Historie minulých vlád
Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 5. května 1999
Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Vláda na svém dnešním řádném zasedání měla na programu celkem 29 bodů. Nyní jsme u sedmadvacátého. To znamená, že projednáváme Komerční banku, takže k tomuto bodu vám zatím nic říci nemůžeme, protože o tom se bude jednat ještě po skončení této tiskové konference. Jako první bod vláda projednávala a schválila návrh Národního plánu zaměstnanosti. K tomu vám více řekne místopředseda vlády pan Špidla.
Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Návrh Národního plánu zaměstnanosti je rozsáhlý průřezový dokument, který vznikal dlouho, byl v jednotlivých resortech velmi pečlivě diskutován a myslím si, že většina z vás může potvrdit, že byl relativně neobvykle diskutován i prostřednictví veřejné debaty, než byla zpracována tato definitivní verze. Odehrály se i přednášky na Národohospodářském institutu, debaty s řadou odborníků a tak dále. Je to důkladně prodiskutovaný materiál, jehož základní představou je, že nezaměstnanost a zaměstnanost jsou klíčové otázky hospodářské politiky, že je třeba koordinované akce všech resortů, že je třeba zainteresovat veškeré sociální partnery, protože nezaměstnanost a zaměstnanost jsou klíčovými parametry pro stabilitu státu, hospodářskou a sociální politiku.
Chtěl bych, než se obrátím přímo k Národnímu plánu, ještě uvést jednu velmi důležitou informaci. V tom materiálu jsou samozřejmě základní informace o vývoji nezaměstnanosti a zaměstnanosti a myslím si, že z nich naprosto zřetelně vyplývá, že zlom zaměstnanosti nastal v sedmém měsíci v roce 1996. To je okamžik, kdy nezaměstnanost se sezónním kolísáním vystartovala a směřuje přibližně stejně strmě vzhůru po celé ty 3 roky a bohužel i v současné době. Národní plán zaměstnanosti byl konzultován i s našimi zahraničními partnery a vychází ze zkušeností obdobných materiálů v Evropské unii, což má řadu důvodů.
Jeden důvod spočívá v celkové organizaci služeb zaměstnanosti, protože ministr Horálek, který zakládal před lety systém služeb zaměstnanosti jej založil velmi moderně a dá se prohlásit, že současný systém představuje i v evropském kontextu progresivní formu a tím pádem je také schopen využít i evropské zkušenosti.
Druhým důvodem, proč jsme vycházeli z evropské formy a proč jsme se snažili, pokud to bylo rozumné, evropské formě přizpůsobit, je snaha hovořit stejnou řečí, to znamená využít i existujících možností pro čerpání některých předstrukturálních fondů, protože Evropa věnuje obecně zaměstnanosti velkou pozornost a je možné získat určité prostředky i když ta jednání nejsou v podstatě ani na začátku, jsou to první kroky. V této souvislosti jsem mimo jiné v Bruselu před několika měsíci vznesl požadavek na vytvoření předstrukturálních fondů, které by umožnily čerpat sociální fondy Evropské unie.
Tento požadavek byl kvitován kladně s tím, že se jím příslušné evropské orgány budou zabývat, ovšem, jak víte, výsledek se ještě nedá předvídat. Plán je zaměřen na řadu směrů. Ten stručný výčet je následující:
Jde o opatření zaměřená na podporu zaměstnatelnosti pracovní síly, na podporu vzniku nových pracovních míst, na dosažení souladu mezi přípravou pracovní síly a potřebami trhu práce, na podporu zvýšení adaptability pracovní síly i zaměstnavatelů, na zvýšení pružnosti trhu práce, na přiměřenou ochranu trhu práce proti konkurenci levné zahraniční pracovní síly, na odstranění diskriminace na trhu práce a na realizaci organizačních a institucionální reformy služeb zaměstnanosti.
