Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 3. dubna 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Na dnešním zasedání vlády je celkem 19 bodů, vláda jich projednala již 17 čili značnou většinu. Postupně vás seznámíme s těmi nejdůležitějšími body našeho programu, jako bylo například opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol, informace o funkčnosti systému boje proti praní špinavých peněz, další postup při nakládání s majetkovým podílem státu v akciové společnosti ŠKODA AUTO a s dalšími důležitými body. Ale protože je zde dnes premiér, dám, jako vždy, když je mezi námi, na úvod slovo jemu.

Miloš Zeman, předseda vlády: Děkuji. Dámy a pánové, pokládám za svoji povinnost ukojit přirozenou zvědavost novinářů. Dovolte mi, abych svoje vystoupení, které se, až na jednu výjimku, nebude přímo vztahovat k dnešnímu programu jednání vlády, rozdělil do tří základních částí.

V té první části bych rád velmi stručně shrnul svoji zahraniční cestu po Norsku, Finsku a Litvě, která, jak víte, probíhala minulý týden. Tato cesta vycházela z principů, které vláda přijala již v okamžiku svého nástupu a které se stručně dají označit jako principy ekonomické diplomacie. Jinými slovy, místo toho, abychom se pasovali do role světových kormidelníků a pokoušeli se narovnat osu zeměkoule, usilujeme o zlepšení jak obecných, tak zejména ekonomických vztahů se zeměmi, které navštěvujeme, přičemž tyto země lze v zásadě rozdělit do dvou skupin. V první skupině jsou země s přebytkem kapitálu, kde se snažíme, aby tento přebytek byl investován právě v ČR a v druhé skupině jsou země, které mají, do určité míry, volné trhy, kde se snažíme zvýšit náš export. Obě skupiny se přirozeně prolínají. Domnívám se, že z tohoto hlediska byla tato návštěva úspěšná, i když, samozřejmě jako vždy, musíme počítat s určitým časovým zpožděním mezi touto cestou a tím, co nazýváme follow up, to znamená další fází, která vede ke konkrétním kontraktům. Trochu mě překvapili naši podnikatelé, kteří byli schopni již v průběhu těchto jednání některé konkrétní kontrakty uzavřít a byl jsem tomu velice rád. To je první ze tří sdělení, které pro vás mám.

Druhé sdělení se již bude týkat dnešního projednávaného programu. Všiml jsem si, že někteří novináři, ale i někteří politici vyslovují otazníky nad tím, proč dochází ke změně v resortu ministra vnitra. Rád, i když se budu opakovat, tyto otazníky odstraním tím, že budu konstatovat, že dosavadní ministr vnitra se výrazně zasloužil o reformu veřejné správy, že právě v souvislosti s těmito zásluhami já osobně uvítám, jestliže bude zvolen do významné parlamentní funkce, nicméně každá vláda je povinna plnit závazky dané svým voličům a závazky obsažené ve svém programovém prohlášení a jedním z našich závazků byl boj zejména proti velké ekonomické kriminalitě. Po úspěšném zahájení reformy veřejné správy dochází, jak jsem již mnohokrát řekl, k přirozenému přesunu akcentů a v této souvislosti i k tomu, že akce Čisté ruce se stává jednou z nejdůležitějších náplní v této oblasti, chceme-li, jak jsem již řekl, dostát svým závazkům. Pokládám to za velmi průzračné a pravda je, že někdy nechápu, proč to ostatním lidem tak průzračné nepřipadá. V této souvislosti mi dovolte, abych vás informoval i o tom, že vláda na svém dnešním zasedání zvažovala i mechanismy reorganizace našich tajných služeb. Prozatím ponechám stranou otázku, zda desetimilionová země skutečně potřebuje čtyři tajné služby, i když se i touto otázkou nepochybně budeme zabývat a seznámím vás s tím, že existuje návrh, který předpokládá, že Úřad pro zahraniční styky a informace přejde z ministerstva vnitra pod ministerstvo zahraničních věcí. Dále, že bude zrušena Rada pro zpravodajskou činnost a nahrazena výborem Bezpečnostní rady státu, což Bezpečnostní rada státu projedná kolem 20. dubna. Současně bych vás chtěl informovat, že vláda na můj návrh rozhodla i o pověření 1. místopředsedy vlády Vladimíra Špidly koordinací BIS.

