Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 30. listopadu 1998

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, hezké odpoledne, vítejte na naší tiskové konferenci. Vláda na svém dnešním zasedání projednávala celkem 16 bodů. Tím prvním byla situace v akciové společnosti Česká spořitelna, zde bych požádal premiéra, aby k tomuto bodu přednesl úvod.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, chtěl bych konstatovat, že tato vláda v některých případech privatizaci urychluje, a to je případ privatizace našich bankovních ústavů včetně České spořitelny. V některých jiných případech privatizaci v souvislosti se svým programovým prohlášením zpomaluje a to je případ některých zdravotnických zařízení , tak jak o tom na základě dnešního schváleného usnesení vlády bude mluvit ministr zdravotnictví Ivan David. Předpokládám, že moji kolegové Pavel Mertlík a Ivo Svoboda vás budou podrobněji informovat o některých opatřeních, které vláda připravuje ve věci České spořitelny včetně vytvoření pracovní skupiny. Chtěl bych konstatovat, abych předešel jakékoli panice, že tato vláda, byť situaci České spořitelny prokazatelně nezavinila, je si plně vědoma své odpovědnosti, a to zejména odpovědnosti vůči střadatelům. Víme, že rozhodující část úložek českých střadatelů je soustředěna právě v České spořitelně a chtěl bych tedy vaším prostřednictvím ujistit občany, že vláda svým povinnostem dostojí a bude zájmy těchto střadatelů plně hájit.

Libor Rouček: Děkuji, nyní tedy Pavel Mertlík.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády pro hospodářskou politiku: Já bych vás seznámil s obsahem onoho usnesení. Vláda po posouzení současné finanční situace akciové společnosti Česká spořitelna jmenovala dočasnou pracovní skupinu ve složení předseda - místopředseda vlády pro hospodářskou politiku, členové - první místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí, místopředseda vlády a předseda legislativní rady vlády, ministr financí, ministr průmyslu a obchodu a guvernér České národní banky. Úkolem této dočasné pracovní skupiny je připravit řešení, která by umožnila České spořitelně upravit kapitálovou přiměřenost tak, aby dostála všem odpovídajícím předpisům. Toto usnesení si bezesporu zaslouží určitý výklad. Ti, kdo sledují danou situaci vědí, že Česká národní banka tak, jak ji to ukládají mezinárodní předpisy o finanční opatrnosti, kapitálové přiměřenosti a podobně, v souladu se směrnicemi Bazilejské banky pro mezinárodní platby, postupně zpřísňuje hlediska pro posuzování kapitálové přiměřenosti. Česká spořitelna je finanční ústav, o němž již dlouhou dobu bylo známo, že při své současné finanční struktuře nebude schopna těmto novým předpisům plně dostát, proto se už od zhruba poloviny tohoto roku připravovala určitá technická opatření, o kterých se psalo někdy od září v tisku - jako třeba tak zvaný podřízený dluh. Jsou to všechno standardní nástroje, které poté, až budou aplikovány, povedou k tomu, že onen finanční ukazatel kapitálové přiměřenosti, který Česká národní banka požaduje, aby byl splňován ve výši osmi procent a který v současné době podle současné metodologie Česká spořitelna plní, aby jej plnila po 1. lednu. Čili nejde o nějakou zprávu řekl bych senzačního typu, vláda pouze bude muset vyřešit to, co na nižší pracovní úrovni bylo předjednáno mezi Českou spořitelnou, Českou národní bankou, Fondem národního majetku a dalšími institucemi. A toto usnesení k tomu otvírá vládě cestu.

Libor Rouček: Děkuji, nyní ministr financí Ivo Svoboda.

Ivo Svoboda, ministr financí: Účelem těch opatření je v podstatě překrýt určitou účetní ztrátu, ke které dochází převážně z vlivů externích a dílem rovněž z onoho zpřísnění pravidel pro sledování jednotlivých prvků bilance a speciálně kapitálové přiměřenosti. Celý tento úkol je ze strany vlády chápán jako jedno z opatření, která mají postavit Českou spořitelnu jako subjekt, který bude schopen projít privatizací ve prospěch skutečného strategického investora.

Libor Rouček: Děkuji, vláda se též zabývala, jak již bylo řečeno, i bodem pozastavení privatizace zdravotnických zařízení a zde byl požádal ministra zdravotnictví.

