Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 29. září 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Vítejte na další tiskové konferenci v průběhu jednání vlády. Vláda má dnes na programu celkem 34 bodů. Z toho je několik velmi důležitých a to velmi důležitých návrhů zákonů. Pavel Rychetský vás nyní seznámí s poslaneckým návrhem změny ústavního zákona a též s návrhem trestního řádu.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Jako první bod svého programu vláda projednávala stanovisko vlády k poslanecké ústavodárné iniciativě skupiny poslanců ke změně ústavy. Jak jistě víte, projednávání tohoto bodu se účastnil i pan prezident republiky. Vláda po rozpravě přijala usnesení, kterým přijala stanovisko. V tomto stanovisku vyslovila s poslaneckou iniciativou souhlas. Doporučuje však ke zvážení některé změny. To jsou zhruba tři změny: Za prvé se vláda domnívá, že způsob nominace osoby pověřené návrhem nové vlády po volbách a způsob jmenování nových vlád by bylo vhodné zpřesnit tak, aby taková osoba získala před jmenováním předsedou vlády potřebnou podporu poslanecké sněmovny, tj. většinu. Současně vláda poukazuje na současné změny ústavy podle které jmenování vlády je samozřejmě možné až po přijetí demise předchozí vlády, to znamená, že je třeba, aby napřed proběhla ustavující schůze poslanecké sněmovny a byly zvoleny nové orgány. Druhá připomínka vlády se vztahovala k tomu, že poslanecká iniciativa navrhuje, aby pravomoc prezidenta republiky jmenovat předsedu a místopředsedy nejvyššího soudu byla podmíněna předchozím návrhem nebo souhlasem senátu. K tomu se vláda vyjadřuje velmi jednoduše. Vláda hodlá sama předložit návrh na změnu ústavy ještě v tomto roce. V tomto návrhu na změnu ústavy se předpokládá, že v rámci schválené koncepce reformy soudnictví bude jako ústavní orgán zřízena Nejvyšší soudcovská rada ČR a domníváme se proto, že by neměla být v tuto chvíli tato otázka řešena, protože bude vláda navrhovat, aby tím, kdo bude navrhovat prezidentu republiky obsazování těchto funkcí v rámci Nejvyššího soudu byla Nejvyšší soudcovská rada ČR jako vrcholný orgán soudcovské samosprávy. To jsou v podstatě všechny připomínky, které při zasedání vlády zazněly a objevily se ve stanovisku, které dnes vláda přijala, takže patrně zítra to bude do poslanecké sněmovny odesláno. Druhý bod programu, tady zastupuji pana ministra spravedlnosti, protože musel odcestovat na zasedání Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny ČR do Harachova, takže předkládal jej pan ministr a je to rozsáhlá rekodifikace, velká novela zákona o trestním řízení, ke které jsou připojeny i novely dalších navazujících zákonů jako zákon o policii, o služebním poměru policie a podobně. Také je k ní připojena novela trestního zákona, která zavádí některé nedbalostní trestné činy. Jde o rozsáhlý materiál, který má více než 600 stran textu, takže není možn0, abych s ním podrobně seznamoval. Chtěl bych sdělit, že vláda si je vědoma toho, že jde o zásadní a velmi odvážný krok, který je jedním z pilířů reformy soudnictví ČR. Dosavadní koncepce trestního řízení v naší zemi je již po staletí založena na inkvizičním principu. Jinými slovy, trestní proces před soudem je až závěrečnou, vlastně krátkou fází trestního řízení a veškeré dokazování se odehrává v předsoudních fázích trestního procesu. To znamená, že někdy i několik let trvá vyšetřování na úrovni policie, než se věc dostane k soudu a soudy vlastně pouze opakují již dávno provedené důkazy s takovým zpožděním, že není naplněna základní zásada trestního práva, že trest má následovat rychle po spáchaném skutku, aby měl svůj účel. Vláda si je vědoma toho, že jde o krok odvážný, ale je to krok, který všechny civilizované evropské země již realizovaly a jeho odkládání vlastně nemá smysl, protože situace se za rok nebo za pět let nezmění. Jsme tedy první vláda, která se ten krok směrem od inkvizičního k trestnímu procesu rozhodla udělat. Podle předložené novely budou dva typy předběžného trestního řízení. Jedno bude zcela zkrácené a to tak, že bude-li pachatel přistižen při činu, budou-li důkazy opatřeny hned, bude postaven před soud