A pokud jde o třetí bod, tak ten je zaměřen do budoucnosti. I když se teprve teď formují první obrysy návrhu příjmové a zejména výdajové struktury státního rozpočtu, chtěl bych konstatovat, že tato vláda, má-li dostát svým programovým závazkům, musí v návrhu struktury tohoto rozpočtu respektovat svoji základní prioritu a tou, jak jistě dobře víte, jsou sociální investice, zejména investice do vzdělání. Chtěl bych vás proto informovat, že jako předseda vlády budu podporovat návrh ministra školství na to, aby v rámci rozpočtu ministerstva školství byla respektována i tzv. Lisabonská deklarace členských zemí EU, tzn. deklarace, která, mimo jiné, předpokládá rozšíření internetu v našem školském systému. A chci věřit, že v souvislosti s postupným oživováním naší ekonomiky prostředky tímto oživováním získané budou věnovány, mimo jiné, právě pro rozvoj sociálních investic, pro rozvoj školství a i pro internetový program. To je vše, děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji panu premiérovi a nyní již přejdeme podrobněji k dnešnímu jednání vlády. Pravidelnou informaci dnes začne pan místopředseda Špidla, který předkládal návrh opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Tato opatření byla schválena a spočívají v následujících věcech:

1. umožnit podporu odborné praxe absolventů škol a kvalifikaci mladistvých z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti v rozpočtových a příspěvkových organizacích
2. uplatnit v rámci rekvalifikace nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti - a to stáž absolventů škol v ziskových, rozpočtových a neziskových organizacích
3. zařadit do vzdělávacích programů všech středních škol předmět úvod do světa práce, sloužící k rozvoji osobnosti, k předpokladu pro orientaci a pružnost na trhu práce

To jsou základní opatření, která byla schválena. Vycházíme z toho, že se v současné době velmi úspěšně rozvíjí aktivní politika zaměstnanosti v podnikatelské sféře, aktivní politika zaměstnanosti zaměřená na podporu prvního zaměstnání, protože všechny sociální výzkumy ukazují, že právě okamžik přechodu od ukončené přípravy na povolání do prvního zaměstnání je ne-li rozhodující, tak v každém případě velmi významný, pak tyto prvky politiky fungují velmi dobře. Ale ukázalo se, že ČR nevyužívá to, co využívá většina evropských zemí, totiž možnost uplatnit aktivní politiku zaměstnanosti i ve vztahu k rozpočtovým a příspěvkovým organizacím. Čili zde se pro tento rok otevírá poměrně velký rozsah, který usnadní našim absolventům škol a lidem, kteří ukončili přípravu na povolání, přechod do aktivního trhu práce.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Nyní předávám slovo panu místopředsedovi Mertlíkovi, který dnes předkládal několik bodů a, jak předpokládám, začne informací o funkčnosti systému boje proti praní špinavých peněz.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Děkuji za udělené slovo. Vláda dnes projednala materiál nazvaný Informace o funkčnosti systému boje proti praní špinavých peněz a uložila mně do 30. června tohoto roku, spolu s ministrem financí i celé řadě dalších ministrů, provést analýzu námětů obsažených v této informaci, vyhodnotit jejich využitelnost a navrhnout vládě konkrétní legislativní a organizační opatření, případně ve stejném termínu též podat informaci o provedených opatřeních. 1. července roku 1996 nabyl účinnosti zákon č. 61/1996 o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně     Autom. řádkování  Obrázek   a doplnění souvisejících zákonů, kterému se tedy lidově říká ?zákon Alt. obrázek  Poznámka proti praní špinavých peněz?.

