Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 30. srpna 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Vláda projednala dnes na svém zasedání 34 bodů, z toho 10 návrhů zákonů. Postupně vás s nimi seznámíme. Začne pan ministr Fišer, který předkládal návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Bohumil Fišer, ministr zdravotnictví: Já se k tomu, dámy a pánové, vyjádřím jenom velmi stručně. Ta naše novela zákona se oproti dosavadnímu zákonu o zdravotním pojištění liší jenom v šesti bodech. Jeho platnost vyprší 31. 12. tohoto roku a bude proto potřeba nová legislativní úprava. Za druhé, výrokem ústavního soudu byl v tomto zákoně zrušen určitý paragraf s platností také do 31. 12. tohoto roku, a to je další bod, který musíme v této legislativní úpravě zákona řešit.

Z těch hlavních bodů:

Nově se upravuje úhrada specializované ambulantní zdravotní péče, která by měla být hrazena ze zdravotního pojištění pouze tehdy, bude-li její poskytování dokončeno praktickým lékařem. Jde nám o to, abychom odstranili tu věc, že jeden pacient chodí třeba k deseti internistům, u každého se nechá vyšetřit a všechna tato vyšetření jsou, včetně materiálních nákladů na laboratorní chemikálie, hrazena ze zdravotního pojištění.

Významným způsobem se rozšiřují práva pojištěnců, zejména právo na nahlížení do zdravotnické dokumentace a právo na pořizování kopií.

Nově se upravuje postup navrhování a dohadování se o cenách bodu a výši úhrady zdravotní péče včetně léčiv a zdravotnických prostředků, kde se, jak už jsem v úvodu zmínil, reaguje na nález ústavního soudu.

Novinkou je úprava smírčího jednání, které by mělo vést ke smírnému vyřešení sporu jak mezi pojištěncem a zdravotní pojišťovnou, tak mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením.

Co se týče doprovodných zákonů, tam jde o významnou změnu rozšíření okruhu plátců pojistného i na osoby s příjmy z pronájmu a příjmy z kapitálového majetku, nejsou-li tyto příjmy zdaňovány zvláštní sazbou daně, protože zdrojem příjmů stále více lidí je právě kapitálový majetek i pronájem a nebylo by správné podle principu solidarity, aby pro ně prakticky zdravotní pojištění platili zaměstnanci, u kterých se strhává v plné výši.

Významné je rovněž ustanovení týkající se vyměřování základu pro stát, kde jsme o té věci diskutovali a navrhujeme, aby vláda svým nařízením rozhodla o tom, jaká bude výše té úhrady, která bude ze státního rozpočtu uhrazena pojišťovnám, za které zdravotní pojištění platí stát. Jsou to v podstatě děti a důchodci.

Dále ve třetí a čtvrté části návrhu jde o novelizaci zákona o zdravotních pojišťovnách tak, aby se nám po vstupu do EU při volném pohybu osob vytvořily předpoklady - i když to bude ještě dlouhé jednání - aby bylo zajištěno zdravotní pojištění pro pracovníky z ostatních zemí EU, kteří budou pracovat u nás, tak i pro naše občany, kteří budou pobývat v zemích EU. Tím bych skončil.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Velmi důležitý zákon, který nás přibližuje Evropě je zákon o odpadech, jeho návrh dnes předkládal ministr životního prostředí pan Kužvart a on vás také seznámí s jeho obsahem.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Dámy a pánové, dnes vládou schválený návrh paragrafovaného znění zákona o odpadech znamená přiblížení EU v oblasti celé řady směrnic. Já bych chtěl připomenout, že hodnotící zprávy Evropské komise v minulých letech často ČR vytýkaly veliké nedostatky v oblasti nakládání s odpady, že obrovská část odpadů je pouze skládkována, proto tedy tato nová právní úprava umožňuje mnohem větší podíl recyklovaného odpadu. Uvádí poměrně podrobně možnosti dovozu a vývozu a tranzitu odpadů, dne již plně kompatibilní s EU. Zavádí takové termíny jako je například plánování nakládání s odpady, kdy příslušná směrnice Evropského společenství vyžaduje plánování nakládání s odpady především na národní úrovni.

Návrh zákona, který dnes vláda schválila tento požadavek plně respektuje a stanoví diferencovaně povinnosti pro všechny stupně a články řízení. Tento návrh zákona je předkládán v září na jednání sněmovny, počítáme s jeho účinností od 1. 1. 2002 s tím, že řada těch ustanovení bude mít odklad celkem 12 měsíců právě z toho důvodu, že je to norma technického charakteru, ke které je nutné území republiky vybavit zařízeními, která umožní plnění požadavků v oblasti třídění a recyklace odpadů.