vzápětí. To vyšetřování se nebude konat vůbec a bude se konat hned soud. Ve druhém případě, v případě ostatních trestních činů bude úkolem přípravných orgánů, tj. policie a státního zastupitelství, shromáždit jenom tolik důkazů, aby dostačovaly k podání obžaloby s tím, že dokazování se má vést, tak jak je známo v anglosaském procesu, který je dnes už ostatně rozšířen i na kontinentu, před soudem. To znamená, že se výrazně zkrátí přípravná fáze a vlastní trestní proces se odehrává na kontradiktorním principu před soudem. Obě strany mají právo opatřovat důkazy, to znamená, že i obhajoba si bude moci vyslýchat svědky, opatřovat důkazy a přivádět je před soud a soud bude rozhodovat. Vláda schválila tuto novelu. Chtěl bych v této souvislosti zdůraznit, že se nepředpokládá, i když se ruší úřady vyšetřování, kde dnes je 2400 vyšetřovatelů, že se nepředpokládá, že by jeden jediný z nich přišel o své zaměstnání. Naopak, spojí se vyšetřování s operatiky, pátrací složkou policie, státní zástupce bude muset být v tom vyšetřování velmi aktivní, nebude tedy jako dnes pošťákem, který čeká až policie skončí a pak vlastně materiál jenom odevzdává soudu, ale bude aktivním účastníkem vyšetřování, protože bude aktivní stranou trestního procesu. Myslím si, že by to jako stručná informace mohlo postačovat.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Ministr Kužvart vás nyní seznámí s novelou zákona o chemických látkách a chemických přípravcích, která byla dnes též schválena a potom s dalším bodem a tím je Odhad předpokládaných nákladů na likvidaci starých ekologických zátěží.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, novela chemického zákona byla předložena celkem čtyřmi ministry. Ministrem zdravotnictví, ministrem zemědělství, ministrem průmyslu a obchodu a mnou a již z tohoto výčtu je vidět, že tato novela se především zabývala způsobem jak se vyrovnat s problematikou chemických látek a přípravků ve vazbě na ty ostatní resortní legislativy. Dalším z těch důvodů předkladu této novely byla i snaha, nás předkladatelů, o určité administrativní zjednodušení výkonu státní správy podle tohoto zákona. Především jde o zpřesnění definic pojmů nakládání s nebezpečnými chemikáliemi, uvádění těchto látek na trh, registrace a klasifikace některých nebezpečných chemických látek. Tato novela byla přijata vládou tak, jak byla předložena a bude též předložena sněmovně. Já bych se nyní spíše zaměřil na materiál, který pan tiskový mluvčí Rouček označil za materiál, který se týkal určité revize těch nákladů, které již byly vynaloženy na likvidaci starých ekologických zátěží a určitý odhad finančních prostředků, které bude nutno v budoucnu vynaložit. Zde bych chtěl konstatovat, že zatím bylo na odstraňování starých ekologických zátěží vynaloženo něco přes 6 miliard korun a dohromady je odhad, že by toto odstraňování mělo přijít na necelých 40 miliard korun. Zde si musíme uvědomit, že tento proces byl nastartován již počátkem 90. let v rámci procesu privatizace, kdy záruky FNM jdou až do výše nabývací ceny, čili až do výše, dejme tomu, areál průmyslového podniku byl prodán za 1,5 miliardy korun, tak až do této výše může nabyvatel žádat podle dokladů, které vycházejí z ekologické analýzy, hrazení doložených nákladů na odstranění starých ekologických škod z FNM. Pro vaši představu jde především o odstraňování znečištění podzemních vod a znečištění půd. Dnes na jednání vlády bylo uloženo předložit do konce února příštího roku revizi všech dřívějších, již uzavřených, smluv na odstraňování starých ekologických škod. Důvod je velmi jednoduchý. Jde o to, že podle všech informací, některé jednotlivé akce, kdy se odstraňují ekologické škody, mají často nadsazované částky. Jedná se nám zjednodušeně o to, aby nedocházelo k zbytečnému plýtvání prostředků z FNM na tyto účely. To je na úvod vše.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Pan ministr Peltrám vás nyní seznámí s návrhem zákona o telekomunikacích. Pokud zde čekáte na tu informaci o průběhu a výběru třetího mobilního operátora, zde vás musím trochu zklamat, protože vláda tento bod ještě neprojednávala, ale bude ho projednávat dnes večer.

