Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 28. února 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Dnes se konala další pravidelná schůze vlády. Na programu měla celkem 25 bodů, všechny body byly projednány a vláda před pěti minutami skončila.

Jako vždy začneme návrhy zákonů či věcných záměrů zákonů. Co se týče návrhu zákona, ten byl dnes jeden, a to Návrh zákona o obecných daních. Jeho projednávání bylo na týden přerušeno, protože je nutno zapracovat ještě některé připomínky. Pokud jde o věcné záměry zákonů, dnes vláda projednávala Návrh věcného záměru zákona o ochraně utajovaných skutečností a rozhodla se, že vypracuje paragrafové znění tzv. malé novely, to znamená současného zákona č. 148 a předloží je vládě v termínu do 31. března 2000. Důvod je ten, že je potřeba urychlit všechny prověrky tak, aby je NBÚ, případně další instituce, aspoň v tom omezeném množství a v omezeném rozsahu, mohly stačit. Co se týče "velké novely", tam vláda jednání přerušila, a to do doby, kdy bude zpracován standard NATO. Ten má být zpracován podle posledních informací do konce května. Poté se vláda k této problematice vrátí "velkou novelou".

Na programu byl i Návrh věcného záměru zákona o státním fondu na podporu rozvoje cestovního ruchu. Tento bod byl stažen. Vláda se rozhodla, že státní fond na podporu cestovního ruchu se vytvářet nebude. Cestovní ruch samozřejmě vláda i nadále podporovat bude, je to jedna z priorit ministerstva pro místní rozvoj, ale ta bude podporována právě v rámci stávajících programů ministerstva pro místní rozvoj.

Vláda se též zabývala návrhem poslaneckého zákona, a to na vydání zákona o pohřebnictví. S tímto návrhem vyslovila nesouhlas, a to z toho důvodu, že je v tomto návrhu řada legislativně technických nedostatků a je jím dotčena i řada zákonů, aniž návrh obsahuje jejich přímé novely. Jde například o stavební řád, zákon o obcích, živnostenský zákon, zákon o přestupcích, o regulaci reklamy a podobně. Vláda si je vědoma, že samozřejmě je potřeba provést komplexní právní úpravu a z tohoto důvodu uložila ministru pro místní rozvoj, aby ve spolupráci s ministry zdravotnictví, průmyslu a obchodu, ministrem kultury a ministrem vnitra vypracovali a vládě předložili do 30. září tohoto roku příslušný návrh zákona.

Tolik tedy k dnešnímu projednávání zákonů, případně věcných záměrů zákonů a nyní přejdeme ještě k dalším bodům. Začneme místopředsedou vlády a ministrem financí Pavlem Mertlíkem, který předkládal několik zajímavých bodů a postupně vás s nimi seznámí.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já vás v této fázi v rámci úvodního slova seznámím s dvěma z nich, které jsou podle mého soudu nejvýznamnější. Prvním z nich je usnesení vlády k návrhu podmínek získání majority státu v Českomoravské záruční a rozvojové bance. Vláda vyslovila souhlas se zvýšením podílu státu v Českomoravské záruční a rozvojové bance na 59,7 %, a to odkoupením akcií v držení Agrobanky Praha, a.s. v likvidaci a tím zvýšením podílů ministerstva financí na 19,7 %. Tento krok je součástí dvou problémových oblastí, které musí vláda v současnosti řešit. Jednou z nich je samotná skutečnost, že Českomoravská záruční a rozvojová banka byla dosud bankou, kde stát nebyl majoritním vlastníkem, přestože byla používána jako rozvojová banka státu v oblasti malého a středního podnikání. Tato situace z dlouhodobého hlediska není dobrá, je mimochodem problémová i ve vztahu k praxi zemí Evropské unie a k možnosti využívání prostředků z fondů Evropské unie, kde ten subjekt, který by měl hospodařit s takovými fondy a v rámci podpory malého a středního podnikání - a takovým subjektem je i Českomoravská záruční a rozvojová banka - tak by měl být majoritně kontrolován veřejnoprávním způsobem čili státem nebo jinou veřejnoprávní institucí podobného typu. To je tímto usnesením naplněno. Druhou oblastí, která je tímto řešena je vytvoření předpokladu pro určitou celkovou restrukturalizaci státního finančního sektoru podle již schválených vládních usnesení o postupných změnách ve fungování Konsolidační banky. Konsolidační banka, jak je známo, má rovněž statut rozvojové banky, takže ta rozvojová část bude převedena do určité jednotky, která bude společná se stávající Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. To jsou usnesení vlády z loňského roku a dílčím způsobem se pro jejich plnění vytváří určitý předpoklad. Nákup má být proveden formou určitého využití úvěrového rámce, který má Konsolidační banka v současnosti na základě staré, mnoho let již existující garance Fondu národního majetku, která vznikla, a ten úvěrový rámec rovněž, při řešení jednoho z konsolidačních programů bank. Čili tím, kdo to bude bezprostředně platit, je Konsolidační banka. Nicméně se předpokládá určitá platba ze státního rozpočtu rozložená na čtyři roky ve prospěch Konsolidační banky, která tento nákup státu umožní.

