Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 8. února 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, hezké odpoledne. Dnešní zasedání vlády mělo na programu celkem 14 bodů a protože skončilo již v jednu hodinu, nekoná se dnes mimořádně pressfoyer. Za to se omlouváme. Je to jen dnešní záležitost, příště pressfoyer opět bude. Jako vždy, když je tu premiér, dám nejdříve slovo jemu a potom přijdou na řadu místopředseda vlády Pavel Rychetský a ministr financí Ivo Svoboda...

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, protože, jak dobře víte, miluji novináře, cítil jsem jistou absenci svých účastí na těchto vládních tiskových konferencích a protože dnešní jednání vlády bylo vyjímečně pohodové a klidné a není zde tolik ministrů, kteří by mezi vás přišli a informovali vás o svých výstupech, tak jsem se tady objevil sám.

Příští týden bude vláda opět projednávat sérii zákonů, takže počítejte s tím, že autoři těchto zákonů mezi vás předstoupí. Pan ministr Svoboda vás dnes bude informovat o součásti daňové reformy, to znamená o některých věcných záměrech návrhů daňových zákonů, které mají být v paragrafovaném znění předloženy vládě do 31. 3. tohoto roku, zdůrazňuji tohoto roku. Pan místopředseda Rychetský vás bude informovat o kladném stanovisku legislativní rady i celé vlády ke dvěma návrhům poslaneckých iniciativ a to nezávisle na tom, že jsou to poslanecké iniciativy pocházející od opozičních stran, čímž tato vláda prokazuje svoji naprostou nestrannost a já bych vám chtěl v úvodu svého vystoupení, kromě dalších bodů, které jsme projednávali také sdělit, že velmi pravděpodobně 25. února, a prosím, abyste to nespojovali s příslušným neblahým výročím, se bude vláda na svém výjezdním zasedání v Kolodějích zabývat komplexním materiálem o reformě veřejné správy, který byl nedávno dokončen a který bude předložen k připomínkovému řízení.

Závěrem snad jedna informace, která pro vás může být zajímavá. Vláda na svém dnešním zasedání na základě rezignace obou přednostů okresních úřadů, jak v Jindřichově Hradci, tak v Jablonci nad Nisou odvolala tyto dva přednosty okresních úřadů. Chtěl bych vám ovšem sdělit, že podle výsledků výběrových řízení, která v souvislosti s předchozími případy probíhají, je velký důvod předpokládat, že na místa nových přednostů okresních úřadů budou jmenováni téměř výlučně nestraníci, nikoli členové sociální demokracie. Říkám to na adresu těch, kdo nás neustále obviňují z personálních čistek. Záměrem vlády je odpolitizování státní správy, to znamená, aby v čele okresních úřadů stáli nestranní odborníci, nikoli příslušníci jakékoli politické strany. Samozřejmě nemůžeme příslušníky těchto stran diskriminovat, ale na druhé straně jim ani nedáváme přednost. To je prozatím úvodem vše, děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji a nyní prosím o slovo pana ministra Svobodu...

Ivo Svoboda, ministr financí: Ze dvou základních právních norem, jejichž novelizaci máme v plánu tak, aby příslušné novely nabyly účinnosti od 1. ledna roku 2000, se také jedná o novelu zákona o dani spotřební. Chtěl bych podotknout, že se jedná o mnohem zásadnější novelu, než tu, která je právě projednávána, ale i tato novela a další je chápána jako navazující na to, co je právě projednáváno. Nicméně řekl jsem, že je to novela podstatně širší. Úkolem této novely, kterou jsme dnes ve věcném závěru projednávali, není v první řadě změna sazeb, i když určitá se předpokládá, ale především podstatné zkvalitnění zákona jako takového.

To znamená především významné upřesnění pojmů a doplnění zákona o řadu ustanovení, jejichž úkolem je zjednodušit správu této daně a říkám-li zjednodušit, tak to znamená omezit další stále nově vznikající možnosti daňových úniků. Takže jenom příkladem bych uvedl zajištění souladu definice malého nezávislého pivovaru s definicí kompatibilní s evropským právem, vypuštění osvobození od daně pro nedenaturovaný líh, dodávaný pro výrobu kosmetických výrobků a mýdel, zdanění dolihovaného vína s obsahem etanolu na 22 %, zavedení možnosti úředního znehodnocení lihu nebo lihovin a zavedení zdaňování lihu v některých potravinářských výrobcích obsahujících líh a lihoviny.

