Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 27. listopadu 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Vláda si dala na svůj dnešní program celkem 25 bodů, poslední tři jsou ještě projednávány a my vás dnes seznámíme s těmi nejhlavnějšími. Začneme u pana vicepremiéra Mertlíka, ten dnes předkládal několik bodů. Jsou tam takové zajímavosti jako činnost Konsolidační banky, Revitalizační agentura, privatizace Železnobrodského skla a podobně.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Vážené dámy, vážení pánové, dovolím si ve svém úvodním slově se zaměřit na tři z těchto materiálů, ty ostatní jsou spíše technické. Prvním z nich je zpráva o činnosti Konsolidační banky Praha s.p.ú.

Tuto zprávu předložila Konsolidační banka vládě na můj popud vlastně poprvé. Jde o to, že dosud nikdy Konsolidační banka nepředkládala vládě tak, jako to činí třeba FNM nebo jiné významné instituce, zprávu o své činnosti. Já jsem se rozhodl, že bychom tak činit měli a doporučil jsem vládě, která to schválila, aby se tak dělo s půlroční periodicitou čili k 30. 6. a 30. 12. každého roku. Tedy dvakrát do roka bude Konsolidační banka - a doufáme, že po transformaci Česká konsolidační agentura - od druhé poloviny příštího roku, dávat pravidelně zprávu o své činnosti vládě. Bude to činit vedle jiných zpráv, které pravidelně dává o určitých operacích, což vyplývá z platných starších usnesení vlády, zejména usnesení, tuším, z roku 1997, které hovoří o majetkových operacích a vedle samozřejmě standardního plnění informační povinnosti vůči veřejnosti, kterou představuje výroční zpráva, účetní závěrka a podobně.

Smyslem toho, proč si myslím, že je to důležité je to, že v důsledku vývoje, zejména v souvislosti s privatizací bank, význam Konsolidační banky výrazně stoupl. Dnes její bilance představuje 314 miliard korun a myslím si, že z hlediska zvýšení informovanosti vlády tak podobná pravidelná zpráva by měla být namístě. Čili ta první byla prvním pokusem, obsahuje celkový přehled o činnosti banky a také informuje o tom, jakým způsobem Konsolidační banka hodlá pracovat v této fázi s tzv. pilotním projektem vyčleňování části svého portfolia, ať už formou prodeje bloků nebo společných poolů s investory s těmito bloky. Jde o činnost, která je inspirována zejména činností podobné instituce v Koreji, která se jmenuje Corea Asetmanagement Company, korejská společnost pro správu aktiv. Je to instituce sice nebankovní, ale velmi podobná v důsledku své činnosti tomu, co reálně dělá a dělat bude Konsolidační banka respektive od druhé poloviny příštího roku její nástupnická organizace Česká konsolidační agentura, tedy aktivní správu aktiv a jejich postupnou likvidaci. Máme na mysli samozřejmě především aktiva nebonitní, v případě Konsolidační banky jsou to zejména čtyřkové a pětkové úvěry, které přešly z České spořitelny a z Komerční banky, případně přibydou další z IPB. To je jeden z těch bodů, který by měl založit tradici podobného pravidelného reportování vládě.

Dále bych vás rád seznámil s tím, že vláda schválila výsledek veřejného výběrového řízení na výběr nabyvatele majetkové účasti státu na podnikání společnosti Železnobrodské sklo a návrh dokončení privatizace majetkové účasti státu metodou přímého prodeje předem určenému vlastníkovi. Tímto předem určeným vlastníkem se stává společnost Bijou Terra s.r.o., což je subjekt, který vytvořily společnosti Preciosa, Ornela a Jablonex. Toto rozhodnutí bylo zvoleno na základě výběrového řízení, kterého se zúčastnily tři firmy, a to firmy: LIf, Agentura Diamond, s.r.o. a Bijou Terra. Nabídka společnosti Bijou Terra byla druhá nejvyšší, ta cena je 280 191 180 korun, což představuje 1330 korun za jednu akcii. Vyšší byla nabídka Agentury Diamond, která byla v ceně 1332 koruny za akcii, což dává 281 113 272 koruny, rozdíl činí asi 425 000 korun.