Druhý bod, s kterým bych vás rád seznámil, je na rozdíl od tohoto bodu, kde lze s jistými uvozovkami říci, že je procesem určitého postátnění polostátní instituce, proces opačný, kdy se vláda rozhodla napomoci restrukturalizaci podniku ČKD Vagónka Studénka a vstupu zahraničního investora. Na základě tohoto návrhu usnesení vláda souhlasí s nabytím majetkové účasti Konsolidační banky Praha ve výši 873,9 miliónů korun nominální hodnoty v akciové společnosti ČKD Vagónka Studénka kapitalizací pohledávek Konsolidační banky za ČKD Vagónka Studénka do základního jmění společnosti. Dále s odprodejem zkapitalizované majetkové účasti Konsolidační banky Praha s.p.ú. v nominální výši 873,9 miliónů korun společnosti Thrall Europa s.r.o., což je účelově zvážená stoprocentní dceřinná společnost firmy Thrall Car Manufacturing Company, a to za cenu 83,6 miliónů korun s tím, že ten rozdíl bude hrazen z prostředků fondu národního majetku. Jde tedy o závěrečnou a poslední finanční operaci. Možná si pamatujete, že usnesení finančně v podstatě menším rozsahu na určité účelové financování ve vztahu k tomuto podniku vláda přijala již koncem minulého kalendářního roku. Tímto způsobem by měl být dotažen do konce proces privatizace či spíš prodeje strategickému investorovi podniku ČKD Vagónka Studénka.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Pan ministr Grégr dnes předkládal zprávu o harmonizaci technických předpisů v rámci přípravy naší republiky na vstup do Evropské unie.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, protože technické normy a předpisy zrovna nejsou takovou vysoce zajímavou záležitostí, pokusím se být stručný. Pan premiér měl přání, abych vás o tomto bodu informoval, protože je to významný dokument směrem přístupových kroků k Evropské unii. Zpráva o harmonizaci technických předpisů, kterou jsem předkládal navazuje na obdobnou zprávu předloženou na začátku roku 1999. Ta zpráva obsahuje podrobnou informaci o postupu prací v oblasti harmonizace technických předpisů České republiky v rámci přípravy na vstup do Evropské unie za uplynulý rok. Hlavní součástí zprávy je i aktualizovaný harmonogram legislativních kroků k zajištění transpozice technických předpisů Evropského společenství do práva České republiky. U jednotlivých připravovaných předpisů je uveden postup legislativních prací a termín nabytí účinnosti předpisů. Údaje obsažené v tomto harmonogramu jsou nezbytným podkladem pro koordinaci legislativních prací jednotlivých resortů v této oblasti. Slouží tak jako informace pro Evropskou komisi o postupu harmonizace. Tyto předpisy, o kterých teď hovořím a které jsou obsaženy v této zprávě, obsahuje kapitola "Volný pohyb zboží". Tato kapitola je v gesci ministerstva průmyslu a obchodu a byla při jednání s Evropskou komisí předběžně uzavřena na konci roku 1999 a Česká republika byla jedinou kandidátskou zemí, která vlastně tohoto úspěchu dosáhla. Víte, že vlastně akceptace této kapitoly "Volný pohyb zboží" posunulo hodnocení České republiky významně v tom žebříčku, který si Evropská unie seřadila. Takže se domnívám, že byť velice suchá zpráva, je významná z hlediska našich přístupových kroků k Evropské unii.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Pan ministr Motejl vás seznámí s dvěma evropskými úmluvami, a to Evropskou úmluvou o právním postavení dětí narozených mimo manželství a Úmluvou o mezinárodním přístupu k soudům sjednanou v Haagu dne 25. října 1980.

