Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 6. ledna 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne a zároveň také hezký a šťastný nový rok. Jak víte, vláda se dnes sešla na svém letošním prvním zasedání. Na programu má celkem 26 bodů, doposud jich projednala devatenáct. Nyní bych požádal pana premiéra, aby učinil krátké shrnutí dnešního jednání.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, dříve než to učiním a předám slovo svým kolegům, chtěl bych se rovněž připojit k přání šťastného nového roku. Chtěl bych všem profesionálním novinářům popřát, aby se jim práce dařila. Těm neprofesionálním novinářům bych potom chtěl popřát, aby si našli jiné povolání a živili se poctivou prací. Protože si uvědomuji, že je velmi obtížné odlišit profesionála od neprofesionála, zůstanu u jednoduché definice: Profesionál dokáže odlišit zprávu od komentáře, zprávy si nevymýšlí, ale naopak si jejich pravdivost ověřuje.

A protože mám rád Saturnina, doufám, že si snad všichni vzpomenete na jeho závěrečnou část - uvádění pohádkových příběhů na pravou míru. Proto bych chtěl sdělit televizi Nova, která 2. ledna jako první zprávu hlavní zpravodajské relace uvedla, že se od ledna zdražuje nájemné, že se od ledna nájemné nezdražuje. Chtěl bych sdělit Lidovým novinám, které včera uvedly, že vláda ustupuje od slibu registračních pokladen a majetkových přiznání, že tyto sliby zůstávají v platnosti. Chtěl bych zde sdělit deníku Právo, který před několika dny uvedl na titulní stránce, že jsem jednal s Václavem Klausem o jeho prezidentské kandidatuře, že jsem s Václavem Klausem v životě ani slovem o prezidentské kandidatuře nejednal. A konečně bych skončil maličkostí. Chci sdělit těm, kdo psali, že vláda koupila 19 Octavií, že mají v zásadě pravdu, s tím drobným rozdílem, že vláda koupila dvě Octavie a hodlá svá auta postupně vyměňovat - tak, jak budou odcházet staré zahraniční vozy - za nové vozy domácí. Tolik k uvedení několika pohádkových příběhů na pravou míru.

A protože se sluší dát každému, tedy i novinářům, zejména těm profesionálním, k novému roku malý dárek, obnovili jsme pressfoyer. Nikoli však, jak tomu bylo dříve, to znamená v jednu hodinu, ale v době kdy je již projednána většina našich bodů a kdy tedy můžete dostat i od těch členů vlády, kteří se neúčastní naší tiskové konference, úplnější informaci. Mimochodem, požádal jsem všechny své kolegy, aby novinářům zdůrazňovali, že jsou geniálnější, než ostatní členové vlády, když to učiní všichni, tak se tato tvrzení vzájemně vyruší.

Nyní k programu schůze vlády. Dnes byl sice přijat pouze jeden poměrně významný zákon - návrh zákona o sčítání lidu, domu a bytu - ale chtěl bych konstatovat, že legislativní rada má předloženo od jednotlivých členů vlády 27 konkrétních zákonů a protože naše legislativní rada je perfekcionistická, tak tím lze vysvětlit jejich určité zpoždění. Nicméně tyto zákony již reálně existují, a to prozatím v tomto počtu. O některých koncepčních materiálech bude mluvit pan ministr Zeman, o návrhu systému podpory rozvoje průmyslových zón, jakož i o přijatých investičních pobídkách pan ministr Grégr a pan ministr Svoboda vás seznámí se zprávou Mezinárodního měnového fondu, který se, alespoň z hlediska domácích ekonomických analytiků, dopouští té nepředloženosti, že chválí návrh vlády v oblasti státního rozpočtu. Já bych snad už jenom upozornil, že jsme se dnes také poměrně podrobně za přítomnosti prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu pana Voleníka zabývali i kontrolními zprávami a nálezy tohoto úřadu, protože je na rozdíl od minulých vlád bereme vážně. Zvláštní pozornost jsme potom věnovali kontrole, která se týká České pojišťovny a takzvaného povinného ručení. Chtěl bych vám sdělit informaci, kterou možná neznáte. Česká pojišťovna přicházela ročně minimálně o jednu miliardu korun na nevybraném pojištění a nález NKÚ konstatuje, že právě tyto ztráty vedly často k neoprávněnému zdražování povinného ručení nebo povinného pojištění. Kromě toho, jak víte, Česká pojišťovna dostala obtížně vysvětlitelnou státní garanci ve výši 4,7 miliardy korun, kdy čirou náhodou bývalý ministr financí Ivan Kočárník se poté stal šéfem představenstva České pojišťovny.

