Historie minulých vlád
Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 3. ledna 2000
Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezký podvečer 3. ledna a při té příležitosti bych vám chtěl popřát vše nejlepší do nového roku. Někteří říkají i do nového tisíciletí, takže ať vám to všechno dobře povídá, mluví do kamer a mikrofonů a píše do novin.
Vláda dnes měla na programu jeden hlavní bod, kterým byl návrh státního rozpočtu a projednávala i další dva body. Byl to návrh na podpůrné programy pro zemědělství na rok 2000 a poté se zabývala též informací o účasti FNM ČR v procesu navýšení základního jmění Komerční banky. Začneme tím hlavním bodem, a to je návrh státního rozpočtu.
Pavel Mertlík, ministr financí: Vážené dámy, vážení pánové, ještě než řeknu základní parametry návrhu rozpočtu, jak jej vláda schválila, tak bych vás rád seznámil s informací, která někdy touto dobou byla vydána jako tisková zpráva ministerstva financí nebo bude vydána v nejbližších chvílích. Týká se hospodaření státního rozpočtu v loňském roce.
K 31. prosinci 1999 skončil státní rozpočet deficitem ve výši 25,3 miliardy korun s tím, že dalších zhruba 4 až 5 miliard korun bude z loňského rozpočtu utraceno v prvních 14 dnech měsíce ledna tohoto roku, kde jde o doplatky mezd ve státním sektoru za měsíc prosinec a o doplatky faktur za různé investiční práce s tím, že asi 3/4 z této zbylé částky, čili zhruba ty čtyři miliardy budou investice, podstatně menší část, asi 1/4, jsou mzdy. Podle očekávání tedy skončí rozpočet za rok 1999 celkovým schodkem ve výši někde mezi 30 až 31 miliardami korun. Domnívám se, že tím vláda dokázala, že umí hospodařit, že není vládou plýtvavou, je první vládou ČR po roce 1992, která se dokázala téměř přesně trefit do plánovaného rozpočtového schodku. Chtěl bych vyjádřit přesvědčení, že stejně rozumně, úsporně a obezřetně bude vláda hospodařit i v roce 2000.
Co se týče rozpočtu pro rok 2000, jeho návrh schválila vláda dnes, tedy už třetí návrh, na svém dnešním jednání. V tomto návrhu počítá s deficitem ve výši 35 miliard 200 milionů korun s tím, že příjmy plánuje ve výši 592,1 miliardy korun, výdaje ve výši 627,3 miliardy korun a rozdílem je onen deficit ve výši 35,2 miliardy korun.
Pokud jde o změny oproti druhé verzi rozpočtu, která nebyla v poslanecké sněmovně úspěšná, rozhodující změnou je zde zvýšení daňových příjmů, a to o pět miliard korun. Je to umožněno tím, že vláda rozhodovala už v situaci, kdy znala nová data, která neměla k dispozici při prvním a druhém návrhu státního rozpočtu a která souvisí s tím, kam jsme se dostali v průběhu kalendářního času.
Vláda vycházela z nové makroekonomické predikce ministerstva financí, která byla zpracována v průběhu měsíce prosince loňského roku, kdy mírně upravila očekávaná tempa růstu, tempa inflace a podobně. Zde jde ale o rozdíly v řádu jedné desetiny procentního bodu a jsou zanedbatelné. Důležitější je to, že vláda jednala v situaci, kdy už znala konečné výsledky daňové výtěžnosti a výtěžnosti plateb sociálního pojištění za rok 1999, a právě tato skutečnost, tedy velmi dobré plnění příjmové strany rozpočtu v posledních měsících roku zejména z titulu výběru DPH a daní spotřebních, jí umožnila, aby navýšila o uvedených pět miliard korun příjmovou stránku rozpočtu oproti minulé verzi rozpočtu, a to tak, že jde o zcela realistický, já bych řekl spíše konzervativní než realistický, odhad možných změn ve vývoji příjmové stránky pro příští rok.