Další navrženou změnou je zrušení spotřební daně z révového vína, pokud ovšem se nepodaří toto zdanění odstranit již během projednávání té novely, která je právě v parlamentu. Čili je tam určitý souběh, v té novele dnes projednávané bude aplikováno pouze to, co eventuálně neschválí parlament při projednávání novely aktuální.

Pokud se týče zákona o dani z přidané hodnoty, tam se předpokládá kromě obvyklé sady věcných zpřesnění, jejichž úkolem je omezit daňové úniky na této dani a zjednodušit správu, změna sazebníku - tím, že se některé zboží a služby ze snížené sazby přesouvají do sazby základní, ale jsou i některé služby nebo zboží, které se přesouvají do sazby snížení a nebo v ní zůstávají, ač je to v rozporu s příslušnou směrnicí Unie. Důvod je jednoduchý. Pro předložení této novely nebyl rozhodující důvod fiskální, i když předpokládáme určitý pozitivní dopad do státních příjmů, ale je kvantifikován zhruba na hladině 5 miliard korun. Pro ty přítomné, kteří by chtěli ventilovat zásadní zvýšení, bych chtěl konstatovat, že 5 miliard korun je necelé jedno procento rozpočtové soustavy, čili je to opravdu vyrovnávací částka, plynoucí z přerovnání sazebníku.

Některé zásadní položky, například dálkové teplo zůstávají v pětiprocentní sazbě dani a zejména pro všechny malé, střední a velké podnikatele bych chtěl znovu zopakovat, že dodávky stavebních prací zůstávají v sazbě 5 %. Čili jedná se opravdu o jeden z řady kroků, které bude nezbytné podniknout k plné adaptaci našeho modelu DPH na normy unie a není naším cílem fiskální dopad. Naším cílem je dostat se bez nárazů nekompatibility daňového práva do Evropské unie. Takže to by bylo k tomu věcnému záměru novely zákona o dani z přidané hodnoty.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, nyní Pavel Rychetský o zmiňovaných dvou poslaneckých iniciativách.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Dobré odpoledne, pan předseda poslanecké sněmovny požádal v souladu se zákonem o jednacím řádu sněmovny vládu, aby dala stanovisko ke dvěma poslaneckým iniciativám. Prvním z nich je iniciativa poslance Zuny a dalších na novelu zákona o místních poplatcích, přičemž ta novela je svým rozsahem nepatrná. Na ní je zajímavé to, že ten místní poplatek za provozování hracích přístrojů, který byl původně ve výši 1 - 5 tisíc korun za tři měsíce, byl novelou, která byla účinná od 1. ledna minulého roku, zvednut na rozpětí na 5 - 20 tisíc. Od 1. července minulého roku se vrátil na původní rozsah 1 - 5 tisíc korun a teď ho znovu navrhují poslanci vrátit do roviny 5 - 20 tisíc korun. Odůvodňují to dvěma skutečnostmi. Jednak tím, že obce chtějí mít nástroj, kterým by, tím, že dají takto vysoké místní poplatky, omezily přinejmenším asi v jistých místech provozování hracích automatů v blízkosti škol a podobně a za druhé to odůvodňují poslanci tím, že jde o prostředky, které obce potřebují pro svou činnost.

Vláda si je vědoma toho, že rozsah místního poplatku 5 - 20 tisíc korun za tři měsíce provozování hracího automatu je spíše daní, než poplatkem, ale s ohledem na to, že vláda sama připravuje reformu daňové soustavy a hodlá zavést místní daně, se rozhodla vyslovit souhlas s takovouto novelizací, i když se domnívá, že pokud se týče regulace provozu hracích automatů v obcích bude výhodnější námi připravovaná právní úprava novely zákona o nebytových prostorách a jejich pronájmu a současně související novely občanského zákoníku. Podle této právní úpravy, která ovšem nebude účinná dříve než řádově za rok, protože teprve projednáváme věcný záměr, předložený ministrem Císařem. Podle té novely se předpokládá, že budou obce vyslovovat prostě souhlas s tím, kde může být umístěna taková provozovna, takže budou moci nikoli nástrojem zdanění, ale nástrojem klasickým rozhodnutím obce určit, kde se smějí takové hrací přístroje provozovat. Přesto je vláda toho názoru, že tato poslanecká iniciativa je legitimní a doporučuje poslanecké sněmovně ji přijmout.