Vláda proto přijala usnesení, kterým pověřila příslušné členy vlády dalším zpracováním předložených závěrů tak, aby se zjistilo, zda v této oblasti neexistuje podezření z trestného činu. Nebudu vás zdržovat detaily, jako je oživení vrchu Vítkova, o němž se diskutuje od roku 1991 a podobnými, jistě důležitými záležitostmi. Na závěr mě dovolte, abych vám sdělil, že vláda skutečně odvolala pana doktora Víta Veselého z funkce nejvyššího státního zástupce a jmenovala do této funkce paní magistru Marii Benešovou. Když jsem asi před 3 nebo 4 měsíci s panem Vítem Veselým hovořil, tázal jsem se ho, co může dělat v boji proti skinheadům a Vít Veselý mě velmi složitě a velmi dlouze vysvětloval, že proti nim nemůže dělat nic. Stejně tak i akci Čisté ruce do určité míry brzdila laxnost některých státních zástupců. Jsem přesvědčen, že paní magistra Benešová vnese do státního zastupitelství tempo a dynamiku, kterou nová vláda potřebuje. To je úvodem vše, děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Nyní předávám slovo panu ministru Zemanovi.

Eduard Zeman, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dámy a pánové, když jsem nastupoval do svého ministerského úřadu, zdůrazňoval jsem, že bych chtěl, aby toto ministerstvo bylo poprvé po letech hodno celého svého názvu. Aby nebylo jenom ministerstvem školství, ale také mládeže a tělovýchovy. Proto dva materiály, které byly dnes vládou schváleny, jsou Koncepce státní politiky ve vztahu k mladé generaci v České republice do roku 2002 a Koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu. První koncepce je první střednědobý materiál, který je předkládán s horizontem celého volebního období, členěný na dvě části tak, že v roce 2000 bude uzavřena první část a za další dva roky druhá část. Je to materiál konstruovaný průřezově, to znamená, že všechny dotčené resorty vytvořily společnou komisi a naformulovaly úkoly, které se týkají prakticky všech ministerstev a podílí se tedy na jeho naplnění. Je to něco, co jsme byli dlužni základním dokumentům, které tato republika přijala, ať už je to úmluva o právech dítěte, ať už je to charta dítěte a tak dál a koneckonců naposledy letos v létě Lisabonské konferenci ministrů mládeže. Toto je materiál, který se k těmto věcem vyjadřuje a který tyto úkoly formuluje. Bude potom v různých částech začleněn do celkové školské koncepce předkládané v průběhu tohoto pololetí. Druhý materiál Koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu je o něco sevřenější, není zdaleka tak průřezový a netýká se tolika resortů. Zato má konkrétnější výstupy, bude na něj navazovat Národní program sportu pro všechny, bude na něj navazovat návrh zásad komplexního zabezpečení státní sportovní reprezentace, /nesrozumitelné/ výchovy sportovních talentů a konečně připravený zákon o ochraně a podpoře sportu, kterým bychom se konečně měli v podstatě vyrovnat /nesrozumitelné/. Tolik k těmto dvěma materiálům.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a já nyní požádám pana ministra Grégra, aby představil své tři materiály, které mají vést k oživení průmyslu a národního hospodářství.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Vážené dámy a vážení pánové, dovolte, abych vás seznámil se třemi návrhy ministerstva průmyslu a obchodu, které byly dnes odsouhlaseny vládou. První byl návrh systému podpory rozvoje průmyslových zón. Je to vlastně jeden z materiálů, který bude postupně vytvářet provázaný systém průmyslové politiky a který v souvislosti s vládou přijatým materiálem o prohloubení a zdokonalování investičních pobídek po přijetí revitalizace českého průmyslu bude vlastně vytvářet nové podmínky pro lepší fungování českého průmyslu a tím samozřejmě i národního hospodářství. Čili tento materiál o systému podpory rozvoje průmyslových zón, pokud to shrnu do jedné věty, má vlastně význam a taky je to systém , který spojuje prvky průmyslové politiky s politikou zaměstnanosti a politikou regionální. Proto se také na zpracování tohoto materiálu společně s ministerstvem průmyslu a obchodu podílelo i ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo práce a sociálních věcí. Tyto resorty také budou jednotlivá opatření, v rámci svých kompetencí, realizovat a uvádět do života. Nově koncipovaná systémová opatření navrhují kromě vytvoření samostatné položky státního rozpočtu v oblasti investiční přípravy území pro konkrétního investora i postupné navýšení o prostředky, kterými by stát přispíval na přípravu strategických průmyslových zón již v předstihu.