Ivan David, ministr zdravotnictví: Já bych pro pořádek přečetl usnesení, aby nebyly nějaké pochybnosti o jeho obsahu. Vláda tedy bere zprávu o stavu privatizace na vědomí a pozastavuje privatizaci zdravotnických zařízení, u nichž ke dni 1. prosince 1998 nedošlo k uzavření smlouvy, a to do 30. dubna 1999. Dále pak ukládá ministru financí a předsedovi prezídia Fondu národního majetku České republiky: a) zabezpečit realizaci tohoto usnesení a za b) předat ministru zdravotnictví do 31. prosince seznam majetku a jeho vymezení a tak dále, to v těch případech, kde nedošlo k prodeji mezi nabyvatelem, tedy naplnění smlouvy o prodeji mezi nabyvatelem a Fondem národního majetku. Chtěl bych tedy říci, že se jedná v podstatě o vyjádření k usnesením z let 1992 a 1995, kdy bylo navrženo k privatizaci celkem 659 objektů, u kterých z větší části proběhla privatizace a v některých případech se opakovaně privatizace nezdařila, což samo o sobě vede k dalším problémům, například v souvislosti s výběrovými řízeními, kdy nabyvatelé v některých případech nejsou schopni plnit podmínky, za nichž byla privatizace provedena. Dále se jedná o problémy tam, kde byla privatizována poliklinika a ti lékaři, kteří měli privatizovanou činnost a měli pronajatou ordinaci v této poliklinice, byli nuceni následně ze strany nabyvatelů platit vyšší nájmy a došlo tak k jejich, řekl bych, rozptýlení v širším okruhu obcí a tím zhoršení dostupnosti zdravotní péče. Obecně vzato také splácení nabytého majetku vedlo k tomu, že prostředky přecházely vlastně z fondu pojištění do bank Fondu národního majetku, což zřejmě není příznivý jev. A docházelo i k dalším problémům, například nelze investovat do těch zařízení, kde není jasné, kdo bude nebo jejich nabyvatelem, kde je nejasná situace investora, například v případech, kdy mělo nebo bylo třeba přejít z tuhých paliv na ušlechtilá média nebylo možné, aby byla tato zdravotnická zařízení byla podpořena investicemi tak, aby tam bylo možno budovat příslušné kotle. Čili těch důvodů je celá řada, ministerstvo zdravotnictví také ztratilo přehled o struktuře zdravotnických zařízení, která měla být privatizována z hlediska jejich majetkové struktury. Chtěl bych říci, že to neznamená, že privatizace nemá pokračovat. Jde o to, vyhodnotit současný stav privatizace a v těch případech, které jsou bezesporné, potom privatizaci dokončit.

