Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 28. června 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Vítám vás na pravidelné tiskové konferenci vlády. Dnes se koná v pondělí, protože zasedá sněmovna. Máme na programu celkem 33 bodů a doposud jsme jich projednali 27 a zbytek budeme projednávat po přestávce. Nejprve dám slovo panu premiérovi a potom bude pokračovat místopředseda vlády Rychetský, ministr životního prostředí a ministr     Autom. řá školství. Děkuji ?

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, očekával jsem poněkud větší účast, ale koneckonců děkuji vám, že jste přišli, protože jsem se v našem denním tisku seznámil s jakousi mediální bublinou, která tvrdila, že jsem teprve nyní v pořadu České televize vystoupil s konstatováním, že na ministerstvu zahraničí existovala situace, v níž mediální agentury prezentovaly spíše osobní, než politické záležitosti. Považoval jsem proto za seriozní pozvat na tuto tiskovou konferenci pana ministra zahraničí, od něhož jsem tuto informaci obdržel, aby vás seznámil se svým stanoviskem. Rád bych pouze konstatoval několik faktů:

Fakt číslo 1, který je naprosto nesporný, je, že tuto informaci jsem sdělil veřejnosti již přibližně před 4 měsíci, takže dost dobře nechápu, proč je prezentována jako sólokapr zrovna dnes. Možná, že to bude tím, že nastává okurková sezóna a že novináři zoufale hledají nová atraktivní témata.

Fakt číslo 2 spočívá v tom, že pan ministr Zieleniec mě po mém vystoupení v pořadu České televize, které bylo v pořadí asi třetím či čtvrtým vystoupením na toto téma, zatelefonoval a požádal mě o to, abych dokázal tvrzení, která jsem uvedl.

Fakt číslo 3 spočívá v tom, že jsem den na to požádal pana ministra zahraničí, aby mě o celé záležitosti informoval.

Fakt číslo 4 spočívá v tom, že mě pan ministr zahraničí dnes předal seznam 4 mediálních agentur a požádal mě, abych prozatím neuveřejnil jejich názvy, čemuž vyhovuji.

Fakt číslo 5 spočívá v tom, že pan ministr zahraničí vyjádřil přání sejít se nejdříve, než budeme pokračovat v celé záležitosti, s panem exministrem Zieleniecem a vyměnit si informace o celé této záležitosti.

K tomuto bodu je připraven pan ministr zahraničí odpovědět na všechny vaše otázky. Dovolte mi, abych dodal ještě jednu věc. Já se nedomnívám, že se jedná pouze o věc, která se týká resortu ministerstva zahraničních věcí, a i když chápu, že existuje novinářská solidarita, rád bych připomněl, že v resortu ministerstva dopravy byla nedávno podána 3 trestní oznámení ve velmi podobné věci, tj. ve věci mediální prezentace příslušných vedoucích pracovníků a dokonce jejich rodinných příslušníků a domnívám se, že je zapotřebí celou věc důkladně prověřit takovým způsobem, aby bylo obdobné vyústění v dalších resortech. Myslím si, že politici by měli být prezentováni na základě výsledků své práce a nikoli na základě korumpování novinářů. Toto je můj názor a předpokládám, že se k tomu za chvíli pan ministr zahraničí konkrétně vyjádří.

A nyní mě dovolte, abych přešel i k dalším věcem. To znamená nikoli pouze k tomuto tématu. Jak víte, dnešní zasedání vlády bylo poměrně klidné a vláda hekticky neprojednávala 63 bodů, které projednávala předminule, ale pouze asi 30 bodů, z nichž bych chtěl vyzdvihnout pouze některé, byť možná pro vás budou méně zajímavé. Chtěl bych ocenit to, že se tato vláda rozhodla podpořit návrh na materiální ocenění příslušníků našeho zahraničního odboje. Protože si myslím, že stále ještě velice dlužíme těm, kdo našli v nelehkých podmínkách 2. světové války odvahu bojovat se zbraní v ruce za svobodu našeho národa. Chtěl bych ocenit to, že tato vláda se v souladu se svými předvolebními závazky rozhodla podpořit návrh na zavedení "zelené nafty" pro zemědělce, protože si myslí, že předvolební i povolební závazky se mají plnit. Chtěl bych ocenit to, že tato vláda našla odvahu k tomu, aby došlo k dalšímu zlepšení situace v oblastech, o nichž vás budou informovat jednotliví ministři. To znamená konkrétně u učitelů, že se vláda rozhodla podpořit požadavek Odborového svazu pracovníků ve školství na snížení pedagogických úvazků a v oblasti životního prostředí, kde vláda jednoznačně schválila takzvaný "Poziční dokument pro Evropskou unii".

A konečně předpokládám, že vás místopředseda Rychetský bude informovat i o legislativním programu vlády, který jsme dnes s modifikací jak na druhé pololetí tohoto roku, tak na příští rok schválili a kde základní informací je to, že přidáváme na tempu. Jak víte, parlament má dnes 120 bodů a bude muset jednat o týden déle a o dvě hodiny déle, než sám předpokládal. Myslím si, že to samo o sobě je dostatečným důkazem, že vláda zásobuje Poslaneckou sněmovnu dostatečným množstvím materiálů. Chtěl bych vám závěrem sdělit, že toto tempo jsme se rozhodli vystupňovat, takže parlament, pokud nezefektivní způsob svého projednávání legislativních návrhů vlády, bude zřejmě opravdu nucen zasedat nepřetržitě. Děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a abychom dokončili naše první téma, dávám prostor panu ministru zahraničí a potom bude mluvit Pavel Rychetský.