To znamená, že by se tím i lépe ovlivňovaly lokality, na kterých má stát pro rozvoj průmyslu zájem. To je jeden významný materiál. Chtěl bych upozornit na to, že tento materiál byl konzultován s příslušnými orgány Evropského společenství a plně odpovídá systémovému duchu, který je uplatňován právě v Evropském společenství. Další materiál, který dnes vláda přijala, patří do rámce přijatého materiálu vlády číslo 844/98 o prohloubení a zdokonalení investičních pobídek. Proto dnes vláda přijala návrh investičních pobídek pro firmu Pegas a.s. Je to významné zejména tím, že se jedná o českou společnost, je to první česká společnost, která si sáhla na příslušnou laťku a je to společnost, která se zabývá výrobou netkaných textilií s polypropylenu s užitím zejména ve zdravotnictví, zemědělství, při výrobě nábytku, ale i ve stavebnictví. Z celkové dosavadní produkce je určeno 90 % pro vývoz a to například takovým odběratelům, jako je Procter&Gamble a Kimberly Clark. Takže částka, kterou reprezentuje investice této firmy činí dohromady 25 milionů amerických dolarů a z toho 20 milionů amerických dolarů je směrováno do technologie. Asi vás bude zajímat, že je to projekt, který je umístěn do oblasti Znojma. Tato oblast je klasifikována jako průmyslově slabá oblast s nízkými pracovními příležitostmi. Druhá investiční pobídka, která byla dnes vládou přijata je pro firmu Hella Autotechnik s.r.o. Společnost Hella je významný český výrobce osvětlovací techniky pro automobilový průmysl a je to společnost, která byla založena německou společností Hella KG. Po vybudování závodu v Mohelnici v roce 1993 se postupně stala rozhodujícím dodavatelem skupinových svítilen pro oba typy osobních vozů Škoda a své výrobky dodává i dalším renomovaným evropským automobilkám jako je Mercedes-Benz, DAF, Renault a dalším. Hodnota nové investice by měla dosáhnout zhruba 36 milionů amerických dolarů a přes 60 % celkové hodnoty by mělo být investováno do technologie a strojního vybavení. Právě tak jako v případě prvním, tak i zde je to v oblasti, která zrovna nevyniká dostatkem pracovních příležitostí. Tato investice vytvoří na počátku asi 110 pracovních míst, ale firma slibuje i další významné investice v tomto severomoravském regionu a rozšíří zde svou působnost o další pracovní příležitosti. To je stručná informace o těchto třech materiálech, které dnes vláda přijala.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A nyní pan ministr Svoboda o závěrečné zprávě mise Mezinárodního měnového fondu.

Ivo Svoboda, ministr financí: Já bych chtěl jenom stručně informovat o nejvýznamějších závěrech ze zprávy mise Mezinárodního měnového fondu, která v naší republice pracovala v listopadu roku 1998. Úvodem chci konstatovat, že po projednání ve vládě byl celý text zprávy uvolněn pro média a je tímto okamžikem běžně k dispozici. Z té zprávy bych chtěl vyjmout nejdůležitější dva nebo tři prvky ve vztahu k současné ekonomické situaci a k tomu, co můžeme předpokládat v tomto roce v ekonomice a ve fiskální oblasti. Především v analytické části zprávy se hodnotí současná ekonomická situace, to znamená mix poklesu hrubého domácího produktu, růst nezaměstnanosti a na straně druhé nízká inflace a výrazné snížení schodku běžného účtu platební bilance. Mise oceňuje uvolnění měnové i fiskální politiky s tím, že hlavním cílem vlády je zotavení ekonomiky tažené investicemi a vývozem, při současném zachování rovnováhy vůči zahraničí a udržení výsledků úspěšného snižování inflace. Klíčem úspěchu vládní strategie v tomto roce je mírný růst mezd, potřeba stabilizovat a upevnit nesporné úspěchy v dezinflačním vývoji a tím zároveň otevřít významný prostor k dalšímu uvolnění měnové politiky. Víte, že Česká národní banka podnikla řadu opatření v oblasti uvolnění nebo zpřístupnění většího objemu likvidity pro ekonomiku, velmi výrazně vyčerpala potenciál snižování úrokových sazeb a má k dispozici další nástroj, to znamená uvolňování politiky měnové, který zatím nebyl použit. Podaří-li se v tomto roce zachovat mírný nebo zdrženlivý vývoj mezd, je zde vytvořen prostor pro volnější měnovou politiku, která by mohla být dalším z impulsů k hospodářskému uvolnění. Dalším důvodem pro zdrženlivý vývoj mezd je potřeba posílení vnější konkurenceschopnosti ekonomiky, která je nezbytná pro podporu vývozem taženého ekonomického růstu. To určité uvolnění by mohlo vést a pravděpodobně i povede k určitému oslabení koruny, která je po opakovaném posilování. Musím se přiznat, že po patrně neočekávaném posílení koruny po vzniku bloku euroměny je to velmi žádoucí pro zvýraznění pozice našich exportérů nejenom na tradičních trzích, ale i na nových trzích.