Zpráva zhodnotila dosavadní zkušenosti s tímto systémem boje proti praní špinavých peněz, který byl tehdy u nás zvolen na základě tzv. administrativního modelu, což je jeden ze dvou možných. Buď se budují speciální policejní jednotky, nebo se budují administrativní jednotky v rámci ministerstva financí nebo podobné instituce, které s policejními jednotkami spolupracují a předávají jim informace, což je model, který byl zvolen v ČR a v rámci ministerstva financí byl na základě tohoto zákona zřízen finančně-analytický útvar jako zvláštní informační jednotka v rámci ministerstva financí.

Vývoj fungování finančně-analytického útvaru je takový, že například v roce 1997 mu postoupily finanční instituce celkem 1186 oznámení o neobvyklém obchodě a finančně-analytický útvar na jejich základě podal celkem 12 trestních oznámení. V roce 1999 už to bylo celkem 1699 oznámení o neobvyklém obchodě a podáno bylo 46 trestních oznámení. Z celkového počtu 97 trestních oznámení, které byly finančně-analytickým útvarem podány od jeho vzniku, bylo 52 převedeno do vyšetřování a v 17 případech bylo sděleno obvinění, ve 20 případech to bylo odloženo. Vedle těchto čísel jsou ale ještě další, která zde nejsou. V té zprávě velice často dochází k tomu, že Policie ČR, případně státní zastupitelství nebo jiná instituce podá trestní oznámení na základě informací zpracovaných finančně-analytickým útvarem, která to kompletuje ze svých vlastních informací, jež byly za ty čtyři roky získány z činnosti finančně-analytického útvaru a z jeho spolupráce s ostatními institucemi, zejména s orgány činnými v trestním řízení. Poznatky byly promítnuty do novely ?zákona o praní špinavých peněz?, který je toho času v Poslanecké sněmovně.

Zpráva vytipovala několik oblastí, kam je třeba do budoucna, nad rámec té stávající novely, upřít pozornost. Je to povinnost prokazování původu příjmů respektive majetku, odčerpávání příjmů pocházejících z trestné činnosti, dále je to otázka trestného činu neoprávněného podnikání podle §118 trestního zákona a způsobu jeho vyhodnocování. Máme za to, že tento paragraf je v praxi velmi zřídka používán, přestože činnosti, které nejsou identické s tím, co například mají firmy zapsáno v živnostenském oprávnění, jsou častější než je tento postih. Dále jde o úpravu trestného činu, který by postihoval praní špinavých peněz jako takové čili novelu trestního zákona v této věci. Dále jde o omezení možnosti podnikání současně ve více firmách a přelévání majetku mezi firmami, otázka omezení hotovostních plateb, otázka eventuálního zřízení centrální evidence majitelů účtů a některé další možnosti.

Vedle toho, nad rámec toho, co již bylo finančně-analytickým útvarem a dalšími institucemi státu do určité míry analyzováno, se uvažuje o takových krocích, jako je možné zavedení zákonné povinnosti při převozu hotovosti přes státní hranice, nad určitou výši deklarovat důvod převozu. Tyto skutečnosti mají být dále analyzovány těmi ministry, kterým toto bylo usnesením vlády uloženo, týká se to především ministra financí, ale také ministra průmyslu a obchodu, vnitra, spravedlnosti, některých dalších, ale také guvernéra centrální banky, kterému toto bylo doporučeno s tím, že v červnu bychom měli na základě této zprávy a na základě rozpracování oblastí o kterých jsem hovořil navrhnout další opatření, ať už organizačního typu nebo typu legislativního.