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Dámy a pánové, dnes vláda schválila po přerušeném jednání z minulého zasedání návrh zákona o telekomunikacích, který musí upravit tržní prostředí v této oblasti. To staré zákony z roku 1964, i když třeba byly novelizovány, nemusely upravovat, protože tady byla Správa pošt a telekomunikací a Správa radiokomunikací a tyto dva podniky, jako státní monopoly nepotřebovaly žádnou velkou regulaci, to si ten stát obstaral. Jakmile se uvolňuje tržní prostředí, jakmile vznikne tolik operátorů, kolik budou chtít subjekty založit, tak je třeba toto všechno změnit. To znamená volný přístup trhu na jedné straně, technická omezení plynoucí z toho, že když není jediný operátor, tak se musí každému přidělit určité číslování a musejí mít vzájemně srovnatelné parametry. Z hlediska EU můžete změnit například techniku telekomunikací, ale ta další technika musí být slučitelná s tou, kterou jste měli před tím, telefonní přístroje a jiné věci. Vyžaduje to tedy velmi rozsáhlou oblast regulátora, který je nezávislý na vlastnických vztazích státu, pokud státu nějaký vlastnický vztah k majetku telekomunikačních společností, těch dřívějších monopolů zůstal a určitou oblastí jsou univerzální služby, na které má nárok v oblasti hlasového telefonu každý. My jsme chtěli tento zákon projednat tak, abychom se jednak dostali do souladu s EU a jednak, abychom skutečně vytvořili podmínky pro tržní prostředí, protože to je jedna z mála oblastí veřejných služeb, kde se privatizace ukázala jako nesmírně efektivní. Nebyly nikdy žádné problémy a nikde by veřejný sektor nesehnal tak obrovské investice jako v této oblasti. Z tohoto hlediska jsem tedy rád, že jsme překročili onen práh dělící exekutivu od legislativy. Samozřejmě to nebude jednoduché, protože kolem telekomunikací se ve světě pohybuje příliš mnoho peněz a je to příliš rozvojový sektor, než aby se neopakovaly relativně dlouhé diskuse v parlamentu, ale to už je takříkajíc osud cesty demokracie.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zdravotnictví vás nyní seznámí s návrhem zákona o zdravotnických prostředcích a též s návrhem na realizaci druhé etapy programu konsolidace zdravotnických zařízení.

