba společně s ministerstvem pro místní rozvoj kapitoly pro podporu malého a středního podnikání, s prostředky na rozvoj průmyslových zón a podobně a máme snahu, aby se vytvářely silné a životaschopné podnikatelské subjekty.

Nový Horizont: Vláda projednávala projekt restrukturalizace ocelářského průmyslu, který vlastně vznikal tady, vznikal na půdě Vysoké školy báňské. Já jsem se chtěl zeptat, jak se vládě tento projekt líbil z pohledu hospodářské politiky vlády a co s ním bude dále?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já bych chtěl říct něco, abych si také přihřál svoji polévku. Takže na rozdíl od toho, jak jsem veřejnosti představován a jak je veřejnosti představováno naše ministerstvo, chtěl bych jenom zdůraznit, že sklízíme průběh minulých vlád a musíme řešit zpoždění v mnoha směrech, které minulé vlády způsobily. Je to i problém průmyslové politiky, energetické politiky, ale je to samozřejmě i problém programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu. Minulé vlády měly za úkol do roku 1996 předložit tento projekt evropskému společenství pro uhlí a ocel, protože v roce 1996 vypršel termín platnosti pětileté výjimky z protokolu ohledně státní pomoci při restrukturalizaci českého hutnictví. My toto zpoždění napravujeme. Máte pravdu, že tento projekt se stvořil zde, týká se samozřejmě hlavně této oblasti severomoravského regionu, kde se právě nacházejí tři největší české hutní společnosti. Vám tady asi nemusím říkat, že se jedná o Novou huť, Vítkovice a Třinecké železárny, jenom bych chtěl zdůraznit, že jejich podíl na celkové výrobě oceli v České republice činí přes 90 %. České hutnictví postihla dvakrát krize.

V roce 1989 to bylo spojeno se zánikem RVHP. Ta se projevila propadem z 10,7 milionů tun na 6,8 milionů tun, potom nastalo určité oteplení a pak přišla z východní Asie ekonomická krize světového trhu s ocelí a došlo k dalšímu poklesu. Prognózy OECD očekávají pokles světového obchodu s ocelí i v letošním roce a tato krize se samozřejmě nevyhnula ani českému hutnictví. Takže v budoucnu budou právě v těchto obtížných situacích moci odolat pouze konkurenceschopné podniky s moderními výrobními technologiemi a s vysokou produktivitou práce. K tomu je směrován tento projekt, kde se předpokládá jednak určité samofinancování podniků, které se budou na tomto projektu podílet nebo který je bude zastřešovat. Předpokládá se určitá účast státu s tím, že Evropská unie bude požádána o prodloužení výjimky a v případě udělení výjimky to budou i prostředky evropského společenství, které by měly podílet ve stejné míře, jakou se bude podílet stát na restrukturalizaci. Takže bych chtěl říci, že na tomto projektu se podílelo ministerstvo průmyslu a obchodu, já jsem také ihned po svém nástupu tuto studii zadal, podílel se na tom i Hutní projekt Ostrava, Vysoká škola báňská, Technická univerzita Ostrava a spolupracovala britská poradenská firma Beddows. Ten materiál byl všemi odbornými pracovišti i samotnou vládou hodnocen pozitivně a jako velice nadějný pro podporu českého ocelářství.

Hospodářské noviny: Já bych měl dotaz na energetickou politiku. Jaká bude budoucí role černého uhlí v energetické politice?

