Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 23. srpna 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Jak víte, dnes se koná první zasedání vlády po letních prázdninách. Na pořadu je celkem 52 bodů, vláda jich doposud projednala 25. Navrhuji tedy toto řešení: Dnes vás budeme informovat o těch první 25 bodech, tzn. hlavně o zákonech, návrzích věcných záměrů zákonů a tak dále a zítra v 11 hodin vás zde budu informovat o té zbývající části, dalších 25 bodech.

Pokud zde někdo čekáte na výsledek projednávání státního rozpočtu na příští rok, zde je situace taková, že dnes tento bod bude otevřen, ale dojednán a projednán - i pokud jde o seznámení - bude až v úterý, jinými slovy bude k tomuto bodu mimořádné zasedání v úterý v 10 hodin. Tisková konference se plánuje na 14:30. Je to proto, že dnes je, jak víte, na programu více než 50 bodů a v noci projednávat tak důležitý bod nelze.

Začneme návrhy ústavních zákonů a k tomu pan místopředseda Rychetský.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Vláda dnes schválila dva návrhy ústavního zákona. První je velmi stručný, je to návrh ústavního zákona, kterým se mění ústava ČR. Mění se v jediném ustanovení, a to je článek 98 odst. 1, který se týká hlavního cíle činnosti ČNB. Tento návrh na změnu ústavy už vláda jednou projednala a schválila počátkem roku. Byl předložen panem guvernérem Tošovským. Bohužel tenkrát vláda nechtěla ve stejný den předkládat dva návrhy ústavního zákona, protože schválila i návrh pana ministra Motejla. Výsledek byl ten, že je spojila do jednoho a bohužel ten návrh na změnu ustanovení o ČNB sdílel osud toho širšího návrhu o soudní reformě. Jediným obsahem tohoto návrhu ústavního zákona je tedy vypuštění hlavního cíle, kterým je dnes měnová stabilita z ústavy, protože to je v rozporu s EU s tím, že hlavní cíl byl zatím v neukončeném projednávání novely zákona o ČNB.

Druhý ústavní zákon, který dnes vláda projednávala a schválila je návrh ústavního zákona o referendu a současně vláda projednala a schválila návrh prováděcího zákona k referendu. Stručně řečeno, ten ústavní zákon, který vláda schválila a předkládá parlamentu ČR předpokládá, že referendum v ČR podle tohoto zákona může být pouze ve věcech zásadních otázek vnitřní nebo zahraniční politiky státu, že jím tedy nelze nahrazovat výkon zákonodárné nebo soudní moci ve státě a že nelze v referendu přijímat zákony. To je motivováno dvěma skutečnostmi:

1. tím, že zákony jsou skutečně komplikované právní normy a předkládat je k referendu není zrovna v této vysoce sofistikované společnosti na začátku 20. století už vůbec praktické
2. přiznáváme, že je to motivováno též tím, že není žádné tajemství, že velká část v parlamentu zastoupených politických stran je odpůrce referenda především proto, že poslanci měli pocit, že v referendu by mohli být suplovány jejich svrchované kompetence přijímat zákony.

Zákon hodně prostoru věnuje tomu, o čem přesto nemůže být referendum konáno, i kdyby šlo o zásadní otázku vnitřní nebo zahraniční politiky státu. Takový příkladný stručný výčet je, že referendum nemůže být vyhlašováno o zproštění povinností stanovených zákonem. Nemohou si tedy lidé v referendu odhlasovat, že nebudou platit daně, že nebudou plnit branou povinnost vůči státu, referendem nelze omezovat ústavně zaručená práva a svobody občanů, nelze, jak jsem říkal, zasahovat do výkonu moci soudní nebo zákonodárné nebo například o instalování osob do funkcí nebo odvolávání z nich.

Proti původnímu návrhu, který šel do legislativní rady před týdnem, nelze v referendu dát otázku, která by vedla k rozhodnutí, které by znamenalo úpravu příjmů veřejných rozpočtů, to je právě ta otázka daní, ale lze předložit otázku, která by vedla ke změně výdajů. Občané si rozhodnou v referendu, že budou výdaje směřovat - teď si vymýšlím - přednostně na školství nebo kulturu a pak by to bylo závazné. Tím se dostávám k tomu, jaký charakter má mít takové referendum. Má to být závazný pokyn pro příslušné státní orgány či orgány územní samosprávy, aby podle vůle občanů posléze jednaly.

Podle tohoto návrhu ústavního zákona, bude-li přijat, by mohla referendum iniciovat kterákoli z komor parlamentu, vláda nebo občané na základě petice uplatněné v souladu se zákonem o petičním právu, přičemž petici by muselo podepsat nejméně 300 000 občanů oprávněných volit do senátu. Jinými slovy těch, kteří mají na území ČR i trvalé bydliště. Jak víte, podle nového volebního zákona mohou volit i státní občané mimo území ČR, do senátu pouze na území ČR.