Ivan David, ministr zdravotnictví: Já bych chtěl říci, že tato norma, o které se zmínil pan mluvčí, to znamená Návrh zákona o zdravotnických prostředích, je norma nesmírně významná jednak proto, že je to poprvé, kdy byla tato problematika upravena formou zákona v České republice, jednak proto, že znamená další krok k našemu přiblížení k Evropské unii. Problematika zdravotnických prostředků je významná jednak pro jejich velké množství, je jich řádově více než léčiv. To znamená desetitisíce po celém světě, potom více než milión, jednak proto, že to je kategorie nákladů, které rostou nejdynamičtěji asi ze všech větších kategorií v oblasti zdravotnictví. Tato norma upravuje klinické hodnocení, prodej používání, údržbu, servis, ohlašovací povinnosti, nežádoucí příhody, evidenci činnosti, kontrolní činnost atd. Technické podmínky jsou upraveny jinými normami, přesto je tato norma velmi významná. Při přípravě na ni naši odborníci spolupracovali úzce zejména s odborníky ze Spolkové republiky Německo. Čili je to norma, která se zabývá prostředky od náplasti za 70 haléřů až po cyklotron za 70 miliónů. Upravuje tedy velmi mnoho objektů. Myslím si, že daleko větší zájem, protože tato první zpráva byla veskrze pozitivní, vzbudí návrh na realizaci druhé etapy programu konsolidace zdravotnických zařízení, a to proto, že to je pokus o částečné řešení problému. My nemáme prostředky pro to, abychom definitivně a úplně řešili problém zadlužení zdravotnických zařízení systematicky, systémově, zákon nám to neumožňuje. Víme, že jsou v různém vlastnictví zřizovány jednak ministerstvem zdravotnictví, jednak okresními úřady, dále jsou v majetku církví, obcí, soukromých společností atd. První etapa se týkala zařízení zřizovaných ministerstvem zdravotnictví. Tato etapa byla již schválena vládou, a to z toho důvodu, že ministerstvo zdravotnictví má přirozeně podstatně více a dokonalejších informací o tom, jak si tato zdravotnická zařízení vedou. Pokud se jedná o zdravotnická zařízení zřizovaná okresními úřady, pak bylo třeba ověřit velkou kategorii údajů o hospodaření těchto zdravotnických zařízení. Smyslem tohoto opatření je částečně oddlužit zdravotnická zařízení, a to závazky nad 180 dní u těch zdravotnických zařízení, která mají určitou míru zadluženosti. Tyto závazky však mohou být jaksi uhrazeny touto formou pouze z 60 %. Původně bylo možno počítat se 100 % úhradou, avšak rozpočtový výbor navrhl změny ve státním rozpočtu, kterými z původních 300 miliónů bylo 80 miliónů odebráno na jiné účely. Čili my navrhujeme rozdělení 220 miliónů. Týká se to 24 zdravotnických zařízení, mezi nimi určitou výjimkou je nemocnice v Břeclavi, a to z toho důvodu, že má značné problémy, značné nejasnosti existují kolem hospodaření. Já nebudu zacházet do podrobností, jedině, kdyby se mě na to někdo ptal. Tyto problémy dosahují téměř půl miliardy. Čili my chceme, aby existovala záruka, že prostředky vložené do této nemocnice budou skutečně náležitě užity. Nebudu zabíhat do podrobností v tuto chvíli.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A já vás na závěr ještě seznámím krátce s třemi dalšími návrhy zákonů. Je to návrh novely zákona o dani z nemovitostí. Zde ve srovnání s dosavadním stavem jde zejména o rozšíření předmětu daně, kterým jsou dle stávající úpravy pouze pozemky a stavby, obyty a nebytové prostory samostatně evidované v katastru nemovitostí. Dále jde o rozšíření osvobození od daně z pozemků na pozemky ve vlastnictví veřejných vysokých škol, které slouží k uskutečňování akreditovaných studijních programů. A zrušení časově omezeného pětiletého osvobození staveb, u nichž došlo ke změně systému vytápění pevnými palivy na vytápění plynem nebo elektřinou. Jak víte, vláda schválila podobný zákon již v březnu tohoto roku, ale byl stažen před prvním čtením v poslanecké sněmovně. Oproti tomuto návrhu v nynějším návrhu došlo k vypuštění změn, které spočívaly ve zvýšení sazeb daně z nemovitostí. Jinými slovy daně se nezvyšují, opakuji ještě jednou. A za druhé zde došlo k té změně, že za základ daně ze staveb u bytů a nebytových prostorů je navrhováno stanovit výměru podlahové plochy namísto dříve navrhované zastavěné plochy bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Vláda rovněž schválila návrh ústavního zákona o zkrácení funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahy a rovněž návrh zákona o Fondu rozvoje bydlení České republiky. Pokud budete chtít něco k tomuto bodu, samozřejmě jsme otevřeni naší diskusi. Konečně vláda schválila návrh nařízení vlády, který se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 a výše přepočítacího koeficientu na ten samý rok a upravují částky pro stanovení výpočtového základu. Ty částky, pokud vás to zajímá, ta výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 činí 11 693 korun a ty částky u té nejnižší hranice se zvyšují z 6 100 korun na 6 300 korun a u té nejvyšší z 13 000 na 14 200 korun. Jinými slovy, od ledna roku 2000 se tyto změny promítnou do výpočtu důchodů přiznávaných v roce 2000. A na závěr mám ještě jednu velmi dobrou zprávu z Bruselu, kde včera byla zakončena jednání s Evropskou komisí o investičních pobídkách pro společnost Škoda pro výstavbu motorárny a převodovkárny. Evropská komise souhlasí s plánem na státní pomoc ve výši 21 miliónů 930 tisíc amerických dolarů, a to po zdanění. Jinými slovy, té výstavby motorárny a Převodovkárny již nic nebrání v cestě. Je to úspěch jak Škody Auto, tak i této vlády, jejího systému investičních pobídek. Protože jak víte, tato investice zajistí stovky nových pracovních příležitostí jak pro okres Mladá Boleslav, tak i pro přilehlé okresy. Tolik na úvod, nyní již máte slovo vy.