Ještě bych chtěl zdůraznit jeden moment. Tento zákon je komentován i poměrně podrobnou důvodovou zprávou s finančními odhady. Ten odhad, který je uveden, že v příštích třech letech budou požadavky na nejrůznější zdroje včetně zahraničních zdrojů, zhruba 14 miliard korun, je poměrně důležitý i pro naši podnikatelskou veřejnost, protože právě ta zařízení na recyklaci odpadů a podobně budou používat především české technologie, čili je to i zákon, který ve svém dopadu nejenom zlepší stav životního prostředí, ale bude mít i výrazný multiplikační efekt v oblasti zaměstnanosti. Já jsem tomu upřímně rád, že tento zákon měl velikou podporu i při jednání vlády a tak, jak mám signály s předjednáváním této právní úpravy s poslanci příslušného výboru poslanecké sněmovny, tak se zdá , že tento zákon by mohl být bezproblémově přijat. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Od ekologie přejdeme na finance. Prosím, pane ministře.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Děkuji. Vážené dámy a pánové, vláda dnes schválila několik návrhů zákonů, kde bylo předkladatelem ministerstvo financí. Z hlediska systémového pro utváření české ekonomiky je bezesporu nejvýznamnější novela zákona o účetnictví. Pokud si vzpomínáte, tak tato novela byla schválena vládou již před několika měsíci a poslaneckou sněmovnou byla poté vrácena vládě k přepracování. Ten návrh tak, jak je předložen, je v podstatě v zásadě shodný s původním návrhem s tím, že samozřejmě reagoval na výtky a doporučení poslanecké sněmovny a jsou opraveny ty body, které považovala poslanecké sněmovna za nevhodné.

Zcela konkrétně, předkládaný upravený vládní návrh vychází v novém znění § 9 odst. 3 z předpokladu, že do obchodního zákoníku se navrací zpět v části 1. hlava IV. účetnictví podnikatelů. K tomu korespondujícím ustanovením je § 37 odst. 2 obchodního zákoníku. Zároveň novelou zákona o účetnictví nedochází ke změně dosavadního stavu možnosti použití jednoduchého účetnictví fyzickými osobami - podnikateli. To byl právě asi ten nejkontroverznější bod toho návrhu minulého. My jsme v tomto směru akceptovali pozici poslanecké sněmovny a jejího rozpočtového výboru a s tímto už znovu nepřicházíme.

Nad rámec této skutečnosti samozřejmě zákon reaguje na právní vývoj, který proběhl mezitím. Zejména reaguje na takové skutečnosti jako bylo přijetí celého balíku zákonů týkajících se reformy veřejné správy, takže umožňuje v souladu s touto novou zákonnou úpravou v účetnictví obcí, okresů, krajů a dalších nově definovaných entit v ČR, reaguje na zákon o elektronickém podpisu, předpokládá vydávání českých účetních standardů nahrazujících dosavadní metodická opatření ministerstva financí atd.

Vedle této normy technické, ale nesmírně důležité, vláda rovněž schválila 4 návrhy státních dluhopisových programů. Jednak jde o státní dluhopisový program na úhradu ztráty Konsolidační banky za rok 1999. Tento státní dluhopisový program předpokládá pokrytí ztráty z roku 1999, která byla auditorem ohodnocena na 36 miliard 089,2 milionů korun. Druhým zákonem, jehož předložením plním usnesení vlády č. 692 z 12. 7. 2000, které mi uložilo připravit návrh státního dluhopisového programu na náhradu povodňových škod z března roku 2000. Tento státní dluhopisový program je ve výši 1,49 miliardy korun, čili podstatně méně rozměrový. Třetím, to je podobný důvod, je návrh státního dluhopisového programu na částečnou náhradu škod zemědělským subjektům postiženým suchem v roce 2000 je zpracován na základě usnesení vlády č. 724 z 19. července tohoto roku, jímž reagovala vláda na usnesení poslanecké sněmovny, které doporučilo vládě připravit takovýto návrh zákona. V tomto konkrétním případě jde o dluhopisový program, který počítá s částkou ve výši 5 miliard korun českých.

