Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 7. července 1999

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Vážení kolegové, dovolte, abych vás uvítal na dnešní noční tiskové konferenci během zasedání vlády. A jenom ve stručnosti bych řekl, že vláda začala dnes zasedat ve čtvrt na deset, okamžitě poté, co skončilo jednání poslanecké sněmovny. K často tolik mediálně zpochybňované účasti ministrů na jednání vlády bych dneska rád zdůraznil, že až na pana místopředsedu vlády Mertlíka, který je na řádné dovolené, je dnes přítomno na nočním zasedání vlády všech zbývajících 18 členů kabinetu.

V tuto chvíli bylo zatím projednáno pouze 5 bodů, ale byly to body koncepčního charakteru, takže si samozřejmě vyžádaly delší dobu projednávání, a proto tady jsou se mnou pan ministr spravedlnosti Otakar Motejl a pan ministr vnitra Václav Grulich, kteří právě byli předkladateli těch bodů, až na ten bod pátý, který byl návrhem státní podpory výzkumu a vývoje, který předkládal úsek pana místopředsedy vlády pro hospodářskou strategii. Vzhledem k tomu, že pan ministr spravedlnosti měl těch bodů více, tak má dám úvodní slovo.

Otakar Motejl, ministr spravedlnosti: Vláda dnes projednala tři materiály, které jsem předložil v souladu s programem činnosti vlády. To byl návrh koncepce reformy soudnictví, priority trestní politiky z hlediska reformy vězeňství a koncepce rozvoje vězeňství v České republice a zhodnocení technického zajištění výkonu justice a vězeňství a návrh střednědobého investičního programu resortu ministerstva spravedlnosti. Už ze samotného označení vyplývá, že se jedná o tři vzájemně se podmiňující a do jisté míry se doplňující materiály.

Všechny tři materiály byly vzaty vládou na vědomí tak, jak se předpokládalo. V průběhu rozpravy o každém z těchto materiálů vzešly některé podnětné návrhy na rozšíření nebo doplnění, eventuelně zpřesnění závěrů z těchto materiálů, aniž by zásadně po této diskusi došlo k nějaké zásadní změně a jsou to tedy materiály, které ve svém souboru tvoří prostor pro koncepci reformy soudnictví, včetně oblasti vězeňství. V tom druhém případě a jsou tedy výchozím materiálem pro další, především legislativní proces, z části již započatý některými návrhy novel zásadních justičních předpisů, z části připravovaných v souladu s legislativním programem vlády.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Děkuji. A ještě bych poprosil pana ministra vnitra o pár slov k jeho návrhům.

Václav Grulich, ministr vnitra: Dámy a pánové, vláda dneska schválila na svém dosavadním zasedání zásady koncepce integrace cizinců na území České republiky, které vypracovalo ministerstvo vnitra, a které jsem dneska vládě předložil. Ty zásady vycházejí z mezinárodních závazků České republiky, mezinárodně uznávaných principů, standardů zkušeností a doporučení odborných orgánů Rady Evropy a Evropské unie. Zásady jsou v patnácti bodech, tedy je to patnáct zásad, které tento materiál zpracovává, vytyčuje, podrobně je také rozebírá.

Tento materiál stanoví určitý harmonogram postupných úkolů, které z velké části bude plnit ministerstvo vnitra, ovšem v koordinaci a ve spolupráci s některými dalšími ministerstvy. Jak vypadá ten harmonogram, který je také obsažen v usnesení, které vláda schválila. Tedy zaprvé zajišťuje určitou částku, ne velkou, ale nezbytnou, to jsou 4 milióny korun, které je potřeba na tato opatření uvolnit. Dál ukládá ministru vnitra do 30. listopadu tohoto roku předložit k projednání schůzi vlády materiál zásad a pokračování příprav koncepce integrace cizinců na území České republiky. Dále za b) do 30. listopadu 2000 předložit materiál pro jednání schůze vlády, bude to koncepce integrace cizinců na území České republiky, tedy už ne pouze zásady, ale zásady zrealizované. Za c) do 30. listopadu 2001 předložit materiál pro jednání schůze vlády a budou to zkušenosti se zaváděním koncepce integrace cizinců na území České republiky do praxe. A konečně za d) v tom harmonogramu do 30. listopadu 2002 předložit materiál pro jednání schůze vlády, ten se bude nazývat účinnost koncepce integrace cizinců z roku 2002 v praxi a další rozvoj koncepce po vstupu České republiky do Evropské unie. Toto usnesení ukládá ministru financí, spravedlnosti, práce a sociálních věcí, zdravotnictví, školství mládeže a tělovýchovy, kultury, průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj a dalším spolupracovat podle požadavků ministra vnitra při přípravě materiálů, které byly uvedeny v tom předcházejícím bodu, který jsem citoval. Myslím, že tato stručná informace stačí.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Děkuji. A nyní je prostor na vaše otázky.