Libor Rouček: Děkuji Ivanu Davidovi a já vás nyní seznámím s těmi zbývajícími body, kterými se vláda dnes zabývala. Nejprve to byly čtyři návrhy poslanců. Byl to návrh poslankyně Marie Machaté a ten se týkal změny zákona o volbách do parlamentu České republiky. Vláda s tímto návrhem vyslovila nesouhlas, a to z důvodu, že vláda připravuje a v průběhu roku 1999 také parlamentu předloží vlastní návrh nebo vlastní rozsáhlou novelu zákona a ta bude vycházet z praktických zkušeností z letošních voleb a také bude obsahovat i úpravu způsobu hlasování státních občanů České republiky v zahraničí. Mimo to tento návrh neřeší i řadu otázek technického a organizačního charakteru spojený s hlasováním. Druhý návrh, to byl návrh poslanců Jaroslava Palase a dalších, o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Vláda doporučila tento návrh, ale vyslovila k němu celou řadu dílčích kritických připomínek legislativního charakteru. Třetím návrhem byl návrh poslanců Tomáše Kvapila a Libora Ambrozka na změnu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Vláda s tímto návrhem vyjádřila souhlas. Za čtvrté to byl návrh poslanců Dalibora Matulky a Taťány Jirousové na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o veřejném zdravotním pojištění. Vláda s tímto zákonem vyslovila nesouhlas, a to z důvodu, že o výši povinnosti nahradit škodu a o výši této náhrady nemůže rozhodovat zdravotní pojišťovna ve správním řízení, čili nejde zde o vztah administrativní, tedy nerovnoprávný, v němž by pojišťovna měla právo jednostranně rozhodnout, ale o vztah rovnoprávných subjektů, z nichž jeden má právo na náhradu škody a druhý je povinen náhradu poskytnout a nedojde-li mezi nimi k dohodě, musí rozhodnout soud. Bod, který se týkal návrhu statutu a jednacího řádu Rady vlády České republiky pro státní informační politiku byl přerušen, a to z důvodu, že do tohoto bodu je nutno zapracovat připomínky jednotlivých členů vlády. Další dva body se týkaly - předkládal je ministr dopravy a spojů Antonín Peltrám - ustavení komisí. První to byla komise pro posouzení a hodnocení nabídek uchazečů o veřejnou zakázku pro státní organizaci České dráhy, druhá komise pro posouzení a hodnocení nabídek uchazečů o veřejné zakázky pro podnik Stavby silnic a dálnic. Vláda oba tyto návrhy schválila. Vláda rovněž schválila návrh na podpis a ratifikaci evropské úmluvy o přeshraniční televizi, která byla sjednána ve Štrasburku v květnu roku 1989 a i pozměňující návrhy k této evropské úmluvě z 19. září 1998. Úmluvu dosud podepsalo 29 evropských zemí, ratifikovalo ji 18 států a tato úmluva reaguje na změny, které se odehrály v osmdesátých letech na poli televizního vysílání v Evropě. Jde o zakotvení, a to v evropském kontextu, takových priorit, jakými jsou například svoboda projevu a informací, ochrana dětí a mladistvých, respektování důstojnosti člověka, morálky a zdraví veřejnosti, vytvoření podmínek pro zdravou konkurenci programových služeb pomocí pravidel pro reklamu, teleshopping a sponzorování, garance diváka na objektivní informace a přístup k nim, zajištění práva na odpověď a též ochranu evropské kultury. Schválen byl i bod, který se týkal návrhu na uskuteční návštěvy prezidenta České republiky Václava Havla ve Spolkové republice Německo. Následoval schválený bod, který se týkal žádosti o udělení výjimky ze zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, kde se jednalo o prodej několika instrumentů z fondů České filharmonie.

Miloš Zeman: Vláda musí paradoxně řešit i takové body, protože je k tomu vázána zákonem, ale současně jsme rozhodli, že uložíme ministru financí, aby předložil návrh novely tohoto zákona, protože vláda se těžko může zabývat takovými detaily, jako je prodej několika vyřazených hudebních nástrojů.

Libor Rouček: Dále zde byl návrh usnesení k personální situaci v komisi pro dokončení vypořádání majetku bývalé ČSFR mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Vláda odvolala dosavadní členy s výjimkou Jana Víta z České národní banky a jmenovala s účinností od 3. prosince 1998 vedoucím české části této komise místopředsedu vlády Pavla Mertlíka a zástupcem vedoucího a tajemníkem české části ministra financí Ivo Svobodu a členy této komise byli rovněž jmenováni pan Martin Palouš a Karel Sellner. Jak již jsem řekl, potvrdila Jana Víta. Další bod byl návrh nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Vláda toto nařízení schválila, jinými slovy jedná se zde o takové opatření, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku se zvyšuje o 9 %, čili určitá valorizace bude i v této oblasti. Předposledním bodem, kterým se vláda dnes zabývala, byly návrhy na jmenování profesorů vysokých škol s účinností od 15. prosince. Jak víte, tyto profesory jmenuje prezident republiky, ale je zde vyžadován též podpis předsedy vlády. Čili vláda schválila 79 návrhů nebo 79 jmen budoucích profesorů. Posledním bodem byl návrh na uskuteční oficiální návštěvy místopředsedkyně švédské vlády paní Leny Hjelm-Wallén v České republice. K této návštěvě dojde ve dnech 7. a 8. prosince 1998. Tolik tedy k průběhu dnešní schůze vlády. Nyní bude prostor pro vás, novináře. Ale než tak začneme, chtěl bych vás upozornit, že když se budete hlásit, abyste jasně do mikrofonu řekli svoje jméno, případně i noviny či rozhlas či televizi. Někteří zástupci veřejnosti si totiž stěžují, že sdělovací prostředky informují nedostatečně o zasedání schůze vlády. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli, že průběh tiskových konferencí budeme zveřejňovat na svých stránkách na internetu. Z tohoto důvodu bych vás chtěl požádat, abyste jasně uváděli své jméno a médium, které zastupujete.

