Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 31. května 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Vláda má dnes na programu celkem 23 bodů, doposud jsme jich projednali 13, ale mezi nimi jsou ty nejdůležitější. Začneme státní informační politikou, jejíž návrh byl dnes schválen. K tomu místopředseda vlády Pavel Mertlík.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Děkuji. Jsem velmi rád, protože vám mohu oznámit, že vláda dnes schválila materiál (Státní informační politika, cesta k informační společnosti), jakožto výchozí strategický dokument vlády ČR pro státní informační politiku. Je to asi sedmistránkový materiál s obsažnou, asi šedesátistránkovou, přílohou. Stanovuje 7 prioritních oblastí státní informační politiky, a to oblasti informační gramotnosti, informatizované demokracie, rozvoje informačních systémů veřejné správy, komunikační infrastruktury, důvěryhodnosti a bezpečnosti informačních systémů a ochrany osobních dat, elektronického obchodu a transparentnosti ekonomického prostředí. Stanoví principy a základní postupy realizace státní informační politiky. Její součástí jsou základy akčního plánu vlády v oblasti státní informační politiky a specifikuje určité termíny, které bude vláda muset dodržet, aby připravila příslušnou legislativu pro vývoj naší společnosti směrem k moderní informační společnosti a to včetně vlády a systému veřejné správy jako takového. Kde nám jde o to, aby také u nás vzniklo to, čemu se už pomalu ve světě začíná říkat "electronic government", "e- government", podobně jako elektronický obchod, což má obrovský význam z hlediska reálného rozvoje demokracie ve společnosti, protože prostřednictvím moderních a levných komunikačních prostředků umožňuje občanům komunikovat s úřady a s vládou.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Z těch dalších důležitých bodů to byl Návrh urgentních opatření k řešení současné situace na trhu práce. K tomu místopředseda vlády pan Špidla.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Tato opatření vycházejí z vývoje na trhu práce, nejsou zase tak dramatická, jak zní v názvu, protože jsme předpokládali jejich nutnost. Proto byla připravena včas a byla už asi před dvěma měsíci nebo měsícem a půl, čas letí opravdu velmi rychle, projednána se sociálními partnery. Jejich obsahem je zvýšení prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti o 550 milionů, dále zavedení víz pro Ukrajinskou republiku od 30. 9. 1999. To jsou asi tak nejdůležitější věci, které s tímto materiálem souvisí. Samozřejmě je tady i řada jiných opatření jako například urychlené zřízení průmyslových zón, zvýšení kontroly cizinců a podobně, ale to vám budu k dispozici v případě dotazů.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Nyní vás budu informovat o 3 novelách zákonů, které navrhla vláda. V první řadě je to novela o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. Tato novela byla schválena a jejím cílem je zejména prodloužit lhůtu pro přistavení vozidel určených ke speciálnímu použití. To znamená přistavení v první řadě sanitních a hasičských vozů k pravidelné technické prohlídce a měření emisí ze současných 6 měsíců na dobu 1 roku. Jak jsem již naznačil, vyšli jsme vstříc právě hasičům, zdravotníkům a tak dále. Druhou částí této novely je provedení změn stanovené nejvyšší konstrukční rychlosti malých motocyklů, u nichž existuje povinnost přistavit je k technické prohlídce, ze současných 40 kilometrů za hodinu na 50 kilometrů za hodinu a ta lhůta se prodlužuje též u zemědělských strojů, to znamená v první řadě u traktorů, a to ze 2 let na 4 roky. Tímto krokem chceme opět pomoci zemědělcům, chceme pomoci venkovu v té těžké situaci, ve které se v současné době nachází.

Tou druhou novelou je Novela o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů. Zde, jak víte, je ČR vázána přijatou mezinárodní úmluvou, aby promítla do svého právního řádu každé rozhodnutí komise OSN pro omamné látky. Tato komise rozhodla o zařazení dvou nových látek do seznamu návykových a psychotropních látek. Tento návrh byl též schválen.