Dalším bodem, který jsem dnes předkládal jako ministr financí a byl projednán vládou byl další postup při nakládání s majetkovým podílem státu v akciové společnosti ŠKODA AUTO. Jádrem usnesení, které bylo přijato je teze, že vláda souhlasí se zahájením oficiálního jednání o prodeji majetkového podílu státu v  akciové společnosti ŠKODA AUTO s majoritním akcionářem Volkswagen a.g. Tímto usnesením vlády mi bylo uloženo připravit do 15. května variantu přímého prodeje majetkového podílu státu v akciové společnosti ŠKODA AUTO majoritnímu akcionáři, tj. společnosti Volkswagen a.g. a také prověřit ve stejné době alternativní možnosti privatizace, především umístěním depozitních kvitancí reprezentujících akcie v majetku státu respektive Konsolidační banky na finančních trzích. Na základě těchto skutečností a vyhodnocení těchto možností a výsledků jednání potom předložit vládě do 31. května 2000 materiál, který vyhodnocuje dosavadní práce a navrhne způsob dokončení prodeje. Chtěl bych říci, že tímto usnesením není rozhodnuto o prodeji podílu státu ve ŠKODĚ AUTO v Mladé Boleslavi, pouze se rozběhnou jednání respektive oficiální závěrečná část jednání včetně onoho zjištění jiných možností, které jsou nicméně vázány na souhlas majoritního akcionáře, tj. společnosti Volkswagen a výsledkem bude nějaká dohodnutá cena nebo nějaký dohodnutý režim a ten potom nově bude meritorně posuzovat vláda. Záleží samozřejmě na dohodnuté ceně a ostatních podmínkách prodeje včetně určitých práv pro stát respektive státního akcionáře směrem do budoucna. Čili nejde o privatizaci, jde o jakési uvolnění rukou Konsolidační bance a ministerstvu financí v oficiálním závěrečném kole jednání asi se společností Volkswagen.

Vláda dále revokovala usnesení, které se týká Vítkovic a společnosti Osinek. Je to usnesení vlády č. 18/V z 9. 2. 2000, které možná mezitím bylo  Publikace Tiskove_informace přečíslováno, protože minulý týden byl stupeň ?vyhrazeno? na zasedání vlády zrušen. Jde o drobnou revokaci, která umožňuje zahájení činnosti společnosti Osinek přesto, že dosud nebyl uzavřen dlouhodobý standstill agreement, pouze krátkodobý. Počítáme s tím, že k uzavření toho dlouhodobého standstill agreementu dojde do poloviny měsíce dubna. Jde tedy o dílčí revokaci s tím, že předpokládáme, že projekt financování Vítkovic z prostředků Konsolidační banky nebo garantování Konsolidační bankou bude probíhat v principu podle toho usnesení, které bylo zveřejněno minulý týden. Možná bych se měl ještě krátce vyjádřit k tomu, proč bylo původně to usnesení vyhrazené. Důvod je jednoduchý. Obsahovalo návrh kroků, které bylo Cinnost_vladyRady_vybory_komiseMinistrEURa třeba držet po určitou dobu v režimu ?vyhrazeno?, tedy v režimu, který často používáme pro předmět obchodního nebo bankovního tajemství. V současnosti už důvody pro jeho udržení pominuly, protože ty kroky byly v nějaké míře realizovány.

Konečně vláda schválila jeden personální návrh, a to návrh prezidentu republiky, aby jmenoval předsedu prezidia Komise pro cenné papíry, člena Komise pro cenné papíry, pana Františka Jakuba.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A já na závěr k těm dalším nejdůležitějším bodům dnešního jednání. Vláda se zabývala dvěma poslaneckými návrhy. Ten první byl návrh poslance Petra Nečase a dalších. Týkal se novely zákona o ochraně utajovaných skutečností. Vláda k tomuto návrhu vyslovila nesouhlas, a to z důvodu takového, že vláda v nejbližší době projedná a potom i následně poslanecké sněmovně parlamentu předloží vlastní návrh novely zákona o ochraně utajovaných skutečností. A ta novela bude obsahovat komplexnější úpravu. Čili nejenom tu dílčí, kterou navrhují poslanci, ale bude to komplexnější úprava, a to hlavně pokud jde o rozlišení stupňů bezpečnostních prověrek, působnost ministerstva obrany při provádění těchto prověrek a rovněž i co se týče struktury bezpečnostního dotazníku.

Vláda vyslovila nesouhlas i s tím druhým návrhem. To byl návrh poslanců Ivany Hanačíkové a dalších. Pokud budete chtít odůvodnění, sdělím vám ho v dotazech.