A konečně poslední návrh je vlastně opakovaný pokus vlády předložit poslanecké sněmovně návrh dluhopisového programu k získání finančních prostředků na poskytnutí návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu ke krytí výplaty náhrad ze zajišťovacího fondu družstevních záložen. Situace kolem tohoto návrhu je taková, že poslanecká sněmovna odmítla tento návrh, který byl předložen zjara tohoto roku a doporučila využít prostředků Konsolidační banky. Protože podrobná právní analýza, a tak to také schválila vláda na svém zasedání 19. července 2000, ukázala, že není možné bez porušení zákona prostředků Konsolidační banky k tomuto účelu použít, nezbývá vládě nic jiného, než obrátit se znovu na poslaneckou sněmovnu se stejnou žádostí. V tomto případě jde tedy o státní dluhopisový program v rozsahu 6 miliard korun, stejně jako tomu bylo při tom předchozím pokusu.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Předložen a schválen byl rovněž návrh zákona o ochraně hospodářské soutěže, a k tomu vám více poví jeho předkladatel pan Rychetský.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Dobré odpoledne dámy a pánové. Jak patrně někteří z vás vědí, v této zemi platí zákon o ochraně hospodářské soutěže z roku 1991, který byl mnohokrát novelizován a výsledkem těch novelizací dokonce nebyl lepší, přehlednější a jasnější tvar, zejména se nedosáhlo kompatibility s právem EU. Pokud se týče toho, že jde o harmonizační normu, ten problém je v tom, že v EU je hospodářská soutěž jako první pilíř, je součástí primárního práva, nikoli sekundárního. To znamená, nejsou zde žádné směrnice, které by se implementovaly, nýbrž platí římská dohoda a direktivy jako primární právo, a to pokud se týče hospodářské soutěže přesahující hranice členských států s tím, že vnitřní podmínky pro ochranu hospodářské soutěže si stanoví členské státy analogicky, ale samy. Předložený návrh zákona dosahuje stoprocentní slučitelnosti s evropským právem, bude to norma velmi jednoduchá, jasná a přehledná. Má prostě tři části hmotně právní:

  1. zákaz dohod narušující hospodářskou soutěž
  2. zákaz zneužívání dominantního postavení
  3. zákaz spojování nebo fúze, kterým by vzniklo monopolní postavení na trhu, bez předchozího souhlasu povolovacího úřadu, kterým je Úřad na ochranu hospodářské soutěže.

Další části zákona upravují působnost a pravomoc úřadu, řízení před úřadem, pokuty, které mohou být uloženy až do 10 miliónů za porušení toho zákona, mlčenlivost a řízení před soudem, protože všechna ta rozhodnutí úřadů podléhají samozřejmě přezkoumání soudem.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Zcela nový zákon je zákon o sportu, a k tomu jeho předkladatel pan ministr Zeman.

Eduard Zeman, ministr školství: Dámy a pánové, zákon o sportu je zákon stručný, ale nicméně, jak zaznělo, je to zatím zcela ojedinělý a první předpis tohoto typu v dějinách České republiky od roku 1993. Definuje poměrně stručně sport v jeho plném rozsahu, definuje jako veřejně prospěšnou činnost, definuje subjekty, které za něj odpovídají a to jednak z hlediska státní správy v podobě čtyř ministerstev - ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na prvním místě, dále dvou resortně příslušných oblastí ministerstva obrany a ministerstva vnitra a v některých kompetencích také ministerstva zdravotnictví. Dále tento zákon novelizuje některé stávající zákony, které se týkají krajů a obcí a ukládá povinnost vytvářet vedle dvou dosud ze zákona existujících komisí také komisi pro mládež a sport.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A já na závěr ještě přiblížím jeden zákon, ten předkládal ministr vnitra pan Gross, je to návrh zákona o veřejných sbírkách. Účelem je provést následujíc změny, a to:

  1. přenést úpravu povinností z provádějících předpisů do zákona a tím vyhovět ústavnímu požadavku, podle něhož lze ukládat povinnosti jen na základě zákona.
  2. nově definovat pojem veřejná sbírka
  3. zakotvit zásadu možnosti konat veřejnou sbírku jen na základě oznámení správnímu úřadu a nikoli, tak jako tomu bylo doposud, na základě povolení s tím, že rozhodování o tom, že sbírku nelze konat, by mělo následovat po zjištění, že sbírka nesplňuje zákonné podmínky
  4. jde o to, aby byly podrobněji upraveny podmínky a způsob provádění veřejných sbírek, jejich vyúčtování a evidenci, a rovněž o to, aby byly nově upraveny sankce za porušení povinností uložených tímto navrhovaným zákonem.

