Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 8. listopadu 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Dnešek je nabitý událostmi, a to nejenom například volbami v USA a trošku zmatenými výsledky, ale také, jak víte, dnešním zasedáním vlády. Na programu má celkem 47 bodů a my vás s těmi nejzajímavějšími body postupně seznámíme. Nejprve však dám slovo premiéru Miloši Zemanovi.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, chtěl bych se zabývat nikoli jednotlivými body vládní agendy, ale tím, o čem sice vláda nejednala, ale co je do jisté míry zrcadlem jejich výsledků.

Chtěl bych samozřejmě přivítat výsledky, které dnes byly publikovány o vývoji českého průmyslu. Jsem rád, že již 11 měsíců pokračuje pozitivní trend růstu. Jsem si vědom toho, že tento trend byl poněkud zbržděn neuváženým rozhodnutím poslanecké sněmovny o vyhlášení státních svátků, mezi nimiž se mimo jiné ocitly i moje narozeniny. Já si samozřejmě vážím toho, že poslanecká sněmovna slaví 28. září, kdy jsem se narodil, ale pan Kulhánek, představitel Škody Auto, mě informoval o miliardových ztrátách jen tohoto jediného podniku, které z těch tří nových volných pracovních dnů vyplývají, takže jestliže průmysl rostl o 3 %, tak při přepočtu na standardní počet pracovních dnů je to 8 % a já jsem velmi rád, že tento výsledek signalizující pokračující ekonomické oživení byl dosažen.

Dovolte mi, abych si trochu zaprognózoval. Bude to prognóza s jednodenním časovým horizontem čili prognóza velmi krátkodobá. Chci věřit, že obdobně jako u průmyslu se ukáží i poměrně pozitivní výsledky u českého stavebnictví a chci věřit, což bude publikováno zítra, že bude pokračovat i mírný pokles úrovně nezaměstnanosti, což bude znamenat, že jsme obrátili trend narůstající nezaměstnanosti, který existoval v minulé době. Už dnes jsme se z těch 9,8 % dostali na 8,8 % a věřím, že tento pokles bude i nadále pokračovat.

Pokud jde o míru inflace, i když se neblíží 5 % stanoveným zákonem, chci potvrdit rozhodnutí vlády vyjádřené jejím schváleným usnesením, že od 1. prosince budou valorizovány starobní důchody. Chci konstatovat, že už minulý rok, konkrétně k 1. Srpnu, jsme valorizovali starobní důchody přesto, že míra inflace nedosáhla zákonem stanovené výše a udělali jsme to proto, že si uvědomujeme tíživou životní situaci většiny starobních důchodců a snažíme se v rámci našich ekonomických možností tuto situaci alespoň poněkud ulehčit.

Závěrem bych chtěl konstatovat, že ekonomická dynamika ČR - která je zvláště viditelná pro povrchnější pozorovatele v tomto roce, třebaže skuteční analytici ji mohli zaznamenat již v roce 1999 - dokazuje, že jdeme správnou cestou, že se nám podařilo vyvést zemi z hospodářské krize a že se nám podařilo minimalizovat i sociální konflikty, které by za předpokladu rostoucí míry nezaměstnanosti nepochybně nastaly. To je úvodem vše, děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji a nyní již přejdeme na vlastní zasedání dnešního kabinetu. Byl schválen jeden zákon, a to byl návrh zákona o veřejných knihovnických a informačních službách. K tomu předkladatel pan ministr Dostál.

Pavel Dostál, ministr kultury: Dámy a pánové, já vím, že tento knihovnický zákon není žádná mediální událost, leč vězte, že po tomto zákonu marně volala knihovnická veřejnost od roku 1992 a ze strany předešlých vlád nebylo tomuto volání po tomto zákoně vyhověno. Nešlo o volání zbytečné, protože knihovnický zákon vznikl v naprosto jiných společenských podmínkách a ve své podstatě v současné době vůbec nekoresponduje s právním řádem ČR. Proto vypracování nového knihovnického zákona, kterému my říkáme knihovní zákon, patřilo k prioritám kulturní politiky české vlády.