Otakar Motejl, ministr spravedlnosti: Ano, je to tak, já jsem předložil vládě k schválení návrh na podpis a ratifikaci těchto dvou úmluv. Jedná se o velmi významné mezinárodní dokumenty. Ta úmluva o právním postavení dětí narozených mimo manželství je z těch multilaterálních smluv sjednávaných na půdě Rady Evropy a je to dokument, který nám do jisté míry chyběl do té mozaiky. Do značné míry i z jakýchsi pragmatických důvodů proto, že na rozdíl od jiných států, které jsou účastníky této úmluvy, naše současná právní úprava je zcela v souladu s touto úmluvou a nevyžaduje žádné korekce. Zůstává totiž faktem, že na půdě evropského kontinentu ještě ve všech členských státech Rady Evropy nevymizel rozdíl mezi právním postavením dětí narozených v manželství a právním postavením dětí narozených mimo manželství. Není ještě ve všech členských státech jednoznačně upraven rovný a stejný podíl a stejné právo obou rodičů se nějakým způsobem o péči o nezletilé děti, o výkon práv k nezletilým dětem ucházet. Zatímco naše současná právní úprava v tomto směru se jeví být zcela v souladu s touto evropskou úmluvou, považuji za nezbytné, aby se Česká republika stala účastníkem této úmluvy také proto, že na základě účastenství na této úmluvě je možno předpokládat podstatně zjednodušenou komunikaci mezi Českou republikou a ostatními signatáři této úmluvy.

Říkal jsem, že jsou to dvě odlišné úmluvy, což je zřejmé i z toho, že ta druhá úmluva je úmluva o mezinárodním přístupu k soudům, tzv. Haagská úmluva z roku 1980, která je vlastně modernizací Haagské úmluvy z roku 1905 a z roku 1954. Jedná se tedy o úmluvu typicky multilaterální, která není spojována s institucí Rady Evropy, ani jiného nadnárodního orgánu a Československá republika byla účastníkem obou dvou těch úmluv, jak té úmluvy z roku 1905, tak potom té úmluvy z roku 1954 a je proto spravedlivé a logické, aby této modernizované úmluvy, která v podstatě má zaručit ve všech signatářských státech vyloučení jakékoli diskriminace cizince, pokud se zdržuje nebo pobývá na území signatářského státu k přístupu k tamním soudům jiným způsobem v jiném nebo omezenějším rozsahu, než který má obyvatel toho kterého státu. K zajištění těchto práv je potom touto úmluvou v každém signatářském státě označen adresový úřad, který má zprostředkovat těmto osobám přístup k příslušným soudním instancím nebo obstarávání příslušných dokladů. Protože se jedná v tomto stádiu o zajištění tedy přístup na úrovni administrativní, je zpravidla tím adresovým místem ministerstvo spravedlnosti toho kterého státu a tedy i v našem případě bude ministerstvo spravedlnosti příjemcem, řekl bych i expedientem žádostí, pokud si to někdo z těch účastníků vyžádá k poskytnutí přístupu k příslušnému soudu, přičemž podle této úmluvy jsou zaváděny jednotné tiskopisy, které jsou závazné pro účastníky této multilaterální úmluvy a které by měly i zjednodušit pohled příslušného soudního orgánu nebo státu na žádost nebo na meritum, o které v té věci jde. Já předpokládám, že poslanecká sněmovna vysloví souhlas s oběma těmito smlouvami a tím bude podstatnou měrou už téměř dovršen poměrně svého času stagnující proces přístupu České republiky k těmto mezinárodněprávním úpravám, kteréž to úpravy jednak skutečně mají zásadní význam pro realizaci individuelních práv nejen cizích občanů na území našeho státu, ale zejména i našich občanů na území jiných členských států jednotlivých těchto svazků a současně je to poměrně významně měřeno a hodnoceno jak na půdě Rady Evropy, tak i v Evropské komisi, do jaké míry se Česká republika je schopna vzhledem ke své vnitrostátní úpravě vypořádat s těmito závazky, které z těchto smluv vyplývají.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A ještě krátce k dalšímu bodu, kterým se vláda dnes též zabývala, a to je uskutečnění oficiální návštěvy ministryně zahraničních věcí Spojených států amerických Madeleine Albrightové. Návštěva se uskuteční ve dnech 5. až 8. března tohoto roku. Jedná se o druhou oficiální návštěvu paní Albrightové v České republice. Jak víte, první se uskutečnila v červenci roku 1997. Těžiště a historický význam této návštěvy spočívají v tom, že se uskuteční vlastně při příležitosti 150.výročí narození T. G. Masaryka, který, jak víte, se rozhodujícím způsobem zasloužil o budování úzkých a přátelských vztahů mezi oběma státy. Americká ministryně zahraničních věcí se v průběhu své návštěvy zúčastní odhalení sochy T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí, odhalení jeho památníku v Břeclavi a rovněž položení věnců na hrob T. G. Masaryka v Lánech. Co se týče jejího dalšího programu, bude jednat nejenom s ministrem zahraniční a místopředsedou vlády panem Kavanem, ale samozřejmě též i s prezidentem republiky panem Havlem a předsedou vlády panem Zemanem. Pokud jde o témata, tak mimo již zmíněného výročí narození T. G. Masaryka to bude i zhodnocení ročního působení České republiky v NATO, bezpečnostní situace zde ve středoevropském regionu, prohloubení vzájemných dvojstranných vztahů a také další rozvoj vzájemného dialogu mezi Spojenými státy a Českou republikou.