Druhou poslaneckou iniciativou je návrh poslanců Janečka a Talíře na novelu zákona číslo 37/1989 o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Jde opět o nepatrnou novelu, pokud se týče rozsahu. Dosavadní právní úprava zakazuje prodávat tabákové výrobky osobám mladším 16 let. Jimi navrhovaná právní úprava navrhuje číslovku 16 nahradit číslovkou 18, to znamená zákaz prodeje tabákových výrobků osobám mladším 18 let. Vláda dosti dlouho projednávala tento bod, protože na jedné straně by bylo absurdní, aby vyslovila nesouhlas s novelou, která chce napomáhat tomu, aby se tento druh návyku s nepochybně negativními velkými důsledky, aby se rozšiřoval na osoby nezletilé.

Na druhé straně si je vláda vědoma toho, že nelze přeceňovat působnost a možnosti práva a vláda se dokonce seznámila i se stanoviskem Meziresortní protidrogové komise, které, pro vaši informaci, je negativní k této novele. Meziresortní protidrogová komise se nedomnívá, že by se měla zvedat ta hranice ze 16 na 18 let. Výsledkem jednání vlády bylo stanovisko, ze kterého vám část přečtu. "Vláda především souhlasí s takovou novelou a to proto, že účelem navržené novely je co nejvíce omezit negativní zdravotní důsledky kouření na mladou populaci. Současně upozorňuje na to, že předložený návrh zřetelně přeceňuje působnost práva a jeho účinky mohou být velmi sporné..." a dále citujeme to stanovisko Meziresortní protidrogové komise ze kterého vám přečtu část: "Návrh na zákaz prodeje tabákových výrobků osobám, které nedosáhly věkové hranice 18 let však sám o sobě problematiku kouření, respektive kouření mladých lidí neřeší. Naopak může zapůsobit kontraproduktivně v těchto směrech:

1. Diskuse o přijetí tohoto návrhu může zapůsobit formou antireklamy.
2. Kouření v očích mladých lidí bude ještě více spojováno s dospělostí.
3. Atributem kritického období dospívání je překračování zákazů.

Drogy, ať už sociálně akceptovatelné ( alkohol, tabák) nebo sociálně neakceptovatelné (zakázané), působí na mladé lidi jako tzv. zakázané ovoce. Mladí, kteří chtějí okolnímu světu demonstrovat svoji samostatnost, nezávislost, či vyjímečnost proto používají především vnější znaky, mezi které drogy patří. Stanovisko vlády je tedy souhlasné, ale současně upozorňujeme na to, že boj proti kouření u mladistvých nelze vést především v rovině zákonných zákazů, ale spíše v rovině osvětové. Tolik k těmto dvěma bodům jednání vlády.

Já bych jenom ještě pro informaci vám řekl, že se vláda dnes seznámila se zprávou pana ministra spravedlnosti o počtech a složení pravomocně odsouzených osob za trestné činy s rasovým podtextem za rok 1998. Některá ta čísla už byla zveřejněna v dnešním tisku, takže je nebudu opakovat. Pro vládu skutečnost, že z celkového počtu 138 osob odsouzených v minulém roce za rasově motivované trestné činy byla téměř polovina mladistvých, je velmi alarmující signál. Vláda proto tento bod též projednávala nad míru obvyklou po delší dobu. Pan ministr spravedlnosti informoval členy vlády o opatřeních, které zejména v soustavě dozoru nad trestním řízením, to jest v soustavě státního zastupitelství se přijímají tak, aby se rasově motivované trestné činy včas správně identifikovaly a kvalifikovaly, současně nás informoval o tom, co zatím patrně nevíte, že ten jeden trestný čin vraždy, který byl odsouzen v uplynulém roce, to je případ vraždy Tibora Danihela v Písku. V těchto dnech vrchní soud ten rozsudek zrušil z absolutně formálních důvodů a pan ministr spravedlnosti se rozhodl podat stížnost pro porušení zákona proti tomu zrušícímu rozsudku a učiní tak v těchto dnech. To je zatím všechno...

