Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 26. července 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne, omlouvám se za půlhodinové zpoždění. Vláda, jak víte, je na poslední předprázdninové schůzi, na programu má celkem 46 bodů, doposud jich projednala asi 18 nebo 19. Dnešní tiskovou konferenci začneme bodem číslo 1 a to byl návrh zákona o vodách čili vodní zákon. Představí jej jeho předkladatel pan ministr Fencl.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Dámy a pánové, právě těsně před touto přestávkou vláda schválila konečné znění návrhu zákona o vodách a o změně některých zákonů, tzv. vodní zákon. Myslím si, že mohu konstatovat, a není to názor můj, ale názor renomovaných právníků, že je to velmi dobrý zákon. Vládu stál spoustu energie a myslím si, že je dobře, že se konečně podařilo tuto zákonnou normu přijmout a já jsem přesvědčen, že k ní bude mít přátelský vztah i parlament ČR. Jak jste jistě zaznamenali, zůstávaly v podstatě čtyři sporné okruhy mezi ministerstvem zemědělství a ministerstvem životního prostředí.

Byla to ochrana, množství a jakosti povrchových a podzemních vod respektive povolování jejich odběru. Byla to problematika vracení vodního toku, vodního koryta do původní pozice, byla to ochrana před povodněmi a mimořádná opatření, která tomu byla přiřazena z iniciativy ministerstva životního prostředí ještě mezi posledním a současným projednáváním ve vládě.

Výsledek hlasování vlády je ten, že s výjimkou té části, která se dotýká ochrany před povodněmi, všechny kompetence zůstávají na ministerstvu zemědělství. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já též děkuji, k těm návrhům zákona jenom doplním, že byla též přijata novela zákona o zeměměřičství, tu předkládal rovněž pan ministr Fencl, budete-li chtít k tomu nějaké doplnění, samozřejmě, že v otázkách to rád učiní.

Novela zákona o pobytu cizinců ještě projednávána nebyla čili s tou vás zatím neseznámíme, ale vláda projednala a vyslovila svoje stanovisko celkem k 7 návrhům poslanců a s těmi vás seznámí pan místopředseda vlády Rychetský.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Hezké odpoledne. První poslanecká iniciativa, kterou se dnes vláda zabývala byl návrh ústavního zákona na vyhlášení referenda o jaderné elektrárně Temelín do provozu. Vláda po rozpravě vyjádřila s touto poslaneckou iniciativou nesouhlas v podstatě ze tří důvodů:

  1. s ohledem na to, že ústava předpokládá obecný zákon o referendu, nikoli jednorázová referenda vyhlašovaná ústavním zákonem a obecné zákony o referendu jsme předložili několikrát,
  2. proto, že vláda už rozhodla před drahnou dobou o tom, že jaderná elektrárna Temelín bude dostavěna a zavezena štěpným materiálem, referendum podle tohoto návrhu by se mělo konat až kolem 29. 4. 2001, což je příliš dlouhá doba od dnešního okamžiku, kdy je jaderná elektrárna ve fázi posledních zkoušek,
  3. proto, že předkladatelé tohoto zákona odhadli rozpočtové náklady na referendum na půl miliardy, ale nezmiňují se vůbec o eventuálních nákladech na náhrady ČEZ, kdyby to referendum skončilo tak, že se jaderná elektrárna nebude uvádět do provozu.

V souvislosti s tímto návrhem zákona, v podstatě už bez rozpravy přijala vláda, protože to je logické, když už přijala toto rozhodnutí, negativní stanovisko k prováděcímu zákonu.

Další poslaneckou iniciativou byl návrh novelizace zákona o vysokých školách, který měl především umožnit veřejným vysokým školám vstupovat do obchodních společností nebo i družstev vkládáním peněžitých nebo i nepeněžitých vkladů, pak se měl zabývat oddělením bakalářských a magisterských studijních programů a otevřít akreditované studijní programy za úplatu zájemcům o celoživotní vzdělávání. I v tomto případě zaujala vláda negativní stanovisko zejména pro ten ústřední bod navrhované iniciativy. Veřejné školy jsou podle nového školského zákona veřejnými korporacemi, hospodaří s veřejným majetkem a s dotacemi od státu a představa, že by je mohly vkládat do obchodních společností a tímto způsobem připravit veřejnost o majetek se jeví vládě jako nepřijatelná.

