Historie minulých vlád
Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 24. ledna 2000
Jindřich Marek, Tiskový odbor: Dámy a pánové, já vás vítám na dnešní tiskové konferenci po schůzi vlády ČR. Schůzi předsedal místopředseda vlády pan Pavel Rychetský proto, že, jak většina z vás ví, předseda vlády Miloš Zeman s místopředsedou vlády Pavlem Mertlíkem jsou na oficiální státní návštěvě v Nizozemí a vicepremiér a ministr zahraničí Jan Kavan je rovněž na zahraniční cestě v Egyptě.
Vláda měla dnes na programu celkem 25 bodů, proto je stihla ještě do časných odpoledních hodin projednat. Než dám slovo přítomným členům kabinetu, upozornil bych jenom, že, až na tři body, vláda projednala, schválila či vzala na vědomí všechny body programu. Já vám teď úvodem řeknu ty tři, které dnes byly staženy z různých racionálních důvodů.
Zaprvé to byl návrh zákona o působnosti ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů (kompetenční zákon) , který se do vlády vrátí zhruba do měsíce, protože tam bude ještě probíhat krátké připomínkové řízení. Potom byl stažen návrh věcného záměru zákona o strategickém plánování. To navrhoval náměstek ministra financí pan Mládek, do jisté míry také z jednoho prostého důvodu, že by bylo vhodné, aby u projednávání byl přítomen vicepremiér pan Mertlík. Poslední bod, který byl stažen z programu byl bod 21 - návrh na prodej nemovitostí ve vlastnictví ČR v zahraničí a na zpětné využití takto získaných finančních prostředků na dobudování sítě zastupitelských úřadů. Ten byl stažen ministerstvem zahraničních věcí proto, že chtějí ještě nějaké detaily projednat s ministerstvem financí a materiál se do vlády opět vrátí.
Přesto, že vládě předsedal pan vicepremiér Rychetský, dám jako prvnímu slovo panu ministru Grégrovi, protože má dnes ještě nabitý program, pak panu ministru zemědělství Fenclovi a protože pan vicepremiér je domácí, necháme si ho až nakonec.
Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, dobrý večer. Je to ta režie - nejlepší až nakonec, takže to není neúcta k panu vicepremiérovi, ale poprosil jsem ho, vzhledem k tomu, že mám ještě velice důležité jednání v 17 hodin, které jsem musel přeložit, abych byl jako první. A mám jediný bod.
Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo další žádost o investiční pobídku. Navazuje na celou sérii těch úspěšných zahraničních investic, i když znovu podtrhuji, že o investiční pobídky se může ucházet kterákoli firma, jak zahraniční, tak i tuzemská.
V tomto případě žadatelem o investiční pobídky byla společnost Invensys Luxembourg Holdings. Je součástí koncernu Invensys, který patří mezi přední světové výrobce přístrojů a ovládacích prvků pro automatizaci a řízení. Celkový obrat tohoto koncernu v minulém roce byl předběžně odhadnut, že bude 15 miliard US $, čili jedná se o koncern veliký. Firma Invensys Luxembourg Holdings se rozhodla vybudovat nový závod na výrobu elektromechanických termostatů do klimatizačních zařízení a ovládacích prvků do praček a myček. Sídlo této nové firmy má být ve Šternberku. Rozsah této investice má být 16,6 milionu US $, z toho 14,1 US $ je směrováno do technologie. Tato nová investiční aktivita firmy přinese 323 nových pracovních příležitostí. Víte, že Šternberk je zrovna oblast, kde je poměrně nízká zaměstnanost nebo obráceně, menší pracovní příležitosti. V návaznosti na zmíněné záměry, které firma předložila, hodlá využít pobídky daňové a pobídky na vytvoření pracovních míst a na rekvalifikaci.