Čili rozdíl oproti těm předchozím dvěma verzím, které v tomto smyslu byly v podstatě identické, byl v mírně odlišném makroekonomickém rámci a v úplné znalosti vývoje příjmů státního rozpočtu za celý rok 1999, který nám umožnil tuto korekci, jak už jsem řekl konzervativní. Rozhodně nelze podezřívat ministerstvo financí a vládu, že by takzvaně přimalovávala nějaké nerealistické příjmy. V souladu s doporučením poslanecké sněmovny byly částečně tyto příjmy použity na snížení deficitu státního rozpočtu, čímž jsme se dostali k onomu schodku ve výši 35,2 miliardy korun.
Co se týče jednotlivých škrtů, které byly provedeny, asi dva nejvýznamnější jsou škrty v oblasti dluhové služby a v oblasti výdajů na sociální dávky ostatní a nemocenské. Nejde o nějakou zásadní změnu, jde o důsledek nových expertací, které jsou v tomto smyslu příznivější než ty minulé a vycházejí z údajů o očekávané míře inflace a jejích dopadech. Čili nejde o nějaký škrt, který by šel proti smyslu programového prohlášení vlády, jde pouze o korekci, která v tomto případě umožnila vládě korekci směrem dolů.
Vedle toho byly provedeny dílčí škrty v převážné většině ostatních kapitol. Na druhé straně došlo k určitým navýšením, z nichž nejvýznamnější je zvýšení výdajů na státní záruky, a to na úroveň něco přes 850 milionů korun. Ministerstvo financí poté, co bude zpracována konečná verze rozpočtů - respektive ještě před tím, ale kdy budou dopracovány některé drobné pozměňující kroky, které přijala vláda dnes na svém jednání oproti návrhu předloženému ministerstvem financí - vydá podrobnou tiskovou zprávu, která bude popisovat jednotlivé položky státního rozpočtu.
Chtěl bych nicméně teď říci to, že filozofie rozpočtu jako celku se nezměnila. Rozpočet je nadále konstruován jako mírně expanzivně orientovaný s velmi výraznými jednotlivými prorůstovými charakteristikami, které se projevují v celé řadě výdajů jak v oblasti investiční, tak v oblasti neinvestiční. V tomto smyslu se duch rozpočtu nikterak nezměnil oproti oběma předcházejícím verzím.
Konečně bych se asi měl zmínit o třetím bodu našeho dnešního jednání. Tím byla informace o účasti Fondu národního majetku v procesu navýšení základního jmění akciové společnosti Komerční banka. Vláda přijala usnesení, v němž zaprvé vzala tuto informaci, která byla podána ústně, na vědomí a za druhé uložila ministru financí a předsedovi prezidia FNM ČR předložit vládě materiál restrukturalizace aktiv Komerční banky a.s., a to do 31. ledna 2000. Jak zřejmě víte, v současné době probíhá upisování základního jmění Komerční banky v rámci navýšení, o kterém rozhodla valná hromada a potvrdil je soud. FNM vydal ostatně už zprávu o tom, jakým způsobem se navýšení zúčastnil a bude se samozřejmě účastnit i nadále v dalších kolech. Vláda tuto informaci vyslechla, byla doplněna informacemi o celkovém stavu či situaci v Komerční bance a u vědomí těchto skutečností se vláda rozhodla provést poměrně rozsáhlou restrukturalizaci aktiv a tím dokončit přípravu Komerční banky pro privatizaci, která bude uskutečněna v průběhu tohoto kalendářního roku v souladu s usnesením vlády o privatizaci Komerční banky z jara loňského roku.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Ještě krátce k druhému bodu jednání vlády, a to byly zemědělské podpůrné programy. To jsou programy účelové, sloužící k podpoře restrukturalizace a zvýšení konkurenceschopnosti české agrární produkce. Důvod, proč vláda tyto programy projednávala dnes je ten, že sněmovna některé tyto programy schvaluje současně se zákonem o státním rozpočtu. Jsou to například programy obnova vinic, chmelnic a ovocných sadů, podpora včelařství, podpora nepotravinářského využití půdního fondu, podpora spotřeby mléka, udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat a ryb, poradenství a vzdělávání, podpora vzniku a činnosti odbytových organizací, výrobců a podobně. Vláda tento bod též schválila a poputuje společně s návrhem státního rozpočtu do sněmovny.