A ještě jeden bod, o který byl mediální zájem, a to je návrh nařízení vlády ke zpoplatnění dálnic a rychlostních silnic od roku 2001. Pokud jde o výši poplatků, na období jednoho kalendářního roku se výše poplatku ani na příští rok nemění. To znamená, pro motorová vozidla nebo jízdní soupravu do celkové hmotnosti 3,5 tuny zůstává na 800 Kč, o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny do 12 tun se jedná o 6 000 Kč, o celkové hmotnosti nad 12 tun 12 000Kč.

Pokud jde o časové období jednoho kalendářního měsíce, tam určité změny jsou, a to u té vyšší hmotnosti. Do celkové hmotnosti 3,5 tuny zůstává částka 200 Kč, hmotnost 3,5 tuny až 12 tun tam je to zvýšeno z 800 Kč na 1 000 Kč, o celkové hmotnosti nad 12 tun z 1 600 Kč na 2 000 Kč.

Pokud jde o časové období deseti kalendářních dnů, tam to zůstává pro vozidla o celkové hmotnosti do 3,5 tuny na výši 100 Kč, ale zvyšuje se to u následující hmotnosti, to znamená 3,5 tuny až 12 tun z 300 Kč na 400 Kč a u hmotnosti nad 12 tun se poplatek zvyšuje z 600 Kč na 800 Kč.

A pokud jde o známku pouze na jeden den, zde se zavádí pro vozidla o celkové hmotnosti nad 12 tun známka o hodnotě 300 Kč.

Proč toto nové nařízení vlastně vstupuje v platnost, která by měla začít od 1. ledna 2001? Jde o to, aby došlo k vyšší motivaci uživatelů vybrané silniční sítě ke koupi ročních nebo měsíčních kupónů, a tím samozřejmě zajištění stabilnějšího příjmu do státního rozpočtu respektive do nově zřízeného státního fondu dopravní infrastruktury. Čili v žádném případě nejde o to, jak se to objevilo již někde v tisku, že by prostě došlo k nějakému zdražování. Ke zdražování nedojde, ministerstvo financí to neplánuje, nedojde k nějakému vyššímu příjmu do státního rozpočtu. Jde pouze, jak jsem již řekl, o vyšší motivaci tak, aby si řidiči kupovali známky na rok, případně na měsíc. Tolik tedy od nás na úvod a nyní dáme prostor vám.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych měl upřesňující dotaz na pana ministra zdravotnictví. Jak jste říkal, že se bude vybírat zdravotní pojištění i z těch kapitálových příjmů, tak jste řekl, že se to netýká těch příjmů, které jsou zdaněny zvláštní sazbou daně, to znamená těmi 15 %? A ještě pak mám další dotazy.

Bohumil Fišer, ministr zdravotnictví: Já vám přesně na tento dotaz nezodpovím teď momentálně. Museli bychom se podívat do znění toho zákona.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Ani pan ministr financí to neví?

Pavel Mertlík, ministr financí: Ani já to nevím, ale rychle to pro vás zjistíme.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Pak mám dotaz na pana ministra školství, co by se mělo vlastně získat tím novým zákonem o sportu? Co je ten hlavní důvod, proč upravovat sport zákonem?

Eduard Zeman, ministr školství: V podstatě hlavně proto, aby bylo zřetelně dané, které kompetence kdo nese a za co kdo odpovídá.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já to trochu doplním, protože náhodou, to je tři dny, co jsme měli ten zákon o sportu na legislativní radě. Takže to není jenom deklaratorní zákon, který by deklaroval jaksi zájem o péči o sport, on zavádí něco, co u nás možná existuje, ale nemá to vůbec podporu v právním řádu, to jsou ta střediska vrcholového sportu při ministerstvu obrany a ministerstvu vnitra. Normativní je také to, že ministerstvo pro školství, mládež a tělovýchovu bude ročně zpracovávat strategii sportu a jeho zabezpečení a ta se musí rozpracovat na úrovni krajů a okresů. Je tam dost důležitá věc, je řečeno, že sport je obecně prospěšnou činností, což bude mít návaznost nepochybně posléze na různé daňové a jiné zákony a náš stanovený zákon říká, kdy lze vyvlastnit někoho a říká, že se vyvlastňuje za náhradu. A říká, že zvláštní zákon může stanovit, kdy ten, komu je vyvlastněna ta nemovitost, ten pozemek a tak dále, má nárok ne na finanční náhradu, ale na náhradní nemovitost přiměřenou, obdobnou a podobnou. Zatím v celém českém právním řádu neexistuje jediný případ zákona, který by to právo zakládal a právě zákon o sportu poprvé je jediným zákonem, který zakládá těm, komu se bude odstraňovat, já nevím, atletický stadion, aby místo peněz řekli ne, my požadujeme naturální náhradu.Takže to je podle mě velice významné. Ten zákon není deklarací, je to skutečně normativní zákon.