Snad za zmínku stojí to, že veškeré zařízení bylo vyvinuto v režii investora, je průběžně modernizováno a dosahuje špičkové technologické úrovně. A na jeho dalším vývoji se budou podílet právě čeští inženýři a technici, což je skutečnost, která je zakotvená i v návrhu prohlášení o společném záměru, což je pozitivní a my se dnes snažíme upřednostňovat anebo získávat firmy, které právě dají šanci českým inženýrům a technikům, abychom nezaostávali v této technické oblasti. To je asi vše. Myslím si, že je to jedna z dalších kvalitních příležitostí pro podnikání v ČR.
Jindřich Marek, Tiskový odbor: Děkuji. Já bych trošku pozměnil běžnou režii tiskových konferencí, protože pan ministr je zaneprázdněn. Čili teď bych vás požádal, pokud někdo má nějaké dotazy přímo k Autom. řádkování Obr jeho osobě a k problematice, o které hovořil ?
Pokud tomu tak není, požádám o slovo ministra zemědělství pana Fencla.
Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já bych vám chtěl poděkovat za shovívavost a za omluvení, že výjimečně nejsem na celé tiskovce. I svým kolegům děkuji, že mi dali přednost.
Jan Fencl, ministr zemědělství: Dámy a pánové, hezké odpoledne. Já jsem předkládal vládě ke schválení návrh novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích a také o změně některých souvisejících zákonů.
Předmětný zákon byl schválen v roce 1997 a v té době byl v převážné části harmonizován s předpisy Evropského společenství, nicméně po vydání tohoto zákona došlo v některých oblastech k novelizaci předpisů Evropského společenství, a to zejména v oblastech ve vztahu ke spotřebiteli, tj. označování potravin, dále úpravy režimu výrob, dovozu a uvádění do oběhu potravin nového typu, z nichž se jedná především o potraviny vyrobené z geneticky modifikovaných organismů. Já bych si dovolil ázek Alt. obrázek Poznámk konstatovat, že novela zákona zavádí název ?potraviny nového typu" - jsou to potraviny nebo složky, které se dosud ve významné míře v ČR nepoužívaly, především se nepoužívaly pro lidskou spotřebu. Patří do nich, pro vaši informaci, potraviny obsahující geneticky modifikované organismy, potraviny , které byly vyrobeny z geneticky modifikovaných organismů, potraviny obsahující novou nebo úmyslně modifikovanou základní molekulární strukturu či potraviny sestávající z mikroorganismů, hub nebo řas nebo jsou z nich izolovány. A mohl bych pokračovat dále.
Současně bylo třeba do zákona zapracovat některé předpisy Evropského společenství, které v době tvorby zákona nebylo možné převzít, neboť především technické předpoklady k jejich praktické realizaci to v té době neumožňovaly. Jedná se například o zatřiďování masa opracovaných těl jatečných zvířat jako suroviny pro výrobu potravin metodou pracovně a nazývanou ?seurop".
Předkládaný návrh zákona také upravuje oblasti, které byly dosud řešeny formou individuálního správního aktu, to znamená rozhodnutím hlavního hygienika, a do budoucna, vzhledem k jejich charakteru je vhodné je řešit normativním způsobem. Dále bylo třeba stanovit povinnosti dovozcům a výrobcům látek přídatných, pomocných nebo určených k aromatizaci, a to v případech, kdy tyto látky jsou určeny k další výrobě potravin či k přímému prodeji spotřebiteli.
Závěrem bych konstatoval, že v souladu se záměry vlády byla do návrhu novely také zapracována ustanovení, která umožní vládě ukládat příslušná hospodářská opatření výrobcům, dovozcům a podnikatelům, uvádějícím potraviny do oběhu v tzv. krizovém stavu podle připravovaných zákonů z oblasti krizového řízení. Děkuji za vaši pozornost.
