Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 7. června 2000

Jana Pelcová, Tiskový odbor: Dobrý den dámy a pánové, vítám vás na dnešní tiskové konferenci po zasedání vlády. Hned na začátku musím upozornit na to, že vládní delegace je dnes na světové výstavě EXPO 2000. Kromě pana premiéra a několika ministrů, je tam s nimi také tiskový mluvčí vlády pan Rouček, takže pro dnešek budu tiskový odbor zastupovat já.

Vláda dnes skončila své jednání a projednala všechny body programu a já bych vás ráda informovala zhruba o jeho výsledcích. Na začátku jejího zasedání byly předkladateli staženy z jednání některé původně plánované body. Jedná se o soubor tří návrhů, jejichž předkladatelem byl pan místopředseda vlády a předseda Legislativní rady vlády pan Rychetský. To znamená, že jsou to návrhy věcného záměru zákona o právech národnostních menšin, návrh na přípravu věcného záměru zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví a koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity. Předkladatel přeložil tyto návrhy na příští jednání vlády z toho důvodu, že počet členů vlády na dnešním zasedání byl na hranici usnášeníschopnosti, právě s ohledem na již zmíněnou zahraniční cestu části vlády, a v těchto konkrétních případech se, podle pana Rychetského, jedná o významné návrhy, u jejichž projednávání by měla být přítomna větší část vlády. Co se týče stažení dalších bodů, tak byl stažen pouze bod č. 34, který stahoval pan minstr financí.

Naopak na jednání vlády byl zařazen panem místopředsedou vlády a ministrem financí Návrh postupu dokončení privatizace společnosti Nová Huť, a.s. a opatření k zajištění její finanční stabilizace. Pan místopředseda vlády vám o něm podá podrobnou informaci. Některé z bodů programu byly v průběhu jednání přerušeny a přeloženy na příští jednání. To se týká namátkou Návrhu věcného záměru zákona o vojenských veteránech, který je třeba legislativně dopracovat a předkladatelem bylo ministerstvo obrany. Stejný postup byl zvolen při návrhu Dopad nálezů Ústavního soudu týkajících se daňových osvobození převodů bytů. Tento návrh bude rovněž projednáván příště. A na žádost ministra a vedoucího Úřadu vlády Karla Březiny byly přerušeny oba body týkající se činnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Jediné negativní stanovisko, které dnes vláda zaujala, bylo podpoření negativního stanoviska Legislativní rady vlády, které členové kabinetu respektovali a vyslovili tak nesouhlas s poslaneckým návrhem na převod peněz z Fondu národního majetku.

Jestli dovolíte, nyní bych udělila slovo panu ministrovi zemědělství a po něm by vám dal základní informace pan místopředseda vlády. Děkuji vám.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Dámy a pánové, přeji vám dobrý den. Předkládal jsem, podle mého názoru, tři důležité body. Jeden z nich je Inventarizace v lesním hospodářství. V České republice byla uskutečněna v průběhu posledních let velmi významná transformace ekonomického prostředí, a také velmi významná změna ve vlastnické struktuře lesů. Tento vývoj má za následek nižší dostupnost, využitelnost, a zejména přesnost dosud využívaných tradičních zdrojů informací o lesích. Získání důležitých informací o stavu a vývoji lesů pomocí statistických metod je předmětem mého materiálu. Tato inventarizace se navrhuje provést fyzickým zjištěním skutečného stavu lesů na plochách rozmístěných v pravidelné síti dvakrát dva metry. Snad jedna zajímavost, pro vaši informaci, takových lokalit, které budou zkoumány, bude celkem 6500 kusů.

Další materiál, který jsem předkládal, byl materiál s názvem Implementační strategie pro oblast zemědělství. Je to materiál, který vychází z usnesení vlády č. 1351 z roku 1999 ze dne 22.12. 1999 a byl zařazen do plánu legislativních úkol na prvé pololetí. Předložil jsem vládě zpřesněnou verzi své implementační strategie, tedy strategie potřebných postupových kroků, ke kterým jsme se zavázali v asociačním procesu v období naší předvstupní strategie cesty do EU. Tento materiál harmonizuje úkoly a finanční nároky, vychází z původní verze a aktualizuje tuto situaci v návaznosti na Národní program přípravy ČR na členství v EU na rok 2000.

Chci konstatovat, že tento dokument má charakter otevřeného dokumentu, který bude dále zpřesňován na základě již realizovaných úkolů, nebo budou zařazeny úkoly další, tak, jak se při realizaci mohou vyskytnout. Zatím lze předpokládat, že tento materiál signalizuje, že proces našeho přibližování je v tempu, které jsme si zadali a nezavdává důvody k obavám, že by kapitola zemědělství mohla tento proces zdržovat.