Důvod proč byla vybrána druhá nabídka v pořadí byla především dána podnikatelským záměrem a také historií dosavadní činnosti v oblasti sklářského a bižuterního průmyslu, které hovořily ve prospěch společnosti Bijou Terra. Proto hodnotitelská meziresortní komise doporučila vládě dát přednost té, sice o půl milionu nižší, leč podle jejího názoru kvalitnější, nabídce společnosti Bijou Terra. Obě předkladatelská ministerstva, ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo financí se s tímto návrhem ztotožnily a vláda jej také dnes v této podobě schválila.

Konečně mi dovolte, abych vás seznámil se třetím bodem v pořadí, a tím je materiál, který se jmenuje Opatření ke zvýšení účinnosti revitalizačního programu a informace o hospodaření Revitalizační agentury. To základní, co vláda schválila, je rozhodnutí o zvýšení základního jmění Revitalizační agentury, a to o 170 milionů korun. Zároveň schválila změnu struktury práce Revitalizační agentury, kdy spolupráce se správcem v té dnešní podobě bude rozvázána a stávající správce, tzn. konsorcium Latona - Lazard bude moci pokračovat na některých projektech, které jsou v Revitalizační agentuře, tedy na těch pěti stávajících, na základě eventuálních individuálních dohod, tam kde jsou ty projekty rozběhnuté.

Zároveň mně vláda uložila zpracovat možnost začlenění Revitalizační agentury do České konsolidační agentury, v souladu s návrhem zákona o České konsolidační agentuře. Zde vysvětlím, pro nezasvěcené: Státní peněžní ústav Konsolidační banka byl zřízen jako instituce transformační na přechodnou dobu a jeho existence podle platného zákona vyprší k 31. 7. 2001, čili má před sebou pouhých asi 9 měsíců existence. V souladu s tím vláda připravuje návrh zákona, kterým se sice prodlouží existence této instituce, ale nikoli jako instituce bankovní. Půjde o přeměnu v instituci, kterou pracovně nazýváme Česká konsolidační agentura.

Jejím hlavním smyslem by byla na straně jedné aktivní práce s portfoliem špatných úvěrů, jejich poměrně rychlá likvidace a také ztržnění. Od toho projektu, o kterém jsem hovořil už v souvislosti s tím prvním bodem, a velmi se té transformace týká, si slibujeme rozsáhlé uvolnění sekundárního trhu aktiv a také trhu zástav, což jsou z velké části nemovitosti v ČR, za druhé to samozřejmě bude výběrová práce s těmi podniky, které jsou zahrnuty do revitalizačního programu. S tím souvisí rozhodnutí o přípravě převodu těchto dvou stávajících institucí - Konsolidační banka a Česká revitalizační agentura - v tomto smyslu cestou zákona do instituce jedné.

Konsolidační banka je pro to dnes už vybavena, má poměrně rozsáhlé restrukturalizační oddělení a situace v ní je podstatně jiná, než byla před rokem při zahájení revitalizačního programu.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Pan ministr Schling vás bude informovat o rozvojovém programu revitalizace vozidlového parku Českých drah, který byl dnes schválen.

Jaromír Schling, ministr dopravy a spojů: Dámy a pánové, program, jehož název jste právě slyšeli, schválila vláda jako pokračování svého jednání v květnu tohoto roku, kdy vzala na vědomí materiál, který se jmenuje Podpora revitalizace výrobců kolejových vozidel v ČR v návaznosti na program minimální obnovy parku vozidel Českých drah, státní organizace. Tehdy jsme vzali na vědomí materiál, který říkal, co všechno ČD budou v několika nejbližších letech potřebovat, aniž bychom jednali o finančním zabezpečení těch nákupů. Dnes se tedy k tomu bodu vláda vrátila a schválila tento rozvojový program, v jehož rámci ČD opraví celou řadu svých vozů a lokomotiv a současně nakoupí několik dalších motorových jednotek z Vagónky Studénka. Je to ta známá řada 471, jejíž dvě soupravy už jezdí mezi Prahou a Kolínem.