Jindřich Marek, Tiskový odbor: Já také děkuji. Ještě bych se zmínil o tom, že když jsem hovořil, že vláda projednala až na ty tři body všechny, tak stojí za zmínku, že mezi nimi byly dva návrhy zákonů. Návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o soudních poplatcích, který má zjednodušit celý systém této problematiky, který předkládal místopředseda vlády a ministr financí Mertlík, potom to byl návrh zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem, o kterém vás bude za chvilku informovat pan vicepremiér Rychetský. A pak tři návrhy věcných záměrů zákona, a to o státních hranicích, tam se nejedná o ostrahu, ale o zajištění státních hranic jako technický problém, návrh věcného záměru zákona o odpadech, který předkládalo ministerstvo životního prostředí a který je dalším stupněm k vytváření kompatibility našich zákonů se zákony evropských společenství a potom návrh věcného záměru zákona o zvláštní ochraně svědka v souvislosti s trestním řízením, který někomu může znít trošku romanticky v souvislosti třeba s americkými detektivními filmy, ale protože tady legislativec a právník pan Rychetský je, tak případně může promluvit i k této problematice. Já už mu teď dávám slovo.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Děkuji za slovo. Za velmi důležité považuji, že vláda přijala usnesení, kterým schválila návrh nového zákona v naší zemi dosud neexistujícího, který se jmenuje Návrh zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Jde o významný krok, kterým se plní nejen naše programové prohlášení, ale kterým se plní i tzv. Washingtonská deklarace z prosince minulého roku, ve které byly všechny státy, které tím či oním způsobem byly dotčeny holocaustem v období druhé světové války nebo jejich občané, vyzvány k tomu, aby se s fenoménem holocaust, i z hlediska úplného zmapování všech majetkových křivd a všech ostatních škod, vypořádaly pokud možno do konce tohoto tisíciletí.
Česká vláda je, podle mých informací, první vládou z evropských zemí, která tak činí. Tento návrh zákona se skládá ze dvou částí. Prvá část se týká vypořádání majetkových škod způsobených židovským právnickým osobám, tj. různým spolkům, židovským náboženským obcím a tak dále na území ČR a předpokládá, že tímto zákonem, bude-li přijat parlamentem, bude postaven právní základ pro to, aby ty věci movité i nemovité, které byly v době nacistické okupace konfiskovány židovským právnickým osobám, které ještě existují nebo se naleznou a které bude možno vrátit, tzn. že je drží ještě stát a není zde nějaká další právní překážka - například v jednom případě víme, že jde o pozemek, kde je vojenské letiště, takže nebude možno tento pozemek vrátit - aby tyto věci byly židovským právnickým osobám vráceny.
Jak jsem vás informoval, vláda již v minulém roce rozhodla, že pro ty případy, kdy nelze naturálně restituovat, nelze tyto věci vrátit, je vyčleněno 300 milionů, které půjdou do společné nadace Zeher a kterými se budou poskytovat kompenzace za ty nevydané. Tato část návrhu předpokládá, že bude vláda nařízením vlády vydávat seznam těch věcí, které budou vydány. V tuto chvíli jsme schopni připravit takové nařízení vlády ohledně těch 76 obrazů, které jsou v Národní galerii a které budou převedeny na Židovské muzeum. Pokud se týče inventarizace nemovitého majetku, jak víte, ještě ministerstvo financí neudělalo úplnou inventarizaci těchto objektů.
Druhá část uvedeného zákona se týká restitucí fyzických osob, nikoli právnických. Touto novelou se uvádí do analogické situace právní úprava restitucí v oblasti zemědělství, jaká již byla uvedena, pokud se týče mimosoudních rehabilitací, novelou z roku 1994. Jinými slovy, ty osoby, které vlastnily zemědělský majetek, byl jim konfiskován v průběhu procesu arizace v rámci holocaustu a nestihly nebo nemohly uplatnit nárok na vrácení tohoto majetku podle Benešových dekretů po válce, nestihly to do roku 1948, těm se nyní otevírají nové lhůty, aby mohly tyto nároky uplatnit.
Druhým materiálem, který vláda projednala a který se týkal mé působnosti byla pravidelná čtvrtletní zpráva a hodnocení plnění Plánu legislativních prací vlády za IV. čtvrtletí 1999. Vláda tuto zprávu vzala na vědomí. Lze konstatovat, že tento plán, kdybychom jej vzali jenom statisticky, protože některé návrhy právních předpisů byly předloženy navíc, ačkoli s ním plán původně nepředpokládal, byl přeplněn.
