Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 4. prosince 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Vítám vás na další tiskové konferenci po zasedání vlády. Vláda má dnes na programu celkem 40 bodů, doposud jich bylo projednáno 10 a my vás nyní seznámíme s těmi nejdůležitějšími tak, jak byly postupně projednávány. Nejprve to byl návrh zákona o dani z nemovitosti, návrh věcných záměrů zákonů o spotřebních daních z uhlovodíkových paliv a maziv, z lihu, piva, vína a tabákových výrobků. S těmi vás seznámí místopředseda vlády pan Mertlík.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, co se týče návrhu zákona o dani z nemovitostí, jeho základní myšlenkou je zaprvé to, že ze stávající právní úpravy, kdy daň z nemovitosti se vypočítává na základě rozměrů a vlastností dané nemovitosti, podle nového návrhu zákona půjde o jiný způsob vypočítávání, a to na základě hodnoty dané nemovitosti.

Druhá věc, která je velmi podstatná je to, že návrh tak, jak je předložen, nepředpokládá žádné změny v sazbách a ve výnosu daně z nemovitosti sám o sobě, dává nicméně rozsáhlé pravomoci obcím, které jsou příjemci daně z nemovitosti upravovat výši daně z nemovitosti prostřednictvím koeficientů, čímž budou moci podle našeho návrhu, pokud to samozřejmě schválí parlament a podepíše prezident, obce a města korigovat výši daně z nemovitosti vybíraných na jejich katastrálních územích. To je tedy první typ v podstatě technické, ale velmi složité novely.

Možná bych měl ještě doplnit to, že jakkoli neexistuje v EU žádná regulace daně z nemovitosti, je toto obvyklý typ uspořádání daně z nemovitosti, který používá rozhodující většina vyspělých zemí, prakticky všechny státy EU. Čili pokud parlament schválí tento návrh zákona, přiblížíme se tím, řekl bych, většinové úpravě.

Podobný význam má také návrh věcných záměrů zákonů o spotřebních daních z uhlovodíkových paliv a maziv, z lihu, piva, vína a tabákových výrobků. V tomto případě nejde o návrh zákona, zatím pouze o návrh věcného záměru. Jde o to, že v současné právní úpravě, kdy máme zákon o dani spotřební a vedle něj jako takový doplněk ještě zákon o lihu, tak celá ta rodina jednotlivých spotřebních daní je upravena tímto zákonem. My se domníváme, že do budoucna je rozumnější, aby o každé z těchto daní existovala specializovaná legislativa. Čili je to zase technický návrh, který předpokládá, že v definitivní podobě zpracované návrhy pěti zákonů nahradí stávající zákon o spotřebních daních a rovněž stávající zákon o lihu.

V té zbylé práci nad paragrafovaným zněním půjde o poměrně složitou úlohu, protože musí být dobře zpracováno přechodné období tak, aby těchto pět nových zákonů začalo platit v podstatě simultánně, současně, a tím nahradilo stávající zákon o dani spotřební. Vláda se nicméně přiklonila k takovému řešení také s vědomím zkušenosti, že například v případě vojenských zákonů se podařilo schválit osm zákonů paralelně, v případě zákonů o reformě veřejné správy jich bylo, jestli se nepletu, devět nebo deset apod. Čili toto možné je, nicméně to musí být velmi podrobně propracováno procesně, procedurálně a technicky.

Sám návrh neobsahuje žádné sazby nebo něco takového, jsou zde pouze zmíněny minimální sazby EU tam, kde platí a tam, kde je postupně, nejpozději v okamžiku vstupu do EU, budeme muset dosáhnout.

Dalším bodem, který se týkal agendy ministra financí bylo, tak jako každým rokem, nařízení vlády, kterým se vydává celní sazebník. To bylo schváleno.