Podle tohoto návrhu se dále předpokládá, že kdyby prezident, /nesrozumitelné/ jeden z těch oprávněných subjektů, včetně občanů, navrhl konání referenda, měl pochybnosti o jeho ústavnosti nebo o přípustnosti a srozumitelnosti takové otázky, tak by se obrátil na ústavní soud a rozhodnutí ústavního soudu by bylo pro prezidenta závazné, zda vyhlásit nebo nevyhlásit referendum. Stejně tak by mohl kterýkoli z těch subjektů navrhnout referendum, obrátit se na ústavní soud po vykonání referenda, ale před jeho vyhlášením, aby přezkoumal ústavnost postupu referenda, eventuelně, aby zakázal vyhlásit výsledek referenda v případě, že by shledal postupy vedoucí k tomuto výsledku za neústavní.

Prováděcí zákon, myslím zákon o referendu, je technickou normou, která upravuje volební komise pro referendum, místní, okrskové, okresní atd., v podstatě to je analogie klasických volebních zákonů s tím, že to je uzpůsobeno na otázku referenda. Například než prezident republiky vyhlásí referendum na základě lidové iniciativy, musí prověřit, zda bylo skutečně podepsáno na těch arších 300 000 oprávněných občanů. Má na to 30 dnů. Je tam zakotvena povinnost všech státních orgánů, zejména ministerstvo vnitra, které majípřístup k voličským seznamům, ale i statistický úřad, poskytnout prezidentu republiky potřebnou součinnost při prověření toho, zda se dosáhlo potřebného kvóra.

Když už mám slovo, tak zmíním ještě další dva body, které vláda na můj návrh projednávala. Prvním je stanovisko vlády k poslaneckému návrhu Zuzky Rujbrové a Vojtěcha Filipa na vydání velké novely trestního řádu. Vláda zde zaujala negativní stanovisko v podstatě proto, že, jak známo, pan ministr Motejl připravil a teď je v připomínkovém řízení nový vládní návrh novely trestního řádu. Ten poslanecký návrh trpí celou řadou vad. Když to zjednoduším, vycházel z toho zamítnutého návrhu, jenže s řadou chyb a pochybení, tzn. ani jej dostatečně nekopíruje.

Druhá poslanecká iniciativa, ke které jsme zaujali stanovisko, je návrh pana poslance Cabrnocha na vydání novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. To je trochu podobná situace v tom, že vláda nejenže hodlá, ale vláda musí předložit dokonce celý nový zákon. Jak víte platnost i účinnost současného zákona o zdravotním pojištění skončí posledním dnem v roce a od 1. ledna bychom byli bez právní úpravy. Takže na jedné straně vláda oceňuje, že pan poslanec Cabrnoch se snaží tuto situaci vládě vyřešit, on totiž navrhuje vládě zrušit to zrušovací ustanovení a nechat platit zákon o zdravotním pojištění na dobu neurčitou, ani to neprodlužovat. Na druhé straně obsahuje jeho návrh některá ustanovení, se kterými vláda nemůže souhlasit. Neobsahuje žádné harmonizační ustanovení. My naopak musíme v této oblasti harmonizovat zdravotní pojištění, dokonce musíme do toho zákona promítnout závazky z mezinárodních smluv o vzájemném poskytování zdravotní péče občanům cizích států na základě reciprocity tam, kde jsou poskytovány našim občanům. Ten poslanecký návrh navíc navrhuje takovou úpravu platného zákona, která by mohla být interpretována tak, že by se umožňovalo zdravotnickým zařízením vybírat dodatečné poplatky za bezplatnou zdravotní péči nebo sponzorské dary. Zde na to vláda upozorňuje s tím, že pokud se týče těch poplatků, to bude řešit cestou podzákonných předpisů. Znamená to, že i zde vláda zaujala nesouhlasné stanovisko, nikoli však tak energické, protože vítá skutečnost, že se tady pan poslanec snaží řešit situaci , která se opakuje v této zemi v druhé polovině každého kalendářního roku už několik let, kdy se pak zoufale dohání tím, že se prodlužuje účinnost dosavadní právní úpravy, která, jak víte, navíc byla zčásti dokonce zrušena ústavním soudem, takže stejně musí být nějakým způsobem nahrazena. Myslím, že to na úvod stačí.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zdravotnictví předkládal návrh lázeňského zákona. Tento návrh zákona byl schválen a pan ministr vás seznámí s jeho obsahem.

Bohumil Fišer, ministr zdravotnictví: Budu velmi stručný. Jedná se o zákon, který byl již poslaneckou sněmovnou projednáván a byl prvním čtením vrácen vládě k dopracování hlavně s tím, aby byl předložen znovu současně zákon o vodách. S tímto počítáme. Z těch hlavních kritických připomínek, které se v prvním čtení vyskytly, se jedna týkala toho, že jako lázeňské místo se může vyhlásit pouze část obce a ne jenom obec. To jsme v zákonu opravili, takže nějaké velké město nemusí být jako lázeňské vyhlášeno celé na základě toho, že v nějaké okrajové čtvrti bude pramen ryzí minerální vody. Dále jsme zrušili ustanovení, které umožňovalo nařídit státním úředníkům vlastníkovi pozemku dávat ryzí minerální vodu bezplatně veřejnosti k dispozici, ale ponecháváme to tam, kde je to obvyklé, například v Karlových Varech.