Dumbrovský, televize Nova: Já bych měl jednu nebo dvě otázky na pana Zemana a potom na pana Davida. Pane Zemane, teďka vyšla kniha paní Buzkové, která vás tam v té knize dost kritizuje za to, že jste, nebo kritizuje vás, že už byste měl odejít ze scény, neboť už vaše politické postupy a vaše invence se vyčerpaly společně s panem Klausem. Co tomu říkáte? A k panu Davidovi: proč byla odvolána paní Roithová dnes?

Miloš Zeman: Vidím, pane Dumbrovský, že zatímco vláda se zabývá situací našich finančních ústavů, což je pro vás jistě nudné téma, vás zajímají tematiky odpovídající žánru vaší stanice. Ale to je váš problém a váš vkus. Takže chci konstatovat, že samozřejmě sociální demokracie je svobodná a demokratická strana a každý člen této strany má právo vyjádřit své názory veřejně na jakéhokoli jiného člena této strany.

Ivan David: Já bych chtěl říci, že odvolání paní ředitelky Roithové nebylo předmětem jednání vlády. Toto je tisková konference o jednání vlády.

Dumbrovský: To s tím souvisí, ne?

Ivan David: S vládou?

Dumbrovský: No jistě, jste ministr vlády.

Miloš Zeman: Tato tisková konference, pane redaktore, informuje novináře o jednání vlády nikoli o knize paní Buzkové nebo o individuálních aktech, které jsou v kompetencích jednotlivých ministrů.

Vaněk, televize Prima: Dobrý den, já bych měl několik otázek. Za prvé jednu otázku na pana premiéra Zemana, která se týká problematiky zemědělství, jestli nechcete přeci jenom přehodnotit ten váš postoj, který vláda měla k dovozu vepřového a prasat, protože přece jenom to vyvolalo docela dramatické reakce v Evropské unii. To je jedna otázka. Potom jsem se ještě vás chtěl zeptat na to, jak hodnotíte slova bývalého ředitele ÚDV, že nynější komise, nynější kontrola, která v ÚDV probíhá, má znemožnit práci tohoto úřadu a bojkotovat. A potom přesto bych poprosil pana ministra Davida, jestli by mohl vysvětli to své odvolání paní Roithové.

Miloš Zeman: Takže pokud jde o vaši první otázku, pane redaktore nikdo nepopírá, že rozhodnutí, které vláda přijala, to znamená odbourání preferenčních cel na dovoz vepřových půlek, je plně v souladu s článkem 22 asociační dohody. Pan ministr Fencl dnes odletěl do Bruselu, kde bude na toto téma jednat a vláda samozřejmě v závislosti na výsledcích tohoto jednání ve středu příští týden projedná svůj další postup v této záležitosti. Vaše druhá otázka: myslím si, že Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu nesplnil za řadu let své existence svoje základní poslání, které naivně spatřuji v dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Považuji za neslýchané, že velká část velezrádců a normalizátorů je dosud na svobodě, žije ve velice pohodlných podmínkách a v podstatě nedošlo k žádným konkrétním aktivitám v tomto směru. Přál bych si, aby tento úřad nejenže nebyl zrušen, ale aby výrazně z téměř nulové úrovně zvýšil efektivitu své práce.

Ivan David: Jestliže tedy trváte na své otázce, pak bych chtěl říci, že probíhá ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, tak jako v řadě jiných zdravotnických zařízeních, která jsou přímo řízena ministerstvem zdravotnictví, a nejenom ve zdravotnických zařízeních, probíhají kontroly. Předmětem těchto kontrol je hospodaření v těchto zdravotnických zařízeních. My jsme samozřejmě zvyklí na určitou míru neochoty ke spolupráci, nicméně ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady byla ta neochota takového rázu, že prakticky kontrolu znemožňovala. Jednalo se zejména o investiční akce, ale také například o vydávání kupónů s nápisem tuším "podporujte svoji nemocnici" a o následné využití prostředků takto získaných. Já jsem nechtěl do věci podstatněji zasahovat v průběhu přípravy na senátní volby a v průběhu vlastní kampaně do senátních voleb a vzhledem k tomu, že paní ředitelka Roithová byla jmenována v roce 1990 na základě výběrového řízení, tehdy v rámci Občanského fóra, vzhledem k tomu, že následná výběrová řízení byla opakovaně zrušená a je tedy ve funkci již osm let, počítal jsem s tím, že bude vypsáno běžné výběrové řízení, tak jako na jiná místa ředitelů nemocnic. Vzhledem k tomu, že v pátek proběhly ve Vinohradské nemocnici různé akce, které měly mít demonstrativní charakter, rozhodl jsem se, abych předešel velkému neklidu v tomto zdravotnickém zařízení, odvolat paní ředitelku k dnešnímu dni.