Dalším materiálem, který jsem vládě předkládal, je Návrh na zavedení nových koncesí pro dovoz některých zemědělských a potravinářských výrobků pocházejících z EU. Tento materiál je výsledkem obchodních jednání mezi Evropskou komisí a experty ministerstev zemědělství, ale také průmyslu a obchodu a ministerstva zahraničních věcí. Jistě si pamatujete, že se v určitý okamžik potkala iniciativa mého resortu ČR s iniciativou EU a shodli jsme se při mé tehdejší návštěvě v Bruselu, že je potřeba hledat určité liberalizační momenty agrárního obchodu, které by byly výhodné pro obě dvě strany, a které by v logice věci zvyšovaly obrat vzájemného obchodu.

Výsledkem těchto poměrně složitých jednání, které měla šest kol, je právě tento materiál. Nové koncese spočívají jednak v oboustranném vynulování cla u dovozu tzv. necitlivých zemědělských výrobků, které mají současnou sazbu cla do 10%. Jedná se například o živé rostliny, květiny, koření, sadbové brambory, ale také některé druhy čerstvého ovoce, zeleniny, kávy, různá semena, osiva atd. Dále pak v oboustranném vynulování cla u dovozu tzv. citlivých výrobků. Jedná se například o vepřové a drůbeží maso, uzenky, konzervy z vepřového a drůbežího masa, sýry, tvarohy atd. a to v rámci dohodnutých objemů celních kvót při oboustranném závazku, že obě strany nebudou uplatňovat vývozní subvence nejenom pro vývozy v rámci těchto kvót, ale ani při vývozech nad kvótu. Z iniciativy české strany se podařilo zahrnout do této liberalizace i další zemědělské komodity, jako například jablečné šťávy, přírodní med, konzervované okurky, homogenizované přípravky, které mají v rámci bezcelních kvót reálnou perspektivu uspět při vývozu na trzích EU.

Myslím si, že bych ještě měl zmínit jednostrannou, pro Českou republiku výhodnou, koncesi pro vývozy českého sladu, drobného ovoce, bobulovin a ostatních ovocných šťáv.

Řekl bych závěrem, že dopady na státní rozpočet z tohoto liberalizačního kroku lze očekávat ve výši 320 miliónů korun a přínosy pro vývozce, tedy v zlepšení pozice našich vývozců a zvýšení agrárního vývozu do EU v řádu, řekněme, 530 - 540 miliónů korun. Pokud budou tato čísla naplněna, tak je to krok správným směrem a já jsem přesvědčen, že tomu tak je. Děkuji za pozornost.

Jana Pelcová, Tiskový odbor: Já také děkuji. A nyní bych poprosila pana místopředsedu vlády.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády a ministr financí: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, jeden z nejdůležitějších bodů, které jsem dnes předkládal, je bod, který se jmenuje Návrh postupu dokončení privatizace společnosti Nová huť a.s. a opatření k zajištění její finanční stabilizace.

Jak bylo řečeno v úvodu, jde o bod, který byl dodatečně zařazen na program vlády na můj návrh. Je to nicméně společný materiál ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva financí, který jsme zpracovali, jakožto konsensuální návrh s panem ministrem Grégrem. Vláda tímto materiálem schválila záměr dokončit privatizaci majetkové účasti státu ve společnosti Nová Huť metodou přímého prodeje majoritního podílu ve společnosti strategickému investorovi, který prokáže svoji schopnost dokončit restrukturalizaci společnosti, prokáže, že má finanční zdroje potřebné k zajištění koupě podílu a dalšího plného provozu společnosti.

Samozřejmě, že toto je realizovatelné až poté, co se vyřeší problém společnosti PETRCÍLE, nicméně vláda tímto usnesením a určitými korekcemi platných starých usnesení o privatizaci Nové huti, které s ním souvisí, jednoznačně dala najevo, že hledá strategického partnera, přičemž takovým strategickým partnerem je pouze dostatečně silná profesionální, kapitálem dobře vybavená hutnická, či ocelářská společnost.

Zároveň na podporu tohoto privatizačního úsilí schválila vláda určitá opatření v oblasti finanční restrukturalizace úvěrové struktury Nové huti. Ta spočívají v rozhodnutí zmocnit Konsolidační banku k poskytnutí provozního úvěru až do výše 750 milionů korun za smluvních podmínek stanovených Konsolidační bankou Praha s tím, že vláda si uvědomuje, že ve stávající hospodářské situaci takovýto úvěr může znamenat negativní dopad do bilance Konsolidační banky.

