Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 26. dubna 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Vláda měla dnes na programu celkem 23 bodů. Jako první byla schválena novela zákona o zbraních a k tomu pan ministr Gross.

Stanislav Gross, ministr vnitra: Takže i já vám přeji příjemné odpoledne. Budu poměrně stručný, protože předpokládám, že materiál máte k dispozici. Cílem toho návrhu zákona jsou dvě věci. Za prvé uplatnění evropských norem do českého právního řádu a za druhé zmírnění přílišné liberalizace v této oblasti, která v ČR ve stávající právní úpravě je obsažena. Návrh zákona rozděluje zbraně do 4 kategorií na zbraně zakázané, zbraně podléhající povolení, zbraně podléhající ohlášení a zbraně ostatní.

K těm zbraním podléhajícím povolení se nově zavádí povolovací systém, kdy je zapotřebí splnit stanovené podmínky a naplnit důvod k vydání tohoto povolení. Co chci zdůraznit je to, že návrhem zákona nedochází k omezení vlastnictví či držení, ale nově se zpřísňují podmínky pro nošení střelné zbraně.

Ty důvody pro nošení střelné zbraně k ochraně zdraví, života a majetku jsou nově stanoveny do podoby, kdy žadatel musí doložit tuto potřebu s tím, že pro tyto účely může k nošení zbraně být povolena pouze jedna zbraň v jednom okamžiku. Neznamená to, že by nemohl mít povolení k držení více zbraní, ale k nošení bude povolena pouze jedna zbraň ve stejném okamžiku. Nedochází k omezení těch, kteří již dnes drží nebo vlastní střelné zbraně podle stávající legislativy s tím, že k nošení střelných zbraní se zavádí dvouleté přechodné období, během kterého jsou povinni tyto osoby požádat o povolení k nošení střelné zbraně.

Jinak ten zákon nově zavádí některé technické záležitosti týkající se definice pojmu zbraně, týkající se definice střelnic, týkající se definice obchodů a obchodování se střelnými zbraněmi a střelivem a ještě některé jiné záležitosti. Tolik asi k návrhu zákona.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Další novela zákona, která byla schválena, je zákon o regulaci reklamy. K tomu předkladatel ministr Grégr.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, rovněž já vám přeji dobré odpoledne. Většinou je tady zvykem, že předkládám ryze technické návrhy zákonů nebo jejich novely, které většinou projdou bez velkého povšimnutí a tentokrát půjde po delší době jistě o kontroverzní návrh, který bude předmětem tlaku různých lobbistických skupin, což se už také v řadě případů děje. Jedná se o návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech, samozřejmě také v té pasáži, která se týká reklamy.

Cílem návrhu novelizace zákona o regulaci reklamy je především dosažení plné slučitelnosti právní úpravy v oblasti regulace reklamy s právní úpravou v Evropském společenství a splnění závazků ze screeningů problematiky ochrany spotřebitele. Návrh, v souladu se směrnicemi Evropského společenství, zejména nově definuje reklamu, včetně reklamy srovnávací a reklamy klamavé.

Pro účely zákona definuje sponzorování a teleshoping, zpřísňuje podmínky pro reklamu na tabákové výrobky, zpřísňuje podmínky pro reklamu na humánní léčivé přípravky, omezuje sponzorování, jehož účelem, nebo přímým nebo nepřímým účinkem, je propagace tabákového výrobku. Návrh současně upřesňuje dosavadní právní úpravu regulace reklamy alkoholických nápojů, střelných zbraní, zdravotnických prostředků a nově vymezuje soustavu dozorových orgánů.

Návrh je upraven tak, aby zajišťoval minimální hranici regulace požadované směrnicemi Evropského společenství, čili to znamená, že nejde až na samou hranu předpisů Evropského společenství. Ministerstvo průmyslu a obchodu však bude nadále sledovat legislativu Evropského společenství ve vztahu k regulaci reklamy na uvedené komodity a v případě jakéhokoli zpřísnění je připraveno navrhnout příslušné změny právní úpravy. Takže například požadavek ministerstva zdravotnictví v oblasti tabákových výrobků byl striktnější než je tento návrh, tzn. požadoval vlastně zákaz jakékoli reklamy. Někde byly požadavky ještě více zpřísnit nebo odstranit reklamu na alkoholické nápoje a podobně.