Návrh zákona, který dnes vláda schválila, definuje pojem co je to veřejná knihovna, říká, kdo je to provozovatel veřejné knihovny, vymezuje a pojmenovává knihovnické a informační služby, stanovuje práva a povinnosti nezbytné k zabezpečení poskytování těchto veřejných knihovnických a informačních služeb, zajišťuje ochranu knihovnických fondů a stanovuje sankce za porušení stanovených povinností.

Současně se zde zavádí nový způsob evidence veřejných knihoven. Veřejné knihovny ve smyslu nové zákonné úpravy mohou zřizovat a provozovat právnické a fyzické osoby. Knihovní systém u nás bude vypadat tak, že budeme mít knihovny zřizované státem, knihovny zřizované kraji, knihovny zřizované obcemi a pak veřejné knihovny, které podle tohoto zákona, naplní-li statut veřejné knihovny, mohou provozovat občanská sdružení nebo právnické osoby. Důležité je, že tento zákon stanovuje, že základní služby poskytované veřejnou knihovnou jsou služby bezplatné, s výjimkou služeb, které jsou vyjmenované a jejichž poskytování by odporovalo autorskému zákonu.

Cílem nové úpravy je vytvořit podmínky pro optimální systém, který u nás v podstatě nyní neexistuje a docílit toho, aby se knihovny staly základním článkem státní informační politiky. To je ve zkratce vše.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Pokud zde čekáte na další návrhy zákonů, tak vám jenom ve zkratce sdělím, že školský zákon byl stažen navrhovatelem, a to z důvodu, že je potřeba dokončit jeho projednání ještě v legislativní radě. Podobně byl stažen návrh zákona, který byl bodem číslo dvě programu jednání vlády i návrh zákona o dani z nemovitosti, protože i tam je potřeba něco dopracovat. A nyní již přejdeme k panu ministru Grégrovi, který dnes předkládal celou řadu velmi zajímavých a velmi užitečných bodů, a to nejen například dotěžba v Dolní Rožínce či pomoc horníkům. Prosím.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, dobrý večer. Dnes jsem předkládal osm nebo devět materiálů a ještě jeden budu předkládat. První bod, který jsem předkládal a který byl vládou přijat byl návrh nařízení vlády, kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností a kterým se také stanoví seznam oborů živností volných. Tento zákon zmocňoval vládu, aby nařízením stanovila obsahové náplně jednotlivých živností a seznam oborů živností volných, což vychází z novelizovaného živnostenského zákona a u stanovení obsahové náplně jednotlivých živností se tímto nařízením umožní sjednotit přístupy jednotlivých živnostenských úřadů v posuzování předmětu činnosti u jednotlivých živností a rozsahu živnostenského oprávnění, a to jednak při vydávání živnostenských oprávnění, tak při kontrolní činnosti. Současně významným způsobem přispěje i k posílení právní jistoty podnikatelů, kteří dosud při absenci konkrétní právní úpravy mnohdy neměli možnost objektivně posoudit, zda jimi provozovaný soubor činností je možno provozovat v rámci ohlášené živnosti, či nikoli. Domnívám se, že je to velice prospěšné nařízení vlády, které si vynucovala praxe i zvyklosti v zahraničí.

Další materiál, který jsem předkládal a který byl rovněž vládou přijat je sektorový operační program Průmysl na léta 2001 až 2006. Tento program je zaměřen na osvojení přípravy na využívání strukturálních fondů, které po našem vstupu do EU mohou významně přispět k rozvoji celé naší ekonomiky. Abychom tyto fondy mohli v plné míře využívat, je nutné i v současné době zavádět principy tvorby, monitorování Evropskou unií. Sektorový operační program Průmysl je dokument, který tento cíl sleduje, jednotlivá opatření jsou zaměřena na podporu českého průmyslu, růst jeho konkurenceschopnosti a doufám, že i realizace těchto opatření bude mít multiplikační účinky na ostatní sektory české ekonomiky. Při jeho vypracování byly využity zkušenosti členských zemí EU, zejména Německa, Rakouska a Irska, kde někteří naši pracovníci absolvovali stáže a víme, že Irsko právě v takovýchto programech získalo velký náskok a velké výhody. Podle předběžného vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže všechny formy a výše podpory jsou slučitelné s pravidly jednotného trhu čili ani z pohledu tohoto úřadu nebyly žádné námitky a vláda tento poměrně velice obsáhlý materiál schválila.

