Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 6. září 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Omlouvám se za půlhodinové zpoždění. Dnešní vláda měla na programu celkem 18 bodů. Jak jistě tušíte, nejdůležitějším z nich byl návrh státního rozpočtu na příští rok, o tom vás bude informovat místopředseda vlády a ministr financí pan Mertlík. Ale nejprve dám slovo premiérovi.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, každého z nás zajímá něco jiného, nicméně se přiznávám, že mě, mimo jiné, zajímá v první řadě státní rozpočet, který je pochopitelně nejdůležitějším zákonem roku. Aniž bych chtěl brát úvodní slovo panu místopředsedovi Mertlíkovi, rád bych, podobně jako Saturnin, vyvrátil některé pohádky respektive rád bych je uvedl na pravou míru.

Pohádka číslo jedna spočívá v tom, že vláda schválila rozpočet s deficitem nikoli 20, ale 23 miliard korun. Není to pravda. Vláda pouze onen obvyklý rozpočtový handl, tzn. srovnávání požadavků jednotlivých resortů s reálnými ekonomickými možnostmi, zredukovala na 3 miliardy korun a tyto 3 miliardy korun budou předmětem dalšího jednání, které vyvrcholí zasedáním vlády 18. září, kdy bude přijata definitivní varianta státního rozpočtu. Chci tedy jednoznačně prohlásit, že sociálnědemokratická vláda dodrží dohody týkající se dvacetimiliardového deficitu.

Za druhé, jsem si vědom námitek, které zaznívají z hlediska zvýšení rozpočtových příjmů a jejich použití. Chci konstatovat, že nikdo nepolemizuje s tím, že zvýšení rozpočtových příjmů je realistické, podobně jako bylo realistické ve Velké Británii, Německu, Holandsku a dalších zemích a že spory mohou vznikat na téma jak toto zvýšení rozpočtových příjmů použít. Jak víte, nesnažíme se toto zvýšení rozpustit ve spotřebě, třebaže by to bylo jistě populární, ale snažíme se ho využít v investicích, a to v těch investicích, které náš program pokládá za nejdůležitější, tzn. v sociálních investicích, především v investicích do školství. Jsem rád, že vám mohu oznámit, že vláda souhlasila s velmi podstatným zvýšením rozpočtových výdajů v kapitole ministerstva školství. Tolik k problematice rozpočtu.

Pokud jde o další tématiky, s většinou z nich vás seznámí mluvčí vlády. Nicméně dovolte mi jednu poznámku. Jsem toho názoru, že obecně vzato privatizace nemá probíhat od jednoho státního podniku k druhému státnímu podniku, protože to je pouze pseudoprivatizace, na druhé straně že zkušenost s Nomurou nebo Ayresem ukazuje, že ne každý zahraniční investor je skutečný a perspektivní strategický investor a že tedy ne každá zahraniční firma musí být nutně solidním zahraničním strategickým partnerem. Tímto kritériem se řídila vláda, když dnes rozhodovala o některých konkrétních privatizačních projektech, ať už se jednalo o Aliachem nebo o Paramo.

Za třetí a za poslední, dovolte mi vyjádřit radost nad jedním drobným bodem jednání vlády, kde byla uvolněna částka 3,5 milionů korun pro leteckou dopravu našeho paralympijského týmu do Sydney. Přiznávám se, že mě to zahřálo u srdce a že jsem si uvědomil, že i malé činy mohou být užitečné činy. Děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji a po tomto úvodu budeme pokračovat o státním rozpočtu, tzn. promluví ministr Mertlík.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, vláda dnes svým usnesením, které je velmi podobné tomu z minulého týdne, vzala na vědomí s připomínkami členů vlády druhou variantu návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2001 a uložila ministru financí, aby do příslušného data, které je, jak už bylo řečeno 18. září a na něj připadající schůze vlády, dokončil přípravu státního rozpočtu.

To, co měla dnes vláda k dispozici nebyl ještě kompletní soubor dokumentace státního rozpočtu, nicméně oproti jednání před týdnem šlo o podstatně větší balík jednotlivých dílčích součástí doprovodných složek státního rozpočtu včetně návrhu usnesení budoucího, které bude schvalováno a některé další věcí. Čili ten proces probíhá tak, jak bylo naplánováno a příště, tedy 18., bude vláda projednávat již celý komplex, kterému se zkráceně říká státní rozpočet, ale vedle toho vlastního rozpočtu, tj. samotného rozpočtového zákona to samozřejmě bude celá řada doprovodných materiálů. Letos to bude celkem deset jednotlivých rozpočtových knih.

To podstatné je, že v návrhu, který byl dnes projednáván, došlo k celkovému zvýšení příjmů kapitol oproti variantě z minulého týdne o 24,6 miliardy koruny s tím, že rozhodujícími položkami byly příjmy z uvažovaného prodeje licencí v oblasti bezdrátových telekomunikací ve výši 20 miliard korun a dále zvýšení příjmů v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti výběru nedoplatků sociálního pojištění o 2 miliardy korun, což se předpokládá, že se realizuje určitým posílením úřadů správy sociálního pojištění.