Tolik tedy k těm nejzajímavějším bodům dnešního zasedání vlády. Pokud budete mít dotazy k těm dalším, jako například ke kontrolním zprávám NKÚa podobně, jsme vám plně k dispozici.

Raupachová, televize Prima: Já bych se chtěla zeptat, proč bylo přerušeno jednání o zákonech o obecních daních a jaké připomínky ještě by do toho měly být zapracovány. Je to dotaz na pana ministra Mertlíka.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Jde o dvě připomínky. První, a to byl ten důvod přerušení, ta druhá připomínka byla drobná, byla připomínka pana ministra Kužvarta, která se týkala dílčí novely zákona o odpadech, který je součástí tohoto návrhu zákona v paragrafu 21. Paragraf 21 určitým způsobem upravoval, tak jak byl navržen, zákon o odpadech, a to v tom smyslu, že součástí obecních daní má být také daň z komunálního odpadu a je třeba tam vytvořit určitou vazbu. Jde asi o dvou nebo třířádkový paragraf, ke kterému pan ministr Kužvart na místě přinesl určité rozšiřující ustanovení rovněž technického charakteru, které nebyla takto narychlo vláda schopna projednat. A protože nehrozil problém nějakého zdržení nebo zpoždění tím jednotýdenním odkladem, tak jsme se rozhodli tento bod přerušit. Pan ministr Kužvart spolu s panem místopředsedou vlády Rychetským zpracují k tomu legislativně technické stanovisko. A pokud bude v pořádku doplňkový návrh toho jednoho paragrafu, tak to bude projednáno příští týden. Obdobnou technickou námitku tam vznesl pan místopředseda Špidla. Jde o formulaci, která definuje určité výjimky pro držitele jedné z kategorií průkazů pro zdravotně postižené. Jde o zcela nepatrnou změnu.

Mrzena, televize Prima: Já bych měl otázku taky na pana Mertlíka respektive dvě otázky. První z nich se týká zprávy NKÚ. Tam se ukázaly určité nedostatky v hospodaření právě ve vašem resortu, pane ministře. Tak jsem se chtěl zeptat, jaký závěr z té zprávy vyvodíte. A druhá otázka by směřovala mimo bod jednání a týká se družstevních záložen respektive šéfa úřadu pro dohled nad záložnami. V poslední době se množí informace o nucených správcích, které prošetřuje policie. Jestli se neuvažuje o jeho odvolání, případně jestli nepochybil. Děkuji.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tak já začnu tou druhou odpovědí, protože pro mě je jednodušší. O žádném odvolání předsedy úřadu neuvažuji. Dostal jsem podrobné informace o situaci, která kolem nucených správců existuje. Jsou v podstatě dva typy případů, jednak roste počet nucených správců, kteří odstoupili nikoli proto, že by byly pochyby o výkonu jejich činnosti, ale spíš proto, že jsou objektem velmi drastického napadání ze strany některých lidí, kteří se pohybují kolem družstevních záložen. Jde o hrozby fyzickým násilím a podobně. Čili to je hlavní problém, který je dnes kolem nucených správců. Jinak co se týče informací o tom, že někteří správci pochybili, já vím o dvou. V jednom případě jde o situaci nuceného správce, který podepsal prohlášení, kde mimo jiné uvedl, že proti němu není vedeno žádné trestní stíhání. Opak byl pravdou, on se poté přiznal, že vědomě lhal. Byl samozřejmě odvolán okamžitě z funkce poté, co se to objevilo. V druhém případě šlo o sérii útoků v novinách proti jinému správci. Ten věrohodně prokázal, že se ta obvinění nezakládají na pravdě. Čili to je asi vše, co k tomu mohu říci. Můj náměstek pan Hejnák a příslušný odbor ministerstva je s panem Vrzalem takřka v každodenním kontaktu a celou řadu těch informací, které přicházejí na ministerstvo, samozřejmě velmi pečlivě analyzujeme. Nucení správci jsou vybíráni z nabídek, které existují. Zpravidla jde o osoby, které jsou zapsány jako likvidátoři nebo správci konkurzní podstaty u soudů. Čili jsou prověřováni způsobem, který je v takových případech obvyklý, a to velmi zodpovědně.

