Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 28. dubna 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Vláda na svém dnešním řádném zasedání měla celkem 28 bodů, projednali jsme je všechny. Začneme těmi nejdůležitějšími, a to byl návrh ústavního zákona o bezpečnosti České republiky a návrh zákona o cizích ozbrojených silách na území České republiky. K tomu vám více řekne místopředseda vlády Pavel Rychetský.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Vláda dnes schválila návrh ústavního zákona, kterým se mění ústava ČR a ústavní zákon o bezpečnosti ČR a to jednomyslně ve znění stanoviska Legislativní rady vlády ČR, jak jej doporučila před týdnem legislativní rada vládě. Jde o zásadní ústavní změnu v ústavních poměrech České republiky, která má zhruba tři body:

Za prvé se činí posun ČR mezi civilizované země v tom, že ústava explicitně vyjádří, bude-li tato změna přijata přednost mezinárodního práva před právem vnitrostátním, jsme patrně poslední evropskou zemí, z demokratických zemí, která ještě nemá tuto skutečnost v ústavě vyjádřenou. To znamená, zatímco dosavadní ústavní úprava říká, že mají přednost pouze mezinárodní smlouvy o lidských právech a svobodách před vnitrostátními zákony, po přijetí této změny se předpokládá, že by všechny mezinárodní smlouvy, které parlament ratifikuje a které budou vyhlášeny, pokud k jejich provedení nebude potřeba zákona by se staly součástí právního řádu, byly bezprostředně závazné a měly přednost před zákonem.

Druhá změna se týká pasáže v ústavě o vysílání českých ozbrojených sil mimo území ČR, o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR a dále tranzit nebo přelet ozbrojených sil jiných států přes území ČR.V návrhu, který vláda předloží zítra dopoledne předsedovi Poslanecké sněmovny se předpokládá, že by parlament zásadně, to znamená, že obě komory parlamentu by vyslovovaly souhlas jak s vysíláním našich ozbrojených sil, tak s přijímáním cizích ozbrojených sil na našem území. Vláda by mohla výjimečně rozhodovat ve dvou skupinách případů. První skupinou jsou případy, které nesnesou odkladu, kdy není možné svolávat parlament, kdy je ČR vázána Washingtonskou smlouvou, například v povinnosti k účasti na kolektivní obraně před napadení jednoho z členských států Severoatlantické aliance, dále v případech účasti na mírových operací organizovaných Organizací spojených národů nebo v případech přírodních nebo průmyslových katastrof, havárií, kde též není možné čekat na souhlas parlamentu. Vláda by měla mít možnost toto rozhodování i v případech naopak zcela bagatelních, kdy by bylo vskutku zbytečné obtěžovat parlament a to je účast na plánovaných spojeneckých vojenských cvičeních. V ústavě se poprvé objeví i pojem tranzit, to jest přelet a nebo průjezd přes české území. Předpokládá se, že o tom by rozhodoval parlament vždy, kdyby šlo o přelet nebo průjezd cizích ozbrojených sil, zatímco vláda byla vyslovovala souhlas s přeletem nebo průjezdem spojeneckých ozbrojených sil, to znamená ozbrojených sil členských států Severoatlantické aliance.

Třetí rozsáhlejší změna navrhovaná v tomto návrhu ústavního zákona se týká jednak závazků ČR vyplývajících z Asociační dohody o přidružení k Evropské unii, kde se navrhuje, aby vláda měla možnost za účelem splnění závazků z Asociační dohody ke sbližování českého práva s právem komunitárním, právo vydávat nařízení vlády z moci zákona. Vláda dnes přijala takovou koncepci, že takové nařízení vlády z moci zákona by byla povinna neprodleně předložit oběma komorám parlamentu. Kdyby žádná z komor parlamentu do 30 dnů od toho předložení nevyslovila nesouhlas s takovým nařízením vlády, publikovalo by se a bylo by závazné, kdyby naopak některá z komor vyslovila nesouhlas s tímto nařízením vlády, pak by se muselo projednat v parlamentu jako běžný návrh zákona.

Další změna, kterou navrhujeme, pokud se týče současného ústavního pořádku je rozšíření pravomocí ústavního soudu ČR o předběžnou kontrolu ústavnosti mezinárodních smluv ke kterým by ČR přistupovala a to tak, aby v průběhu ratifikačního procesu mohl parlament nebo prezident, ten završuje ratifikační proces, požádat ústavní soud, aby posoudil, zda taková mezinárodní smlouva, která by po svém přijetí byla nadčleněna našim zákonům, zda neodporuje našemu ústavnímu pořádku nebo ustanovením o lidských právech a svobodách. Potu dobu by se musel přerušit ratifikační proces. Pokud by ústavní soud vyslovil svým nálezem, že je zde nesoulad mezi tou smlouvou a naším ústavním pořádkem, náš návrh změny ústavy předpokládá, že by ji nebylo možno ratifikovat pokud by ten nesoulad nebyl odstraněn, například změnou ústavy. To je model, který mají prakticky všechny evropské země. Například Španělsko kvůli Maastrichtu muselo na základě rozhodnutí svého ústavního soudu změnit ústavu a umožnit volební právo nikoli na principu státního občanství, nýbrž na principu trvalého bydliště, v případě voleb do /Nesrozumitelné/. Já si myslím, že to lze považovat za dostatečnou vstupní informaci a když bude potřeba odpovědět jakékoli dotazy.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, vláda se dnes též zabývala návrhem dvou zákonů, které se týkaly sankcí vůči Libyi a též Jugoslávii. K tomu více ministr zahraničí pan Kavan.