To jsou nejdůležitější prvky tohoto plánu a součástí plánu je ustavení Výboru pro zaměstnanost jako koordinačního a poradního orgánu pro ministra práce a sociálních věcí. Součástí tohoto orgánu bude i odborná veřejnost a sociální partneři a cílem tohoto koordinačního orgánu bude projednávat politiku zaměstnanosti, plnění plánu zaměstnanosti a navrhování dalších opatření, jakýchsi ročních aktualizací tohoto dokumentu. Je to tedy dokument strategický, dlouhodobý a rámcový, protože politika zaměstnanosti bude zřejmě tak dlouho v centru pozornosti kteréhokoli moderního státu do té doby, dokud budou moderní státy vycházející z evropského sociálního modelu existovat. Já předpokládám, že to bude ještě několik set let. Takže je to dokument, který nemá ambici přetrval několik set let, ale přesto je to dokument, jehož ambice je dlouhodobá.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Místopředseda vlády pan Rychetský vás bude informovat o dvou bodech a to je návrh poslanců Zdeňka Koudelky, Jiřího Václavka a dalších na vydání ústavního zákona o zřízení vyšších územně samosprávných celků a též návrh na řešení problémů ve financování platů zaměstnanců vězeňské služby, soudů a ministerstva spravedlnosti.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Obě moje informace budou stručné. Vláda byla v souladu se zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny požádána o vyjádření stanoviska k poslanecké iniciativě na změnu ústavního zákona o vyšších územně samosprávních celcích a vláda zaujala nesouhlasné stanovisko s takovou změnou. Ten poslanecký návrh směřuje k tomu, aby místo současně zřízených 14 krajů bylo zřízeno buď 8 nebo 9 krajů. I když vláda si je vědoma toho, že by šlo možná o racionálnější model, považuje za nemožné ve stadiu, kdy před 2 lety po mnohaletých velmi obtížných politických jednáních obě komory parlamentu došly kvalifikovanou většinou k vyjádření v ústavním zákoně, který má navíc nabýt účinnosti 1. ledna příštího roku, považuje vláda za nemožné v tuto chvíli znovu otevírat na půdě parlamentu tuto problematiku.
Reforma veřejné správy o zřízení krajů by se tím zase mohla o několik let odložit. Jsou přitom rozpracovány, a to ve vysokém stupni rozpracovanosti, kompetenční a ostatní prováděcí zákony k tomu, aby mohly být kraje zřízeny a to vše dohromady vedlo k tomuto nesouhlasnému stanovisku.
Ten druhý bod, o kterém vás chci informovat je jednání vlády, které navázalo na předminulou schůzi, tím vláda schválila zásady reformy soudnictví v této zemi, pan ministr Motejl předložil vládě zásadní materiál, kterým žádal jednak o vnitřní přesuny ve své rozpočtové kapitole a jednak o krok, který vláda činí velmi nerada, dosud ho neučinila a to, aby se mu z vládní rozpočtové rezervy uvolnila částka 17,5 milionů korun na dotaci platů vězeňské služby.
O co v podstatě jde? Může se vám zdát ta částka 17,5 milionů zanedbatelná, ale ti, kteří si pamatují, jak dopadl vládní návrh zákona o státním rozpočtu na tento rok, vědí, že rozpočtová rezerva vlády má historicky nejnižší možné prostředky na celý rok. Zhruba 140 milionů korun a představa, že by například byly letos opět povodně, víte, že před dvěma lety povodně přinesly škodu přes 30 miliard, nás dost děsí. Na druhé straně pana ministra Motejla vedly velmi vážné důvody k tomuto návrhu.
Já je stručně vyjádřím. Česká republika tak jako všechny vyspělé evropské země již před lety přijala princip, že v oblasti vězeňství je standardní, aby na dvě osoby potrestané a dvě osoby vykonávající trest odnětí svobody byl jeden příslušník vězeňské stráže. Takto se léta sestavovaly státní rozpočty, už za ministrů Nováka, Kalvody a Parkanové, nikdy nebyl stav vězeňské stráže naplněn. Máme zhruba 22 tisíc uvězněných, takže máme ty státní rozpočty léta na 11 tisíc příslušníků vězeňské stráže, nikdy jich 11 tisíc nebylo, bylo jich mezi 7 - 8 tisíci a možná, že vám to může znít paradoxně, výsledek byl ten, že prostředky pro 11 tisíc příslušníků vězeňské stráže byly každý rok v září zcela vyčerpány, protože těch 7 tisíc sloužilo přesčasy, soboty a neděle, dostávalo zvýšené odměny, mají na to zákonný nárok a každý rok v září byli bez jediné koruny v této části rozpočtové kapitoly a dopouštěli se jistých jednání, která by se daly nazvat "švindl", prostě z této kapitoly v rozporu s platnými právními předpisy čerpali prostředky, které byly v této kapitole na investice a bylo to konkrétně na výstavbu nové věznice v Liberci.
Takto bylo čerpáno přes 240 milionů korun v minulých letech. Sice ještě nebyla zahájena její výstavba, ale papírově už je postavena. Pan ministr chce toto uvést do pořádku a proto požádal o tuto dotaci a o to, aby se to srovnalo. Vláda mu posléze vyhověla. Na druhé straně pan ministr trvale prokazuje, prostě má prostředky v rozpočtové kapitole sestaveny poněkud nepřiměřeným způsobem, naopak nikdy nevyčerpal prostředky na platy soudců, které, jak víte, jsou vysoké, protože se také nepodařilo naplnit platy soudců, ale tam naštěstí žádné přesčasy nejsou a požádal o souhlas s převodem těchto částek, jde o několik desítek milionů korun, na platy soudních úředníků, na to, aby mohl docílit, aby soudy lépe fungovaly.