V oblasti fiskální politiky je vzhledem k nízké ekonomické aktivitě fiskální stimul roku 1999 zcela přiměřený. Ten fiskální stimul - zkráceně tedy deficitní financování určitého objemu veřejných výdajů. Mise velmi vítá reorientaci výdajů na kapitálové výdaje, které byly v předchozích dvou letech 1997 a 1998 podstatně omezeny, protože i zde lze hledat kořeny budoucího růstu. Očekává se v příštích letech ovšem další tlak na výdaje na sociální zabezpečení a na postupné vypořádání velkých závazků, které se mohou realizovat včetně i pravděpodobných předpokladů spojených s restrukturalizací bank, předcházející jejich privatizaci. Podle názorů mise by nejvyšší prioritu měla mít rychlá privatizace, především pak privatizace tří zbývajících státem kontrolovaných bank a velmi důležité bude dospět k rychlému rozhodnutí o strategii použité právě pro restrukturalizaci této zbývající části bankovního sektoru. Otálení s konsolidací bank, otálení s jejich privatizací by mohlo prodloužit dobu, po kterou bude omezováno poskytování úvěrů i z toho plynoucími negativními dopady na možný zvrat od poklesů k hospodářskému růstu. Jsou náznaky toho, že v podnikové sféře dochází k restrukturalizaci a ke zlepšování řízení podniků. Zkušenosti z průmyslových podniků ukazují, že restrukturalizace je těsně spojena se zahraničními vlastníky a s podniky se zahraniční účastí, nicméně téměř třetina velkých podniků je ztrátová a stát si dále zachovává významné podíly i v těchto podnicích. Mise zdůrazňuje opakovaně, že určité restrukturalizační procesy v těchto velkých podnicích jsou nezbytné pro zlepšení vlastnického řízení a pro další podporu a urychlení restrukturalizačních procesů. To jsou v kostce, podle našeho názoru, nejdůležitější podněty a impulsy, které z této pětistránkové zprávy vyplývají.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Na závěr dodávám, že návrh zákona o sčítání lidu domů a bytů se týká vlastně právního, organizačního a finančního zajištění sčítání, ke kterému u nás dojde stejně jako v jiných západoevropských zemích v roce 2001, u nás konkrétně 28. února 2001. A pro úplnost ještě dodávám, že byla schválena i roční účetní uzávěrka Fondu národního majetku ČR za rok 1997. Jinak návrh koncepce vízové politiky a návrh na vypovězení dohody mezi vládou tehdejšího Československa a Moldávie byly přesunuty na příští týden. Tolik tedy na úvod a nyní máte slovo vy.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Jednali jste také o kauze Telecom, a pokud ano, o čem a co z toho vyplynulo? Upřesnění k panu ministru Grégrovi, k těm dvěma investičním pobídkám: za prvé jsem se chtěl zeptat proč projednává vláda konkrétní investiční pobídky, když je stanoven obecný rámec, zdali je to tedy pravidlo a bude to tak i nadále a za druhé čeho se ty investiční pobídky týkají, jaké je to zvýhodnění těch investorů?

Miloš Zeman, předseda vlády: Vláda se problematikou privatizace Telecomu zabývala na jednom ze svých neveřejných zasedání již v prosinci minulého roku. Uložila Vládnímu výboru pro ochranu ekonomických zájmů, aby prověřil okolnosti této privatizace tak, aby celkové informace byly k dispozici nejpozději do června tohoto roku, kdy, jak víte, se bude konat řádná valná hromada Telecomu. Z toho samozřejmě nevyplývá, že by to měla být jediná iniciativa. Vítáme deklarovanou aktivitu nizozemské vlády, i když k nám žádná oficiální žádost dosud nedorazila, vítáme rovněž aktivitu sociálně demokratického poslaneckého klubu, kterému, pokud vím, vyslovily podporu i další politické strany na vytvoření vyšetřovací komise v této záležitosti.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: K dotazu na mě: Investiční pobídky mají transparentní a plošný charakter, ale vláda je bude schvalovat vždy, protože samozřejmě musí posoudit a schválit všechny aspekty výhod pro české národní hospodářství. Zopakoval bych, že pobídky mají vlastně naprosto stejné poskytnuté výhody, to znamená velice zkráceně řečeno poskytnuté daňové prázdniny na dobu pět let, výjimečně na dobu deseti let v případě, že projekt je vysoce schopný a nadějný, dále je to nevratná půjčka na nově zřízená pracovní místa, nevratná půjčka na rekvalifikaci - obě dvě jsou nevratné v případě, že jsou splněny stanovené podmínky, stanovená kritéria - a poslední je potom bezcelní dovoz technologií splňující nároky na high-tech.

Simona Holecová, Mladá fronta Dnes: Já jsem se chtěla zeptat pana ministra školství na tu koncepci, jestli by nám mohl říct, jaké jsou tam konkrétní body, jestli má nějakou představu jak to bude finančně náročné a jestli je ve školském rozpočtu na to vyčleněna nějaká částka?

Eduard Zeman, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Pokud jde o obě koncepce, jsou to dvě koncepce rozdílné. Znova opakuji, ta koncepce politiky ve vztahu k mladé generaci je velmi průřezová a týká se většiny ministerstev čili vychází se z toho, co v rozpočtu jak ministerstva školství, tak dalších ministerstev v tomto případě je. Uvedu jenom takové příklady, třeba z hlediska ministerstva pro místní rozvoj. Jsou tam startovní byty pro mladá manželství, je tam otázka dopravy - žákovských jízdenek a podobných záležitostí. Je tam i otázka vojenské šikany a podobné věci, preventivní prohlídky lékařské, to, co se v podstatě na školách poztrácelo a co dnes nefunguje, například evidence školních úrazů...