Za druhé, co se týče mého resortu, máte zřejmě na mysli Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu týkající se hospodaření s investičním majetkem, který jsem předkládal já. Kritizováno je tady i několik resortů, ale nejde o žádné významné prohřešky. Konkrétně jde o závěr z akce č. 93/13 hospodaření s nemovitým majetkem státu, k němuž mají právo hospodaření ústřední orgány státní správy. Ten materiál jsem vláda předkládal já. Vedle ministerstva financí šlo ještě o ministerstvo kultury, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo zdravotnictví. Trvám na tom, že nešlo o žádná závažná zjištění. Opatření k němu byla již přijata a bylo prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu s uspokojením konstatováno, že takováto opatření byla přijata. Nejde o nic dramatického. Především největší problém, který tady byl, byl v resortu ministerstva kultury a týkal se operativní evidence nemovitých památek. Čili nikoli toho, zda se dobře nebo špatně účtuje - to byly určité prohřešky ve všech těch resortech, ale nebyly významné a byly odstraněny - ale o tom, že neexistuje odpovídající metodika pro evidenci těchto památek. Tady vláda přijala usnesení, kterým pověřila mě a pana ministra kultury zpracovat k tomu příslušný výstup tak, aby toto mohlo být odstraněno.

Jan Němec, Česká televize: Měl bych otázku také na pana vicepremiéra Mertlíka, a sice na ta opatření ke zlepšení výběru daňových nedoplatků. Chtěl jsem se zeptat, jaká konkrétní opatření by to tedy měla být a zda se už teď dá vyčíslit jaký by měla mít efekt.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Šlo o materiál, který byl předložen na základě usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z 10.listopadu 1999. Šlo o usnesení poslanecké sněmovny č. 595, která požadovala, aby vláda schválila a reportovala sněmovně opatření ke snížení daňových nedoplatků. Ten materiál, tak jak byl vládou schválen a bude samozřejmě předložen poslanecké sněmovně, v podstatě obsahuje jednak analýzu situace v oblasti daňových nedoplatků, jednak výčet určitých opatření, která byla v poslední době přijata nebo jsou přijímána a jsou jak legislativního, tak nelegislativního typu. Jde jednak o opatření v oblasti daňové správy, kde zákon č. 531 z roku 1990 o územních finančních orgánech byl v poslední době novelizován způsoben, který by měl jaksi významně zlepšit kvalitu daňové správy. Ve stavu zajištění činnosti došlo k tomu, že daňová správa se přiblížila k hranici kapacitních možností, zejména z hlediska personálních zdrojů. Tady budou třeba další finančních opatření, která připravujeme momentálně také ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí. Jde o určité příplatky pro daňové úředníky.

Vedle toho se připravují další kroky v oblasti reformy daňové správy. Zde jde především o sjednocení stávající celní správy a orgánu daňové správy. Existuje představa ministerstva financí, která by do léta tohoto roku měla nabýt podobu věcného záměru zákona, kterým by se vytvořil sjednocený úřad pro správu daní, který by stávající celní službu a daňovou službu sloučil do takové podoby, v jaké existuje ve většině evropských zemí a můžeme říct ve většině zemí světa, kdy celníci a finanční úředníci mají samostatné úřady na té nejnižší výkonné úrovni, ale na vyšší úrovni už jde o propojený sloučený orgán. Proto, aby toto mohlo být uskutečněno, je třeba vytvořit předpoklad v podobě zákona o státní službě. Jedním z důvodů, proč toto není možné u nás v součastnosti je to, že celníci jsou ozbrojený sbor, který není v pracovním poměru, ale služebním poměru podle příslušného zákona, podobně jako policie, armáda a podobně, zatímco pracovníci finančních úřadů jsou zaměstnanci v pracovním poměru. Předpokladem pro to, aby mohlo dojít k propojení příslušných orgánů je, aby ti zaměstnanci měli stejný status a to by jim měl zajistit připravovaný zákon o státní službě, který bude rozlišovat civilní státní službu, kam by spadali pracovníci finančních úřadů a kam by spadali celníci. Čili výsledek by měl být, že pracovník je buď celníkem, nebo "daňařem". V civilní státní službě by to nemělo mít žádný vliv na jeho postupové kariérní možnosti a podobně. Tyto předpoklady musí být proto samozřejmě splněny.