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a nyní vás ještě jako vždy krátce seznámím s dalšími body. Vláda vyslovila souhlas s návrhem na zřízení hraničního přechodu Nové Hrady - Pyhrabruck na česko-rakouských státních hranicích. Zde se bude jednat o hraniční přechod pro pěší, cyklisty a osobní automobily pro občany České republiky, Rakouska a těch zemí, kde není zavedena vízová povinnost. Vláda si od tohoto kroku slibuje určité oživení v této pohraniční oblasti, včetně rozvoje malého a středního podnikání.

Dále vláda vzala na vědomí Zprávu o stavu a průběhu příprav účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2000 v Hannoveru. Zde generální komisařka účasti České republiky a generální komisařka EXPO 2000 podepsaly 10. prosince loňského roku účastnickou smlouvu. Smlouva s konečnou platností stvrdila závazek společnosti EXPO 2000 poskytnout České republice bezúplatně pozemek o rozsahu 2500 m2 ve východní části výstaviště při tzv. Evropské třídě a z české strany pak závazek vybudovat na uvedeném pozemku vlastní národní pavilon. Byl rovněž dohodnut tzv. rámcový scénář národního dne České republiky a ten bude ve středu 7. června 2000.

Vláda též vyslovila souhlas s návrhem na uskutečnění oficiální návštěvy předsedy vlády Italské republiky Massima D´Alemy v České republice dne 16. února 1999. Tématem této návštěvy bude nejenom rozvoj dvoustranných politických a hospodářských vztahů, ale samozřejmě také akce Čisté ruce. Vláda vyslovila také souhlas s návrhem na uskutečnění oficiální návštěvy místopředsedy vlády Pavla Rychetského ve Státu Izrael ve dnech 21. - 24. února 1999. Vzala na vědomí rámcové návrhy metodických pokynů pro koordinaci kontrol nakládání s národním majetkem především v procesu jeho privatizace. O tom, budete-li chtít, vám poví více pan ministr Svoboda.

Vládou byl vysloven souhlas s návrhem na obeslání zvláštního zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti a šestého zasedání Pracovní skupiny pro biologickou bezpečnost. To se bude konat v Kartageně v Kolumbii. Rovněž byl schválen návrh na uskutečnění pracovní návštěvy místopředsedy vlády pro zahraniční a bezpečnostní politiku v ústředí NATO v Bruselu a Vrchním velitelství spojeneckých mocností v Evropě (SHAPE) v Monsu dne 15. 2. 1999. A konečně vláda vyslechla od pana ministra Fencla informaci o aktuální situaci vzniklé na trhu vepřového masa. Tolik tedy náš úvodní přehled a nyní máte již slovo vy novináři ...

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Já bych se chtěl zeptat pana předsedy vlády Zemana, co říká návrhu pana Svobody na druhé zvýšení spotřebních daní od roku 2000 a jak se na to tvářili ministři, protože ti se k tomu vyjadřovali dosti kriticky a pan Svoboda mi dneska připadá nezvykle smutný, tak jestli tam náhodou nebyla ta kritika příliš silná? A pana Svobody se chci zeptat, jak počítá, že to bude znamenat zvýšení cen, pokud budou ty dvě novely přijaty?

Miloš Zeman, předseda vlády: Pane redaktore, vy mně možná dnes připadáte nezvykle veselý, ale já z toho přesto nechci vyvozovat dalekosáhlé závěry. Pan ministr financí mně naopak nepřipadá nezvykle smutný a na zasedání vlády jsem neslyšel sebemenší kritickou připomínku k těmto úpravám, znovu opakuji to, co vám už zde řekl pan ministr financí, jde o to, že ať chceme nebo nechceme, musíme se adaptovat na normy EU včetně daňových norem, a pokud někdo daňové normy EU nezná, je to jeho škoda.

Znovu opakuji, že se jedná nikoli o primárně fiskální efekt, ale na vytváření předpokladu, které pro nás chce i Evropská komise při této adaptaci a my jsme, pokud chceme do EU vstoupit, povinni tyto předpoklady plnit. Jenom bych snad rád dodal jednu jedinou věc, to převedení z té 5 % do 22 % sazby se týká například poradenských služeb, nikoli tedy například základních potravin a dalších k životu nezbytných komodit. Pokud potřebujete k životu poradenskou službu, protože si nedokážete poradit sám, máte smůlu, budete platit sazbu, která je obvyklá v zemích EU.