Další materiál, který jsem rovněž předkládal byla Koncepce spotřebitelské politiky na léta 2001 - 2005. I zde je náš přístup založený na koncepčních dokumentech Evropské komise a byl přijat, že je vhodný následování i v dalších kandidátských zemích. Ta koncepce sleduje tři základní strategické cíle:

• Především je to dokončení legislativní přípravy na přistoupení ČR k EU a posílení, dá se říci snad v porovnání s EU, slabšího spotřebitelského hnutí reprezentovaného nezávislými spotřebitelskými organizacemi.
• Druhým cílem je širší zapojení ČR do mezinárodních aktivit v tomto směru.
• Třetím cílem je podchycení rozvoje elektronického obchodu, který nabývá na celosvětovém významu a měřítku.

Návrh předložené koncepce spotřebitelské politiky svou působností překračuje horizont našeho předpokládaného vstupu do EU, a proto je i v tomto materiálu část obsahující dlouhodobou perspektivní představu odvozenou ze stavu ve vyspělých evropských státech.

Další materiál, který jsem předkládal společně - to zvlášť podtrhuji - s panem ministrem pro životní prostředí Kužvartem byl Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2001. Tento materiál navazuje na právě schválený zákon o hospodaření energií a je to vlastně aktualizována koncepce tohoto programu. Vládní zaměření programu pro rok 2001 je iniciace provádění energeticky úsporných opatření v oblasti výroby, distribuce a spotřeby energie a podpora většího využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie v průmyslovém a veřejném sektoru. Zpracoval jsem materiál, který byl přijatelný a nebyl kontroverzní mezi oběma našimi resorty.

Následující bod, který jsem předkládal a byl rovněž přijat byl návrh pravidel pro poskytování příspěvku zaměstnancům uhelných společností těžících hnědé uhlí a lignit, jejichž pracovní poměr bude letech 2001 - 2004 ukončen z důvodu organizačních změn. Byl předložen návrh pravidel, který předpokládá, že uvolňovaným horníkům bude poskytován příspěvek ve formě pravidelných měsíčních částek ve výši 5280 korun. Příspěvek vlastně kopíruje způsob poskytování obdobných dávek, které vyplývají ze zákona o zvláštním příspěvku horníků a přebírá proto jeho praxi, to znamená, že dobou poskytování bude 36 měsíců. Tento materiál byl předkládán v určitém konsensu se sociálními partnery a ukládá se dopracovat pravidla pro poskytování těchto příspěvků.

Další materiál, který není tak zajímavý je zhodnocení těžby dolu Rožná v lokalitě Dolní Rožínka a další postup v této věci. Materiál byl vypracován na základě podrobné analýzy ekonomických, báňsko-bezpečnostních a ekologických aspektů, včetně lidských zdrojů provedených státním podnikem Diamo a mým ministerstvem. Vlastními racionalizačními opatřeními státní podnik Diamo snížil výrobní náklady uranu ložiska Rožná na úroveň světové ceny. Prodejem uranu v období let 2001 - 2005 si státní podnik Diamo vytvoří dostatečné finanční zdroje na tuto těžbu čili dotěžení otevřených ložisek, to znamená, že 24 patro bude bez nároků na jakékoli dotace ze státního rozpočtu. Na základě současného trendu stoupajících cen ropy a zemního plynu lze předpokládat, že dojde ke zvýšení cen všech nerostných surovin včetně uranu, čili domníváme se, že to je opatření, které je pro ČR velice prospěšné, nemluvě o tom, že se po dobu dvou let udrží zaměstnanost tak, aby v tomto období mohly být vytvořeny náhradní pracovní příležitosti, zejména v mikroregionu Bystřice nad Pernštejnem, kde vzniká průmyslová zóna a kde Czechinvest jedná o možnosti vstupu nových investorů.

Abych předešel vašim dotazům, přes všechny invektivy, které se objevily v rozhlase, tisku, televizi, bych chtěl citovat pasáž z dopisu pana ministra životního prostředí Kužvarta ze dne 25. června 1999, kdy už se k tomuto problému vyjadřoval - dal jsem to včera k dispozici i ČTK - kde říká: "V případě návrhu dotěžení uranového ložiska Rožná 1 lze souhlasit s variantou prodloužení těžby do roku 2003, uváděné například v materiálu vypracovaném vedením odštěpného závodu Diamo v Dolní Rožínce, Diamo, státní podnik z ledna 1999, která předpokládá dotěžení zásob na úroveň 24. patra v období do konce roku 2003. Výrubnost a výnosy z dotěžené rudy se téměř blíží vynaloženým nákladům."