Třetí novela byla Novela o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Zde došlo k přerušení projednávání tohoto bodu a projednáváno to bude opět 16. 6. tak, aby bylo možno dokončit ještě další kolo připomínkového řízení.

Vláda rovněž projednávala dva věcné záměry. Jedním byl Věcný záměr zákona o zdravotní péči. Ten byl schválen. Měl by upravovat zejména podmínky pro poskytování zdravotní péče v jednotlivých druzích zdravotnických zařízení. Zásady pro zřizování, činnost a zánik zdravotnických zařízení a pro vytvoření veřejné sítě zdravotnických zařízení, práva a povinnosti poskytovatelů zdravotní péče a pacientů a zásady národního zdravotnického informačního systému. Jinými slovy měl by reagovat na všechny změny, ke kterým v uplynulých letech došlo. A podobně je to i Návrh věcného záměru zákona o vodovodech a kanalizacích. Opět jde o reakci na změny v uplynulých letech a harmonizaci českého právního řádu s právem evropských společenství.

Vláda se též zabývala návrhy poslanců. Byl to celkem okruh 4 návrhů, ale k tomu vám více poví místopředseda vlády pan Rychetský.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vážené dámy a pánové, s ohledem na to, že patrně netrpělivě očekáváte jiné zprávy, ohledně jiného bodu dnešního jednání vlády, budu velmi stručný. Vyjádřili jsme ke všech 4 návrhům nesouhlasné stanovisko. První poslanecký návrh se týkal novely o konkursu a vyrovnání. Obsahoval sice na jedné straně řadu rozumných změn, jako například zavedení institutu předběžného správce konkursní podstaty, ale na druhé straně i některé návrhy, které by nebyly rozumné, jako rozlišování /Nesrozumitelné/ a neplatnosti právních úkonů nebo dokonce posílení kompetence správce konkursní podstaty, ačkoli se vláda domnívá, že je potřeba především posílit věřitele a výbor věřitelů a jejich postavení. Vláda zde dala nesouhlasné stanovisko zejména proto, že se sama již před časem rozhodla, s ohledem na nezbytnou potřebu zásadní rozsáhlé novelizace zákona o konkursu a vyrovnání, předložit parlamentu do konce srpna tohoto roku rozsáhlou novelu, která ty rozumné návrhy, jež jsou v poslanecké iniciativě samozřejmě akceptuje.

Druhý návrh, ke kterému jsme dali též negativní stanovisko, je návrh skupiny poslanců na novelu zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích. Ten je zase velice stručný. Řeší jedinou věc, kterou je sponzorování politických stran, a navrhuje, aby si potenciální sponzoři politických stran kupovali pokladniční poukázky od České národní banky a ty by teprve dávali stranám jako své sponzorské dary. Není žádné tajemství, že už počátkem dubna tohoto roku vláda schválila věcný záměr nového zákona o sdružování v politických stranách, který opět komplexně řeší nejenom otázku politických stran a hnutí, ale i otázku financování. Takže ze stejných důvodů jsme dali negativní stanovisko.

Třetí návrh byl návrh poslanců na novelizaci zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Ten navrhoval jedinou věc, a to osvobození od daně z příjmů u těchto pojišťoven. Protože ale předpokládal retroaktivitu, zpětné osvobození a to jest institut, který v právním státě možný není, opět jsme dali negativní stanovisko s tím, že v naší novele se předpokládá, že k tomuto osvobození dojde, ale nikoli retroaktivně.

Posledním návrhem byl návrh na změnu zákona o chemických látkách a chemických přípravcích. Zde opět nezbylo vládě než dát negativní stanovisko s ohledem na to, že jeden bod této novely dokonce navrhoval úpravu, která by byla v rozporu se směrnicí Rady Evropských hospodářských společenství číslo 92/32. To znamená, že by to byl krok směrem od komunitárního práva a nikoli k němu. To je vše.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A já jenom krátce k používání mobilních telefonů. Vidím, že několik z vás tady volá nebo je voláno, prosím vás, a to i s ohledem na vaše kolegy, pokud chcete volat, běžte za dveře nebo si to nechte na potom. Děkuji.