Iva Řezáčová, televize Nova: Já využiji toho, že jsem jako první a dám hned několik otázek. První dvě by byly na pana ministra Peltráma. Já bych se vás chtěla zeptat, jak hodnotíte tu situaci, která nastala s těmi leteckými dispečery, že opět dnes nenastoupili do práce a podle našich informací 800 letadel bylo odkloněno z našeho leteckého prostoru, musela být přijímána jinde. Tady k té otázce ještě doplňující, jestli tedy neuvažujete o tom, že byste povolili, aby k nám vstoupili dispečeři ze zahraničí, když naši nemají zájem o tuto práci. A druhou otázku, radním se nelíbí, že jste uvolnili málo peněz na metro. Jestli byste mohl toto komentovat. A pak pana Roučka bych se zeptala, co je s panem Lánským. V ČTK vyšla zpráva, že je prý nemocný. Děkuji.

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Takže dotaz číslo jedna, poprvé nenastoupili předevčírem letoví dispečeři, respektive řidiči letového provozu, prosím oni nemají rádi to druhé nazvání, a oznámili, těsně před začátkem směny, že mají přečerpanou pracovní dobu. Pracovní doba podle kolektivní smlouvy je 34 hodin týdně, je jedna z nejkratších v Evropě, a stěžují si samozřejmě na pracovní vypětí, což je správné, ale když to srovnáte tedy s jinými evropskými letišti, tak to zase není až tak příliš. Měli jsme včera jednání s představiteli, používám služeb pana profesora Mose, který několikrát velmi úspěšně fungoval jako zprostředkovatel. Skončili jsme jistým kompromisem, s tím, že představitelé jedné z odborových organizací se zavázali k tomu, že normálně bude provoz pokračovat, a stalo se, že ráno opět nenastoupili. V této situaci odmítám funkci zprostředkovatele, plnou zodpovědnost má management, protože se této organizaci nelíbí prakticky z managementu nikdo. Nemáme ani možnost nějak jinak do toho zasahovat a management přijímá příslušná opatření. Samozřejmě problém je v jednom, že tam jsou velmi přísné podmínky na to, aby někdo byl zaškolen jako řídící letového provozu, a podmínky, aby byl seznámen s příslušným sektorem, v němž bude řídit provoz letecké dopravy. Předpokládáme podle závazku managementu, že se do týdne až do deseti dnů podaří obnovit normální letecký provoz. Ten šok nebyl ani tak z toho, že se to u nás stalo, i když musím říct, že to nesmírně narušilo dobrou pověst pracovníků řízení letového provozu, samozřejmě státu v letecké dopravě. Ten šok byl největší první den, protože oni nikomu nic neřekli a najednou bylo nutné odklánět lety. Teď už to není tak drastické, poněvadž s tím bohužel v Bruselu v Eurokontrolu normálně počítají a intenzivně se vyjednává řešení situace. Jinak mě detaily nezajímají, já nejsem generální ředitele té organizace, a kdybych náhodou něco věděl, co chtějí dělat, tak v této situaci bych si snad ani nedovolil to říkat na tiskové konferenci.

Iva Řezáčová, televize Nova: Vám by nevadilo, když tedy čeští chtějí stávkovat, nechtějí pracovat, 70 tisíc měsíčně za tu práci jim nestačí, tak by vám nevadilo, kdyby sem přišli dispečeři ze zahraničí, kteří o tu práci mají zájem.

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Já jsem jim včera říkal, že nemá cenu diskutovat o tom, aby byly přesčasy, poněvadž vůbec případ kosovské krize, který vedl k okamžitému nárůstu letů o 40 %, ale prosím vás představa, že to vedení řízení letového provozu mohlo něco dělat, vždyť ani jeden z nás nevěděl, že něco bude, to byla neočekávaná situace. Tak jsem říkal: " Pánové, to se nedá nic dělat, než vyškolíme nové naše pracovníky tak, aby se vůbec nepočítalo s přesčasovou prací, poněvadž když nikdo nechce ani placenou přesčasovou práci, tak je nejlepší, když ji nemá, tak uděláme všechna opatření, abychom si půjčili někoho na řízení letového provozu, abychom urychlili zaškování". A s tím jsme se tedy rozešli. Takže já nemám důvod toto stanovisko měnit, mě to samozřejmě nemůže vadit. Nám jde o to, aby náš letový prostor byl bezpečný, aby to dobře fungovalo. A v tomto směru předpokládám, že management řízení letového provozu vyvine potřebné úsilí.