Za druhé vláda schválila za podmínky uzavření nejméně jednoroční stabilizační dohody, a nebo jiného typu přijatelného smluvního uspořádání, mezi společností Nová huť a jejími největšími věřiteli, jak bankovními, tak nebankovními, o možnosti poskytnutí dalšího provozního úvěru, opět do výše 750 milionů korun za smluvních podmínek stanovených Konsolidační bankou.

Za třetí schválila možnost poskytnout další úvěr do výše 800 milionů korun. Tuto možnost, opět z prostředků Konsolidační banky, nicméně podmínila tím, že budou řádně spláceny předchozí dva úvěry. Konečně také zmocnila společnosti ČEB (Českou exportní banku) a EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost) zajistit předexportní financování zvýšených vývozů v objemu zhruba 820 milionů korun prostřednictvím těchto institucí s tím, že musí Nová huť, stejně jako všechny i jiné instituce, splnit řádně veškeré kontraktační podmínky, které Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost předepisují.

Důvodem pro tato opatření je skutečnost, že společnost Nová huť je společností, která je ve velmi složité situaci. Ta situace ale je složitá především krátkodobě. Dnes je to moderní firma, kde vyrostla významná investice, tzv. Minihuť, která patří k nejmodernějším investicím tohoto typu v Evropě. Ta společnost, jako celek, je velmi dobře vybavena do efektivní účasti v konkurenčním boji na Evropském ocelářském trhu, který probíhá a je velmi dobře vybavena pro budoucí efektivní účast na trhu, včetně využití stávající, velmi dobré ocelářské konjunktury. Je však, stejně jako všechny hutě v Evropě, zatížena hospodářskými důsledky, recese, která v hutnickém oboru probíhala celosvětově v průběhu roku 1999, a to s pouze zděděnými transformačními problémy a transformačními chybami, což zatížilo především krátkodobé financování této společnosti. Čili tento rozpor mezi nedostatkem krátkodobých zdrojů a předlužeností firmy na straně jedné, a perspektivami tohoto moderního hutnického podniku na straně druhé, vláda chce primárně řešit privatizací do rukou strategického investora a vytvořením rámce pro odpovídající financování prostřednictvím Konsolidační banky chce k tomu otevřít cestu.

Jana Pelcová, Tiskový odbor: Děkuji panu místopředsedovi vlády za vyčerpávající informaci a nyní je čas na vaše otázky.

Vít Dvořák, televize Nova: Rád bych se zeptal na tu daň z převodu nemovitostí, jestli můžete pane ministře říct, pro kterou z těch tří variant se vláda rozhodla, podrobněji ji popsat a říct náklady, které na státní rozpočet vznese a kde ty peníze vezmete. Děkuji.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády a ministr financí: Tento bod nebyl meritorně vládou projednáván, protože v okamžiku jednání, jak už říkala paní kolegyně z tiskového oddělení vlády, na jednání vlády bylo devět nebo deset členů vlády a bylo jasné, že tam nebude dostatečně silná podpora pro jednu z těch navržených variant. To byl důvod, proč po takto zásadním a významném rozhodnutí vláda nechtěla, za tohoto sníženého stavu, tak říkajíc, způsobeného zejména Českým dnem na výstavě EXPO v Hannoveru rozhodovat dnes, čili to rozhodnutí bude přesunuto o týden.

Z rozpravy, která proběhla před přerušením, je jasné, že v úvahu přicházejí dvě možnosti, a to buď možnost směřující k vypořádání starých požadavků, které jsou vznášeny nebo budou vzneseny, což je tuším varianta c) z těch tří, které v tom návrhu existují, a nebo varianta a), čili první varianta, která se týká plošného uspokojení těchto požadavků.