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Děkuji. Nejdříve několik obecnějších vět. Je samozřejmé, že ministerstvo zahraničních věcí prezentuje i osobu ministra zahraničních věcí, který je jistým symbolem země, její orientace a zahraniční politiky. Taková prezentace zpětně ovlivňuje vnímanou míru úspěšnosti politika a to samozřejmě na domácím politickém kolbišti. Způsoby takovéto sebereprezentace, přímost nebo zákulisní charakter takové vazby jsou samozřejmě i odrazem osobnosti, případně míry vkusu daného politika nebo ministra. Schopný politik takovéto vazby mezi prezentací své funkce a své osoby jistě dokáže dobře využít. Samozřejmě si uvědomuji, že z právního pohledu je obtížné specifikovat okamžik překročení takovéto hranice. Je vám jistě obecně známým faktem, že bývalý ministr Zieleniec za 5 let ve funkci ministra zahraničních věcí si kolem sebe dokázal vytvořit okruh i několika desítek novinářů, ať z Mladé fronty Dnes, Respektu a tak dále, se kterými udržoval blízký kontakt. Tato skupina výrazným způsobem přispěla k jeho osobní prezentaci. A to i občas takovým nekritickým způsobem, až to vyvolávalo otázky uvnitř ODS. Tady odkazuji na knihu Václava Klause.

Bylo by naivní předpokládat, že na ministerstvu zahraničních věcí jsou smlouvy znějící na jména novinářů, zavazujících se k vytváření pozitivního image ministra, ministerstva nebo jejich zahraniční politiky. Takovýto stupeň naivity nelze předpokládat u žádného skutečného odborníka v mediální oblasti. Nicméně existují zde až stovky smluv mezi ministerstvem zahraničních věcí a různými právnickými i fyzickými osobami v oblasti médií a propagace, které mohli vytvořit možnosti jejich využito nepřímou finanční odměnu zvláště vybrané skupině pracovníků. Mezi spolupracovníky příjemců grantů jsou v případě řady projektů například pracovníci sdělovacích prostředků nebo zaměstnanci organizací, které se přímo zabývají výzkumem a ovlivňováním veřejného mínění.

Již před delším časem jsem informoval pana premiéra, že některé z těchto projektů se zcela tématicky překrývaly, takže tam byla celá řada projektů na vstup ČR do EU nebo do euroatlantických struktur a podobně. V této době Ministerstvo zahraničních věcí prošetřuje tyto skutečnosti. Například nyní zjišťujeme okolnosti toho jakým způsobem byl vybrán a posléze využit například projekt na prezentaci zahraniční politiky na veřejnosti, který stál ministerstvo zahraničních věcí více než 560 tisíc korun. To je jenom ten jeden projekt. Vzhledem k tomu, že se na ministerstvu zahraničních věcí uzavírá zhruba 10 tisíc faktur ročně, úřad z nich v současné chvíli prošetřuje těch několik tisíc, které se přímo týkají oblasti médií a propagace. Vzhledem k objemu této práce se nedá čekat, že bychom to ukončili dříve než koncem léta. A ještě jednu poznámku. Zvláštním druhem odměny některým poskytovatelům mediálních služeb je i každoroční, ne vždy zcela odůvodněné naplňování jejich zvyšujících se finančních požadavků u těch každoročně podepisovaných smluv. Tyto agentury se často v období po roce 1993 staly víceméně monopolními poskytovateli zpravodajských a informačních služeb, bez kterých žádné ministerstvo zahraničních věcí nemůže řádně fungovat. Při tomto tlaku se pokouší využít právě těch dřívějších smluv, ve kterých v minulosti dosáhly jen těžce zdůvodnitelných ústupků ze strany státních institucí, které tak de facto přispívaly k umělému vytvoření jejich monopolů.

Jestliže finanční požadavky na roční poskytování běžné agenturní služby v případě jedné takové agentury narostou na asi 5 milionů ročně, zrušení takové smlouvy by přineslo úsporu ve výši provozu jednoho běžného českého zastupitelského úřadu v zahraničí. I tuto informaci jsem již před mnoha měsíci poskytl panu premiérovi. Není i zcela jasné na základě které informace to myslel například poslanec Lobkowicz, který hovořil o 60 novinářích a částce 20 milionů na jeden zastupitelský úřad. Nyní mi dovolte jen jako ukázku úspěšnosti mediální politiky bývalého ministra Zieleniece, který byl ve své době jedním z nejpopulárnějších politiků v ČR. Myslím si, že součástí koncepce vytváření toho kladného obrazu MZV a ministra Zieleniece byla pasivita toho resortu. Ministr Zieleniec nevystupoval v médiích takřka nikdy přímo, jen prostřednictvím mluvčích z prostředí médií. Ta potom umožnila prezentaci úspěchů a vlastně až po Havlově projevu v Rudolfínu částečně někteří novináři zahájili investigativní práci.

Tato mediální taktika se tehdejšímu ministerstvu zahraničních věcí velice vyplácela. Například jestli si pamatujete, za ministrování pana Zieleniece Klausova vláda v roce 1992 programově odmítla spolupráci v rámci Visegradu a tenkrát se opírala o argumentaci, kterou média prakticky bez výhrad přijala, kdy ČR byla prezentována jako nejúspěšnější postkomunistická země střední Evropy, které Visegrad může brzdit sólový přístup ČR do evropských a severoatlantických struktur. Opak byl pravdou, ale viditelný úspěch této strategie byly zahraniční komentáře ve všech médiích. Naopak, ve chvíli, kdy nám se podařilo tuto chybu napravit, Visegrad obnovit, tak to bylo často prezentováno jako "sociálnědemokratický folklór", pokud o tom byly jakékoli zmínky. Dalším zřetelným úspěchem nepokrytí odborné veřejnosti dobře známého faktu, že v zahraniční politice chyběl písemně deklarovaný základní dokument, tedy koncepce. Existoval vlastně jenom Zieleniecův de facto nástupní projev o zahraniční politice z dubna 1993, na rozdíl od naší koncepce, která byla často přecházena. Podobně nevšímavě tisk přecházel opomenutí resortu jako bylo nevyužití zahraničních fondů v době těsně po povodních v roce 1997, které nás stálo velké množství peněz, které jsme mohli jinak získat. Ani to tehdy média nekritizovala.