A nyní pro mnohé z vás k tomu nejdůležitějšímu a to je privatizace Československé obchodní banky a konečné rozhodnutí.

Ivo Svoboda, ministr financí: Vláda projednala variantní materiál, který jsem předkládal já jako ministr financí. Dostala k dispozici celý soubor údajů klasifikovaných podle významných kritérií celkem o třech uchazečích o takzvaný český podíl v ČSOB. Pro přesnost je zopakuji podle abecedy. V soutěži, v posledním kole, zůstala Bayerische Hypovereinsbank, Deutsche Bank a belgická KBC. Nabídky nebyly zdaleka posuzovány podle výše nabízené ceny, ale byly posuzovány jako určitý komplex parametrů tak, aby bylo zřejmé, že zvolený uchazeč, jakmile uzavře smlouvu, se stane skutečný strategickým partnerem pro tuto banku, a že jí mimo jiné dá evropský rozměr a kvalitní management také mimo jiné to, že zachová její jméno. Naším úmyslem nebylo zdaleka banku pouze prodat, ale prodat ji výhradně investorovi, který je svým jménem a svou pozicí na evropském trhu schopen tyto podmínky zajistit. Veškeré nabídky byly analyzovány z těchto pohledů, srovnány a po diskusi vláda rozhodla tak, že jako vítěze této soutěže určila belgickou KBC a jako druhá v pořadí se umístila Deutsche Bank. Zůstává tedy v platnosti původní nabídka banky KBC na odkup celkem 3 350 400 akcií za celkovou cenu 40 047 milionů korun. Předpokládám, že k dopracování návrhu smlouvy a k jejímu podpisu by mohlo dojít během několika málo týdnů a neprodleně poté by tento partner mohl začít tu banku přebírat, respektive ji převzít. Mám za to, že toto rozhodnutí, nejenom jako věcné rozhodnutí, ale zejména naprosto transparentní postup, který byl použit k jeho dosažení, jsou a budou velmi významným signálem pro investory, kteří projeví zájem buď o Českou spořitelnu nebo o Komerční banku. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji. Tolik na úvod a nyní je řada na vás.

Hana Kadečková, Právo: Mám dotaz na pana místopředsedu Špidlu. Chtěla jsem se vás zeptat, s ohledem na ta víza, jestli počítáte s tím, že zavedete vízovou povinnost i vůči jiným zemím bývalého Sovětského svazu. A pak jsem se chtěla zeptat, kde vezmete těch 550 milionů korun, o které hodláte navýšit politiku zaměstnanosti. Děkuji.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: V návrhu byla víza s Ukrajinskou republikou vzhledem k tomu, že občané Ukrajinské republiky mají zcela mimořádnou pozici na českém trhu práce a to zejména na ilegálním trhu práce. Toto opatření je zaměřeno především proti ilegálnímu trhu práce. Koneckonců stačí přijet před sjezdový palác v Holešovicích a tam uvidíte něco, co se podobá trhu s otroky v Charlestonu. A to je právě onen projev té ilegální zaměstnanosti, takže se počítá pouze s vízy ve vztahu k Ukrajinské republice z toho důvodu, který jsem uvedl.

Prostředky budou získány restrukturací kapitoly 313 a kapitoly Všeobecná pokladní správa, protože, vzhledem k vývoji inflace a řady různých dalších parametrů, je možné tyto prostředky restrukturovat. To znamená, že se nejedná o navýšení státního rozpočtu a operace je fiskálně nebo respektive rozpočtově zcela neutrální. Předpokládáme, že se prokáže, že je to mírný přínos pro rozpočet, protože aktivní politika zaměstnanosti podle nás nakonec bude fiskálně kladná. Ale to je otázka, která se ukáže až teprve na konci roku.