Já se osobně domnívám, že pro tu první variantu není relevantní právní argumentace. Situace je taková, že rozhodnutí Ústavního soudu u nás nemá precedenční význam, a že ministerstvo financí velmi pečlivě monitoruje rozhodování obecných soudů před uvedenými dvěma rozsudky Ústavního soudu v dvou konkrétních kauzách, dvou konkrétních stěžovatelů, a pravda je to, že ty rozsudky těch obecných soudů v obdobných věcech, či shodných věcech nejsou jednotné. Jde o problém, který je systémový, systémově také byl vyřešen, tím, že podle nového zákona o dani z převodu nemovitostí od 1.7. tohoto roku ta právní úprava je jiná a tento spor z minulého období jaksi už se nebude prolongovat. Čili ta meritorní diskuse na vládě proběhne v průběhu příštího zasedání vlády - příští středu. Já osobně budu doporučovat onu variantu označenou v tom našem materiálu jako varianta c), což jsem činil i při dnešním jednání.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Já bych se zeptal pana místopředsedy Mertlíka, je to taky k tomu zákonu, který nebyl projednán, k homosexuálním dvojicím. Mě by zajímalo spíše obecně, proto se ptám vás, jako místopředsedy vlády, proč vláda to vlastně navrhla znovu projednávat, když ve sněmovně to několikrát už poslanci odmítli.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády a ministr financí: Právě proto, že to poslanci odmítli, a že je vláda přesvědčena o tom, že to je správná norma. Základní důvod, proč to bylo odmítnuto při posledním projednáváním, pokud si pamatuji na parlamentní rozpravu, nebyl o tom institutu samotném, ale o jeho ekonomických a právních důsledcích, například v oblasti dědictví a podobně. Domníváme se, že vláda se svým legislativním aparátem je schopna připravit kvalitnější normu a lépe řešící následné občanskoprávní a jiné vztahy s registrovaným partnerstvím dvojic, než to bylo v těch poměrně jednoduchých zákonech, které byly předloženy z poslanecké iniciativy.

Já osobně, a myslím si, že většina členů vlády lituje toho, že ty normy v poslanecké sněmovně neprošly a rozhodli jsme se na to reagovat předložením nového zákona, který by měl odstranit ty kritizované momenty, kde oprávněně řada poslanců poukazovala na určité legislativní a systémově právní nedotaženosti těch řešení.

Jan Němec, Česká televize: Dobrý den. Rád bych se zeptal na dvě otázky, jednak co by nového měla přinést ta novela o vězeňské službě a justiční stráže. A druhá otázka, jak dopadl bod Ochranná opatření na dovoz sirupu z Polska.

Jana Pelcová, Tiskový odbor: Jedná se o novelizaci zákona a účelem této novely je zpřesnit úpravu některých vztahů vznikajících v rámci vězeňské služby nebo vztah vůči subjektům stojícím mimo ni. Navrhované změny se týkají zejména vymezení kompetencí mezi ministerstvem spravedlnosti, vězeňskou službou, organizačních vazeb v rámci vězeňské služby a postavení a působnosti jednotlivých složek vězeňské služby.

Jan Němec, Česká televize: Posiluje se třeba pravomoc ředitelů věznic nebo něco podobného?

Jana Pelcová, Tiskový odbor: Myslím si, že takto to nelze říct. Není to o posilování pravomocí.

Jan Fencl. ministr zemědělství: Vláda můj návrh na zavedení kvóty pro dovoz sirupu z Polska neschválila.

Jiří Nádoba, Mladá fronta Dnes: Já bych se rád zeptal pana ministra financí, s jakým výsledkem skončila debata na téma výhledu státního rozpočtu na příští dva roky. Zda to vláda vůbec projednávala, a jestli už je známo, jakým způsobem vláda dosáhne toho dvacetimiliardového schodku stanoveného tolerančním patentem.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády a ministr financí: Omlouvám se pane Nádobo, to je zřejmě trošičku nedorozumění, tím materiálem, který byl dnes projednáván a po krátkém projednání byl přerušen, nebyl výhled na dva roky, ale byla to instrukce pro zpracování do státního rozpočtu pro rok 2001. Čili tím bodem, který jsem předkládal, byl materiál, kterým se měl schválit každoroční harmonogram, a to včetně stanovení rozpočtových priorit pro přípravu rozpočtu na příští kalendářní a rozpočtový rok, tj. 2001, čili nikoli výhled. Výhled bude součástí rozpočtu, samozřejmě, čili tam byly úkoly k tomu výhledu, ale šlo prostě o tento harmonogram, který byl technickým dokumentem pro jednotlivé resorty, dokdy zpracovat jednotlivé materiály a neměl jaksi obsah z hlediska toho, jak postupovat po věcné stránce.

Důvod, proč byl ten bod přerušen, byl ten, že dva z resortů uplatnily určité náměty, či kritiku, kterou nebylo možné vyřešit na místě a všichni členové vlády byli požádáni, aby eventuálně dali do příštího jednání vlády, nejlépe už tedy do pátku, aby se to dalo zapracovat, písemné připomínky, náměty na doplnění.