Jeden z bodů, pro který jsme předložili vládě zákon ve variantách byla poměrně složitá otázka, která se týká toho, kdo je vlastníkem ryzí minerální vody ještě před tím, než je vytěžena, a tak prakticky existovaly dvě možnosti, buď že vlastník nebude definován, nebo že vlastníkem bude stát. Ve většině zemí vlastník není definován a kvalifikovaný rozklad tohoto problému, protože se jedná o právní problém, přednesl pan místopředseda Rychetský, který se, budete-li mít zájem, vyjádří k této věci podrobněji. Já bych snad jenom stručně řekl, že jsme převzali tu variantu, že vlastník vody není definován (dokud není vytěžena) a takto upraven předkládáme zákon do parlamentu.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Pan ministr Gross předkládal dva návrhy zákonů a já požádám i jeho, aby vás seznámil s jejich osudem.

Stanislav Gross, ministr vnitra: Já vám přeji dobrý den, dámy a pánové. Já bych začal tím, kde projednávání vlády skončilo. To se týká návrhu zákona o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením. Tento návrh byl vládou schválen a já předpokládám, že bude v brzké době projednáván v poslanecké sněmovně. Tento zákon má zefektivnit naše trestní řízení. Je to jedna z norem, která směřuje k přijímání některých moderních prvků pro trestní řízení tak, aby státní moc v tomto řízení byla schopna čelit především kvalifikovaným formám trestné činnosti. Jedná se o jakýsi mimořádný prostředek, který může být užíván k tomu, aby nedocházelo k nelegálnímu protizákonnému narušování průběhu trestního řízení. Znamená to, že zákon stanoví výčet tzv. ohrožených osob, ve svém textu stanoví zvláštní ochranu a pomoc, kterou stát poskytuje těmto osobám. Jedná se o osobní ochranu, o přestěhování chráněné osoby včetně příslušníků její domácnosti a jedná se ve výjimečných případech i o zastírání skutečné totožnosti chráněných osob.

Spolu s tímto byl předložen vládě i návrh vládního nařízení, který předpokládal, že se rozšíří seznam utajovaných skutečností na ministerstvu vnitra, potažmo Policii ČR a vězeňské službě, protože Policie ČR a vězeňská služba, to jsou dva orgány, kterým se toto svěřuje. Policii obecně, vězeňské službě pro ty konkrétní případy osob, které jsou buď ve vazbě, nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. Toto vládní nařízení nyní schváleno nebylo, neboť se čeká na novelizaci zákona o utajovaných skutečnostech a já také budu navrhovat, aby tyto skutečnosti měly vyšší stupeň nežli ten původně navrhovaný ? důvěrný, protože se v mnohých případech může jednat o životy těch osob, kterých se takovéto prostředky budou týkat. To je tedy jeden návrh, který jsem předkládal vládě a který vláda schválila.

Druhý návrh, který jsem předkládal, byl návrh zákona o užívání státních symbolů ČR. Zde jsem vládě navrhl, aby vláda projednávání tohoto zákona přerušila, a to z toho důvodu, že po mém soudu došlo k některým mylným interpretacím. Jsem přesvědčený, že v té striktní právní dikci tak, jak návrh byl založen, tak by nedocházelo k těm pochybnostem, které se objevily i v některých sdělovacích prostředcích. Nicméně záměrem předkladatele rozhodně nebylo omezit možnost například fanouškům nosit dresy české reprezentace se státním znakem při sportovních utkáních, případně státní vlajku při událostech, které jsou, řekněme, k tomu obvyklé. Protože určitý výklad by mohl takovouto nejistotu ve veřejnosti vzbudit, chtěl bych k osudu tohoto zákona jenom říci, že rozhodně nejde o stažení tohoto návrhu. Jde o přerušení, aby tyto věci byly řádně vysvětleny, případně ještě v textu upraveny, ale rozhodně musím odmítnout to, co bylo i v některých médiích zveřejněno, tj. údiv některých poslanců nad tím, že takový návrh je vůbec předkládán. Abych upozornil, že my zatím máme určité nenaplnění toho, co ústavní pořádek ČR předpokládá, neboť ústava ve svém článku 14 odst. 2 hovoří o tom, že státní symboly ČR a jejich užívání upraví zákon a my v tuto chvíli to máme roztříštěno mezi několik právních norem, a to dokonce i mezi některé normy podzákonné, čili to, že je zapotřebí zákonné úpravy je nepochybné, protože to ústava vyžaduje a je zapotřebí, aby takovýto zákon nebyl poslaneckou sněmovnou protlačován o jeden nebo dva hlasy, ale aby, jelikož se jedná o státní symboly, to byl konsensuálnější návrh. Děkuji za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já též děkuji za pozornost a nyní požádám pana ministra Dostála, aby vás seznámil s obsahem návrhu zákona o navrácení nezákonně vyvezených kulturních statků, který byl dnes rovněž schválen.