Tímto programem se snažíme dosáhnout toho, aby ČD mohly rychle zkvalitnit své služby, aby v době, kdy se zdá, že jsou příznivé podmínky k tomu, aby získaly větší počet cestujících právě na úkor individuální automobilové dopravy, tak aby toto mohly dráhy využít. Součástí rozvojového programu je i vládou garantovaný úvěr ve výši 2,5 miliardy korun. To jsou tedy prostředky, které dráhy budou moci použít. Bude to úvěr, který na základě rozhodnutí vlády bude získán od banky, kterou ČD osloví a zdá se, že ty podmínky, které se podaří ČD získat, budou poměrně výhodné.

Dále mohu říci, že v té souvislosti jsme diskutovali i o celkovém hospodaření ČD a shodli jsme se, že vláda bude muset v relativně blízké době se zabývat systémovým řešením financování ČD tak, aby celá otázka byla vyřešena z hlediska dlouhodobého. Bude to především v souvislosti se zákonem o transformaci ČD, který již byl z ministerstva dopravy a spojů vládě odeslán a bude tedy v blízké době ve vládě projednáván. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Já vás ještě ve zkratce seznámím s dalšími body. Tím prvním je Souhrnná zpráva o postupu integrace ČR do EU. Je to zpráva pro poslaneckou sněmovnu a tato zpráva podrobně informuje o plnění úkolů stanovených v Národním programu přípravy ČR na členství v EU s cílem dosáhnout ve všech oblastech mnohem pozitivnějších výsledků, než tomu bylo v předchozím období. Zpráva konstatuje, že skutečnosti v ní popsané korespondují v naprosté většině se závěry, k nimž dospěla Evropská komise ve své letošní pravidelné zprávě a která vlastně označila ČR za zemi, jež v letošním roce učinila ze všech kandidátských zemí relativně největší pokrok při připravenosti na členství v EU.

Samozřejmě jsou tam i kritické připomínky, které byly vyjádřeny také zprávou Evropské komise. Konkrétně tam jsou v oddílu justice například nedostatečný pokrok v otázkách ochrany hranic, boje proti korupci a hospodářské kriminalitě, podvodů, hospodářskému a organizovanému zločinu. Jako další kritický bod je zmiňována reforma soudnictví, tzn. zamítnutí novely trestního řádu a trestního zákona. A dále také měnová politika, jinými slovy novela zákona o ČNB.

Vláda dnes projednala i jeden poslanecký návrh. Je to novela zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích. Cílem této novely je upravit text zákona tak, aby z něj výslovně vyplývalo, že nově zavedený příspěvek na mandát člena krajského zastupitelstva náleží i na mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahy. Jinými slovy, ten poslanecký návrh zdůrazňuje skutečnost, že hlavní město Praha má též postavení kraje, byť jeho zastupitelstvo vlastně formálně není nazýváno zastupitelstvem krajským.

Vláda s tímto názorem souhlasila s tím, aby sněmovna zvážila datum počátku platnosti tohoto zákona. Jinými slovy, tato novela se nezmiňuje o 3 % hranici pro výplatu volebního příspěvku stranám tak, jak bylo mylně uvedeno ve zprávě ČTK z dnešního odpoledne.

A konečně poslední bod, který chci zmínit, je návrh nařízení vlády o stanovení pravidel o zapojování do mezinárodních operací a poskytování a přijímání humanitární pomoci. Účel této právní úpravy je v podstatě trojí:

  1. stanovit pravidla nezbytná pro zapojování ČR do mezinárodních záchranných operací při mimořádných událostech v zahraničí
  2. stanovit pravidla nezbytná pro poskytování a přijímání humanitární pomoci obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostí
  3. stanovit rozsah náhrad poskytovaných právnickým a fyzickým osobám za výdaje vynaložené v souvislosti se zabezpečováním úkolů vyplývajících z vnějšího havarijního plánu či havarijního plánu toho kterého okresu.