Dále vláda schválila návrh nařízení, kterým se stanoví částka určující, kdy je provozování poštovní služby, jejímž účelem je dodání písemné zprávy, vyhrazeno držitelům poštovní licence a zvláštní poštovní licence. Ta úprava si klade za cíl stanovit cenový limit, po který může tyto zásilky dopravovat pouze státní podnik Česká pošta, jakožto držitel poštovní licence a rovněž držitel zvláštní poštovní licence. Ministerstvo svůj postup odůvodnilo obdobnou praxí v zemích EU a v této souvislosti do svého návrhu rozhodnutí zakomponovalo i směrnici Evropského parlamentu, která stanoví, že cenový limit nesmí být vyšší než pětinásobek základního tarifu za psaní nejnižšího stupně hmotnosti. Čili ta částka od 1. července roku 2000 bude činit maximálně 27 Kč, jde-li o dodání v ČR a 45 Kč jde-li o dodání v zahraničí.

Vláda též projednávala a vzala na vědomí materiál s názvem Rozbor podmínek a zásad pro stanovení jednotného postupu orgánu veřejné správy při aplikaci zákona 106/1999 Sb., čili zákona o svobodném přístupu k informacím. V této souvislosti uložila místopředsedovi vlády a ministru financí, aby stanovil a do 30. 4. tohoto roku předložil vládě jednotnou metodiku pro výpočet úhrady nákladů za poskytování informací podle zákona 106/1999 Sb. A zároveň uložila předsedovi Úřadu pro státní informační systém a místopředsedovi vlády a předsedovi legislativní rady vlády ve spolupráci s ministrem vnitra, místopředsedou vlády a ministrem financí a vedoucím Úřadu vlády, aby provedli právní analýzu nejednoznačných pojmů a nejasných pasáží zákona. A na jejím základě a v souladu s koncepcí budování informačních systémů veřejné správy vypracovali a do 30. června tohoto roku předložili vládě návrh metodiky postupu orgánů veřejné správy při zajištění práva občana na poskytnutí informací. To znamená hlavně pokud jde o rozsah a formy poskytovaných informací, jeho organizační a technické zajištění.

Pan místopředseda Mertlík již zmínil jednu personální změnu. Vláda projednávala i některé další a odvolala pana Jaroslava Baštu z funkce výkonného místopředsedy Vládního výboru pro zdravotně postižené občany, předsedy a člena Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, a též výkonného místopředsedy a člena Rady pro zpravodajskou činnost. A též odvolala bývalého ministra zdravotnictví pana dr. Davida z funkce místopředsedy Vládního výboru pro zdravotně postižené občany. Rovněž místopředsedu vlády pro hospodářskou politiku z funkce předsedy Rady vlády ČR pro státní informační politiku. A v této souvislosti zrušila i pověření místopředsedy vlády pro hospodářskou politiku koordinační a informační funkcí vůči Úřadu pro státní informační systém. Naopak jmenovala ministra a vedoucího Úřadu vlády ČR pana ing. Březinu výkonným místopředsedou Vládního výboru pro zdravotně postižené občany, předsedou a členem Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, dále členem Rady pro zpravodajskou činnost, předsedou Rady vlády ČR pro státní informační politiku. A pověřila jej, aby převzal i koordinační a informační funkci vůči ÚSIS. Pokud jde o Vládní výbor pro zdravotně postižené občany, tam jmenovala místopředsedou tohoto výboru ministra zdravotnictví pana Fišera. Jak již bylo řečeno, co se týče místopředsedy vlády pana Špidly, ten byl pověřen koordinační a informační funkcí vůči Bezpečnostní informační službě.

Pokud jde o další body, z těch, co vás bude jistě podle dotazů, které jste mi již kladli, zajímat, to je bod č. 11 - prominutí dlouhodobého závazku OKD , Ostravsko-karvinské koksovny ke státnímu rozpočtu. Projednávání tohoto bodu bylo přerušeno, a to do doby, kdy bude předložen materiál o celkové transformaci OKD.