Třetí iniciativa je iniciativa na změnu zákona o státní památkové péči. Ta iniciativa je z hlediska záměru vládou sice přijatelná, protože záměrem je umožnit osobám, které získaly povolení k vystavování kulturních památek před 1. červnem, aby v této činnosti mohly pokračovat. Na druhé straně toho nelze dosáhnout novelizací zákona o státní památkové péči, ale současně by se musel novelizovat i zákon živnostenský. Vláda proto rozhodla, a to sdělí poslancům, že ministerstvo kultury musí do konce srpna samo předložit v tomto smyslu legislativní návrh, který by to řešil snadnějším způsobem.

Další iniciativa byl poslanecký návrh zákona na změnu o daních z příjmů. Navrhuje, aby se horní hranice daní právnických osob, která dnes u nás činí 31 %, snížila na 25 %. To by znamenalo snížení příjmů státního rozpočtu minimálně o 10 ? 15 miliard korun ročně. Navíc vláda konstatovala, že celkové čisté daňové zatížení v ČR je nejnižší v Evropě, celková daňová kvóta se pohybuje někde uprostřed, není tedy důvodů ke snižování té horní hranice daně u právnických osob na pouhých 25 %.

Poslanci Mlynář, Tlustý navrhli změnu zákona o daních z příjmů a dani z přidané hodnoty, a to tak, že chtějí zpřístupnit internet občanům a navrhli, aby byli, dokonce zpětně dva roky, osvobozeni všichni, kdo si koupí domácí počítač způsobilý k připojení na internet, aby byli osvobozeni od daně tak, aby daň z příjmu mohli odpočítávat a daň z přidané hodnoty aby nemuseli vůbec platit. Tady musím říci, že vláda sice se záměrem tímto způsobem přiblížit internet občanům souhlasí, s legislativním zpracováním však měla vážné potíže, protože pojem domácí počítač náš právní řád nezná a těžko by se v daňových předpisech mohl objevit. Výsledek byl ten, že vláda nepřijala žádné usnesení, pokud se týče souhlasu či nesouhlasu a jenom poslanecké sněmovně sděluje jaké nedostatky tento návrh má a musely by být odstraněny, aby byl průchodný.

Předposledním návrhem je poslanecký návrh na novelu zákona o zadávání veřejných zakázek, který měl změnit tento zákon tak, aby už neplatila výjimka pro provozovatele telekomunikačních služeb. Musím říct, že tady vláda vyslovila nesouhlas ze dvou důvodů:

  1. protože bylo dost obtížné a úspěšně dokončené jednání s Evropskou komisí v Bruselu o tom, že až do vstupu nebo až do roku 2003 bude platit dnešní režim, takže bychom zahodili výsledky projednávání při negociaci v Bruselu,
  2. proto, že vláda už má napsaný jak úplně nový zákon o veřejných zakázkách, tak nový zákon o ochraně hospodářské soutěže. Oba jsou v připomínkovém řízení, oba budou do 30. září předloženy legislativní radě a předpokládám, že někdy v listopadu poslanecké sněmovně. Takže i zde zaujala vláda negativní stanovisko.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Pan ministr Mertlík vás seznámí s několika body, které dnes předkládal, mimo jiné to byl návrh na použití peněžních prostředků z privatizace České spořitelny, poté se vláda zabývala privatizací Českého Telecomu a rovněž dohodou hlavních akcionářů se společnostmi Air France a Delta Air Lines.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, vláda dnes přijala dvě významná usnesení, která se týkají hospodaření respektive řízení cashflow Fondu národního majetku ve druhé polovině tohoto roku. Prvním z nich je souhlas s použitím prostředků FNM ČR získaných z prodeje majetkové účasti státu na podnikání České spořitelny a.s. ve výši 10 miliard korun ke splacení obligací FNM ČR k posílení rezervního fondu peněžního ústavu Konsolidační banka Praha.