Ivo Svoboda, ministr financí: První novela, jejíž projednávání právě probíhá, je nyní dimenzována tak, že v podstatě s přesností na nejistotu, která ve státním rozpočtu vždycky je, kompenzuje snížení daní, které realizoval parlament svým usnesením koncem minulého roku, čili je fiskálně neutrální. Je to nulová operace, uvolňujeme příjmy podnikatelům přímo a nepřímo, ale rozdíl do rozpočtu je do značné míry kompenzován tímto výnosem. Maximální rozpočtový výnos další novely s platností ovšem v roce 2000 je okolo dvou miliard korun, to je na prahu měřitelnosti ve státních příjmech. Jestliže jsem o první novele řekl, že je kompenzací, pak to znamená, že se maximálně může pozměnit struktura určitých výdajů, ale zase na samé hranici nebo někde těsně nad hranicí měřitelnosti a ta další novela je ještě pod touto hranicí, čili je to opravdu opatření, která směřujeme na zlepšení efektivity vybíráním daní, zlepšení efektivity u daně spotřební z lihu a samozřejmě postupnou přípravu na vstup do unie, kde jsou směrné minimální sazby předepsány. Nelze si představit zodpovědnou vládu, která se pokusí tento skluz vyrovnat jedině velkým skokem a my rozhodně nejsme vláda velkého skoku.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Dobře, ale ceny cigaret a benzínu to zdraží.

Ivo Svoboda, ministr financí: Pokud sledujete vývoj kurzu koruny v poslední době, tak si troufám tvrdit s naprostou spolehlivostí, že ceny těchto komodit podléhají mnohem spíše kurzovým výkyvům než de facto kosmetickým nebo vyrovnávacím úpravám na dani. Možná i to vám uniklo, že sociálně demokratická vláda paradoxně nezvýšila daňovou zátěž obyvatelstva ani spotřeby, dokonce se zdá, že relativně HDP bude nepatrně klesat, což samozřejmě znamená více méně neutrální dopad do cenové hladiny jako takové.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych měl dva dotazy. První se ještě týká daně z přidané hodnoty. Pane ministře mohl by jste alespoň kvantifikovat. Patrně asi je to tak, že větší podíl se přesouvá do té 22 % sazby, když jste řekl, že to bude určitý výnos, asi pět miliard a ten výnos jestli byste spíše mohl porovnat s celkovým výnosem z daně z přidané hodnoty a ne s výnosy rozpočtové soustavy. A druhý dotaz je na pana premiéra, já jsem se chtěl zeptat, zda-li by jste mohl říci, kdo podal ten podnět na televizi Nova ohledně prozrazení toho agenta a jestli si myslíte, že je to primárně vina televize a nebo vina toho úředníka, který to těm novinářům prozradil.

Ivo Svoboda, ministr financí: Hovořil jsem o maximální fiskálním dopadu ve výši 5 miliard korun. Rozpočtované výnosy daně z přidané hodnoty jsou zhruba 120 miliard, takže když vydělíte tato dvě čísla, dostanete skvělý novinářský titulek, do kterého určitě nedáte to, že lze očekávat stagnaci daňových sazeb daní přímých, možná dokonce reálný pokles. Takže to je komplexní odpověď na vaši otázku, trochu širší, protože vaše otázka byla věcně správná, ale nepopisovala problém, jímž je fiskální zátěž jak příjmů, tak spotřeby, řekněme průměrného obyvatele, takže to je k té dani.

Miloš Zeman, předseda vlády: Odpověď na druhou otázku bude velice prostá, podnět radě pro rozhlasové a televizní vysílání podal pan ministr Jaroslav Bašta. Pokud jde o to, na čí straně je větší vina: já samozřejmě uznávám, že někdo tuto informaci musel televizi Nova sdělit a v této souvislosti inspekce Bezpečnostní a informační služby, odkud se vší pravděpodobností tato informace unikla, již podala trestní oznámení na zatím neznámého pachatele. Máme důvody předpokládat, že již dnes se podařilo výrazně redukovat okruh v úvahu přicházejících osob, nicméně musím trvat na tom, že opravdu profesionální, byť komerční televize v demokratické zemi by se nikdy nedopustila toho, aby její reportér uvedl jméno a dokonce bydliště údajného rezidenta spřátelené zahraniční zpravodajské služby.