Pavel Dostál, ministr kultury: Dámy a pánové, účelem návrhu zákona, který jsem dnes předkládal, je ve své podstatě pouhá transpozice příslušné evropské směrnice o navrácení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu EU. Jinými slovy to se týká nás až budeme členy EU. Je důležité v této souvislosti říct, že směrnice, kterou transformujeme do našeho zákonodárství znamená ve své podstatě jakýsi počátek důležité spolupráce v oblasti ochrany kulturních statků jednotlivých členských států v rámci společného evropského prostoru, je tím myšlen hospodářský prostor s volným pohybem zboží. Ministerstvo kultury ČR se v souladu se směrnicí domnívá, že princip volného pohybu zboží lze ovšem na druhé straně omezit mimo jiné i z důvodu veřejného zájmu na ochraně národních kulturních statků, jež mají uměleckou a historickou nebo archeologickou hodnotu.

Možná je pro vás zajímavé, že v zájmu zajištění reciprocity se zákon bude vztahovat na takové kulturní statky, které byly nezákonně vyvezeny již po 31. prosinci 1992. Ve své podstatě je to jistá retroaktivita, ale je dána tím, že ČR by měla mít stejné postavení při vstupu do EU jako ostatní státy. Další zajímavostí je, že tento zákon je prvním zákonem, jehož účinnost se navrhuje ke dni vstupu v platnosti smlouvy o přistoupení ČR do EU. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A na závěr pan ministr Grégr vás bude informovat o návrhu zákona o všeobecné bezpečnosti výrobků a hlavně o tom bodu, který se týkal projektu doprovodného sociálního programu pro uskutečňování restrukturalizace českého ocelářství.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Takže i já vám přeji, dámy a pánové, hezké odpoledne. Nejprve bych pohovořil o návrhu zákona o všeobecné bezpečnosti výrobků. Tento návrh zákona si klade za hlavní cíl vymezení právních podmínek k zajištění bezpečnosti výrobků uváděných na trh v souladu se směrnicí evropského společenství 92/59 EHS. Tato směrnice je chápána jako jeden ze základních předpisů v oblasti ochrany spotřebitelů. Návrh zákona také obsahuje režim kontroly výrobků dovážených ze zemí, které nejsou členy EU, a to opět v souladu s nařízením rady č. 339/93 EHS a tímto se zavádí seznam výrobků podléhajících této kontrole. Tím vlastně bude vytvořen i právní rámec dozoru a režim jeho fungování v období po vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EU v platnost.

Z hlediska věcného obsahu se v navrhovaném zákoně jedná především o stanovení obecného požadavku na bezpečnost výrobku, vymezuje se pro to pojem bezpečný výrobek a dále kritéria, která se sledují zejména při jeho hodnocení. Zároveň je vymezen vztah tohoto obecného zákona ke zvláštním právním předpisům týkajících se bezpečnosti výrobků. Je zde mimo jiné založena základní povinnost dodávat na trh a do oběhu pouze bezpečné výrobky a poskytovat relevantní informace o výrobku.

Dále jsou v zákoně vymezeny kompetence dozorových orgánů související s kontrolou na hranicích. Za tím účelem je navržen zvláštní postup součinnosti národních celních orgánů a orgánů dozoru na vnitřním trhu. Hlavním cílem těchto opatření je zamezení pronikání nebezpečných výrobků z třetích zemí na trh EU. Nově také zákon upravuje oznamovací povinnost orgánů dozoru a ministerstva o nebezpečných výrobcích na trhu. Zákon pak vytváří podmínky k tomu, aby se ČR zapojila do systému pro rychlou výměnu informací o nebezpečných výrobcích na trhu. Je to systém, který je znám pod zkratkou RAPEX, čili se jedná o ryze technickou normu, která má přispět k výrazné ochraně spotřebitelů.

Nejzajímavějším a atraktivnějším bodem je to, že dnes vláda schválila společný návrh ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva práce a sociálních věcí. Jedná se komplexní projekt doprovodného sociálního programu pro uskutečňování restrukturalizace českého ocelářského průmyslu. Realizuje se tím úkol z usnesení vlády ČR ze dne 11. října 1999 právě k restrukturalizaci ocelářského průmyslu v oblasti nezbytné asistence vlády při řešení útlumu nadbytečných výrobních kapacit ocelářského průmyslu a současně i řešení jeho doprovodných sociálních a ekonomických dopadů.

Komplexní projekt doprovodného sociálního programu obsahuje jednak poskytnutí odchodného v souvislosti s restrukturalizací českého ocelářského průmyslu, rekvalifikaci zaměstnanců dotčených společností a ostatní sociální požitky. Náklady na doprovodný sociální program v roce 2000 jsou doloženy výpočtem a činí 130 milionů korun ze státního rozpočtu. Náklady na léta 2001 ? 2003 jsou plánovány ve výši asi 350 milionů korun ročně, jsou dány kvalifikovaným odhadem a budou upřesňovány v průběhu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu.

Komplexní doprovodný finanční program řeší hlavně finanční vypořádání tzv. nerekvalifikovatelných pracovníků hutnictví při zachování možnosti každého odcházejícího pracovníka absolvovat rekvalifikaci a za pomoci samostatných hutních společností získat nové pracovní uplatnění. Výši a podmínky finančního vypořádání upřesňují pravidla pro poskytování odchodného s cílem stimulovat pracovníka k přijetí nového zaměstnání nebo podnikání.