Dále bych ještě považoval za vhodné citovat stanovisko předsedy Českého báňského úřadu pana prof. dr. ing. Makariuse, který hovoří, že budou dobývány pouze již dříve otevřené a připravené zásoby vyhrazeného nerostu. K těžbě budou využity stávající důlní díla, patra a existující strojní a těžební zařízení včetně úpravárenských kapacit. Z toho vyplývá, že ve své podstatě dojde i k žádoucímu zvýšení návratnosti v minulosti vynaložených investičních prostředků. Z hlediska horního zákona, zejména povolení hornické činnosti, jsou veškeré problémy již vyřešeny a vytěžení zpřístupněných zásob na dole Rožná je pokryto již dříve vydanými povoleními Státní báňské správy.

Takže bych vás chtěl jen ujistit, že to, co se stále opakuje, že smlouva, která je uzavřena mezi ČEZ a státním podnikem Diamo, se pohybuje pod současnými světovými cenami uranu, které v dnešní době představují 1100 korun za kilogram. Takže si myslím, že ani ty diskuse, které probíhaly o tom, že se bude nakupovat za trojnásobek světových cen jsou naprosté nesmysly a výmysly. Chtěl bych doporučit vaší pozornosti i ten makroekonomický ukazatel, kterému se říká obchodní bilance. Proti doporučení, co bychom měli dovážet ze světových trhů si položme otázku, co oproti tomu vyvezeme. Jeden významný národohospodářský činitel řekl, že největším spotřebitelským komfortem by například bylo dovážet veškerou elektrickou energii do ČR. Jistě, byl by to význačný komfort, ale otázka je, čím bychom to zaplatili. Čili na jedné straně se hovoří o tom nezvyšovat zadluženost ČR, na druhou stranu zaznívají doporučení dovést to či ono.

Zmínil jsem rostoucí ceny energetiky a paliv a podobně, takže si myslím, že dvouletá nezávislost nebo ještě několikaletá nezávislost je, myslím, pro naši republiku prospěšná. Jinak rozhodnutí vlády - vyhláška č. 300 z roku 1993, která vlastně omezovala hospodářskou soutěž, tzn. zakazovala dovážet uran - samozřejmě končí tak, jak bylo touto vyhláškou stanoveno, k 31. 12. letošního roku čili nejsme v rozporu s pravidly hospodářské soutěže.

Čili materiál k dotěžení 24. patra dolu Rožná v lokalitě Dolní Rožínka byl odsouhlasen. Chtěl bych jenom upozornit, že se jedná o nejkvalitnější žílu, o nejkvalitnější zdroj uranové rudy za posledních 40 let, je to daleko kvalitnější ruda, než byla v Příbrami, Jáchymově, o Stráži, Hamru ani nemluvě. Takže bych řekl, že je to rozhodnutí pro ČR velice dobré.

Pokud se týká ekologických zátěží, tak když vezmete ty čtyřicetileté zátěže, které tam byly, kdy ani inspekce životního prostředí nenapadala nějaké porušování ekologických zásad nebo zásad životního prostředí, tak to dvouroční prodloužení těžby v žádném případě nezhorší životní prostředí.

Poslední záležitost, která byla dosud projednána a kterou jsem předkládal a byla rovněž schválena byl materiál Schválení I. etapy projektů obnovy a humanitární pomoci v rámci zapojení ČR do procesu řešení důsledků kosovské krize, hospodářské stabilizace a obnovy jihovýchodní Evropy. Byl přijat materiál, kterým vláda schválila projekty, které jsou zaměřeny převážně do Svazové republiky Jugoslávie. Byl to společný materiál, který předkládalo jednak ministerstvo průmyslu a obchodu, jednak ministerstvo financí a jednak ministerstvo zahraničních věcí. Jsou zde vyjmenovány schválené projekty, které prošly meziresortní schvalovací komisí, kde se jedná o komodity, které budou s humanitárním příspěvkem ČR realizovány a vyvezeny zejména do SRJ. Myslím si, že to je velmi pozitivní krok, protože jsme, domnívám se, první nebo jedna z prvních zemí, která k tomuto kroku přistoupila a znamená to i dobrou referenci pro naše další hospodářské aktivity v tomto území. To jsou zatím všechny materiály, které jsem předkládal, a které byly všechny vládou přijaty.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Po těchto obsáhlých a vyčerpávajících informacích pana ministra Grégra přijdete na řadu vy.