Vedle toho jsou tam některé další dílčí korekce, které se týkají příjmů jednotlivých kapitol, např. typu prodejů majetku v zahraničí, které tam má ministerstvo zahraničních věcí, kde byly korigovány příjmy. Celkový dosah těchto změn, jak už jsem uvedl, je 24,6 miliardy korun.

Na druhé straně došlo k celkovému zvýšení výdajů státního rozpočtu oproti variantě první, která byla minulý týden vzata vládou na vědomí o 27,6 miliardy, a to v základních číslech v této struktuře.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 9

Ministerstvo vnitra 2,4

Ministerstvo práce a sociálních věcí 2

Ministerstvo zemědělství 2,3

Ministerstvo zdravotnictví 1,1

Státní zemědělský intervenční fond 1,2

Ministerstvo spravedlnosti 0,8

Ministerstvo pro místní rozvoj 1,5

Ministerstvo financí 1,9

Ministerstvo zahraničních věcí 1

kapitola Všeobecná pokladní správa na realizaci

akčního plánu státní informační politiky 1 miliarda korun.

Vedle toho je tam samozřejmě celá řada dalších dílčích úprav. Deficit, který v tomto návrhu je - a já bych měl asi v této chvíli uvést ta celková čísla: celkové příjmy jsou navrženy 627,5 miliardy korun, výdaje 650,5 miliardy korun - jakožto rozdíl mezi těmito dvěma položkami 23 miliardy korun není, jak už bylo řečeno panem premiérem, konečný navrhovaný deficit. Bude upraven na částku 20 miliard korun, a to následujícím způsobem:

  1. Dále budou probíhat jednání mezi ministerstvem financí a jednotlivými správci kapitol o dalších dílčích nekorigovaných věcech, čili tak, jak bylo řečeno, že rozpočet byl vzat na vědomí s připomínkami vlády, tak tyto připomínky budou postupně vypořádávány.
  2. Podstatnou skutečností,     Autom. řádkován kterou opětovně avizuji ? od 15. září budeme znát výsledky hospodářského vývoje v ČR za první půlrok tohoto roku a budeme podle toho muset korigovat makroekonomické odhady pro příští rok. Z toho vyplynou i dopady na příjmovou stránku rozpočtu, v některých případech i výdajovou stránku tam, kde je vazba mezi příjmy a výdaji.
  3. Další skutečností, která je podstatná je to, že na základě těchto nových skutečností bude třeba poté korigovat celkovou podobu, čili zohlednit makroekonomický vývoj a v tomto smyslu korigovat rozpočet a dále vyřešit určité rozpory, které mezi resorty přetrvávají a ony 3 miliardy korun, které jsou v tom dnešním materiálu navíc a které bude třeba vyřešit. Bude to tedy jakási kombinace eventuálního zvýšení příjmů, popřípadě dalších škrtů podle toho, jaká bude skutečná situace známá po onom 15. září.

Čili taková je současná situace. Já bych chtěl jenom podtrhnout jednu věc. Srovnáváme-li způsob použití výnosů z prodeje telekomunikačních licencí, což je věc, která bude bezesporu diskutována, je třeba říci to, že jsme transformující se ekonomika, která je ve výrazně jiné situaci, než některé vyspělé země západní Evropy a z tohoto pohledu je třeba se dívat také na způsob použití tohoto výnosu.

Zcela konkrétně mám na mysli například to, že úroveň státního dluhu ČR se pohybuje někde nad 20 % HDP a nikoli v částce kolem 60 %, což je příslušné maastrichtské kriterium nebo podstatně vyšší, jako byla realita řady západoevropských veřejných sektorů před několika málo lety. Naopak řešíme problémy, které spočívají v transformaci ekonomiky, jsou spojeny s rozsáhlou restrukturalizací jak reálné ekonomiky, tak finančního sektoru a s tím souvisí určité nároky, které jsou jiné než ty nároky a ty potřeby, které mají vyspělejší země. Čili v tomto kontextu, v celostním kontextu, je také třeba posuzovat využití takovýchto zdrojů.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Hospodářská reforma zahrnuje nejenom restrukturalizaci, ale také privatizaci a o dvou privatizačních projektech vám nyní více poví pan ministr Grégr.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Jedná se o dvě společnosti, o Aliachem a o společnost Paramo. Jak víte, Aliachem je součástí konkurzní podstaty Chemapolu Group a správce konkurzní podstaty uzavřel výběrové řízení na odprodej 49,25 % akcií Aliachemu. Jakmile správce konkurzní podstaty zrealizuje tento odprodej vítězi výběrového řízení za nabízených 815 milionů korun, má tato společnost již s jednotlivými bankovními věřiteli předjednáno provedení restrukturalizace jejich úvěrů, které společnost neúměrně zatěžují právě z dob špatného hospodaření celého seskupení Chemapol Group a.s. Účelem usnesení je zajistit i u hlavního věřitele Aliachemu, tzn. u Konsolidační banky Praha s.p.ú. jednak provést restrukturalizaci u jejich stávajících úvěrů, ale i úvěrů, které v minulosti poskytla IPB a zde usnesení vlády ukládá, aby Konsolidační banka odkoupila od ČSOB za podmínek uvedených ve smlouvě mezi ČR a ČSOB právě i tyto úvěry.