Pavel Mertlík, ministr financí: Já bych ještě v tomto smyslu doplnil informaci o jeden bod, který byl dnes vládě předložen, ale projednán nebyl, byl přesunut na středu. Důvod toho přesunu byl čistě technický, nestihli bychom to. Jde o materiál, který si rovněž vyžádala poslanecká sněmovna, a to o upravený harmonogram privatizace podílů státu ve významných podnicích, který bude rovněž poslanecké sněmovně předložen společně s rozpočtem, stejně jako zemědělské programy, o nichž hovořil pan tiskový mluvčí Rouček. Čili toto ještě vládě zbývá. Předpokládám, že tento materiál bude schválen během středečního jednání vlády a okamžitě bude distribuován poslanecké sněmovně spolu s návrhem rozpočtu a spolu s návrhem programů v oblasti zemědělství.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Tolik tedy úvodní slovo a nyní vaše dotazy.
Jan Němec, Česká televize: Dobrý den. Jestli jsem to dobře pochopil, do státního rozpočtu nebyla zahrnuta ztráta Konsolidační banky, jak to doporučovala poslanecká sněmovna. Předpokládáte, že tato třetí verze rozpočtu bude ve sněmovně průchodná, myslím tím i vzhledem k tomu, co včera řekl Václav Klaus, že by bylo lépe nejdříve ten rozpočet předjednat? Děkuji.
Pavel Mertlík, ministr financí: Tak zaprvé bych řekl, byť jsem to neřekl v úvodním slově, že do tohoto návrhu rozpočtu nebyla započítána ztráta Konsolidační banky. Důvod pro to je stále shodný s těmi důvody, proč tam nebyla započítána v minulých návrzích rozpočtu. Pokusím se to opětovně shrnout. Rozhodující část příjmů z privatizace nejsou příjmy rozpočtu, jsou to příjmy FNM. Podobně rozhodující část výdajů na privatizaci, výdajů spojených s přípravou podniků k privatizaci, nejsou bezprostředně výdaje státního rozpočtu, jsou výdaji další transformační instituce, Konsolidační banky. Protože ani FNM a příjmy z něj nevstupují do státního rozpočtu, nemělo by to být ani v případě Konsolidační banky. To byl důvod, proč nebyly výdaje Konsolidační banky zahrnuty do návrhu rozpočtu v loňském roce, parlament to na návrh vlády vyřešil zákonem, kterým schválil dluhopisový program pro úhradu ztráty Konsolidační banky, a to je podle našeho názoru metodicky správný postup, který by měl být dodržen i v příštím roce. Jde tedy o symetrii mezi příjmy z privatizace a výdaji s privatizací spjatými, kdy ani v jednom případě tam bezprostředně nefiguruje státní rozpočet.
Jinou věcí je to, že samozřejmě veškeré operace jak FNM, tak Konsolidační banky jsou součástí veřejných rozpočtů. Návrh rozpočtu obsahuje nově upravený sešit "K" nazvaný "Hospodaření veřejných rozpočtů". Jde o zdaleka nejpodrobnější verzi podrobného přehledu hospodaření všech složek veřejných financí, jaký nedostala Poslanecká sněmovna ČR nikdy ve své dosavadní historii. Jde o velmi podrobný přehled a součástí tohoto návrhu jsou všechny tyto výdaje a příjmy odhadnuty a popsány.
Co se týče oné politické otázky, ta je, bohužel, velmi úzce spojena s otázkou technickou spočívající v tom, že dnešek byl posledním dnem, kdy bylo možné schválit návrh rozpočtu tak, aby bylo splněno usnesení poslanecké sněmovny hovořící o tom, že nový rozpočet bude dodán poslanecké sněmovně do 30 dnů. To usnesení poslanecké sněmovny číslo 660 mělo datum 8. prosince 1999, těch 30 dnů vychází, tuším, na sobotu nebo neděli, čili je nezbytné, aby nejpozději v pátek tohoto týdne dostala poslanecká sněmovna k dispozici návrh rozpočtu, a proto bylo nezbytné návrh rozpočtu schválit na pondělním jednání vlády v prvním pracovním týdnu měsíce ledna. To byl harmonogram, který si vláda schválila již tehdy, když poprvé jednala o metodice či základních východiscích třetí varianty rozpočtu, což bylo v průběhu měsíce prosince, čili ten harmonogram nebyl žádným způsobem nový a znali jej samozřejmě i poslanci poslanecké sněmovny. Určitá jednání samozřejmě probíhala, proto tvrzení, že ten rozpočet nebyl předjednán, je jaksi nepřesné, ale samozřejmě nebyl projednán v té hloubi, v jaké bude předmětem posuzování v rozpočtovém výboru a později v poslanecké sněmovně, což je zase legitimní dělba úloh mezi výkonnou mocí a mocí zákonodárnou.