Vláda, i když se vám to může zdát podivné dlouho projednávala tento bod proto, že to není první pokus, je to jenom první úspěšný pokus, kdy některý ministr jako správce rozpočtové kapitoly požadoval od vlády čerpání z této rezervy a nikdy žádný ministr nebyl dosud úspěšný. V tomto případě byl úspěšný pan ministr Motejl proto, že tomu přikládáme veliký význam k tomu, aby se reforma soudnictví skutečně rozběhla a aby soudnictví v této zemi začalo fungovat. Myslím, že to je dostatečná informace.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Vláda se též rozhodla zřídit Radu vlády České republiky pro sociální a ekonomickou strategii a k tomu se vyjádří pan místopředseda Mertlík.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Děkuji. Dámy a pánové, zřízením Rady vlády pro hospodářskou a sociální strategii vláda učinila zcela zásadní krok ve smyslu plnění svého programového prohlášení. Vláda ČR ve svém programovém prohlášení ze srpna 1998 mezi zásadní úkoly zařadila vytvořit národohospodářskou politiku, založenou na střednědobém, makroekonomickém a fiskálním rámci, na dlouhodobých strategických koncepcích jednotlivých oblastí národního hospodářství a k tomu účelu se zavázala vytvořit správní orgán vlády pro hospodářskou strategii jako koordinační orgán prací na dlouhodobých a střednědobých prognózách. Se vznikem této rady souvisí zároveň úkol, který má, připravit Návrh zákona o strategickém plánování, jehož věcný záměr bych měl předložit vládě do konce června tohoto roku.
Myslím si, že to je zcela zásadní krok směrem k tomu, aby skončila praxe, bohužel existující v této zemi od vzniku samostatného českého státu v roce 1993, kdy práce jednotlivých resortů nebyly podstatným způsobem koordinovány, zejména ve smyslu střednědobém a dlouhodobém, koncepce rozvoje jednotlivých oblastí národního hospodářství a rozvoje sociální sféry buď neexistovaly vůbec nebo útržkovitě, neprovázaně a bez patřičné míry konzistence, která je nezbytná pro zdravé fungování společnosti jako celku.
Vláda tímto způsobem začíná naplňovat záměr, který vznikl ještě za federace v letech, kdy existovalo ministerstvo pro strategické plánování, které mělo sice jepičí život a nikdy nenaplnilo svůj účel, nicméně objektivní potřeba takovéhoto procesu je u nás stejná jako je v zemích Evropské unie, v Japonsku nebo koneckonců v jiné podobě v USA, v Kanadě a dalších vyspělých zemích. Já osobně považuji vznik této rady za zcela zásadní krok z hlediska postupné přeorientace způsobu práce vlády a teď nemyslím vlády jakožto orgánu, ale vlády jako struktury státní správy jako celku, které do budoucna v průběhu postupného rozjezdu této činnosti se musí kvalitativně změnit tak, aby vláda stále méně připomínala sbor jednotlivých resortů a stala se vládou jakožto dělným orgánem v té oblasti strategických, dlouhodobých, střednědobých prognóz, pracovala integrovaně na nějakých integrativních principech.
Chtěl bych snad na závěr toho podtržení významu tohoto rozhodnutí říci, že jej považujeme za určitý první krok. V souladu s předpokládanými změnami kompetenčního zákona bude vláda samozřejmě uvažovat o jiných formách institucionalizace tohoto orgánu tak, jak se tomu ve svém programovém prohlášení zavázala.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Vláda se dnes též zabývala rozdělováním finančních prostředků pro Nadační investiční fond a o tom pan ministr Bašta.
Jaroslav Bašta, ministr bez portfeje: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Vláda dnes svým rozhodnutím schválila rozdělení prostředků z Nadačního investičního fondu nadacím. Byla to první etapa výběrového řízení, které proběhlo do 31. ledna tohoto roku a bylo schváleno rozhodnutím Rady vlády pro nadace dne 13. dubna. V této první etapě bylo rozděleno celkem 404 761 893 korun z původní částky 500 milionů korun. na zbývající prostředky bude vyhlášeno dodatkové výběrové řízení ve dvou oblastech. V oblasti lidských práv a životního prostředí, které bude určeno pro nadace působící v této oblasti. Byl tím završen proces, který začal před 8 lety, kdy Pithartova vláda schválila zákon O fondu národního majetku, ve kterém stanovila, že 1 % z druhé vlny kupónové privatizace je určeno k převodu na Nadační investiční fond pro účely podpory nadací určených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR na návrh vlády.