Poslední bod, který byl zatím projednán je opět technický a pro širokou veřejnost asi poměrně nezáživný, zato velmi důležitý zejména pro starosty a rady obcí a také úředníky krajských úřadů a stávajících okresních úřadů. Je to materiál, který se jmenuje Způsob převádění finančních prostředků ze státního rozpočtu (státních fondů) do rozpočtů obcí a krajů a do rozpočtů okresních úřadů v roce 2001. Jde tu o určitý model finančních toků z centra do veřejné správy, který odpovídá nově, od 1. ledna platným rozpočtovým pravidlům republiky a také těm tzv. malým rozpočtovým pravidlům, tedy rozpočtovým pravidlům krajů, obcí a měst a upozorňuje na metodické změny, které se budou týkat těchto finančních toků z centra na regiony a města po 1. lednu 2001.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Já jenom pana ministra doplním, pokud se týká toho návrhu zákona o dani z nemovitostí. Ten, bude-li přijat sněmovnou, by měl začít platit od 1. 1. 2003. Dále bude mít slovo pan ministr Lachnit. Ten vás seznámí s návrhem nařízení vlády o podmínkách využití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na státní finanční podporu výstavby nájemních bytů. Toto nařízení dnes bylo schváleno.

Petr Lachnit, ministr pro místní rozvoj: Dobrý podvečer, dámy a pánové. Cílem předloženého nařízení vlády je upravit podmínky a rozsah poskytování finančních prostředků ze Státního fondu rozvoje bydlení, které mají být vynaloženy na podporu výstavby nájemních bytů tak, aby byla posílena nabídka volných bytů, nahrazen jejich přirozený úbytek, zvýšen standard bydlení a dostupnost bytů fyzickým osobám. Nařízení vychází z přijetí zákona 211 o Státním fondu rozvoje bydlení a upravuje tedy formy poskytování státní finanční podpory na výstavbu nájemních bytů.

Říjnovým usnesením vlády o rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení byl založen úkol ještě do konce tohoto roku přidělit přes státní fond 765 milionů korun na podporu obcí při výstavbě nájemních bytů. Splnění tohoto úkolu vyžaduje provedení celé řady opatření v mimořádně krátkých termínech a proto muselo být předloženo toto nařízení vlády ještě v tomto roce.

Chci podotknout, že tyto prostředky, které budou takto uvedeny do procesu výstavby podstatným způsobem pomohou zmírnit deficit, kterým v letošním roce trpěla rozpočtová kapitola ministerstva pro místní rozvoj, což bylo samozřejmě poměrně široce medializováno a publikováno.

Uvedené vládní nařízení také pokrývá program financování ze Státního fondu rozvoje bydlení i pro rok 2001, a to zhruba v předpokládané výši 3 miliardy korun na program výstavby nájemních bytů a 960 milionů korun na výstavbu domovů s pečovatelskou službou.

Z dalších programů fondu bylo už vydáno nařízení vlády k odstraňování vad panelové výstavby zhruba s objemem kolem 300 milionů korun a další programy fondu budou financovány ze základního jmění Státního fondu rozvoje bydlení a tyto programy a jejich financování budou předloženy v rámci schvalování státního rozpočtu ČR. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A na závěr pan místopředseda vlády Rychetský vás seznámí se dvěma body. Ten první se týkal návrhu dalšího postupu vlády v souvislosti se jmenováním guvernéra a viceguvernéra ČNB. Jak víte, při projednávání tohoto bodu byl přítomen pan prezident. Druhý bod se týkal jednoho poslaneckého návrhu.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Jak již bylo řečeno a ve sdělovací prostředcích avizováno, předložil jsem dnes ráno vládě návrh na další postup vlády v souvislosti se jmenováním guvernéra a viceguvernéra ČNB. Ten materiál obsahuje právní rozbor a konstatuje, že jsou dva výklady ústavy. Jeden z nich zastávají právníci Úřadu vlády, druhý právníci Kanceláře prezidenta republiky.