Tolik tedy úvodem. Nyní dáme slovo vám, první se zde hlásil pan Takáč z televize Prima.

Daniel Takáč, televize Prima: Já bych chtěl poprosit pana ministra Schlinga o jednu věc. My jsme se dozvěděli o úvěru pro České dráhy od Komerční banky. Chci se tedy zeptat, je-li to ten úvěr, o kterém jste teď mluvil. Pakliže to je úvěr jiný, tak co je to tedy za úvěr, na co se použije a jestli ho vláda schválila. To by byla jedna věc. A potom pana Mertlíka jako místopředsedy vlády bych se chtěl zeptat, co říká názoru, který se objevil, že do Evropské unie těžko vstoupíme dříve než kolem roku 2010.

Jaromír Schling, ministr dopravy a spojů: Pokud jde o ten první dotaz: Ano, jedná se o úvěr, který by České dráhy měly získat od Komerční banky a vláda také ve svém usnesení schválila, aby Komerční banka byla na základě § 50 zákona 199 o zadávání veřejných zakázek přímo oslovena vedením Českých drah.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Především je třeba říci, že pravidelná zpráva Evropské unie žádný termín nestanoví, není tam žádné číslo - ani 2010, ani třeba 2003 nebo nějaké jiné. Čili rozhodně nejde o číslo, které by mělo oporu v pravidelné zprávě Evropské unie o pokroku v přístupovém programu České republiky. Jinak co se týče Evropské komise samotné, ta jednoznačně řekla v polovině tohoto roku, že jaksi to okénko pro vstup pro nové kandidáty - aniž by samozřejmě specifikovala, kteří to budou - je mezi 1. lednem 2003 a 1. lednem 2005. Čili to je datum, o které je třeba usilovat. Názor, že Česká republika splní ty podmínky k roku 2010, mně připadá naprosto absurdní.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Jinými slovy, i když toto bylo vysloveno diplomatem ministerstva zahraničí, tak to referenční nebo cílové datum, ke kterému celá státní správa pracuje, je neustále 1. leden 2003.

Milan Rokytka, Haló noviny: Já bych měl dotazy na pana místopředsedu Mertlíka. Čeho konkrétně se týkají výtky Evropské komise vůči zákonu o České národní bance?

A druhý dotaz: Prezident Evropské centrální banky Duisenberg minulý týden v Evropském parlamentu prohlásil, že očekává 6 % až 7 % růst našeho regionu do budoucna, což je v rozporu se střednědobým fiskálním výhledem naší republiky. Takže jak by mi mohl vysvětlit ten rozpor? Děkuji.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tak já si myslím, že to v rozporu se střednědobým fiskálním výhledem České republiky není. Pokud pan Duisenberg hovořil o 6 % až 7 % tempu růstu středoevropského regionu, do kterého bezesporu zahrnoval Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Polsko a Slovinsko, tak je z toho zřejmé, že nějakou roli hrají taky váhy těch jednotlivých ekonomik z hlediska objemu produkce. Pokud by se to spočítalo, jaké je tempo růstu střední Evropy takto definované za poslední léta, tak ono někde kolem těch

5 % až 6 % to bude zcela určitě. Že mezi jednotlivými státy jsou rozdíly, to je pravda.

Co se týče názoru Evropské komise na zákon o České národní bance, tak tam v podstatě jde o dva problémy. Prvním z nich je otázka tzv. provozního rozpočtu respektive rozdělení rozpočtu České národní banky na provozní část a na ten tzv. velký nebo hlavní rozpočet. To je velmi problematické ustanovení a bude je třeba časem změnit novelou.