Daniel Takáč, televize Prima: Dobrý den. Já bych se chtěl pana ministra Fišera také zeptat něco bližšího k těm dohodovacím řízením. Pokud se nemýlím, tak lékaři si tam stěžují na ne příliš jasné vymezení, kdo se bude dohadovat, že tam bude nějakých osm zástupců toho, či onoho. Čili jestli k tomu můžete říci něco podrobnějšího. Děkuji.

Bohumil Fišer, ministr zdravotnictví: Velmi stručně vám odpovím na oba dva dotazy, i na ten první, na který jsem poprvé neodpověděl. My jsme se museli vypořádat, jak už jsem řekl, s nálezem a rozhodnutím Ústavního soudu o neústavnosti jednoho paragrafu v dosavadním zákonu o zdravotním pojištění. Na základě toho legislativní rada vlády vypracovala po posudku pracovníka - experta v oblasti ústavního práva znění, které je v tomto zákoně uvedeno a mnohem přesněji by na tuto otázku odpověděl předseda legislativní rady vlády pan Rychetský.

Já jenom teď přečtu ten § 1d, kde je řečeno: za osoby s jinými příjmy se pro účely zdravotního pojištění považují pojištěnci, kteří mají:

  1. podíl na zisku jako příjem z kapitálového majetku
  2. příjmy z pronájmu zdaňované podle zvláštního právního předpisu 1G s výjimkou příjmu zdaňovaných zvláštní sazbou dani 1E a z příjmu osvobozených od daně 1D a tam jsou dále prostě ty příslušné paragrafy, kterých se to týká, těch lidí v tom odkazu vyjmenovány.

Takže, když budete mít podrobnější zájem o jaké osoby se přesně týká, tak je to odkaz na ty právní normy, které jsem právě teď citoval. Je to zákon o daních z příjmu ve znění pozdějších předpisů a podobně znějící zákony. Ale myslím si, že by bylo dobré odpovědět na tu otázku, jak řešíme ten problém s tím ústavním zákonem.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Problém dohodovacího řízení vznikl z nálezu Ústavního soudu, kterým bylo zrušeno ustanovení dosavadního zákona o tom, že v případě, že se nedohodne poskytovat zdravotní péči se zdravotní pojišťovnou respektive zástupci zdravotních pojišťoven o hodnotách bodu na příslušné období, stanoví tuto hodnotu vláda. Vláda tak učinila, jak víte, a někteří poskytovatelé dali žalobu k Ústavnímu soudu, je to už přes rok. A Ústavní soud prohlásil za neústavní, že tak vláda nečiní právním předpisem, že to nebylo nařízením vlády. To by mohl být jednoduchý problém, tam by stačilo dopsat slova "nařízení vlády" a byli bychom v souladu s požadavky Ústavního soudu. Ve skutečnosti návrh, který předložil pan ministr Fišer, šel podstatně dál a stanovil, že než bude jednat vláda, musí probíhat po dobu třiceti dnů to dohodovací řízení, a že tam budou ti zástupci poskytovatelů skutečně po osmi, pojišťoven a tak dále. A je skutečně jistým nedostatkem zákona, se kterým si ani legislativní rada nevěděla rady, jak je poprvé vybrat, protože pak si ten výbor sám stanoví jednací řád a statut a jakým způsobem, jestli podle počtu pojištěnců budou tam pojišťovny posílat své zástupce.

Ten první krok není řešitelný, a proto buď budou schopny se zdravotní pojišťovny dohodnout, kterých osm zástupců je bude zastupovat, nebo bude platit dosavadní hodnota bodu a nebude moci probíhat dohodovací řízení. To je skutečně problém, přes který se lze velmi těžko dostat.

Jinak legislativní rada doporučila vládě a vláda dnes schválila, že když ani to dohodovací řízení nedospěje ke smírnému výsledku a hodnota příslušného bodu nebude stanovena dohodou mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami, tak to stanoví nikoli vláda, ale ministerstvo zdravotnictví, a to vyhláškou. To znamená, požadavek Ústavní soudu je splněn, bude to právním předpisem, bude to vyhláškou. Je to velmi jednoduché. Kdyby to dělala vláda jako doposud, tak stejně by to odhlasovala tak, jak ji to pan ministr zdravotnictví předloží, protože ani ministr obrany, ani ministr životního prostředí nebo jiný neví jestli za amputaci oka má být 2,5 bodu nebo 25 bodů a jestli za bod má být 80 haléřů atd. Takže tak, jak to je ve většině zemí, to přenášíme tím zákonem na ministerstvo zdravotnictví jako věcně příslušný resort.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Mám dvě otázky, jednu z nich na pana Mertlíka k těm dálničním známkám. Mě by zajímalo, s jakým ziskem počítáte navíc, pokud se bude prodávat víc těch měsíčních a desetidenních známek. A potom k těm jednodenním, to je vlastně novinka ty jednodenní známky, takže by mě zajímalo, kolik budou stát a zda, to jsem nepostřehl, si je bude moci člověk koupit i na osobní auta.