My jsme využili takového středového pásma směrnic Evropského společenství a i tak se domnívám, že bude z některých kruhů přinejmenším nesouhlasné bručení. To je asi vše do úvodu.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A jako třetí návrh zákona byl dnes schválen návrh zákona o státní statistické službě. Tuto novelu předkládala předsedkyně Českého statistického úřadu paní Bohatá a já ji nyní poprosím, aby vám řekla o co v tomto návrhu jde.

Marie Bohatá, předsedkyně Českého statistického úřadu: Děkuji. Dámy a pánové, dobré odpoledne i ode mne. Ten náš návrh zákona o státní statistické službě má harmonizační charakter. Snahou je vytvořit zákonné prostředí pro výkon státní statistické služby, která by byla plně v souladu se statistickou službou v rámci EU. Můžeme říci, že harmonizace má jak povahu technickou, tak povahu koncepční.

K těm techničtějším opatřením patří především možnost poskytovat statistickému úřadu Evropského společenství, tedy Eurostatu, individuální údaje tak, jak to vyžadují některé mezinárodní smlouvy. Dále jde o možnost využívat administrativní zdroje údajů, což je záležitost nesmírně důležitá, protože tím se nejen může zpřesnit registr statistických subjektů, ale zároveň je tím možno snížit rozsah statistických zjišťování, tedy ušetřit finanční prostředky a v neposlední řadě snížit i zátěž zpravodajských jednotek. To považuji skutečně za velice významné a jsem ráda, že se nám podařilo tento návrh prosadit. Konečně, pokud jde o tu techničtější oblast, návrh zákona stanoví rozsah údajů, které je možno zjišťovat u fyzických osob. To je pro nás důležité především v oblasti zemědělství, kde předpokládáme značný nárůst požadavků ze strany EU.

Pokud jde o ty záležitosti koncepčního charakteru, zmínila bych dvě. Jedna se týká posílení takové koordinační úlohy Českého statistického úřadu v rámci státní statistické služby, protože to je služba vykonávaná nejenom naším úřadem, ale též ministerstvy, případně dalšími ústředními orgány. A ten druhý koncepční důvod, který vedl k novelizaci spočívá ve vymezení působnosti, tzn. zda je možno, aby se soukromé podnikatelské subjekty podílely na výkonu státní správy. My se domníváme, že nikoli, a že by soukromé subjekty neměly participovat na státní statistické službě, kde respondenti jsou vázáni zpravodajskou povinností. To je asi to základní. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji. Pro pořádek jenom doplním, že na programu byl původně i čtvrtý návrh zákona a to byl návrh zákona o Státním lesním fondu, ale tento návrh zákona byl stažen.

Pokud se týká těch dalších bodů, vláda schválila tři nařízení upravující platové poměry zaměstnanců ve veřejných službách a správě a služební platový řád. Zde se jedná o snížení nároků na další plat v roce 2000 v poloviční výši, dále finanční kompenzace zvýšených rizik spojených s činností zaměstnanců finančních orgánů a za třetí o sladění těch ustanovení platových předpisů, která stanoví kvalifikační předpoklad vzdělání pro výkon jednotlivých prací s platným zněním zákonů upravujících vzdělávací soustavu, tzn. hlavně školský a vysokoškolský zákon.

Vláda rovněž schválila návrh, kterým se stanoví systém standardizovaných jazykových zkoušek a sytém prokazování jazykové kvalifikace pro náměstky ministrů, vrchní ředitele, ředitele odborů a vybraný okruh zaměstnanců ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy.

Pro příznivce a fanoušky ledního hokeje mám dobrou zprávu, protože vláda se zabývala i kandidaturou ČR na pořádání mistrovství světa v ČR v roce 2003. Vláda tuto kandidaturu podporuje a v případě, že toto pořádání bude přiděleno ČR, o tom se bude rozhodovat, jak víte, letos počátkem května v Petrohradě, tak vláda v tomto případě souhlasí se závazkem zajistit volný vstup do země pro všechny členy výprav a jejich bezpečný pobyt po celou dobu konání mistrovství světa.