Absenci kariérního řádu na ministerstvu zahraničních věcí, což vyhovovalo snaze předchozích vlád, nechat si otevřený prostor pro personální změny v zahraniční službě, na rozdíl od kariérního řádu, který máme od ledna letošního roku, který to nedovoluje a o němž média moc nepíší, protože doklad toho je, že jsem nejmenoval ani jednoho velvyslance z řad ČSSD na rozdíl od praxe minulé. Rovněž, těchto příkladů bych mohl jmenovat mnoho, stoupající euroskeptické názory významných představitelů předchozí vlády byly obecně známy, ale nebyly blíže komentovány, protože nevyhovovaly tomu vytvářenému obrazu pravicových politiků. Absence ekonomické diplomacie nebyla kritizována, přestože její dopad byl nepříznivý a obecně známý. Skutečnost, že to přehlíželo zkušenosti většiny vlád, to tehdy média, až na výjimky, nebrala v potaz. Tak bych mohl pokračovat dále, ale myslím si, že jsou na programu důležitější věci, to znamená zákony, které dnes vláda přijala.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne a s ohledem na to, kolik času jsme už vyčerpali, budu velmi stručný. Chtěl bych vás informovat za prvé o tom, v jaké podobě dnes vláda schválila zpřesněný plán legislativních prací vlády a jaká stanoviska přijala k 7 poslaneckým iniciativám v oblasti zákonodárství.

Pokud se týče plánu legislativních prací vlády, je potřeba tento plán každý rok zhruba dvakrát aktualizovat a to s ohledem na to, že na následující pololetí je vždycky plán členěn v jednotlivých měsících, na to další ve čtvrtletí, zatímco výhledy jsou podstatně prostší časových období. Statistika je tato. Dnes ve schváleném plánu legislativních prací vlády se předpokládá, že ve druhém pololetí, které začne ve čtvrtek vláda projedná 20věcných záměrů zákona, z toho 19 věcných záměrů nových zákonů a 1 věcný záměr novely zákona. Dále projedná 74 návrhů zákona, z toho 39 návrhů úplně nových zákonů a 35 návrhů novel zákonů. Dále 21 návrhů nařízení vlády, z toho 19 úplně nových návrhů.

V tomto druhém pololetí se tedy předpokládá, že vláda zpracuje a projedná celkem 115 legislativních návrhů. Na okraj bych chtěl říci, že téměř všechny se týkají závazku ČR k implementaci komunitárního práva do našeho právního řádu. Pokud se týče nově zpracovaného výhledu legislativních prací vlády na léta 200 - 2002, tento spočívá též, především s přihlédnutím k nově nastínovaným termínům v Bruselu. Předpokládá se, že v letech 2000 - 2002 bude projednáno dalších 57 věcných záměrů zákona, 149 návrhů zákonů nebo návrhů novel zákonů a 44 návrhů nařízení vlády. Celkem tedy 250 legislativních návrhů. Vláda současně přijala drobné změny legislativních pravidel vlády tak, aby došlo k výraznému, za prvé, zrychlení legislativního procesu v oblasti exekutivy, ale především za druhé, aby se výrazně posílil vliv posuzování a to objektivního posuzování slučitelnosti zpracovávaných návrhů s komunitárním právem. Jinými slovy, odbor kompatibility vlády se bude ve všech fázích legislativního procesu, tj. jak při zpracovávání věcného záměru paragrafovaného znění projednávání v legislativní radě s návazným způsobem vyjadřovat k těmto návrhům z hlediska kompatibility a to proto, že se vláda rozhodla, že již nebude projednávat a schvalovat návrhy, které by dosáhly pouze převážné slučitelnosti příslušné normy s právem EU. Čili ten požadavek pro příště bude, aby vždy šlo o návrh, který zajistí plnou slučitelnost. Samozřejmě s výjimkou těch, kdy nelze plnou slučitelnost dosáhnout například proto, že tam je naopak podmínkou vstup ČR do EU, kdy nelze v přestupné fázi něco podobného požadovat. Kromě tohoto bodu jsme dnes zaujali stanovisko vlády k celkem 7 poslaneckým zákonodárným iniciativám.

První z nich byla iniciativa poslanců na novelu zákona o spořitelnách a úvěrových družstvech. Zde neměla vláda jednoduché posuzování, protože je na jedné straně nepochybné, že vlastní zákon, který byl též schválen z poslanecké iniciativy, trpí celou řadou alarmujících nedostatků, které je třeba odstranit, protože fakticky jde o jinou formu bankovního sektoru, která se ovšem vymyká zákonům o bankovnictví, která má svůj právní režim. Zdá se, že je to nedostatečný právní režim. Například tyto kampeličky nebo družstevní banky mají dnes základní jmění jenom 100 milionů, zatímco banky musejí mít nejméně půl miliardy a podobně. Další problém na který vláda narazila je skutečnost, že je krajně nepravděpodobné, že by ČR měla šanci po dni vstupu do EU tyto instituce vůbec mít. Jediný členský stát EU, kterému byla tato výjimka povolena bylo Irsko, není pravděpodobné, že ČR bude něco podobného povoleno. Přesto se vláda rozhodla doporučit, dát kladné stanovisko k této poslanecké iniciativě, protože potu dobu, pokud budou tyto kampeličky existovat, je v každém případě potřeba zpřísnit nad nimi dohled a jejich režim. To kladné stanovisko je ovšem podmíněno celou řadou podmínek, jako například zvýšení základního jmění ze 100 tisíc na 200 tisíc je nedostatečné. Vláda naprosto nesouhlasí s tím, aby ČR převzala odpovědnost za toto spořitelní úvěrování družstva, to znamená, aby ručila za jejich závazky, zejména když máme informaci, že některé z nich poskytují svým vkladatelům 18 % úvěr, což je naprosto nepochybně úvěr, který se blíží, dokonce by se dalo říci podezření, z toho, že jde o novou formu tunelování. Vláda, vědoma si závažnosti této problematiky a zejména po projednání s panem guvernérem České národní banky, současně uložila panu ministru financí, aby ve spolupráci s panem guvernérem do konce tohoto roku zpracovali rozbor současného stavu všech spořitelních a úvěrních družstev a to zejména ve vazbě právě na požadavky evropských společenství a na základě tohoto rozporu připravili novou právní úpravu tak, aby se další existence kampeliček dostala do souladu s evropským právem. Taková novela má být předložena do poloviny příštího roku.