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: Já bych měl tři otázky. První by byla na pana ministra Svobodu a další dvě asi na pana premiéra. Pane ministře, když jste hovořil o impulsech vyplývajících z té zprávy, předpokládáme, že to budete rozpracovávat, případně schválíte, budete navrhovat nějaké legislativní změny a kdy asi tak zhruba budeme vědět, kdy to všechno bude zpracováno. Potom mám dvě otázky na pana premiéra, jestli by mi mohl říci, kdo bude novým negociátorem, novým členem té vyjednávající skupiny s Evropskou unií, a jaký máte návrh změn složení delegace pro jednání o dohodě o přístupu ČR k Evropské unii. Potom je zde ještě jeden bod, který by mě zajímal: vaše cíle v době letošního předsednictví Středoevropské iniciativy, jestli jste to projednali. Protože vy jste hovořil pouze o tom, že tomu chcete dát konkrétní náplň, ale mě by zajímalo, jestli je to už nějak rozpracováno?

Ivo Svoboda, ministr financí: Zdá se to být paradoxní, ale pro bezprostřední kroky není třeba žádné specifické legislativy, tedy s jedinou výjimkou: znamená to konečně dlouho očekávané schválení zmiňovaného návrhu zákona o státním rozpočtu. Já jsem o něm hovořil v přítomném čase, ale bude schválen až za několik dní, takže toto je ta jediná nezbytná, neprodlená legislativní úprava. To ostatní je otázka měnové strategie nebo měnové politiky, je to otázka spolupráce České národní banky a vlády a asi se shodneme na tom, že ta spolupráce je výrazně lepší než bývala a že má výrazné pozitivní výsledky. Pokud se týče mzdového vývoje, to je samozřejmě otázka především kolektivního vyjednávání čili především otázka zaměstnavatelů a odborů. Zde vláda naštěstí žádné právo přímé ingerence nemá, jenom jasně vyjádřenou vůli jakési podpory mzdové zdrženlivosti. Pokud se týká legislativy další, co se týče privatizace, tam lze stavět na legislativě stávající, pokud by se pak týkalo oněch naposledy, ale nicméně nikoliv nejméně důležitých restrukturalizačních procesů, tam je jisté, že bude potřeba určitých legislativních změn, aby tyto strukturální procesy byly podpořeny, probíhaly v transparentním okolí a nepřetěžovaly nadměrně veřejné zdroje. Nicméně některé z těch procesů už jsou startovány, jako třeba ony dvě zmíněné investiční pobídky.

Miloš Zeman, předseda vlády: Pokud jde o vaše dvě otázky, chtěl bych konstatovat, že hlavní negociátor s jednání s Evropskou unií se nemění, zůstává jím náměstek ministra zahraničí pan Pavel Telička, mění se však složení naší delegace, a to asi ve třech nebo čtyřech případech, tam, kde členy delegace byli ti náměstci bývalých ministrů, kteří už náměstky nejsou. Ten čtvrtý případ je pak dán tím, že do delegace přibyl ještě náměstek místopředsedy pro hospodářskou politiku pan Jan Mládek. To jmenovité usnesení vlády bude na internetu, takže ta jména náměstků, pokud vás zajímají, budou samozřejmě k dispozici. Co se týče programu předsednictví ČR ve Středoevropské iniciativě byl již zpracován, bude na našem tiskovém odboru k dispozici a rádi vám ho namnoží, je to součást materiálu o našem jednání na minulém summitu Středoevropské iniciativy v chorvatském Záhřebu. Kdybych to měl vyjádřit stručně, i když program našeho předsednictví má dvě stránky, tak jde o to zbavit se jistých formalismů, chcete-li to nazvat tvrdě, tedy politické turistiky, která se v rámci těchto jednání někdy objevovala, a převést to na rovinu velmi pragmatických jednání ve fungujících pracovních skupinách zabývajících se nejenom ekonomickou spoluprací, ale i dalšími oblastmi včetně turistiky, ale i nelegální migrace, společného boje proti kriminalitě. Představy našeho předsednictví jsou zpracovány na dvou stránkách a jsou vám k dispozici.

Iva Řezáčová, TV Nova: Chtěla bych se zeptat nejprve pana ministra Grégra, jakým způsobem byli prověřování členové nového představenstva ČEZ, z tisku mám informace, že ty prověrky probíhaly na poslední chvíli, takže otázka zní, jestli tento postup je standardní. Dále bych se chtěla zeptat pana premiéra, za jakých podmínek, pokud tedy existují, by sociální demokracie vypověděla opoziční smlouvu a šla s KDU-ČSL do koalice. Poslední otázka je na pana ministra Svobodu: Bude zrušení letky ministerstva vnitra skutečně ekonomicky výhodné? Mohl byste mi k tomu poskytnout nějaké konkrétní údaje? Já mám takové, že by se údajně na odstupném tento krok mohl prodražit.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Za prvé bych chtěl říct, že včera zaznělo v televizních zprávách sdělení poslance Langera, že jsme neprověřovali bezpečnostně nové vedení, nové představenstvo a novou dozorčí radu ČEZu. Chci jenom suše konstatovat, že pan poslanec Langer, jako v mnohém jiném, nemluvil pravdu. Všichni noví členové představenstva i dozorčí rady v ČEZu byli podrobeni příslušné prověřovací proceduře, byli prověřování v dostatečném předstihu, vzhledem k tomu, že k jedné osobě představenstvu byly vzneseny určité písemné připomínky z řad obyvatelstva i jednoho pracovníka z ČEZu, byly tyto věci ještě následně doprověřeny, ukázaly se jako zcela liché, spíše jako pomluvy, a proto vlastně tato poslední doprověřování na základě, řekl bych, lichých osočení, skončily v pondělí pozdě večer. Vzhledem k tomu, že požadavek, aby tato věc byla naprosto transparentní, bylo sděleno panem ministrem Baštou, tím pádem se zpozdilo o padesát sedm minut zahájení valné hromady, ale všechny náležitosti byly naprosto jednoznačně splněny a dostálo se všem požadavkům, které vycházejí z příslušného usnesení vlády.