Hana Kadečková, Právo: Jestli můžete ještě jednou, z čeho konkrétně na ministerstvu ušetříte?

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: 170 milionů je přesunuto z pasivní politiky zaměstnanosti do aktivní politiky zaměstnanosti, tuším, že 170 nebo 100 milionů je z kapitoly Všeobecná pokladní správa, to je přebytek na nemocenských dávkách. Výčet dalších sum bohužel nejsem schopen teď přesně udělat, ale je to přenosem jednotlivých částek uvnitř kapitoly 313.

Petr Bayer, ČTK: Zabývala se vláda dnes dotacemi pro ty 3 vybrané podniky nebo nezabývala?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda se dnes odpoledne bude zabývat situací v ČKD.

Martin Jašminský, Hospodářské noviny: Chtěl jsem se zeptat, jestli součástí té smlouvy, která se bude dopracovávat, bude i nějaký závazek investora o objemu prostředků, které hodlá investovat do banky, jestli byste mohli být v tomto konkrétní. Druhá věc je, jestli ten materiál šel do vlády jako variantní nebo jestli šel i s doporučením na vítěze plus varianty.

Ivo Svoboda, ministr financí: U vítěze, jakož i u druhého účastníka, který je v té soutěži stále partnerem, se jedná o investice v částce převyšující v dnešním kursovém přepočtu 4 miliardy korun a měly by být vynaloženy v průběhu 4 let. Čili jedná se o jakési zhodnocení banky s velmi výrazným pozitivním dopadem na kvalitu služeb, které bude schopna poskytovat. Pokud se týče variant, byly dány 3 varianty seřazené za sebou bez jakéhokoli doporučení ke konkrétnímu rozhodnutí. V úvodu už jsem řekl, že bylo hodnoceno více kritérií, nikoli kritérium jediné, takže materiál byl bez doporučení výběru konkrétního uchazeče.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Já bych měl ještě jednu poznámku. Není k této věci. Jenom jsem chtěl upozornit ještě ve vztahu k urgentním opatřením, že předpokládáme, že tato opatření přinesou 20 000 nových pracovních míst.

Julie Čížková, Hospodářské noviny: Projednávala vláda materiál ministerstva financí o investičních pobídkách?

Ivo Svoboda, ministr financí: Tento materiál projedná až teď a opravdu mne mrzí, že ani privatizace ČSOB nedokáže přimět některé přítomné k tomu, aby vypnuli své mobily. Jsem zvědav, jaká obrovská privatizace bude muset být provedena, abychom tohoto dokázali docílit.

Martin Jašminský, Hospodářské noviny: Je možné říci, v jakém poměru byl schválen ten investor, jak vláda hlasovala?

Ivo Svoboda, ministr financí: Tyto informace zásadně nesdělujeme.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já musím teď opravit pana ministra financí. My je sice nesdělujeme ústně, ale ony bývají na internetu, takže si je tam novináři mohou přečíst a mohu vás ujistit, že vláda rozhodla jednomyslně.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Dobrý den, chtěl jsem jednu upřesňující otázku k té ČSOB. Vy jste řekl, že Deutsche Bank jistým způsobem zůstává ve hře, jakým? Znamená to, že by mohly nastat nějaké potíže při koncipování té smlouvy nebo jakým způsobem je tedy ještě ve hře?

Ivo Svoboda, ministr financí: Neznamená to nic jiného, než, že vláda srovnala dvě nabídky, které vyhodnotila jako, z pohledu naplnění kritérií, jim nejvíce odpovídající v tomto pořadí, které jsem uvedl a tento blok, toto dvojče, jak už jsem uvedl, schválila jednomyslně.

Jana Dorotková, Dow Jones Newswires: Když mluvíte o dvojčeti a nebo o bloku, znamená to, že obě dvě banky budou participovat jako vlastníci a nebo jedna banka ano a druhá ne?