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Vážené dámy a pánové. Nejdříve jsme se zabývali pozastavením opatření ve vztahu k Libyi, protože 5. dubna letošního roku byly pozastaveny Radou bezpečnosti OSN sankce vůči Libyi, které byly přijaty v souvislosti s bombovým útokem na letadlo USA, ke kterému došlo nad skotským městem Lockerbee v roce 1988. Stalo se tak poté, co Libye vydala ty dvě osoby podezřelé ze spáchání tohoto zločinu za účelem soudního procesu, který se uskuteční v Haagu. Protože nejde jen o tyto sankce, ale i o některé další, kde stále není naprostá jistota, že Libye dostojí svým závazkům, proto se vláda rozhodla tyto sankce pozastavit s tím, že pokud by Rada bezpečnosti OSN reagovala na neplnění dalších činností, které z toho vyplývají, tak bude možné k těm sankcím vrátit a opětovně je zavést.

V této souvislosti a to platí i pro /Nesrozumitelné/ záležitost, týkající se sankcí vůči Jugoslávii, se vláda opětovně zabývala nepružností současného legislativního systému. Jsme vlastně jedna z mála zemí, teď by mě mohl doplnit pan místopředseda Rychetský, já se domnívám, že snad jediná, která má legislativní systém, který nám neumožňuje pružně reagovat na sankce a protisankce nařízené Evropskou unií nebo Radou bezpečnosti OSN, kdy se naopak očekává reakce v několika dnech. Současný legislativní systém nám umožňuje pružnou reakci v období asi 8 měsíců. Z tohoto důvodu již před časem bylo uloženo mě jako ministru zahraničí, abych ve spolupráci s ministrem spravedlnosti nejpozději do 30. června připravil zákon, který by umožňoval pružnou reakci vlády na tyto sankce, jinak bychom nemohli dostát mezinárodním závazkům. Vláda proto schválila, sankce budou pozastaveny proti Libyi a potom se urychleně jako poslední bod, zvláštní bod, který jsem navrhl zařadit do programu dnes ráno zabývala návrhem zákona o opatřeních ve vztahu k Svazové republice Jugoslávii.

Tady vycházíme z faktu, že 23. dubna Rada Evropské unie přijala společný postoj o zákazu prodeje a dodávek ropných produktů do Svazové republiky Jugoslávie a další soubor sankcí Rada Evropské unie přijala na svém zasedání v Lucemburku 26. dubna letošního roku a se vší pravděpodobností nás Evropská unie vyzve, abychom se připojili k těmto dalším sankcím, které se mimo jiné týkají zákazu cest pro prezidenta Miloševiče, ministry a další vyšší úředníky do Svazové republiky Jugoslávie, je zákaz vydání víz všech typů na území členských států Evropské unie, rozšíření rozsahu zmrazení fondu finančních prostředků a tak dále, zákaz poskytování finanční podpory pro export soukromým sektorem, rozšíření zákazu investic, rozšíření zákazu exportu zařízení sloužících k vnitrostátním represím tak, aby se vztahoval i na zbožní služby technologie a zařízení pro účely obnovy či opravy objektů zničených při leteckých úderech, souhrnný zákaz letů mezi Evropskou unií a Svazovou republikou Jugoslávie a tak dále. I tato opatření znovu podtrhla nutnost toho obecného zákona a nutnost vlády na tyto situace reagovat pružně. Vláda tento zákon schválila, je to ovšem z mého hlediska de facto provizórium, které bychom měli vyřešit obecnějším zákonem. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. K tomu bodu Jugoslávie ještě jednu informaci. Vláda dnes též schválila poskytnutí další humanitární pomoci Albánii a to 3 kusů převozných dezinfekčních přístrojů pro vybavení uprchlických táborů v Albánii. Celková hodnota těchto přístrojů činí 800 tisíc korun.