Vláda se dále zabývala dvěma poslaneckými iniciativami velmi podobného obsahu, i když různé úrovně zpracování. Je to jednak poslanecká iniciativa poslance Grůzy a dalších jednak poslanecká iniciativa poslance Palase a dalších. V obou případech jde o novelu zákona o spotřebních daních. V obou případech je návrh na to, aby se zavedla takzvaná "zelená nafta", to znamená, aby se prvovýrobcům v oblasti zemědělství vracela část spotřební daně zaplacené při nákupu motorové nafty. Pan poslanec Grůza a spol. navrhují vracet 60 %, pan Palas a spol. navrhují vracet 50 % procent. Vláda přijala k oběma iniciativám kladné stanovisko s tím, že trvá na tom, že ten limit nesmí přesáhnout 50 %, to znamená, že vyslovila nesouhlas s těmi 60 % a dále uplatnila celou řadu legislativně-technických požadavků, které je potřeba do těchto iniciativ zapracovat.

Další, v pořadí čtvrtou zákonnou iniciativou, byl návrh pana poslance Štraita a dalších na změnu zákona o státní sociální podpoře. Ten návrh obsahuje celou řadu kroků, z nichž některé jsou v souladu s programovým prohlášením vlády, některé jdou mimo něj. Například návrh na to, aby se přídavky poskytovaly nadále všem, bez ohledu na výši příjmů v rodině. Návrh na to, aby se zavedla nová sociální dávka, nazývaná zdravotní příplatek, návrh na to, aby se změnila rozhodná období jak pro určování příjmu pro sociální příplatek a příspěvek na bydlení, tak pro určování příjmu rozhodného pro přiznání jakékoli dávky sociální podpory a tak dále. Vláda nepovažuje tuto zákonnou iniciativu za dobře zpracovanou, i když, jak jsem již říkal, to v některých ohledech to /Nesrozumitelné/ s představami vlády, jde o iniciativu, která výrazným způsobem zasahuje do rozpočtového hospodaření vlády, proto se vláda rozhodla dát negativní stanovisko s tím, že není žádné tajemství, že v našem plánu legislativních prací se právě předpokládá komplexní úprava této oblasti.

Další iniciativa je iniciativa, kterou zmínil před chvílí pan premiér. Pan poslanec Radim Turek navrhuje, aby se, tak jako byl vydán zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky obětech nacistické persekuce, to znamená osobám, které byly vězněny, tak je zde teď nový návrh na to, aby se částka 120 tisíc pro příslušníky zahraničního odboje naší Československé armády v zahraničí a 60 tisíc pro jejich vdovy, pokud se nedožili ti příslušníci toho, aby se jim poskytlo jednorázové zvýhodnění, naše vláda dává jednoznačně kladné stanovisko k této iniciativě a navrhuje rozšíření působnosti zákona o ty, kteří sloužili ve spojeneckých zahraničních armádách za války. To znamená nejenom v naší armádě, ale i v armádách jiných.

Vláda vyslovila souhlas též s poslaneckou iniciativou poslanců Plachého, Sehoře a dalších. Jde o drobnou novelu zákona o cestovních náhradách, pokud se týče cestovních náhrad při cestách do zahraničí, která zpřesňuje dosavadní právní úpravu.

Poslední iniciativa, kterou se vláda zabývala je poslanecká iniciativa poslanců Vymětala, Černého a dalších na změnu hranic Brněnského a Jihlavského kraje. To znamená, ještě dříve, než byly zřízeny tyto kraje navrhují, aby se z Jihlavského kraje, jak byl zřízen zákonem o vyšších územních samosprávných celcích vyčlenily okresy Žďár a Třebíč a přičlenili se k Brněnskému kraji. Vláda to považuje za vyloučené dříve, než byly kraje zřízeny. Zaujala proto negativní stanovisko.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Hned po plánu legislativních prací dnes vláda schválila návrh plánu nelegislativních úkolů na druhé pololetí. Tam se jedná celkem o 157 úkolů a v přehledu námětů na 1. pololetí roku 2000 zatím o 105 úkolů. Nyní má slovo pan ministr Kužvart.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Vážení přítomní, já bych vás velmi stručně seznámil se dvěma materiály, které dnes ministerstvo životního prostředí předložilo vládě. Z nich první, takzvaný Poziční dokument ČR ke kapitole 22 Životní prostředí, byl vládou schválen. Je to, pokud si dobře vzpomínám, třetí v pořadí poziční dokument resortu. Z těch důležitých momentů bych chtěl zdůraznit, že ten poziční dokument se zabývá všemi předpisy Evropského společenství a na základě screeningu, to znamená procesu, který proběhl v Bruselu v lednu a únoru tohoto roku, navrhuje určitá přechodná období.