Miloš Zeman, předseda vlády: Než odpovím na vaši otázku, chtěl bych doplnit pana ministra Grégra. Byl bych k panu Ivanu Langerovi o něco laskavější, než on. Ivan Langer je mladý člověk, a jak známo, mladí lidé se vyvíjejí a vyvíjejí se tedy i jejich názory. Já jsem velmi potěšen, že tentýž politik, který tak ostře kritizoval usnesení vlády o prověrkách vedoucích představitelů strategických podniků, nám dnes tyto prověrky sám doporučuje. Rádi jsme mu vyhověli a skutečně to pokládám za pozitivní změnu jeho názoru.

A nyní k vaši otázce, kdy by ČSSD vypověděla opoziční smlouvu. Tak jako ODS i ČSSD by vypověděla opoziční smlouvu v tom případě, kdyby nebyla plněna ustanovení, která opoziční smlouva obsahuje, neboť jak víte, právě to je v této smlouvě o politické dlouhodobé stabilitě zakotveno jako výpovědní důvod. Předesílám, že před tímto vypovězením tatáž smlouva předpokládá i tak zvané smírčí nebo chcete-li dohadovací řízení. Co se týče vaši druhé otázky, je pochopitelné, že pokud by k této situaci došlo, pak by zajisté obě nejsilnější české politické strany zahájily jednání se zbývajícími parlamentními stranami, ale je to hypotetická a spekulativní otázka.

Ivo Svoboda, ministr financí: Pokud se týče vládní letky, samozřejmě to zrušení letky ministerstva vnitra je spojeno s tím, že pracovníkům, čímž nemyslím pouze piloty a létající personál, bylo nabídnuto odpovídající zařazení u nově vzniklé letky v gesci ministerstva obrany. Ti, kteří ty nabídky nevyužijí, samozřejmě mají nárok na odstupné, ti, kteří ji využijí mohou okamžitě přejít čili tam nevznikají žádné ztráty. Na druhé straně je pravda, že materiální a provozní náklady na provoz dvou letek velmi vysoce překračují personální náklady nebo jsou mnohem výraznější, než personální náklady, ale lze předpokládat, že spojením těchto dvou leteckých parků nebo skupin letadel dojde během času k mnohem výraznějším úsporám a ty možné vícenáklady na odstupné, které opravdu nejsou rozhodující, budou více než kompenzovány větší efektivitou provozu jediné letky.

Stáňa Raupachová, televize Prima: Já jsem se chtěla zeptat pana ministra Svobody na Českou pojišťovnu. Pan premiér tady říkal, že ročně se tam přichází asi o jednu miliardu korun, tak jsem se chtěla zeptat, kolik let zpátky se to prověřovalo a pak na ta opatření, která vláda přijala. A druhá otázka by byla na pana ministra Grégra. Chtěla jsem se zeptat na ČEZ, někteří právníci totiž tvrdí, že ti lidi, kteří jsou v představenstvu z různých energetických firem nebo zástupci Škodovky, že to je v rozporu se zákonem, že se angažují ve svých energetických firmách a zároveň jsou v představenstu ČEZ, jestli byste se k tomu mohl vyjádřit?