Domníváme se, že tímto postupem se stane úvěrování Aliachemu transparentní a zajistí další rozvoj této společnosti. Chtěl bych zdůraznit, že Aliachem, dá se říct, je z krize venku. Je to společnost životaschopná, konkurenceschopná a myslím si, že ve větším seskupení chemického průmyslu posílí konkurenceschopnost tohoto segmentu chemického průmyslu.

Nejedná se tedy o žádné odpouštění dluhů nebo něco neobvyklého, jedná se o zcela obvyklý způsob, kdy se nějaká společnost zotavuje, tzn. že se restrukturalizuje úvěrové zatížení. Může se jednat o odložení splátek nebo o rozložení splácení na delší dobu, ale to už je záležitost konkrétního řešení a konkrétních přístupů.

Druhá záležitost, která se dnes na vládě rozhodovala, byl odprodej akcií společnosti Paramo, které jsou v držení FNM novému nabyvateli a vláda dnes rozhodla, aby na základě vyhodnocení výběrového řízení se nabyvatelem stala společnost Unipetrol. Zde byla dvě kritéria, která se hodnotila, tzn. jednak nabídnutá cena, jednak hodnocení podnikatelského záměru. Druhý potencionální kandidát byla společnost, která byla značně neprůhledná, která nemohla prokázat svou vlastnickou strukturu a proto dnes vláda odsouhlasila, že nabyvatelem akcií společnosti Paramo, které jsou v držení FNM, bude Unipetrol. Myslím si, že je to další příspěvek k tomu, jak vytvořit konsolidovaný a konkurenceschopný celek chemického průmyslu a domnívám se, že i o to bude vyšší efekt při konečné privatizaci tohoto segmentu jako celku.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Vedle těchto bodů vláda projednávala i dva návrhy věcných záměrů zákona. Jeden byl věcný záměr zákona o obalech. Zde jde o to, aby bylo dosaženo souladu právního řádu ČR s příslušnými předpisy evropských společenství, tzn. mám-li shrnout obsah tohoto návrhu do jednoho bodu, tak tam jde o to, aby byl zdůrazněn tlak především na výrobce výrobků, aby uváděly na trh výrobky opatřené obaly, které ve svém důsledku nebudou znamenat zatížení životního prostředí odpady. Protože jde především o finální výrobce, navrhuje se, aby finální výrobce odpovídal za výrobek jako celek včetně jeho odpadu. Ministr životního prostředí dostal za úkol, aby paragrafované znění předložil vládě do 31. března příštího roku.

Druhý návrh věcného záměru zákona se týkal uvádění biocidních přípravků na trh. Opět jde o sladění našeho právního řádu s řádem ES a doporučeními Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Ta navrhovaná právní úprava má zvýšit ochranu občanů, zvířat a životního prostředí před negativními účinky těchto přípravků. Pokud mám jmenovat základní principy, jde o to, aby právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které hodlají uvést na trh biocidní přípravky, byly povinny před jejich uvedením na trh získat povolení od ministerstva zdravotnictví. Samozřejmě, že ta žádost bude obsahovat určité věci, například dokumentaci nejen o jejich účincích, ale též informace o nebezpečných vlastnostech.

Třetí návrh věcného záměru zákona - integrovaná prevence a omezování znečištění, které předkládalo ministerstvo životního prostředí - byl stažen na návrh ministra.

Další bod, se kterým vás seznámím, je metodický pokyn ke sjednocení postupů orgánů veřejné správy při zajištění práva fyzických a právnických osob na poskytnutí informací podle zákona č. 106 o svobodném přístupu k informacím. Jde o to, že vláda se pokusila zformulovat a také zformulovala závazný pokyn pro správní úřady a doporučující pokyn pro ostatní orgány veřejné správy. Metodický pokyn sjednocuje postup orgánů veřejné správy právě při poskytování a zveřejňování informací vyplývajících ze zákona o svobodném přístupu k informacím.