Petr Bayer, ČTK: Pane ministře, můžete říci jak ty projekty do Jugoslávie byly schváleny a s jakým příspěvkem státu?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Můžu je vám tady přečíst, pokud s tím ostatní budou souhlasit, ale máte to k dispozici na Internetu.

1. Projekty obnovy:

1. Posouzení a likvidace ekologických a stavebních havárií v rámci pomoci při odstraňování následků válečných konfliktů na Balkáně - částka 20 mil. Kč
2. Dalekovod 400 kV Ugljevik - Sremska Miktkrovica v Bosně a Hercegovině - částka 20 mil Kč
3. Obnova silničních a železničních mostů malého rozpětí - částka 20 mil. Kč

1. Projekty humanitární pomoci:

1. Dodávky uhlí v rámci nouzové humanitární pomoci pro Kosovo - částka 20 mil Kč
2. Dodávky velkých a středních autobusů v rámci nouzové humanitární pomoci pro Bělehrad - částka 30 mil. Kč
3. Obnova bloku TA5-110 MW elektrárny Kolubara "A" - částka 30 mil Kč

Dále tam byl začleněn i ministr zemědělství, a to vývozem hovězího dobytka. Částku vám upřesní ministr zemědělství.

Jitka Götzová, Právo: Pane premiére, můžete říct, jaké stanovisko zaujala vláda ke zprávě Evropské komise, která hodnotila Českou republiku a hlavně co říkáte tomu, že jsme byli zařazeni až do třetí skupiny. A druhá otázka: Po zrušení vaší schůzky s panem kancléřem Schüsslem jak si myslíte, že se budou vyvíjet naše sousedské vztahy? Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Paní redaktorko, vláda ČR zastává velmi konzervativní stanovisko, které zní, že k jakémukoli dokumentu, tedy i k hodnotící zprávě Evropské unie, se vyjadřujeme teprve tehdy, když si tento dokument prostudujeme. Chápu, že vás to možná překvapuje a chápu, že vyjadřovat se k dokumentu, který neznáme, je daleko pohodlnější. Ale dovolte mi, abych u tohoto stanoviska setrval.

Jak víte, tak dnes odpoledne v Bruselu bylo toto stanovisko publikováno. Stanovisko shrnuje jednak podrobnou hodnotící zprávu Evropské komise o České republice, která má 130 stránek, a dále tzv. Enlargement Strategy Report. A v tomto Enlargement Strategy Report je jedna věta, která vzbudila velký zájem a která srovnává jednotlivé kandidátské země z hlediska jejich ekonomické konkurenceschopnosti. Pokud znám první komentáře - ale opakuji, že jsou to jenom první komentáře - tak nám se říká: " Vy jste byli dlouhou dobu v ekonomické krizi a teprve dnes se z ní dostáváte." Zatímco ostatní země, které ekonomickou krizí neprošly, možná proto, že neměly kupónovou privatizaci, mají samozřejmě růstová tempa kolem 4 až 5 %. My jsme se z mínus 2,7 dostali na 0, pak jsme se dostali nad 3,1 a k těm 5 % se přiblížíme,dá-li bůh, někdy za dva roky. Příští rok to bude, když události půjdou dobře, kolem 4 %.

Takže já tuto jednu jedinou větu nechci přeceňovat, zítra příjmu pana velvyslance Cibriana - velvyslance Evropské unie, který mně oficiálně tuto zprávu předá, budeme mít krátký briefing. Já si tu zprávu prostuduji a pak se k ní vyjádřím. Čili velmi lituji, ale i když vím, že je to zastaralé a nemoderní, vyjadřuji se k dokumentům teprve tehdy, když jsem si je přečetl.