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Já bych měl ještě jednu poznámku. My jsme se tím samozřejmě zabývali na Washingtonském summitu, kterého jsem se účastnil a kde jsem se nepřímo už připojil k tomu zákazu ropných produktu, jež samozřejmě bylo vázáno na schválení vládou dnes, protože pokud by se podařilo zastavit přísun paliva pro Miloševičovy tanky a tímto způsobem tu represi v Kosovu zastavit, je to způsob který má proti bombardování značné výhody. Jsme si tedy vědomi, že samozřejmě vedlejším dopadem bude i dopad na občany Svazové republiky Jugoslávie a na Černou horu a vláda Řecka se zmínila i o problémech, které by mohly plynout svobodný průplav jejich lodí Jaderským mořem. Ale i tak, jak se tím zabýval Washingtonský summit, respektive ministři obrany členských států aliance, z toho výsledného kompromisu je najevo, že Řecku a ostatním zemím se umožní nerušený průplav a problémy Černé hory se vezmou v úvahu. I to byl další důvod proč vláda tento zákon schválila. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Protože oba ministři jsou zároveň senátory, musí za chvíli do Senátu na hlasování, čili navrhuji, abychom udělali diskusi a otázky k těmto dvěma bodům a potom, až odejdou, budou pokračovat s dalšími body. Takže jako první byl pan Heřmánek.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych se zeptal ještě pana místopředsedy Rychetského k těm ústavním změnám na dvě věci. Jak časově je omezeno to rozhodnutí vlády jak pro ten pobyt, tak pro vyslání vojsk? To je jedna záležitost a úplně na začátku, kdy jste poprvé prezentoval ten návrh ústavních změn někdy před měsícem, tak jste se zmínil i jakémsi omezení suverenity nebo respektive o tom, že se z ústavy vypustí, že je Česká republika je suverénním státem. To vyvolalo řadu dohadů a protestů, tak zda-li to tam je a nebo není. A ještě k těm sankcím proti Jugoslávii, uvažujete tedy o stavu legislativní nouze, že by tento zákon parlament schválil urychleně? Děkuji.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já začnu tou prostřední otázkou, nikdy v žádném ani v pracovním návrhu na změnu ústavy se nepočítalo s vypuštěním z článku 1 ústavy věty, že Česká republika je svrchovaný demokratický právní stát. Já jsem při těch informacích o přípravě na změnu ústavy hovořil o tom, že se mohou takové návrhy objevit, legislativní rada jednoznačně dospěla k závěru, že má-li být v ústavě již konečně zakotvena ta možnost vstupu do EU přenosem části svrchovanosti, ať už v oblasti moci zákonodárné, soudní nebo výkonné na společné orgány EU, naopak musí zůstat v Ústavě České republiky pasáž o tom, že Česká republika je svrchovaný stát, neboť jenom svrchovaný stát může přenášet část své suverenity na nadnárodní organizace.

Pokud se týče návrhu na to, aby ve výjimečných případech, o kterých jsem hovořil, mohla Česká republika vyslovovat souhlas s vysláním českých ozbrojených sil mimo území a nebo s přijetím cizích, ale spojeneckých upozorňuji, jiných ne, ozbrojených sil na naše území v případě kolektivní obrany proti napadení a podobně, ve vládním návrhu dnes přijatém, což předpokládá, že tak vláda může rozhodnout na dobu 60 dnů, neprodleně o svém rozhodnutí informuje parlament a parlament by pak tu dobu na žádost vlády prodlužoval. Navíc, pokud se týče vyslání českých ozbrojených sil v případě kolektivního obrany.....napadení některých z členských států mimo území České republiky, vládní návrh předpokládá, že vlády by mohla takto vysílat pouze parlamentem předem vyčleněné jednotky České armády, nikoli tedy jakékoli, ale ty, které budou v rámci NATO předem k tomuto úkolu určeny a budou vyčleněny parlamentem.

Co se týče Jugoslávie, bohužel platný jednací řád poslanecké sněmovny neumožňuje vyhlašovat stav legislativní nouze v jiných případech, než když je ohrožena bezpečnost státu nebo ekonomické zájmy a stabilita našeho státu, takže usnesení vlády, pokud se týče návrhu zákona o sankcích vůči Jugoslávii, obsahuje žádost poslanecké sněmovně o urychlené projednání, tj. o zkrácení lhůt, ale nikoli o vyhlášení stavu legislativní nouze.

Jan Němec, Česká televize: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat pana vicepremiéra Rychetského ohledně těch ústavních změn na ten institut, že by vláda přijímala vládní nařízení s charakterem zákona. Jak je tento institut v Evropě obvyklý? Děkuji.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Tak musím říci, že Česká republika má před sebou, bez nadsázky mohu říci, gigantický úkol implementovat v této fázi, kdy se sbližuje teprve prvních 24 oblastí 750 norem evropského práva. Tato první část představuje 80 000 stran směrnic evropského práva. Ta druhá část bude doufejme o něco menší, ale je to zhruba stejný rozsah, co by mělo být do toho roku 2002. Členské země EU takový úkol před sebou vůbec nemají, protože jsou povinny implementovat jenom nově přijaté směrnice a přesto i ty členské země mají systém, že se to vždy činí pod zákonnými normami a ve všech případech tam je nějaké forma součinnosti parlamentu, buďto předběžná nebo následná v té podobě, že třeba v Itálii a ve Španělsku je model, že vláda jednou za rok informuje parlament o všech těch přijatých nařízení z mocí zákona, ve Francii se tomu říká " dekret zákon ", vládní dekret, upozorňuji ovšem, že ve Francii má vláda tuto kompetenci nejenom ve stavu k EU, ale má ji obecnou ve všech směrech. Takže jsme se tady inspirovali tím, jak to je právě v ostatních členských státech EU.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Já bych se chtěl zeptat pana Rychetského, pana Kavana ještě k tomu sporu mezi vládou a prezidentem kvůli vyslání vojsk do té pozemní operace, případné. Zda jste o tom dneska na vládě mluvili, i třeba neoficiálně. A pana Kavana, zda jste hovořil s panem prezidentem o těch jeho výrocích telefonicky nebo jste se nějak s ním spojili?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já budu velmi stručný. Před odjezdem delegace vedené panem prezidentem Havlem do Washingtonu na slavnostní summit NATO, zasedala Bezpečnostní rada státu, pan prezident na ní byl pozván. Zasedala, jak dobře víte, za přítomnosti předsedů obou komor parlamentu. Jedním z hlavních důvodů zasedání této Bezpečnostní rady bylo zajištění společného, jednotného stanoviska všech ústavních orgánů České republiky. Na tomto zasedání se jednoznačně konstatovalo, že Česká republika nepředpokládá vyslání svých ozbrojených sil do pozemní vojenské akce proti území Svazu republiky Jugoslávie bez mandátu OSN a nebo bez souhlasu Jugoslávských svazových orgánů.