Pokud bychom vzali věcné plnění plánu, tak nebyl zcela splněn. Jsou zde i jisté skluzy, ale je jich velmi málo. Podle plánu mělo být předloženo 12 věcných záměrů zákonů, bylo předloženo 10, měly být předloženy dva věcné záměry novelizací zákonů a byly oba předloženy, návrhů nových zákonů mělo být předloženo 17, bylo předloženo 16, tzn. je tam jenom jedno zpoždění, novelizací mělo být předloženo 22, bylo jich předloženo 20, tzn. jsou tam dva skluzy. Pokud se týče podzákonných norem, tj. nařízení vlády eventuelně vyhlášek, byl plán splněn beze zbytku. Abych předešel vašim dotazům, tak vám řeknu, že ty dosud nepředložené návrhy zákonů jsou návrh zákona, kterým se mění zákon o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv, ten ovšem nebyl předložen proto, že je potřeba vyčkat na průběh projednávání zákona o spotřebních daních v poslanecké sněmovně. Nebyl dosud předložen návrh zákona o povinném bezhotovostním platebním styku. Předpokládá se, že ministerstvo financí jej předloží do konce měsíce ledna a totéž platí o návrhu zákona, kterým se novelizuje zákon o daních z příjmů a návrhu věcného záměru zákona o ekologických daních.
V této souvislosti se vláda seznámila i s přehledem činnosti legislativních orgánů vlády za celý rok 1999. Pro vaši informaci, vedle legislativní rady vlády jako její orgány pracuje celkem sedm odborných komisí. Jsou to komise pro občanské právo, obchodní, trestní, správní, finanční, pracovní a, řekněme, pro branné a bezpečnostní právo. To byly všechny komise. Dohromady v nich pracuje celkem 105 představitelů právnických fakult, právní praxe i jednotlivých ústředních orgánů státní správy. Legislativní rada v minulém roce měla celkem 30 zasedání a projednala celkem 108 legislativních návrhů. Komise projednaly 157 návrhů zákonů a 123 návrhů vyhlášek, 42 nařízení vlády a 61 věcných záměrů zákonů, celkem 382 legislativních návrhů. V některých případech stačí totiž projednání v komisích legislativní rady a pak se ty návrhy předkládají vládě se stanoviskem předsedy legislativní rady. To si myslím, že je dostatečný výčet.
Jindřich Marek, Tiskový odbor: Já děkuji a teď je prostor pro vaše otázky.
Jan Němec, Česká televize: Já bych se chtěl zeptat na dvě věci. Jednak na ten věcný záměr zákona o ochraně svědků, tj. jaká konkrétní opatření navrhuje pro utajení svědka, změnu jeho identity a podobně. A druhá, vláda měla také vyslechnout zhodnocení kampaně proti rasismu, takže by mě zajímalo jaké konkrétní akce proběhly v rámci té kampaně proti rasismu, za kolik peněz a podobně?
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Jak známo, platný trestní řád má zvláštní institut chráněného svědka a umožňuje dokazování tímto svědkem, aniž by byla známa jeho identita, tzn. ve spise je uveden bez osobních údajů, jeho výslechu nejsou přítomny třetí osoby a pokud je vyslýchán v rámci hlavního líčení před soudem, je vyslýchán v jiné uzavřené místnosti a za pomoci zvukového zařízení, které navíc mění charakter hlasu, je tato svědecká výpověď přednesena soudu.
To je opatření, které v zemi, kde se začínají objevovat i rysy organizovaného zločinu, který je schopen skutečně bránit svědkům ve výpovědi, je nezbytné leč nedostatečné. Kromě toho, že je potřeba zajistit tento způsob poskytování svědeckých výpovědí, a to už trestní řád umožňuje, ukázala se potřeba těmto osobám zajistit ochranu po dobu nezbytnou. Zdůrazňuji, že podle věcného záměru zákona tato doba není nijak svázána s probíhajícím trestním řízením, může třeba ještě řadu let po odsouzení pachatele poskytnout svědkovi osobní ochranu. Bude-li to třeba, tak se předpokládá i poskytnutí takové ochranky i jeho osobám blízkým, v jeho bydlišti a podobně, tzn. to, co se dnes poskytuje jenom ?ad hoc", když rozhodne příslušný představitel policie, na to bude svým způsobem zákonný nárok a zákon bude upravovat ty případy, kdy se bude poskytovat svědkům takováto osobní ochrana.