Jan Němec, Česká televize: Já bych se chtěl zeptat konkrétně k té reformě soudnictví. Znamená to, když vláda vzala na vědomí tento materiál, že se najdou prostředky, se kterými koncepce počítá? To znamená, pokud se nemýlím, tak do roku 2003 by se například mělo investovat více jak 5 miliard korun.

Otakar Motejl, ministr spravedlnosti: Vláda vzala na vědomí i zprávu, která hovoří o materiální situaci české justice. Vzala na vědomí i ten střednědobý odhad investičních prostředků a bude tedy věcí potom řešení v dalších rozpočtových letech, jak se podaří ty projekty, které jsou v tomto materiálu pojednány, jak se mi podaří je realizovat a naplnit. Samozřejmě nemohla vláda, já jsem ani dost dobře nepředpokládal, že udělá jakési partikulární rozpočtové rozhodnutí, bez ohledu na celkovou situaci ve věci přípravy státního rozpočtu schválit ony částky, které v rámci toho střednědobého programu jsou předpokládány nebo požadovány nebo signalizovány jako potřebné pro chod. Já bych měl v tomto směru dokonce zdůraznit, že ta otázka materiálního zabezpečení justice do jisté míry souvisí s tou koncepcí reformy, ale do jisté míry je to tedy záležitost, která by měla být řešena nebo musí být řešena bez ohledu na tu reformu, protože jsou to vlastně hříchy, které se nashromáždily zejména od roku 1997. Je to vinou balíčkových úsporných opatření byl velice podstatně likvidován investiční program české justice a českého vězeňství a ten schodek, který vznikl v tomto úsporném režimu se nepodařilo nejen dohnat v následujících letech, ale navíc se v následujících letech ještě prohloubil. To znamená, vláda vzala na vědomí tuto zprávu, aniž by přijala usnesení, kterým by schválila výdajové investiční položky tak, jak jsou v tom programu naznačeny, což je celkem logické, protože to je záležitost, která bude řešena v kontextu priorit a celého řešení rozpočtu na rok 2000.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Dobrý den. Já bych měl několik dotazů. První se týká té koncepce, a to jsou dva dotazy, zda-li byste mohl specifikovat ty jednotlivé body. To znamená, do kdy předpokládáte tu přeměnu soudu na třístupňový, zřízení té nejvyšší soudcovské rady změnou kompetencí soudů a tak dále, tedy alespoň ty nejdůležitější. Jaký to má postup a jaký to bude mít postup. Potom jsem se chtěl zeptat právě k té třístupňové soustavě soudu, v čem tedy bude efektivnější než ta čtyřstupňová. A potom na pana ministra Grulicha, zda-li má představu alespoň o některých konkrétních opatřeních nebo zda-li v tom materiálu byla některá konkrétní opatření, která by podpořila tu integraci cizinců. Děkuji.

Otakar Motejl, ministr spravedlnosti: Já bych tedy odpověděl na ty prvé otázky. Celkový materiál označený koncepce reformy soudnictví je členěn do šesti základních skupin, má celkem jednapadesát, řekl bych, podkapitol. Při této četnosti členění tvoří určitý celek a je velice obtížné z něj trepanovat zejména některé organizačně administrativní kroky bez pochopení celkového kontextu. Tato koncepce vychází z půdorysu legislativního plánu prací vlády na rok 1999 a výhledu na rok 2000 až 2002, což je tedy,řekl bych, ten legislativní dlouhodobý projekt. Jedná evidentně se o úkol, který je časově rozložen přijetím příslušných norem, ten rok 2002 by měl být rokem, kdy budou ukončeny ty práce činná těch sumárních rekodifikacích a z tohoto hlediska potom návaznosti na to, dojde k realizaci těch některých kroků a změn z hlediska účinnosti.