Přechodná období celkem v 7 oblastech. V oblastech obalů a obalových odpadů, čištění komunálních odpadních vod, v oblasti znečitění vod dusičnany ze zemědělských zdrojů, v oblasti vypouštění nebezpečných látek do vody, v oblasti o zapojení ČR do sítě chráněných území Natura 2000 a integrované prevenci a omezování znečišťování. Dalším okruhem, o kterém se ještě jedná jako o přechodném období je oblast pitné vody. Tato přechodná období jsou zjednodušeně řečeno o tom, že není v možnostech ČR dostát všem požadavkům evropského společenství v různých limitech. Například znečištění vod a právě proto se někde žádá 6, někde 8 let, kdy ještě nebudeme mít ty předpisy implementovány, zavedeny v ČR. Něco jiného je, že tyto předpisy budou zavedeny ve formě nového práva životního prostředí.

Druhým dokumentem, který dnes vláda pouze vzala na vědomí je Aproximační strategie pro oblast životního prostředí. Jsem velmi rád, že usnesením vlády bylo uloženo ministru financí zapracovat požadavky na státní rozpočet vyplývající z investiční strategie financování požadavků na zajištění implementace legislativy evropského společenství v oblasti životního prostředí do střednědobého výhledu státního rozpočtu a to respektive do roku 2002. Já bych na závěr svého úvodního slova chtěl zdůraznit, že ty investiční náklady jsou opravdu velké a v budoucích 10 letech se jedná o částku převyšující 200 miliard korun.

To znamená v investičních akcích především v oblasti ochrany vod, výstavby čistíren odpadních vod. Ale já bych chtěl zdůraznit, že my tyto akce nebudeme provádět proto, že to jsou požadavky EU. Pochopitelně ten hlavní moment v těchto měsících je tento, že je tento materiál takto předložen, ale zdravé životní prostředí chceme všichni a nejde o to, že by to bylo uvedeno jen v nějakém předpisu evropského společenství. To je na úvod vše.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a nyní pan ministr školství Eduard Zeman?

Eduard Zeman, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dámy a pánové, vláda dnes schválila jeden z dokumentů, poměrně dlouho očekávaných školskou veřejností. Novelu vládního nařízení 67 z roku 1997, tedy typicky balíčkové opatření, kterým se zvyšovala míra přímé výchovné a vzdělávací povinnosti učitelů zhruba o 2 hodiny, což vedlo k tehdejší úspoře asi 10 tisíc učitelů. Odůvodnění této změny je zhruba ve 4 bodech. Za prvé, nová přijatá koncepce školské politiky předpokládá, že vzrostou nároky na další vzdělávání pedagogických pracovníků, dále se předpokládá, že je třeba zkvalitnit řídící práci ředitelů a jejich zástupců.

V případě mateřských škol bylo celkem dlouhodobě zřetelné, že tam bylo neúměrné přetížení učitelů, kdy byla překročena míra obvyklá v evropských zemích a jako 4. důvod tohoto opatření bych mohl uvést to, že se ukazuje potřeba zvýšené práce učitelů mimo vlastní vyučování z hlediska narůstajících jevů jako je šikana, gamblerství, drogová závislost, rasová intolerance a tak dále. Toto opatření, které bude mít platnost od 1. září letošního roku znamená vytvoření teoretických 10 512 nových pracovních míst pro vysokoškolsky dkování  Obrázek  Alt. obrázek vzdělané pracovníky bez přímých nároků na státní rozpočet?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a já vás na závěr ještě seznámím s jedním návrhem věcného záměru zákona. Je to zákon o registračních pokladnách. Cílem zde bude ztížení možnosti zatajovat příjmy z podnikání a tím vlastně přispět k omezování daňových úniků a to jak u daně z příjmů, tak i u daně z přidané hodnoty. Ten návrh předpokládá postupné zavádění registračních pokladen u všech daňových subjektů přijímajících platby v hotovosti a ministr Svoboda dostal za úkol, aby vládě předložil paragrafované znění tohoto zákona do 30. září tohoto roku. Pan Dumbrovský se, koukám, hroutí z toho našeho úvodního slova. Tímto to úvodní slovo končí dávám prostor již k otázkám.

Martin Jašminský, Hospodářské noviny: Chtěl jsem se zeptat, jestli vláda schválila koncepci útlumu hornictví.

Miloš Zeman, předseda vlády: Vláda bude tuto koncepci projednávat po šesté hodině, pokud do té doby skončí naše tisková konference.

Martin Jašminský, Hospodářské noviny: Já bych se chtěl ještě zeptat pana vicepremiéra Rychetského k té novele zákona o kampeličkách. Jestli byste mohl upřesnit tu formulaci, když jste říkal, že EU zřejmě neudělá výjimku a nedovolí nám, aby instituce tohoto typu u nás existovali. Co to znamená, jestli se budou muset transformovat nebo co s těmi kampeličkami bude? A druhá věc, vy jste řekl, že vláda, respektive stát nepřebírá odpovědnost za ten ztav, který ta je podle 87/95. Ministr financí jmenuje a odvolává šéfa úřadu pro dohled nad kampeličkami a současně od něho dostává každoročně zprávu o stavu toho sektoru. Znamená to tedy, že ministerstvo financí nemělo již dříve reagovat na ten stav novelou příslušného zákona?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Co se týče té první otázky, tak Evropská unie, jak vyplývá z dosavadních screeningových jednání v této oblasti, nezná dva druhy podnikání v oblasti přijímání vkladů, investování a poskytování půjček, to znamená v oblasti bankovnictví a v podstatě požaduje, aby do vstupu ČR do EU byla ta úvěrová a spořitelní družstva podřízena stejnému právnímu režimu, jaký u nás platí pro banky. Pokud se týče odpovědnosti, tak musím říci, že stát u nás podle právní úpravy neodpovídá za škody nebo hospodaření jakýchkoli nestátních organizací, ani bank. To přitom česká národní banka musí dávat souhlas ke všem základním úkonům od jmenování statutárních orgánů a tak dále. Takže ten problém je v jiné rovině. Ten poslanecký návrh předpokládá, kdyby byl přijat, že stát by měl být povinen v případě, že v zajišťovacím fondu družstevních záložen bude nedostatek zdrojů, aby stát poskytl tomuto fondu návratnou finanční výpomoc. S tím vláda nesouhlasí.