Jaké jsou konkrétní detaily tohoto rozhodnutí vlády:

1. v pravidlech, která vláda dnes odsouhlasila jsou vyjmenovány společnosti, kterých se toto opatření týká
2. odchodné v souvislosti s uskutečňováním restrukturalizace českého ocelářského průmyslu se poskytne zaměstnanci hutních společností, které jsou zde vyjmenovány a v kterých má sjednán pracovní     Autom. řádkování poměr na dobu neurčitou a v roce 2000 ? 2003 mu bude ukončen  Obrázek  Alt. obrázek pracovní poměr podle § 46,odst. 1, písmeno a ? c zákona č. 65/65 a zákoníku práce a ve znění pozdějších předpisů a současně i splnění další podmínky, tzn.:

• je-li v pracovním poměru u hutních společností, které jsou v tomto seznamu uvedeny nepřetržitě nejméně 10 let. Do doby tohoto nepřetržitého zaměstnání se započítává i doba zaměstnání u zaměstnavatele, po jehož rozdělení či zániku, v souvislosti s přeměnou na jinou společnost, na jinou formu zaměstnavatele přešla práva a povinnosti z pracovně právních vztahů
• ke dni dosažení věku potřebného pro přiznání nároku na starobní důchod podle zákona 155/95 Sb. O důchodovém pojištění mu chybí nejvýše 10 let, nejméně však 10 měsíců, pracovní poměr mu byl ukončen výpovědí z těch důvodů zákoníku práce, o kterých jsem se zmínil.

Odchodné se dále poskytne zaměstnanci hutních  Poznámka společností, kterému bude v roce 2000 ? 2003 ukončen pracovní poměr podle těchto kritérií, a to bez splnění podmínek odpracování let v případě, že se jedná o zaměstnance, který utrpěl závažnou újmu na zdraví při výkonu zaměstnání u hutní společnosti, tzn. poškození zdraví následkem pracovního úrazu nebo nemocí z povolání a nebo zaměstnance samoživitele. Výše odchodného, ten základ činí desetinásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Do tohoto průměrného výdělku se započítají podle příslušného zákona i odměny za pracovní pohotovost a další náležitosti o průměrném výdělku ve znění předpisů. Výše odchodného bez navýšení, o kterém se dále zmíním nesmí překročit před zdaněním částku 160 tisíc korun. V případě, že zaměstnanec pracuje více jak 10 let, zvyšuje se mu za každý další rok nárok o 10 % rozdílu mezi desetinásobkem průměrného měsíčního výdělku. Zde se může jednat maximálně o 30 tisíc korun, tzn, že maximální hranice při překročení těch 10 let může činit 190 tisíc korun. Odchodné se potom týká těch hutních společností, které podnikají v okrese, kde je míra nezaměstnanosti podle statistiky ministerstva práce a sociálních věcí za uplynulé pololetí minimálně ve výši celostátního průměru.

Mohl bych tady hovořit o intervalech v jakých se vyplácí. Vyplácí se nadvakrát. Současně se zvyšují tyto částky o určité zvýhodnění, tzn., že v případě, že zaměstnanec do tří měsíců po ukončení pracovního poměru, nejpozději jeden kalendářní den následujícího pracovního měsíce atd. nastoupí do zaměstnání, uzavřel pracovní poměr na dobu určitou nejméně 6 měsíců, vyplatí se druhá část odchodného zvýšená o 10 % základní výše. V případě, že uzavřel pracovní poměr na dobu určitou nejméně 12 měsíců, vyplatí se zvýšené odchodné o 20 % základní výše, avšak s podmínkou, že v měsíci výplaty pracovní poměr nadále trvá a v případě, že zase nejpozději do tří měsíců po ukončení pracovního poměru nastoupil do zaměstnání a uzavřel pracovní poměr na dobu neurčitou, vyplatí se druhá část odchodného zvýšená o 30 % základní výše. Tyto věci budete mít na internetu. Myslím si, že zajímavé jsou ty základní částky a prémie o navýšení.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, a já jenom velmi krátce k těm dalším bodům. Návrh zákona o správních poplatcích byl stažen na návrh předkladatele, čili ministerstva financí.

Totéž i návrh zákona o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, to předkládalo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tento zákon bude projednán společně se školským zákonem.

Návrh novely zákona o pojišťovnictví - zde hlavní obsah zapracuje ministerstvo pro místní rozvoj do návrhu zákona o státní pomoci při obnově území postiženého živelnou pohromou. Ten návrh věcného záměru zákona byl dnes projednán a schválen.