Miloš Zeman, předseda vlády: Já jsem měl pana Grégra vyslat na tiskovou konferenci samotného a měl bych klid.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Samozřejmě počítáme, podle potřeb trhu, s dotěžením zásob, které jsou ekonomickým a ekologickým způsobem dotěžitelné. Bude to samozřejmě orientováno na potřebu, čili černé uhlí zde hraje svou nezastupitelnou roli jak v oblasti energetiky, tak v oblasti ocelářského průmyslu. Černé uhlí má tedy svoji perspektivu. Důležité je, abychom se vyrovnali s tou disproporcí v pozici stávajících kapacit a stávajících potřeb. Všichni s nadějí očekáváme, a my jsme také nic jiného neslibovali, že se dva roky budeme dnem i nocí poctivě snažit o to, abychom zastavili ten propad národního hospodářství a pokles průmyslové výroby, protože všichni víme, že tyto věci mají velkou setrvačnost. Je trochu smutné, když se najednou dovídáme, že se od nás očekávalo to, co se tady 8 let nějakým způsobem zanedbávalo a my to máme během 8 nebo 9 měsíců napravit. Je to dlouhodobější proces, ale počítáme, že při nárůstu průmyslové výroby dojde i k oživení spotřeby v této oblasti, to znamená v uhlí, protože zpracovatelský průmysl, hutě, energetika, doly, je vlastně řetězec, kde každý článek navazuje jeden na druhý. Paralelně je s tím propojeno i stavebnictví i doprava. Čili jsou to spojité nádoby. S oživením průmyslu a průmyslové výroby očekáváme i zlepšení situace v oblasti hornictví v tomto regionu. Nelze však očekávat žádné zázraky. Spotřeba uhlí celosvětově klesá, takže ta restrukturalizace samozřejmě i tento region postihne, ale prioritou české vlády je, aby předcházela a nebo alespoň řešila tyto dopady, aby byly sociálně únosné.

Václav Hrníčko, ČTK: Pane premiére, soud rozhodl o tom, že se máte za hanlivé výroky omluvit panu Mackovi, ale že mu nemusíte zaplatit 100 tisíc, které požadoval. Tak jsem se chtěl zeptat, protože máte ještě možnost se odvolat, jestli se odvoláte nebo jestli se omluvíte a zda trváte na svých výrocích.

Miloš Zeman, předseda vlády: Víte, já jsem člověk, který na svých výrocích trvá. Nicméně, aniž bych byl informován o zdůvodnění soudu, mám pouze tuto základní informaci, že soud nepožaduje zaplacení ani jedné koruny z těch 100 tisíc odškodného, které pan Macek za újmu na své cti navrhoval a tak mi dovolte, abych vám připomněl jednu krásnou hru, která se jmenovala "Půlpence". Byla to myslím britská hra. A ti z vás, kteří ji viděli, si vzpomenou, že tam byla také jistá žaloba o urážku na cti, soud uznal formální oprávněnost žaloby, ale ohodnotil čest žalobce nejmenší britskou mincí, která byla půlpenny. Ale samozřejmě ta analogie může být chápána jako čistě nahodilá. Pouze jsem vás upozornil na krásnou britskou hru.

Rozmanítová, Mladá fronta Dnes: Já mám dotaz ještě k energetické politice. Vláda ji schválila bez těch tří výjimek. Jak je to časově, kdy bude jasno. Bude se těžit ve Frenštátu? Bude se dotěžovat uran? A jestli může vláda okomentovat tak nevýhodnou obchodní situaci pro ČEZ, že v případě, že se tento bod schválí, bude muset nakupovat uran dvakrát dráž, než je na světových trzích? A ještě jestli už je jasno, kolik bude v návrhu rozpočtu na příští rok vyčleněno peněz na dálnici D47?

Miloš Zeman, předseda vlády: Takže nejdříve bych reagoval na ty tři uvedené, jak vy jste to nazvala výjimkami, já bych to spíš nazval ekonomickými výhradami nebo ekologickými omezeními. Jak víte tato vláda se v souladu se svým programem snaží hledat rovnováhu mezi ekonomií a ekologií a jsem rád, že se nám to daří. Co se týče samotných uranových ložisek, tak předpokládám, že během 14 dnů až tří neděl dostaneme od ministerstva průmyslu a obchodu materiál, kterým se vláda bude zabývat. Aniž bych šel do detailů, rád bych řekl, že trochu jiná situace je v těžisku Hamr a trochu jiná je v Dolní Rožínce nebo Rožné, jak se jí také někdy říká.

Pokud jde o druhou záležitost, tam ministr průmysl uvedl, že variantu otevření dolu Frenštát nepovažuje za příliš reálnou a vláda se s tímto názorem ztotožnila už proto, že tento důl, jak víte, leží částečně v chráněné krajinné oblasti Beskydy. A pokud jde o tu třetí záležitost, tak víte, že probíhaly diskuse o takzvaných ekologických limitech těžby a jejich posunutí a já se domnívám, že v této souvislosti je rovněž zapotřebí vycházet z určitých ekologických omezení.