Pokud se týče toho, zda měla vláda vyvinout dříve zákonodárnou iniciativu dříve v této oblasti, myslím si, ale nepřísluší mě to hodnotit, protože je to spíše otázka na pana ministra financí, že novelizovat zákon nemá smysl vzápětí po tom, co je přijat. Je vhodné počkat a vyhodnotit jeho účinnost. Uplynuly 3 roky, navíc, jak jsem naznačil, pravděpodobné je, že vůbec žádná novelizace nemá smysl, která bude vylepšovat podmínky těch, kteří se účastní tohoto druhu podnikání, jako členové těch družstev, nýbrž, zdá se, že ta novelizace naopak bude muset vést k tomu, že tato forma podnikání se bude muset plně přizpůsobit tomu, co platí pro bankovní sektor.

Jiří Kubík, Mladá fronta Dnes: Já bych se chtěl zeptat pana předsedy k té první věci, o které tady byla dnes řeč. Jestli jste ochoten přiznat chybu, když jste bez důkazů veřejně hovořil o tom, že pan Zielenec uzavíral smlouvy s novináři a s mediálními agenturami a zda jste ochoten a připraven se mu omluvit?

Miloš Zeman, předseda vlády: Pane redaktore, ve svém vystoupení, které jste zajisté poslouchal, jsem uvedl, že mě byl předložen seznam 4 mediálních agentur, to za prvé. Za druhé, že ministr Kavan vyjádřil přání setkat se s panem Zielencem a celou věc s ním projednat a protože respektuji jistou, chcete-li to tak nazvat, profesionální kolegialitu, do doby, než dojde k tomuto setkání, nevidím důvod, proč bych se k věci dále vyjadřoval. Chápu, že bývalý a současný ministr zahraničí si mají co říci a chci jim to umožnit. To je všechno.

Jiří Kubík, Mladá fronta Dnes: Vy jste uvedl, že jste dostal seznam 4 agentur, ale v televizi jste mluvil o 60 smlouvách. To  Poznámka  Publi znamená, že vám jich ještě 56 chybí?

Miloš Zeman, předseda vlády: Tak zaprvé bych chtěl říci, ale to je opravdu okrajová poznámka, že pan Zielenec říkal stačí jedna smlouva. A byl bych rád, abychom rozlišili dvě věci, individuální smlouvy a smlouvy s mediálními agenturami. Já si myslím, že lze respektovat to, co zde řekl ministr zahraničí pokud se týká o individuální smlouvy, včetně smluv, které řekněme mohou mít charakter smluv na fiktivní projekty, ale vedle těchto individuálních smluv bezesporu existují i smlouvy s mediálními agenturami. Právě proto jsem upozorňoval na analogický případ v oblasti Českých drah. To je ve směs případ mediálních agentur, kdy už byla podána tři trestní oznámení. Já jsem v našem rozhovoru řekl panu ministru zahraničí, že samozřejmě vláda nemůže mít jakékoli námitky pokud se na základě pečlivé analýzy těchto smluv ministerstvo zahraničí rozhodne postupovat obdobným způsobem, jako postupovalo ministerstvo dopravy.

Jiří Kubík, Mladá fronta Dnes: Já jsem jenom upozornil, že jste neodpověděl na otázku, zda jste ochoten přiznat chybu ve svém jednání.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já jsem vždy ochoten přiznat chybu, ale v této situaci nemám dostatek podkladů a byly tady uvedeny už případy některých konkrétních půlmiliónových projektů, abych tuto chybu přiznával. Můj a jistě i váš zájem je získat podrobné informace o všech mediálních projektech, řádně je zdokumentovat. Respektuji, že ministr zahraničí si vyžádal určitý čas na tuto dokumentaci. Respektuji i jeho přání, abych zatím neuvedl jméno oněch čtyř mediálních agentur, o které se zde jedná. Ale mám zájem na tom, aby se celá ta věc dotáhla do konce podobně, jako se dotáhla u ministerstva dopravy. A tam pane redaktore už se dokonce dotáhla, i když o tom vy téměř vůbec nepíšete.

Hana Vítková, Česká televize: Já jsem se chtěla zeptat, vy jste hovořili o tom, že vy jste se chtěli setkat s exministrem Josefem Zieleniecem a pohovořit s ním o tom, že by pan ministr se s ním chtěl setkat. Už jste ho vyzval k té schůzce a přijal tu nabídku?

Miloš Zeman, předseda vlády: Paní redaktorko, vy jste zřejmě ne zcela přesně vnímala o čem se tady mluvilo. Dovolte mi proto, abych ještě jednou zopakoval, že pan ministr zahraničí Jan Kavan vyjádřil přání setkat se s panem exministrem Zieleniecem a informovat ho zjištěních, které v této oblasti existují. Já jsem to v duchu jisté profesionální kolegiality uvítal a naprosto nic proti tomu nemám. To se netýká mě, to se týká obou dvou těchto osob.

Daniel Takáč, televize Prima: Já bych chtěl vás pane premiére poprosit o doplnění. Před chvílí jste řekl, že nemáte dostatek podkladů, abyste uznal chybu. Když tedy nemáte dostatek podkladů, proč taková ta razantní prohlášení, že se mohly objevovat úplatky ze strany ministerstva zahraničí ve směs k novinářům. A to, co vám bylo předloženo, není toho dost na to, abyste se omluvil?