Ondřej Kopa, televize Prima: Já mám dotaz na pana premiéra, zda vláda připravuje změny na dalších okresních úřadech. Vy jste odmítl námitky opozice, že jde o čistky, ale proč se vláda nezabývala například námitkami starostů z Bruntálska, kteří žádali, aby nebyl odvolán bruntálský přednosta okresního úřadu...

Miloš Zeman, předseda vlády: Pane redaktore, u profesionálního novináře bývá zvykem, že informaci, kterou dává svým čtenářům je úplná. Vy jste tedy uvedl petici starostů z bruntálska, ale neuvedl jste ani slovem, že k této petici se nepřipojili starostové největších měst bruntálského okresu, ať už se jedná o Bruntál, Krnov, Rýmařov a další konkrétní obce. Mimochodem, v Rýmařově například není sociálně demokratický starosta. Důvody byly uvedeny mluvčím vlády na minulé tiskové konferenci, jedná se především o problém vztahující se k bruntálské nemocnici, takže nevidím důvod je opakovat. To základní sdělení, které pro vás mám na základě dnešní informace ministra vnitra zní, že zde je snaha, aby podle výsledku objektivního výběrového řízení, do kterého se samozřejmě může přihlásit každý uchazeč, v čele přednostů okresních úřadů stáli lidé, kteří budou spíše než svoji politickou příslušností kvalifikováni svoji odborností. To je to, čemu jsme vždy říkali odpolitizování státní správy.

Ondřej Kopa, televize Prima: Dobře, ale je to konečný stav odvolávání přednostů okresních úřadů?

Miloš Zeman, předseda vlády: Tak samozřejmě, že nepředpokládáme, že by byl konečný. Řada přednostů okresních úřadů je v důchodovém věku, řada těchto přednostů přesluhuje, řada může sama rezignovat, takže v každém případě nelze vyloučit, že bude docházet k pravidelné obměně. Pokud se domníváte, pane redaktore, že přednostové okresních úřadů jsou nesmrtelní, nemohu s vámi souhlasit.

Jan Lopatka, agentura Reuters: Já bych se chtěl zeptat, jestli se vláda hodlá zabývat požadavky pěstitelů a zpracovatelů cukrovky na zvýšení ochrany domácího trhu v souvislosti s prudce narůstajícími importy této komodity...

Miloš Zeman, předseda vlády: Agentuře Reuters nebo alespoň jejímu zpravodaji zřejmě uniklo to, že vláda již přijala příslušná protekcionistická opatření v oblasti dovozu polského cukru, a to před několika málo týdny.

Jan Lopatka, agentura Reuters: To mi neuniklo, ale neuniklo mi ani, že producenti žádají další navýšení a to až od dalších 80 bodů.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já se domnívám, že každá rozumná vláda musí hledat racionální kompromis mezi požadavky producentů a reálnými možnostmi, které mimo jiné vyplývají i z našeho členství ve Světové obchodní organizaci, případně v zemích CEFTA a samozřejmě, které jsou vázány i na další uzavřené mezinárodní dohody. Domnívám se, že naše opatření vůči dovozu polského cukru bylo takovým racionálním kompromisem.

Jitka Götzová, Právo: Já mám dvě otázky na pana premiéra. V lednu stoupla nepochybně nezaměstnanost na 8,1 procenta. Přijme vláda nějaké účinnější opatření a druhá otázka, předseda vaší středočeské sociálně demokratické organizace se vyslovil a trvá na tom, aby pan ministr zdravotnictví byl odvolaný a v dnešním vyjádření pro Právo se opírá o spoustu telefonátů, v kterých mu dávají lidé najevo, že stojí za jeho názorem. Tak se chci zeptat pane premiére, jestli trváte na tom, že každý ministr musí u vás vydržet dvanáct měsíců?