Vláda též schválila materiál týkající se zajištění průběhu oslav 55. výročí ukončení druhé světové války. V této souvislosti rozhodla, že uvolní z vládní rozpočtové rezervy částku 11 miliónů 200 tisíc korun na úhradu výdajů na tyto oslavy. A pokud se rozsahu a obsahu těchto oslav týče, tam ministr obrany pozve zástupce veteránů druhé světové války, budou pozvání na slavnostní setkání s prezidentem republiky a na další vybrané akce, které zorganizuje resort ministerstva obrany. A dále budou pozvání i vojenští a letečtí přidělenci vítězných mocností druhé světové války.

O Vítkovicích pan místopředseda mluvil, to je pro úvod od nás vše. A nyní je již řada na vás.

Jan Lopatka, Reuters: Já bych se chtěl zeptat pana ministra financí, jaký způsob prodeje do státního podílu ve Škodě Auto vláda preferuje z těch dvou, které jste uvedl. A druhá otázka je, jestli jsem rozuměl správně, že konečné rozhodnutí o tom prodeji by měla vláda učinit do 31. května. Děkuji.

Pavel Mertlík, ministr financí: Vláda nepreferuje žádnou z těchto metod. Pověřila ministra financí vyjednáváním s firmou Volkswagen a podle výsledků jednání se poté bude rozhodovat. Vláda neprojednávala meritorně obsah a formu tohoto prodeje. Co se týče toho data, byl jsem pověřen tím, abych do 31. května předložil vládě řešení, a to předpokládá poté připomínkové řízení a příslušné podobné kroky. Čili nebude rozhodnuto 31. května, alespoň to nepředpokládám. Předpokládám, že to bude v průběhu měsíce června, návazně na tento termín.

Vít Dvořák, televize Nova: Dobrý den. Já bych měl dotaz na pana vicepremiéra dy_vybory_komis Špidlu. ?. zaměstnávání těch absolventů. Jestli byste mohl říct finanční náklady, s kterými počítáte a počet míst, které by se takto daly v průběhu jednoho roku získat pro absolventy. Od kdy předpokládáte, že by se vše mohlo spustit? A co říkáte na výhrady, které zaznívají hlavně z úřadů práce, že jaksi to neřeší příčiny nezaměstnanosti, ale až následky? Děkuji.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Odhadnout rozsah nákladů je velmi obtížné, protože to závisí také na tom, kolik bude absolventů, jaká bude jejich kvalifikační struktura a kolik se jich podaří uplatnit. To je všechno velmi otevřené. Ale počítá se s tím v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, která byla zvýšena dvakrát oproti minulému roku právě za tím účelem, abychom si otevřeli prostor pro aktivní politiku v tomto směru. Čili je to částka, která se bude pohybovat v rozsahu několika set miliónů. Pokud jde o tu otázku, že se neřeší příčiny, ale až následky, tak musím říct, že služby zaměstnanosti jsou především určeny k tomu, aby umožnily pružný pohyb pracovní síly na trhu práce. To znamená, vždy řeší až určité následky, například restrukturalizačních změn a nedostatek praxe je jedna z příčin obtížnějšího uplatnění absolventů na trhu práce. Takže souběžně to řeší jak příčiny, tak i následky. Ovšem pochopitelně základem zaměstnanosti je pohyb na trhu jakožto systému obecně a to samozřejmě služby zaměstnanosti jaksi obsahově neřeší.

Vít Dvořák, televize Nova: A odkdy to bude?

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Předpokládáme, že to nastoupí v podstatě poté, co se ukončí školní rok čili někdy v červnu. Počet míst je velmi těžko odhadnutelný, ale počítám-li s náklady několika set miliónů, tak rozsah míst se bude pohybovat nepochybně v tisících, pravděpodobně někde mezi 10 a 20 tisíci.