Jsem rád, že jsme učinili tento velmi významný krok k podpoře občanského sektoru a vytvořili v skutečně nezávislé nadace, které budou mít vlastní zdroje a nebudou nuceny pouze přerozdělovat prostředky pocházející ze státního rozpočtu. Jsem rád, že naše rozhodnutí v tomto případě navázala na rozhodnutí, které bylo učiněno před rokem Tošovského vlády. Je to rozhodnutí 360/98 O vypsání výběrového řízení, doufám, že parlament toto rozdělení prostředků schválí, velmi mě potěšil i přístup neziskových organizací, které, proto, aby podpořily toto rozdělení a aby vyjádřily své stanovisko, tak uspořádaly petiční akci, kterou zatím podepsalo 72 nadací ze 144 existujících, ve které vyslovují uspokojení nad skutečností, že současná vláda navázala na kroky vlád předchozích a projevila vůli realizovat proces rozdělení finančních prostředků a nadace považují první proběhnuté výběrové řízení za transparentní s jasně stanovenými pravidly a jeho výsledky akceptují, takže doufám, že toto rozhodnutí nadací ovlivní i probíhající jednání v parlamentu a eliminuje možné lobbistické kroky. Děkuji.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Jak jste viděli z tohoto bodu, který vám nastínil pan ministr Bašta, tak v této oblasti se téměř nic nedělo po 8 let. Vláda však dnes též projednávala problém, se kterým se nic nedělo 49 let. Jde o zabezpečení péče o válečné hroby a to jak zde v České republice, tak v zahraničí. Pro vaši informaci uvádím, že podle zjištěných údajů je na území ČR celkem 72 240 válečných hrobů a v zahraničí je to 6 733 našich hrobů ve 28 zemích.
Vláda rozhodla, že koordinací péče o válečné hroby, jak u nás, tak v zahraničí, se bude zabývat ministerstvo obrany a pro tento účel vyčlenila ze státní rozpočtové rezervy pro letošní rok 3 miliony korun a předpokládá se, že v dalších letech to bude přibližně 13 milionů korun. Čili tolik k tomuto bodu na úvod a pokud budete mít otázky k těm dalším bodům, samozřejmě vám je odpovím. A nyní už máte prostor vy.
Jan Němec, Česká televize: Já bych měl tři otázky. Na pana vicepremiéra Špidlu, od kdy by mohly začít fungovat ty jednotlivé programy Národního plánu zaměstnanosti. Potom na pana vicepremiéra Mertlíka: Evropské unii se nelíbí některé prvky revitalizačního programu, zda se vláda touto otázku bude zabývat. A na pana ministra Baštu, zda dneska mluvil s panem ministrem Vetchým o panu Růžkovi a zda ho případně pan ministr požádal, aby tuto kandidaturu nepředkládal. Děkuji...
Vladimír Špidla, místopředseda vlády: K té prvé otázce, některé prvky Národního plánu už začínají fungovat okamžitě, například ono posílení kapitoly aktivní politika zaměstnanosti. Ve sněmovně je zákon o zaměstnanosti, který v sobě obsahuje prvky ochrany pracovního trhu, zpružnění některých záležitostí kolem politiky zaměstnanosti a kolem hmotného zabezpečení. Vláda pravidelně zvyšuje minimální mzdu na základě koncepce, že pracovní příjmy se mají dostat nad sociální příjmy a mají tedy působit motivačně. Čili plán začal fungovat okamžitě a jednotlivá jeho opatření budou nabíhat průběžně tak, jak se za prvé dotáhnou některé programové věci a také jak odpovídá určité, řekl bych, struktuře rozpočtování a běžné vládní agendy. Předpokládáme, že pozorovatelné výsledky, to znamená výsledky, které už bude možné změřit a jasně definovat, budou zřejmé v roce 2000.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já vím pouze to, že ústy pana Leiha z delegace EU v České republice sdělila EU panu náměstkovi Kličkovi, že se jí nelíbí některé body revitalizačního programu. Na otázku, které body to jsou, tak dosud neodpověděl a nebyl schopen tuto otázku včera, ani dnes zodpovědět. Naposledy jsem s panem ministrem Kavanem na toto téma hovořil někdy v poledne, možná během odpoledne. Nějaké zkonkrétnění proběhlo, ale nevím o tom. Samozřejmě, pokud by bylo na místě, aby se tím vláda zabývala, tak se tím zabývat bude. Já osobně jsem přesvědčen, že jde spíše o nedorozumění, které si dokážeme za jednacím stolem vysvětlit. Já jsem přesvědčen hluboce o tom, že v tom programu není nic, co by nebylo běžné jak v zemích EU, tak v zemích kolem nás. Podobný revitalizační program měly v minulých letech země jako Maďarsko, Polsko a Slovinsko. Z těch asi čtyřiceti revitalizačních programů tohoto typu, které dnes existují ve světě a agentur podobného typu, ta naše je nejbližší thajskému, ale to jsou věci, které prostě s EU je možno za jednacím stolem vyjednat.