Vláda rovněž souhlasila s návrhem na sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Guatemalské republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických, konzulárních a služebních nebo úředních pasů. A rovněž souhlasí s navázáním diplomatických styků ČR s některými zeměmi Pacifiku, tzn. s Bhútánským královstvím, Kiribatskou republikou, Republikou Marshallových ostrovů, Federativními státy Mikronésie, Nauruskou republikou, Palauskou republikou, Tonžským královstvím a Konstituční monarchií Tuvalu. Tolik tedy ve zkratce k těm nejdůležitějším bodům dnešního zasedání vlády a nyní máte již slovo vy.

Ladislav Šticha, Česká televize: Já bych ještě poprosil pana ministra Grégra. Jestli jsem dobře pochopil, došlo tam přece jen k určitému posunu u toho zákona o reklamě. To znamená, jestli by mohl vyjmenovat co tedy bude zakázáno, co bude omezeno, případně jaký to bude mít konkrétní dopad jak na výrobce, tak třeba i na zákazníka? Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já se domnívám, že na zákazníka toto omezení má mít příznivý dopad. Myslím si jednak z hlediska zdravotního, pokud se týká tabákových výrobků nebo propagace alkoholu. Já si myslím, že až ho uvidíte na internetu, tak se budete mít možnost s těmi jednotlivými pasážemi seznámit. Například u tabákových výrobků bude reklama povolena pouze v místě prodeje, v určitých časopisech šířených ve třetích zemích a podobně, čili jsou tam různá omezení. Právě tam jsou omezeny některé údaje působící emotivně na spotřebu humánních léků, tzn. slibující zázračné účinky a podobně. Tyto věci musí být velice silně omezeny. Jak už jsem řekl nejdeme ani na samou hranu předpisů, které v této oblasti existují v zemích EU. Takže jedná se o určité zpřísnění, ale myslím si, že se jedná zejména o ochranu spotřebitele a ochranu před šířením určité toxikomanie, pokud za ni považujeme užívání tabákových výrobků a alkoholismus.

Veronika Sedláčková, Česká televize: Já mám dvě otázky. Já jsem se chtěla zeptat ještě ohledně toho povolovacího řízení, tam bude nutné rozhodnutí příslušného orgánu státní správy. Chtěla jsem se zeptat, jak je možné zaručit, že úředníci budou v tomto objektivní při vydávání těch povolení, zda nehrozí například určité riziko korupce? A potom jsem se chtěla zeptat, jestli se nějak mění podmínky v rámci toho povolovacího řízení, které budou nutné právě pro vydání zbrojního pasu.

Stanislav Gross, ministr vnitra: Já začnu od té druhé otázky. Mění se to tak, že ti lidé, kteří dnes mají zbrojní pas, mají oprávnění k držení nošení střelné zbraně, tak ti, kteří budou chtít nadále mít možnost nosit střelnou zbraň, budou muset do dvou let požádat a absolvovat celé to řízení a požádat o povolení k nošení střelné zbraně. To je novum, které se tímto zákonem zavádí.

A co se týká té první otázky, ta rizika jsou odstraněna nebo minimalizována tím, že v zákoně jsou stanovena přesná kriteria, tzn. to správní uvážení se bude pohybovat v zákonem daných limitech a mantinelech, tzn. že občan bude mít poměrně jasnou kontrolu nad tím, jestli to, s čím přichází, má velkou šanci na úspěch nebo naopak jestli ty důvody, které on předkládá jsou minimální. Zákon obsahuje poměrně značnou konkretizaci a to je zárukou, že se minimalizuje to, jak vy říkáte, korupční prostředí.

Veronika Sedláčková, Česká televize: Takže tam jde o stanovení důvodů? Důvody budou taxativně dány a do nich se bude muset žadatel o zbraň vejít?

