Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 31. března 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké dobré ráno. Jak víte, včera pokračovalo pondělní zasedání vlády. Vláda zasedala do 2.45 hod. do rána, a na programu byly hlavně dva koncepční materiály - návrh koncepce reformy veřejné správy, k němuž vám více poví náměstkyně ministra vnitra paní Strecková, a potom bod, na který jistě také čekáte, a to byl rozvojový program velkých českých podniků neboli průmyslová revitalizace. O tom bude hovořit pan ministr Grégr. Chtěl bych ještě omluvit pana místopředsedu vlády Mertlíka, který je nyní v parlamentu. Takže proto je zde jenom pan Grégr. Nyní dám slovo již paní Streckové...

Yvonne Strecková, náměstkyně ministra vnitra: Dobrý den dámy a pánové. Včera dokončila vláda z časových důvodů přerušené jednání z předvčerejška k velmi obsáhlému materiálu návrh koncepce reformy veřejné správy. Konkrétní závěry: materiál vzala vláda na vědomí, ústy pana premiéra považuje tento materiál za kvalitně zpracovaný, a rozhodla uložit premiérovi, tedy předsedovi vlády, předložit celý tento materiál, který má asi 130 stran parlamentu k projednávání. Parlament samozřejmě nepřijímá koncepce a pouze hlasuje o zákonech, nicméně tento materiál považuje za na tolik významný a dotýkající se vlastně každého občana a celé naší společnosti, že vláda považuje za dobré se té dílčími rozhodnutími o té nebo oné koncepci řešení toho nebo onoho problému a varianty jsou v materiálu obsaženy, zjistit atmosféru v parlamentu za účelem dosažení maximálně dosažitelného politického konsensu. neboť, jak už jsem říkala, jde o záležitost, která se dotýká vlastně každého z nás, každého subjektu, každého procesu.

Celý tento materiál připravuje ministerstvo vnitra už dneska tak, aby byl namnožen a předložen parlamentu. V parlamentu samozřejmě je už situace taková, že skoro každý poslanec tento materiál má, ale neoficiální cestou, neboť je o to veliký zájem. Bude to tam nyní samozřejmě oficiálně cestou, předkládá tedy pan premiér a my jsme už v řadě parlamentních výborů předjednávali tuto velice důležitou záležitost. Pokud vás to bude posléze zajímat, tak bych vyjmenovala ty hlavní rozhodovací procesy, které vlády musí přijat a je odhodlaná je tedy přijat na rozhraní dubna a května, protože pro ministerstvo vnitra byl uložený úkol připravit tyto rozhodovací procesy, vycházejíce z té koncepce tak, aby byly předloženy do vlády koncem dubna.

Předpokládá se, že parlament v plénu bude projednávat celý tento materiál na svém květnovém zasedání. Základní informace, snad bych ještě dodala tedy to, že my ten květen využijeme k tomu, abychom dále projednávali s jednotlivými rezorty další detaily, zvláště ty, které se týkají přesunu kompetencí ze státní správy na samosprávu a z ministerstev na orgány, především tedy kraje, krajského zastupitelstva. Zatím není důvod a vláda neshledává žádný důvod proto, aby došlo k posunu termínu zřízení, zahájení, fungování krajských orgánů tak, jak bylo anoncováno k 1. 1. 2001. Neshledáváme žádné závažné důvody proto, aby tomu tak nebylo.

Mohly by tomu zabránit pouze dvě příčiny, jedna z nich, že by návrh ze 17 zákonů, které musí být schváleny a nabýt účinnosti nejpozději do října roku 2000, že by se zadrhly v projednávání v parlamentu, což právě, aby se do maximálně možné míry předešlo tomuto nebezpečí, bylo rozhodnuto tedy projednávat tento materiál v parlamentu, navíc parlament si to také na vládě vyžádal. Druhý důvod, který by mohl zabránit dodržení tady tohoto termínu, má bohužel finanční pekuniární charakter. To znamená, že by se jaksi nenašlo v rozpočtu roku 2000 ony 3,5 až 4,5 miliardy korun, které nás budou stát zřízení krajského stupně samosprávy a státní správy. Toto je ovšem v rukou vlády a vláda je rozhodnuta pro to, aby se tyto prostředky tedy jaksi našly, protože jsou to prostředky pro demokracii, pro decentralizaci, pro dekoncentraci, pro něco, na co naše společnost čeká.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, a nyní již pan ministr Grégr k revitalizačnímu programu, plus ještě k jednomu krátkému bodu, který vláda též projednávala, a to byl návrh programu podpory subdodavatelů.

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Dámy a pánové asi vás zklamu, protože žádné drama se nekoná a nenaplní se očekávání, která plnila celé týdny stránky tisku i vysílací časy televize. Dá se říci, že včera byly oba dva jakési konkurenční materiály předloženy vládě k posouzení a vlastně na základě návrhu pana předsedy vlády, pana Miloše Zemana, byl odsouhlasen konsensuální návrh, který vzal za základ vlastně to jediné společné, co v obou návrzích bylo, to znamená zřízení určité realizační agentury. Bude zřízena agentura, která ponese název Revitalizační akciová společnost se základním jměním 100 miliónů korun, bude zřízena jako stoprocentní dceřinná společnost Konsolidační banky. Verze, která byla zpracována Ministerstvem průmyslu a obchodu v posledním znění, i verze pana místopředsedy Mertlíka se v této věci shodovaly, bylo docílen i konsensus s ministerstvem financí.