V zákoně o správě daní a poplatků byla navržena celá řada nových institutů jako je plátcova pokladna, legislativních zpřesnění určitých pojmů, osoby účastněné na daňovém řízení, ustanovení zástupce a podobně. Jde asi o čtyři stránky, nebudu to tady předčítat, konkrétních věcí, které jsou obsaženy v návrzích zákonů, které buď zcela nedávno prošly legislativním procesem nebo jsou dosud v různých stupních, například na úrovni věcných záměrů zákonů nebo už materiálů, které jsou v připomínkovém řízení. Já bych nicméně dodal ještě jednu věc. Ten materiál, tak jak je předložen, navazuje v té analytické části na podobný materiál, který schválila vláda asi před čtrnácti dny nebo třemi týdny. A tam uložila ministru financí a podobně pro oblast sociálního pojistného ministru práce a sociálních věcí do června tohoto roku přijít s další sadou věcných záměrů a opatření, která by navazovala na to, co je v tomto materiálu, který byl dnes předložen a bude zaslán poslanecké sněmovně. Čili předpokládáme, že další a navazující balík takových opatření bude předložen do léta tohoto roku.

Jan Němec, Česká televize: Chtěl bych doplnit ještě tu druhou část otázky, zda už teď máte jasněji v tom, o kolik by se měla zlepšit ta daňová výtěžnost. Děkuji.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tak to si netroufám kvantifikovat zcela přesně. Na základě těch opatření, která tady máme a jsou již dnes realizována v určitém stupni, jako je například ten dávno schválený zákon o správě daní, tak se domníváme, že zejména výběr daně z přidané hodnoty a spotřebních daní by se měl významným způsobem zkvalitnit především z hlediska tzv. řetězců vratek daní, které existují a kde část výběru nebyla v minulosti úspěšná. Jde o legislativně technické věci, které byly schváleny zčásti poslaneckou sněmovnou. Druhé části budou v novele dalšího zákona, který bude v dohledné době schvalován v poslanecké sněmovně a zejména v průběhu příštího kalendářního roku by měly být v praxi znát. O jaký řád půjde, je jaksi obtížné odhadnout. Řekněme, že by to mohlo přispět k výnosu do řádu několika desítek miliónů korun. Ale to jsou skutečně spekulativní odhady.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych měl dva dotazy také na pana ministra financí. Vrátil bych se ještě k té Vagónce Studénka. Jaký podíl vlastně odkoupí Konsolidační banka a jak ta transakce bude vypadat? Vy jste se vyjádřil v miliónech korun a bylo to velmi rychle z toho usnesení. To je jedna věc. A druhá věc se týká dalšího podniku, to předkládal pan ministr Grégr, vstup strategického partnera do ČKD Dopravní systémy - materiál pro informaci. Co je nového v tomto směru?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tak co se týče toho podílu, to se obávám, že k tomu nebudu schopen odpovědi. Ale ta celá operace bude následující: v současné době má ČKD holding 45,2 % akcií a je dominantním kontrolorem firmy ČKD Vagónka Studénka. Na základě navýšení a kapitalizace jmění, které bude v zápětí prodáno Konsolidační bankou firmě Thrall Car, tam nabude majority tato firma, která zároveň odkoupí podíl od ČKD Holding. Čili stane se tam majoritním vlastníkem, a to vysoce nad 50 %. Jaké to bude přesné číslo vám nejsem schopen říci, ale je to poslední krok řízeného procesu převzetí kontroly nad touto společností od jednoho soukromého subjektu, kterým je ČKD Holding, druhému, kterým bude americká společnost Thrall Car. Stát tam bude vystupovat po velmi krátkou dobu jako zprostředkovatel. Čili není účelem státu, aby držel akcie, ale pouze aby umožnil nabytí majority touto americkou firmou, od které očekáváme, že rozvine výrobu nákladních vagónů.