Podle prvého se vyžaduje při jmenování guvernéra a viceguvernéra ČNB kontrasignace s odůvodněním, že jde o funkce, které nejsou totožné pouze s členstvím v bankovní radě, ale je s nimi spojen i výkon samostatných kompetencí. Podle druhého jde jenom o pojmenování členství v bankovní radě a proto ty podle tohoto druhého názoru nepodléhají kontrasignaci. Nutno říci, že dosavadní ústavní praxe s jedinou výjimkou se přikláněla k tomu druhému názoru.

Vláda po seznámení se s tímto materiálem a po rozpravě za přítomnosti prezidenta republiky přijala usnesení, které vám nyní přečtu.

Usnesení vlády ČR k návrhu na další postup vlády v součinnosti se jmenováním guvernéra a viceguvernéra ČNB.

  1. Vláda bere na vědomí právní rozbor pravomocí ke jmenování guvernéra a viceguvernéra a dalších členů bankovní rady ČNB s návrhem dalšího postupu uvedeným v části III. předloženého materiálu a upraveného podle připomínek vlády.
  2. Vláda ukládá v zájmu zabezpečení stability, právní jistoty a jednotného výkladu Ústavy ČR do budoucna místopředsedovi vlády a ministru spravedlnosti vypracovat a vládě předložit návrh vlády na zahájení řízení u Ústavního soudu o stanovení rozsahu kompetencí prezidenta republiky, předsedy vlády a vlády při jmenování do funkce guvernéra a viceguvernérů ČNB (§ 120, zákona č. 182/94 Sb., o Ústavním soudu).

Tolik celé usnesení, které bylo přijato. Konstatuji tedy, že se vláda rozhodla, aby pro budoucnost bylo jasno jaký výklad má platit, v tomto směru předložit návrh Ústavnímu soudu.

Druhý bod, který jsem předkládal, bylo stanovisko vlády k poslanecké iniciativě skupiny poslanců, kteří chtějí změnit zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Chtějí ho změnit vcelku velmi racionálně. Protože tento zákon rozlišuje ve kterých případech zakázky, například nákupy z veřejných prostředků, rozhoduje rada, ve kterých zastupitelstvo hlavního města Prahy, eventuálně městské části, přičemž v tom prvém případě zapomněl ten zákon stanovit spodní limit, takže fakticky by měla rada projednávat nákup každé tužky, gumy, pravítka nebo i toaletního papíru.

Navrhuje se, aby tam ta spodní hranice byla stejná jako je v zákoně o veřejných zakázkách pro vypsání veřejné obchodní soutěže. Vláda vyslovila s tímto návrhem souhlas. To je vše, děkuji za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji, a nyní plynule přejdeme rovnou na vaše dotazy.

Monika Kozáková, TV Nova: Dobrý večer. Dotaz na pana vicepremiéra Rychetského. Zajímalo by mě, v jaké atmosféře probíhalo jednání s panem prezidentem, jestli byste ho mohl popsat, přece jenom probíhalo zhruba dvě hodiny. A pak na další členy vlády, jak jsou oni osobně spokojeni s tím výsledkem. Děkuji.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Atmosféra na schůzi vlády je zhruba vždycky stejná - velmi pracovní, i když se občas někteří členové vlády pokoušejí žertovat, zejména pan premiér. Myslím si, že to byla atmosféra naprosto otevřená a myslím si, že bylo skutečně přínosné, že se pan prezident zúčastnil jednání vlády a že tím bylo možno přerušit, abych tak řekl, jakýsi mediální styk a navázat osobní kontakt.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já si myslím, že to usnesení je velmi rozumné. Ono říká, že ten problém objektivně existuje a my velmi doufáme, že Ústavní soud prostě se vysloví v tom smyslu, že řekne do budoucna - to musí být tak, nebo onak. Čili to je asi nejrozumnější závěr z této diskuse, který mohl být, proto také, jestli se nepletu, bylo to usnesení jednomyslné nebo téměř jednomyslné.