Miloš Zeman, předseda vlády: Především, i když jsem si nestačil přečíst dnešní noviny podrobně vím, že tento názor zastával nikoli předseda, ale místopředseda středočeské organizace, ale protože jsem měl na četbu novin zhruba dvacet minut, mohu se mýlit. V každém případě o tom, kdo bude a kdo nebude ministr této vlády právě proto, že nejsme státostrana, nemůže rozhodovat jakákoli místní nebo regionální organizace jakékoli politické strany, sociální demokracii nevyjímaje. Pokud jde o vaši první otázku, vidím, že se na mě podepsala chřipka, kterou už několik dní přecházím, protože jsem ji právě zapomněl. Prosím mluvčího vlády, aby mi ji zopakoval, protože on je tady placen za to, aby si ty otázky pamatoval.

Jitka Götzová, Právo: Nezaměstnanost...

Miloš Zeman, předseda vlády: Děkuji. Konstatoval jsem již, že vláda projednává Národní program boje proti nezaměstnanosti. Tento program byl již zpracován, v současné době je projednáván na tripartitě, půjde do připomínkového řízení a bude projednáván vládou. Souhlasím s tím, že základním faktorem, který může ztlumit a později i zvrátit dosavadní trend nezaměstnanosti, je samozřejmě ekonomický růst. A základním úkolem této vlády, jak už jsem několikrát řekl, je vyvést zemi z ekonomické krize, tedy z ekonomického propadu, který ona sama nezavinila. Nesouhlasím ovšem s názorem, že základním faktorem poklesu naší ekonomiky je údajná baštovská kriminalizace ekonomických aktivit. Pokládám to za docela milou anekdotu, která by měla vstoupit do dějin.

Marek Petruš, tisková agentura Bridge News: Já bych měl ještě dotaz na pana ministra Svobodu. Jde o upřesnění k těm daním, jestli to zvyšování sazeb spotřebních daní se bude týkat jak benzínu, cigaret i lihovin. Druhá otázka se týká privatizace bank. Váš úřad podle našich informací už dokončil materiál o dalším postupu privatizace České spořitelny, kdy očekáváte, že ho předložíte do vlády a kdy očekáváte, že předložíte do vlády materiál o dalším postupu privatizace Komerční banky? A k té České spořitelně, o kolik se předpokládá na nadcházející valné hromadě zvýšení základního kapitálu spořitelny?

Ivo Svoboda, ministr financí: Já začnu od konce, jsem rád, že jste mi připomněl tuto otázku, protože materiál se připravuje a v současné době hlavní brzda jeho předložení do vlády je moje účast na této tiskovce, protože to mám na stole a podepisovat budu až po návratu na ministerstvo, ale neberte to tak, že bych vás chtěl vinit ze zdržení privatizace, to samozřejmě ne. Za prvé by to nebyla pravda a za druhé by to bylo velmi nezdvořilé něco takového ode mě tvrdit.

Informativní materiál bude připraven, pokud se týče navyšování v České spořitelně, tam by se mělo jednat zhruba o 5 miliard korun, které by se měly rozdělit mezi český stát a Evropskou rozvojovou banku. Komerční banka zatím dostane pouze té pozornosti, že bude podána vládě zevrubná informace o dalším postupu.

Pokud se týče zvyšování daní ve věcném záměru zákona, není rozkvantifikováno přesně v korunách z jednoho velmi prostého důvodu, že propočet do konkrétních částek z kusů, litrů, kilogramů a nevím z jakých všech jednotek bude proveden, až podle výsledku hlasování třetím čtením o právě projednávané novele zákona o daních spotřebních. Čili mohl bych teď uvést dvě různá čísla, jedno součtové, jedno jednoduché, u každého je pravděpodobnost nějaká, že bude nakonec platit. Předpokládáme, že ten hlavní rozhodující krok, i když prosím vás rozhodujícnost kroku u necelých tří miliard je velmi relativní záležitost, by byla v oblasti uhlovodíkových paliv a maziv.

Václav Hrníčko, ČTK: V krátké době se stane Česká republika součástí Severoatlantické aliance, chtěl jsem se zeptat, jaké akce v souvislosti s touto historickou událostí vláda chystá?