Na vysvětlenou, veškeré příjmy z privatizace bank podle platných usnesení vlády jsou vázány na zvláštním účtu, kterým FNM nemůže bez rozhodnutí vlády disponovat, čili to je jeden z důvodů tohoto usnesení. Druhým důvodem je skutečnost, že FNM je držitelem obligace vydané Konsolidační bankou, která je splatná k 31. 7. 2000. Je to závazek, který vznikl před pěti lety a forma úhrady z tohoto zdroje byla návrhem, který jsme předložili vládě za FNM a byl vládou schválen.

S tím souvisí ještě další bod, kterým vláda vyslovila souhlas s uzavřením úvěrových smluv k řešení přechodného finančního schodku v roce 2000 mezi FNM ČR a Konsolidační bankou Praha na podkladě písemné výzvy zaslané FNM ČR pouze jednomu zájemci o veřejnou zakázku, a to Konsolidační bance Praha. Jinými slovy z toho vyplývá, že v rozsahu, který nebyl tímto usnesením stanoven si může bez veřejné soutěže (z důvodu rychlosti této potřeby) půjčit FNM určité prostředky od Konsolidační banky.

Konečně a vedle toho vláda ve třech případech přijala důležitá usnesení, která se týkají privatizace. Prvním z nich je rozhodnutí o tom, že nabyvatel 51,1 % akcií společnosti Český Telecom nebude muset učinit veřejnou nabídku minoritním akcionářům, kteří jsou akcionáři společnosti Český Telecom. Čili je to výjimka z obecně platného usnesení vlády k privatizaci, které je známo jako usnesení 810/1997. Je to samozřejmě v souladu se zákonem, neboť zákon o FNM v případě privatizace nepředpokládá tuto povinnost. To je první rozhodnutí.

Druhé rozhodnutí se týká společnosti České aerolinie. V tomto případě spíše než o privatizaci, byť jde o věc, která úzce s privatizací souvisí, jde o zapojení Českých aerolinií do aliance, a to konkrétně do aliance nazvané Sky Team, jejímiž vedoucími společnostmi jsou Air France a americká společnost Delta Air Lines. Tyto dvě společnosti také získávají možnost získat v průběhu následujícího roku až 15 % akcií Českých aerolinií s tím, že tato opce může mít formu navýšení nebo formu odkupu, ale to není v této chvíli rozhodnuto, ale vyplývá to z představy, že prvním nutným krokem u společnosti Českých aerolinií je alianční zapojení a logicky následujícím krokem je privatizace, o níž bude rozhodnuto právě v kontextu tohoto aliančního zapojení.

Konečně se vláda rovněž zabývala návrhem pana ministra Fišera o řešení situace ve společnosti Sevac a.s. Na základě svého usnesení odmítla jednu z možných alternativ, kterou byla koncepce tzv. národního zpracovatele krevní plazmy. Rozhodla se potvrdit svůj dosavadní přístup, kterým je snaha o privatizaci podniku Sevac do rukou strategického investora, který by se zavázal využít zařízení společnosti Sevac k výrobě krevních derivátů a dalších produktů z krevní plazmy. Tím v jistém slova smyslu potvrdila obsah platného usnesení č. 800 z 28. července 1999. Zároveň ale toto usnesení dílčím způsobem revokovala, a to v tom smyslu, že ono jmenované usnesení předpokládalo veřejnou soutěž v případě akcií společnosti Sevac, jde o 78,8 % podíl, který tam má stát. Změna spočívá v tom, že se namísto veřejné soutěže uspořádá veřejné výběrové řízení, což umožní operativnější jednání s jednotlivými zájemci a za druhé byla vypuštěna část usnesení, která předpokládala zřízení tzv. zlaté akcie.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, tolik tedy k těm základní, z našeho hlediska nejdůležitějším bodům a nyní přejdeme k vašim otázkám.