Proti těmto závěrům Bezpečnostní rady pan prezident Havel nevznesl naprosto žádnou námitku na zasedání Bezpečnostní rady státu a musím říci, že nás poněkud překvapuje, když při zahájení summitu v podstatě vystupoval shodně s těmito závěry, o tom jistě by mohl podrobněji hovořit pan ministr zahraničí a po skončení summitu, tuším pro televize CNN, zaujal náhle opačné stanovisko. Já mohu dodat jedinou věc, podle našeho ústavního pořádku je prezident součástí moci výkonné, není ústavně odpovědný, za jeho činy odpovídá vláda. Přitom musím říci, že vláda nikdy usnesení o tom, zda vyšle, či nevyšle svá vojska do ozbrojené pozemní akce proti Jugoslávii žádné nepřijala. Také nikdy jsme nic takového nevyslovili.

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Já bych chtěl doplnit pana místopředsedu vlády. Velmi stručně. Zasedání Bezpečnostní rady státu, o níž pan Rychetský hovořil, jsem se sám zúčastnil. Mohu potvrdit, že tam explicitně bylo řečeno, že vláda České republiky nemíní vyslat bojové jednotky Armády České republiky do této formy konfliktu. To znamená, akce, v níž by se účastnily pozemní vojska vlád členských státu aliance na jedné straně, armáda Svazové republiky Jugoslávie na straně druhé.

To znamená, že by armády NATO vstoupily do nepřátelského prostředí bez mandátu OSN, bez souhlasu vlády, tak, že by došlo v podstatě ke klasické válce na území Svazové republiky Jugoslávie. A to jsou prosím podmínky, které sám osobně považuji za v této chvíli dosti nepravděpodobné, že k nim dojde. Jde tedy v podstatě o úvahu o tom, co se ani stát nemusí, a úvahu, kterou s Vládou České republiky sdílí řada dalších vlád členských zemí aliance, jak jsem si ověřil v rozhovorech s několika ministry zahraničních věcí. Washingtonský summit, jak víte, o této alternativě vůbec nejednal, protože aliance je přesvědčena, že pokračování v současné strategii bude úspěšné, a že nebude nutné přistoupit k této akci.

Já jsem ve svém projevu na zasedání ministrů zahraničních věcí aliance navíc dodal, že samozřejmě vláda je připravena, velmi ochotna poskytnout jednotky Armády České republiky pro účast těch mírových sborech mezinárodních vojenských jednotkách, které by po podepsání politické dohody dohlížely na její plnění na území Kosova a v tom se mnou pan prezident Havel souhlasil, on sám tuto myšlenku několikrát opakoval. Navíc jsem dodal, že jsem za sebe přesvědčen, že by se vláda vážně zabývala potřebou, pokud bychom byli požádání aliancí, potřebou nějakou dílčí vojenskou operací pomoci kosovským uprchlíkům, kteří jsou stále na území Kosova a potřebují se dostat k základním potravinám nebo k základním zdravotnickým potřebám, k lékům a podobně. Pouze jsem vyloučil tu poslední alternativu. A nejenom, že jsem s panem prezidentem několikrát hovořil a vystoupili jsme spolu na stejné tiskové konferenci po skončení summitu. Všude tam panovala základní shodě mezi tím, co jsem říkal já, říkal pan prezident.

O to více mě překvapila jeho reakce poté, co vlastně opustil Washington a mrzí mě, že pokud tento názor měl, tak ho nevyslovil přede mnou v době, kdy jsme k tomu měli příležitosti si o tom pohovořit. Jsem hluboce přesvědčen na základě mnoha jednání s nejvyššími představiteli aliance a s ministry zahraničních věcí, většiny členských států, že vláda tímto svým postojem nijak nepoškodila zájmy České republiky, a že jsme i nadále vnímáni jako důvěryhodný a loajální člen aliance, což mě řada důležitých diplomatů několikrát během Washingtonského summitu opakovala. Naopak je postoj České vlády vysoce oceňován právě proto, že Vláda České republiky jedná tak, jak jedná v prostředí, které je méně nakloněno podpoře akcí aliance, než je mnoho jiných členských států aliance, neboť, jak víte sami, z výzkumu veřejného mínění u nás podporuje aliance v akcích Kosovu 34 %, kdežto v jiných zemích je to 70 % i více. To je další důvod, proč česká diplomacie a postoj české vlády je aliancí oceňován, čili tento názor pana prezidenta Havla, že jsme poškodili zájmy České republiky, musím odmítnout.

S panem prezidentem jsem přímo nehovořil, v odpovědi na otázku pana Dumbrovského. Hovořil jsem s lidmi z jeho nejbližšího okolí a shodli jsme se na tom, že se s panem prezidentem sejdu tento víkend v jeho vile a tuto problematiku si vyříkáme a jistě vyřešíme.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já bych jenom pro ilustraci vám přečetl z poslední svodky našeho ministerstva zahraničních věcí, jaký postoj například zaujímá Francie, cituji: " Francouzský premiér Jospin zamítá pozemní intervenci NATO, považuje ji za obtížnou a nebezpečnou." Uvedl, že "přechod od logiky nátlaku vzdušnou kampaní v pozemní vojenské akci, znamená přijetí principu konfliktu s oběťmi na životech, obyvatel i vojáků. Intervence by mohla zaplést alianci na Balkánu, ohrozit vztahy s Ruskem a oddálit s touto zemí partnerství, které pro urovnání krize je nezbytné. " Mohu vás ubezpečit o tom, že postoje české vlády jsou neustále koordinovány s postoji ostatních vlád členských zemí Severoatlantické aliance, zejména evropských.