Ale protože si teď nepamatuji vaši druhou otázku, poprosím     Autom. řádkování  Obr někoho ze svých kolegů, aby mi ji připomněl. ? Tak k té dálnici se domnívám, že do doby sestavení rozpočtu je asi dost nerealistické uvažovat o konkrétních částkách. V každém případě máme zájem na tom, aby se tato dálnice co nejrychleji dostavěla a jsem rád, že koncem července, jak už jsem říkal, se bude v Lipníku otevírat úsek, který bude obchvatem a věřím, že budou pokračovat i stavby dalších úseků. Víte také proč to říkám takto úmyslně nejasně? Protože samozřejmě budeme jednat i o pomoci ze zdrojů Evropské unie pro tuto infrastrukturní stavbu a dokud nejsou jednání tohoto typu dokončena, je trochu neseriozní příliš předčasně říkat jakékoli konkrétní číslo.

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Jednak jsou projekty /Nesrozumitelné/, které dobíhají, kde každý stát z těch, které žádají o přijetí do Evropské unie, má mít vyhrazeny určité prostředky. Jednání měla být na úrovni ministrů dopravy Evropské unie a přidružených zemí v červnu a odložila se na září. Ta dálnice tam je. Řádově jde pro 11 žadatelských zemí, když tam dám i Kypr, o 2,6 miliardy marek na rok. Předpokládám, že když budeme šikovní, že desetinu urveme, takže 250 milionů marek. Takže nejen státním rozpočtem mohou být živeny stavby. Kromě toho jdeme s paragrafovaným zněním zákona O fondu dopravy.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já bych ještě doplnil o tom uranu, protože tady nebyla zodpovězena otázka ceny. Myslím si, že to je velice důležitá věc, o které by se mělo hovořit a mělo vědět. Nikdo se nepozastavuje nad tím, že se těží černé uhlí a kdyby se tady zastavila těžba, tak z toho budou velké sociální bouře a pnutí. To je totéž jako kdyby se uzavřely doly v severních Čechách. Mohli bychom hovořit o tom, že bychom mohli dovést levnější uhlí z Polska a že můžeme dovézt levnější uhlí třeba i z Austrálie, kde se těží tak levně, že i ta zaoceánská přeprava kryje tu konkurenční cenu. To není předmětem diskuse. O uranu se hovoří ve vazbě k podcenám, hovoří se o některých dlouhodobějších průměrech, ale nehovoří se o tom, že pokud bychom nakupovali všechno, co je ve světě levnější, mohli bychom hovořit proč nenakupujeme třeba vepřové maso, cukr, pšenici, proč nenakupujeme řadu dalších věcí.

Dnes jsem se setkal s výrokem jednoho renomovaného člověka, který řekl, že bychom si mohli dovolit i takový ten komfort dovozu energie do ČR, ale musíme také zvážit, že něco nám říká obchodní bilance. Vše, co dovezeme, musíme také vývozem zaplatit nebo si na to půjčit. Takže samozřejmě, ne vše, co se dá někde v zahraničí koupit levněji, je optimální řešení pro český průmysl a pro českou ekonomiku. Musíme si také odpovědět na to, kde budou lidé pracovat, to je myslím záležitost týkající se nejen severomoravského regionu, ale i dalších oblastí, ale musíme se také ptát, které činnosti budou nějakým způsobem plnit státní rozpočet a plnit vyrovnanou obchodní bilanci. Byl bych rád, aby se uvažovalo v širších souvislostech. A na závěr mi dovolte poznámku. Jsou známy zkušenosti z mnoha zemí, kde zavřeli uranové doly, že ceny uranové rudy odebírané ze zahraničí potom, ze dne na den, stouply na dvojnásobek.

Ivo Čelakovský, Český rozhlas: Já mám dotaz, který se také vztahuje k energetice. Rakušané se nechali slyšet, že pokud rozjedeme Jadernou elektrárnu v Temelíně, znemožní vstup ČR do EU. Je nějaká reakce ze strany vlády na toto prohlášení?