Zpráva o průběhu kampaně proti rasismu byla vládě předložena proto, že jí to bylo v květnu minulého roku uloženo, ale tato zpráva o vlastním průběhu kampaně proti rasismu zatím neobsahovala nic, a to z jednoho prostého důvodu. Vláda sice v květnu minulého roku schválila tuto kampaň a uvolnila na ni 10 milionů korun, leč výběrové řízení na tu mediální agenturu, která ji měla zajišťovat, které vypisoval vedoucí Úřadu vlády ČR, skončilo až někdy koncem minulého roku, tuším v polovině listopadu. Až tehdy byla uzavřena smlouva s touto agenturou. Za minulý rok tedy nebyla vyčerpána z té částky 10 milionů ani jedna koruna, takže vláda vlastně vyslechla stejnou zprávu, jakou jsem teď poskytl vám: že se vlastně kampaň proti rasismu přesunuje na první pololetí tohoto roku.
V těchto dnech údajně začala. Měla by mít tři části. Část mediální, kde se nebude ani tak pracovat s placenou inzercí, ale spíše se skrytou, kde se budou podporovat tiskové konference a jiné akce směrem k médiím, týkající se jakési celkové osvěty a výchovy proti xenofobii a rasismu.
Druhou částí bude zjevná reklamní kampaň v podobě billboardů, různých šotů v televizi a veřejnoprávním rozhlase. Já pevně věřím, že obě veřejnoprávní media budou tyto reklamní šoty zařazovat do svých programů zcela zadarmo, že takto přispějí k té kampani proti rasismu tak, jako to dělají v některých analogických humanitárních záležitostech.
Třetí část té kampaně je kampaň, která bude probíhat v osmi vybraných regionech, v těch nejohroženějších, vlastně téměř na celém území republiky, ale zejména v severních Čechách a na severní Moravě ve školství.
Vláda tento materiál dostala předložený, ačkoli to, co vám říkám, že bylo schváleno téměř před rokem, především proto, že těch 10 milionů, ze kterých se nezačalo ani čerpat posledním dnem roku vlastně propadlo a bylo potřeba znovu přijmout usnesení, kterým se z rozpočtu na tento rok ta částka znovu vyčlení. Uložila panu vládnímu zmocněnci Petru Uhlovi do konce února předložit vládě k informaci podrobný průběh kampaně, tzn. program té kampaně a do konce září tohoto roku podat zprávu o výsledcích této kampaně proti rasismu.
Petr Honzejk, Český rozhlas - Radiožurnál: Pane místopředsedo, v souvislosti s restitucemi židovského majetku můžete říci, přibližně kolika nemovitostí se to bude týkat, ač ten seznam ministerstvo financí ještě nevypracovalo? O jaké nemovitosti jde převážně, jestli to je možné říci? A kdy by měl celý ten proces vracení židovského majetku vlastně skončit?
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Pokud se týče těch nemovitostí, je zajímavé, že jejich počet se zvyšuje, místo aby se snižoval. Když vláda tento úkol přijala, tak podle podkladů, které jí zbyly po předchozích vládách, zejména po vládě Josefa Tošovského, která se touto problematikou zabývala, se zdálo, že nemovitostí, které nebyly vydány, protože patřily obcím nebo byly zprivatizovány, je asi 190. Za nemovitost se ovšem považuje, upozorňuji, i bývalý židovský hřbitov, pozemky a tak dále, nejenom budovy. V průběhu práce smíšené komise pro zmírnění následků holocaustu vznikl seznam, zejména ze strany nejenom našich, Publikace Tiskove_informaceCinnost_vladyRady_vybory_ko ale i zahraničních židovských organizací jako Světové židovské ? organizace, který má položek 1200.