Marek Petrus, Agentura Bridge News: Já bych se chtěl zeptat, jaká transakce připadá v úvahu pro Českou spořitelnu k tomu, aby se posílila její kapitálová báze a ona splnila ten požadavek 8 % kapitálové přiměřenosti, jestli nadále prostě ta pracovní skupina počítá s tou transakcí, že by podřízený vklad vložila Konsolidační banka a ona si na to sama půjčila od České spořitelny nebo jak prostě to bude probíhat.

Pavel Mertlík: Já nechci předbíhat přesné závěry, protože máme několik dní času, a proto bylo přijato dnešní usnesení, abychom doporučili z těch variant, které se nabízejí, nějaké konkrétní. Čili velmi obecně jsou možné v zásadě dva typy opatření, jedna jsou opatření, která se týkají kapitálu spořitelny, čili tier 1, tier 2, těchto dvou skupin kapitálu a jejich zvýšení, druhá věc je struktura bilance banky a opatření v oblasti bilance. Pravděpodobně bude optimální určitá kombinace postupu v obou těchto věcech, ale nechci předjímat práci, která nás čeká.

Marek Petrus, Agentura Bridge News: Připadá tedy v úvahu nějaká přímo kapitálová injekce do základního jmění spořitelny s tím, že stát by zvýšil svůj podíl, který nyní činí 45 %?

Ivo Svoboda: V současné době pracovní skupina řeší opatření charakteru krátkodobého a ta budou velmi pravděpodobně určitým mixem oněch opatření, o kterých hovořil pan místopředseda Mertlík. Pokud jsem hovořil o tom, že se jedná o opatření, která jsou chápána v kontextu přípravy na privatizaci, nelze vyloučit ani navýšení tier 1, ale rozhodně to nebude předmětem této konkrétní operace v letošním roce.

Miloš Zeman: K tomuto tématu bych chtěl znovu zdůraznit - protože víme, jak rychle se v České republice šíří fámy - že vláda stojí za Českou spořitelnou a udělá vše pro ochranu zájmu českých střadatelů. Součástí programu pracovní skupiny je vedle řešení krátkodobých problémů České spořitelny také vytvoření podmínek pro její revitalizaci a dlouhodobý rozvoj v rámci privatizačního programu.

Lopatka, agentura Reuters: Já bych jenom doplnil otázku pana kolegy Petruše o tom, že s tím, že spořitelna má vydat ten podřízený dluh ve výši 5,7 miliardy korun do konce roku, který by byl upsán nějakou státní institucí, se počítá již téměř najisto. Jestli tato varianta zůstává najisto tou variantou, která určitě bude uskutečněná , plus že se uvažuje o nějakých dalších akcích nebo jestli může ještě doznat změn tento plán nebo tato část toho plánu.

Ivo Svoboda: Bylo již řečeno v předchozí odpovědi, že se předpokládá určitý mix, čili nechci tady definovat jakékoli částky prostě proto, že by to bylo předčasné.

Mitrofanov, Právo: Dvě otázky pro pana premiéra. Ta první souvisí s víkendovým srazem skinheadů ve Šťáhlavech. Vy jste, pane premiére, několikrát zdůraznil, že vy osobně jste pro zákaz hnutí skinheads, proto bych se chtěl zeptat, jakou legislativní činnost v tomto směru vláda vyvíjí. Druhá otázka souvisí se vztahem vlády k restitucím církevního majetku. Dnes ČTK vydala zprávu, že předseda komise ČSSD pro otázky církví a náboženských organizací pan Kotrlý řekl, že ČSSD je pro vydání, pro restituci majetku všech církví, ale až po odchodu Miloše Zemana z politiky.