Pokud jde o vaši druhou otázku, chtěl bych konstatovat, že každý politik má být průhledný, má být vypočitatelný. To znamená, že jeho chování mohou jeho partneři očekávat a že politik nemá své partnery překvapovat. Právě proto jsem jasně řekl, že pokud blokády budou ukončeny do pondělního večera, tak to bude logicky znamenat, že se uskuteční moje dohodnutá schůzka s kancléřem Schüsselem do konce listopadu. Respektoval jsem přitom to, že blokády nelze zastavit najednou, že je zde určitá setrvačnost, že je nutné dát rakouské straně čas, a právě proto, jak víte, došlo k onomu pondělnímu večernímu termínu. Hluboce lituji, že blokády některých hraničních přechodů byly prodlouženy až do čtvrtečního večera. Vzdor tomuto naprosto jasnému varování, budeme samozřejmě dále jednat s rakouskou stranou, protože jednání na úrovni ministerských předsedů není jedinou formou jednání a já bych v této souvislosti rád ocenil - nevím, zda to víte - dnešní exposé Europien Atomic Question Group, které - pokud jste si toho nevšimli - jednoznačně prohlásilo, že Temelín je naprosto bezpečnou jadernou elektrárnou. Aniž bychom předvídali - protože v době našeho setkání s kancléřem Schüsselem nebylo toto exposé či tato zpráva k dispozici - jaké budou výsledky, zavázali jsme se, teď mluvím o České republice, ale i o Rakouské republice, tyto výsledky respektovat. Jsem přesvědčen, že je bude respektovat jak Česká republika, tak Rakouská republika.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Doplním, že vláda dnes též projednávala situační zprávu o hodnocení bezpečnosti v jaderné elektrárně Temelín. Projednávání byla přítomna i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost paní Drábová. Výsledek té zprávy je takový, že všechny kontrolované systémy jsou funkční a připraveny k používání, samozřejmě v souladu se schválenými předpisy. Vláda uložila místopředsedovi pro hospodářskou politiku a ministru financí společně s paní Drábovou, aby do 31.12. předložili vládě další situační zprávu. Jak víte, vláda tyto zprávy projednává po čtvrtletí.

Jakub Dospiva, ČTK: Já jsem si chtěl jenom ověřit, jestli se vláda dnes zabývala vyhlášením výběrového řízení na stíhačky a pokud ano, na kolik letounů to vyhlásila.

Miloš Zeman, předseda vlády: Vláda se bude tímto bodem zabývat, má to v programu jednání. Ale protože v programu jednání je asi 45 bodů a toto je 41. bod, tak lze předpokládat, že dnes večer k tomuto projednávání dojde a mluvčí vlády vás samozřejmě bude informovat.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Já jsem se chtěl zeptat, jakým způsobem bude vláda tlumočit Evropské unii své rozhodnutí prodloužit těžbu uranu v Dolní Rožínce. A druhá otázka na pana premiéra: Vy jste v pondělí v rádiu Frekvence 1 řekl, že vaše schůzka s panem Schüsselem se bude posouvat úměrně tomu, jak budou dlouho trvat ty blokády. Lze to chápat nyní, co jste dnes řekl, že ta schůzka nebude vůbec, nebo je možné, že ta schůzka se uskuteční v prosinci, o několik dní později oproti původním plánům? A třetí věc, jakým způsobem hodlá vláda postupovat v případě, jestliže budou pokračovat blokády česko-rakouských hraničních přechodů?

Miloš Zeman, předseda vlády: Takže myslím si, že druhá a třetí otázka je na mě a první je naprosto logicky na pana ministra Grégra.