Pavel Mertlík, ministr financí: Co se týče těch jednodenních známek, ty se týkají především těžkých nákladních vozidel, tam to bylo za tu částku 300 Kč, což není částka nahodilá, odpovídá příslušné směrnice EU, která stanoví, že to má být asi 8 Euro, čili těch 300 Kč je přibližný ekvivalent. Co se týče dodatečného výnosu pro státní pokladnu, ten je prakticky zanedbatelný. Jde spíš o rozšíření spektra těch známek, aby prostě řidiči měli větší možnost výběru.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: (nesrozumitelné)

Libor Rouček, mluvčí vlády: Je to pouze pro ta nákladní vozidla o hmotnosti nad 12 tun. Čili k žádnému zdražování nedochází.

Pavel Mertlík, ministr financí: U osobních vozidel žádná změna.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já bych jenom krátce: jde prostě o zvýšený komfort pro uživatele naší dálniční sítě. Nejde o nějaký fiskální přínos. Dokonce v té důvodové zprávě se píše, že možná dojde k poklesu příjmu tím, že nebudou muset kupovat roční nebo ty dlouhodobé. Jde především o poskytnutí většího komfortu uživatelům dálniční sítě.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Ty jednodenní budou i pro osobní auta?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Jak již bylo řečeno, bude to pouze pro nákladní vozidla nad 12 tun. Bylo zde citováno i určité opatření i ze strany EU, prostě netýká se to osobních vozidel. A ta hlavní motivace, jak již bylo řečeno, je, aby docházelo ke stabilnějšímu příjmu státního rozpočtu, aby řidiči včetně těch nejtěžších nákladních vozů, byli do určité míry přinuceni kupovat si ty dlouhodobější dálniční známky.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Otázka na pana ministra Fišera. Jak to vypadá se zákonem, který by měl nějak sledovat záření z mobilních telefonů, a jestli se toho bojíte.

Bohumil Fišer, ministr zdravotnictví. Já na tu otázku nedovedu odpovědět v současné době z toho důvodu, že nemám přesné informace o tom, jak je záření z mobilních telefonů škodlivé. Prostě experti se dosud celosvětově nedohodli na určitém, jasném závěru, že mobilní telefony v té míře záření, kterou vydávají a která odpovídá současným normám poškozují lidské zdraví. A teprve až budou výsledku na tomto poli trošku přesněji známy, budeme z toho vyvozovat závěry ve formě nějakého legislativního opatření. Ale zřejmě budeme postupovat v souladu s ostatními zeměmi EU. Čili v tom okamžiku, jakmile bude připraveno doporučení Evropské komise, tak je zařadíme do našeho legislativního pořádku. A důvod je k tomu jednoduchý, my nemáme u nás pracoviště na takové úrovni, která by byla schopna tuto otázku komplexně řešit. To znamená pracoviště s dostatečnými zkušenostmi, prostě laboratoře, které jsou schopny vydat takový závazný posudek na základě dosavadních zkušeností.

Jiří Kubík, Mladá fronta Dnes: Chtěl jsem se zeptat, jestli vláda už projednávala metodický pokyn k zákonu o svobodném přístupu k informacím? A druhá věc, jestli už ministr Březina předložil vládě informaci o opatřeních v Úřadu pro státní informační systém, která vycházela ze zjištění NKÚ?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Popisy metodického pokynu k provedení zákona o svobodě informací v orgánech veřejné správy - tento materiál byl na minulé vládě, projednávání bylo přerušeno na základě připomínek některých členů vlády s tím, že má přepracované znění být předloženo co nejdříve panem ministrem Březinou znovu vládě.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud se týče toho druhého, tam to ještě předloženo nebylo.

Marek Miler, Bloomberg News: Já jsem se chtěl zeptat pana ministra financí na dvě věci. První otázka se týká těch navrhovaných čtyř dluhopisových programů, jestli v těch návrzích je stanovena aspoň rámcově maturita těch dluhopisů, přestože předpokládám, že o těch jednotlivých maturitách se bude rozhodovat, až budou ty programy schválené. Pak mám ještě jednu otázku.