Vláda uložila, aby ministr financí bezprostředně tuto revitalizační agenturu založil a bylo uloženo, aby skupina, určitý tým ve složení ministr financí pan Ivo Svoboda, místopředseda vlády pan Mertlík, já, jako ministr obchodu a průmyslu, ministr pro místní rozvoj pan Císař a ministr spravedlnosti pan Motejl jsme dopracovali určité podklady nebo prostě určité stanovy a způsob fungování této organizace. Termín na to je 14 dní, takže myslím si, že práce budou pokračovat bez zbytečných emocí a v určitém souladu. Takže to je asi k tomu, co bych řekl. Spojuje nás všechny hlavní myšlenka, a to je záležitost, že průmysl potřebuje nutně pomoc, a že teda je potřeba, aby stát svým způsobem i do těchto záležitostí vstupoval.

Chtěl bych jenom upozornit, že oproti všem trošičku zideologizovaným výstupům, takže i ty původní oba materiály byly stavěny na ryze tržních principech, a že to dělítko, které bylo mezi nimi pokládáno, že jeden je zcela státní a druhý zcela tržní neodpovídaly skutečnosti a svědčily o tom, že autoři těchto výstupů si tyto materiály ani jeden, ani druhý pořádně neprostudovali. Takže teď ještě mně tady podstrkuje pan Libor Rouček, abych informoval o druhém bodu programu, který předkládalo ministerstvo průmyslu a obchodu, to znamená je to návrh programu podpory subdodavatelů, má to založit realizaci pilotního projektu na podporu českých subdodavatelů, a je to vlastně program, který doplňuje celý komplex systému podpory investování, to znamená, navazuje i na vládou přijatý systém investičních pobídek.

V tomto směru vlastně předkládaný materiál i plní usnesení vlády č. 844 z roku 1998 o zdokonalení a rozšíření právě zmíněných investičních pobídek. Program by měl ve svém důsledku umožnit zvýšení konkurenceschopnosti českých subdodavatelů prostřednictvím rozsáhlého zprostředkování informací mezi zahraničními výrobci, to znamená, potencionálními investory v naší zemi a českými dodavateli. Program rovněž vlastně povede k možnému zvýšení počtu domácích dodavatelů a je zaměřen na zvýšení úrovně a spolehlivosti českých dodavatelů a důvěry zahraničních zákazníků, potenciálních investorů v české dodavatele.

Metodiku programu a potřebnou autorizaci poskytne agentuře Czech Invest, to je vlastně společnost pod řízením ministerstva průmyslu a obchodu, renomovaná nadnárodní organizace se zkratkou FIAS, je to zkratka Forent Investment Advisor Service, což je právě specializovaná expertní instituce světové banky a mezinárodní finanční korporace IFC právě v oblasti propojování strategických investorů s místními ekonomikami a jejich subdodavatelskými zeměmi, subdodavatelským zázemím. FIAS je jedinou mezinárodní uznávanou organizací s praktickými zkušenostmi z obdobných programů v řadě zemí světa, ať se jedná například o Irsko, Mexiko, Maďarsko, Filipíny. Z důvodu této exkluzivity a jedinečnosti agentury FIAS materiál nepředpokládá realizaci jiným způsobem. Výhodné je i to, že polovina nákladů na pomoc a služby bude hradit Světová banka a ..... a druhá polovina bude hrazena českou stranou a to především z prostředků PHARE. Čili je to program, který vlastně rozšiřuje i působnost a možnosti napojení zahraničních investorů na českou ekonomiku.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Tolik tedy na úvod ke včerejšímu nočnímu zasedání vlády a teď už je již čas na vaše otázky...

Marek Petruš, Bridge News: Já bych měl otázku k tomu revitalizačnímu programu, jestli se počítá v této kompromisní verzi s účastí nebo s participaci velkých bank v té revitalizační a.s., případně s nějakou možnou účastí IFC nebo EBRD a druhá otázka je, kolik společností by měl takhle stát pomoci ozdravit? Je o tom nějaká jasná shoda? Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Pokud mám informaci, tak samozřejmě EBRD má zájem, ale nikoliv účastnit se v realizační agentuře, ale na některé z výchozích projektů, to znamená, na revitalizaci některé z konkrétních firem. Zatím v této podobě se neuvažuje, že by tam do této revitalizační agentury vstoupily banky, ať domácí, či nadnárodní. Pan ministr financí má za úkol i tyto věci posoudit z hlediska dlouhodobější působnosti této agentury. Čili samozřejmě tato agentura bude mít za úkol to, co je hlavním posláním, to znamená, odkup pohledávek od jednotlivých bank a celý ten program jejich následné kapitalizace až po vytvoření nové struktury vlastníkům těchto revitalizovaných firem.

Pokud se týká počtu firem, tak samozřejmě tento problém je zcela otevřený, protože samozřejmě nelze říct dneska jestli to bude 5, 6, 8 nebo 30 firem, samozřejmě, když to vezmeme průřezově, těch podniků, které zasluhují revitalizaci, samozřejmě je celá řada, není to jenom oblast strojírenství, na které je to mnohdy pouze vztahováno, jsou to i některé třeba významné chemické závody, některé významné závody spotřebitelského průmyslu a podobně.