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Zítra ráno letím do Paříže, kde mám mimo jiné dlouhou pracovní schůzku s ministrem Wedrinem a s dalšími ministry a budeme tam hovořit mimo jiné i o postoji ke Kosovu a snažit se sladit postoje našich obou vlád.

Jana Kolomazníková, Mladá fronta Dnes: Dvě otázky na pana vicepremiéra Rychetského k ústavě. Kdy by ta novela mohla být účinná, od kdy a jaké jsou podle vašich informací postoje ostatních parlamentních stran. A druhá otázka k vysílání našich vojsk obecně, ta vojska by byla vysílána na bázi dobrovolnosti a nebo by se předem určilo, které jednotky ano, a které ne?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Návrh ústavního zákona, kterým se mění Ústava ČR bude předložen Parlamentu ČR zítra do 11 hodin dopoledne. Byli bychom velmi rádi, kdyby do prvního čtení byl zařazen již na následující schůzi poslanecké sněmovny, která začíná 11. května. Na druhé straně jsme si vědomi toho, že změna ústavy je takový závažný krok, že vyžaduje řádné projednání v obou komorách parlamentu a my navrhujme, aby novela nabyla účinnosti 1. ledna 2000. Postoje ostatních politických stran jsme zatím nesondovali, předpokládáme ovšem, že pan premiér požádá o schůzku předsedy všech parlamentních politických stran, ať již společnou nebo separátní setkání, dohodli jsme se, že bych se těchto jedná ní účastnil a pokusíme se jim vysvětlit, že tato navrhovaná ústavní změna je skutečně prioritou návrhů na zájem ČR jak ve vztahu k Severoatlantické alianci, tak ve vztahu k Evropské unii.

Pracovní návrhy, to znamená nikoli ten návrh, který byl dnes schválen vládou byli již předloženy jak ústavněprávnímu výboru obou komoru, tak výborům pro evropskou integraci obou komor a musím říci, že právě připomínky a náměty, které v diskusi, které jsem se účastnil na zasedání těchto výborů jak ve sněmovně, tak v Senátu vedly k řadě úprav, aby učinily tento návrh průchodným, v řadě úprav, které se právě projevily v tom znění, které bylo dnes vládou schváleno. Myslím si, že tady je náměstek pana ministra obrany pan Faks, ten vám na to jestli to budou záklaďáci nebo dobrovolníci asi odpoví mnohem kvalifikovaněji než já.

Faks, náměstek ministra obrany: Jednotky, které jsou vyčleněny pro alianci jsou plně profesionální. Chtěl bych jenom upozornit na to, že náš mechanizovaný prapor, který je v Bosně, který tam pravidelně rotuje je plně složen z dobrovolníků. Jak vojáků z povolání, tak vojáků, kteří přišli ze zálohy na tu určitou dobu.

Šnajdr, Hospodářské noviny: Chci se zeptat v souvislosti se změnou ústavy, jak bude pokračovat proces jejích změn...

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Tak já na této tiskové konferenci se cítím skutečně povolán odpovídat na ty záměry, pokusy či změny ústavy, které má vláda ČR a mohu říci, že vláda předpokládá, že zhruba v horizontu jednoho roku připraví další návrh na změnu ústavy ČR, který by se týkal zhruba dvou oblastí. Nechtěli jsme teď zatěžovat tento návrh těmito oblastmi, ale také ještě nejsou zralé.

První je zřízení jakéhosi vrcholného orgánu soudní moci, nejvyšší soudcovské rady soudcovské samosprávy, druhý se týká rozhodnutí české vlády o přistoupení ČR k mezinárodnímu soudnímu tribunálu v Římě, to je trestní tribunál. ČR podepsala jako šedesátá, jedna z posledních evropských států mezinárodní smlouvu, kterou se zřizuje tento trestní tribunál, na jeho statutu je zvláštní to, že nedovoluje členským státům uplatnit žádné výhrady, musí ten statut přijmout bez výhrad v plném znění a musím říci, že se v něm členské státy zavazují vydávat jakéhokoli svého občana, hlavu státu nevyjímaje, tomuto tribunálu v případě, že to bude tribunál pro evropské válečné zločiny, takže jsme si vědomi toho, že budeme muset zcela změnit postavení prezidenta republiky, eventuelně ostatních osob, které u nás požívají imunity, což by tedy byl ten návrh na změnu ústavy, který by vláda předložila zhruba za rok.