Iva Řezáčová, televize Nova: A ještě k tomu metru.

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Prosím vás, já jsem členem vlády, která schválila návrh rozpočtu. Nedomnívám se, že Pražané mohou jásat jak nad dotací na metro, tak nad ostatní dotací. Já jsem dělal ředitele odboru dopravní politiky, a mělo to dlouhý název, na federálním ministerstvu dopravy, a tehdy jsem navrhoval dotace na investice do metra, to byl prosím rok 1991 - 1992, 1,5 miliardy korun ročně. Pak to kleslo na 1 miliardu, a postupně dvakrát po sobě nula. Čili chápu, že ať je tam jakákoli částka, já si nemyslím, že je velká, to, aby bylo jasno, tak budou vždycky v Praze nespokojeni, protože metro souvisí s celostátními přepravními potřebami a z tohoto hlediska je chápu. Na druhé straně jsou jistá omezení rozpočtu a to je bohužel bariéra.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud se týče místopředsedy Lánského, již včera při návštěvě švédského ministerského předsedy si stěžoval na bolest nohou. Dnes byl převezen do nemocnice a podle zpráv, které máme z nemocnice, se jedná o virózu a zánět žil. Opět podle zpráv, které máme, si léčení vyžádá asi dva týdny.

Televize Prima: Já bych měl dotaz na pana místopředsedu Rychetského, aby ještě pohovořil o projednávání těch změn ústavy. Jak to projednávání probíhalo, někteří ministři ráno říkali, že třeba s řadou věcí nesouhlasí. Takže bylo to jednání bouřlivé, o čem jste mluvili s panem prezidentem, v jakém poměru vyznělo hlasování a tak dále. Nějaké tyto technické podrobnosti bych poprosil, děkuji.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já vás asi zklamu, jednání nebylo vůbec bouřlivé, do rozpravy se první přihlásil pan prezident, což považujeme za zcela správné a logické, když navštíví jednání vlády. Sdělil nám, že v tom poslaneckém návrhu /nesrozumitelné/ jsou věci, s kterými souhlasí. Jsou věci, které, jestli si dobře pamatuji, tak použil slovo /nesrozumitelné/ neutrální postoj. Jsou věci, se kterými nesouhlasí a uvedl jedinou, se kterou nesouhlasí a tou jedinou je právě ta navrhovaná procedura jmenování nové vlády nebo nových vlád po volbách, přičemž vláda k této věci měla již předložený návrh stanoviska, kde vláda upozorňovala, že tato navrhovaná procedura má nepochybná úskalí, a že bude potřeba v rámci zákonodárného procesu je řešit. Navíc tam vláda na podnět pana ministra spravedlnosti     Autom. řádkování   dodala to, co se týče jmenování předsedy ?. Nejvyššího soudu, že by to nebylo vhodné teď řešit, protože máme svoji koncepci. Na návrh pana ministra vnitra se tam poukáže na jeden drobný nedostatek, vypadla tam jedna skutečnost, zapomnělo se, když není prezident, kdo má vypisovat volby do senátu. Jsou tam řešeny vyšší územní celky, jsou tam řešeny obce, je tam řešena Poslanecká sněmovna, na Senát zapomnělo. S panem prezidentem jsme se rozloučili ve velmi srdečném duchu a především jsme jej vyzvali, že bychom přivítali, kdyby častěji se účastnil schůzí vlády, protože tato vláda jako první vláda po šesti projednává zásadní kroky, které mají daleký přesah nejenom přes naše funkční období, ale daleký přesah třeba přes prostor desetiletí. Reforma soudnictví, reforma veřejné správy a zřízení krajů atd. jsou nepochybně zásadní témata.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: Já jsem se chtěl zeptat, jaké důvody vedly vládu k tomu, že chce zkrátit funkční období pražského zastupitelstva. Víme, že se jedná samozřejmě o volby krajské, ale proč to musí být na celém území republiky jednotné.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Je to velmi prosté. Vláda má zpracovaný komplex zákonů a rozjíždí, startuje celkovou reformu uspořádání v této zemi. A naše představa je, že volby do krajských zastupitelstev by se měly odehrávat v termínu druhého kola senátních voleb v listopadu příštího roku. Naše představa je, že zřízení krajů a jejich naplnění z hlediska kompetenčního i působnostního by se měl stát prvním lednem roku 2001. Těžko si dovedeme představit, že zřídíme všechny kraje kromě kraje Praha, a že zřízení kraje Praha odložíme jenom proto, že je nepochybné, že by bylo zbytečné v Praze vytvářet dvojí paralelní struktury vedle struktury existující městského zastupitelstva, ještě další zastupitelstvo krajské, když je teritorium působnosti obou orgánů naprosto totožné. Takže se předpokládá, že ex lege zákonem se vyhlásí, že zastupitelstvo města Prahy je současně i zastupitelstvem krajským. Vláda zvažovala, budou-li se konat volby do všech krajů, do všech krajských zastupitelstev v listopadu příštího roku, zda má, pokud se Prahy týče, stanovit ten termín voleb o dva roky později, kdy vyprší komunální mandát, s tím, že by to znamenalo, že už vždy po existenci krajského řízení budou vždy volby do krajů ve stejném termínu kromě Prahy, a vždy by měla Praha volby jindy. To přece jenom není zrovna nejlepší start reformy krajského zřízení. Jsme si vědomi toho, že to je velmi obtížné diskutabilní řešení, protože zrovna tak by bylo obtížné kvůli Praze odložit reformu územně správního uspořádání a řízení krajů o dva roky jenom kvůli Praze, to je obtížné. Patrně mnohem horší, než to, co navrhujeme, tj. zkrácení funkčního období zastupitelů ústavním zákonem, by bylo prodloužení toho období. To by bylo asi ještě horší. Jinými slovy, dobré řešení v tuto chvíli vlastně neexistuje. Jsme si vědomi toho, že to bude předmětem asi velice významných diskusí v Parlamentu ČR a máme samozřejmě připravena i náhradní řešení. A to jedno z těch zmíněných, o kterých hovořím, když toto řešení Parlamentem ČR nebude akceptováno.