Samozřejmě musí se brát v úvahu i záležitosti regionálního charakteru, to je i v souladu samozřejmě s evropskou dimenzí, protože samozřejmě jestliže v regionu existuje jeden významný podnik, který vlastně dává příležitosti pracovní, ale i subdodavatelské pak samozřejmě asi je to důvod, proč by takovýto podnik, pokud má konkurenceschopný a životaschopný program, proč by neměl být revitalizován. Ten rozsah podniků není stanoven, bude to záležitost kvality, jejich podnikatelských záměrů, které by měly prokázat jejich životaschopnost, konkurenceschopnost a samozřejmě i určité částky určitých finančních prostředků, které stát může pro tento účel vyčlenit a nebo ať už to tedy budou prostředky, které budou pramenit z bankovního sektoru, a nebo které budou svým způsobem garantovány státem.

Marek Petruš, Bridge News: Kdo bude vybírat ty podniky? A druhá věc, kolik prostředků by na to mohlo být vyčleněno, ať už formou garancí, případně nějakou přímou kapitálovou injekcí, více než těch 100 miliónů do toho základního jmění?

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Ano to je otázka ještě určitých bych řek sladění, nesladění určitých názorových hledisek, které mají být doladěny během těchto čtrnácti dnů, kdy tedy i do toho bude teď daleko významně vstupovat právě v této oblasti ministr financí.

Vít Dvořák, televize Nova: Já bych měl dvě otázky, vy jste pane ministře dlouho o té revitalizační agentuře nemluvil, mluvil jste o jiném způsobu. Kdy, a proč jste ten názor změnil, to je jedna otázka. Druhá otázka je, před řadou měsíců jste hovořil o tom, že jde o hodiny, že ty podniky pomoc potřebují. Jak tu situaci vidíte teď, a jak ten odklad podle vás má na podniky, které pomoc potřebují, dopad?

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Tak samozřejmě nic neměním na tom, že skutečně jde o hodiny, ta situace v podnikové sféře v průmyslu je kritická, nakonec dneska to i tak vnímají rozhodující české banky, které v tomto směru i určité signály vyslaly. Já se nedomnívám, že pokud se týká revitalizační agentury, že jsem tam něco podstatného změnil, protože pokud byste si podíval na to schéma, které bylo prakticky podkladem pro můj revitalizační program, tak pořád se tady uvažovalo s realizační agenturou. Takže nic nového se nekoná.

Lucie Bradáčová, Agentura Bloomberg: Zase ještě doplňující otázku, kdy by ta agentura měla začít fungovat a jenom ta technologie, jestli ještě po těchto čtrnácti dnech, kdy budete dolaďovat názory, půjde tento materiál do vlády, nebo už ne?

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Jistě, že tento materiál půjde znovu do vlády, ale myslím si, že tentokrát to už bude materiál, který bude jaksi vládou akceptován. Ten program samozřejmě. Pan ministr financí má za úkol založit tuto revitalizační agenturu ihned, samozřejmě je to otázka technologického času, kdy toto může vzniknout, to si nedokážu tipnout, jestli to bude záležitost jednoho měsíce, a v té době samozřejmě ta pravidla hry budou jednoznačně dopracována. Je mi líto, že k tomu časovému posunu dochází, ale samozřejmě trošičku mě jako jímá hrůza, když tady na jednu stranu se kritizuje vláda za týdny, a osm let se vědělo, kam se průmyslová sféra sune a u nikoho to žádné zděšení a nebo bych řekl negativní vjemy nevyvolávalo.

Takže, prosím vás, samozřejmě i tato technologie, která je zásadní, která má napravit určité chybné kroky v transformaci ekonomiky, napravit chybné kroky v privatizaci, tak samozřejmě asi se nedá očekávat, tak jak si někdo snad představuje, že to je záležitost týdne, měsíce nebo podobně. Je to záležitost, která by měla rozhodnout o tom, zda dojde k růstu našeho národního hospodářství, zda dojde k růstu naší průmyslové výroby a myslím si, že snad nikdo neočekává, že to je tak jednoduché řešení.

Buďto to bude řešení, které skutečně tento proces nastartuje, a nebo řešení, které by vlastně mohlo tento proces jenom podtrhnout, nebo stávající stav buď zakonzervovat a nebo ještě zhoršit. Čili samozřejmě tak, jako byly takové ty představy, že v privatizaci je hlavním faktorem čas, který by měl zvítězit nad kvalitou, tak já toto stanovisko nesdílím, a i když samozřejmě bych si býval velice přál, aby tento program byl co nejdříve uveden v život, tak musím respektovat, že existují různá hlediska, a že tento program musí být takový, aby za něj převzala zospovědnost celá vláda. Je to tak významný úkol, že to nemůže být záležitost jednoho rezortu, že to je záležitost průřezová.

Martin Jašminský, Hospodářské noviny: Pane ministře, mě by zajímalo jestli byste mohl upřesnit způsob, podle kterých kritérií budou ty podniky vybírány a zařazovány do toho programu? Vy jste řekl podnikatelský záměr nebo jestli to můžete upřesnit, původně byly nějaké parametry dané, jestli to zůstalo zachováno? Druhá věc, jestli můžete říct, ty pohledávky od bank, jestli se budou odkupovat jenom od některých bank nebo jestli budou v podstatě moci všechny banky přihlásit své pohledávky do té revitalizační společnosti? A potom, jestli zůstala zachována ta vaše představa, že do určité výše byste rozhodoval sám o zařazení podniku do revitalizace?