Schválen byl též návrh věcného záměru zákona o úřadech celní a daňové správy, návrh věcného záměru zákona o vojenských veteránech, návrh nařízení vlády, kterým se vydávají vzorové stanovy společenství vlastníků bytových jednotek. Zde, jak víte, nabyla dnem 1. července účinnosti rozsáhlá novela zákona o vlastnictví bytů a v souvislosti s touto změnou postavení společenství vlastníků vznikne i povinnost vlastníkům jednotek přijmout stanovy společenství, a to do konce září tohoto roku, čili do tří měsíců od vydání zákona. Je to na odpovědnosti, jak již bylo řečeno, vlastníků bytů toho společenství a teprve tehdy, pokud nedojde k vytvoření těch vlastních stanov nastupuje to řešení, že se budou řídit stanovami vzorovými, které vláda vydá prováděcím předpisem, který byl právě dnes schválen.

Projednávána byla i zpráva o sbližování právních předpisů ČR s právem evropských společenství za II. čtvrtletí tohoto roku.

Situační zpráva o hodnocení jaderné bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín byla vzata na vědomí. Konstatuje se zde, že bezpečnostní dokumentace prokázala potřebnou úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijního plánování a potvrdila tak připravenost systémů k zavážení čerstvého jaderného paliva. Tolik tedy na úvod a nyní je řada na vaše dotazy. Dnes začneme od konce.

Klára Gajdůšková, Reuters: Já bych měla otázku na pana místopředsedu Rychetského, a to v souvislosti se změnou ústavy, pokud jde o cíl ČNB. Senát, když vracel návrh zákona o centrální bance sněmovně vytýkal, že je v rozporu s ústavou ve třech bodech. Ta zněna, kterou jste projednali, řeší ale jenom jeden bod, tzn., že ty další dva (kontrola ze strany NKÚ a jmenování členů bankovní rady) neřeší. Máte pro to nějaký důvod, nebo to budete řešit nějak jinak? Děkuji.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já vás musím opravit. Senát nevracel tu novelu zákona o ČNB, senát ji zamítl. Kdyby ji vracel, pak by patrně vládní návrh novely ústavy musel být širší, takhle musíme přizpůsobit legislativním krokem náš ústavní pořádek jenom EU a nikoli právě podobě toho zákona, protože žádný není, když byl zamítnut. Pokud by jeho další projednávání ve sněmovně - to nám může senát přehlasovat - pokud by toto projednávání dopadlo skutečně tak, že sněmovna přijme svou původní verzi novely zákona o ČNB, pak ta otázka protiústavnosti by mohla být řešena dvěma způsoby. My jsme tedy řešili, jak ještě upozorňuji, jenom harmonizaci. Jedním z nich je ústavní žaloba, druhým z nich je změna ústavy. Jaký způsob by byl zvolen nevím, ale protože vláda nemá právo podat ústavní žalobu, tak by asi uvažovala o změně ústavy.

Frančíková, Mladá fronta Dnes: Já bych se ráda zeptala ještě na to odchodné pro hutníky. Dá se říci, pan ministr jmenoval, že je tam i rekvalifikace zaměstnanců, znamená to, že na to půjde nějaká zvláštní suma nebo je to už v rámci schválených rozpočtů, které normálně běží? A pak jsem se chtěla zeptat, jsou tam vyjmenované podniky, kterých se to odchodné má týkat, ale na druhou stranu je tam podmínka míry nezaměstnanosti. Znamená to, že se to nějak vylučuje, že se některé podniky do té míry nezaměstnanosti třeba nevejdou?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Takže já začnu od konce. Jedná se  Publikace Tiskove_i o podniky, kde ta míra nezaměstnanosti ?splňuje? tu průměrnou míru nezaměstnanosti. Možná bych je mohl přečíst, ale to si najdete na internetu. Jinak zejména ty programy rekvalifikace mají být z prostředků na nově vytvářené pracovní příležitosti a je nastartován nový program v rámci podpory malého a středního podnikání, který se jmenuje Start, který má umožnit i začít podnikání i uvolňovaným pracovníkům a rovněž existují prostředky v rámci rozpočtových kapitol ministerstva práce a sociálních věcí na rekvalifikace pracovníků. Čili ta rekvalifikace má být prováděna zejména ve spolupráci s těmi podniky. Nebude to tedy kryto z těch prostředků, o kterých jsem hovořil, tzn. v letošním roce 130 milionů, ale bude to z ostatních prostředků, které jsou k tomuto účelu určeny zejména v rozpočtové kapitole ministerstva práce a sociálních věcí.

Frančíková, Mladá fronta Dnes: Platí to odchodné zpětně od 1. ledna 2000?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Ano, zpětně od 1. ledna 2000.