Ivo Svoboda, ministr financí: Já jsem možná odbočil nevhodným směrem. Jsou to prostě dvě jména, z nichž jedno je o něco výše než druhé. Rozhodně obě dvě banky participovat nebudou, už z toho, co jsem tady řekl, je zřejmé, že celý ten takzvaný český státní podíl kupuje jediná banka za cenu, kterou jsem uvedl, a to je KBC.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já bych tu odpověď doplnil. Vláda vydala privatizační rozhodnutí, kterým se prodává podíl české strany ČSOB belgické bance KBC. Zároveň vláda řekla, že v případě, že by nedošlo k dojednání té smlouvy, protože to je další poměrně technicky náročný proces, tak jako druhá nejlepší v pořadí byla vyhodnocena nabídka Deutsche Bank.

Marcela Prošková ČTK: Mě by zajímalo, jestli vláda už projednala ten bod Regionální program rozvoje severozápadních Čech a jestli k tomu můžete něco říct.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ano, vláda tento bod projednávala, vzala ho na vědomí a souhlasila s využitím prostředků ve výši 67 milionů korun, stanovených v rámci rozpočtové kapitoly ministerstva pro místní rozvoj na rok 1999 a zároveň uložila ministru pro místní rozvoj, aby vyhodnotil efektivnost prostředků vyčleněných pro tento program v roce 1999, a to do 30. dubna 2000. Zde se jedná hlavně o technickou a investiční přípravu průmyslových ploch, průmyslových a dalších objektů pro podnikání, revitalizaci a oživení zastaralých a nevyužitých průmyslových areálů a také o podporu záměru na úseku cestovního ruchu.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Já si dovolím se zeptat pana místopředsedy Špidly, protože je také místopředsedou ČSSD. Zda si myslí, že výsledek sjezdu lidovců nějakým způsobem ovlivnil možnosti vládní spolupráce sociální demokracie a této strany.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Samozřejmě, že sjezd lidovců byl významnou politickou událostí a strana, která má po sjezdu, stabilizovala své vedení a stabilizovala své názory, je vždy daleko pružnější a daleko aktivnější v jednání o politických problémech.

Martin Jašminský, Hospodářské noviny: Já jsem se chtěl zeptat, jestli bude snaha vlády vtěsnat do smlouvy se strategickým investorem pro ČSOB nějakou klauzuli o tom, že pokud bude odkupovat podíl slovenského státu, zda ten výnos musí být nějak částečně použit na ochranu Slovenské inkasní. Jestli je tam ošetřen přístup nového partnera ve vztahu ke slovenskému akcionáři.

Ivo Svoboda, ministr financí: V podstatě stále platí blokace prodeje slovenského podílu z české strany a ta blokace je velmi významný prvek. Nicméně předpokládáme, že každý z investorů bude mít zájem o získání slovenského podílu, tedy i tento. Všichni jej takto vyjádřili.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já bych ještě řekl jednu věc. Protože ty dotazy na obsah té budoucí smlouvy, která ještě ani nebyla v té konečné podobě napsána, se neustále opakují. Bylo by asi velmi nechytré od české vlády, kdyby v této chvíli, kdy bude vyjednávat o detailních podmínkách smlouvy, mluvila s novináři o tom, jaké má strategické záměry té smlouvy. Já mohu pouze ujistit veřejnost o tom, že vláda bude vycházet ze svého vzorového návrhu smlouvy, který poskytla investorům, bude samozřejmě hájit české národní zájmy v tomto směru a podstatné je to, že určitým způsobem rozhodla a to další považujeme za sice důležitý, ale v zásadě technický proces. Poté, až bude smlouva uzavřena, tak bude v příslušné a odpovídající míře samozřejmě veřejnost s tím obsahem seznámena, ale platí ty základní parametry. Cena nabídnutá belgickou bankou KBC a to ostatní jsou už věci, které, doufám, že se vyřeší během velmi rychlé doby a během velmi rychlé doby zinkasuje česká strana příslušné peníze.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já navážu na ta poslední slova pana místopředsedy Mertlíka. Kdy tedy počítáte se zaplacením tohoto podílu, samozřejmě řádově, datum asi nemůžete říct, a jestli to bude najednou a nebo v nějakých splátkách.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: To už jsou právě ty technické detaily.