Pavel Dumbrovský, Televize NOVA: Já mám dvě otázky na pana Mertlíka. Myslíte si, že ta schůzka premiéra s panem Klausem už nemá smysl, nebo může ještě něco změnit na rozpočtu? A chtěl jsem se ještě zeptat, jestli se dnes na vládě náhodou nehovořilo o nástupci pana ministra Davida?
Pavel Mertlík, ministr financí: O tom se nehovořilo, ani to nebylo v nějaké souvislosti zmíněno. Co se týče té první otázky, jsem přesvědčen o tom, že schůzka mezi pány předsedy Klausem a Zemanem je důležitá a smysl má s tím, že nemůže ovlivnit návrh rozpočtu v této fázi tak, jak půjde do poslanecké sněmovny, nicméně jakékoli politické jednání vrcholových představitelů dvou největších politických stran v zemi je podle mého smyslu rozumné a legitimní. Předpokládám, že v nějaké podobě v průběhu tohoto týdne proběhne a bude dalším krokem k projednávání zřejmě nejenom rozpočtu, ale i dalších souvislostí stejně tak, jako proběhne smírčí řízení mezi ČSSD a ODS. O tom mám informace, že by mohlo být v pátek nebo v neděli, jsou ve hře tyto dva termíny.
Petr Honzejk, Český rozhlas - Radiožurnál: Dobrý den. Pane místopředsedo, já bych se vás rád zeptal jako ministra financí, jaké z toho vyvodíte důsledky v případě, že ani tento návrh státního rozpočtu sněmovnou neprojde?
Pavel Mertlík, ministr financí: Já osobně se domnívám, že důsledky z takové eventuality, kterou nepředpokládám, a to bych chtěl několikrát podtrhnout, bude muset vyvozovat vláda jako celek. Já jako ministr financí se domnívám, že jsem navrhl a prosadil ve vládě rozpočet, který je v maximální míře rozumný, odpovídající potřebám ČR v roce 2000 a jak ukázala praxe vládnutí vlády v loňském roce včetně regulační aktivity ministerstva financí, jsme schopni dosáhnout toho, aby to, co je napsáno v rozpočtu, také platilo v realitě. Čili já necítím žádnou osobní zodpovědnost za eventuální neprojití rozpočtu poslaneckou sněmovnou. Jsem přesvědčen o tom, že po technické stránce je rozpočet připraven dobře v rámci daného právního rámce, který dnes máme.
Jinou věcí je to, že se do budoucna tento právní rámec bude muset změnit, a my jsme nejednou vyjádřili připravenost k takovým krokům. Já bych jako příklad uvedl to, že vedení ministerstva financí před vánoci projednalo koncepční materiál o modernizaci daňové soustavy ČR, který byl vzápětí zaslán do připomínkového řízení, proběhne vládou, poté půjde do poslanecké sněmovny, čili chceme v tomto smyslu dělat otevřenou politiku, a to se samozřejmě týká i dalších otázek reformy systému veřejných financí, který tato země bezesporu potřebuje.
V tomto smyslu si myslím, že lze hovořit o tom, že některé kroky mohly být udělány již dříve, ale rozhodně zde nechybí vůle vlády činit je do budoucna, a co se týče stávajících podmínek, trvám na tom, že rozpočet je připraven zodpovědně a dobře a že jsme schopni tento rozpočet, bude-li schválen, také odpovídajícím způsobem prosadit v hospodářském životě naší země. V tomto smyslu skutečně necítím bezprostřední osobní zodpovědnost, je to odpovědnost politické elity této země jako celku.