Stanislav Gross, ministr vnitra: V zákoně jsou přesně stanoveny důvody, které mohou opravňovat k tomu, aby občan žádal o nošení střelné zbraně. Jestli máte k dispozici ten text zákona, jak byl postupován do vlády, tak se ještě mění po projednání v Legislativní radě vlády a po projednání s některými jinými odborníky, takže to zpřesnění v zákoně tak, jak opustí vládu a půjde do sněmovny je poměrně značné a je to tam přesně uvedeno.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych měl dotaz na pana ministra Grégra. Reklamní agentury si stěžují u tohoto návrhu zákona, že se tam zcela opomíjí samoregulace, tedy něco jako typu Rada pro reklamu. Počítá se tedy s jakýmsi samoregulačním orgánem v té reklamě. A druhá otázka je na paní Bohatou. Vy jste říkala, že se v tom zákoně je zakotven rozsah údajů, které bude možné zjišťovat o fyzických osobách. Jak to souvisí s ochranou dat, a jaký tedy ten rozsah bude. Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Nevím, co je míněno pod pojmem samoregulace. Samozřejmě, že zákon nemůže zabíhat úplně do nejkrajnějších detailů. Takže v zásadě reklamou na tabákové výrobky se zakazuje, pokud, jak říká zákon, není dále stanoveno jinak, přesně specifikuje, kdy a za jakých podmínek se reklama na tabákové výrobky může používat.

Takže zákaz reklamy, podle tady tohoto odstavce 1, se nevztahuje na oznámení výlučně profesionálům v oblasti obchodu s tabákem, reklamu na tabákové výrobky ve specializovaných prodejnách tabákových výrobků nebo ve výloze a na vývěsním štítu těchto prodejen. To je to, co jsem říkal, že může být v prodejnách. Reklama na tabákové výrobky v provozovnách, ve kterých se prodává nebo poskytuje široký sortiment zboží nebo služeb se nevztahuje, jedná-li se o reklamu umístěnou v té části provozovny, která je určena k prodeji tabákových výrobků, čili v provozovnách, které nemusí být specializovány, ale mají určitou část provozovny specializovanou.

Hovořil jsem tady o publikacích. Abych to řekl celé, prodej publikací obsahujících reklamu na tabákové výrobky se nevztahuje na ty, které jsou publikovány a tištěny ve třetích zemích, pokud nejsou určeny především pro trh Evropských společenství nebo pro trh České republiky, atd. Takže tam se říká například, že reklama nesmí být zaměřena na osoby mladší osmnácti let, zejména zobrazením těchto osob. Užitím tohoto prvku jako prostředku a tak dále, které takovéto osoby oslovují, nesmí nabádat ke kouření, zejména zobrazením kouřících osob a podobně. A tady jsou potom uvedeny i dozorové orgány. Čili to není samoregulace, ale orgány, které to dozorují nebo se kterými může být reklama konzultována. Orgánem příslušným k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona jsou následující instituce:

  • Rada pro rozhlasové a televizní vysílání - už z toho názvu vyplývá, na kterou reklamu se to vztahuje ( šířenou rozhlasem a televizním vysíláním, teleshopingu atd.)
  • Státní ústav pro kontrolu léčiv, to znamená, že se vztahuje na reklamu na humánní léčivé přípravky
  • Ministerstvo zdravotnictví pro reklamu na zdravotnické prostředky
  • dále jsou to okresní živnostenské úřady příslušné podle sídla nebo bydliště osoby odpovědné za dodržování tohoto zákona v ostatních případech.

Nové je také to, že je zpřísněno uchovávat ukázku, vzorek, každé reklamy nejméně po dobu 18 měsíců ode dne, kdy byla reklama naposledy šířena. Takže zadavatel reklamy je povinen na výzvu orgánu dozoru pro účtové řízení podle tohoto zákona sdělit údaje o šiřiteli jím zadané reklamy a řada dalších.

Myslím si, že ten zákon tak, jak je koncipován, odpovídá modernímu pojetí reklamy v Evropském společenství a myslím si, že je to jenom otázka takového prvního překousnutí, a že i s tímto zákonem se dá docela dobře a spolehlivě vyžít.