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Byl připraven určitý scénář jak přeprivatizovat nebo reprivatizovat ČKD Dopravní systémy. Řekl bych, když se chystal další tah na šachovnici, tak zcela překvapivě byl vyhlášen konkurz. Takže se to vlastně dostalo do zcela nové polohy. Já jsem v pátek jednal s nejvyššími představiteli Siemense v čele s prezidentem společnosti a dohodli jsme určitý postup. Okamžitě začne pracovat skupina, která by zpracovala určitý scénář. To znamená jednak zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, jednak zástupci Siemense, věřitelský výbor, správce konkurzní podstaty, zástupci ministerstva financí a měli bychom najít bezrozporový scénář, který bychom se potom společnými silami snažili realizovat. Přes vyhlášený konkurz nejvyšší vedení Siemensu potvrdilo další zájem o převzetí ČKD Dopravní systémy s tím, že mají zájem, aby se pokračovalo v zakázkové náplni, která se týká především tramvají, vagónů metra a samozřejmě i převzetí výroby lokomotiv s tím, že se tam jeví lukrativní nebo potencionální zakázky nejenom těch deseti lokomotiv pro Vietnam, ale v případě úspěchu této zakázky dalších dvacet až třicet lokomotiv. Čili je to scénář, který má být asi zhruba během čtrnácti dnů vyřešen a z toho by měly potom plynout další kroky, jak už jsem o tom hovořil. To znamená, kde bude muset dojít ke shodě jednak mezi věřitelským výborem, kde do věřitelského výboru samozřejmě jako jeden z hlavních činitelů spadá Konsolidační banka, dále Komerční banka a samozřejmě správce konkurzní podstaty. Takže tyto věci byly potvrzeny, že zájem Siemensu dále přetrvává a musíme řešit převzetí ČKD Dopravní systémy strategickým partnerem ve zcela nových podmínkách a za zcela nového scénáře.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já bych to ještě doplnil. Celý ten scénář postupného převzetí majority firmou Thrall Car je poměrně složitý, má asi šest kroků, které se týkají splacení určitých pohledávek a podobně a vypořádání vztahů mezi současnými vlastníky a věřiteli. Nicméně výsledná struktura akcionářská v té společnosti by měla být taková, že 5,9 % zůstane drobným akcionářům, kteří se toho procesu bezprostředně nebudou účastnit a vše ostatní by měla mít firma Thrall Car, tj. 94,1 % základního jmění. Z toho jí samozřejmě nabude povinnost vykoupit ty drobné akcionáře pokud o to budou mít zájem.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Dobrý den. Já bych měl tři otázky, nejdříve jednu společnou na pana Mertlíka a pana Motejla. Vy jste hovořili o návštěvě paní Albrightové. Jaký je váš názor na to, že pan prezident by ji rád viděl jako nástupkyni ve své funkci? Potom druhou otázku na pana Mertlíka. Romové v západních Čechách připravují petici, ve které žádají, aby jim vláda nebo ministerstvo financí přispěly na odchod do zahraničí z důvodu, že tady nemohou žít. Jak na to budete reagovat? A třetí otázka k panu Kollertovi. Pan premiér před časem prohlásil, že odchodné by panu Kollertovi nevyplatil, ať se o to soudí atd. Vy jste měl podobný názor. Jak se díváte na to, že dozorčí rada dneska prohlásila, že mu to vyplatí?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já začnu tím posledním, což je asi jediné, co mně přísluší. Dozorčí rada je suverénní orgánem v tomto smyslu, ta je zodpovědna, a to vlastníkovi majoritnímu, což je v tomto případě Fond národního majetku a zprostředkovaně přes něj tedy vláda a poslanecká sněmovna za fungování této banky. Čili asi rozhodující je stanovisko dozorčí rady, které já blíže zatím neznám a nemohu ho podrobně komentovat. Co se týče Romů v západních Čechách, rovněž nevím o co jde, ale připadá mi velmi zvláštní podobný typ dotací, muselo by jít o konkrétní projekt, který byl přihlášen a realizován systémem rozdělování prostředků ve státní správě. Víc se o tom, než takto velmi obecně, říci nedá.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud jde o volbu příštího prezidenta, tak víte, že pan prezident bude ve svém úřadě nejméně do únoru roku 2003, paní Albrightová je ministryní zahraničí Spojených států, čili tato otázka není aktuální. Počkejme si do roku 2003 a pak se bude volit nový prezident.