V jednom případě šlo jenom o úpravu předkládací zprávy, v jednom případě šlo o námět na další rozpočtovou prioritu. V tom návrhu byly priority tři, tak, jak byly projednány na semináři vlády v Kolodějích a smyslem toho materiálu bylo v podstatě formalizovat formou vládního usnesení závěry toho rozpočtového semináře v Kolodějích. Předpokládám, že to bude příští týden. Nemělo by tomu nic bránit, aby vláda byla dostatečně početná, a aby mohla přijmout kvalifikované rozhodnutí. Obecně to jednání vlády bylo od začátku řízeno panem místopředsedou Špidlou tak, že se projednávaly meritorně pouze body, které byly buď technické, a proto bezrozporné nebo i třeba obsahově závažné a netechnické, jako ten bod o té Nové Huti, ale nedocházelo tam k zásadním rozporům. Čili nejde o nic dramatického, předpokládám, že to bude schváleno příště.

Jinak co se týče těch 20 miliard korun deficitu a jak jich dosáhnout - základní metodou tady bude to, co jsem avizoval už několikrát, ministerstvo financí, částečně s využitím projektu Public Expenditure View, který pro nás zpracovává Světová banka, provádí revizi efektivnosti jednotlivých položek výdajové stránky rozpočtu. Čili primárně jde o to, ušetřit tam, kde dokážeme selektivním, ne plošným způsobem říci prostě tyto prostředky je možné omezit, aniž by to podstatně zasáhlo fungování státní správy nebo jiných funkcí, které výdajová stránka rozpočtu má.

Lucie Bradáčová, Bloomberg: Já mám doplňující otázku k Nové huti. Jaký podíl vláda tomu investorovi nabídne a jak ho bude vybírat. V jakém časovém horizontu by ta privatizace měla proběhnout a jaké kroky v tuto chvíli ministerstvo podniká k řešení té situace se společností PETRCÍLE?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády a ministr financí: Já v podstatě na žádnou z těch otázek nemohu odpovědět, protože to právě závisí na výsledku jednání se společností PETRCÍLE, a to jednání je de facto zablokované. Pro nás je velmi důležité zjištění, které jsme učinili minulý týden při jednání s firmou DUFERCO, která se jednoznačně distancovala od společnosti PETRCÍLE a řekla, že tedy není oním tajemným investorem, o kterém společnost PETRCÍLE hovoří, že ho má kdesi v rukávě.

Já v této chvíli nejsem schopen toto říci, protože příslušná schopnost ovlivnit ten proces ze strany společnosti PETRCÍLE je taková, že můžeme zablokovat jakékoli privatizační rozhodnutí, každopádně vláda je odhodlána privatizovat Novou huť, je odhodlána privatizovat ji strategickému investorovi, který musí být dostatečně kredibilní, to je tím dnešním usnesením, a poprvé to takhle bylo usneseno, a proto je to podle mě důležité, jasně řečeno.

Vyplývá z toho také, kdo například není takovým relevantním možným investorem, který přichází do úvahy. A konečně snad poslední věc, co se týče chování společnosti PETRCÍLE, my samozřejmě velmi pečlivě prověřujeme smlouvu, která se společností PETRCÍLE byla uzavřena nejenom z hlediska jejího obsahu samotného, ale i její korespondence s příslušným vládním usnesením a v dohledné době z toho Fond národního majetku vyvodí příslušné závěry.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych pokračoval v té Nové huti. Pane místopředsedo, řekl jste, že Konsolidační banka poskytne úvěry za určitých smluvních podmínek. Čeho se ty smluvní podmínky týkají. Ty se týkají úroků nebo čeho?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády a ministr financí: Všech náležitostí toho úvěru. Každopádně je jasné, a to je v tom usnesení také řečeno, že nepůjde o standardní komerční úvěr, že jaksi půjde, zejména v tom prvním případě, o úvěr, který má možný dopad do hospodářského výsledku Konsolidační banky. Jinými slovy, Konsolidační banka je zmocněna tento úvěr poskytnout i v situaci, kdyby, řekněme, subjekt, kde by pro takového zmocnění ze strany vlády neměla, jej za obvyklých obchodních podmínek neposkytla. To je myslím naprosto jasné. Na straně druhé je třeba uzavřít příslušné doložky a součásti té smlouvy, včetně výše úroků, včetně způsobu jištění atd.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Ještě doplňující dotaz ke společnosti PETRCÍLE a k tomu DUFERCU. Je DUFERCO tedy jeden z potenciálních zájemců, to je jedna otázka. A co se týče společností PETRCÍLE - řekl jste, že prověřujete smlouvu, nemáte tedy vůbec žádné kontakty s nimi a nepokusili jste se s nimi nějakým způsobem poslední dobou, myslím teď v posledních dnech, vyjednávat?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády a ministr financí: Já, co by za ministerstvo financí, mohu říci, že nikoliv. Co se týče Fondu národního majetku, tak tam, pokud vím, docházelo k procesu, který by se mohl označit jako neúspěšné vyhledávání společnosti PETRCÍLE.