Pokud jde o financování - věcné náklady spojené s vytištěním informace, pořízením kopie nebo záznamu informace a zasláním informace zahrnují náklady na pořízení jedné stránky výtisku formátu A4 či jiného nebo kopie s rozlišením jednostranného nebo oboustranného výtisku či kopie a jeden kus nenahrané diskety, pokud tuto formu vyžaduje žadatel a jeden kus nenahraného CD, pokud tuto formu opět vyžaduje žadatel a náklady spojené na použitou nebo požadovanou poštovní službu. Ty náklady se mohou lišit v závislosti na konkrétních podmínkách při pořizování tohoto materiálu. Nepřesáhnou-li úhrady za informace poskytnuté jednomu žadateli částku 50 korun, lze jej poskytnout zdarma. Pokud se bude jednat o informaci, kterou je třeba hledat v archivech, zde žadatel zaplatí osobní náklady ve výši, kterou poskytovatel vyhlásí a žadateli sdělí předem.

Včera se objevily v některých sdělovacích prostředcích názory, že vláda se tímto snaží zpoplatnit tyto služby. Vláda to v žádném případě nedělá, jak víte, je to obsaženo v zákoně. Vláda tímto materiálem, tímto metodickým pokynem se pouze snaží sjednotit postup. Pokud jde o financování, je to již obsaženo v zákoně, čili nesvádějte to financování na vládu.

Dále ještě bych vás seznámil se dvěma dalšími materiály, které dnes vláda projednávala. Jeden se týká návrhu na prodej nemovitostí ve vlastnictví ČR v Berlíně a na zpětné využití prostředků získaných z tohoto prodeje na dobudování sítě zastupitelských úřadů. Jedná se o bytový komplex ve čtvrti Pankow ve východním Berlíně. Minimální prodejní cena tohoto komplexu je 129 milionů 600 tisíc korun a vláda s tímto prodejem souhlasila.

Konečně pro milovníky turistiky, ať již pěší, cyklistické či zimní lyžařské mám dobrou zprávu. Vláda vyslovila i souhlas s návrhem na sjednání dohody o zřízení turistických stezek mezi ČR a vládou SRN v rámci malého pohraničního styku. Do provozu již bylo uvedeno 53 stezek, návrh rozšiřuje tento počet o osm dalších, z toho dvě by měly být na hranici s Bavorskem a šest na hranici se Saskem.

Tolik tedy na úvod a nyní je již řada na vás a na vaše dotazy. Začneme u pana Heřmánka z Českého rozhlasu, ten za pět minut vysílá, tak mu dáme dnes šanci jako prvnímu.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já jsem se chtěl zeptat pana ministra financí na dvě otázky. Vcházeje do Úřadu vlády řekl pan guvernér Tošovský, že deficit sice bude 20 miliard, ale že by se značně měl prohloubit právě deficit veřejných rozpočtů. Jak to tedy s těmito veřejnými rozpočty je, že to je právě to nebezpečí, které hrozí. A druhá otázka je, v porovnání s loňským je ten rozpočet napjatější, nebo máte tam více manévrovacího prostoru? Děkuji.

Pavel Mertlík, ministr financí: Já bych do jisté míry tu první otázku rád obešel, protože tento dokument, který byl dnes předložen vládě, obsahoval rovněž část 10 nazvanou Hospodaření veřejných rozpočtů, ale na rozdíl od některých jiných, to byl řekněme první draft, s kterým byla vláda seznámena a bude ještě významně dopracován. Čili to, co měli všichni členové vlády, a rovněž tak pan guvernér k dispozici, je předběžná varianta.

Každopádně ale lze říci, že za souhrn veřejných rozpočtů se fiskální deficit bude mírně zvětšovat, nevíme dnes o kolik, velmi to závisí na tom, jaký bude časový tok výnosů z privatizace. Příjmy Fondu národního majetku tady hrají velmi významnou roli a v podstatě je situace taková, že závisí na tom, jakým způsobem dopadne privatizace těch dvou velkých případů, tj. telekomunikační společnosti, kdy bude a v jaké výši. Fakt je ale, že kdybychom odečetli tyto příjmy a blížili se tak standardní konstrukci toho tříprocentního maastrichtského kritéria, tak tam dochází k jednorázovému nárůstu. Já bych teď opravdu nechtěl specifikovat, zda to bude pět či šest procent, jaká výše, ale ten skok tam je, je dán objektivními skutečnostmi souvisejícími s transformací české ekonomiky. My jsme nikdy nezastírali, že toto pravděpodobně takto bude, že to očekáváme. Důležité je, aby do budoucna tento trend byl otočen. A to souvisí s takovými kauzami jako je příprava reformy důchodového pojištění, mám na mysli zejména projektů sociální pojišťovny, způsobu, jak bude zkonstruován a tak dále. Čili to, aby se to změnilo, jaksi předpokládá systémové řešení.

Ta situace pro příští rok není nijak dramatická sama o sobě, ale do budoucna bude třeba tento trend otočit, o tom není sporu. A je to konec konců v souladu s naším vládním programem, kde mluvíme o vyrovnanosti veřejných financí v dlouhodobém pohledu.

A nyní k té druhé otázce. Já si myslím, že je z pohledu správy jednotlivých kapitol vyšší, zcela určitě, zejména u běžných výdajů.