Zaprvé bych rád konstatoval, že věřím, že se uskuteční schůzka mezi rakouským kancléřem a českým ministerským předsedou, protože by bylo nenormální, aby se takové schůzky neuskutečňovaly. Na druhé straně schůzky v atmosféře blokád nebo hrozeb blokádami - schůzky, kdy hornorakouský zemský hejtman říká "neposlechneme ani českého premiéra", tak tomu bych ještě rozuměl, ale neposlechneme ani spolkového kancléře, a tomu už vůbec nerozumím - jsou podle mého názoru bezpředmětné. Nevylučuji tedy tuto schůzku později, ale naprosto jasně konstatuji, že původně dohodnutý termín konec listopadu, to znamená termín ze Židlochovic, který byl pochopitelně vázán na ukončení blokád, je faktem, že tyto blokády u tří přechodů stále ještě probíhají, nikoli ohrožen, ale znemožněn. O dalším termínu se bude jednat obvyklými diplomatickými kanály.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Chtěl bych znovu upozornit, že to rozhodující je, že neprodlužujeme platnost vyhlášky č. 300/1993 Sb., která vlastně zabraňovala prodeji zahraničního uranu na našem trhu. Platnost vyhlášky končí koncem tohoto roku. A pokud se týká rozhodnutí o prodloužení těžby, to nebylo záležitostí screeningových jednání, byla to pouze konstatace. Z tohoto důvodu bylo přijato usnesení vlády, kde se ukládá ministru průmyslu a obchodu projednat ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí změnu rozhodnutí České republiky v této oblasti a vypracovat příslušnou novou dodatečnou informaci ke kapitole 14 - Energetika do 30.11. 2000.

Ladislav Šticha, televize Nova: Chtěl bych se zeptat, jestli vláda jednala o prodloužení vojenských misí v Bosně a v Kosovu. Pokud ano, generál Šedivý už dříve řekl, že armáda si to pravděpodobně nebude ze svého rozpočtu moci dovolit. Z čeho tato mise bude případně prodloužena? Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: I tento bod, podobně jako stíhačky, je zařazen na večerní program našeho jednání. I o tomto bodu se dovíte dnes v pozdních večerních hodinách, pokud vydržíte. A pokud chcete spát, tak zítra v ranních hodinách vás bude informovat mluvčí vlády.

Kateřina Causidisová, televize Prima: Já bych přece ještě jenom měla otázku na pana ministra Grégra ohledně prodloužení těžby uranu, protože jedním z argumentů pana ministra Kužvarta je také to, že nám to znesnadní cestu do Evropské unie, protože Česká republika slíbila Evropské unii, podle jeho slov, že těžbu ukončí do roku 2001. Je to tedy tak, nebo ne?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já jsem už na to odpověděl, paní redaktorko. Já jsem řekl, že jsme se k ničemu nezavázali a pouze projednáme s Evropskou unií, že vlastně těžba uranu se prodlouží o dva roky. Myslím si, že by to ani nebylo tržní, aby nám někdo zakazoval, že nejvydatnější ložisko vlastně budeme uzavírat a odporovalo by to i přijatému hornímu zákonu. Otázka zahraničních vztahů není záležitost pana ministra Kužvarta, ale pana ministra zahraničních věcí.

    Autom. řádkování  

????., Energie 2000: Já bych se chtěla zeptat: Konstatování pana ředitele DIAMA je, že jsou hotové otevírkové a přípravné práce na 23. a 24. patře. Neodporuje to několika vládním usnesením, minimálně dvěma usnesením taky vaší vlády, že dokončení těžby uranu má proběhnou do roku 2001?

Pak bych se chtěla zeptat na cenu uranu, za kterou nakupuje ČEZ. Za jakou cenu se vyveze těch asi 550 nebo 600 tun uranu z České republiky? Dále, proč zaměstnanost 550 lidí v Dolní Rožínce je takovou prioritou pro českou vládu, vyšší než zaměstnanost, já nevím, 7000 horníků v hnědouhelných dolech, kteří budou postiženi spuštěním Temelína. A jestli náklady na odstupné pro horníky odcházející z těžby bude započítáno taky na vrub ekonomiky jaderné elektrárny Temelín a jestli tím pádem padne ta její ekonomická výhodnost?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: To usnesení bylo trošku ukvapené, protože to dílo bylo rozfárané. Čili nedotěžit, to znamená zaplavit to vodou v době, kdy jsou tam otevřená ložiska, už v době, kdy se toto usnesení přijímalo, a jak jsem vám tady ocitoval, pokud jste vnímala celé to moje exposé, i pan ministr Kužvart před rokem se vlastně velice přikláněl k tomu, že by mělo být 24. patro dotěženo. V ČTK si to můžete vytáhnout, včera jsem to ČTK poskytl. Vyjádření pana ministra Kužvarta před rokem, nevím, co ho vedlo k tomu, že svoje názory tak radikálně změnil.