První je ovšem změna pravomoci a ve věcné příslušnosti soudů je naznačena již v parlamentu projednávané novely občanského soudního řádu, které by měla přispět k podstatnému přenesení pravomocí krajských soudů na okresní soudy ve věcech obchodních a v některých věcech občansko právních při zachování té dosavadní soudní soustavy, včetně tedy té soustavy čtyřčlánkové. Finále někdy v roce 2002. Potom koncepce předpokládá, že se přejde na tříčlánkovou soustavu, která by znamenala, že by vlastně všechna řízení byla zahajována na úrovni okresních soudů, odvolací soudy by potom jako krajské soudy plnily úkoly všeobecně odvolacích soudů a nejvyšší soud. To znamená už by neexistovaly vrchní soudy, by řešil potom mimořádné opravné prostředky a sjednocování stanovisek soudů. Dá se tedy hovořit, že účinnost těchto změn by měla nastat někdy v roce 2002, 2003. Otázka, co je nebo zda tato soustava bude účinnější, je myslím mimo jakoukoli diskusi, přinejmenším bude účinnější proto, že schéma bude celkem jednoznačné.

Dneska stále ještě v čtyřčlánkové soustavě může docházet a dochází opakovaně ke kompetenčním sporům, zda je ve věci příslušný krajský soud jako soud prvého stupně nebo okresní soud jako soud prvního stupně. Mělo by to tedy i s přinejmenším z tohoto hlediska vytvořit i větší harmonii vztahů mezi jednotlivými stupni a předpokládám, že toto zjednodušení ze své podstatné logičnosti systému by potom mělo zvýšit určitým způsobem věrohodnost tohoto soudního systému, protože přeci jenom současné dělení věcí na ty, které má projednávat okresní soud a ty, který má projednávat krajský soud jako soud prvého stupně je založeno do jisté míry na určitém prvku nahodilosti nebo okolností, které nejsou charakteristické pro význam té, či oné věci a přesto zde mají kvalitativně podstatně odlišný režim pro jejich projednávání už ze samotného pohledu na to, která instance se tím v prvém stupni zabývá.

Václav Grulich, ministr vnitra: Znovu podotýkám, že se jedná o zásady koncepce. Těch patnáct zásad, které jsou vytyčeny poměrně stručně vlastně vytyčuje určité přesné okruhy, kterými se ta koncepce má zabývat. A aby nebylo mýlek, tak ty jednotlivé zásady, které jsou vytyčeny v materiálu takto celkem stručně, jak vidíte na třech, čtyřech řádcích, tak jsou poté v tom materiálu ještě rozpracovány, jedna kapitola nazvána " Objasnění obsahu jednotlivých zásad integrace cizinců" , kde už se přímo vytyčují které orgány, které úřady, které ministerstvo, které okruhy samosprávy by se měly tou danou problematikou zabývat. Budou se muset zabývat, protože do letošního listopadu bude vládě znovu předloženo zpřesnění těchto zásad a do dalšího listopadu má být vypracována celá koncepce.

Na ministerstvu vnitra byla již zřízena už mezirezortní pracovní konzultační skupina pro integraci cizinců, která je složena z většiny těch institucí, jako jsou jednotlivé resorty, orgány státní samosprávy, státní správy i samosprávy, neziskové, nevládní organizace, vybraná sdružení imigrantů v České republice i na mezinárodní úrovni. Takže tento materiál, který je nazván zásady, skutečně zásadami je, ale poměrně přesně vymezuje už jednotlivé úkoly v těch zásadách, jako je rovnost ve vzdělání, rovnost v pracovních příležitostech a tak dále. Proto také spolupráce s ministerstvem průmyslu a obchodu, s ministerstvem práce a sociálních věcí, zdravotnictví, školství a tak dále. Takže, byť jde o zásady, jsou v tom materiálu do značné míry přesně vymezeny, takže bude možno podle nich při zpracovávání koncepce dobře postupovat.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Děkuji. Vzhledem k tomu, že pan předseda vlády zahájil další jednání, tak bych vás poprosil o poslední dvě otázky, prosím. Pokud tomu tak není, tak bych vám chtěl poděkovat za trpělivost i za čekání a vzhledem k tomu, že jednání vlády se zřejmě protáhne do ranní doby, tak pokud budete mít zájem o informace z výsledku dalšího jednání, tak se zítra zkuste na mě obrátit po dvanácté hodině. Děkuji vám ještě jednou a nashledanou.