Marie Bohatá, předsedkyně Českého statistické úřadu: Děkuji za zájem o statistiku. Já jsem ani nečekala, že přijde nějaká otázka. Ta novelizace vytváří podmínky jak pro získávání, tak poskytování informací podle požadavků EU zejména v oblasti zemědělství a regionální statistiky. Dosavadní zákon nám neumožňoval získávat od fyzických osob, tedy nepodnikatelů, některé údaje, které jsou nezbytné pro vytváření statistických informací vyžadovaných EU. Jedná se zejména o údaje od osob, které provozují zemědělskou výrobu, ale nejsou samostatně hospodařícími osobami. EU zajímají pozemky o rozloze nad jeden hektar, což je úplně jiná rozlišovací úroveň, než s kterou jsem dosud pracovali. Takže to je asi k tomu, jaký typ údajů budeme dále zjišťovat.

Pokud jde o ochranu dat, k tomu bych řekla, že to je úplně zásadní záležitost, která se prolíná samozřejmě celým tím zákonem a my se snažíme tu ochranu jaksi do toho zákona dostat v nejrůznějších paragrafech. Je to jednak ten již známý slib mlčenlivosti, jímž jsou vázáni všichni, kteří vykonávají státní statistickou službu. Ale tento důvod má i vyloučení podnikatelského sektoru, protože si myslíme, že i to přispěje ke zvýšení ochrany dat nebo přesněji řečeno ke snížení rizika, zneužití individuálních a podobně. Ale zároveň bych chtěla říci, že nejenom tento zákon řeší ochranu dat. Jak víme, parlament nedávno schválil zákon, který řeší ochranu individuálních údajů obecně. Čili to bude pokryto tímto zákonem.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ministr Gross má ještě krátko doplnění k té předchozí otázce paní Sedláčkové.

Stanislav Gross, ministr vnitra: Jenom, aby už v tuto chvíli bylo v podvědomí, jak ten zákon bude vypadat, a jak jsou minimalizována ta korupční rizika. Ten zákon počítá s tím, že příslušný útvar policie bude vydávat povolení k nošení střelné zbraně té nově zavedené kategorie B za podmínek, které v zákoně sice nejsou stanoveny taxativně, ale demonstrativně, ale už to demonstrativní ustanovení znamená, že bude dostatečným vodítkem pro případné žadatele. A ta demonstrace je stanovena za

  1. tím, že se jedná o osobu, která pravidelně přepravuje nebezpečné nebo cenné zásilky,
  2. že pravidelně dochází do a ze zaměstnání v době mezi 23.00 hod. a 6.00 hod.,
  3. že je této osobě prokazatelně vyhrožováno,
  4. že výkon zaměstnání je se zvýšeným rizikem odvety za legálně provedené činy a konání této osoby,

e) že ta osoba má obavy o život, zdraví nebo majetek, což všechno musí ta osoba doložit.

Takže tolik jenom k tomu, v jaké podobě byl ten zákon schválen dnes vládou.

Veronika Sedláčková, Česká televize: Já jsem se jenom chtěla zeptat - asociace výrobců a prodejců zbraní a střeliva namítá proti tomu povolovacímu řízení, že je zbytečné. Že podmínky, za kterých získávali lidé zbrojní pas, byly dostatečné právě i vzhledem k EU. Jak se na to díváte vy pane ministře?

Stanislav Gross, ministr vnitra: Rozhodně to není pravda, že byly dostatečné ve vztahu k EU. Já bych tady mohl citovat některé směrnice evropského společenství, i screening z roku 1998, který jasně ukazuje na to, že naše právní úprava je příliš liberální. A chtěl bych také upozornit na to, že i legálně držené střelné zbraně jsou poměrně velkým kriminogenním faktorem, protože není příliš známo, že v loňském roce bylo spácháno 1 649 trestných činů se zbraní a z toho 1 363 bylo legálně drženou střelnou zbraní. Což znamená, že, já sice rozumím obchodním zájmům této skupiny, ale v každém případě ten stav, který je v ČR, je dlouhodobě neudržitelný a pokud chceme vstoupit do EU, tak prostě toto změnit musíme. Ale já k tomu dodávám, že tato změna je i kvůli našim zájmům, ne zdaleka jenom kvůli EU.