Viktor Gomes, Bridge News: Já jsem se chtěl zeptat, jestli jste projednali bod č. 24 o řešení situace ve společnosti Aliachem?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Tento bod byl projednáván a návrh nebyl přijat. Situace je taková, že příští týden ministerstvo průmyslu a obchodu předloží ve spolupráci s ministerstvem financí nový návrh.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: Děkuji. Já bych měl několik otázek. Když jste tady schvalovali spojení finančních úřadů a celníků, jestli byste to mohl nějak přiblížit. Pak jsem se chtěl zeptat na to odškodné. To dostane pouze člověk, který se zapojí do rekvalifikačního procesu, anebo to dostane každý, kdo odejde z hutí?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já jsem tomu dotazu dobře nerozuměl. Já jsem ty podmínky řekl. Tedy každý, kdo odpracoval nejméně 10 let, jsou tam další podmínky, třeba kolik zbývá do důchodu, tzn., že mu chybí nejvýše 10 let, nejméně však 10 měsíců, zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz, na toho se tyto podmínky délky zaměstnání nevztahují. Základní částka je 160 tisíc, za každý další rok o 10 % navíc až do 190 tisíc. Pokud někdo nastoupí do zaměstnání do 3 měsíců od ukončení pracovního poměru, pracovní poměr na dobu nformaceCinnost_vladyRady_vybory_komiseMinistrEURad určitou nejméně na 6 měsíců - 10 %, na 12 měsíců ? 12 % a na dobu neurčitou, tzn. do neomezeného pracovního poměru až o 30 %. To jde nad ty částky, o kterých jsem hovořil, to je těch 160, případně 190 tisíc korun.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud se týče těch celníků, zde vláda uložila panu ministru Mertlíkovi, aby předložil paragrafované znění návrhu zákona do 31. března 2001. Jde tam hlavně o sloučení správních orgánů vykonávajících správu daní a správu cla, aby došlo k hospodárnějšímu výkonu státní správy, rovnovážnému vývoji, koordinovanému řízení celní a daňové správy, tzn. i účinnějšímu propojení celních a daňových kontrol. To je ten hlavní záměr.

Miroslav Korecký, Lidové noviny: Já bych měl dvě otázky na pana Rychetského. Jednak jestli v ústavním zákoně o referendu zůstalo ustanovení, že výsledek referenda je platný tehdy, pokud se pro vyjádří více než 50 % všech voličů a jednak jestli jste vy jako předkladatel odhadoval finanční efekt, třeba kolik by stálo jedno referendum, případně jak často by se asi k referendu mohlo přistupovat vzhledem k tomu poměrně nízkému počtu podpisů pod petici? Děkuji.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Ano, ústavní zákon předpokládá, že referendum bude platné, když se ho zúčastní více než 50 % občanů oprávněných volit do senátu. Rozhodnutí v referendu na základě položených otázek je přijato, když se pro vysloví nadpoloviční většina všech oprávněných voličů. Pokud se týče nákladů na referendum, y_vybory_komise_LRVWTD šablonyRady_vybory_komise_VDK je nepochybné, že výpočetní zpracování otázek ?ano x ne? je mnohem jednodušší než výpočetní zpracování voleb, kde máme kandidátky se stovkami kandidátů v různých krajích. Počítáme, že náklady na referendum by byly asi tak 1/3 nákladů na konání voleb.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat na program ochrany svědků, jestli se počítá s tím, že by ti svědci mohli být přestěhováváni i do zahraničí a na to, jak velká částka ročně bude zapotřebí na program ochrany svědků a jestli se počítá, že na to budou peníze v kapitole ministerstva vnitra nebo někde jinde?

Stanislav Gross, ministr vnitra: Co se týče přestěhovávání do zahraničí, tak já bych obecně nějaké velké detaily nechtěl sdělovat, ale samozřejmě počítáme v těch výjimečných případech i s takovýmito záležitostmi. Myslím si, že v budoucnu nebudou v ČR ani tyto metody cizí. Co se týče celkových nákladů, odhadujeme, že v době účinnosti se budou tyto náklady pohybovat kolem 55 milionů korun, záleží na míře inflace. Ten první rok by ty náklady byly vyšší, byly by zhruba ve výši 187 milionů korun. Protože počítáme, a již jsme zároveň taková pracoviště zřídili na policejním prezidiu, byla by to poměrně izolovaná složka, která by patřila pod neuniformovanou Policii ČR. Ta metoda bude taková, že schvalování takovéto zvláštní ochrany bude realizovat ministr vnitra na návrh policejního prezidenta. Samozřejmě, že se počítá s tím, že v těch výjimečných případech se může jednat i o ochranu takovýchto osob prakticky na doživotí.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Dobrý den, já mám dvě otázky. Jedna je na pana ministra Grosse a druhá na pana vicepremiéra Rychetského. Pane ministře, nakolik intenzivně Rady_vybory_komise_RLPRady_vybory_komise_VVZPORady_v se necháte informovat o průběhu vyšetřování akce ?Olovo? a co říkáte výrokům policejních představitelů, že není vyloučeno, že tento případ bude odložen? A na pana vicepremiéra, tento případ se dotýká bezprostředně Úřadu vlády, tudíž i pověsti vlády celé. Moje otázka zní zda a v  jaké podobě se to objevilo na jednání vlády nebo minimálně na jednání předsednictva vlády? Děkuji.