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Jak už jsem řekl, vlastně mají se koncipovat nová pravidla ve složení zmíněných pěti ministrů, čili teď bych tady říkal pouze svoje úvahy, se kterými do toho půjdu. Samozřejmě, že základem vždy a za všech okolností musí být podnikatelský záměr, protože jedině na základě toho lze posoudit, zda program té, které firmy, jak už jsem řekl. Je životaschopný, konkurenceschopný. Čili není možné tedy přijít s projektem, takového typu, že pouze ten podnik vlastně rozprodat, nebo prostě aby banky získaly zpátky své prostředky, přece tady o to nejde, jde o to, aby jsme tady měli fungující průmysl, abychom zajišťovali zaměstnanost pro české občany.

Takže si myslím, že ten proces je složitější, musí respektovat i takové kroky, které jsou všude na světě uznávány, a jak to i prezentuje Evropská unie, protože ona má rovněž program pomoci podnikům nacházejících se v přechodných potížích nebo nacházejících se v nouzi, jak je tam doslova řečeno, a samozřejmě tam jsou i přesná kritéria, podle kterých se musí postupovat a samozřejmě základem je určitý revitalizační projekt. Takže i u nás se bude muset z projektu vycházet, musí být posouzen a musí být naprosto transparentní a kontrolovatelný. Toto vychází i z pravidel, která samozřejmě akceptujeme z pravidel evropského společenství. Nic bližšího vám teď k tomu už dál říct nemůžu, protože samozřejmě, jak jsem řek, budou přijaty určité konsensuální vstupy a nová pravidla hry.

Martin Jašminský, Hospodářské noviny: Já jsem se ještě ptal na ty odkupy, jestli ty banky budou moci přihlašovat všechny své pohledávky. nebo jestli budou jenom vybrané banky do toho zařazeny, a jestli budete vy mít tu pravomoc rozhodovat do určité výše sám o zařazení podniku do revitalizace?

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Myslím si, že teď to bude asi záležitost, ale nechci předbíhat, protože nejsou tato pravidla teď dohodnuta, myslím si, že to bude skutečně záležitost asi té revitalizační agentury, ale samozřejmě jistě za úzké spolupráce s ministerstvem průmyslu a obchodu, což jinak ani nelze. A samozřejmě pokud se bude vycházet z revitalizačního projektu, tak musí být osloveny banky, které se na té, které firmě podílejí, jinak to nelze. Nelze tedy upřednostnit jednu banku před druhou, to bylo i takto vnímáno.

Marek Pražák, Mladá fronta Dnes: Já bych obrátil list trošičku na reformu veřejné správy, zeptal bych se paní náměstkyně za prvé, zda si myslí, že vláda ten materiál později i schválí, protože nyní ho vzala na vědomí, to znamená, zda ona ví, že by zazněly ve vládě určité výtky k tomu materiálu? Za druhé, zda si myslíte, že je potřeba, aby tento materiál šel ještě do parlamentu, když už jej vlastně projednávaly některé důležité výbory? A za třetí, vy jste v těch výborech ten materiál obhajovala, myslíte si, že je reálné, že rozhodující strany, případně celý parlament ten materiál podpoří i ten časový rozvrh nebo spíše si myslíte něco jiného, protože jistě víte, že je celá řada výhrad a někteří politikové říkají, že časově to prostě není reálně? Děkuji.

Yvonne Strecková, náměstkyně ministra vnitra: Pokud jde o tu poslední otázku, postupem času projednáváním v různých parlamentních výborech obavy z časového nezvládnutí nastartování reformy, já bych dámy a pánové chtěla podtrhnout tento okamžik, tady tento moment, že jde o nastartování reformy volbami do krajských zastupitelstev, která předpokládají v listopadu roku 2000 a zahájením činnosti krajských orgánů samosprávy i státní správy, jde z hlediska reformy veřejné správy v České republice o podmínku nutnou, ale zdaleka, zdaleka ne dostačující.

Tato podmínka totiž umožňuje vznik tohoto krajského stupně, to, co je tak důležitého v celé reformě, a sice, použiji prosím vás těch odborných termínů, decentralizace a dekoncentrace. Decentralizace znamená přesun kompetencí ze státní správy na samosprávu a dekoncentrace znamená přesun z vyššího stupně řízení na nižší stupeň řízení. A zřízení těch krajských stupňů vedle toho, že konečně se získá orgán, který bude zodpovědný za regionální rozvoj, sociální ekonomický rozvoj ve svém regionu, ve svém kraji, kam poplynou vstupy ze strukturálních fondů a tak dále, a tak dále.

Umožňuje tedy to, aby se z ministerstev postupně stalo to, co by se z nich státi mělo a musí se stát, tj. ony strategické legislativní koordinační a kontrolní orgány, které nejsou zatěžovány a nebo nevěnují se především operativní činnosti. Jenom pro vaši informaci, v roce 1995 se dělal takový průzkum, kolik správních rozhodnutí ministerstva učinila za rok, a došlo se k číslu 38 miliónů případů správních rozhodnutí. Takže podstatná část úředníků na ministerstev je zatím nucena se věnovat tedy těmto správních rozhodnutím, neboť není žádný jiný orgán, který by tak činil, pokud jde zvláště tedy o odvolací stupeň státní správy. Takže jde skutečně o jaksi startovací krok, jednak, aby se umožnila jak decentralizace, tak ta dekoncentrace a postupně, jak jsme si ujasňovali v jednotlivých parlamentních výborech obavy z toho, že bychom nestihli časově tento startovací krok, postupně opadávají, protože čím více lidé spolu mluví, čím více si ujasňují věci, tím více si samozřejmě rozumí.