Miloš Zeman, předseda vlády: Tak zaprvé, nepoužil jsem bezprostředně termínu úplatky. A za druhé, ano v této souvislosti poté, co jsem obdržel seznam čtyř agentur a poté, co jsem obdržel nějaké konkrétní podklady požádal jsem pana ministra zahraničí, aby celou věc dovedl do konce. To znamená perfektně zdokumentoval. Je zapotřebí si uvědomit a pan ministr zahraničí na to ještě zareaguje, že se jedná celkem o 3 500 smluv, z toho asi 1 100, které jsou bezprostředně spjaty s nejrůznějšími mediálními projekty. Čili, abych rezumoval, já důvěřuji členům vlády, já důvěřuji jejich informacím a pokud nebudu přesvědčen o opaku, nemám důvod se omlouvat. Jak víte, tak já už od doby komunistického režimu se vyznačují razantními prohlášeními a nevidím důvod, proč bych měl svůj styl měnit.

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Já se samozřejmě s panem bývalým ministrem Zielenicem sejdu. Jenom teďka k těm cifrám, pro jistotu. Já jsem hovořil o tom, že každý rok ministerstvo podepisuje asi 10 000 faktur a z toho několik tisíc se týká oblasti médií a propagace a ty v současné době prošetřujeme a tady v této souvislosti jsem řekl právě vzhledem k rozsahu této práce, že ji dokončíme až tak koncem léta. Také jistě berete v úvahu, že má ministerstvo zahraničních věcí na starosti i důležitější věci, například zahraniční politiku České republiky a nemohu na to vysadit spoustu lidí, ale do konce léta bychom tyto faktury měli prošetřit. To je jedna oblast, a ta druhá oblast, o níž jsem hovořil, kterou prošetřujeme, jsou právě ty projekty, kde to zase není tak snadné jenom se podívat na záznam o projektu, protože zajímavější jsou právě ty seznamy spolupracovníků těch oficiálních příjemců těch grantů. Řada z nich jsou jistě projekty, které budou v pořádku, kde se chceme podívat na míru jejich využitelnosti, samozřejmě na i úspěšné využitelnosti, pokud byly vůbec využity. A těchto projektů je méně, ale je jich přece jenom tak velká řada, že prošetření těchto projektů u nichž já jsem zmínil, že některé jsou zvláštním způsobem se tématicky zcela překrývají nebo jsou téměř identické, přesto byly zadány na stejná témata různým skupinám a dal jsem příklad toho jednoho, který se přímo týkal prezentace zahraniční politiky, který stál 560 000 Kč, což není částka v těch projektech zcela ojedinělá. Čili jde o více peněz a abychom i toto pořádně prošetřili tyto projekty, potřebujeme k tomu přece jenom o něco více času a budu o výsledcích průběžně informovat pana premiéra.

Jana Olbrichová, Český rozhlas 1 Radiožurnál: Já bych se zeptala pana ministra, kdy tedy uvažuje o té schůzce s bývalým ministrem zahraničí Zieleniecem. A potom druhá otázka, pánové já chápu, že ministerstvo zahraničí má se především věnovat zahraniční politice, ale nebylo by lepší s tím prohlášením a s úvahami o tom, že existují nějaké podvody, nějaké špatné smlouvy, přijít až potom, co to budete mít vyšetřeno.

Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Já jenom pouze mohu říci, že panu ministrovi Zieleniecovi nabídnu to schůzku v nejbližších dnech.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já bych ještě doplnil, já bych tady nepoužíval termínu podvod, já bych tedy uvažoval o jisté analogii, chcete-li zdůvodněné analogii s tím, co již bylo prokázáno do té míry, že bylo podáno trestní oznámení v jiném resortu. Prostě tato vláda činností jednotlivých ministrů je povinna prověřit, zda v jednotlivých resortech nedocházelo k tomu, že státní prostředky byly vydávány na určitý typ mediální prezentace. Já jsem viděl to trestní oznámení, kde dokonce mediální prezentace byla nikoli na příslušné státní úředníky, ale i jejich rodinné příslušníky, což pokládám za poněkud komické. V případě, který teď právě probíráme nikoho neobviňuji z toho, že by se prezentace týkala rodinných příslušníků nebo například buldoka Palečka.

(nesrozumitelné): Projednala vláda zprávu o majetku KSČ, pokud ano, s jakým výsledkem?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já budu velice stručný. Pan ministr pro místní rozvoj podal souhrnnou zprávu o majetku KSČ. Ta souhrnná zpráva byla vládou vzata na vědomí, je to v podstatě jenom inventarizace minulých let. Zbývá dohledat majetek v rozsahu od 50 do 70 miliónů korun, což ohledem na to, že šlo o, a teď prosím vás mě neberte za slovo, protože já tady ten materiál tady nemám, a teďka nevím jestli šlo o 4 nebo 5 miliard, není zase tak tragické. Jak víte, ten problém byl dán tím, že federální majetek KSČ přebíralo federální ministerstvo financí, zatímco majetek v republikách se přejímal nikoli jednotně, jednak ministerstvo hospodářství, jednak okresní úřady.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Dobrý den, dvě otázka pro pana premiéra. První otázka, jak se vláda staví k cestě pana prezidenta do Kosova, která nebyla vůbec v té agendě, kterou vláda vzala na vědomí. A otázka druhá, dnes se výkonná rada ODS vyslovila k rozhodnutí vašeho Ústředního výkonného výboru tak, že s ním vyjádřila nespokojenost, že to neodpovídá jejich představám o novém volebním zákoně. Domníváte se, že to může ohrozit opoziční smlouvu, potažmo vaši vládu?