Petr Lachnit, ministr pro místní rozvoj: Já osobně beru tady tuto otázku taky jako meritorně otázku pro velmi zkušené a vzdělané právníky v oboru ústavního práva a proto si neosobuji v tomto smyslu nějaké své osobní představy. Je to přesně tak, jak pan místopředseda Rychetský tady přednesl a je třeba se do budoucna vyvarovat prostě možné dvojí nebo možná víceré interpretace.

Daniel Takáč, televize Prima: Já bych se také vrátil k tomuto tématu. Říkali jste, že to je řešení do budoucna. Znamená to tedy, že stávající vedení České národní banky už je tedy definitivní, legitimní, může rozhodovat, může pracovat a vláda ho tedy bude respektovat? To byla první otázka.

A druhá otázka na pana ministra Lachnita i pana místopředsedu Mertlíka, týkalo by se to H-Systému. Peníze, které se ztratily nebo byly vytunelovány z H-Systému údajně měly sloužit k financování některých politických stran, nejvíce ČSSD. Pan předseda Zeman měl kdysi slíbit, že to nějakým způsobem vyřeší. Zatím to nevyřešil. Jak se tedy k tomu ČSSD postaví?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Na tu první otázku musím odpovědět tak, že vláda doslova přijala usnesení, kterým návrh, podaný Ústavnímu soudu, má řešit otázky výkonu ústavy do budoucna. Bez dalšího komentáře.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Vzhledem k tomu, že jsem dneska taky podepsal jeden dopis panu Doc. Ing. Zdeňkovi Tůmovi, CSc., guvernérovi České národní banky, tak to prostě je.

Petr Lachnit, ministr pro místní rozvoj: Já musím za svoji osobu prohlásit, že o H- Systému mi není známo naprosto nic. Nevím o něm vůbec nic více, než co prošlo tiskem. Takže zatím ani nebyl vznesen nějaký podnět, že by se jaksi grémia ČSSD měla zabývat otázkou H- Systému. Pokud takovýto podnět vznesen bude - a ten by asi měl vzejít odněkud z okruhu osob, které se zabývají stranickým hospodařením - a pokud to bylo tak, jak říkáte, pak se tím samozřejmě zabývat budeme.

Jan Němec, Česká televize: Já bych se zeptal pana vicepremiéra Mertlíka k té dani z nemovitosti. Úplně laická otázka - nemůže se stát, pokud se bude daň z nemovitosti vypočítávat z její hodnoty, že třeba pečuji-li více o svůj dům, budu platit vyšší daň?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tak obecně vzato ano, ale myslím si, že ten, kdo nebude pečovat o svůj dům, tak možná nebude platit vyšší daň, ale bude mít řadu jiných potíží. Čili je to naprosto normální, je to stejně tak, jako když dejme tomu kupuji si hodnotnější, kvalitnější výrobek, který sám o sobě je dražší než nějaký šunt, tak prostě zároveň s ním zaplatím třeba vyšší daň z přidané hodnoty. Čili není to samo o sobě podle mého soudu skutečnost, která by byla krokem špatným směrem.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já se ještě vrátím jednou k centrální bance. Co se týká toho současného jmenování guvernéra, nedošli jste například k názoru, že aby to bylo legitimní, a jde o to, aby to bylo legitimní, že by pro jistotu měl premiér spolupodepsat to jmenování nebo to zůstane tak, že tedy jmenoval prezident, a tak to bude?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: To řešení, které zmiňuje pan Heřmánek, je technicky nemožné, protože to by musel pan prezident změnit názor a předložit jej ke spolupodpisu premiérovi. Protože se to nestalo, tak to není cesta, která by vedla k jakémukoli výsledku. Není možná, není reálná.