Pokud se týče komise Senátu, ta zatím nemá aspirace směřující k předkládání konkrétních návrhů na změnu ústavy, ta spíše vede obecnou diskusi o tom, jaké pasáže ústavy by si zasloužily revizi a přeformulování. Pokud se týče společné komise ČSSD a ODS na změny ústavy, tak ta má relativně přesně vymezený prostor, jak dobře víte, vztahem vlády, prezidenta, otázkami ústavních krizí a jmenování vlády a volebního systému. Jsem přesvědčen, že jejich práce bude završena nejpozději do 30 června.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, propustíme tedy i místopředsedu pana Rychetského a pozveme si sem místopředsedu pana Špidlu a budeme pokračovat dále. Takže z těch dalších důležitých bodů, které dnes vláda projednávala, to byl především Návrh zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Tento návrh byl schválen a hlavní takovou tendencí této právní úpravy je zpřísnění pobytového režimu cizinců na území ČR, návrh především nově definuje a to přímo v zákoně druhy míst, na rozdíl od dosavadního vztahu, kdy byly druhy míst upraveny pouze interními předpisy ministerstva vnitra a ministerstva zahraničních věcí, čili na místo pobytu krátkodobého, dlouhodobého a trvalého ten návrh zavádí pobyt přechodný a trvalý s tím, že přechodný pobyt se nově dělí na pobyt bez víza a pobyt na základě krátkodobého víza, nově se v tomto zákoně zavádí institut dočasné ochrany, kterým se má umožnit pobyt na území ČR z humanitárních důvodů cizincům, kteří hromadně opouštějí oblasti válečného konfliktu nebo živelné pohromy, například v současné době v oblasti Kosova. Návrh zavádí také nový druh cestovního dokladu, takzvaný cizinecký pas s územní platností do všech států a změny se navrhují i působnosti ve věcech pobytů cizinců, která má být nově svěřena Policii ČR. Tolik tedy k tomuto zákonu. Dále byl projednáván a schválen Návrh zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. K tomu vám více řekne pan ministr Grégr.

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Tak samozřejmě ve světle událostí dámy a pánové, toto je taková bych řek věc pro veřejnost méně zajímavá, ale důležitá pro naše exportní záměry. Usnesením vlády 747 ze dne 18. listopadu 1998 byly schváleny záměry dalšího zdokonalování systému státní podpory vývozu prostřednictvím exportní, garanční a pojišťovací společnosti, akciová společnost, známe pod zkratkou EGAP a českých exportních bank akciové společnosti známe pod zkratkou ČEB. Opatření, která nevyžadovala legislativní úpravy byla v souladu se zmíněným usnesením vlády, již uplatňována od ledna letošního roku. Myslím si, že se to velice příznivě projevilo u společností, které exportují, a tento krok byl velice pozitivně hodnocen. Předmětem předkládané novely jsou opatření, která vyžadují změny zákona č. 58/ 95 sbírky ve znění zákona č. 60/98 sbírky a vytvoří z hlediska EGAPu a u České exportní banky podmínky vlastně pro rozšíření nástrojů na podporu exportu. Jedná se vlastně o provádění aktivní zajišťovací činnosti EGAPu ve vztahu k zahraničním úvěrovým pojišťovnám, ať už jsou to konsorcia, vzájemné pojišťování a podobně, dále je to tzv. financování místních nákladů.

To znamená v místě odběru, v místě objednavatele. A poslední úprava je speciální, týká se složení statutárních orgánů České exportní banky a EGAPu. Čili to jsou tři takové podstatné věci, které tato novela zákona, kterou jsme dnes odsouhlasili, zajišťuje. Dále byl projednán věcný návrh zákona o ověřování zbraní, kontrole střeliva, ověřování pyrotechnických výrobků. Tento věcný záměr zákona jsme předkládali společně s ministrem vnitra a cílem připravované právní úpravy je vlastně zajištění závazků, vyplývajících z úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní. Podstatou této úmluvy je závazek členských států, uznat na svém území značky úředních zkušeben každé ze smluvních stran.

Takže předložený návrh vlastně upravuje problematiku střelných zbraní tak, aby bylo zajištěno dodržení jednotlivých předpisů mezinárodní stálé komise pro zkoušky ručních palných zbraní a tím vlastně, abychom dosáhli stavu, ve kterém budou uznávány v zahraničí značky Ústřední státní zkušebny České republiky na vyvážených střelných zbraních a střelivu. S tím současně se navrhovalo i upravit problematiku související s ověřováním pyrotechnických výrobků. Realizace návrhu předpokládá zřídit orgány státní správy, to znamená Českou zkušebnu zbraní a střeliva jako příspěvkovou organizaci, která bude podřízena ministerstvu průmyslu a obchodu formou delimitace ze strojírenského zkušebního ústavu státního podniku, kde tato úprava nevyhovuje právě těm mezinárodním předpisům a ujednáním.

Libor Rouček, mluvčí vlády: A konečně tím posledním návrhem zákona, kterým se dnes vláda zabývala, byl návrh zákona o vydání státních dluhopisů na úhradu schodku státního rozpočtu za rok 1998. Ten schodek činí 29 miliard 330 miliónů 569 tisíc 257 korun 90 halířů. Ministerstvo financí vydá státní dluhopisy v tomto rozsahu a dluhopisy jsou splatné do patnácti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tímto se státní dluh zvyšuje ze 173,1 miliardy na konci roku 1997 na 194,7 miliard korun na konci roku 1998. Vedle těchto návrhů zákonů též byly dnes diskutovány některé koncepce resortů, a k té koncepci resortů ministerstva práce a sociálních věcí vám více řekne ministr Špidla.