DUFERCO je malá firma, která podle našeho soudu neodpovídá tomu, co je v dnešním prvním bodě usnesení, který říká, že to je firma, která prokáže svoji schopnost dokončit restrukturalizaci společnosti a prokáže, že má finanční zdroje potřebné k zajištění koupě podílu i dalšího plného provozu společnosti.

Firma DUFERCO je bezesporu kvalitní firma, je to firma obchodní, která se nicméně v posledních letech zabývá krizovým managementem v hutních společnostech, nemá odpovídající kapitál na to, aby koupila Novou huť, což taky nikdy o sobě netvrdila, postupuje naprosto korektně. To, co dělala v posledních letech, je, že převzala hutě, které zkrachovaly za korunu nebo za nějakou symbolickou cenu a v řadě případů je velmi efektivně oživila. My se domníváme, že Nová Huť není v situaci, kdy by ji bylo nutno prodávat tímto způsobem. To nevylučuje možnou formu kooperace s firmou DUFERCO, která skutečně prokázala v řadě případů, například v Belgii v jedné významné belgické huti, že je skutečně manažersky schopná.

Radek Pokorný ČTK: Já bych se chtěl zeptat, jak dopadly body č. 17, 18 a 29. Děkuji.

Jana Pelcová, Tiskový odbor: Bod č. 17 radioaktivní odpad vláda schválila, bod č. 18 útlum uhelného a rudného hornictví schválila a bod č. 29 hospodaření s prostředky státního rozpočtu vláda rovněž schválila.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Dobrý den. Já má trojdílnou otázku na pana vicepremiéra Mertlíka a týká se tématiky EU. Jak hodnotíte poslední výzkum IVVM, podle něhož pro vstup ČR do EU by bylo 49% občanů, čili méně než polovina. Dále, kdybyste se mohl vyjádřit k dnešním slovům pana komisaře Verheugena, který řekl, že termín přijetí uchazečských států zatím nepadne v nejbližších měsících. A poslední otázka, kdy je podle vás nejvhodnější doba pro vyhlášení referenda pro vstup do EU v ČR. Děkuji.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády a ministr financí: Děkuji. Tak zaprvé, ten výzkum IVVM neznám, není mi známa zejména jeho struktura, reprezentativnost a podobně. Čili nebylo by asi dobré, abych komentoval tento konkrétní výsledek. Když dovolíte, vyjádřil bych se k tomu obecně. V ČR došlo k tomu, že oproti situaci na počátku 90. let, kdy podpora vstupu do EU byla velmi vysoká, blížila se 90% a podobným hodnotám, tak klesla na úroveň, která je někde mezi 50 - 60% ve většině výzkumů, možná někde tedy trošku níže, jako v tomto případě, ale došlo tady k tomuto sestupu.

Myslím, že je to zcela přirozené, na začátku 90. let většina občanů neměla příliš jasné představy o tom, jak vypadá život v západní Evropě, včetně EU a v tom postoji byla celá řada velmi naivních předpokladů. Byla to doba, kdy platila hesla Občanského fóra o tom, že všichni jdeme do Evropy, a kdo nejde s námi, vylučuje se ze společnosti. Čili to byla situace, kdy ta míra té podpory byla nerealisticky vysoká, nebyla založena na odpovídající znalosti.

Dnes je nesmírně důležité to, aby si občané uvědomovali, co pro ně EU znamená, jak z hlediska nákladů, tak z hlediska šancí, které poskytuje. A tady si myslím, že ta opora, až dosud, tedy podle těch výzkumů, které byly prováděny, je dostatečně silná a svědčí zároveň o tom, že roste kvalifikovanost pohledů jednotlivých respondentů v těch průzkumech o jednotlivých otázkách života EU. Zcela konkrétně, v řadě besed, které absolvujeme v rámci dnů Evropy a podobně, mohu dokumentovat, že dostáváme velmi kvalifikované dotazy na celou řadu detailních věcí, což je situace, která před dvěma roky třeba nebyla. Čili já si myslím, že v případě, že kdyby došlo k referendu, tak ta podpora bude zcela dostatečná. Můj odhad je, že bude na úrovni, na jaké byla například v posledním případě v Rakousku nebo ve Finsku.