Takže tento seznam se nyní prověřuje. Neumíme opravdový stav odhadnout. Zdá se, že nejméně dvě třetiny těch nemovitostí již fyzicky neexistují. Jde o objekty, které zanikly třeba i před delším obdobím, mám tím na mysli třeba i před holocaustem, ten seznam, jak se ukazuje, je historický, jeho původ je ze začátku tohoto století. Předpokládáme, že těch nemovitostí, které vlastní stát a bylo by je možno vydat podle toho návrhu zákona, který jsme dnes schválili, bude do těch 200.
Ty ostatní případy budeme řešit jakýmsi osvětovým způsobem. Tam, kde jejich vlastníkem jsou obce, budeme apelovat na obce, aby je vydaly, tam, kde se to nepodaří počítáme s finanční kompenzací prostřednictvím zákonem zřízené nadace.
Co se týče té doby, byl bych velmi rád a vše pro to činíme, kdyby práce té smíšené komise a ta úplná inventarizace skutečně skončila do konce tohoto tisíciletí, tj. do konce roku 2000.
Denisa Svobodníková, ČTK: Pane místopředsedo, ještě k těm restitucím fyzických osob. Dokdy zákon stanoví lhůtu, v níž budou moci fyzické osoby požádat o zkonfiskovaný majetek a jakými doklady by ho měly prokázat? A druhá otázka, vláda dnes měla odvolat pana Berku z funkce šéfa pověřeného řízením Úřadu pro státní informační systém. Kdy by měl tuto funkci převzít pan Kratochvíl a dokdy počítáte, že bude vyhlášeno nové výběrové řízení na nového ředitele ÚSIS? Děkuji.
Pavel Rychetský, miseMinistrEURady_vybory_komise_LRVWTD šablonyRady_vyb místopředseda vlády: Takže já se pokusím, než to zapomenu ? Pokud se týče fyzických osob, ta novela nestanovuje jiné lhůty, než jsou v dosavadním zákoně, tzn. těch šest měsíců a rok, jako jsou v dosavadní právní úpravě.
Pokud se týče pana Berky, vláda jej odvolala k 31. lednu, vedením pověřila pana Kratochvíla od 1. února. Správně jste usoudila, že vláda chce, aby tato funkce byla obsazena na základě výběrového řízení, my předpokládáme, že zhruba do jednoho až jednoho a půl měsíce. Do 30 dnů by mohlo být výběrové řízení skončeno a pak by byl vládě předložen návrh na nové jmenování.
Aleš Heřmánek, Český rozhlas - Radiožurnál: Dobrý den, já bych měl dotaz ještě k té ochraně svědků. Vy jste řekl čeho se bude týkat, jaká je dosavadní ochrana, ale co si od toho slibujete? Budou soudy lépe rozhodovat, bude soudní řízení rychlejší, sežene se více důkazů? A ještě upřesňující dotaz, jak dlouho bude ten svědek chráněn? Od začátku trestního stíhání, tzn. od chvíle, kdy ten případ převezme vyšetřovatel až do konečného verdiktu soudu?
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Kdybych měl použít bonmot, jak má ve zvyku náš pan premiér, tak bych na otázku, co si od toho slibujeme, jak jste říkal, jestli budou soudy lépe soudit, tak bych odpověděl, že budou svědci lépe svědčit. Ten bonmot není daleko od pravdy. Principem ochrany svědků je, abychom je alespoň v mezích možností zbavili strachu z toho, že splněním své občanské povinnosti podat svědectví o trestném činu, vystavují sebe nebo své blízké reálnému nebezpečí, a to je smyslem toho institutu ochrany svědků, abychom alespoň zmírnili jejich obavy z následků toho, že budou svědčit. Říkám, že jde zatím o věcný návrh zákona, předpokládám, že paragrafované znění by mělo být připraveno do poloviny tohoto roku.