Pavel Mertlík, ministr financí: Ty maturity tam jsou, omlouvám se, asi jsem to měl říci v úvodním slově. Družstevní záložny, tam je to částka 6 miliard a maturita 20 let, sucho 5 miliard - 35 let, povodňové škody 1,49 miliardy - 30 let, ztráta Konsolidační banky 36,089 miliardy na 45 let. Ten návrh těch lhůt, těch maturit vycházel v podstatě z dvou úvah, které vedlo ministerstvo financí, jednak to byla úvaha vycházející z oddělení státního závěrečného účtu, kde jde o určitý rozklad toho plnění v čase z hlediska fungování veřejných financí jako celku. Úvaha druhá byla úvaha opírající se o snahu jaksi dát českému kapitálovému trhu instrumenty, které budou řekněme do těch 50 let. Čili je vidět, že ty lhůty se postupně zvyšují směrem k těm 50 letům. Na straně druhé je třeba říci, že to je hospodářskopolitická věc především měnová a rozpočtová, významná, která není nijak dogmatická. Čili kdyby poslanecká sněmovna měla názor jiný nebo senát na úpravu té lhůty, není to podle mě zásadní problém. Každopádně se domnívám, že to, co obecně chybí na trhu, jsou dlouhé dluhopisy a my jsme se tomu snažili vyjít vstříc.

Adámková, Zemské noviny: Já mám dva jednoduché dotazy a to, jestli vláda projednávala návrh zákona o neziskových bytových společnostech a jestli jednala o privatizaci AliaChemu - minulý týden to bylo odloženo. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Co se týče privatizace AliaChemu, tam to bude na pořadu příští týden a co se týče toho zákona, který předkládal ministr pro místní rozvoj, ten byl stažen na jeho návrh, protože tam je potřeba ještě některé věci přepracovat.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já bych jenom chtěl říci, že o privatizaci AliaChemu nebude vláda jednat patrně nikdy, protože ten je dávno zprivatizován, je v konkurzní podstatě. Ta otázka nebyla patrně na privatizaci, ale na to, zda stát pomůže AliaChemu.

Marek Miler, Bloomberg News: Já bych měl dotaz, který se týká privatizace Českého Telecomu, a tam by mě zajímala reakce ministerstva financí na dnešní vývoj události, kdy KPN deklarovala, že se nebude účastnit prodeje státního podílu nebo toho dodatečného podílu v Českém Telecomu. Zdá se, že ty velké západoevropské firmy se soustředí v tuto chvíli na získávání licencí u NTS a mě zajímá, jestli se ministerstvo financí neobává toho, že v současnosti by třeba nemuselo dosáhnout nebo přilákat touto prodejí kvalitní zájemce a jestli se neuvažuje o pozdržení té privatizace Telecomu. Taktéž jsem se chtěl zeptat, jestli je už rozhodnuto, že bude prodáváno 51 % jako celek tomu budoucímu zájemci. Jakým způsobem se mění ve světle těchto událostí váš názor na privatizaci.

Pavel Mertlík, ministr financí: Odpověď bude asi podstatně stručnější než otázka. Tu situaci samozřejmě znám s dnešní deklarací KPN a jednání, která probíhala mezi KPN a českou stranou reprezentovanou zejména Fondem národního majetku časově koincidovala tato skutečnost s dokončováním příslušného materiálu pro vládu a v podstatě nejistota v postoji KPN byla jaksi jediným úzkým místem v tom materiálu. Čili v této chvíli známe postoj KPN, nemůžeme reagovat jiným způsobem než tak, že v nejbližší době půjde do vlády, čímž mám ale na mysli také do připomínkového řízení, příslušný materiál s návrhem postupu privatizace. Takže jakmile připomínkové řízení skončí a materiál skutečně do vlády doputuje, tak s tím bude veřejnost seznámena.

K té fundamentální otázce: já tu obavu nesdílím. Samozřejmě na trhu telekomunikačních technologií a telekomunikačních služeb na nich závisejících, je velmi dynamický vývoj. To je jedna věc. Na straně druhé, klasické spojení po fixních linkách má zejména pro datové spojení celou řadu výhod, která vede k tomu, že i tradiční telekomunikační podniky jsou atraktivní, protože se pro ně mění profil služeb, které poskytují a zdá se, že SPT Telecom je schopen v tomto smyslu velmi dobře držet krok s technickým vývojem. Čili nemám obavy, že by to aktivům nějakým zásadním fundamentálním způsobem přestalo být v současnosti atraktivní, stejně jako nepřestávají být atraktivní jiné tradiční Telecomy v jiných zemích.