Lucie Bradáčová, Bloomberg: Já mám taky takový laický dotaz na pana Rychetského. Pokud se Ústavní soud ve svém rozhodnutí přikloní k té interpretaci právníků Úřadu vlády, to znamená, že ta kontrasignace je nutná, nevrhne to zpětně špatné světlo právě na ta dosavadní jmenování? Já vím, že jste říkal, že je to do budoucna, ale prostě pokud padne to soudní rozhodnutí, jak je možné pojistit, že vlastně bude ovlivňovat jenom otázky budoucí?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Tak my samozřejmě budeme v tomto směru formulovat ten návrh na zahájení řízení Ústavnímu soudu. Myslím si, že Ústavní soud, ale to už jsme v oblasti spekulací, nebude mít zájem otevírat minulost zpět od 1. ledna 1993 z hlediska právě toho, které je zdůrazněno v našem usnesení, tj. v zájmu právní jistoty a stability ekonomických i právních vztahů.

Jana Dorotková, Dow Jones: Já mám dvě otázky. První, proč je takový problém říct - ano, tato rada centrální banky a pan guvernér jsou legitimní. A za druhé, proč to vládu napadlo zpochybňovat nyní a ne při předchozích jmenováních?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Skutečně jsme na to přišli až minulý týden, nikdo se tím do té doby nezabýval. Já upozorňuji, že jmenování pana guvernéra Tošovského bylo asi hodinu před jmenováním vlády. Takže tam jsme ani neměli možnost.

A k té druhé otázce. Prostě vláda v tomto směru byla dneska vedena především snahou dál nemedializovat tento víceméně odborný spor, dál nezpochybňovat existenci toho, co existuje a mám-li to říci jednoduše, vyčkat rozhodnutí Ústavního soudu.

Viktor Gomez, Bridge News: Já se vrátím ještě k centrální bance. Pane Rychetský, vy jste řekl před nějakou dobou, aspoň to tak bylo citováno v médiích, že pan Tůma by se neměl chovat jako guvernér dokud se nevyřeší ta otázka u Ústavního soudu. Tak jsem se chtěl zeptat, jaký máte nyní názor na to, jestli se má chovat jako guvernér, nebo ne. Říkáte, že to nechcete dál medializovat a dál zpochybňovat, ale můžete nám říct jestli to je legitimní guvernér nebo ne?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Tak to nám opravdu řekne Ústavní soud, ale na vládě se explicitně z řady úst jasně řeklo, že pan Tůma, když bude jako guvernér docházet na schůze vlády, tak samozřejmě, že tam bude vítán a že vláda má zájem na spolupráci s bankovní radou.

Josef Petrů, Právo: Já mám dvě otázky pro pana místopředsedu Mertlíka. Kraje budou od 1. ledna financovány minimálně jedno čtvrtletí výslovně pouze ze státního rozpočtu, ať už na platy nebo sociální a zdravotní pojištění. Kdy předpokládáte, že začnou být alespoň trochu soběstačné, v jakém termínu? A druhá otázka: Do jaké míry se mohou projevit současné spory o guvernéra České národní banky na stabilitě české koruny?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tak já bych začal tou druhou otázkou. Myslím si, že to, co probíhá v současnosti, jakožto určitá mediální reflexe těchto sporů, samozřejmě vliv na kurs české koruny má. Víte všichni, že koruna poklesla den poté, co byl pan guvernér Tůma jmenován a co vláda večer předtím přijala to usnesení k této věci. Na straně druhé taky víte, že o den později se koruna zhruba vrátila zpátky. Čili my si myslíme, že to je skutečně krátkodobá záležitost a sama o sobě nebude mít žádné následky.

Co se týče té první otázky, v podstatě zákon o rozpočtovém určení daní nepředpokládá, že by kraje měly významnější vlastní příjmy v kalendářním roce 2001 s tím, že my připravujeme samozřejmě nový zákon, který by měl být schválen v poslanecké sněmovně pravděpodobně koncem léta nebo začátkem podzimu příštího roku, ale tak, aby už koncem toho léta v polovině roku bylo jasno, jaká je základní konstrukce toho návrhu zákona s tím, že by měl na tu přechodnou fázi roku 2001 navázat už trvalejším uspořádáním.