Ivo Svoboda, ministr financí: Já myslím, že tyto otázky jdou opravdu nad rámec toho, co je možno uvést na tiskové konferenci Pokud chceme, aby proces doběhl tak, jak byl iniciován a jak byl iniciován jsme, myslím, řekli velmi zřetelně a také to dodržíme.

Lucie Bradáčová, Bloomberg: Jenom doplňující dotaz. Máte už v tuto chvíli přesnou představu, na co použijete výnos z privatizace obchodní banky?

Ivo Svoboda, ministr financí: Já jsem člověk, který uvažuje o použití peněz až ve chvíli, když je má dobře umístěné na svém účtu nebo ve své pokladničce. Takže tato otázka opravdu může být nastolena, až toto bude. A pokud si myslíte, že jsem poněkud pověrčivý, tato záležitost je tak důležitá, že si myslím, že trochu opatrnosti si zaslouží.

Jan Němec, Česká televize: Já bych měl dvě otázky. První na pana vicepremiéra Špidlu. Proč se teď navyšuje ten rozpočet na aktivní politiku zaměstnanosti o půl miliardy, když právě, pokud se nemýlím, o tuto půl miliardu byla druhá varianta rozpočtu snížena právě v této podkapitole. A druhou, zda vláda dnes v jakékoli souvislosti jednala o aktuální situaci v Kosovu. Děkuji.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Takže vláda o situaci v Kosovu nejednala. A pokud jde o to navýšení, tak je, myslím si, dost frekventovaný pojem zpětná vazba a my po vyhodnocení situace na trhu práce a po vyhodnocení možností, které mají služby zaměstnanosti, jsme došli k názoru, že je vhodné doplnit politiku zaměstnanosti ještě o 350 milionů přímo do politiky zaměstnanosti a 200 milionů pro investiční pobídky. Čili je to na základě vyhodnocení situace.

Miloš Hrabě, Hospodářské noviny: Pana ministra Špidly bych se zeptal, bude vám to stačit, ty peníze do konce roku?

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Jazyk je velmi zajímavý kulturní jev a slovo stačit je velmi složité a velmi obtížně se přesně definuje. Ale já musím konstatovat, že po vyhodnocení situace jsme došli k názoru, že jsme schopni rozumně využít ještě těch 550 milionů navíc. To je to, co k tomu mohu konstatovat. Jak se bude vyvíjet celková světová politická situace, ekonomická situace státu, to je podle našeho názoru odhadnutelné a nevidíme důvody, proč by jsme nějakým dramatickým způsobem měli měnit své rozpočtové nebo jiné odhady. Ale přesto na tu otázku mohu odpovědět v zásadě, že tuto částku jsme schopni rozumně a efektivně využít a já nepovažuji za správné tlačit na zvyšování částek, které bychom potom používali neracionálně.

Marek Petruš, Bridge News: Já bych chtěl, kdyby jste mohli upřesnit cenové podmínky té nabídky vítěze. Předpokládám, že vítěz nebude platit v českých korunách. A jestli byste případně nemohli upřesnit také, kolik ta dolarová částka připadá na jednu akcii. Ono se to dá sice vypočítat, ale já bych raději měl přesné údaje z vládních míst.

Ivo Svoboda, ministr financí: Čili nejste si jist, zda-li dovedete přesně vydělit dvě čísla. Pokud ne, tak jsme je vydělili za vás, já ta dvě čísla tady mám vydělené a nedělil jsem je já, ale moji pracovníci. Cena za akcii je 11 942,20 Kč, všechno je v korunách českých. V žádné jiné měně než česká koruna nepočítáme.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže tolik naše poslední informace, děkuji a nashledanou.