Jan Němec, Česká televize: Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat, zda vláda souhlasila s dodatkovým protokolem o zákazu klonování lidských bytostí a zda v případě, že by to schválil parlament, by to znamenalo naprostý a definitivní zákaz klonování jakýchkoli lidských buněk u nás. To je první otázka. A druhá otázka na pana ministra Kužvarta, jestli by mohl stručně říct, jakým způsobem zákon o odpadech by motivoval lidi, aby spíše odpady recyklovali. Děkuji.

Bohumil Fišer, ministr zdravotnictví: Vláda souhlasila a předloží parlamentu k ratifikaci. A teď co se týče zákazu klonování. V každém případě to znamená zákaz tzv. reproduktivního klonování, to znamená vytvoření lidské bytosti s předem určenou genetickou informací. Druhá otázka je klonování za účelem získání tzv. kmenových buněk. Zde naopak vidíme velkou naději v tom, že se použijí v terapeutických postupech. Právní stanovisko, které mi bylo dáno k dispozici je takové, že dodatek o klonování neřeší zákaz klonování za účelem získání kmenových buněk. Já po přečtení toho anglického textu a se svými zkušenostmi vědeckého pracovníka jsem došel jednoznačně k názoru, že získávání kmenových buněk není tímto protokolem zakázáno, protože tam je řečeno "za účelem vytvoření lidské bytosti" a kmenová buňka není lidská bytost.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Trochu podrobněji k tomu zákonu o odpadech. Zákon upravuje například okruh osob, kterým lze předat odpad k dalšímu využití nebo odstranění. Tento zákon do určité míry navazuje na to, co již platí na základě stávající právní úpravy z roku 1997 zákona 125 o odpadech. V dubnu roku 1999 byla uzavřena dobrovolná dohoda s producenty některých obalových odpadů. A já bych chtěl zdůraznit, že to nakládání s vybranými druhy odpadů, jako jsou například autovraky, jako jsou odpady z azbestu, kaly z čistíren, z odpadních vod, baterie a akumulátory, to všechno jsou komodity, které se ve své většině dotýkají i producentů komunálního odpadu. Čili toho problému, který u nás v republice je jeden z největších. Znamená to změnit poměr mezi odpadem skládkovaným a odpadem, který je znovu využíván včetně, a to chci zdůraznit, využití energetického. Takže zjednodušeně řečeno, tento zákon povede k výraznému snížení skládkování a k tomu, aby odpady byly využívány jako druhotné suroviny, jako energetické suroviny a podobně. Je to celkem jednoduchý trend, který země EU nastoupily již před řadou let a u nás ten poměr je zatím velice nešťastný.

Jitka Gotzová, Právo: Ještě ke včerejšímu vyjádření kancléře Schüssela. A pak jestli jste projednávali poslanecký návrh pánů Turka a Cisára týkající se odškodnění účastníků národního osvobození.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Tak vláda neměla jako samostatný bod programu včerejší prohlášení kancléře Schüssela. Vláda samozřejmě ví, jak na to reagoval pan prezident Havel. My očekáváme, že v nejbližší době dostane pan premiér Zeman dopis od kancléře Schüssela a ten bude patrně v souvislosti s tzv. rozhodnutím té tříčlenné Rady moudrých startem k jistým jednáním, ale já nepochybuji o tom, že kdyby o tom vláda jednala, tak nepochybně by zaujala stanovisko, že nepovažuje vůbec za možné, aby otázka jaderné elektrárny Temelín byla spojována s otázkou vstupu ČR. My považujeme za legitimní, že tato elektrárna musí splňovat běžné bezpečnostní standarty běžné v EU.

Pokud se týče poslanecké návrhu na to mimořádné jednorázové odškodnění obětí nacistické perzekuce a účastníků odboje, vláda zaujala v uvozovkách šalamounské stanovisko, to znamená ani souhlas ani nesouhlas. Upozornila na to, že už sama takové dva návrhy předložila a byly přijaty a upozornila zejména na celou řadu legislativních nedostatků v tomto návrhu, zejména to, že ten návrh poslanců předpokládá, že se tato jednorázová odměna bude vyplácet Správou sociálního zabezpečení. To znamená z prostředků, které jsou na důchody, a to považujeme za nepřijatelné.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vypadá to, že všechny dotazy byly zodpovězeny. Děkuji vám a přeji hezký večer.