Snažíme se ten návrh připravit jaksi konsensuálně i ve spolupráci s odborníky z jiných politických stran, které se podílely na jednání o schválení balíku zákonů o přípravě reformy veřejné správy tak, abychom měli vysokou míru pravděpodobnosti, že návrh zákona projde. Zároveň samozřejmě jsou diskutováni starostové a po 1. lednu budou vyzváni k diskusi i jaksi představitelé krajů v okamžiku, kdy se ujmou svých funkcí. Myslím si, že to v principu není politická věc nebo silně politická věc, je to věc praktická a jde o to, aby kraje dostaly do vínku systém financování, který bude poměrně dlouhou dobu stabilní.

Že se to nepovedlo pro první rok jejich existence je do jisté míry chyba, na straně druhé, já osobně se domnívám, že to rozhodnutí poslanecké sněmovny, které bylo dalekosáhle odlišné než původní vládní záměr, je rozumné v tom smyslu, že poslanecká sněmovna prostě chtěla ten první rok existence té nové struktury pojmout maximálně opatrně a předejít možným rizikům. Čili to legitimitu svoji má a je třeba připravit řádně nový zákon už po té určité, byť dílčí zkušenosti s prvními dny a týdny fungování krajů.

Jakub Dospiva, ČTK: Otázka pro pana Rychetského. Kdy hodlá vláda návrh na projednání Ústavnímu soudu předat? A druhá otázka, jestli neočekává, že rozhodnutí Ústavního soudu bude mít nějaký vliv na novelu zákona o České národní bance. Děkuji.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vláda mně uložila zpracovat a předložit ten návrh, to je podle jednacího řádu do třiceti dnů. Já předpokládám, že se mi to podaří dřív. Problém je v tom, že poslední schůze vlády je 18. prosince a nejsem si jist, jestli do 18. prosince to stihnu. Kdybych to stihnul do 18. prosince, bude vzápětí potom předložen Ústavnímu soudu. Kdyby to bylo později, tak by to bylo na první lednové schůzi a to je 3.ledna příštího roku. To je termín, který nepochybně musím dodržet.

Pokud se týče rozhodování Ústavního soudu o té, zatím nepodané, ale avízované ústavní stížnosti z hlediska jeho souladu s ústavou, myslím novelu zákona o České národní bance, tak to nemá absolutně žádnou souvislost. Tam prostě bude plénum Ústavního soudu rozhodovat, abych tak řekl, posuzovat nikoli ústavu z hlediska kontrasignace, nýbrž soulad zákona s ústavou jako takovou. Takže to jsou dvě rozdílné věci.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Vrátím se ještě k té novele zákona o České národní bance. Jaký bude vlastně praktický smysl toho rozhodnutí o kontrasignaci, jestliže vy předpokládáte, že bude uznáno za ústavní, že guvernéra jmenuje prezident na návrh vlády? Přece lze předpokládat, že kontrasignace je výrazem toho, že premiér souhlasí, a jestliže guvernér bude dán na návrh vlády, tak je zřejmé, že s ním vláda souhlasí. Čili jestli tento spor o výklad kontrasignace je vůbec nutný, předpokládáte-li, že ta novela zůstane zachována tak, jak je. A jestli tedy můžete jednoznačně říct, zda vy sám považujete to, že guvernér má být jmenován prezidentem na návrh vlády, je v souladu se zněním ústavy. A ještě mám otázku, jestli jste rozhodovali o panu Havlínovi.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Pan Havlín přijde na řadu až večer. Pokud se týče otázky, jestli je potřeba, když se předpokládá ústavní návrh na posouzení ústavnosti té novely bankovního zákona, jestli je potřeba tento návrh, tak já jsem už říkal, že jde o dvě různé věci a chtěl bych zdůraznit, že to, že se v novele zákona o České národní bance objevila pasáž, která říká, že členy bankovní rady jmenuje prezident republiky na návrh vlády, to není vůbec dílo vlády. Ve vládním návrhu nic takového nebylo, to se tam objevilo až cestou lidové tvořivosti poslanců. Já osobně si myslím, že v žádném případě tuto pasáž neponechá Ústavní soud v zákoně. To považuji v podstatě za vyloučené.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já jestli mohu ještě doplnit: ústava vyjmenovává přesně okruh jmenování, které nepodléhají spolupodpisu předsedy vlády. Vedle toho je řada dalších osob, které jsou jmenovány prezidentem na návrh vlády, například velvyslanci, a tam samozřejmě ta kontrasignace stejně existuje. Čili není to neobvyklé uspořádání.