Miloš Zeman, předseda vlády: Já bych rád konstatoval, že málo smyslnými prohlášeními se česká vláda nezabývá. Za prvé, nejsou-li žádné evropské standardy v oblasti atomové energie, jsou standardy mezinárodní komise pro atomovou energii, která shodou okolností sídlí ve Vídni a která sama uznala jak Dukovany, tak Temelín jako bezpečné a vyhovující patřičným standardům. Chápu, že ve víru voličských a jiných vášní lze jednotlivé politiky strhnout k ne zcela uváženým prohlášením, nicméně česká vláda respektuje české národní zájmy, mimo jiné i energetickou soběstačnost, mimo jiné i možnost určitého vývozu elektrické energie, bude-li zapotřebí a z tohoto důvodu tak, jako jiné země i my se řídíme v této oblasti svojí vlastní politikou.

Kubátová, Zemské noviny: Já mám také dvě otázky. Ta první se týká letošních 350 a v příštím roce 800 milionů korun. Zajímalo by mě, zda považujete za vhodný ten způsob rozdělování a jestli se bude ten model opakovat i v příštím roce. To znamená, že na to bude vytvořena odborně politická komise, která ty peníze bude rozdělovat nebo jestli bude zvolena jiná forma. Zajímalo by mě jaký máte názor na regionální fond na podporu zaměstnanosti, který prosazuje Sdružení obcí a měst a Sdružení pro obnovu a rozvoj? A ta druhá otázka je obecnější. Trochu se lidé zde v regionu pousmívali nad tím, že toto výjezdní zasedání pořádáte tady. Říká se, že je to hlavně politické gesto, máte k tomu nějaké praktické důvody, že jste jeli sem?

Miloš Zeman, předseda vlády: Pokud jde o vaši první otázku, vycházíme z toho a vláda o tom dnes, zatím velmi předběžně diskutovala, že není užitečné vázat podporu regionů pouze na jednu konkrétní akci, byť významnou. V daném případě tedy řešení útlumu v OKD, že z tohoto hlediska je zapotřebí, aby měly tyto akce co největší efekt, spojit je s plánem regionálního rozvoje, který jsme právě dnes projednávali a že by vzhledem k průmyslovému charakteru ostravského kraje bylo vhodné, kdyby na rozdělování těchto prostředků, přičemž se vždy předpokládala i spoluúčast příjemce těchto prostředků, se vedle ministerstva průmyslu a obchodu podílelo významnou měrou ministerstvo pro místní rozvoj.

Pokud jde o to, že zde zasedáme, tak je to výraz sympatií k tomuto ostravskému kraji a prosím, abyste to chápali jako přátelské gesto vůči ostravskému kraji. O významech symbolů v politice jsem už mluvil v úvodním slovu a tak se nebudu opakovat.

Petr Běhal, ČTK: Pane premiére, projednávala vláda dnes i vydání státního dluhopisu, z jehož výnosu měla být financována pomoc kosovským uprchlíkům? A druhá věc, jestli vláda projednávala tu kompenzaci zemědělské prvovýrobě, co se týče zvýšení spotřební daně za naftu.

Miloš Zeman, předseda vlády: Oba dva tyto body budou dnes vládou projednávány a to ve večerních, případně nočních hodinách na cestě vlakem z Havířova do Prahy. Je to ještě několik málo bodů, které nám zbývají a tyto dva jsou právě mezi nimi.

Právo: Já bych se chtěl zeptat na dvě otázky. Guvernér České národní banky Tošovský řekl, že je nespokojen s hodnotou české koruny a jestli bude vláda dělat nějaká opatření k jejímu snižování? Komise pro přibližování legislativy k EU kritizovala ten fakt, že máme celní unii se Slovenskem.