Marek Petruš, Bridge News: Dobrý den. Já bych měl otázku týkající se plánu restrukturalizace aktiv Komerční banky. Jestli byste, pane ministře, mohl říci, jaké porce těch aktiv by se ta restrukturalizace měla týkat v miliardách korun, jestli byste to mohl specifikovat? Vy jste řekl, že by to měla být rozsáhlá restrukturalizace aktiv.
Pavel Mertlík, ministr financí: Nejsem schopen říci a ani by to nebylo vhodné v této fázi, přesné číslo, byl jsem tím úkolem teprve pověřen, nicméně očekáváme, že půjde o řád několika desítek miliard korun.
Josef Kopecký, Zemské noviny: Já jsem se chtěl zeptat, vy jste, pane ministře, hovořil o tom, že kdyby náhodou ten rozpočet neprošel, že bude muset vyvozovat odpovědnost vláda jako celek, tak jestli to je vaše osobní stanovisko nebo názor celé vlády. A druhá otázka, pan Václav Klaus vyslovil včera přání, že byste ten rozpočet neměli dnes přijímat. Počítáte s tím, že byste mohli získat pro podporu rozpočtu nějakou jinou politickou stranu než je ODS?
Pavel Mertlík, ministr financí: Já osobně se domnívám, že rozpočet je v tomto směru dokument otevřený vůči všem, nicméně předpokládám, že v rámci jednání s ODS je reálná šance k tomu, aby byla zajištěna její politická podpora zvláště proto, že to byla ODS, která prosadila v poslanecké sněmovně celou řadu doprovodných usnesení k návrhu rozpočtu a jsem přesvědčen, že na základě toho návrhu tak, jak byl vládou schválen, mohu s plnou odpovědností říci, že prakticky všechny z nich s výjimkou onoho problému s Konsolidační bankou byly vládou akceptovány a do rozpočtu promítnuty, a to ve velmi vysoké míře tam, kde šlo o kvantitativní požadavky.
Co se týče problému Konsolidační banky, domnívám se, že do jisté míry v bodě příslušného usnesení poslanecké sněmovny a předtím rozpočtového výboru dodnes došlo k vývoji a ten spočívá právě v tom, že poslanecká sněmovna schválila státní dluhopisový program na pokrytí ztráty Konsolidační banky. To byl krok, který byl v rozporu s tímto požadavkem. My považujeme náš návrh za systémově správnější a lepší, a proto jsme postupovali tímto způsobem.
Co se týče oné zodpovědnosti vlády, to, co jsem zde řekl, je můj osobní názor, ale chtěl bych říci, že zdaleka nejde pouze o zodpovědnost vlády, jde, jak už jsem před chvilkou řekl, o zodpovědnost politické elity této země jako celku. Jde také o zodpovědnost opozice a v rámci opozice, bych řekl, všech složek opozice, jak třeba strany lidové, která zde byla zmíněna, tak také ODS a té na prvním místě, neboť, jak známo, menšinová vláda sociální demokracie byla ustavena na základě takzvané opoziční smlouvy.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Jinými slovy bych ještě doplnil jednou větou, že vláda věří, že tento rozpočet projde, jak řekl již ministr financí, je to dobrý rozpočet, je to realistický rozpočet a jak doufáme i opozice si uvědomí, že například rozpočty obcí, rozpočty měst, postavení ČR ve světě závisí na schválení státního rozpočtu. Jinými slovy doufáme a věříme, že tento rozpočet tentokráte projde.
Autom. řádkování?, BBC: Pane ministře, já mám otázku, která se týká ještě Komerční banky. Podle dnes zveřejněných informací českého tisku, jde konkrétně o týdeník Respekt, se zdá, že určité nepříliš dobré aktivity v Komerční bance pokračovaly ještě donedávna. Komerční banka tratí řádově miliardy korun, i když nebudeme uvádět přesně ta čísla, o kterých se všeobecně píše, chcete se k tomu nějak vyjádřit?