Zatím se vychází z toho, že zatímco počátek poskytnutí ochrany svědka je datován okamžikem, kdy se o něm dozvíme a dozvíme se o důvodech, že je na místě mu ochranu poskytnout, tak konec by neměl být limitován žádným formálním momentem jako je právní moc odsuzujícího rozsudku, nýbrž by měl být limitován okamžikem, kdy vše bude nasvědčovat tomu, že již nepotřebuje ochranu. Teoreticky to skutečně znamená to, že by ta ochrana mohla být, třeba v poněkud méně intenzivní míře, poskytovaná i dlouho po odsouzení pachatele.
Josef Kopecký, Zemské noviny: Já bych se rád zeptal pana ministra zemědělství na novelu zákona o potravinách. Zajímalo by mě jakým způsobem bude ory_komise_VDKRady_ zajištěno ?, zda výrobci geneticky upravených potravin je takto označují a kdo to přesně bude kontrolovat a jaká bude sankce, když se zjistí, že ty potraviny nejsou označeny? A pak by mě zajímalo, jestli byste mohl nějakým způsobem definovat, které všechny typy potravin se značit budou a které nebudou? Jde mi o podíl množství té geneticky upravené látky, například když si vezmeme tabulku čokolády, není tam primárně ta geneticky upravená složka, ale je tam látka, která vznikla jejím zpracováním. Takže co všechno se bude značit?
Jan Fencl, ministr zemědělství: Nejdříve bych chtěl říct, že značení potravin, ve kterých se budou nacházet geneticky modifikované organismy anebo potraviny tohoto původu budou muset být označeny, a sice podle paragrafu 6 o značení potravin, který výčtově říká, co vše musí být součástí těch potřebných údajů a pod bodem D je, že potravina obsahuje geneticky modifikované organismy nebo produkty podle zvláštního právního předpisu a je tady odvolání na zákon, který je v současné době v parlamentu, a to je zákon, který se nazývá Zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých dalších zákonů.
To označení má jeden prostý důvod. Spotřebitel bude mít možnost se rozhodnout, zda přijme potraviny či produkty, které budou možná levnější s tím, že zaznamená tuto informaci anebo se rozhodne, že je prostě nepřijme a v tu chvíli bude vědět, že tyto potraviny si může ze svého zájmu vydělit.
Množství není rozhodující. V okamžiku, kdy ty geneticky modifikované potraviny, ať už v té či oné formě se ve výrobku objeví, pak ten výrobek musí být označen. Jmenovitě se jedná o potraviny obsahující geneticky modifikované organismy, potraviny, které byly vyrobeny z geneticky modifikovaných organismů, ale potravina je již neobsahuje, potraviny obsahující novou nebo úmyslně modifikovanou základní molekulární strukturu. A to je ke geneticky modifikovaným potravinám všechno. Zapomněl jsem na něco?
Josef Kopecký, Zemské noviny: Otázka hlavně spočívala v tom, kdo a jak to bude kontrolovat, jestli za to budou nějaké sankce, když se to nebude značit?
Jan Fencl, ministr zemědělství: Ano, samozřejmě, že to budou kontrolovat všechny instituce, které jsou touto kontrolou pověřeny a budou za to poměrně masivní sankce, které bych ale musel rychle vyhledat. Pokud byste se spokojil s tím, že bych je vyhledal v průběhu tiskovky a sdělil vám je v závěru, byl bych nadšen, protože mi to chvíli bude trvat. Děkuji.
Jindřich Marek, Tiskový odbor: Protože vidím, že vaše řady již sublimují, poprosím o poslední otázku.
Eugenie Linková, Zemské noviny: Já bych poprosila pana místopředsedu, jestli by mě vysvětlil následovné: restituční zákon měl určité termíny pro vyřizování restitucí lidí postižených holocaustem, zda jde o posun vzhledem k Benešovým dekretům a jak by to mělo probíhat prakticky?