Vladimír Špidla, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji, velmi stručně. Koncepce se dotýká řady oblastí, já uvedu ty nejdůležitější. Politika zaměstnanosti, tady je naším cílem dosáhnout plné zaměstnanosti tak, jak tento stav pojímá Evropská sociální charta. Chtěl bych zdůraznit, že je rozdíl mezi plnou zaměstnaností a nulovou nezaměstnaností, ale znamená to snažit se, aby nezaměstnanost byla co nejnižší a aby prakticky existovala pouze tzv. frikční nezaměstnanost, tj. nezaměstnanost, která je vzniklá tím, že v tržním prostředí dochází k volnému pohybu pracovních sil a vždycky jsou někteří lidé na cestě. V oblasti pracovněprávních vztahů je naším cílem zpružnit pracovní vztahy, ale současně je doplnit nutnou mírou sociální ochrany.

V sociální politice směřujeme za prvé k nápravě nedostatků současných opatření a na tlumení negativních sociálních důsledků pokračující ekonomické transformace. U důchodového pojištění je naším cílem dosáhnout trvalé finanční stability a dosáhnout průměrného starobního důchodu k průměrné čisté mzdě ve výši okolo 60 % ze základního systému a z doplňkových systémů, z doplňkových kapitálových systémů o 10 až 15 % průměrné čisté mzdy. V oblasti odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání je naším cílem včlenit výraznou motivací zaměstnavatelů a zaměstnanců k prevenci bezpečnosti práce.

V systému sociální podpory sleduje zvýraznění státní podpory rodin s dětmi a propojení poskytovaných dávek s motivací k vlastní výdělečné činnosti. V systému sociálních služeb je naším cílem efektivnější péče o dezintegrované občany, o občany, kteří jsou zdravotně nebo mentálně postižení, a cílem je individualizace a větší míra volby, větší svoboda a větší možnost směřovat k vyšší kvalitě života. A v mezinárodní oblasti je naším strategickým cílem dosáhnout k roku 2003 plné slučitelnosti právních úprav s právem EU. Dalším naším významným cílem je zvýšení úrovně sociální dialogu. To znamená posílení pozice tripartity a kolektivního vyjednávání obecně.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda též projednávala a vzala na vědomí dlouhodobou koncepci rozvoje resortu ministerstva vnitra. Dále kulturní politiku. Jmenovala s účinností od 1. května tohoto roku pana Romana Nováka přednostou Okresního úřadu Teplice. Pan Novák není politicky organizován. A k jedné humanitární věci, vláda poskytla částku 3 milióny korun z kapitoly 335 státního rozpočtu na úhradu léčení dvou dětí trpících cistickou fibrózou, čili úhradu léčení v Rakousku, kde by jim jinak hrozila smrt. tolik tedy k těm zbývajícím bodům a nyní máte slovo opět již vy.

Vít Dvořák, televize Nova: Dobrý den, já bych měl dotaz na pana ministra Grégra. Stovky lidí se dnes ve Zličíně v závodu ČKD dožadovali svých dosud nevyplacených platů a ředitel závodu jim řekl, že už od loňského léta jim pane ministře slibujete pomoc a že do dneška jaksi nic nepřišlo. Kde vidíte příčiny té krize, co s firmou podle vás bude? Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Vážený pane, ČKD je rize soukromá společnost, takže míra zasahování státu také odpovídá této pozici ČKD. Samozřejmě, že to je jedna z vysoce renomovaných českých firem, která má významné zakázky pro zahraničí a já jsem pouze přislíbil, že samozřejmě mají možnost přihlásit se do revitalizačního projektu, který pokud bude schválen, tak mají tam šanci uspět. Jak víte, revitalizační projekt byl přijat a z tohoto titulu se otvírají možnosti pro renomované české firmy.

Lucie Bradáčova, Bloomberg: Chtěla bych se zeptat k těm obligacím, zda skutečně vydáte tu emisi v té výše, jak jste nám to řekl nebo jestli se to zaokrouhlí na 30 miliard? A za druhé, ta formulace do 15 let ode dne platnosti zákona, tato formulace už způsobila problémy s tou předchozí vládní obligací. Je skutečně ta formulace taková? Jinými slovy, jaká by měla být splatnost té obligace?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ta formulace je skutečně taková, tak to předkládá ministerstvo financí, čili podle toho § 1 odstavec 2, tam jsou dluhopisy vydané podle odstavce 1, jsou splatné do 15 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud se týče té částka, tak ty dluhopisy budou v rozsahu 29 miliard 333 miliónů 570 tisíc, čili je to zaokrouhlené na ty tisíce.

Vladimír Špidla, ministr práce a sociálních věcí: Jenom krátká poznámka, tento zákon byl velmi pečlivě, dokonce na několik kol debatován s Centrální bankou.

Pavel Novák, tisková Agentura Reuters: Já jsem se chtěl zeptat jestli víte, jaké bude úročení těch dluhopisů, děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Úročení dluhopisů je mezi 6 a 7,6.

Hrabě, Hospodářské noviny: Já jsem se jenom v souvislosti s tou koncepcí ministerstva práce chtěl zeptat, počítáte se zvyšováním podílu sociálních výdajů na státním rozpočtu anebo to budete držet neustále na současné úrovni?