Pavel Mertlík, ministr financí: Já především musím říci, že již od brzkého rána vím o onom článku v Respektu, nicméně jsem se pořád nedostal k tomu, abych si ho přečetl, takže ho nemohu komentovat. Chtěl bych však říci, že je pravdou, že určité obchodní aktivity, které poškozovaly Komerční banku, v ní probíhaly ještě na podzim tohoto roku a byly ukončeny v okamžiku, kdy statutární orgány Komerční banky je objevily. Čili v tom okamžiku byly ukončeny a vzápětí došlo k tomu, že bylo podáno trestní oznámení a případ začal být šetřen policií. Kdo konkrétně přitom pochybil, jakým způsobem, to je asi v této fázi otázka spíše pro orgány činné v trestním řízení. Tou situací se samozřejmě velmi intenzivně zabývá nejenom vláda, ale také FNM, dozorčí rada Konsolidační banky, kde má stát své zástupce a všechny příslušné ekonomické orgány. Takže ten případ je pro vládu velmi důležitý, vláda jej velmi pečlivě sleduje, proto také bylo mimo jiné to dnešní jednání, a samozřejmě bude postupovat tak, aby, stejně jako v jiných případech, kdy je vláda dominantním vlastníkem, se zhostila zodpovědně této vlastnické úlohy a udělala vše pro to, aby se banka stabilizovala a aby byly vklady, které v této bance jsou, naprosto bezpečné tak, jak jsou i v současnosti.
Jana Dorotková, Dow Jones: Dobrý den, pane Mertlíku, chtěla bych se zeptat, když mluvíte o zodpovědnosti politických elit této země za případné neschválení rozpočtu, už dvakrát jste předpokládali, že rozpočet projde, neprošel, kdyby náhodou neprošel, jediná elita, kterou si dovedu představit, že by reagovala nějakým odchodem, je vláda. Máte toto na mysli? Vláda by odstoupila, kdyby se rozpočet neschválil? A druhá otázka se týká Komerční banky. Když mluvíte o restrukturalizaci aktiv, jde o nějaký "bail out" nebo o co konkrétně by šlo?
Pavel Mertlík, ministr financí: Vláda by samozřejmě musela tak jako ve všech podobných složitých případech skutečně kolektivně posoudit situaci a rozhodnout se, jak jednat dále. Já osobně nepředpokládám, že by odstoupila, ale toto je otázka, která bude muset být v eventuálním případě, že k tomu neschválení dojde, položena vládě jako celku. Já jsem nicméně hluboce přesvědčen, že se uplatní ono lidovecké třikrát a ? to v tom smyslu, že na třetí pokus skutečně již rozpočet schválen bude.
Co se týče té otázky o směru a restrukturalizaci aktiv, v podstatě ano, půjde o "bail out", nechci dnes hovořit o konkrétních detailech, jsou ve vysokém stadiu rozpracovanosti, ale nikoli finální.
Obrázek Alt. obrázek?, BBC: Pane ministře, mohl byste česky přeložit slovo "bail out", to my nemůžeme použít ?
Pavel Mertlík, ministr financí: Je to vyvedení části nebonitních aktiv mimo Komerční banku na jinou, a to konsolidační instituci.
Simonová, ČTK: Já bych se zeptala, s jakou ztrátou Konsolidační banky počítáte v návrhu rozpočtu, a potom, jestli byste mohl upřesnit tu prognózu, z jaké vychází rozpočet na rok 2000.
Pavel Mertlík, ministr financí: Co se týče prognózy, tou bych si dovolil začít, tak se počítá s růstem 1,5 %, jak jsem říkal, jde o korekci, která je nepatrná, v předchozí variantě to bylo 1,4 %. Míra inflace je 4,2, čili tam je naopak mírný posun od 4,4 na 4,2. Co se týče míry nezaměstnanosti, tam ta středová hodnota je 9,6, čili jde o drobnou korekci, která, podle mých soudů, odpovídá znalosti výsledků hospodaření ekonomiky jako celku za první tři čtvrtletí tak, jak byly publikovány statistickým úřadem.
U Konsolidační banky a její ztráty, predikovat ztrátu Konsolidační banky za rok 2000 je samozřejmě velmi obtížné, za rok 1999 se její ztráta bude zřejmě pohybovat někde kolem 30 miliard, ale měl bych to najít, abych neřekl nepřesné číslo, takže já se o to velmi rychle pokusím.
Tak. Ten materiál tak, jak byl schválen, a musím říci, že projde ještě během zítřka určitou korekcí, počítá momentálně s číslem 32,9. Chtěl bych nicméně podtrhnout, že toto je účetní ztráta, která nebude identická se skutečnou ztrátou poté, co bude realizován určitý dodatečný příjem z části oněch nebonitních aktiv, které má banka k dispozici. Čili toto je účetní číslo pro tuto chvíli.