Jan Němec, Česká televize: Dobrý den. Měl bych dvě otázky na vás, pane premiére. Jednak k té výměně pana Grulicha a pana Grose. Pan Grulich v pátek naznačil, že ta dohoda, že se vymění s panem Grosem existovala už před poměrně dlouhou dobou. Chtěl jsem se zeptat, jestli můžete potvrdit, že taková dohoda existovala, to za prvé. A za druhé, proč jste se rozhodl, že BIS bude kontrolovat pan vicepremiér Špidla, když jste původně říkal, že to budete dělat vy? Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Tak pokud jde o první otázku, jednoznačně potvrzuji, a to na základě prohlášení obou aktérů, že taková dohoda existovala. My jsme totiž vycházeli z toho, že zhruba v polovině funkčního období této vlády se podaří rozjet reformu veřejné správy. Jak víte, pan ministr Grulich, který byl před tím předsedou výboru pro regionální rozvoj, byl specialistou na reformu veřejné správy a bylo proto zcela logické, že tento úkol jsem svěřil právě jemu. Ve druhé polovině funkčního období vlády, a to jsem již řekl mnohokrát, dochází k přesunu akcentů na problematiku bezpečnosti, zejména ekonomické kriminality a v tomto rámci zejména tzv. velké ekonomické kriminality. A jak víte, Stanislav Gross se na bezpečnostní problematiku specializuje v podstatě od roku 1992, tedy přibližně 8 let. Proto považuji tuto dohodu za naprosto vyhovující a užitečnou.

Co se týče vaší druhé otázky, smyslem mého angažování se v BIS bylo dosažení několika přesunů, a mluvím teď nikoli pouze o BIS, mluvím o zpravodajských službách jako celku. Přesun číslo jedna - jsem toho názoru, že úřad pro zahraniční styky a informace, který až dosud působí pod ministerstvem vnitra, by měl být podle mého mínění zcela logicky přesunut pod ministerstvo zahraničí. Úkol číslo dvě - domnívám se, že Rada pro zpravodajskou činnost, která dnes existuje v zásadě nezávisle na Bezpečnostní radě státu, by měla být podřízena Bezpečnostní radě státu.

A úkol číslo tři se týká právě BIS. To znamená, šlo o to, začlenit tyto bezpečnostní struktury respektive zpravodajské služby do nového komplexního uspořádání. Jsem rád, že velmi rychle se všechny tři tyto úkoly podařilo splnit, že vláda možná dokonce rychleji, než jsem sám očekával, dospěla k jednomyslné shodě o těchto řešeních. Bezpečnostní rada státu o tom bude ještě jednat kolem 20. dubna, ale věřím, že dojde k témuž závěru.

Petr Mrzena, televize Prima: Pane premiére, já bych ještě na to navázal. Pan ministr vnitra při odchodu zmínil, že si ale nemyslí, že ty důvody pro jeho odchod jsou faktické, ale spíš politické. Je tedy pravda, že jsou politické, nebo to popíráte tím, co jste právě řekl?

Miloš Zeman, předseda vlády: Víte, já jsem kolegiální člověk a právě proto nechci komentovat vyjádření mých kolegů ve vládě. Znovu opakuji to, co jsem již několikráte řekl, pan ministr Grulich ve věcné problematice, týkající se reformy veřejné správy, odvedl obdivuhodnou práci a já jsem to několikrát veřejně ocenil. Na druhé straně, tato vláda se zavázala ve svém programovém prohlášení k boji proti ekonomické kriminalitě, zejména kriminalitě velkého rozsahu a v polovině jejího funkčního období tehdy, když reforma veřejné správy se díky bohu rozjela, je zapotřebí změnit akcenty, to znamená soustředit se na boj proti velké ekonomické kriminalitě. A z toho vyplývá ona personální změna. Kdo to chce pochopit, ten to pochopí. Myslím si, že k tomu není nutné cokoli dodávat.