Miloš Zeman, předseda vlády: Pane redaktore, protože Česká televize vysílá záznamy, byť v nočních hodinách z ústních interpelací, odpovídal jsem z písemných podkladů, protože nemám tak fenomenální paměť na tuto otázku ve čtvrtek minulý týden a vyjmenoval jsem dohromady přibližně padesát akcí, včetně takových akcí jako jsou vojenské dny otevřených dveří v jednotlivých posádkových městech, akce na Staroměstském náměstí, dokonce i vydání zvláštní známky, zvláštních videokazet a končilo to i plesem armády, tuším ve Španělském sále Pražského hradu. Nicméně, podrobný písemný výčet těchto zhruba padesáti akcí je obsažen ve videozáznamu, který vám Česká televize jistě ráda poskytne, kdyby ne, obraťte se s důvěrou na mě, a já se pokusím vyštrachat onen písemný podklad pro odpověď na příslušnou ústní interpelaci pana emeritního ministra obrany Lobkowicze.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: Já jsem se chtěl zeptat, jestli jste si vyslechli dneska informaci pana Outraty o základních statistických jednotkách, případně, co bylo obsahem té informace?

Miloš Zeman, předseda vlády: My jsme projednávali a myslím, že mě moji kolegové případně doplní, problém základních statistických jednotek již několikrát. Je potřeba vědět elementární fakta. To znamená NUTS 1 je území celé České republiky, NUTS 2 je území agregovaných krajů odpovídajících ústavnímu zákonu tak, aby součet, tedy tento agregát příslušných krajů měl zhruba 1 milión obyvatel, NUTS 3 jsou potom kraje definované podle ústavního zákona a NUTS 4 jsou okresy. Takže tuto informaci již znova nemuseli slyšet, šlo pouze o určité technické zpřesnění informací, která vláda projednávala již před asi jedním nebo dvěma měsíci.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Jestli chcete, tak to ještě upřesním. V té informaci se říká, že vymezení územních jednotek NUTS, schválené vládou ČR zaslal předseda Českého statistického úřadu Statistickému úřadu evropských společenství, to znamená Eurostatu dne 26. října loňského roku k vyjádření a dopisem ze dne 22. ledna 1999 sdělil generální ředitel Eurostatu pan Franchet, že po konzultaci s hlavními uživateli regionální statistiky v Komisi přijímá Eurostat návrh na regionální průřezy České republiky. Tuto novou klasifikaci bude Eurostat publikovat v příštím vydáním dokumentu Statistické regiony v zemích střední a východní Evropy. Vydání publikace je plánováno na jaro 1999, čili máte-li o tuto tematiku zájem, doporučuji tuto publikaci.

Miloš Zeman, předseda vlády: A jinak můžeme samozřejmě vést docela zajímavou a milou diskusi o výslovnosti, NUTS totiž není lískový nebo jakýkoli jiný oříšek, je to nikoli anglická, ale francouzská zkratka a každý ji vyslovuje jinak, někdo nats, někdo nuts a já sám se v tom nevyznám.

Petra Rejchrtová, ČTK: Pane ministře Svobodo, mě by zajímal, ten materiál o privatizaci spořitelny. Měl by jít do vlády a řekl jste, že zatím není podepsán. Potom by mě zajímala věc ohledně zvyšování základního jmění spořitelny, jakou formou a jakou částí se na to bude řešit?

Ivo Svoboda, ministr financí: Z podpisů materiálu nelze určit konečné datum pro jednání ve vládě. Musí projít samozřejmě normálním řízením, které může být zkrácené nebo úplné nebo dokonce může být od něj upuštěno, takže nechci tady diktovat všechna časová schémata pro libovolnou kombinaci těchto tří variant. Moje sdělení bylo v tom, že vláda dostane v nejkratší možné lhůtě potřebné informace a pokud se týká toho navýšení, ten poměr mezi státem a ostatními vlastníky měl zhruba sledovat poměr, který je dnes v České spořitelně, jistě ta čísla znáte, je to zhruba plus, minus 1 : 4. Pokud jsem chybně zaokrouhlil, nevyvozujte z toho, že neumím dělit v pohyblivé čáře. Je to 11 % zhruba na 45 %, nikoli na hlasovacích právech, ale na základním jmění, aby bylo naprosto jasno, o čem hovořím a samozřejmě i toto bude součástí oné informace.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vidím, že další dotazy již dnes nejsou. Proto dnešní tiskovou konferenci uzavírám a přeji všem hezké odpoledne...