Podobně se domnívám, že bude nutno změnit novelou pasáž, která definuje spolugesci banky a vlády za zvolený inflační cíl. Evropskou komisi by uspokojila formulace "konzultace". Fakt je ovšem to, že podobná formulace typu shody vlády a Centrální banky respektive rozhodnutí vlády, které pak banka naplňuje, byla před vznikem Evropské centrální banky v dnešní podobě běžná v některých z těch zemích, které inflační cílování vůbec používaly. Je to spíš technická záležitost a zase není problém při nějaké příští novele zákona o centrální bance, kterou budeme muset udělat, tyto dvě drobné věci změnit.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych měl otázku na pana vicepremiéra Mertlíka, týká se to Revitalizační agentury. Zaprvé, požadovali jste čtvrt miliardy, to navýšení bude 170 miliónů. Jestli to bude stačit, to znamená, jestli ty závazky tedy budou maximálně 270 miliónů, jestli to dobře sčítám. Protože to navýšení je kvůli převýšení závazku nad základním kapitálem, který je v současné době 100 miliónů, mám-li pravdu. To je jeden dotaz.

A ještě druhý dotaz k Revitalizační agentuře. Stane se Revitalizační agentura v srpnu příštího roku vlastně úplnou součástí Konsolidační banky? To znamená, ztratí právní subjektivitu a bude pouze jakousi, dejme tomu, divizí Konsolidační banky?

A na pana ministra Schlinga k tomu úvěru: Kdy bude ten úvěr splacen a zda si myslíte, že České dráhy ho budou schopny splácet při jejich současném způsobu hospodaření?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: K té první otázce. Ono to nejde takhle jednoduše sčítat. Tam jsou různé typy závazků v různé struktuře. Těch 170 miliónů navýšení základního jmění stačí k tomu, aby mohla dál do léta fungovat Revitalizační agentura v té stávající podobě. Leč podobě revidované ve smyslu zadání, které bude mít včetně změn, které se týkají vztahu se správcem Revitalizační agentury. Čili přestože požadavek ministerstva financí byl vyšší, tak si myslím, že reakce vlády povede k možnosti splnění toho cíle. Čili je to v pořádku.

Druhou věcí - a ta je podstatnější, domnívám se - tam rozhodnuto nebylo, koneckonců rozhodnutí bude na parlamentu. Ta situace je taková, že od 1.9. příštího roku by už neměla existovat Konsolidační banka, měla by existovat Česká konsolidační agentura jakožto nebankovní státní finanční instituce a usnesení vlády je v tom smyslu, že se začlení činnost Revitalizační agentury dovnitř této instituce. Čili tak, jak jste to říkal, nějaká divize, ale nikoli již tedy Konsolidační banky, ale konsolidační agentury, která prostě převezme to, co zatím dělá Revitalizační agentura. Myslím, že je to docela rozumné řešení. Ovšem stále se pohybujeme jaksi na úrovni návrhu vlády, půjde o zákon, čili uvidíme, co s tím udělají Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu ČR.

Jaromír Schling, ministr dopravy a spojů: A nyní k hospodaření Českých drah a k tomu úvěru. Kdy bude ten úvěr splacen v tuto chvíli ještě přesně říct nemohu, to bude věcí úvěrové smlouvy mezi Českými drahami a Komerční bankou, ale domnívám se, že doba splatnosti bude vyšší než pět let. Na jaké konkrétní lhůtě se dohodnou, to teprve uvidíme. Ke splácení úvěrů mohu říci, že České dráhy své vlastní úvěry normálním způsobem splácejí a pokud je v hospodaření Českých drah něco nenormálního, tak to jsou nenormálnosti, které do jejich hospodaření zanesly předchozí vlády, když České dráhy, státní organizaci zatížily úvěry na dopravní infrastrukturu. Je to asi tak, jako kdyby náklady na stavbu dálnic byly naloženy na soukromé firmy, které provozují autobusovou a nákladní dopravu. Dovedete si představit, jak by asi jejich cashflow vypadalo. V této situaci, bohužel, jsou České dráhy. V průběhu transformace Českých drah podle toho zákona, o kterém jsem se již zmiňoval, samozřejmě tato otázka bude vyřešena a financování železniční infrastruktury bude od financování Českých drah, akciové společnosti v budoucnu odděleno.