Michal Achremenko, Zemské noviny: Dobrý den. Jedna otázka na pana ministra financí. Ty tři miliardy, které tam zbyly nad těch 20 miliard, rozumím tomu správně, to se podařilo stáhnout z těch 95 miliard nadpožadavků, abych tak řekl.

Pavel Mertlík, ministr financí: V principu odpověď na tu otázku je ano, je tam maličké ale. Jak už jsem řekl v úvodu, vláda vzala na vědomí ten materiál s připomínkami ministrů. Ty připomínky spočívaly v jednotlivých, většinou ne tak významných položkách, které dosud nebyly uspokojeny. Čili je to částka 3 plus něco, není to mnoho, na straně druhé je legitimní a bude legitimní diskuse o tom, kde eventuálně ještě ušetřit. Čili berme to tak, že to zhruba odpovídá, že z těch 90 nebo kolika to je, zhruba na těch 3, což neznamená, že by ministři byli uspokojeni, spíš se vzdali určitých ambic, a to včetně ministra financí uvnitř své vlastní kapitoly.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Já bych chtěl poprosit pana premiéra a pana Grégra, jak se díváte na poslední vývoj kolem Temelína. Myslím tím na ty zahraniční reakce a tak dále.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já vycházím z toho, že Česká republika má samozřejmě zájem na maximálním dodržení bezpečnostních standardů platných v EU. Chtěl bych jenom zdvořile upozornit, že neexistují žádné unifikované standardy EU pro jadernou energetiku.

A na druhé straně, jestliže jak Státní úřad pro jadernou bezpečnost, tak Mezinárodní agentura pro atomovou energii sídlící shodou okolností právě ve Vídni, neshledají žádné námitky proti těmto bezpečnostním standardům, pak nevidím naprosto žádný důvod, proč Temelín nespustit.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já bych jenom řekl, že by bylo potřeba dávat vždycky k vystoupení expertů celý titul. Nemyslím akademický, ale protože němečtí experti, kteří pracují v instituci, která koresponduje s naším Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, byť je to na soukromé bázi, vyslovili názor, že jaderná elektrárna Temelín by prošla německým schvalovacím řízením. Nyní se opět hovoří o expertech německé strany, ale pouze v jednom vysílání, možná, že to bylo zrovna na Nově, ale nejsem si tím zcela jistý, možná, že to byla ČT 1, bylo dodáno, že jsou to experti německého ministerstva životního prostředí, tímto německým životním prostředím placeni, zaměstnáváni a tak dále. Je to, myslím, dost podstatný rozdíl. A tito experti zpochybňují dneska některé, bych řekl, etapy jaderné elektrárny Temelín.

Já si myslím, že jsem dostatečně informován, provádím tam každý měsíc kontrolu o postupu prací. Velice úzce i spolupracuji s úřadem pro jadernou bezpečnost. Nenašly se tam závady, které by bránily spuštění jaderné elektrárny. Když se hovoří o těch únicích vody a podobně, já jsem se tam sám o tom byl přesvědčit. Když natlakujete normálně doma vodovodní potrubí tlakem šesti atmosfér, tak se tam může objevit rosení nebo kapkovité úniky. Totéž se odehrálo na jaderné elektrárně Temelín. Dotažením tyto úniky (v uvozovkách) byly odstraněny, vyměňovaly se tam dvě šoupata, prakticky převážná většina těchto závad, které skutečně právě se prokáží při zkušebním provozu, jsou odstraňovány.

Myslím si, že teď nastupuje ještě určité doladění hardwaru a softwaru firmy Westinghouse, i tyto kroky, myslím si, se úspěšně odvíjí, takže nemusí mít nikdo obavy o bezpečnost jaderné elektrárny Temelín.

Viktor Gomez, Bridge News: Já jsem se chtěl zeptat pana ministra Grégra nebo pana ministra Mertlíka na cenu, kterou dostane stát za podíl v pardubickém podniku PARAMO, jestli to můžete prozradit. A zároveň jsem se chtěl zeptat, co se týče Aliachemu. Jestli jsem vám rozuměl, tak jste rozhodli, že AGRO Bohemia nebo vláda doporučuje. To je jenom doporučení nebo to je nějaké jiné rozhodnutí. Jak to mám chápat?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já jsem nic takového nehovořil, čili to jste jaksi vydedukoval. Ale fakt je, že nabyvatelem je společnost, kterou vybírá, o které rozhoduje správce konkurzní podstaty. Vláda pouze toto bere na vědomí, že bylo rozhodnuto o vítězi a stará se, nikoliv o vítěze, ale o životaschopnost Aliachemu, který potřebuje to jediné, restrukturalizaci úvěrů, které vznikly v době, kdy ještě tato společnost byla součástí Chemapolu, a.s.