Tím se dostávám k otázce referenda samotného. Já jsem určitě pro referendum, ale tím referendem musí být zcela konkrétní skutečnost. To znamená smlouva, přístupová smlouva mezi ČR a EU, stejně jako tomu bylo ve všech ostatních přistupujících zemích, kde občané zcela konkrétně musí vyjádřit souhlas s celou řadou bodů, které jsou kontroverzní, někde představují určité zvýšené náklady pro život v ČR, někde naopak to přináší bezprostřední a rychlé výhody. Jednat obecně o tom, jestli máme vůbec vyjednávat a podobně v nějakém referendu, to mně připomíná situaci, kdy tuším, že pan Mečiar nebo někdo podobný na Slovensku, chtěl mít referendum o tom, jestli se má vstupovat do NATO v okamžiku, kdy o možnosti vstoupit do Severoatlantické aliance reálně nebylo na Slovensku vůbec možné uvažovat, protože k tomu neexistovalo odpovídající pozvání. Domnívám se, že nápady tohoto typu referenda nyní o vstupu do EU jsou stejně fantasmagorické.

A konečně, co se týče termínu přijetí asociovaných zemí, které vyjednávají o vstupu do EU. Opět nebudu komentovat výrok pana Verheugena, který neznám v autentické podobě. Podstatné je to, že roste konsensus mezi asociovanými zeměmi, které žádají po členských zemích, nikoliv vyřčení termínu přijetí, ale vyřčení termínu ukončení negociačního procesu. To je velmi důležitá skutečnost, kdy má dojít k tomu, že k nějakému datu bude ukončen formální proces negociace, který už poté nebude pokračovat v té technické rovině, bude uzavřen s možnými rozpory, které budou zdokumentovány, ale nebudou znovu otevírány a potom může nastoupit politické vyjednávání o přistoupení, což je ta rozhodující fáze. ČR, jak známo, se zavázala, že bude schopna technicky se připravit na vstup k 1. lednu 2003, to platí, je to respektováno jako příslušný termín i ze strany EU a naší ambicí je dosáhnout toho, spolu s ostatními kandidátskými zeměmi, aby ve vhodné době například během francouzského předsednictví v EU byla ze strany EU formulována pozice ve vztahu k termínu oficiálního ukončení negociačního procesu, který byl zahájen na sklonku roku 1997.

Macurová, Agnetura TVD: Já mám jednu otázku, chtěla jsem se zeptat, jestli má vůbec smysl svolávat zasedání, když se ho, jako dnes, zúčastní tak malý počet ministrů? Děkuji.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády a ministr financí: Dovolím si na to odpovědět. Bezesporu to smysl má, na pořadu jednání bylo celkem 45 bodů, z toho zhruba 35 bylo projednáno - ve smyslu schváleno.

Markéta Holová, Právo: Já mám dotaz na pana Mertlíka, jestli ministerstvo financí poskytne dolu Kohinoor výjimku, která umožní čerpat tu dotaci na útlum i na sociální dávky a na pokračování těžby.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády a ministr financí: Ministerstvo financí bude přesně plnit dnes schválené usnesení vlády, nic dalšího k tomu nelze dodat.

Markéta Holová, Právo: Kdy by tedy mělo dojít k udělení té výjimky?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády a ministr financí: Nejsem připraven říci v této chvíli. Ne proto, že bych měl nějaké zábrany, prostě nejsem technicky připraven, zeptejte se pana tiskového mluvčího, je to rutinní procesní záležitost.

Denisa Svobodníková, ČTK: Chtěla jsem se zeptat, Praha hodlá požádat do konce června o 40 milionů na pořádání zasedání Mezinárodního měnového fondu. Je to určeno na bezpečnostní složky. Je teď v rozpočtu částka 40 milionů, kterou by bylo možné vyčlenit a jaké bude stanovisko ministerstva financí, až se tahle žádost na stůl vlády dostane.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády a ministr financí: Já se domnívám, že Praha je bohaté město, které má rozpočet tak silný, že nemá potřebu žádat o 40 milionů korun. Nicméně pokud taková žádost bude, tak ji samozřejmě posoudíme, eventuálně předložíme vládě.

Těžko k tomu v této chvíli něco říct.

ČTK: Dobrý den. Já bych se chtěla zeptat na dvě věci pana Mertlíka a pana Fencla. Zaprvé, jestli bylo schváleno nařízení vlády, kterým se upravuje rozdělní smluvní celní kvóty pro dovoz jogurtů.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády a ministr financí: Rovnou vám na to odpovím, bylo.