Miloš Zeman, předseda vlády: Pokud jde o první otázku, vláda jednoznačně vyjádřila svoje stanovisko tím, když se zabývala pouze cestou pana prezidenta do Albánie a nikam jinam a vláda nemá důvod toto stanovisko měnit. Pokud platí dokumenty Rady bezpečnosti G 8 a dalších seskupení, pak podle těchto dokumentů je Kosovo integrální součástí Jugoslávie a pro návštěvu jakékoli součástí jakéhokoli suverénního státu, je obvykle vyžadováno pozvání hlavy stát. Co se týče vašeho druhého dotazu, já jsem vyjádřil na zasedání ÚVV sociální demokracie obavy, že kdybychom přistoupili k pouze kosmetickým změnám volebního zákona, mohlo by to být vykládáno jako nezdržení tzv. opoziční smlouvy. Toto je moje hluboké přesvědčení. Současně jsem si jist, že návrh, který schválilo toto zasedání v sobotu, představuje velmi razantní, velmi systémovou změnu, která velmi výrazně, a stačí podívat se na příslušné tabulky, zvyšuje počet mandátu těch politických stran, které překročí onu kritickou hranici 17 %. V tomto smyslu svým usnesením sociální demokracie naprosto jednoznačně dodržela opoziční smlouvu. My jsme nebyli zavázáni akceptovat návrh ODS. My jsme byli zavázáni akceptovat takovou změnu volebního systému, která výrazně a nikoli pouze kosmeticky podpoří většinové prvky v proporcionálním systému. Je naprosto prokazatelné, že návrh, který byl přijat, je výrazným posílením většinových prvků, zatímco návrh, který byl zamítnut při našem jednání, by mohl být interpretován jako pouze kosmetická úprava.

Jiří Nádoba, Mladá fronta Dnes: Já bych se rád zeptal, co má vláda na mysli tím, že odsouhlasila postupné zavádění těch registračních pokladen. Zda-li nejprve ta povinnost vzniká některým skupinám těch obchodníků a poté nějakým jiným. Co se tímto myslí? A druhá věc, za jakých okolností bude moci obchodník používat tu stávající pokladnu, kterou už má nebo zda si všichni budou muset koupit úplně nové pokladny nebo můžou používat ty staré?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já si myslím, že to je nějaké nedorozumění. Vláda předjednávala věcný záměr zákona o registračních pokladnách. Projednávala ho v několika variantách. Jedna z nich, a to ta, která byla schválena, byla, že povinnost mít registrační pokladny budou mít prakticky všechny subjekty podnikatelské, které budou přijímat platby v hotovosti, Takže z tohoto hlediska jestli jste někde zaslechl slovo postupné, tak tím se spíš myslelo, že až budeme mít paragrafované znění, tak nebude možné, aby ode dne účinnosti zákona všichni splňovali podmínky zákona naráz. Jinými slovy, ale to až budeme mít paragrafované znění, bude možno o tom jaksi diskutovat, je pravděpodobné, že buďto tam bude legislavagance, to znamená zákon bude platit, bude publikován, ale účinnost bude třeba odložena o šest měsíců. To znamená, aby tam byl prostor pro jejich opatření. A druhá možnost je, že tedy bez legislavagance se dá uvnitř zákona termín, do kterého musí být jaksi naplněn ten zákon.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já bych, když dovolíte, ještě doplnil pana místopředsedu Rychetského. Pane redaktore, průměrná cena registrační pokladny se odhaduje mezi 15 až 20 000 Kč. Pokud vám jakýkoli podnikatel bude tvrdit, že toto tato investice by mu zlomila vaz, tak to podle mého názoru není skutečný podnikatel a toto je pouze záminka, toto je obava, že už by nemohl maskovat daňové úniky tak snadno, jako je maskoval dosud. Za druhé, předpokládáme, že tam, kde již existují registrační pokladny, by byly pouze doplněny tzv. fiskální jednotky. A za třetí, předpokládáme, že tyto registrační pokladny by byly propojeny do sítě tak, aby byla komplexní evidence, podobně jako je tomu například v Itálie, kde tento systém, jak jistě víte, již řadu let funguje.

?.. Lidové noviny: Já bych měl dvě otázky na pana Roučka. Ta první se týká té zprávy o přechodu majetku bývalé KSČ. V to zprávě se hovoří o tom, že vládám se nepodařilo převést majetku Ústředního výboru nějakých 150 až 350 miliónů korun. Chtěl jsem se zeptat, jestli to vláda vzala na vědomí a jestli to bude nějakým způsobem dokumentovat. A ta druhá otázka se ještě týká těch registračních pokladen. Mě by zajímalo, jestli se vláda zabývá nějakým minimálním limitem pro podnikatele, že by třeba tu registrační pokladnu nemuseli mít a nebo jestli to bude platit pro všechny stejně.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já začnu tou druhou otázkou. Bude to platit pro všechny stejně, ale tyhle ty podrobnosti budou dopřesněny potom v tom paragrafovaném znění. A co se týče té první otázky, já poprosím Pavla Rychetského, který se touto otázkou zabývá.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Musím říci, že by bylo nepochybně v hodnější, kdybyste si chytil při pressfoyer pana ministra Císaře. Materiál, který jsme dnes projednávali říká, že v těch letech 1991 až 1996 zhruba, kdy probíhal tento proces se při dnešní inventarizaci zdá, že je nedohledán majetek v hodnotách mezi 50 až 70 miliony, není to tedy o stovky milionů. Já bych chtěl zdůraznit, že z té zprávy nevyplývá jestli šlo o nedostatky ministerstvo hospodářství tehdy Českého ministerstva kontroly anebo okresních úřadů.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji vám za účast a my budeme pokračovat v jednání. Nashledanou.