Zdůrazňuji tedy, že České dráhy úvěry, které jim skutečně náleží, tj. také úvěry na provoz a na pořizování vozové parku, jsou a určitě i v budoucnosti budou schopny splácet.

Jan Lopatka, Reuters: Mám celkem tři otázky, první je pro pana Roučka. Můžete nás seznámit s projednáváním bodu č. 13 o hmotných státních rezervách?

Libor Rouček, mluvčí vlády: S tím vás seznámit nemůžu, protože to je v kategorii "vyhrazené". Protože to jsou státní rezervy, tak se nezveřejňují.

Jan Lopatka, Reuters: Další otázka pro pana Mertlíka, jestli může jenom stručně říct, proč vláda rozhodla rozvázat spolupráci s tím konsorciem správců Latona - Lazard?

A druhá otázka, která je mimo dnešní jednání vlády. Jaký je váš pohled na novelu obchodního zákoníku, která ruší možnost udělit výjimku vládě z povinnosti nabyvatelů většinového podílu ve firmách nabídnout odkup akcií menšinovým akcionářům, protože existuje spor o výklad té nové úpravy, jestli nabyvatelé podílů, například v radiokomunikacích a v Telecomu budou muset udělat ten odkup nebo ne. A dnes Fond národního majetku vyzval k další novele obchodního zákoníku, zatímco někteří vaši úředníci říkají, že by se ten zákoník měl respektovat tak, jak byl nyní schválen a že se s tím v podstatě nedá nic dělat.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Co se týče dikce toho zákona, samozřejmě je třeba respektovat ty dva výroky, byť nevím, kdo byl autorem jednoho nebo druhého. Podle mého soudu v rozporu nejsou. Je otázka, zda je rozumné, aby privatizace, což je svým způsobem jedinečný a jednorázový akt, prostě byla v tomto punktu podřízena obecné dikci zákona, který nepředpokládá privatizační akce, ale předpokládá fungování normální ekonomiky, kde jde o soukromé fůze, akvizice a podobně.

Já osobně se domnívám, že v tomhle bodě - jakkoliv jinak velmi vítám tu poslední rozsáhlou novelu obchodního zákoníku - tak si myslím, že to byl krok chybný a kdyby se jej podařilo vrátit do původní podoby pro těch několik málo velkých strategických podniků, že by to bylo velmi rozumné, mám na mysli z hlediska režimu vztahu k minoritním akcionářům, tedy možnosti prodávat bez povinného odkupu státní majoritu.

Druhá záležitost - proč byla rozvázána smlouva s Latonou a Lazardem respektive bude rozvázána. Teď nevím, jestli to už proběhlo, ale není to podstatné, kdy k tomu dojde. Ten krok je po dohodě s tím konsorciem.

Základní důvod, a to nedovedu stručně odpovědět, tak se za to předem omlouvám, je v tom, že Revitalizační agentura dnes pracuje trošku v jiném prostředí, než tomu bylo před více než rokem, kdy byly smluvní dokumenty připravovány, a kdy byl připravován sám revitalizační program. Základní rozdíl je například v tom, že v té době měla Konsolidační banka kolem pěti set zaměstnanců, dnes jich má kolem tisíce a má vybudován vlastní příslušný restrukturalizační odbor. Prostě je schopna v mnohem větší míře ty činnosti, které dodnes provádí a bude ještě nějakou dobu provádět Revitalizační agentura, dělat sama. Taky míra spolupráce mezi Revitalizační agenturou a Konsolidační bankou se během času měnila ve směru posunu ke Konsolidační bance, řekl bych, přirozeným vývojem. Čili to je řešení v podstatě jako reakce na nastalou situaci. Já jinak si myslím, že rozhodující je to, jaké jsou skutečné výsledky revitalizačního procesu. Co se týče těch devíti podniků, tak tam jsou, myslím, mezi nimi případy, kdy můžeme říci, že ten proces nebyl příliš úspěšný. Ale je jich velmi málo a je to někdy i s otázkou, viz příklad třeba ZPS Zlín - než začal revitalizační program pro ZPS Zlín, tak ZPS Zlín skončil v konkursu. Na straně druhé ale ten konkurs proběhl velmi úspěšně, jsou tam fungující subjekty, ten podnik byl de facto privatizován tímto způsobem, takže to, že nebyly bezprostředně zapojeny veřejné zdroje a jaksi neproběhl ten proces revitalizace tak, jak byl původně plánován, je vlastně svým způsobem asi dobře. Ten současný výsledek je bezesporu uspokojivý.