Vladimír Špidla, ministr práce a sociálních věcí: Naše celková koncepce vychází, že sociální výdaje není radno bez dobrého důvodu zvyšovat, ale stejně tak není radno je bez dobrého důvodu snižovat. A ty dobré důvody pro snížení rozhodně nenalézám. Čili to je otázka pochopitelně přesné míry pečlivé debaty, nevylučuji určité drobné pohyby, ale základní princip je zhruba zachovat celkovou sociální kvótu na těch 22 % ve vztahu k hrubému domácímu produktu.

Marek Petruš, Bloomberg: Já bych měl dotaz ještě také k dluhopisům, ale k trošku jinému zákonu. V tom návrhu programu bylo, že vláda bude projednávat novelu zákona, který pojednával o krytí o schodku za rok 1997. Projednávala vláda tuto novelu? Právě tato novela by měla být podle toho, co jsme očekávali zaměřena na vyhlazení těch problémů, které byly s tou poslední emisí státních obligací.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ne, šlo o rok 1998, na programu byla emise 1998.

Denisa Svobodníková, ČTK: Chtěla jsem se zeptat, jestli vláda dnes schválila nařízení o zvýšení životního minima a v případě, že ano, kdy by mělo nabýt účinnosti? A druhá otázka na pana ministra Grégra, vaše ministerstvo mělo spolu s ministerstvem životního prostředí do konce dubna vypracovat reakci na expertní zprávu o jaderné elektrárně Temelín s jasným stanoviskem, jestli se ta stavba vyplatí nebo ne. V jakém stavu je příprava té zprávy a kdy ji zveřejníte?

Vladimír Špidla, ministr práce a sociálních věcí: Projednávání vládního nařízení o životním minimu bylo přerušeno vzhledem k tomu, že se ukázalo, že je třeba ještě udělat některé detailní ekonomické úvahy, protože pohyb inflace je velmi neobvyklý, dokonce došlo podle posledních výsledků k mírnému poklesu asi o dvě desetiny. Čili upřesňujeme výpočty a materiál bude na programu tak za 14 dní znovu.

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: K tomu Temelínu já samozřejmě budu mluvit za ministerstvo průmyslu a obchodu. Tato zpráva za ministerstvo průmyslu a obchodu je zpracována, já ji mám shodou okolností v aktovce s sebou. Je to zpráva, kterou se nějakým způsobem zabývám a studuji další detaily a zítra vlastně budeme tuto zprávu uzavírat tak, abychom ji v pátek nebo nejpozději v pondělí ráno předali, ale spíše v pátek, předali na Úřad vlády. Pokud se týká jeho zveřejnění, tak moje představa je taková, že zveřejnění bude až po projednání ve vládě, protože samozřejmě každá informace může být různými nátlakovými a lobbystickými skupinami využívána nebo spíše zneužívána. Já samozřejmě podle obvyklých pravidel očekávám, že tisk to bude mít různými nějakými způsoby možná dříve, ale oficiálně z mého ministerstva v žádném případě neodejde dříve, než po projednání ve vládě.

Jan Němec, Česká televize: Já bych zopakoval tu svoji včerejší otázku, zda se vláda zabývala eventuelně situací Mostecké uhelné kolem dolů Ležáky a Koh-i-nor, případně, zda se tím bude zabývat jako významný akcionář. Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Mě úplně fascinuje vůbec ten zájem najednou o Mosteckou uhelnu, protože v situaci, kterou teď včera večer nebo včera odpoledne vyhlásila Mostecká uhelna, je celá řada průmyslových podniků. Mohli bychom mluvit o OKD Ostrava a najednou prostě eskaluje problém Mostecké uhelné společnosti. Já si myslím, že to je nezodpovědný vůbec postup, který tam vznikl, protože prakticky bychom se dověděli o tom. že tam eskaluje nějaký problém až vlastně ze zpráv televize a před tím vůbec jakýkoliv signál ze strany managementu generálního ředitele odboru prostě nezazněl. Čili taková to situace prosím vás nevzniká ze dne na den, u mě bohužel tedy tak, jak už to řekl včera i můj náměstek, který zodpovídá za tento sektor a který rovněž neměl žádné informace se domnívá, že to byla účelová informace, protože včera vlastně se začalo projednávání energetické politiky České republiky. Takže samozřejmě pokud tato zpráva k nám dorazil, tak jsem na ní musel reagovat a řekl bych, že v současné době probíhá jednání ředitele odboru hornictví ministerstva průmyslu a obchodu pana ing. Kuneše s předsedou odborového svazu panem Cyrilem Zapletalem a generálním ředitelem Mostecké uhelné společnosti panem Antonínem Koláčkem. Takže prosím vás, jestliže někdo najednou vyhlásí, že přijímá určitá opatření, tak je to přinejmenším překvapující, protože říkám, taková to situace nebo takové to opatření se připravuje dlouhodobě, projedná se se zúčastněnými partnery a podobně.

Takže samozřejmě vláda zatím se s tím nebude zabývat, nejdříve musí ministerstvo průmyslu a obchodu zjistit určité okolnosti. A vztahovat to třeba tak, jak vyznělo ve zprávě například k Temelínu, Temelín se bude spouštět prakticky za dva roky, když se uvede do provozu, to je situace okamžitá, kterou MUska chce teď řešit, ale říkám, je to otázka jestli je to účelová záležitost, protože pokud by to byla koncepční záležitost, tak jistě se to neobjeví ze dne na den v tisku, aniž o tom další význačný vlastník stát je informován.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji vám za pozornost a přeji hezký zbytek dne.