Dokonce bych řekla, že v parlamentě je poměrně dost velký stupeň konsensu mezi politickými stranami, pokud jde o pojetí reformy a její realizační kroky. Dostali jsme včera ráno k dispozici usnesení č. 52 výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí z 10. března, toto usnesení je v podstatě až na jeden bod zcela v duchu koncepčního materiálu, který rozebírá široce otázky reformy veřejné správy. My víme o jednom tedy sporném bodu, který je všeobecně známý, pokud se o tuto problematiku zajímáte, a předpokládáme, že i tam se dopracujeme určitého konsensu, a tj. zda samosprávné orgány na úrovni krajů a obcí mají být také pověřeny výkonem státní správy, nebo zda na úrovní krajského stupně má být orgány státní správy institucionálně oddělen. Předpokládám, že dalším vývojem právě jednáním nad tím materiálem, i tady dojde k určitému konsensu, aspoň v tom pevně tedy doufám na základě logických argumentů. Jestli se vláda vrátí k celkovému tomuto materiálu ve smyslu, že ho přijímá, to bych já předjímala určitá rozhodnutí vlády, ale my to nepovažujeme za důležité, a ani vláda to nepovažuje za důležité, protože tento materiál zakládá celou řeku legislativních opatření, oněch 17 nebo 18 zákonů, ve kterých se musí promítnout přijetí této koncepce a určitých rozhodnutí, která vláda na zcela konkrétní úrovni bude dělat na rozhraní dubna a května, já bych spíš tedy řekla v květnu, a bude posílena tedy o informace pokud jde o názor parlamentu.

Důležité je, jaké věcné záměry zákonů počínaje zákonem o obcích a konče zákonem o volbách do krajských zastupitelstev, pokud jde o zákon o rozpočtování, o daňovém určení. o tocích finančních prostředků a tak dále, jaký obsah těchto věcných záměrů zákonů přijme, a ty budou vyplývat jednak tedy z navržené koncepce, možná poněkud tedy poopravené potom, jak se zjistí, jaká je naděje na průchodnost dikce těchto zákonů. Myslím si, že zatím existuje pouze jeden rozdílný bod.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já jsem se chtěl zeptat na další body zasedání vlády, a to byl komunistický majetek především. Jak jste v tomto případě rozhodli?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ke komunistickému majetku jsme se v ty tři hodiny ráno opět nedostali, čili bylo to odloženo na příští týden. Ta to holt s komunistickým majetkem u nás chodí.

Jan Němec, Česká televize: Já bych se vrátil ještě k tomu revitalizačnímu programu. Je tedy po nočním zasedání vlády jasné, kdo bude přihlašovat ty podniky do tohoto programu, zda věřitelé nebo management, kdo bude ty revitalizované podniky řídit, a nebo to všechno je otázka toho dopracování během následujících čtrnácti dnů?

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Myslím, že budou využity poznatky, které byly získány při takové široké konfrontaci obou těch programů, čili tyto věci budou během čtrnácti dnů upřesněny. Samozřejmě základem vždycky musí zůstat podnik, fungující organizace, protože to je záležitost, která by měla plnit státní rozpočet. Samozřejmě ten program předpokládá, že při revitalizaci průmyslových subjektů dojde i k určitému oddlužení,revitalizaci i bankovního sektoru, že se posunou položky rizikových úvěrů z té kategorie 5, 4 do kategorie 1, to znamená, že na ně nebude potřeba vytvářet opravné položky a získá se i daleko lepší výchozí platforma pro následnou privatizaci. Čili, řekl bych, vždycky tedy základní efekt a základní hledisko musí být, aby z tohoto programu vystoupily revitalizované životaschopné podniky.

Petr Korbel, Právo: Já bych se chtěl pane ministře zeptat, jestli je představa, kdo povede tu agenturu, jak se to určí a z jakých zdrojů se vezmou lidé? A potom bych měl tři dotazy, zda jste se aspoň dohodli, jak velkých podniků se to bude týkat, jaký je limit počtu zaměstnanců, zda se vyřešilo postavení těch podniků, tedy mohou-li být v konkursu, či nikoli, a potom, jak to bude s postavením vlastníků těch podniků? Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Kde se vezmou lidé, budeme počítat samozřejmě s určitou asistencí některých renomovaných agentur, renomovaných firem, které se touto problematikou zaobírají. Myslím si, že oba dva programy toto předpokládaly, takže pokud by zase někdo nebyl seznámen i s tím mým materiálem, my jsme počítali, že bude tedy i najmuta agentura pro výběr revitalizovaných podniků. Počítá se tady s určitými asistencemi, a samozřejmě lidé, kteří pracují i v té Konsolidační bance mohou být tedy použity nebo i někteří lidé, které se osvědčili v některých transformačních změnách.