Horáčková, Zemské noviny: Projednávala vláda nebo bude ještě projednávat návrh zákona o fondu rozvoje bydlení?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vláda ho dneska schválila, zítra bude předložen poslanecké sněmovně. To už ale říkal pan tiskový mluvčí.

Lucie Bradáčová, Agentura Bloomberg: Krátká otázka zřejmě na pana Roučka. Těch 21,9 miliónů dolarů, ta investiční pobídka pro motorárnu, můžete přesně říct, co ty peníze jsou, jestli je to úleva na daních, nebo jestli je to nějaký finanční příspěvek na rekvalifikaci. Co konkrétně to je?

Libor Rouček, mluvčí vlády: My jsme zatím dostali prostě jenom tuto krátkou zprávu z Bruselu. Bude to upřesněno prostě později, a to jak ze strany vlády, tak samozřejmě i ze strany Škody Mladá Boleslav. Čili, jak říkám, zatím jsme prostě dostali jenom tuto zprávu, že to bylo schváleno, a že se jedná o plán na státní pomoc ve výši, jak jsem již řekl, 21 miliónů 930 tisíc amerických dolarů po zdanění.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: Můžete komentovat, proč jste dneska zamítli poslanecký návrh o silniční dani, jaké byly důvody?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Je to velice prosté, přijetí tohoto návrhu, který jinak rozhodně není v rozporu s filozofií naší vlády, by prostě znamenalo krácení příjmové části rozpočtu v příštím roce o 700 miliónů korun a vláda již návrh rozpočtu poslanecké sněmovně předložila a nemá možnost v něm dělat změny. Takže toto je jediný důvod, proč si myslím, že pro příští rok to ještě není možné.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Dotaz na pana Rychetského, ještě k těm prezidentským pravomocím. Pokud vím, tak panu prezidentovi se nelíbí třeba, že ho chcete omezit v udělování milostí. A potom druhá věc, ten poslanecký návrh ČSSD a ODS a ve jmenování bankovní rady, takže jak na to reaguje vláda?