Ivo Svoboda, ministr financí: Pokud se týče prověrky České pojišťovny, já bych jenom uvedl napřed úvodem faktický stav. My jsme patrně poslední civilizovaná země, která provozuje ten takzvaný model zákonného ručení, kdy se platí jakousi složenkou z titulu jakéhosi zákonného tlaku, platí se soukromému subjektu, jímž Česká pojišťovna bezesporu je, a tento soukromý subjekt vykonává vlastně jakýsi veřejnoprávní servis pro ty, kteří utrpí škodu v souvislosti s provozem motorového vozidla jiného vlastníka, což je model naprosto absurdní a spojen s obrovským plýtváním. Česká pojišťovna ani nebyla oprávněna a ani neprováděla kontrolu zaslaných plateb, takže řada vozidel mohla být provozována a jistě byla bez uhrazení toho takzvaného zákonného ručení, na straně druhé, protože se jednalo o veřejnoprávní záležitost, Česká pojišťovna netvořila rezervní fond z tohoto pojištění, začala ho tvořit až zhruba před jedním rokem a v podstatě ho tvoří jako jistou předpřípravu na transformaci tohoto absurdního systému do formy povinného smluvního pojištění ze zákonné odpovědnosti z provozu motorových vozidel tak, jak je to obvyklé u naprosto všech okolních zemí, s vyjímkou Slovenska, u všech okolních a více vzdálených zemí. To, co bylo dnes prezentováno na vládě, byl analytický materiál, který bude doplněn syntézou a samozřejmě i posouzením, protože se jednalo o vleklé nedostatky, vleklé nenaplňování tohoto principu a úvahu, zdali zde nelze spatřovat jiné důsledky, než řekněme pouhou nedbalost nebo jakousi laxnost, pokud spojíte jakousi laxnost v České pojišťovně směrem k ministerstvu financí a zpět s tím, že shodou okolností za inkriminovanou dobu přešel pan ministr financí Ivan Kočárník do funkce generálního ředitele České pojišťovny, tak je to v tomto okamžiku vaše soukromá spekulace, která se shodou okolností plně ztotožňuje, je zatím soukromou spekulací.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já bych chtěl říct, že v žádném případě se nejedná ani v jednom případě o střet zájmu nebo něco, co by narušovalo zákon. Všichni noví členové představenstva správních orgánů společnosti a dozorčí rady, pokud někde byli účastni v některých firmách, i tam, kde třeba už dávno tyto firmy nevyvíjely třeba po dobu dvou let činnost, tak se museli vzdát těchto svých funkcí, což se také stalo. Pokud se týká Škody Praha a pana Svobody, tak tam se nedomnívám, že jde o střet zájmu, protože samozřejmě o střet zájmu by mohlo jít v tom případě, pokud by obě společnosti prováděly shodnou podnikatelskou činnost. Což se v případě Škody Praha a ČEZu netýká a naopak řekl bych, že určité propojení bude sloužit k lepší spolupráci, k lepší kontrole, pokud se týká výstavby Temelína a možná, že se s tím naplní i určitý strategický záměr do budoucna.

Ondřej Hejma, AP: Já bych se chtěl zeptat pana premiéra, jaká budou hlavní témata jednání s ministrem Joschkou Fischerem dneska večer, jaké okruhy to budou, a potom jednu doplňující, proč byla odložena ta vízová problematika. Je tam nějaký zádrhel, nebo jste to nestihli?

Miloš Zeman, předseda vlády: Nejdříve k té druhé otázce, protože tam bude odpověď stručnější. Vízová problematika byla o týden odložena proto, že k materiálu proběhlo pouze takzvané zkrácené připomínkové řízení a i další členové vlády oprávněně vyžadovali, aby i oni mohli vstoupit do materiálu se svými připomínkami, proto to bylo prodlouženo o týden. Co se týče dnešního setkání s pane vícekancléřem a ministrem zahraničí Fischerem, předpokládám, že se bude daleko spíše než minulosti, kde oceňujeme přístup nové Německé vlády k uzavření těchto otázek, týkat budoucnosti, to znamená bude se týkat (nesrozumitelné)
... to je v podstatě dlouhodobé vysílání expertů v rámci přípravy na vstup do Evropské unie a další otázky podobného typu.

Václav Hrníčko, ČTK: ODS vás podezřívá, že si chcete schodkem rozpočtu za loňský rok předplatit schodek rozpočtu za rok letošní. Chtěl jsem se zeptat, jestli k tomu můžete zaujmout stanovisko a případně přiblížit strukturu loňského rozpočtového schodku?.

Miloš Zeman, předseda vlády: I když je to spíše otázka pro ministra financí než pro mě, já s vašim dovolením začnu. Jsme podezřívání z nejrůznějších věcí, například v souvislosti s otázkami na personální výměnu ČEZu, bych chtěl položit jednu protiotázku: Jestliže zde máte vedení podniku, které šestkrát za sebou oznámilo nezvratný termín dokončení Temelína, které šestkrát za sebou oznámilo nepřekročitelnou výši rozpočtových nákladů, pak každá duševně normální vláda musela toto vedení vyhodit nejpozději při druhém selhání. Já si myslím, že i ekonomové musí umět počítat a že každý, kdo ví, co tento rozpočet stál například Konsolidační banku, což byl dříve zakrývaný deficit, co stála kočárnikovská garance České spořitelně - a teď už nechám na ministru financí, aby se mnou počítal dál - tak může vědět, že schodek tohoto rozpočtu je naprosto průhledný a že jsme si nic nepředplatili. Naopak někteří kostlivci ve skříni bohužel dosud zůstávají a myslím si, že každý, kdo nechce skrývat svoji vinu, protože nebyli jsme to my, kdo způsobili ztrátu Konsolidační banky a nebyli jsme to my, kdo způsobili garance, které se musely ze státního rozpočtu vyplatit České spořitelně bez projednání ve vládě panem Kočárníkem. Každý, kdo je ochoten si přiznat svoji vinu musí uznat, že struktura tohoto deficitu, těchto 28 miliard korun, je naprosto průhledná.