Michal Kunštek: Já bych měl ještě doplňující otázku na pana ministra Grégra k regulaci. Vy jste říkal, že tam bude upravena i ta srovnávací reklama a ta pravdivost reklamy. Kdo bude hlídat tuto oblast?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Tak mohl bych použít - není žalobce, není soudce. Čili musí si někdo stěžovat nebo musí být vlastně určité podání, a nebo musí být zjištěno, že ta srovnávací reklama není pravdivá nebo není objektivní. Já jsem uváděl, když jsme to zpracovávali u nás na ministerstvu, některé příklady ze své dřívější praxe, kde toto jaksi velice umě dokáží některé firmy využívat. To znamená, že nenabízejí srovnatelné parametry, a přitom operují, že nabízí za nižší ceny. Takže se to objevovalo a objevuje u řady výrobků, ale samozřejmě ta dotčená firma, která je uvedena v té srovnávací reklamě, tak na to přijde asi první. A samozřejmě, že nebude váhat obrátit se na příslušný dozorový orgán.

Denisa Svobodníková, ČTK: Chtěl jsem se zeptat na tři věci. Ta první je, jestli už existuje aspoň přibližný odhad nákladů na to pořádání případného mistrovství svět v hokeji. Druhou věcí je, jestli vláda schválila ten převod finančních prostředků na pomoc obětem holocaustu. A třetí věc je ta koordinace zahraničních cest, kterou se vláda dnes zabývala, tak jak dopadl ten tento bod. A jakým způsobem se změní financování zahraničních cest členů vlády.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže pokud se týče ledního hokeje, finanční náklady má na starosti Český svaz ledního hokeje, který je vlastně pořadatelem, takže tento svaz tyto náklady upřesňuje. Co se týče bodu posílení koordinace zahraničních cest, projednávání tohoto bodu bylo opět přerušeno a bude dokončeno příští týden, protože je potřeba ještě něco upřesnit. A pokud jde o ten bod č. 21, ano, ten byl schválen v té původní verzi návrhu . To znamená, na použití finančních prostředků ve výši 300 miliónů korun.

Pokud jde o tu otázku, jak budou tyto finanční prostředky použity nebo převedeny - ty budou převedeny Fondem národního majetku na nově zřízení subjekt, který se jmenuje Nadační fond obětem holocaustu. Zřizovatelem fondu bude Federace židovských obcí v ČR. A účelem tohoto fondu bude poskytování nadačního příspěvku na zmírňování některých majetkových křivd způsobených obětem holocaustu a to jak osobám fyzickým, tak také osobám právnickým.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Já bych se chtěl zeptat k tomu zákonu o zbraních. Jaké jsou tam stanovené sankce, když se zjistí, že někdo nedodržuje ustanovení toho zákona. A jestli se tam počítá třeba s nějakými kontrolami, zda občané nemají nelegálně držené zbraně. Jaký bude v tomto postup? A k těm jazykovým zkouškám úředníků, jestli je stanoveno, kolik jazyků budou muset ovládat a jestli je určeno, které konkrétně.

Stanislav Gross, ministr vnitra: Co se týče sankcí, tak zákon obsahuje i tu sankční část. Novelizuje se tímto zákonem i přestupkový zákon. Jsou stanoveny nově přestupky, za které lze uložit pokutu až do výše 20 000 Kč. Co se týče takovéhoto vyššího stupně sankcí z právních deliktů v oblasti, které se týkají obchodníků se zbraněmi, tak tam lze uložit pokutu až do výše 1 milionu korun. Ale ty všechny skutky jsou tam přesně definovány, protože se tímto zákonem novelizuje přestupkový zákon. Takže sankce v tomto zákoně jsou obsaženy.