Radek Narovec, Reuters: Já mám otázku na pana ministra Mertlíka. Jestliže ty dluhopisy jsou splatné už teď k 1. a ty prostředky za spořitelnu budou až ke 3., jak se překoná tento nesoulad? Rozumím tomu dobře, že těch zbývajících 5 miliard si FNM může půjčit od Konsolidační banky a že není ohrožena platnost těch dluhopisů?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Splátka těch dluhopisů určitě ohrožena není, jaké technické řešení představitelé FNM a Konsolidační banky zvolí, nevím. Je třeba to nechat na nich. Předpokládám, že tento problém časové souslednosti vyřešit dokážou.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já jsem se chtěl zeptat na ty České aerolinie. Je to jedna technická poznámka, řekl jste, že příští rok už by mohly nabýt těch 15 % akcií. Myslím, že předtím se hovořilo o roce 2002.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Máte pravdu, já se velice omlouvám. Přeřekl jsem se , je to rok 2002. Abych neuváděl veřejnost ve zmatek, tak přečtu text toho usnesení, který zní takto:

?Podíl FNM ČR a Konsolidační banky Praha s.p.ú na základním jmění společnosti České aerolinie převyšující hranici stanovenou v části 1.1 tohoto usnesení bude možno nabídnout investorům nejdříve v roce 2002 při dodržení těchto pravidel:

  • celkem 15 % podílu bude do jednoho roku po učinění nabídky ze strany FNM a Konsolidační banky, /nesrozumitelné/ je získat formou navýšení základního jmění, případně odkoupit za tržní cenu společnosti Air France a Delta Air Lines
  • zbylá část bude nabídnuta investorské veřejnosti včetně možnosti uvedení akcií na veřejné trhy tak, aby byla minimalizována možnost významnějšího kapitálového vstupu jiné letecké společnosti než která je členem letecké aliance Sky Team do akciové společnosti České aerolinie.
  • zároveň, a to je k tomu usnesení I. 1., kde jsem uvedl tu odvolávku. Tam jde o to, že podle platných zákonů u nás platí princip národního vlastnictví leteckých společností, čili ČR si musí ponechat, jak bylo rozhodnuto, v jakékoli právní formě nejméně 52 % podíl na základním jmění společnosti. Dokud se nezmění tento zákon, tak je tato konstrukce nezbytná.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: To bylo jenom upozornění. Já jsem se chtěl zeptat proč právě Sky Team, proč právě tyto dvě společnosti? Ještě podotknutí, s Air France nemají ČSA příliš dobré zkušenosti.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: To je velmi důležitá otázka. Od začátku tohoto roku oba hlavní zástupci státního akcionáře, tj. Konsolidační banka a FNM společně s ČSA vybírali mezi různými nabídkami, které měly ČSA k zapojení. To výběrové řízení probíhalo na základě přesně definovaných kritérií a jako nejlepší nabídka byla právě vybrána nabídka aliance Sky Team. Jedním z důvodů, byla jich celá řada, byla také skutečnost, že v případě Sky Team budou ČSA de facto jedním ze zakládajících členů aliance. Je to nová aliance, ale těch důvodů, které byly zvažovány, byla celá řada dalších, především strategických, z hlediska umístění ČSA v kontextu mezinárodní konkurence v mezinárodní letecké dopravě a přepravě v Evropě i globálně. A z tohoto hlediska se nabídka společností Air France a Delta Air Lines a ostatních, které jsou součástí, je tam mexická a jedna korejská společnost, ukázala být výhodnější než nabídky jiných aliancí, jejichž centrem jsou jiné, převážně západoevropské letecké společnosti. Z pozice konkurence v dopravě jsou tam významné západoevropské letecké společnosti. Nemusí být nutně největší, může tam být třeba větší americká letecká společnost a podobně.