Pavel Mertlík, ministr financí: K tomu PARAMU. Ta cena je 150 Kč za akcii. Čili celková částka bude někde u 140 miliónů, jestli se nepletu. Já bych možná ještě pro přesnost přečetl text toho usnesení nebo část toho textu usnesení. Víte, že šlo o veřejné výběrové řízení a ten výsledek je, že vláda schválila pořadí nabídek, tj. UNIPETROL, NOREX, ČEPRAMO a uložila Fondu národního majetku, když to zjednoduším, dojednat do dvou měsíců kupní smlouvu s UNIPETROLEM, samozřejmě za standardních podmínek z hlediska výhodnosti pro stát. Může se stát, a zcela hypoteticky říkám stát, že se toto nepodaří dojednat. Je to stejný postup jako v jiných privatizacích, jako v minulosti, i když nepamatuji, že by k tomu došlo. Čili o rozhodnutí vlády je takové, že samozřejmě bude třeba dotáhnout do konce transakční dokumentaci, a ta musí být v pořádku. Pokud by k tomu nedošlo, zůstávají v pořadí ty zbylé firmy. Já věřím, že k tomu nicméně samozřejmě dojde.

Lucie Bradáčová, Bloomberg: Na pana ministra Mertlíka. Těch 20 miliard v rozpočtu za ty telekomunikační licence, znamená to tedy, že už je rozhodnuto napevno, že se ty licence UMTS budou dražit a kolik se předpokládá, že se těch licencí prodá.

Pavel Mertlík, ministr financí: Tak to jsou otázky, které teď nedovedu odpovědět. Rozhodnuto určitě není, zda půjde o prodej konkrétního počtu licencí za fixní cenu nebo o dražbu. Každopádně vyplývá z toho úkol, až to bude samozřejmě konečně schváleno, pro ministerstvo dopravy a spojů ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem, v podstatě okamžitě začít intenzivně na přípravě pracovat.

Zkušenosti z řady západoevropských zemí ukazují, že obě základní formy, tj. dražby a veřejné výběrové řízení, založené na posouzení cen, která bývá fixně stanovena v podnikatelském plánu, mají svoji legitimitu. My dnes nemáme v tomto jasnou představu, co je lepší. Fakt je, že se v tisku objevily o mně mé názory, že já jsem pro dražby. Je to tak, že já podle poznatků, které mám, dávám lehce přednost dražbám před tou druhou variantou, ale obojí je legitimní a odpovídající meritorní diskuse teprve musí proběhnout.

Co je ale podstatné je to, že ministerstvo dopravy a spojů jednoznačně řeklo, že ten čas přichází a je třeba tuto záležitost řešit.

Jan Němec, Česká televize: Dobrý den. Měl bych dvě otázky na pana premiéra, jednak ještě doplňující k tomu Temelínu. Připouštíte, že by eventuelně včerejší usnesení rakouského parlamentu mohlo ještě změnit rozhodnutí vlády okamžitě, jakmile SÚJB dá zelenou, tak vláda rozhodne o spuštění Temelína, zde se tohle to může změnit po včerejším usnesení. A druhá otázka bude směřovat k tzv. akci Olovo. Poslední výroky vaše a pana ministra Grosse se trošku lišily, tak zda jste si dneska vyjasnili stanoviska a případně s jakým výsledkem. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Pokud jde o první otázku, nevím, zda jste si povšiml, pane redaktore, že ČR je suverénní stát. Je-li suverénním státem, může rozhodnutí vlády ovlivnit pouze rozhodnutí českého parlamentu, nikoli parlamentu jakékoli jiné země. Znovu zdůrazňuji, že spuštění Temelína závisí na dodržení všech testů a bezpečnostních parametrů těchto testů a že o výsledcích těchto testů rozhodují na vládě nezávislé instituce, které jsem již uvedl. Tolik k odpovědi na vaši první otázku.

Pokud jde o odpověď na otázku druhou, všiml jsem si v dnešním tisku jakési bouře ve sklenici vody, kdy novináři se ptají pana ministra Grosse, zda hájí teorii spiknutí. Jak víte, já jsem slovo spiknutí nikdy nepoužil, to je novinářský termín. Pan ministr Gross mně dnes znovu potvrdil, že na zasedání politického grémia informoval o jméně příslušné instituce a na moji otázku proč jeho vyjádření v tisku vyznívá opačně, odpověděl, že když mluvil o osobě, měl na mysli právnickou osobu a právnická osoba je právě instituce. Vzal jsem toto vysvětlení na vědomí. To je vše.

Marek Pražák, Mladá fronta Dnes: Já bych se ještě vrátil k těm dvěma privatizačním záležitostem. Zajímalo by mě, jak velká je suma pohledávek Konsolidační banky a IPB za společností Aliachem. A na pana Mertlíka bych měl otázku jako na ministra financí, do jehož správy spadá Konsolidační banka, jak razantní restrukturalizace té úvěrové zátěže přichází v úvahu. To znamená, jak velké oddálení splatnosti je v tomto případě možné. A druhá otázka ještě k tomu PARAMU. Druhá firma v pořadí, firma NOREX tvrdí, že zaslala veškerou požadovanou dokumentaci a nevylučuje soudní napadení rozhodnutí vlády. Zajímalo by mě, jestli konkrétně můžete říct, proč byl změněn názor hodnotitelské komise a proč byl vybrán UNIPETROL, co konkrétně znamená nejasná majetková struktura nebo nejasnosti s majetkovou strukturou.