Jaroslav Bašta, ministr bez portfeje: Ano, mluvil jsem s panem ministrem Vetchým, informoval mě o svém rozhovoru s panem poslancem Vidímem. Nepožádal mě o to, abych stáhl kandidaturu pana Růžka a tuto informaci, kterou uveřejnila ČTK podle jeho sdělení dementoval.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Já bych k tomu jenom dodal jednu věc. Každý solidní sdělovací prostředek, když získává informace, tak by si měl ty informace ověřit nejméně ze dvou nezávislých zdrojů. ČTK tohleto neudělala, zeptala se pouze pana Vidíma. O stanovisko ministra Bašty i ministra Vetchého se nezajímala, nebo v té zprávě řekla, že se jí ho nepodařilo získat. Já bych chtěl poprosit všechny sdělovací prostředky, když jde o nějaké informace, snažte se to ověřit ze dvou nezávislých zdrojů, a to ať se týká vlády nebo jakékoli jiné instituce. Děkuji.
Pavel Dumbrovský, televize Nova: Já bych měl otázku na pana Mertlíka a na pana Baštu. Jak se díváte na situaci v Komerční bance, o které se teď stále jedná, jak jsem slyšel.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já spíš odpovím protiotázkou, není mi jasné, co máte na mysli. Situace v Komerční bance je velmi široký pojem.
Pavel Rychetský, místopřeseda vlády: Představenstvo Komerční banky rozhodlo o svolání valné hromady na začátek června, rozhodlo o tom, že navýší základní jmění, tuším, že asi o 8 miliard. A vláda, protože je jedním, dokonce největším akcionářem, a podle platných právních předpisů má tedy přednostní právo podílet se na takovém navýšení základního jmění, jedná o tom, zda se bude nebo nebude podílet na tomto navýšení. Zda využije svých akcionářských práv.
Jaroslav Bašta, ministr bez portfeje: Nemám, co bych k tomu dodal.
Pavel Dumbrovský, televize Nova: Myslíte si, že situace v Komerční bance je dobrá, že třeba tam nehrozí, že by mohla nepadnout?
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tak tady bych si dovolil velmi autoritativně odpovědět, že nejenže nehrozí nic tomu, že by Komerční banka mohla padnout. To je absurdní informace, pokud jste ji někde slyšel, tak ji s plnou vahou vyvracím a zeptejte se na to lidí z Národní banky, udělají totéž. Za druhé, také neexistuje nic, co by mohlo ohrozit její úspěšnou privatizaci s tím, že samozřejmě ta privatizace je proces, který bude trvat rok a půl a musí se v něm udělat celá řada kroků, přesně podle harmonogramu, který schválila vláda někdy asi před šesti týdny. Jedním z těchto bodů toho harmonogramu byla příprava oné valné hromady, která s datem 8. června bude svolána na základě tohoto tehdejšího vládního usnesení. Čili toto je prostě další bod v tomto procesu. Že má Komerční banka, stejně jako všechny jiné banky u nás, problémy s bonitou části svých aktiv, s platební neschopností některých svých klientů, to je všeobecně známá věc, ale není to skutečnost, která by jakkoli ohrožovala likviditu Komerční banky, ani jakékoli jiné banky v České republice v tuto chvíli.
Jan Lopatka, Agentura Reuters: Já bych se chtěl zeptat jestli vláda jednala o nákupu letadel, a s jakým výsledkem. A potom ještě doplňující otázka, Komerční banka vydala inzerát svolávající valnou hromadu na 31. května. Budou v tom nějaké změny? Děkuji.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda o nákupu letadel nejednala.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já se přiznám, že jsem žil s pocitem, že to je na 8. června. Pokud je to 31. května, tak je to v celku jedno. Prostě má to být v tomto termínu tak, aby v měsíci červnu mohl být podán inzerát do Financial Times a do Hospodářských novin vyhlašujícím oficiálně, že hledáme zájemce o privatizaci Komerční banky, aby učinili svoje předběžné nezávazné nabídky.
Vajsová, Český rozhlas: Pane místopředsedo Rychetský, vy jste tedy mluvil o tom, že vláda jedná o tom, jestli se zúčastní navýšení jmění v Komerční bance. Čili s jakým výsledkem, zúčastní se toho, a pokud ano, tak odkud vezme prostředky?