Co se týče Air France, samozřejmě tato skutečnost, ta dosavadní zkušenost s Air France byla velmi pečlivě studována, velmi pečlivě brána v potaz. Společnost Air France prošla v posledních 10 letech velmi složitým obdobím, kdy byla zásadním způsobem obrácena, řekněme revitalizována, použijeme-li český termín, je tam zcela nové vedení, které má zcela jinou obchodní politiku a v posledních 2 - 3 letech je to společnost, která je na velkém vzestupu a je v konkurenci úspěšnější než mnohé jiné, čili my se domníváme, že ona ne příliš dobrá zkušenost se státní Air France z počátku 90. let už neodpovídá té dnešní Air France, která je agresivní a dynamicky vystupuje na světovém leteckém trhu. My se domníváme, že tato ne zcela dobrá vzájemná zkušenost z první poloviny 90. let, že je smazána právě novým vývojem na straně Air France. Toto bylo samozřejmě velmi zvažováno.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Já mám dvě otázky, jestli jste projednali nebo jak dopadl úvěr pro Třinecké železárna a jestli jste projednali nasazení vojsk s souvislosti se zasedáním MMF v září.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: K tomu Třinci, ten materiál byl projednán, usnesení bylo do značné míry korigováno s tím, že vytváří možnost úvěru do výše 1 730 milionů korun skupině ocelářských společností, aniž by bylo jednoznačně řečeno, že to musí být Třinec. Je to možnost, kdy je úkolován místopředseda vlády a ministr financí ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu, po vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže projednat takovou možnost s Konsolidační bankou, nic více a nic méně.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ta druhá otázka, která se týkala nasazení armády a použití vojáků, to budeme projednávat až po přestávce, čili někdy kolem sedmé hodiny.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Já bych měl ještě jednu otázku. To hlasování o Temelínu, byly tam různé názory, objevily se tam různé protinázory a kým byl ten návrh schválen?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Pokud je vám známo, tak vláda sděluje výsledek hlasování, nikoli strukturu hlasování.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Objevily se tam protinávrhy?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Názory byly různé, ale musím říct, že v tom usnesení, které bylo přijato, se projevil drtivě většinový názor vlády.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: A můžu se zeptat na pana ministra Kužvarta?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Můžete. Pan ministr Kužvart byl v té době v senátu.

Lucie Bradáčová, Bloomberg: /nesrozumitelné/

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: První otázka je jednodušší. Ten vstup do aliance předpokládá uzavření příslušných smluv, které jsou nicméně připravovány, z hlediska vlády k tomu byla dána zelená a znamená to de facto okamžitě. V praktické podobě to je ovšem otázka přípravy příslušných kroků především z hlediska koordinace letových řádů a podobně a vím, že ČSA i aliance počítají s tím, že by to bylo od počátku letního letového řádu příštího roku. Vypadá to, že to je za poměrně dlouhou dobu, ale odborníci v této oblasti vědí, že ta doba na to je dokonce velmi krátká z hlediska přípravy těch společností. Faktické zapojení tak, aby ho poznal cestující bude tedy od letního letového řádu. V právním slova smyslu k němu dojde bezesporu dříve. Stávající akcionářská struktura je taková, že FNM má 56,43 %, vedle toho 0,49 % jsou akcie FNM určené pro tzv. Nadační fond, Konsolidační banka Praha má 34,1 %, čili součet je dohromady těsně nad 90 %.

Pavel Baroch, Mladá fronta Dnes: Já mám dotaz na pana ministra Fencla. Jaké výhody bude mít to, že ty kompetence, které jste vyjmenoval u vodního zákona, budou na vašem ministerstvu?