Na straně druhé, třeba příklad Vítkovice, to je příklad absolutně největšího soudního vyrovnání nejenom v České republice, ale asi i ve srovnání s procesy, které probíhaly v meziválečném Československu. Čili je to příklad úspěšného kroku, samozřejmě ne zcela dosud završeného, ale stabilizace společnosti, která se velmi povedla. A teď - kdo o to má zásluhu? Bezesporu to je Revitalizační agentura, ale také Konsolidační banka, ministerstvo financí, Fond národního majetku, který spravuje Osinek atd. Čili těch subjektů, které tam fungovaly dohromady, v neposlední míře například ministerstvo práce a sociálních věcí, byla celá řada a jaksi tím koordinátorem toho byla Revitalizační agentura, nicméně nebyla jediným, kdo do toho dodával jak myšlenky, tak kapacity. Čili myslím si, že ta původní podoba revitalizačního programu se do jisté míry vyčerpala a to vedlo k rozhodnutí o zrušení té smlouvy.

Základní důvod je ten, že Konsolidační banka je v mnohem větší míře schopna tuto činnost vykonávat sama, což nevylučuje samozřejmě spolupráci jak s Latonou a Lazardem, kteří se osvědčili jako spolupracovníci, tak samozřejmě s jinými externími poradci, kteří byli i v průběhu toho procesu používáni. V případě Vítkovic například obrovskou práci odvedla firma Deloitte&Touche.

Jan Lopatka, Reuters: Mám otázku, jestli považujete nový výklad obchodního zákoníku, ten, jak bude platit od 1. ledna, za sporný, nebo jestli je podle vás jasné, že podle něj není možné učinit žádnou výjimku z toho pravidla, že musí být nabídnut odkup.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Velmi nerad bych na to odpovídal, protože skutečně nejsem právník. Právníci mi tvrdí, že sporný je, většina se jich mírně přiklání ve prospěch toho striktnějšího výkladu, že to není možné. Ale podle mého soudu skutečně nejlepším řešením by byla drobná novela obchodního zákoníku v tomto bodě.

Josef Petrů, Právo: Já bych měl dvě otázky na pana Mertlíka. Ta první: Teď když opozice vyhrála krajské volby, neobáváte se nějakých problémů s financováním těchto krajů v počátku? A druhá otázka: Jak nahlížíte na vítězství pana Bushe v amerických prezidentských volbách s ohledem na zájmy České republiky nebo evropské zájmy?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tak já bych začal tou druhou otázkou. Podle mého soudu není situace zcela jasná v této chvíli. Řekněme, že pan Bush vede, ale ještě nevyhrál. Každopádně z hlediska České republiky, my, stejně jako jakákoliv jiná země, musíme žít s takovou administrativou nebo s takovou vládou ve Spojených státech, jaká vzejde z tamních demokratických voleb a myslím si, že rozdíl z pozice České republiky věcně nebude příliš velký a jaksi rozhodně nepřísluší vládě, aby si vybírala a říkala - ten nebo onen je lepší.