Pokud se týká zaměstnanosti, já nevím, já snad budu opakovat zase celé to exposé znovu. Jedná se o to, že se jde o velice cennou surovinu, že je to předmětem i obchodní bilance. To znamená, když něco dovezu, musím zase něco vyvézt. Jsou to stabilní ceny, za které bude dodávat DIAMO uran ČEZu. Znovu podtrhuji, že je to cena, která je pod současnými světovými cenami. Světové ceny si můžete zjistit, je to zhruba 1 100 Kč za kilogram uranu. Ty ceny, protože se jedná se o dlouhodobou smlouvu, zajišťují stabilitu. To, s čím to někteří znalci tohoto oboru srovnávají nebo srovnávali, byly tzv. spotové ceny. Jistě víte, že spotové ceny mají platnost 24 až 48 hodin, někdy o něco méně, někdy o něco déle. Takže to nejsou ceny, které je možno srovnávat. DIAMO prodává bez jakéhokoliv nároku na státní dotaci uran za cenu, která je výrazně pod světovou cenou.

Jestliže považujete, že ta zaměstnanost nebo nezaměstnanost v této oblasti je zcela bezvýznamná, tak já mám naprosto jiný názor na to. Zřejmě váš plat asi vám nedává možnost jaksi sdílet takovýto osud těchto lidí. Ta nezaměstnanost by tam vzrostla na 30% a já si myslím, že to je pozitivní jev, který je ale pouze doprovodný a nebo který souvisí s tím. Čili je to výhodnost pro národní hospodářství, pro českou energetiku a samozřejmě jednou z výrazných priorit je i teda udržení zaměstnanosti v této oblasti. Pokud někdo považuje 500 lidí sem, 500 lidí tam, že to je bezvýznamné, já mám na to zcela jiný názor.

Pokud se týká propouštěných horníků a jestli bude započítán ten příspěvek, jak jistě víte, protože vidím, že se tímto oborem jistě hluboce a dlouhodobě zabýváte, tak restrukturalizace u uhelného hornictví, ať už spouštěli Temelín nebo nespouštěli Temelín, proběhla prakticky v celé Evropě. Všude se to řešilo sociálně přijatelným způsobem, ať už by se Temelín spouštěl nebo nespouštěl, restrukturalizace hnědouhelného hornictví by stejně nastala.

Jinak samozřejmě předpokládáme, že v důsledku růstu cen ropy a plynu, a už se to projevuje, vzrůstá spotřeba elektrické energie, čili bude to významný produkt, stabilizující prvek českého národního hospodářství a prakticky tyto příspěvky jdou do tohoto odvětví nezávisle na spuštění jaderné elektrárny Temelín.

Josef Petrů, Právo: Já mám ještě na závěr teoretickou otázku, v tuto chvíli pro pana premiéra i přítomné pány ministry. Jakého prezidenta Spojených států byste si v tuto chvíli přáli s ohledem na zájmy České republiky respektive zájmy evropské?

Miloš Zeman, předseda vlády: Já jsem sice okrajovou větou svoji osobní pozici - zdůrazňuji osobní pozici, nikoli pozici sociální demokracie nebo vlády, protože o tom jsme ani ve vedení sociální demokracie, ani ve vládě nediskutovali - vyjádřil v článku, který byl publikován ve vašem deníku, pane redaktore. A tam jsem řekl svoje subjektivní preference o amerických prezidentských kandidátech. Nikoliv v rámci fair play, ale v rámci prosté lidské slušnosti bych chtěl neopakovat chybu některých politiků, kteří předčasně blahopřáli tomu či onomu kandidátovi, neopakovat chybu CNN, která výsledky na Floridě zveřejnila dvakrát, takže jednou se musela zcela určitě trefit. A chtěl bych se stoprocentní prognostickou spolehlivostí blahopřát vítězi amerických prezidentských voleb.

Rýdová: Jenom jsem se chtěla zeptat, zda bude vláda projednávat druhou fázi restrukturalizace Škody Plzeň.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dnes byla na pořadu vlády diskuse o restrukturalizaci OKD, ale pokud se nemýlím, restrukturalizace Škody Plzeň není na programu dnešní vlády.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud jde o OKD, tak to projednávání bylo přerušeno.

To je prozatím všechno, přeji hezký zbytek dne.