Pavel Dumbrovský, televize Nova: A kdy bude projednáván v Poslanecké sněmovně?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Tak já musím říct, že pokud se týče toho jmenování bankovní rady, pan prezident nám řekl, že jeho názory se vyvíjí a nestavěl se k tomu negativně na dnešním jednání vlády. Pokud se týče té otázky, udělování milosti, pan prezident o ní nehovořil, ale vláda o ní hovořila a nakonec se rozhodla, že nebude dávat žádné vyhraněné stanovisko poslanecké sněmovně. Program schůze poslanecké sněmovny navrhuje organizační výbor a určuje první den Poslanecká sněmovna sama, takže my odhadujeme, že může to být i na té schůzi poslanecké sněmovny v prvním čtení, která bude zahájena 12. října, protože ten návrh byl předložen a tam se zařazují návrhy, které dostali poslanci nejméně deset dní před zahájením sněmovny a ten návrh byl předložen asi před deseti dny nebo před týdnem, pokud se nemýlím, takže tam bude do konce asi 25 nebo 30 dnů.

Jiří Pšenička, Euro: Já se chci zeptat, zda k tomu výběru třetího operátora bude nějaká zvláštní tiskovka nebo jakým způsobem dáte na vědomí, jak jste se rozhodli.

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Já si myslím, že bude stručné sdělení, a poněvadž budete chtít podrobnosti, uděláme tiskovku na ministerstvu dopravy a spojů, kde budou podrobnosti. Já si myslím, že na obecné tiskovce to není vhodné. A v tom případě ta tiskovka může být například v pátek nebo ve čtvrtek. Omlouvám se, ve čtvrtek to nemůže být, to by se těžko svolávalo, ale v pátek.

Jiří Pšenička, Euro: Mám ještě doplňující otázku, zda pan ministr Peltrám počítám s tím, že zveřejní některé dokumenty, které se týkají výběru toho vítězného konsorcia. Tím myslím závazky, které na sebe toto konsorcium chce vzít, a podobné věci.

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Docela samozřejmě, a myslím si, že vždycky ty závazky budou součástí nějaké smlouvy o licenci, protože nemáme zrovna nejlepší zkušenosti, jako vlády myslím, obecně, s tím, že se něco slibuje, když se žádá o licenci a pak se to příliš neplní. Čili tam budou muset být penalizační ustanovení podle mého až po odejmutí licence, kdyby se ukázalo, že ty sliby byly nadsazené. Navíc tedy, to mě mrzí víc, o tom jednání pronikly zprávy do veřejnosti, že se to málem rozdávalo na pražských ulicích, což by nemělo být, ale to už je osud, s kterým si zatím nedokážeme poradit. Ale v žádném případě nemám důvod cokoli tajit.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já k tomu ještě doplním, ten dnešní výsledek jednání vlády o tomto bodě dám ve známost formou tiskové zprávy po zasedání vlády.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Dobrý den, já mám dotaz na pana vicepremiéra Rychetského. Mohl byste prosím přesně uvést ten návrh vlády, který se týká způsobu nominace osoby pověřené sestavením vlády a pak následně, jak jste říkal, způsob jmenování nových vlád.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Tak především vláda dává stanovisko k poslanecké iniciativě a nepovažuje ani za možné, aby formulovala, jak má znít. Takže vláda pouze upozornila na jisté nedostatky poslaneckého návrhu a vyzvala poslaneckou sněmovnu, aby tyto nedostatky se snažila odstranit a nastínila možnost jejich odstranění, například tím, co je v některých evropských zemích. To znamená tím, že by musela ta osoba dříve, než by byla jmenována předsedou vlády, tato osoba by musela získat většinovou podporu poslanecké sněmovny. Podotýkám jako osoba, nikoli jako vláda. Ale říkám, jakou variantu zvolí poslanci, vláda neví a ani nepovažuje za příliš legitimní to nějak výrazně ovlivňovat. Vláda jenom upozorňuje na nedostatky té iniciativy a nastíňuje možné varianty řešení.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vidím, že žádné další dotazy nejsou, čili děkuji za pozornost, za účast a přeji hezký večer.