Jak velké podniky to budou, prosím vás, já vnímám tu otázku tak, že pan Mertlík tam měl myslím nad 2000 lidí, já jsem tam měl, že to budou podniky nad 250 lidí. Čili prosím vás samozřejmě, že chceme, aby to byly významné podniky s velkým multiplikačním efektem, to znamená, které zapojují do tohoto revitalizačního procesu i další subdodavatelské organizace. Těch 250 lidí, to byla jaksi bych řek úlitba předpisům evropského společenství, které se blíží hranicím a podstatně níže, než na kterou jsme zvyklí u nás, to znamená, že malé a střední podnikání je do 250 zaměstnanců a od 250 zaměstnanců se tyto podnikatelské subjekty považují již v kategorii velkých podniků, čili nic víc, nic míň. Samozřejmě v našich podmínkách jsem neuvažoval, že by to byla instituce, která by měla 250 zaměstnanců. Takže samozřejmě ale nic není ani v národním hospodářství černobílé, znovu podotýkám, je to posouzení každého projektu, který bude do tohoto projektu zařazen, bude posuzován zcela individuálně. Nelze tady se řídit zcela plošnými kritérii. Zda může jíž o podnik, který je v konkursu, tak samozřejmě musí být respektován a ctěn zákon, čili muselo by to být po dohodě se správcem konkursní podstaty a jinak ne, než samozřejmě určitým odkupem, jiná forma tady neexistuje a nemůže se vstoupit do konkursního řízení, které vlastně už nepodléhá ani dohledu nebo jiným kritériím, než vlastně soudním. A jaké je postavení vlastníků, tak zase musíme vycházet z platných zákonů, protože samozřejmě nelze vlastníky, ať jsou dobří nebo špatní, prostě normálně nějakým administrativním rozhodnutím vyhodit. I z ústavy vyplývá nedotknutelnost soukromého majetku, čili samozřejmě musí se použít všech tržních metod, to myslím splňovaly oba dva ty projekty v těch věcech, v některých věcech byly rozdílné, to znamená, jedná se o kapitalizaci pohledávek, což znamená vlastně navyšování jmění, tím dochází k rozřeďování akcií původních vlastníků, a samozřejmě pokud opačně dojde ke snížení základního jmění v důsledku vyrovnání vlastně těch záporných čísel dluhů podniku vůči nerozdělenému zisku nebo nerozdělenému majetku, tak samozřejmě ten majetek těch původních vlastníků se konverguje k nulovým hodnotám. Ale jiná forma samozřejmě nemůže být, pak samozřejmě nějaký dobrovolný odstup od vlastnických práv, ale to samozřejmě takovýto, bych řek, entuziasmus se vyskytne jen zcela v ojedinělých případech. Čili musí být respektováno současné právní uspořádání, a samozřejmě pokud ten proces by mohl být i jinak pojímán, znamenalo by to určité legislativní změny a víme, že ty procházejí tím parlamentním a senátním řízením průřezově asi po dobu jednoho a půl roku, takže samozřejmě pak už by nebylo co revitalizovat.

ČTK: Mě by zajímalo jestli vláda tedy odložila už celý zbytek programu, který měla? A druhá věc, jestli se na vládě hovořilo o jménu nového ředitele Bezpečnostní informační služby? Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: O jménu nového ředitele Bezpečnostní informační služby se na vládě hovořilo již v pondělí, toto jméno vláda schválila na svém uzavřeném zasedání. A jak víte, musí tento návrh nejprve projednat příslušný výbor poslanecké sněmovny. A pokud jde o ty další body, vláda včera projednávala návrh poslanců Karla Sehoře a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 114 o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. S tímto vláda vyslovila nesouhlas.

Jak jsem již informoval včera vláda též projednávala ten návrh zákona nebo změnu zákona č. 148 o ochraně utajovaných skutečností. Zde bylo uloženo panu řediteli NBU, aby upravil seznam utajovaných skutečností, a to do 14 dnů. Potom vláda projednávala ještě jeden bod, a to byl návrh na vyslovení souhlasu s navrženou rezolucí Rady guvernérů mnohostranné agentury pro investiční záruky, o všeobecném zvýšení kapitálu MIGA. S tímto vláda vyslovila souhlas. Čili to byly body, které se včera na vládě projednávaly.

Internetová redakce .......: Já bych se chtěl zeptat jestli existuje nějaký horní odhad, kolik bude stát ta revitalizace, a pak bych se chtěl zeptat k té reformě státní správy, kolik bude stát roční provoz toho nového stupně, kolik bude přijato nových úředníků, případně jestli budou nějací propuštěni? Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Takže horní odhad není stanoven, víte, že já jsem odhadoval, že by to mělo být 2x 30 miliard státních garancí, čili je to kritérium, ve kterém se i ty úvahy dále pohybují, samozřejmě musí být respektována určitá hranice, to znamená, i rozprostření těchto garancí do jednotlivých let s tím, že vlastně případné plnění z těchto garancí nesmí přestoupit 8 % rozpočtové částky v jednotlivých letech. Čili s tím takto bude počítáno, operováno, protože nejsou to jediné garance, protože již minulá vláda nebo minulé vlády přijaly určité garance ve výši několik set miliard korun. Víme, že jenom samotné AERO Vodochody vlastně reprezentuje 34 miliard státních garancí přijatých minulou vládou, Takže samozřejmě je to záležitost, která musí být propracována i z hlediska případných plnění v jednotlivých letech. To je jedna záležitost. Samozřejmě, že se počítá i s určitými účastmi finančními od různých bank, ať už tuzemských nebo zahraničních.