Ivo Svoboda, ministr financí: Ty podrobnější údaje jsou k dispozici na internetové stránce ministerstva financí, já je nechci opakovat, abych na některý nezapomněl nebo jej neuvedl chybně. V prohloubení schodku se projevily rovněž změny v systému zdravotního pojištění přijaté minulým parlamentem, některé valorizace a v důsledku těch valorizací stále eskalující schodek systému sociálního pojištění, jehož řešení se zřejmě stane jedním z velkých motivů letošní politiky. Jinak to proúčtování je uděláno přesně na bázi pokladního plnění a je v něm zahrnuta i se zkušenostmi daná rezerva na platby prováděné začátkem ledna, ale vztahující se nepochybně k prosinci minulého roku, jako například některé mzdové doplatky a některé fakturační položky čili z této strany postupuje ministerstvo financí naprosto transparentně.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Já mám otázku k prověrkám nových členů dozorčí rady ČEZu, vycházelo to asi ze srpnového usnesení 512 z loňského roku, o prověrkách zástupců státu, ale v té době ještě nebyl v platnosti zákon o ochraně utajovaných skutečností. Zajímal by mne mechanismus té prověrky, jestli byli prověřováni podle toho nového zákona, vyplňovali bezpečnostní dotazník národního bezpečnostního úřadu nebo jakým jiným způsobem to bylo prověřeno.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Samozřejmě, že tady nebyla prověrka z hlediska utajovaných skutečností a prověřovacího systému NBÚ, protože to je proces, který trvá několik měsíců a netýká se výkonu funkce. Týká se styku s utajovanými skutečnostmi a samozřejmě, že všichni noví členové, ale i staří, budou těmto podmínkám podrobeny.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Protože musíme jít ještě pracovat, prosím poslední dva dotazy.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Otázka nebyla zodpovězena. Tedy jakým způsobem byli prověřováni, když nebyli prověřováni podle tohoto zákona?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Podle usnesení vlády orgány ministerstva vnitra a bezpečnostní informační službou.

Marek Petrus, Bridge News: Já bych měl ještě otázku týkající se taky změn v statutárních orgánech společností strategických, které jsou kontrolovány státem. Udělalo už vedení Unipetrolu takové chyby, aby vláda se rozhodla ho vyhodit, jak říká pan premiér, a jak se dnes spekulovalo v tisku, že prostě nějaké takové změny se chystají v Unipetrolu?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Samozřejmě my zaujímáme nikoli ideologický, ale pragmatický přístup, to znamená, že každá organizace je podrobena konkrétní analýze, to znamená jaká je například transparentnost finančních operací, jaká je transparentnost smluvních vztahů, jak kvalitní je řízení a jak kvalitní je správa. To jsou kritéria, podle kterých postupujeme a na základě vyhodnocení těchto analýz rozhodneme buď o setrvání příslušných pracovníků ve funkcích, nebo o jejich odvolání.

Marek Petrus, Bridge News: Jste tedy rozhodnuti o setrvání těch vedoucích pracovníků Unipetrolu ve funkcích nebo o jejich odvolání?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Rozhodneme o této věci asi během 14 dnů.

Ivo Svoboda, ministr financí: Jedna věc je jistá, že člověk, který je zatím shodou okolností generálním ředitelem Unipetrolu a proslavil se před několika málo lety takzvaným auditorským posudkem, podotýkám, jako náměstek ministra financí, na firmu, která svým pseudomajetkem ručila za takzvanou Kalvodovu směnku v hodnotě 58 milionů korun, ten velmi pravděpodobně ve svém křesle nebude moci setrvávat déle, než nezbytně nutno.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dobře a nyní konečně poslední otázka.

Filip Černý, Česká televize: Já bych měl otázku na pana premiéra, která se netýká zasedání vlády. Pane premiére, my se už více jak měsíc snažíme položit několik otázek vašemu poradci inženýru Šloufovi a on se nám záměrně vyhýbá a v momentě, kdy jsme ho dostali k telefonu, tak nám ho položil. Chtěl jsem se zeptat - nepatří vaši poradci mezi veřejně činné osoby, které by měly podléhat kontrole veřejnosti a můžete mi poradit, jakým způsobem ho můžeme přimět k rozhovoru pro veřejnoprávní televizi?

Miloš Zeman, předseda vlády: Inženýr Šlouf je sice v současné době několik dní nemocen, bere antibiotika, není to nic vážného, ale má pracovní neschopnost, nicméně poradci jsou lidé citliví, zatímco politici jsou lidé s hroší kůží. Politici se vystavují novinářům, poradci pouze tehdy, mají-li charakter exhibicionistů. Zdá se, že inženýr Šlouf není exhibicionista, zdá se, že kampaň, která se proti němu uplynulých několik let vedla, aniž by se mu cokoli konkrétního dokázalo, ho do jisté míry iritovala a od té doby si vypěstoval jakýsi negativní syndrom vůči novinářům. Nedivím se mu, je jeho občanské právo se s novináři nestýkat.

Filip Černý, Česká televize: Ale on jako veřejně činná osoba by měl podléhat kontrole veřejnosti a on se vyhýbá komukoli, kdo s ním chce mluvit .

Miloš Zeman, předseda vlády: Ukažte mě jediný zákon, který by poradci kteréhokoli veřejného činitele ukládal komunikaci s novináři. Já takový zákon neznám.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Tolik tedy poslední otázka a odpověď, díky za účast. Příští zasedání vlády je již v pondělí, a to v jednu hodinu. Tisková konference bude opět v 17 hodin.