Jan Fencl, ministr zemědělství: Já bych nehovořil o výhodách, já bych hovořil o tom, že byla přijata varianta ministerstva zemědělství, která pracuje s tzv. sdílenými kompetencemi. To je princip, který je v EU velmi obvyklý a nepochybně došlo k určitému oddělení hospodářských a nehospodářských kompetencí. Já jsem přesvědčen, že došlo k posílení nehospodářských kompetencí pro ministerstvo životního prostředí, budeme-li tyto kompetence posuzovat z pohledu existujícího kompetenčního zákona, jde především o oblasti regulační, kontrolní a dozorové činnosti a ten zbytek zůstane na ministerstvu zemědělství. Ta otázka sdílených kompetencí zaručuje do budoucna skutečnost, že v podstatě tato dvě ministerstva budou muset spolu komunikovat a hledat nejoptimálnější řešení ve směru využití povrchových i podzemních vod a to je podle mého názoru ta nejlepší zpráva, kterou vám mohu sdělit.

Jitka Götzová, Právo: Schválila vláda příspěvek státu na abilympiádu?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ještě se tím nezabývala.

Jan Němec, Česká televize: Já bych se chtěl zeptat, vláda také dodatečně zařadila na program opatření související s prodejem IPB. Můžete mi říct čeho se to bude týkat?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Ten bod nebyl dosud projednáván, je to návrh ministra průmyslu a obchodu, který se týká určitého režimu práce Konsolidační banky ve vztahu k plnění smluv mezi Konsolidační bankou a ČSOB.

Jiří Novotný, Právo: Já se ještě vrátím k těm ČSA. Počítá se tedy, řekněme v tom roce 2004, kdy skončí ten leasing na letadla, pokud jde o ty problémy se splácením, počítá se tedy, že by případně i ten 52 % podíl se snížil a byl by nový silný majoritní vlastník než stát?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Nepočítá, ale ne v tom absolutním slova smyslu. To usnesení je v tomto otevřené a pouze říká, že až do dalšího rozhodnutí o privatizaci a.s. České aerolinie bude stát vždy vlastnit nejméně 52% podíl na základním jmění této společnosti. Čili to je rozhodnutí, které je platné takříkajíc do odvolání, není nijak časováno a v principu se nedomnívám a myslím, že se to nedomnívá ani ministr dopravy a spojů, ani nikdo další, kdo kolem toho případu má nějaké bezprostřední kompetence, že je rozumné, aby tam byl stát dlouhodobě přítomen, ale to je vždy otázka časování postupů privatizace, který právě u leteckých společností a zejména menší letecké společnosti, jakou ČSA jsou , je především strategickou otázkou aliančního zapojení. Čili budou to postupné kroky.

?, Mladá Fronta Dnes: /nesrozumitelné/

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Ony všechny ty body byly upraveny dosti významným způsobem, ale zároveň byly v podstatě také všechny zachovány, čili byly přeformulovány ve smyslu přesnění a vypuštění některých částí. Navíc tam byl dán jeden bod nový, který se týká kontroly využití minulých prostředků, které byly poskytnuty Třineckým železárnám státem v souvislosti s odstraňováním ekologických škod. Abych to sumarizoval, omlouvám se, že nebude schopen zcela přesně to usnesení říci, bude rozumné počkat si na oficiální verzi na internetu.

Tím prvním bodem je, že se ukládá, jak už jsem řekl, projednat možnou účast Konsolidační banky na financování výrobkových řetězců s tím, že bylo jednoznačně řečeno, že nemůže a nesmí jít o případ veřejné podpory či státní pomoci, ale o financování za komerčních podmínek, což je opak ke státní pomoci.

Za druhé byl rovněž schválen, a to v tomto případě beze změny, úkol místopředsedovi vlády a ministru financí ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu po vyjádření Úřadu na ochranu hospodářské soutěže projednat předexportní financování zvýšených vývozů v rozsahu 600 milionů korun s Českou exportní bankou a s EGAP. Dále byly spojeny dva navržené body do jednoho, které se týkají právě ekologických škod. Navíc je onen nový bod kontroly ve vztahu k minulým sanacím ekologických škod.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud jde o ty termíny, tak ty zůstávají a u toho dodatečného bodu, tam byl stanoven termín 15. října tohoto roku.

Vidím, že žádné další dotazy nejsou, tak se s vámi loučím, přeji vám hezké prázdniny a 23. srpna nashledanou.