Jitka Götzová, Právo: Jestli tomu dobře rozumíme, tak Zdeňka Tůmu a pana Niedermayera akceptujete ve funkcích, ale v podstatě nikdo z vás nechce říct, jestli jsou naplno guvernérem a viceguvernérem. Takže by mě zajímalo, pane Rychetský, jestli obsah dnešního vládního usnesení odpovídá vaší schůzce s panem prezidentem, kterou jste měl v pátek a jestli stále platí usnesení, o kterém informoval premiér Právo v úterý, když řekl, že vláda přijala usnesení, že nesouhlasí s tím, že musí být kontrasignace. Jestli jste tohle usnesení zrušili a nebo jestli stále platí.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Tak usnesení vlády z úterý večer, které zní - vláda bere na vědomí, že jmenování vyžaduje spolupodpis předsedy vlády, toto usnesení nebylo zrušeno, nebylo změněno. To znamená, že vláda tento právní názor zastává dále. Kdyby změnila názor, tak by nebyl důvod předkládat návrh Ústavnímu soudu. Na druhé straně, vláda nepovažuje za možné protahovat situaci, za které se zpochybňuje platnost existujícího aktu a rozhodla se až do rozhodnutí Ústavního soudu jej plně respektovat.

Jitka Götzová, Právo: Na čem jste se dohodli s panem prezidentem?

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: S panem prezidentem jsem se dohodli na tom, že není dobré celou věc medializovat, že není dobré ty spory jakýmkoli způsobem vyhrocovat, že je naopak dobré, aby v této věci obě strany v klidu a pokoji vyčkaly, protože jde o odborný problém nálezu Ústavního soudu.

Jan Lipold, Mladá fronta Dnes: Já jsem se tedy chtěl v tom případě zeptat, pokud Ústavní soud dá za pravdu názoru právníků vlády, co to tedy bude znamenat pro jmenování pana guvernéra Tůmy? Tím pádem bude zpochybněno jmenování pana guvernéra Tůmy a jeho rozhodnutí, která udělá v této funkci za tu dobu, než Ústavní soud rozhodne.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Především podle mého soudu, kdyby se opravdu stalo, že by Ústavní soud rozhodl, záleží na tom, jaká bude přesná dikce, že ke jmenování je třeba toho spolupodpisu, tak to bude znamenat přinejmenším to, že v budoucnu veškerá jmenování tohoto druhu budou podléhat kontrasignaci. Já se vůbec nechci pouštět do úvah o tom, jak se zachová pan Tůma, jak se zachová pan prezident a jak se zachová vláda v takovém případě. To vůbec nechci otevírat, protože to není v tuto chvíli aktuální. Rozhodně si chceme na to rozhodnutí počkat.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže já dnešní tiskovou konferenci končím. Pokud se týká dalších bodů, které dnes večer budou projednávány, zítra v 11.00 hod., pokud máte zájem, vás s nimi seznámím. Děkuji.