Jaklová, Český rozhlas: Dobrý den. Já mám dotaz na vicepremiéra Mertlíka. Podle zprávy ČTK Volkswagen v loňském roce nabídl za těch 30 % akcií 8 miliard korun. A vláda se domnívá, že by to mohlo být až 20 miliard. Kde je to číslo, které by bylo akceptovatelné pro vládu? Je někde mezi těmi 8 a 20 miliardami? Druhá otázka, jestli si vláda ponechá určitý kontrolní vliv i po případné privatizaci v akciové společnosti Auto Škoda.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tak já bych začal tou druhou otázkou, protože na to mohu odpovědět přímo. Vláda o to bude usilovat a myslím si, že je to dosažitelné i přes třeba stoprocentní privatizaci těch zbylých 30 %. V současnosti nicméně situace je taková, že vláda nemá žádné zvláštní pravomoci nebo práva v dozorčí radě akciové společnosti Škoda Auto kromě těch, které vyplývají podle obchodního zákoníku z oněch 30 %, jako je třeba právo iniciovat svolání valné hromady a podobně. Bezesporu tak velký podnik jako je Škoda Auto a tak významný podnik pro chod ekonomiky svojí činností zasahuje do celé řady oblastí hospodářské, sociální a jiné politiky státu a je proto logické, že vláda si přeje, a myslím si, že si to přeje podnik sám, aby byl vládě partnerem. Čili budeme usilovat o to, aby v dozorčích orgánech byl zachován určitý kontrolní vliv státu a myslím si, že to je k prospěchu firmy samotné a že to také naši partneři ve Škodě a Volkswagenu takto chápou. Zda to bude znamenat prodej celého balíku 30 % nebo třeba ponechání zlaté akcie nebo jakékoli jiné formy nemá smysl v této chvíli předjímat, ale to zadání, bych řekl, je jasné.

Co se týče ceny, tu skutečně nepřísluší komentovat před jednáními, která budou probíhat. Každopádně vláda se bude rozhodovat o tom, zda prodat akcie nebo nikoli, mimo jiné rovněž podle dosažené ceny.

Jakub Dospiva, ČTK: Já bych měl dva dotazy na pana vicepremiéra Špidlu. První, jestli poté, co převezme koordinaci práce BIS, mu zbude čas nebo jestli nemá pocit, že je to na něho naloženo mnoho. A druhá věc, jakým způsobem, a jestli vůbec, se vláda vloží do situace v dole Kohinoor, kde nyní horníci odmítají vyfárat a stávkují. Děkuji.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: K té první otázce mohu říci, že přece jenom po roce a půl, takřka po dvou letech ve vládě a po zkušenosti s ústavní funkcí, už člověk ví, co na sebe může naložit a co nemůže naložit. Čili je to zvládnutelný úkol, i když samozřejmě budu muset přizpůsobit některé jiné agendy tak, aby se to vyrovnalo a aby to šlo dobře. Pokud jde o záležitost dolu Kohinoor, musím říct, že to je záležitost, která je ryze v privátní společnosti ve sporu s odborovou organizací. Čili to je záležitost, do které se vláda nemíní nijakým základním způsobem angažovat. Na druhé straně je pravda, že je připraven návrh útlumového programu, který bude projednáván ve vládě nebo dokonce možná již je projednáván. Tento návrh byl ovšem zpracován na základě běžného rutinního přístupu, jak se přistupuje k utlumovaným dolům a není ovlivněn současnými událostmi.

Novotný, Právo: Jestli se projednávala také informace o 1. koridoru a zda hrozí nebezpečí, že by i těch navýšených 36,5 miliardy korun nestačilo na dokončení toho 1. koridoru.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Informační materiál, který nebyl určen k jednání vlády, pouze byl předložen pro informaci, stejně jako to bývá v celé řadě dalších případů. Vzhledem k tomu, že nicméně jde o významnou informaci, vláda se rozhodla jej projednat, a to na jednom z příštích zasedání vlády, kdy bude jednání o tom bodu řádně připraveno a bude navrženo předem včas příslušné usnesení. Čili někdy časem, pravděpodobně na příštím, možná přespříštím zasedání vlády, to bude projednáno jako řádný bod.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji vám za pozornost. Příští jednání vlády bude příští pondělí.