Kopecký, Zemské noviny: Ještě k tomu zákonu o obecných daní, byť byl přerušen. Tam se mimo jiné počítá s daní z odpadu, ovšem minulý týden poslanecká sněmovna přehlasovala prezidenta i senát o novelu zákona o odpadech. Čili zajímalo by mě, není to náhodou trochu v kolizi s tím schváleným zákonem a jestli půjde o nepřímou novelu zákona o odpadech, pokud tato daň tam zůstane zachována? A druhá věc, když vám sněmovna poprvé vrátila tento zákon, tak opoziční poslanci tvrdili, že jedna výhrada je, že se vlastně zvýší daňové zatížení občanů. A mezi tím jste podepsali dodatky k opoziční smlouvě s ODS a tam se praví něco o tom, že se nebude zvyšovat celková daňová zátěž. Čili jestli se neobáváte, že z těchto důvodů vám tento návrh, až se dostane do parlamentu, nemůže projít?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Co se týče první otázky, jedním z důvodů, proč bylo jednání přerušeno, je právě to, že je třeba reagovat na aktuální tvar toho zákona o odpadech, protože ta původní varianta, která tam byla - toho můstku mezi tímto zákonem, který má pasáž o dani z komunálního odpadu a zákonem o odpadu - se týkala předchozího znění. Čili to je třeba dopracovat. Myslím si, že to v principu v rozporu není a je to zvládnutelné tak, aby to bylo legislativně čisté a aby daň mohla začít fungovat a nahradit příslušné poplatky, které existují dnes, tedy podle schváleného tvaru toho zákona.

Co se týče daňového zatížení, tak podle odhadu ministerstva financí by se tímto návrhem zákona mělo daňové zatížení zvýšit zhruba o 2 miliardy korun, zároveň je v připomínkovém řízení vlády série čtyřech dalších daňových zákonů, z nichž některé, například konkrétně daň z příjmů, předpokládají opačné pohyby, tj. zavedení určitých dalších titulů, které by vedly k snížení daňových výnosů z titulů těchto konkrétních daní. Čili myslím si, že poslanecká sněmovna by měla posuzovat daňové novely v určitém komplexu z hlediska nikoli toho, jak jsou předloženy, ale kdy budou účinné a v tomto smyslu si myslím, že tento návrh, který tady je a nebo bude příští týden znovu na stole vlády, vytváří předpoklady pro to, aby mohl být dobře kompenzován určitými jinými daňovými úpravami.

Miler, Bloomberg News: Já jsem se chtěl ještě vrátit k té transakci, při které ČKD Vagónka Studénka nabude nového vlastníka. Tam padlo číslo 83,6 miliónů korun. Není mi úplně jasné, jestli to je ta částka, kterou Thrall Car zaplatí za tu transakci. To je první otázka. A druhá otázka je otázka na Českomoravskou rozvojovou záruční banku. Kolik vláda nebo stát zaplatí za nabytí majoritního podílu v této bance?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Co se týče druhé otázky, tam by mělo jít o částku, která zhruba odpovídá částce 235 miliónů korun s tím, že v letošním roce by mělo jít o částku pod 50 miliónů korun. Jde o rozklad na čtyři roky, tak jak jsem říkal. Co se týče toho Thrallu, je to součást té transakce. Vedle toho Thrall zaplatí různé závazky, které má vůči Konsolidační bance a některým jiným státním subjektům. Vedle toho bude v rámci možností ministerstva financí samozřejmě odpouštět určité příslušenství daní a podobně. Čili jde o poměrně složitou operaci, asi nemá smysl to tady teď přeříkávat. Počkejte si na text usnesení vlády, který je asi dvoustránkový. Thrall zaplatí bezprostředně za zkapitalizovanou majetkovou účast Konsolidační banky Praha, ale bude platit i určité další ceny či částky jednotlivým stávajícím či přechodným vlastníkům. Doporučují skutečně spojit se s panem Vackem, coby mluvčím ministerstva financí. Ten materiál není důvěrný, čili není problém se s ním důkladně seznámit.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže vidím, že jsme vyčerpali vaši zvědavost, děkuji vám za pozornost a přeji hezký večer.