Miloš Zeman: Tady alespoň vidíte, že jsme skutečně demokratická strana. Nicméně, když začnu vaší druhou otázkou, chtěl bych konstatovat, že stanovisko politické strany není dáno osobou jejího předsedy, ale jejím programem. A jak ve volebním programu sociální demokracie, tak v programovém prohlášení této vlády, a je to prohlášení celé vlády, nikoli pouze jejího premiéra, je vysloveno naprosto jasné stanovisko k restituci majetku katolické církve. Chápu, že v sociální demokracii mohou zaznívat i menšinové názory na toto téma a jak je vidět, jsou to skutečně velmi menšinové názory. K vaší první otázce, k hnutí skinheads. Shodou okolností jsem o tom dnes mluvil s panem ministrem Grulichem, který mě informoval, že bylo zadrženo respektive předvedeno 15 skinheadů, a to podle existujícího paragrafu 160 trestního zákona. A diskutovali jsme právě dnes s panem místopředsedou Rychetským, s panem ministrem spravedlnosti Motejlem a dalšími o účinnějším postihu těch skinheadských skupin, které sice nejsou registrovány na ministerstvu vnitra, ale které pravidelně vydávají například různé časopisy a různé rasistické tiskoviny s tím, že je zde určitá možnost techniky, jak i časopisy vydávané přes poštovní box lze identifikovat a lze identifikovat jejich reálného vydavatele.

Gotzová, Právo: Pane premiére, můžete odůvodnit postoj České republiky, která v OSN hlasovala proti zákazu jaderných zbraní?

Miloš Zeman: Myslím si, že je dobré si povšimnout, že jak Polsko, tak Maďarsko zaujaly při tomto hlasování stejný postoj. Některá hlasování tohoto typu probíhají na základě koordinovaného postoje těchto tří zemí, tak zvané Višegradské skupiny.

Hlaváček, Právo: Já bych měl ještě dvě otázky k Český spořitelně, ta první by byla, jaké bude mít pravomoce ta komise, která se vytvoří, jestli to bude poradní sbor, jakou roli buď tam bude hrát strategický poradce pro privatizaci a tak dále, a jestli je možné, že se něco podobného vytvoří také třeba pro Komerční banku nebo pro jiné banky, které jdou do privatizace.

Miloš Zeman: Ta komise je poradním orgánem vlády jako každá ad hoc komise tohoto typu. Má za úkol připravit návrh usnesení, který bude vláda přijímat příští týden ve středu, to znamená má poměrně omezený časový horizont. Pokud jde o Komerční banku, v této situaci řešíme problém České spořitelny, budeme se samozřejmě v příslušné době zabývat, bude-li to zapotřebí, i problematikou Komerční banky.

Wanke, Slovo a Zemské noviny: Já bych se velice stručně a konkrétně vrátil, pane premiére, ještě k tomu masu vepřovému. Zítra vstupuje v platnost dodatkový protokol k asociační dohodě, který je v příkrém rozporu, pokud mám tedy správné informace, s rozhodnutím vlády z minulého týdne. Mám jednu konkrétní otázku: co bude platit, jakmile vyjde rozhodnutí vlády ve sbírce zákonů?

Miloš Zeman: Chtěl bych znovu podotknout, pane redaktore, že bez ohledu na tento dodatkový protokol - a je zbytečné plakat nad rozlitým mlékem a ptát se, zda jsme asociační dohodu neuzavřeli hůře, než některé jiné státy, které se ucházejí o členství - bez ohledu na tento dodatkový protokol, sama Evropská komise konstatovala, že jsme jednali podle článku 22 asociační dohody a že tedy vládní nařízení není v rozporu s touto asociační dohodou včetně dodatkového protokolu.

Jana Dorotková, agentura Dow Jones News Wires: Ja by som sa predsa len vrátila eště k tej sporitelni s tým, že máte týždeň na to, abyste pripravili, teda respektive ta komisia má týždeň na to, aby pripravila podklady pre schválenie vlády a do konca roku je jeden mesiac. Doteraz ste nepovedali nič špecifické, aké sú vaše predstavy o tom, čo sa vlastne, čo ma vlastne ten mix krátkodobých opatrení obsahovať. Pýtam sa eště raz, čo bude s tým podriadeným dlhom vo výške 5,7 miliardy, či bude vobec urobený alebo nie.