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Tak ta vstupní informace byla, že tento bod ještě neskončil na jednání vlády, takže výsledek zatím není žádný. Souhlasí proto, aby se účastnila vláda nebo tedy Česká republika jako akcionář, souhlasí, aby se neúčastnila toho navýšení. To je samozřejmě dost závažné a zásadní rozhodnutí, protože akcie spravuje Fond národního majetku, taky ten, z jehož prostředků by se tak muselo dít, je Fond národního majetku.
Alexandr Mitrofanov, Právo: Dobrý den, já mám dvě otázky. Ta první je na pana místopředsedu Špidlu. Dnes zveřejnil pan Miloslav Macek, místopředseda ODS, svůj názor, že východiskem z dnešních hospodářských a společenských problémů by mohla být velká koalice ODS - ČSSD. Prosil bych váš názor. A pak druhá otázka na pana místopředsedu Mertlíka. Jak hodnotíte poměrně dost ostrou kritiku, kterou vyslovil na adresu ministra Grégra poslanec ze sociální demokracie pan Hojdar. Děkuji.
Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Článek pana Miroslava Macka jsem dnes přečetl. Je to pro mě článek docela zajímavý, protože pan Miroslav Macek má celou řadu originálních myšlenek a nápadů. Velmi málo z těchto myšlenek se realizuje, ale přesto to nic neubírá na jejich originalitě a řekl bych tvůrčím pohledu. Tato otázka se v sociální demokracii v současné době neprojednává.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Pan poslanec Hojdar je můj přítel, velmi si jej vážím jako dobrého odborníka v oblasti energetické politiky. Rozhodně mi nepřísluší, abych hodnotil jakkoli jeho polemiku s panem ministrem Grégrem.
Ondřej Benda, The Prague Post: Já bych měl také dvě otázky. Když už tedy padla ta kritika na pana ministra Grégra, jak se tedy stavíte ke kritice, kterou udělal pan předseda odborů Falbr. A druhá otázka na pana Špidlu, to se týká toho vládního programu pro boj s nezaměstnaností. Jestli plánujete další uvolňování nájmu, aby se zvýšila mobilita pracovních sil. Děkuji.
Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Mobilita pracovních sil a to územní mobilita pracovních sil je jedna z oblíbených iluzí. Pokud se sledují poměrně podrobně trh práce a vyrovnávání jeho nerovnováh, tak mobilita pracovních sil v územním slova smyslu je neméně efektivní a nejméně to přispívá k vyrovnávání poptávky na trhu práce. Daleko významnější je například dobrá dojížďka do práce, dobrá veřejná doprava, dobrá dostupnost a tyto věci. To je důležitější. Samozřejmě, že v úvahách o postupné deregulaci jednotlivých komodit a cen se uvažuje i o postupné deregulaci jak energetických nákladů, tak i nájmu. To je všechno ale velmi složitá otázka a v žádném případě není součástí plánu zaměstnanosti a ve své podstatě ani se zaměstnaností nesouvisí.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já jestli mohu doplnit, za touto otázkou je určitá iluze toho, kdo se ptal. Ta iluze spočívá v představě, že u nás je regulované nájemné nějakým jevem, který je zcela rozhodující. Uvědomte si, že podstatná část tohoto národa bydlí v rodinných domcích. Když se podíváte do statistiky, tak zjistíte, že to je velmi vysoké procento domácností. Druhá věc, která s tím úzce souvisí je to, že nové nájemní smlouvy, samozřejmě podle platných zákonů, nejsou regulované. To se týká nejenom bydlení v nově postavených bytech nebo zrekonstruovaných podstatným způsobem, ale i nových nájemních smluv uzavíraných v rámci stávající výstavby, kde jaksi ti noví nájemníci, kteří přicházejí, zpravidla mají neregulovanou smlouvu. Čili ty poměry se postupně mění.
Druhá věc, která je mnohem podstatnější je to, co řekl pan místopředseda Špidla. Podle mého soudu ve smyslu teritoriální, regionální mobility pracovní sily je u nás dnes velký problém s dojížďkou na relativně krátké vzdálenosti. Stále se ještě setkáváme s chováním, kdy zaměstnanci nebo nezaměstnaní říkají, že je pro ně problém dojíždět 20, 25 km. Toto není normální situace. Normální situace je, že dojížďka v okruhu 50, ale možná taky 80 km, či více, je normální věcí. To, co je k tomu třeba změnit, jsou především podmínky dopravní obslužnosti, aby se meziokresní a podobná mobilita zvyšovala na úroveň obvyklou v tržních ekonomikách. Ale ani v jiných tržních ekonomikách, evropských zejména, mobilita v rámci země ve smyslu přestěhovávání, stěhování za prací nehraje velkou roli a v tak malé zemi, jakou je Česká republika, ani velkou roli nikdy hrát nebude.
Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Ještě jedna poznámka. Ta nízká mobilita není dána jakýmisi kulturními vlastnostmi českého národa, protože v roce 1990 byla naše denní mobilita, dojížďka do práce prakticky nejvyšší v Evropě. Čili je to otázka rozpadu systému veřejné dopravy.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tuším, že mně zbývá ještě odpovědět na otázku, co si myslím na prezentovaný názor pana předsedy Falbra vůči panu ministru Grégrovi. Odpovím stejným způsobem, nepřísluší mi toto komentovat.
Petr Bayer, ČTK: Mám otázku na pana místopředsedu Mertlíka, zda-li dneska vláda také projednávala poskytnutí garancí na téměř okamžitý úvěr nejvíce ohroženým podnikům, třeba ČKD. A pokud ano, jak toto jednání dopadlo?
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Vláda tento bod neprojednávala a není ani na schváleném programu vlády, tudíž jej jednoznačně projednávat nebude.
Josef Kopecký, Zemské noviny: Já bych měl otázku na pana místopředsedu Rychetského v souvislosti s aktivitami neonacistů na 1. máje, jestli neuvažujete náhodou o tom, že byste iniciovali změnu některých zákonů tak, aby bylo možno lépe postihovat tyto aktivity.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já musím říci, že nechci dělat žádné ukvapené závěry. Já se nedomnívám, že na základě toho, co se odehrálo 1. května v centru Prahy, je potřeba měnit zákon o právu shromažďovacím a pořádání jaksi pouličních průvodů. Já si myslím, že spíše je třeba udělat velmi objektivní a možná, že i velmi kritickou analýzu postupu orgánu státní správy a policie v této věci. Nemyslím si, že by změna právního řádu v této zemi mohla přinést řešení.
Vláda považuje za krajně alarmující skutečnost, že došlo k průvodu neofašistických představitelů nebo příslušníků takového hnutí, že policie vůbec nezakročila, ale dokud nebudu mít dostatečnou zprávu od pana ministra vnitra, analýzu, tak nechceme činit ukvapené závěry, protože zatím předběžně jsme, ale říkám při neformálních jednáních, nebylo to ještě předmětem jednání vlády, od pana ministra vnitra slyšeli, že to, že policie nevbíhala do toho průvodu a nevytahovala jednotlivce, kteří třeba se dopouštěli trestného činu podpory nebo propagace hnutí potlačující lidská práva, neznamená, že tito lidé nebudou obviněni a nebudou stíháni. Je možné, že policie usoudila naopak, že na tom místě nebylo vhodné ještě více vyvolávat možnost střetů, ale předpokládám, že dokumentovala takové trestné činy a že je stíhat bude.
Martin Jašminský, Hospodářské noviny: Já mám dotaz na pana Mertlíka. Pan Rychetský řekl, že souhlasí pro i proti účasti státu na navýšení základního jmění v Komerční bance. Můžete tedy říci, jaké to navýšení Komerční banka potřebuje vzhledem k očekávanému vývoji hospodaření v letošním roce. Můžete říci tedy, jaké jsou jiné alternativy posílení kapitálu Komerční banky pokud by se stát nezúčastnil?
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Jednak se mohou účastnit jiné instituce, ale já bych chtěl říci, že v procesu přípravy Komerční banky na privatizaci, a v tom schváleném materiálu vlády to tak je, hovoří se o opatřením zhruba třech typů. Jedna jsou opatření interní, která dělá Komerční banka, druhým bodem je to, o čem jste hovořil, vyvedením části aktiv. A třetím je navýšení základního jmění. Já osobně se domnívám, a to je můj osobní názor, že nezbytné je, a ono to tak proběhne, kombinovat určitým způsobem všechny tři tyto body. A to, o čem vláda jedná , je jakým způsobem se momentálně podílet na jednom z těchto bodů a průběh těch ostatních je spoluurčujícím determinantem pro to rozhodování vlády. Čili to rozhodování je technické, vláda nerozhoduje o tom, zda napomoci privatizaci Komerční banky, o tom jednoznačně a jednomyslně tehdy rozhodla někdy v únoru nebo v březnu, nyní hovoří o technickém materiálu, jak v tomto způsobu postupovat. Chtěl bych ale jinak říci na okraj té diskuse, ona začala asi necelou půl hodinu před touto tiskovou konferencí a ten bod byl přerušen poměrně brzy, je na začátku, nemá smysl cokoli předjímat.