Lucie Bradáčová, Bloomberg: Já mám doplňující otázku, abychom byli puntičkářsky přesní. Je tedy fér napsat, že vláda bude jednat o "bail outu" Komerční banky v řádu desítek miliard korun?
Pavel Mertlík, ministr financí: Fér je napsat to, co je v našem komuniké, to znamená, že bude jednat o restrukturalizaci aktiv. Podstatnou složkou té restrukturalizace bude "bail out", o tom není sporu a celkový rozsah bude v řádu desítek miliard korun.
Moučková, Haló noviny: Hovořil jste o tom, že vláda provedla sociální škrty. O jakou částku jde a v čem konkrétně?
Pavel Mertlík, ministr financí: Ty škrty, o nichž jsem hovořil, jsou škrty, které jsou odvozeny od změněných expertací například v oblasti nezaměstnanosti, kde tu expertaci máme trošičku optimističtější, než jsme měli v těch předchozích variantách rozpočtu. Nejde o škrty v tom smyslu, že by byly omezeny zdůvodněné výdaje v této oblasti, a také samozřejmě platí to, že pokud by z nějakého důvodu ta prognóza vlády nevyšla, tak mandatorní výdaje jsou ze zákona, tudíž budou muset být pokryty, což ostatně platí obecně. Pokud se ukáže, že částka na důchody byla rozpočtována nízká, tak /nesrozumitelné/ nikoli tato částka, ale to, co skutečně důchodcům náleží. To je obecné pravidlo u všech sociálních mandatorních výdajů, nicméně jsem přesvědčen o tom, že ta naše expertace je dosti přesná a přesnější, než ta poslední právě proto, že vychází z nových čísel.
Abych to tedy specifikoval, snížení výdajů na ostatní sociální dávky a nemocenské je o jednu miliardu korun, snížení výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti je o 700 milionů korun, na straně druhé ale zvýšení výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti o 700 milionů korun, čili jde o převod prostředků. Nebudou použity na podpory, ale spíše na rekvalifikace a jiné formy podpory zaměstnanosti a vytváření nových pracovních míst. To je v oblasti kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí všechno.
Poznámka Publikace?, BBC: Pane ministře, mohl byste upřesnit, s jakými odhady výsledků ostatních veřejných rozpočtů nebo veřejných rozpočtů jako celku se počítá na příští rok a jaké jsou ty výsledky za loňský rok?
Pavel Mertlík, ministr financí: Nemá cenu předčítat ten složitý materiál toho sešitu "K", který tady mám k dispozici. Vše podstatné skutečně bude vydáno v dohledné době jako informace pro tisk a samozřejmě bude k dispozici příští týden v poslanecké sněmovně. Použil bych veličinu, která je aproximací onoho populárního maastrichtského kriteria - míry deficitu systému veřejných rozpočtů ve vztahu k HDP a jenom z metodického hlediska bych podtrhl, že toto maastrichtské kriterium v podstatě ignoruje dvě položky, nejsou tam započítány příjmy z privatizace a nejsou do nich započítány výdaje spojené s privatizací. Toto jsou tedy veřejné rozpočty jako celek, avšak s těmito dvěma výjimkami.
Očekáváme pro rok 1999, že to konečné číslo bude na úrovni 3,2 %, pro rok 2000 návrh rozpočtu spolu s představou o vývoji všech ostatních složek by měl vést k číslu ve výši mínus 3,8 %. To jsou podle mého soudu nejpodstatnější shrnující údaje. Čili pro letošek podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP 3,2 %, tj. o 0,2 % pod maastrichtským kriteriem a pro příští rok 3,8 %, čili 0,8 bodu. HDP v miliardách běžných cen pro rok 1999 je odhadováno ve výši 1850, pro rok 2000 ve výši 1938, to jsou pracovní čísla, z kterých vycházel ten materiál.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Žádné další dotazy nejsou, chtěl bych vám poděkovat za pozornost, bylo to první zasedání vlády v letošním roce, další je ve středu 5. ledna.