Miloš Zeman: Kolegové mě jistě doplní, paní redaktorko, ale chtěl bych konstatovat, že pokud vláda přijme toto usnesení ve středu příští týden a vy o něm jistě budete informováni, tak bychom teď mluvili o určitých, byť velmi konkrétních variantách, které konzultujeme s dalšími experty, zatímco za ten týden budete mít informaci o tom, která varianta byla vybrána.

Jana Dorotková Dow Jones News Wires: Nezodpovedali ste mi moju otázku.

Ivo Svoboda: Já mám pocit, že tu otázku jsem zodpověděl naprosto úplně vašemu sousedovi, panu redaktoru Petrušovi, takže jste zřejmě neposlouchala tu otázku.

Jana Dorotková Dow Jones News Wires: Nebola zodpovezena, on sa pýtal, že či teda príde k tomu alebo nepríde, to ste nezodpovedal.

Ivo Svoboda: Já jsem řekl jednoznačně, že to bude velmi pravděpodobně mix, a protože to bude velmi pravděpodobně mix, tak je pouze korektní, když se nevyjádřím k žádné částce. Čili v podstatě rekapituluji poněkud delší větou to, co už jsem jednou uvedl.

Kopecký, Zemské noviny a Slovo: Já jsem se chtěl zeptat na tu evropskou úmluvu o přeshraniční televizi. To, že se připojíme k této úmluvě ještě ovšem neznamená, že naše zákony vlastně o televizním vysíláním to nějakým způsobem zachytí. Kdy počítáte se změnou příslušnou legislativy tak, aby české televize byly povinny vysílat víc než polovinu evropské produkce?

Miloš Zeman: Chtěl bych konstatovat a mluvčí vlády mě jistě na základě usnesení vlády doplní, že předpokládáme, že v souladu s legislativním plánem vlády nejenom ministr kultury, ale i další ministři, protože v některých případech se to týká i jiných resortů, předloží takové legislativní modifikace, které v případě jejich přijetí oběma komorami parlamentu České republiky umožní naplnit tuto přeshraniční spolupráci. Jinak bych chtěl ovšem upozornit na to, že co se týká onoho 50 % podílu evropského vysílání, tak tam probíhají v současné době jednání, kde se navrhuje určitý časový limit pro veřejněprávní televizi a jiný časový limit pro komerční a kabelovou televizi. Tato jednání v Bruselu ještě probíhají.

Libor Rouček: Pokud jde o přípravu těch nových zákonů, je to zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, který připravuje ministerstvo kultury.

Doležalová, Mladá fronta Dnes: Já jsem se chtěla zeptat pana ministra Davida, proč se nakonec rozhodnul navrhnout pozastavení veškeré privatizace zdravotnických zařízení a ne jenom v těch zařízeních, kde je nějaká komplikace a jestli má ministerstvo přehled o tom, v jaké fázi je privatizace v jednotlivých zdravotnických zařízeních.

Ivan David: Ano, já jsem tady už o tom hovořil, řekl jsem, že ten přehled ministerstvo zdravotnictví nemá v takové kvalitě, jak bychom potřebovali pro další rozhodování. Ten přehled by měl mít Fond národního majetku a to je také důvodem, proč je usnesení vlády takto formulováno. Pokud se jedná o ty jednotlivé případy, tak každý jednotlivý případ je velmi zdlouhavě vymáhán, aby došlo k jeho pozastavení a přezkoumání. Uvedu příklad: poliklinika ve Stodůlkách, kdy jsem žádal 14. října o pozastavení privatizace z důvodu požadavků občanů a lékařů, kteří pracují na této poliklinice a 24., tedy o deset dní později, bylo ve věstníku vyhlášeno výběrové řízení v jednokriteriální soutěži, tedy, kdo dá víc, stane se nabyvatelem. Čili je velmi obtížné dosáhnout pozastavení v těch jednotlivých případech, je to zdlouhavé. Čili takhle je možno dosáhnout celkového přehledu a vyhodnocení stavu privatizace. Chtěl bych říci, že už se jedná jenom o zbytek z té podstatné části zařízení, která kdysi byla v roce 1992, 1995 do privatizace zařazena.

Libor Rouček: Děkuji vám, další dotazy nejsou.

Miloš Zeman: Zdá se, že jsme vás uspokojili a já vám za to děkuji.