Neviditelný pes: Já jsem se chtěl zeptat, vy nějak neplánujete vrátit peníze od podnikatele, přes kterého byly vytunelovány nebo přes jěhož firmy byly vytunelovány CS fondy. Chtěl jsem se zeptat s tím, že nemáte vlastně v pokladně tady ty peníze, jestli by nebyl pro sociální demokracii lepší finanční krach než morální krach. Asi pan Rychetský by k tomu mohl nejspíš se vyjádřit.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Tak já vám mohu sdělit, že se tím vláda nezabývala a nepovažuje ani za možné se tím zabývat, to není v působnosti vlády.
Pavel Šnajdr, Hospodářské noviny: Do Vyškova přijely jednotky NATO. Objevily se spekulace, že přítomnost těchto jednotek svým způsobem souvisí se situací v Kosovu. Mohla by se k tomu vláda nějakým způsobem vyjádřit a v jaké fázi jsou dejme tomu úvahy o přesunu vojsk NATO přes naše území?
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Jak víte, vláda schválila, parlament jaksi to potvrdil, souhlas s tranzitem vojenských jednotek Severoatlantické aliance přes území ČR a s přelety. Žádný souhlas s pobytem vystaven nebyl, navíc z vaší otázky ani vůbec nevyplývá jestli máte na mysli jednotku České armády vyčleněnou pod velením NATO nebo jestli máte na mysli nějakou jinou jednotku.
Jaroslav Bašta, ministr bez portfeje: Já jsem jenom chtěl doplnit, že jde o cvičení, které je naplánovano už dlouhodobě a je schváleno. Já bych byl nerad, kdyby novináři opakovali chybu předsedy klubu KSČM Filipa, který, když viděl britské vojáky s historickými zbraněmi, tak se domníval, že přes naše území se přesouvá jednotka do Kosova. Bylo to natáčení filmu, v tomto případě jde pouze o cvičení.
Jan Němec, Česká televize: Já bych se chtěl ještě zeptat ohledně Mostecké uhelné. Probíhá nějaké jednání jednotlivých členů vlády nebo vlády s dalšími vlastníky mostecké uhelny a navrhuje vláda nějaká konkrétní řešení? Děkuji.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Vláda s Mosteckou uhelnou nejedná. Zda jednotliví ministři mají kontakty s vlastníky Mostecké uhelné, to nemohu potvrdit ani vyvrátit, prostě o tom nic nevím. Za sebe mohu říci, že jsem s pány z firmy APIAN Group jednal nejednou, naposledy to bylo někdy v loňském kalendářním roce v listopadu, v prosinci, od té doby nikoliv. Ale i kdyby tomu tak bylo, je to naprosto normální vztah dvou významných spoluvlastníků, v jednom případě je to tedy tato firma, v druhém Fond národního majetku. Beze sporu i Fond národního majetku taková jednání paralelně vede, tak jako je vede se všemi významnými partnery, s kterými je v některých podnicích.
Martin Jašminský, Hospodářské noviny: Ještě jeden dotaz na pana Mertlíka. Vy jste řekl, že tedy vláda se nezabývala, ani nebyl záměr se zabývat těmi předrevitalizačními opatřeními pana Grégra. Mě by zajímalo, jestli vy připravujete nějaká opatření, která by šla nad rámec nebo mimo rámec přijatého revitalizačního programu, jejichž cílem by bylo řešit zhoršující se situaci některých významných podniků v české ekonomice.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: V této chvíli já nic podobného nepřipravuji, chtěl bych ale říci, že pokud by skutečně existoval nějaký krizový vývoj v nějakém konkrétním podniku, tak je to legitimní téma pro každou vládu každé země. Fakt, že jsme schválili revitalizační program ještě neznamená, že se vláda nemůže rozhodnout speciálně se zabývat nějakým konkrétním případem, zatím se to neděje.
Petr Bayer, ČTK: Chtěl bych se zeptat ještě pana místopředsedy Mertlíka, jestli v ČKD krizový vývoj je nebo není.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já osobně jej za krizový považuji, pokud lidé delší dobu nedostávají mzdu, tak to beze sporu krizový vývoj je. Ten krizový vývoj se týká i některých jiných aspektů . K jednání dochází každou chvíli. Já sám jsem jednal s řadou lidí z ČKD, jak s panem Binkem a s dalšími odboráři opakovaně, tak také se zástupci vlastníka, s řadou manažerů různých firem v rámci ČKD. To je podle mého velmi důležitá a standardní praxe, ale k jiné fázi nedošlo.
Libor Rouček, mluvčí vlády: To je pro tuto chvíli všechno. Děkuji a nashledanou.