Pavel Mertlík, ministr financí: Tak já se přiznám, že nevím, jaká je úvěrová zátěž Aliachemu vůči ČSOB. Každopádně, co je podstatné je to, že společnost Aliachem je jednou ze společností, která je součástí revitalizačního programu. V tomto smyslu revitalizační agentura a Konsolidační banka připravily určité kroky a Konsolidační banka v rámci těchto kroků také ve spolupráci s ostatními bankami dohodla krátkodobou stabilizační dohodu, která platí do 30.9. a lze předpokládat, že v této činnosti bude pokračovat.

To finanční zdraví Aliachemu se výrazně zlepšilo v letošním roce, ale určitou podporu tohoto typu bezesporu od svých věřitelů potřebuje. Já předpokládám, že půjde v principu o standardní proces, tak jak tomu bylo do současnosti, kdy samozřejmě ty jednotlivé úvěry z hlediska svých podmínek byly restrukturalizovány právě proto a což bylo obsahem těch jednotlivých dohod. Je tam termín do 31.12 dát vládě zprávu. Jakou konkrétní formu to bude mít, to bude záležet na ekonomických analýzách a také na vývoji času. Upozornil bych například, kdy vláda schválila, aby Konsolidační banka - začátkem roku někdy v únoru, v březnu - poskytla Aliachemu provozní úvěr. K tomu nedošlo prostě proto, že se pak ukázalo dalším vývojem, že to není v té struktuře potřebné a ten úvěr už dnes není poptáván. Čili i v tomto případě, podobně jako v některých jiných, je to tak, že tento právní dokument, tj. usnesení vlády, který k tomuto zmocňuje Konsolidační banku, je vlastně tak říkajíc vyhaslý.

A to nelze jaksi neočekávat i v některých jiných případech, kde prostě ta situace na trhu se rychle mění. Každopádně Konsolidační banka udělá všechno pro to, aby revitalizační program, který je v Aliachemu, stejně jako v jiných podnicích v rámci revitalizačního programu, prostě dopadl úspěšně. To je asi všechno, a omlouvám se za nekonkrétní odpověď, ona konkrétnější prostě být nemůže v téhle fázi.

Druhá věc je ta situace kolem doporučení hodnotitelské komise. Hodnotitelská komise hlasováním doporučila určité pořadí. Jednotliví členové komise nebyli jednotní, řekněme, že ten výsledek byl těsný. Někteří dávali na první místo společnost NOREX, jiní společnost UNIPETROL. Vláda se seznámila se základními skutečnostmi kolem toho celého, znala kritéria, podle nichž rozhodovali členové té hodnotitelské komise, jejíž doporučení je tedy doporučením skutečně pro vládu, je to veřejné výběrové řízení, a rozhodla se dát přednost společnosti UNIPETROL především proto, že byly jasnější některé otázky kolem UNIPETROLU co se týče vlastnické pozice a podobně. Já, abych uvedl zcela přesnou formulaci, a ta by myslím měla být brána vážně, tak, když dovolíte, já bych se podíval do příslušného materiálu, což je tuším bod č. 11 jednacího řádu vlády, a z té důvodové zprávy bych si dovolil tu formulaci, která tam byla použita a v jejímž kontextu vláda rozhodovala, ocitovat: Vláda na základě zhodnocení celé situace se domnívá, že informace, které o sobě ve své nabídce poskytla společnost NOREX PETROLEUM LIMITED, jsou natolik nedostatečné, že je obtížné tuto společnost hodnotit jako optimálního strategického partnera pro a.s. PARAMO. Čili já bych nehovořil o nejasných vlastnických strukturách, to je dílčí záležitost, prostě nejasné informace. Ty se nepodařilo bohužel ve spolupráci s touto společnosti samotnou dostatečně odstranit, byť ze strany Fondu národního majetku byly činěny velmi intenzivní pokusy v tomto směru.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já řeknu jednu větu, než to pan ministr najde. Tato vláda si samozřejmě váží zahraničních investorů, ale bez jakéhokoli kriticismu vůči existujícímu zahraničnímu uchazeči v tomto konkrétním případě se snažíme vyhnout opakování kühnlovské privatizace Letu Kunovice firmou AYRES, která, jak známo, vyhlásila asi před třemi týdny ve Spojených státech bankrot nebo opakování pilipovské privatizace IPB firmou Nomura. Jinými slovy, ne každý zahraniční investor je nutně strategický investor.