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Musím říci, že v žádném případě neměníme hranice pro restituce. Ten problém je v tom, že oba restituční zákony, tj. jak zákon 87/1991, tak zákon 209/1991, ten první zákon byl univerzálnější, jmenoval se o mimosoudních rehabilitacích a ten druhý byl speciální, jenom pro oblast zemědělské půdy. Oba restituční zákony měly jeden základní princip pro vymezení. Nárok na restituci podle těchto zákonů měl pouze ten, jehož věc přešla některým ze způsobů v zákoně uvedených - konfiskací atd. na stát v období mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990. Tyto zákony se tedy vůbec nevztahovaly na případy konfiskací za II. světové války, za okupace, protože jsme měli tehdy za to, že ty už byly řešeny restitučními dekrety prezidenta republiky. Záhy po jejich přijetí se ovšem objevily, byť ne v masové podobě, fyzické osoby, kterým byl majetek konfiskován německými okupačními úřady za války, které o něj sice po II. světové válce podle Benešových dekretů požádaly, ale jejich nároky nestihly úřady úspěšně vyřídit do února 1948 a pak, promiňte, že to tak řeknu, spadla klec. Pak už šanci neměli, zejména šlo-li o továrny, které podléhaly znárodnění a podobně. Na to jsme přišli až po přijetí obou restitučních zákonů.
Pokud se týče zákona o mimosoudních rehabilitacích, tak se to právě novelou z roku 1994 odstranilo a řeklo se, že oprávněnou osobou je nejenom ten, kdo přišel o ten majetek po únoru 1948, ale kdo o něj přišel i za okupace a uplatnil svůj nárok po okupaci, leč, s ohledem na únor 1948, nebyl uspokojen. A to se udělalo jenom v těch mimosoudních rehabilitacích. U zemědělské půdy se to neudělalo, protože - upřímně řečeno, že to parlament věděl, a to byla poslanecká iniciativa, ta novela z roku 1994 - parlament usoudil, netvrdím že to nebyl úsudek nepřesný, že zemědělské restituce v podstatě na naše židovské spoluobčany těžko mohou dopadnout, to, jak známo, je oblast podnikání, která jim byla ve středověku zcela zakázána, nesměli vlastnit půdu a není to oblast, ve které by se našlo mnoho takových případů. A skutečně, jak se ukazuje, my žádáme už rok a půl Federaci židovských obcí, aby nám sdělila nějaký konkrétně živý případ a ukazuje se, že jich bude do deseti v celé republice, ale myslíme si, že i kvůli těm případům je potřeba takový návrh zákona přijmout.
Jinými slovy, nic se na té základní konstrukci nemění, jediný rozdíl je v tom, že předmětem těchto zemědělských restitucí budou i ty případy, kdy ten majetek nepřešel na stát po únoru, ale před únorem, leč, z důvodů arizace, tzn. za II. světové války a prokazatelně, nemohli stihnout jej uplatnit. Nechci dlouho zdržovat, ale ten problém je v tom, že v té době platil obecní občanský zákoník z roku 1811 a když ty osoby zemřely, třeba v Osvětimi a třeba přežil jejich přímý potomek, tak neměl právní nárok podle tehdejšího právního předpisu na to uplatnění. Musel napřed vyvolat dědické řízení, prokázat, že jeho rodič zemřel v Osvětimi a když dostal odevzdací listinu z dědického řízení - a soudy byly i tehdy pomalé - tak se stalo, že mezitím přišel právě únor 1948.
Jan Fencl, ministr zemědělství: Já bych ještě velice rychle zareagoval vybory_komise_RLPRady_vybory_komise_VVZPORady_vybory_komise_ na tu otázku. Čili Česká zemědělská potravinářská inspekce ?, pokuty u toho inkriminovaného paragrafu, kterého jsme se dotkli, tzn. podle paragrafu 6 uloží příslušný orgán pokutu až do výše 1 milionu korun podnikateli, který vyrábí nebo uvádí potraviny a tabákové výrobky do oběhu a který poruší povinnosti v odstavci 3 opětovně, uloží příslušný orgán dozoru pokutu až do výše 5 milionů korun.
Jindřich Marek, Tiskový odbor: Takže já všem děkuji a příští týden nashledanou.