Yvonne Strecková, náměstkyně ministra vnitra: Jak známo, demokracie je poměrně dost finančně drahý systém, takže pokud nepřejde v občanskou demokracii. Pokud jde počty úředníků, předpokládá se, že po linii státní správy, což je dneska pro méně se zajímajícího tuto problematiku, to, co je v centrálních ústředních orgánech, to, co je na okresních úřadech, to, co je na dekoncentrátech a detašovaných pracovišť jednotlivých ministerstev, a na co platí státní rozpočet obcím na tzv. pověřený výkon státní správy z hlediska státní správy počtu pracovníků a provozních nákladů se nepředpokládá jakékoliv zvýšení a není proto důvod. Považuji ale za nutné říct, že toto tvrzení, které ještě zdokumentujeme materiálem, který je v nelegislativním plánu vlády plánován do června, kdy podáváme podrobný rozbor ekonomických dopadů, já bych řekla spíš finančních nároků na reformu, poněvadž pojem ekonomický dopad je daleko širší kategorii, jako i pozitivní zdrojová růstová ve vztahu k těm krajům.

Prosím, aby bylo vzato do úvahy, jedna licence tady tohoto tvrzení, to se nevztahuje na případnou potřebu zvýšení pracovníků státní správy. My nevíme zatím kolik, bude to částečně již obsaženo v národním programu vstupu České republiky do Evropské unie, který pravděpodobně, víte, že se zpřesňuje každý rok. Nebudou to žádná dramatická čísla, ale využívám této příležitosti, abychom si uvědomili, že každý užitek si vyžaduje určitý náklad a ten náklad v tomto případě, o kterém hovořím bude spojen tedy s tím s tzv. akikominoter, to znamená, že my jsme povinni mít určité instituce, instituty, a tomu odpovídající pracovníky a samozřejmě legislativně zabezpečení, které shledá Evropská unie před našim přijetím za dostačující proto, abychom vyhověli těm požadavkům právního státu a vymáhatelnosti práva tak, jak je v Evropské unii považován za obvyklý.

Já vůbec nemám tušení, kolik to bude lidí, ale bude to již částečně velmi zhruba obsaženo v tom národním programu, který se myslím v Bruselu projednává v květnu. Takže pokud jde o samosprávné náklady, tedy náklady na tu krajskou samosprávu, jsou dílem sníženy tím, že se přesouvají kompetence ze státní správy na samospráva, takže ministerstva budou řádově ve stovkách snižovat svoje stavy z titulu tady tohoto přesunu a tam někde je náš určitý zdroj problémů, to víte, když někdo má předat určitou činnost a tím ztratit své zaměstnání, nebývá zrovna tím, kdo horlivě takový to přesun činností navrhuje. Je to lidské, pochopitelné a bylo by zbytečné se na to zlobit, vlády musí prostě tady tyto věci rozhodnout a není obavy, že by takto jaksi nerozhodla, protože to půjde z ministerstev, něco přejde z okresních úřadů i na ten krajský stupeň samosprávy, a kolik úředníků si krajský stupeň samosprávy nad tento stav povolá k činnosti, je věcí rozhodnutí samosprávného orgánu s tím, aby samosprávný orgán měl k tomu finanční prostředky, směřují i navrhované změny tzv. daňového určení, tj. toku peněz směřující k tomu, aby ty přerozdělovací procesy přes státní rozpočet tendovaly k minimum, to jsem neřekla správně, ale aby se snižovaly, protože na co jsou mi kompetence, když musím o každou korunu jít poprosit na Letenskou č. 15, to je sídlo ministerstva financí.

Takže z tohoto hlediska bych si netroufla, ale každopádně nepředpokládáme, že by to samu sumárum přesáhlo částku asi tisíce pracovníků za celou republiku, ale prosím vás berte to se značnou dávkou licence a slibuji, že jakmile vláda v červnu projedná detailní rozklad tady těchto nároků finančních, že dáme všechno k dispozici. Ale opakuji, že kolik úředníků si sjedná krajská samospráva, bude rozhodnutím té krajské samosprávy, musí tak činit adekvátně svým kompetencím, ale částečně bude vybavena jaksi finančními přesuny z úspor, které vzniknou tím, že dojde k přesunu kompetencí ze státní správu na samosprávu. Snad jsem to řekla až příliš podrobně.

Dovolte mi jedno osobní vyznání, naše veřejná správa, to je státní správa i samospráva, má mnoho nemocí a neduhů, a my zapracováváme do programu vlády další dílčí koncepce, zvyšování účinnosti veřejného sektoru, to jsou ty rozpočtovky, příspěvkovky a podobně, zvýšení účinnosti veřejné kontroly, v květnu předkládáme koncepci přípravy pracovníků ve veřejné správě, to je již zapracováno tedy ve vládě. A konečně něco, co vzbudí veliký rozruch a to zvýšení účinnosti řízení ve veřejné správě, protože právě v tom řízení máme největší rezervy a my bychom byli velmi vděčni novinářům, kdyby zaměřili postupně svoji pozornost pokud jde o reformu veřejné správy i do sféry jiných otázek, než je územní uspořádání veřejné správy, protože tam bude třeba mnohé vysvětlovat, mnoho konfrontovat a půjde možná o větší boj než jde o to, jestli státní správa a samospráva bude totožná nebo oddělená.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže poslední dvě otázky, pak budeme muset končit.