Mladá fronta Dnes: Mám otázku k zákonu o přístupu k informacím a k tomu metodickému pokynu. Teď je běžná praxe na úřadech, že součástí sazebníku je také úhrada za hodinu nebo dvě hodiny práce úředníka při vyhledávání informací. Znamená to, že podle toho metodického pokynu tam tato hodinová sazba za práci úředníka být nemá?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Bude tam sazba, pokud ten úředník půjde do archívu. Čili pokud to bude vyžadovat více než, řekněme, podívat se do počítače, podívat se do psacího stolu a podobně. Bude-li se muset jít do archívu vyhledat tu zprávu, stává se, že se ptáte na věci, které se tady udály před pěti, sedmi lety a prostě je nemáme volně k dispozici, je potřeba je vyhledat, za to se potom bude muset platit. Ale jak říkám, všechno toto je obsaženo již v tom zákoně, vláda tím dnešním projednáním a tím dnešním usnesením se prostě snaží sjednotit ten metodický postup, a to hlavně pro okresní úřady, pro městskou a obecní samosprávu atd.

Ginter, Deník Právo: Já se chci zeptat, jak vláda chce dostát těm slibům ve školství z 9 miliard korun, protože pan ministr školství sliboval nárůst platů učitelů průměrně o 1 500 Kč na hlavu, program Internet 1,5 miliardy korun, vysoké školy zhruba 2,5 až 3 miliardy korun a 9 miliard korun, o kterých vy jste teď rozhodli, už není 17 miliard, potažmo 12, jak se potom snížilo. Takže jak chcete dostát těm slibům?

Miloš Zeman, předseda vlády: Pane redaktore, i když deník Právo neustále tvrdí, že 17 miliard korun navíc jsem slíbil učitelům já, chtěl bych suše konstatovat, že ho, a na to měl zcela právo, formuloval jako svůj požadavek na naší společné tiskové konferenci můj jmenovec, patrně jste nás zaměnil, ministr Zeman, což je v naprostém pořádku, protože každý ministr samozřejmě musí bojovat za svůj resort. Chci konstatovat, že celkové zvýšení není 9 miliard korun. 9 miliard korun, o nichž mluvil pan místopředseda Mertlík, je navýšení rozpočtové kapitoly školství oproti předchozí verzi, která již navýšena byla. A tímto konkrétním navýšením se resort školství respektive jeho rozpočtová kapitola, stala kapitolou s nejvyšší reálnou dynamikou ve státním rozpočtu, když opomenu některé minikapitoly, kde to ani není statisticky s předchozím rokem přesně srovnatelné.

Nicméně znovu opakuji, definitivní verze státního rozpočtu bude vládou schválena patrně 18. září tohoto roku, mimo jiné i poté, co budeme znát makroekonomické údaje ČSÚ publikované 15. září a je samozřejmé, že nelze vyloučit, že ve struktuře rozpočtových kapitol dojde k určitým změnám. Nicméně to, co dnes můžeme prohlásit s naprostou jistotou, i když to mnozí novináři zpochybňovali, je, že slib učitelům o zvýšení jejich platu bude dodržen.

Pavel Mertlík, ministr financí: Já bych snad dodal jednu větu. Už tak, jak je to zkonstruováno tady, a teď číslo neuvedu, jenom to tvrzení, znamená to velmi významné zvýšení platů učitelů.

Ginter, Deník Právo: Platí to těch 1 500 Kč na hlavu?

Miloš Zeman, předseda vlády: Mám tím na mysli v průměru patnáctiprocentní zvýšení, což odpovídá zhruba 1 500 Kč měsíčně, ale aby nedošlo k nedorozumění, my vycházíme z toho, že toto nebude zvýšení tarifních platů na rozdíl od 17 % zvýšení tarifů, které bylo v roce 1999. To znamená, bude to promítnuto do mimotarifní složky a ten základní důvod spočívá v tom, že zatímco před rokem vláda plošně zvýšila platy učitelů, a nejenom učitelů, nyní se využitím mimotarifní složky snažíme o diferencované zvýšení těchto platů, byť to v průměru dá skutečně těch 1 500 Kč měsíčně. To znamená tak, aby lépe byli odměňováni dobří učitelé a hůře učitelé špatní. Takže, až si k vám někdo přijde stěžovat, že nebyl jeho plat zvýšen o 1 500 Kč, vězte, že je to velmi pravděpodobně špatný učitel.

Mladá fronta Dnes: Poprosil bych o drobné doplnění. Jak se pozná, kdo je dobrý a kdo špatný učitel?

Miloš Zeman, předseda vlády: Já si myslím, že každá profese má svá objektivní výkonnostní kritéria a nepochybuji o tom, že tato objektivní, nikoli subjektivní, výkonnostní kritéria má i profese učitele. Má je dokonce, možná k vašemu překvapení, i profese novináře.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže to je pro dnešek vše. Děkuji a přeji hezký večer.