Co se týče kontrol nelegálně držených zbraní, tím se tento zákon nezabývá, protože nelegálně držená zbraň je samozřejmě podle našeho práva trestným činem nedovoleného ozbrojování a není zapotřebí, aby tato oblast byla řešena zákonem, který se má zabývat právě oblastí legálně držených střelných zbraní. Samozřejmě, že co se týče dodržování tohoto režimu podle tohoto zákona, bude policie vybavena některými pravomocemi, jako je například u občana, který bude mít povolení k nošení střelné zbraně, tak bude povinen například podstoupit dechovou zkoušku, protože jedna z těch věcí, které se týkají spolehlivosti, se týká i toho, že je nezbytné, aby člověk, který nosí střelnou zbraň, nebyl pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Takže některé nové pravomoci se třeba policistům v tomto zákoně stanoví, aby mohli dodržovat nový režim podle tohoto zákona. Ale jsou tam i jiná oprávnění.

Co se týče druhé otázky - jazyků, bylo uvedeno několik variant v oblasti termínu i v oblasti jazyků. Co se týče jazyků, které budou seznány jako absolvování těch podmínek, jedná se o jazyk anglický, jazyk francouzský a vláda se přiklonila i k variantě jazyka německého.

Alexandr Mitrofanov: Dobré odpoledne. Já mám dotaz na pana ministra Grosse. Jaký je váš názor na únik informaci z BIS prostřednictvím ČTK? Že v této zemi je levicový extremismus mnohonásobně potenciálně nebezpečnější než extremismus pravicový. Děkuji.

Stanislav Gross, ministra vnitra: Co se týče úniku informací, myslím si, že se obecně bohužel potvrzuje to, co je v ČR již několik let zvykem, že ze složek státní moci, ze kterých by neměly unikat informace, tyto informace neustále unikají. Takže samozřejmě můj postoj k tomuto musí být negativní a připravují se některá opatření, která by měla preventivně zamezit těmto únikům do budoucna ze všech složek. Co se týče toho konstatování samotného, já pokládám to nebezpečí za minimálně rovnocenné a přiznám se, že ani tak mně nejde o tu ideologickou nálepku jestli je to považováno za extremismus levicový nebo pravicový, jako o podstatu věci, kdy určité skupiny obyvatel jsou ochotny potlačovat některé menšiny v ČR. A v tomto směru si myslím, že tzv. pravicoví extremisté jsou minimálně, ne-li více, nebezpeční.

Marek Petruš, Bridge News: Já bych měl dotaz na pana ministra Grégra. Chtěl bych se zeptat, jak daleko jsou přípravy na zpracování společného plánu ministerstva průmyslu a ministerstva financí na další privatizaci energetického sektoru, který měl být předložen podle usnesení vlády do konce tohoto měsíce. Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Jsou daleko. Myslím tím v tom pozitivním slova smyslu.

Marek Petruš, Bridge News: Kdy bude tedy ten plán předložen do vlády a bude ten plán společný obou ministerśtev nebo to bude, jak už se stalo tradicí, každé ministerstvo zvlášť, úplně jiný plán.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Nevím, co je u vás tradice, jestli byste mi to mohl definovat, abych mohl správě odpovědět na tuto otázku. Je to dlouhodobý vývoj a já už jsem to uvedl v interview, které se mnou dělal pan redaktor Korbel, kde jsem uvedl, že se asi bude řada lidí divit, že jsme se panem místopředsedou vlády a ministrem financí v řadě věcí přeli, ale i v řadě věcí jsme se shodli. Čili, já se nedomnívám, že nejlepší věci vznikají z jednolitého názoru a ze souzvuku duší, že naopak vždycky v jakékoli oblasti, i ve vědeckém bádání, jsou nejlepší výsledky založeny na rozporuplných stanoviscích, které potom vyústí v nejlepší řešení. Mě vždy zajímá, co je kvalitativní podstatou takovéhoto řešení, ale ty otázky vždycky směřují - dodržíte ten termín 30. 4. ? Čili já teď říkám, asi ano. Ale pokud to nebude nejlepší řešení, tak možná, že požádám předsedu vlády o další odklad, protože tady se rozhoduje o věci, která bude ovlivňovat hospodářský potenciál, národní hospodářství, život průmyslových podniků, životy občanů, malého a středního podnikání na desítky let dopředu.