Marek Pražák, Mladá fronta Dnes: Mě by zajímalo, jaká je předpokládaná délka trvání toho revitalizačního programu, jestli lze o tom hovořit, a na kolik je pravděpodobné, že završením tohoto procesu revitalizace bude nalezení strategických zahraničních vlastníků pro podniky?

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Já bych začal od konce. Prosím vás, jedná se o strategického vlastníka jakož to takového, čili nepředjímá se, že to apriori musí být zahraniční vlastníci, když vnímám to, že samozřejmě v českých zemích příliš bonitních perspektivních vlastníků, ale samozřejmě máme třeba i jeden podnik český, který se přihlásil o investiční pobídku a investuje řádově vysoké částky. Takže pokud se týká délky revitalizačního procesu, tak samozřejmě revitalizační proces v takto zbědovaném průmyslu nemůže být záležitost roku, či dvou let a předpokládám, že to bude program, který převýší horizont našeho vstupu do evropského společenství. A chtěl bych tedy konstatovat, že včera to taky padlo na vládě, že prakticky dneska je minimální zájem o nákup českých podniků ze zahraničí, ano, je to fakt, protože samozřejmě každý se ptá, v jakém stavu, za jakých podmínek může i perspektivní vlastník do takového to podniku vstoupit. Čili samozřejmě je všude zájem o to, aby to byl podnik revitalizovaný nebo z části revitalizovaný a pak teprv je ochoten zahraniční investor nebo potenciální investor do takové ho instituce vstoupit.

Samozřejmě cílem obou programů, které byly na stole, bylo hledání nového vlastníka, ovšem takového, který prokáže svůj dlouhodobý zájem, a který má zájem o fungování společnosti. Chtěl bych z titulu asistence ministerstva průmyslu a obchodu postupovat stejným způsobem jako v roce 1990, když jsme pod mým vedením, tenkrát jsem zastával také funkci ministra, když jsme vytipovali kritéria pro vstup strategického partnera do Škody Mladá Boleslav, kde se jednalo samozřejmě o například zachování značky, o zachování vlastního výzkumu a vývoje, o zachování celé automobilové výroby, nikoli, aby se z toho stal montážní závod, záležitost dalšího zachování zaměstnanosti a podobně. Čili předpokládáme, že samozřejmě pokud budeme chtít, aby zahraniční investor tato kritéria naplňoval, že mu musíme nabídnout přece jenom životaschopný podnik, a že hlavním kritériem nemůže být pouze to, aby se získaly z takovéto transakce pouze finanční prostředky, ať už pro bankovní sektor nebo pro stát.

Vít Dvořák, televize Nova: Já bych měl dotaz na paní náměstkyni, jestli jsem dobře poslouchal, vy jste mluvila na začátku o čtyřech až půl miliardách, jako maximální částce, kterou ta reforma může stát, jestli můžu vědět, jak jste k této částce došli, z čeho aspoň přibližně se skládá a jestli máte aspoň trochu představu, kde ty peníze stát vezme? Děkuji.

Yvonne Strecková, náměstkyně ministra vnitra: Tak pokud jde o tu částku, tak jsou to tzv. startovací náklady, které souvisí se zajištěním materiálních podmínek pro fungování krajských orgánů, to znamená, náklady související se zajištěním budov a základního zařízení plus předpokládaný odhad provozních nákladů, ten je zatím velmi přibližný. To gró jde na to, že ta krajské orgány musí někde sedět. My máme dneska už prostřednictvím okresních úřadů vytipovány ty prostory, ten způsob řešení, někde je to odkoupení, někde je to pronájem, někde je to nějaká přístavba, dostavba atd.

Musím říct, že těch nových šest krajů, jak ten rozdíl mezi 8 a 14 se mimo jiné projevuje v nesmírné iniciativě těch šesti nových krajů, kde jak říkávám, že kdyby snad měli ve Zlíně vyhlásit národní sbírku na to, aby měl ten krajský orgán, kde sedět, tak to udělají, je tam jaksi lokál patriotismus určitý, z Olomouce nám teď přišla velmi zajímavá nabídka z podnikatelské sféry, takže možná, že se z tohoto titulu ta částka ještě o něco sníží díky velké iniciativě hledání řešení těchto problémů ne v těch bývalých osmi krajích, ale v těch nových, které byly prostě zřízeny, a které si toho velice jaksi považují a možná, že je to jeden z pozitivních projevů toho, že jsme se nerozhodli pro ten či onen.

Podívejte, jestliže ten rozpočet má 600 miliard korun, takže v rámci něho ty 3,5 až 4, až 4,5 miliardy korun snad není tak obtížné najít, i když počítáme s tím, o čem se tady ústy pana ministra Grégra vlastně hovoří, tj., že jaksi nemůžeme příliš očekávat velké přínosy jaksi z hlediska příjmu daně v historicky dohledné době. Vláda se musí rozhodnout a vláda se rozhodne, na čem ušetří, aby tato částka byla prostě k dispozici a my budeme dělat všechno pro to, aby zvláště v tomto ekonomicky neradostném období ty startovací náklady byly prostě co nejnižší, ne každý úředník musí mít svoji samostatnou místnost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a přeji všem hezký zbytek dnešního dne...