ČTK: A dále, jestli bude uvolněna pšenice ve výši 200 tisíc tun ze státní správy hmotných rezerv pro zemědělce.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Já vím, že se tento materiál připravuje, přijměte moji omluvu, já jsem ráno ještě úřadoval v Bruselu, čili přišel jsem do vlády o něco později, proto jsem se zarazil, jestli náhodou ten materiál nebyl předřazen. Nebyl, ale potvrzuji, že ten problém bude vláda zřejmě řešit na příštím zasedání vlády.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády a ministr financí: Já k tomu mohu říci to, že to je materiál, který připravují já, coby koordinující místopředseda vlády. Je připraven kvalitně, v souladu mezi našimi dvěma úřady a domnívám se, že jsou dobré předpoklady pro to, aby byl schválen.

ČTK: Ještě bych měla dva dotazy na pana Fencla. Jak dopadly závěry z kontrolních akcí NKÚ. A druhá věc, co bylo cílem návrhu na změnu zákona o spotřebních daních.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Tak, jak náleží, oba dva závěry NKÚ byly projednány - jak ve vztahu ke kontrole zemědělských dotací, tak ve vztahu ke kontrole podpory exportu mléka. Předložil jsem vládě návrhy řešení, většina z nich je realizována a vláda oba dva materiály vzala na vědomí a uložila potřebné kroky.

Klára Gajdušková, Reuters: Já mám otázku na pana ministra Mertlíka. Jestli jsem vás dobře pochopila, tak by příští týden měly být už známy hrubé rysy rozpočtu?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády a ministr financí: Ne, to je nepochopení, za které samozřejmě nemůžete. Každoročně touto dobou, někdy o trošičku dříve, jindy později, vláda schvaluje harmonogram přípravy rozpočtu pro jednotlivé rozpočty. Čili termíny, dokdy se mají rozeslat příslušné ukládací dopisy, dokdy mají ministerstva připravit původní originální návrhy jednotlivých kapitol atd. Čili toto bylo předmětem toho přesunutého bodu a vedle tohoto, čistě technického obsahu, kterým je stanovení postupu při zpracování rozpočtu, postupu ve smyslu termínů, ke kterým se zpracují jednotlivé rozpočtové dokumenty, nic o obsahu, tak tam bylo tak říkající politické zadání o tom, jaké budou rozpočtové priority vlády pro příští rozpočtový rok a navrženy byly ty rozpočtové priority tři.

Volně parafrázuji, protože ten materiál nemám před sebou, na prvním místě vzdělání, vzdělání nikoli ve smyslu kapitoly ministerstva školství, ale jako problém, který se samozřejmě týká řady ministerstev - na prvním místě ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, ale také peníze na výzkum a vývoj a podobně.

Za druhé, to jsou programy, které je nezbytné realizovat z hlediska přípravy ČR na vstup do EU. A zde je návrh, aby tím, kdo koordinuje, respektive definuje, které to jsou a provádí tu volbu, protože nejlépe zná urgentnost jednotlivých kroků, byl pan ministr zahraničí a místopředseda vlády, který je zároveň předsedou příslušného gesčního výboru vlády, pan Kavan.

A konečně tím třetím bodem je bod, který se jmenuje, tuším, Regionální politika a politika zaměstnanosti. Zase, to je průřezově záležitost ministerstva průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj, práce a sociálních věcí a jeho aktivní politiky zaměstnanosti a tak dále.

Simonová, ČTK: Otázka pro pana Mertlíka. Mě by zajímalo, kdy tedy stanovíte konečně ten rozpočtový rámec. To znamená - příjmy, výdaje a deficit, protože to přeci musí být známo před tím, než se začnou ty kapitoly připravovat.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády a ministr financí: Obávám se, že to tak není. Rozpočtový rámec se vždy stanovuje, někdy tak v průběhu řekněme měsíce srpna, mnohem později, každopádně předpokladem pro to je alespoň znalost hospodářských výsledků za první čtvrtletí, což je tuším 22. června, kdy budeme mít k dispozici vývoj HDP za první kvartál tohoto roku. Čili to, s čím pracujeme, jsou zatím velmi hrubé odhady. Samozřejmě určitý rámec máme, ale je interní, a zpřesňován a pro rozpis ministerstva bude na základě znalosti hospodářských výsledků za první čtvrtletí tohoto roku. To je standardní postup, který se používá každý rok.

Jana Pelcová, Tiskový odbor: Děkuji vám dámy a pánové, přeji vám hezký zbytek dne, a děkuji členům vlády za účast.