Takže co je důležité, aby to bylo splněno do 30. 4. a nebo, aby to byl návrh velice kvalitní? Já nebudu váhat, pokud nebudu přesvědčen o tom, že ještě potřebujeme některé věci dopilovat, doladit, prokonzultovat. Jsou to věci, které jdou napříč politickým spektrem. To není záležitost v tomto případě jenom vlády sociální demokracie, protože i opozice, parlament se chce k celé řadě věcí vyjádřit. Takže já nepovažuji za prioritu a nebudu to považovat ani za nějakou ostudu nebo hanbu, jestliže to nebude 30. 4., ale bude to třeba, já nevím, 15. května.

Samozřejmě, že nějaký termín musí být stanovený, je to termín motivační, ale pokud by byl na překážku toho, aby věci byly kvalitně dořešeny, tak nebudu váhat, abych požádal o prodloužení termínu. Velice bych si přál, aby i vnímání veřejnosti, nejenom v tomto případě, ale i v řadě dalších, aby upřednostňovali kvalitu před rychlostí. Já si myslím, že tady máme velice varující příklady z minulých období, a to není jenom můj názor. Víte, že to řekli i někteří představitelé asi dva nebo tři roky zpátky, že chybou privatizace bylo, že se upřednostnila rychlost před kvalitou. Takže to není řeč o tom, jestli rychle tyto věci vyřešíme, ale o tom, jak kvalitní budou.

Takže já to nechci posunovat, aby ten názor nebyl takový, že to chci posunovat o nějaké měsíce nebo podobně, ale předložím návrh tehdy, až budu přesvědčen o tom, že je kvalitní a budeme se o to snažit i s panem Mertlíkem. Myslím si, že v mnoha věcech už jsme se sblížili. Je tam ještě určitý jeden názorový rozdíl, ale myslím, že také zde dojdeme ke shodě a že předložíme jeden návrh. Pokud by se to nepodařilo, bude v tom jednom bodě ten návrh ve dvou alternativách. Ale myslím si, že to nebude zapotřebí.

Marek Petruš, Bridge News: Můžete upřesnit?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já se domnívám, že není potřeba hovořit o těchto věcech, pokud nejsou vyjasněny, dořešeny, řečeny argumenty pro a proti. Dočkáte se již brzy a bude to jistě důvod k tomu, aby zaznělo mnoho povolaných i nepovolaných kritických hlasů.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže, mám-li shrnout co je tradice v této vládě, tak to je to, že po plodné, kvalitní a kreativní diskusi se vláda vždy shodne.

Ladislav Šticha, Česká televize: Já bych využil toho, že došlo i na otázky mimo dnešní jednání vlády. Dnes pan poslanec Klas zpochybnil, že by se pan ministr Kavan měl stát předsedou nově vzniklého Výboru pro zpravodajskou činnost. Prý by se to údajně, jak se říká, tlouklo s jeho profesí vlastně nejvyššího diplomata při jednání se zahraniční partnery. Jestli byste mohli nějakým způsobem reagovat, ať pan ministr vnitra nebo vy. Děkuji.

Stanislav Gross, ministr vnitra: Zatím o této věci vláda nerozhodla. Projednávala to pouze Bezpečnostní rada státu, která toto řešení doporučila. Já jsem pro toto řešení hlasoval, takže nevidím důvodu, proč bych měl nyní tuto věc zpochybňovat. Nepochybně při tom konečném hlasování vláda bude rozhodovat i se znalostí stanoviska některých poslanců. Ale že by to nějak zásadně ovlivnilo stanovisko vlády, to si nemyslím.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já též v tom nevidím nic divného. Ministr Kavan není jenom ministrem zahraničí, ale je také zároveň místopředsedou vlády pro zahraniční a bezpečnostní politiku, čili i z hlediska této funkce na tom není nic výjimečného.

Sadílek, ČTK: Já jsem se chtěl zeptat, jak dopadlo projednávání bodů, které spolupředkládal pan ministr dopravy. To znamená revitalizace kolejových vozidel a dopravní obslužnost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Oba dva body byly odsunuty na příští týden a to z důvodu, aby nový ministr měl už příležitost se k těmto bodům vyjádřit, případně do toho dát svůj pohled, svůj názor, své stanovisko. Vidím, že nejsou už žádné dotazy. Děkuji vám za pozornost a přeji hezký večer.