Miloš Zeman, předseda vlády: S hodnotou české koruny jsem celkem spokojen, protože směnný kurz je podle mého názoru v zásadě realistický a do jisté míry i stimuluje export. Na druhé straně pan guvernér Tošovský má skvělou možnost pokračovat v pozitivním trendu, který zahájil loni na podzim, tj. v trendu snižování úrokových sazeb a věřím, že bankovní rada, pokud se tak již nestalo, tak se ve čtvrtek k tomu pozitivně vysloví. Domnívám se, že jsou trochu přehnané obavy, že díky privatizaci ČSOB a převodu zhruba 40 miliard korun by to mělo mít nějaký destabilizující vliv na kurz české měny ve smyslu jejího posílení, tedy přesně v opačném smyslu, než který zřejmě máte ve svém dotazu na mysli. Takže shodujeme se s panem guvernérem v realističnosti kurzu koruny a vzhledem k tomu, že je poměrně vyrovnaná obchodní bilance, díky bohu poprvé po mnoha a mnoha trpkých obdobích, tak si spíš myslím, že hospodářská politika objektivně mírně kurz koruny posiluje a my sami uvítáme, když proti tomu půjde další snižování úrokových měr.

Pokud jde o tu celní unii, tak Slováci vyjádřili optimistické přání, aby vstoupili do EU spolu s námi a já si samozřejmě přeji, aby se jejich optimismus vyplnil, protože v takovém případě by se celní unie týkala nikoli pouze České a Slovenské republiky, ale všech členských zemí EU.

Tomáš Kněz, Mladá fronta Dnes: Jedna z věcí na které se čeká delší dobu je otázka Mošnovského letiště, můžete už říci, kdy bude převedeno pod správu města Ostravy?

Miloš Zeman, předseda vlády: Mluvili jsme o tom včera s panem primátorem Tošenovským a s ministrem financí Ivo Svobodou při příležitosti naší účasti na zahájení provozu minihuti. Tam by bylo ze strany ostravské radnice zapotřebí učinit některé konkrétní právně korektní kroky, byly citovány paragrafy, ale promiňte mi, že si je přesně nepamatuji. Vím, že celá záležitost by se podle ministra financí mohla uzavřít do konce tohoto léta.

Dušičková, televize Nova: Měla bych otázku na pana Peltráma. Proč jste odvolal ředitele Maternu, jaký jste měl k tomu důvod a zda je toto rozhodnutí definitivní?

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Ředitele Maternu jsem dočasně odvolal do 31. 7. 1999, protože řízení letového provozu na schůzi, stanovilo toto jako kategorický požadavek. Jinak chtěli okamžitě zahájit stávku. My bychom dokázali náhradními prostředky zrealizovat leteckou dopravu z pražského letiště a na něj, ale museli bychom odklonit přelety našeho území, což bylo mimochodem také projednáno jako mezní případ. V tom případě by se jednalo o ztrátu asi 5 milionů korun každý den. Námitky proti panu Maternovi se mi nezdály dostatečně podložené, takže se v úterý znovu setkám s pracovníky, tentokrát z jiných pracovišť, abych zjistil všeobecný názor. Byly tam námitky proti zavádění nového řídícího systému.

Vyžádali jsme si tedy neprodleně expertizu Eurocontrol, protože to je rozhodující pracoviště, do jehož rámce jednou řízení našeho letového provozu spadne. Zatím jsme členský stát, ale počet řídících pracovišť v Evropě je malý. Pracovníci si stěžovali na přílišné pracovní vypětí a nějakou nešťastnou shodou okolností se nepodařilo zapojit vojenské pracovníky řízení letového provozu. Přijali jsme tedy opatření, že se zapojí důstojníci, kteří se tím profesně řídí a kteří se s tím mohou zabývat bez jakýchkoli licencí v případě mimořádných situací a posléze tam byl argument, že vedoucí toho pracoviště toho ACC, že je jenom vedoucí oddělení. Zřídím tedy funkci náměstka ředitele řízení letového provozu pro integrovaný systém řízení letecké dopravy, civilní a vojenské, na našem území. V tomto směru se pokročilo.

Pokud jde o obvinění pana ing. Materny, nedomnívám se, že když mi někdo jeden den řekne, že nesouhlasí s ředitelem, že se může tak lehce postupovat. To šlo dříve, takže řízením byl pověřen ekonomický náměstek, s nímž všichni pracovníci souhlasili a definitivní rozhodnutí bude k 31. 7. 1999.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže to je na této tiskové konferenci vše. Chtěl bych vám poděkovat za účast, zámeckému pánovi za hezké prostředí, které tady pro nás připravili a pokud máte zájem o účast na mítinku, který se koná zde ve společenském sále Reneta v Havířově, jste vítáni. Děkuji a nashledanou.