Já si myslím, že rozhodující je, aby volební proces ve Spojených státech, a to je zájmem světa jako celku, prostě by průhledný a aby ty komplikace, které nastaly letos, se do budoucna vyřešily elegantnějším způsobem, než se zatím řešily. A to je zřejmě zájmem jak Spojených států, tak zbytku světa, který je tak či onak na takové supervelmoci, jako jsou Spojené státy, závislý. Je to prostě příliš velký soused na to, aby bylo jedno, jaké procesy u něj probíhají.

Co se týče financování krajů, já si myslím, že tam rozhodně nevznikne žádný problém z toho, že ve většině krajů zřejmě se vytvoří krajské vlády, které budou tvořeny opozičními politickými stranami ve vztahu k sociální demokracii jako k vládní straně na centrální úrovni. To je život, který zřejmě takto bude vypadat zcela běžně i v budoucnu. Když se podíváte třeba do Spolkové republiky Německa nebo do Rakouska, což je asi ještě živější a bližší příklad, máte různou strukturu - na straně jedné spolkové vlády, na straně druhé zemské vlády. Čili to je asi normální situace.

Podstatnější je, a to byl jeden z bodů dnes projednávaných, jakým způsobem se podaří zajistit plynulé finanční toky mezi těmi třemi úrovněmi, kterými jsou centrální vláda, krajské rady a obce a do jisté míry i čtvrtou úrovní, která stojí trošku mimo tuhletu linii, a to jsou okresní úřady. Vláda dnes projednávala jeden z bodů, který se týká zajištění těchto finančních toků, ten bod nebyl schválen, byl přerušen. Ne pro nějaké zájmové rozdíly, ale protože se ukázalo, že tam jsou nevyřešené technické věci ve vztahu mezi ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem financí, a vedle toho jiný problém ve vztahu mezi ministerstvem dopravy a spojů a ministerstvem financí. Jsou to věci, které předpokládáme, že během týdne budeme schopni doladit a vláda to schválí příště.

Čili toho, jak dopadly krajské volby se v tomto smyslu neobávám, na straně druhé je to samozřejmě velmi podstatná změna z hlediska struktury politické mapy České republiky. Ale neměla by ohrozit funkčnost stávajícího modelu samosprávy.

Marek Pražák, Mladá fronta Dnes: Já bych se chtěl ještě zeptat, jestli ministerstvo financí navrhuje pro Českou konsolidační agenturu nějaké speciální pravomoci v oblasti správy a především vymáhání pohledávek. A potom, jaký je současný odhad hospodaření Konsolidační banky pro letošní rok, jestli to ten materiál řeší.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Přiznám se, že očekávanou ztrátu Konsolidační banky pro letošní rok tady v tom materiálu nemáme, každopádně se zdá, že to číslo nebude tak vysoké, jak byly odhady ještě z počátku roku. Ale ono zase bude možná o to vyšší v příštím roce, čili neberme to tak, že došlo k nějaké zázračné změně v hospodaření. I když na straně druhé je třeba říci, že zatím se zdá, že správa těch nemovitních pohledávek je v současnosti docela efektivní a že míra výtěžnosti těch pohledávek je trošičku vyšší, než byla v minulé době. Například u těch, které byly zatím prodány, se to blíží k 33 %, na straně druhé je třeba ale říct, že to byly spíš ty lepší pohledávky z hlediska jejich klasifikace.

Co se týče České konsolidační agentury, návrh zákona je v stavu, kdy k němu právě skončilo připomínkové řízení, teď vypořádáme připomínky, pak půjde do legislativní rady vlády a poté do vlády. Určité pravomoci tam jsou, ale ne ve smyslu pravomocí typu těch, které mají třeba finanční úřady a podobně. Čili ne žádné speciální pravomoci, které by odlišovaly Českou konsolidační agenturu od jiných finančních institucí nebo koneckonců od soukromých subjektů. Čili předpokládá se v principu standardní tržní práce s pohledávkami.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vidím, že všechny informace, které jste od nás chtěli, jste dostali. Děkuji a přeji hezký zbytek dne.