Stanislav Gross, ministr vnitra: Já nějakou extrémní iniciativu ve vztahu k vyšetřování tohoto případu nevyvíjím, určité průběžné informace mám, ale jsou srovnatelné se všemi kauzami, které jsou buďto významné z hlediska resortu a bezpečnosti státu, nebo jsou mediálně poměrně výrazně frekventovány. Co se týče druhé záležitosti, vyšetřovatel je ze zákona procesně nezávislý. Jestliže dospěje k tomu, že tento případ bude procesně odložen, tak samozřejmě ministr vnitra do této věci vůbec nemůže vstupovat. Jediný, kdo by do toho mohl vstoupit, je příslušný státní zástupce, takže já toto nechci a ani nemohu nějak komentovat a myslím si, že je to dobře, že to ministru vnitra nepřísluší. Ale nechci ani předjímat to, pokud vyšetřovatel dospěje k jinému názoru.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vláda se dnes nezabývala a patrně ani nebude zabývat otázkou související ybory_komise_RKPPRady_vybory_komise_RVEIVláda ČRRady_v s vyšetřováním toho, čemu se říká zkráceně ?Olovo?. To přísluší orgánům trestního řízení a nikoli vládě. Předsednictvo vlády bylo včera na svém zasedání informováno panem premiérem o opatřeních, které hodlá učinit v této fázi a o tom vás bude informovat na tiskové konferenci tento pátek v 11 hodin v Lidovém domě.

Denisa Svobodníková, ČTK: Dobrý den, mám otázku na pana ministra Dostála. Mohl byste říci, jak bude zákon definovat nezákonně vyvezený kulturní statek, a pokud jde o tu retroaktivitu, znamená to, že stát bude vymáhat navrácení všech kulturních statků, které byly po roce 1992 vyvezeny v rozporu s tímto zákonem?

Pavel Dostál, ministr kultury: Tento zákon obsahuje definice, co nesmí být vyvezeno, co je považováno za národní kulturní poklad, co je považováno za kulturní statek, podle kterého zákona, co je považováno za kulturní památku, co je považováno za národní kulturní památku, odkazy na příslušné zákony. Pokud se týká roku 1992, ano, pokud se staneme v roce XY členy EU, v tom okamžiku vstupuje tento zákon v platnost a my máme právo žádat o vydání některých kulturních památek, které byly vyvezeny do zahraniční na základě nikoli krádeže, ale nezákonně vyvezeny, třeba restituent získal národní kulturní památku, kterou vyvezl do jakékoli země, čili my o ni můžeme požadovat soud té země, ve které se ta památka nachází. Soud té země bude rozhodovat o tom, jestli se ta památka vrátí nebo nevrátí.. Ten soud bude dokonce rozhodovat o tom, zda za tu památku budeme muset zaplatit nebo nikoli.

Šnajdr, Hospodářské noviny: Já bych se chtěl zeptat pana ministra Grosse, vy byste se měl setkat s panem prezidentem. Ten se dnes vyjádřil v souvislosti ybory_komise_RZRKÚřad s akcí ?Olovo? velmi odmítavě nebo respektive v tom smyslu, že mu to připomíná praktiky bývalé STB. Jaký je váš názor vůbec na celou tu kauzu? Mělo by se nějakým způsobem předcházet nějakým podobným aférám nebo hodláte s ním také o tom hovořit?

Stanislav Gross, ministr vnitra: Při setkání člena vlády s prezidentem republiky - pokud se jedná o pozvání prezidenta republiky - témata spíše určuje prezident, takže nevím, jestli o této věci prezident republiky bude chtít se mnou hovořit. Podle těch informací, které mám o tématech, o kterých by se mělo hovořit, toto téma tam není, ale já se rozhodně nebráním o této věci hovořit. Myslím si že bude dobré vyčkat na tiskovou konferenci v pátek v Lidovém domě, kde k tomu bude hovořit předseda strany, protože tato problematika má dvě roviny. Jedna je ta trestně právní, protože orgány činné v trestním řízení své aktivity vyvíjejí. Druhá rovina je politická, a to spíše patří na stranickou konferenci.

Jan Němec, ČT 1: Dobrý den, já bych měl jenom upřesňující otázku k tomu ústavnímu zákonu o referendu. I po projednávání ve vládě zůstalo ono ustanovení, že by závaznost výsledku referenda měla charakter toho ústavního zákona?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Nezůstalo. Už legislativní rada minulý týden toto ustanovení změnila tak, že výsledek vyhlášeného referenda má charakter závazného pokynu pro příslušné státní orgány a územní samosprávné jednotky.

Joana Radzyner, ORF: Já mám dvě otázky. První, jestli ten zákon o referendu může být použit také v případě Temelína? Druhá otázka, jestli vláda jednala o nejnovějších požadavcích pana Haidera o vstupu ČR do EU a zrušení Benešových dekretů?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Na tu první otázku vám odpovím velmi stručně. Ten návrh ústavního zákona o referendu nemá šanci být projednán a přijat v takovém časovém horizontu, aby mohl mít vliv na spuštění jaderné elektrárny Temelín. Průměrná lhůta projednávání zákonů v obou komorách našeho parlamentu je 8 až 10 měsíců.

Pokud se týče druhé otázky, vláda se tím nezabývala, ale má trvale stále stejné stanovisko. Stanovisko vlády je to, a je potvrzeno i představiteli Evropské komise, že v žádném případě otázka Benešových dekretů nemůže být spojována s otázkou přijetí ČR do EU.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já vám děkuji za pozornost a zítra v 11 hodin, pokud budete mít zájem, se tu uvidíme opět.