Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 8. září 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Dnes má vláda na programu celkem 37 bodů, doposud projednávala ty nejdůležitější. Jako vůbec první bod projednávala situaci v Řecku po včerejším zemětřesení a případnou pomoc ČR. Potom to byl Návrh státního rozpočtu, dále Návrh zákona o Státním fondu dopravy, který, jak víte, je velmi důležitým prvkem našeho volebního a vládního programu, a potom některé další body. Já se nejdříve omlouvám za vládu, že dnes není pressfoyer, a to z důvodu, že musíme dohnat ten částečný skluz, který byl zaviněn právě projednáváním těch důležitých bodů, z nichž nejdůležitější byl Návrh státního rozpočtu. Čili z tohoto důvodu není dnes výjimečně pressfoyer. Protože je tu premiér, dám na úvod slovo jemu a potom bude pokračovat ministr financí Pavel Mertlík a ministr dopravy a spojů. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, přeji vám dobré odpoledne. Protože rozpočet je téma, kterému se v němčině říká "Schefsache" těžko tady dnes mohu chybět, nicméně mám pro vás jednu radostnou zprávu. Ministr financí je zdráv. Rovněž tak jsou zdrávi i všichni ostatní členové vlády. Nedošlo ani k fyzickým, ani k psychickým konfliktům mezi členy této vlády a výsledný záznam, který specifikuje další postup, byl schválen jednomyslně. Tento další postup bude spočívat v tom, že se vláda sejde na mimořádném zasedání v pondělí 20. září a do této doby, v některých případech o něco dříve, ale to už není podstatné, bude jednak zpracována aktualizovaná verze příjmů státního rozpočtu, která bude při odhadu makroekonomických údajů přihlížet i k výsledkům Českého statistického úřadu za II. čtvrtletí. Jak víte, tyto výsledky mají být publikovány 14. září a my máme samozřejmě zájem na tom, aby se rozpočet opíral o maximum věrohodných dat a tato data, kvartálně publikovaná, do souboru těchto dat nepochybně patří. V diskusi jsme rovněž plně respektovali požadavky, které jsme vznášeli jako opoziční strana a které jsme povinni naplnit jako strana vládní, tj. požadavky na zvýšení daňové výtěžnosti a intenzivnějšího boje proti daňovým únikům i daňovým nedoplatkům. Zdůrazňuji však, že příjmová čísla ve státním rozpočtu nelze nafukovat. Nelze, aby byla nerealistická. Já si velice vážím toho, že se poměrně velmi dobře podařilo odhadnout rozpočtový deficit v návrhu na tento rok, to znamená oněch 31 miliard korun a myslím si, že i dosavadní pokladní plnění státního rozpočtu prokazuje, že tento odhad byl v zásadě reálný. Vláda si uvědomuje, že už z důvodů dluhové služby, ale i z důvodů dalších je nepřekročitelný deficit, který navrhl ministr financí, to znamená 39,8 miliardy korun, a tento závěr vláda dnes jednoznačně akceptovala, i když lze předpokládat rozsáhlou diskusi onoho 20. září o rozpočtových prioritách, a to i v rámci jednotlivých resortů, nikoli pouze mezi těmito resorty. Tolik k rozpočtu, kde se budeme snažit o zachování maximální úspornosti, o prorůstový charakter tohoto rozpočtu. A samozřejmě jsem velice rád, že vláda schválila v rámci obecnější rozpočtové strategie i návrh zákona o fondu dopravy, kde mají být pro rozvoj naší dopravní sítě využity mimo jiné i prostředky z privatizace, ale o tom bude mluvit pan ministr Peltrám. Očekávám totéž v nejbližší možné době tak, abychom tento zákon rovněž mohli předložit poslanecké sněmovně i od pana ministra Císaře, pokud jde o fond bydlení. Chtěl bych vyjádřit hlubokou lítost české vlády nad zemětřesením v Řecku, vyjádřit soustrast řecké vládě a chtěl bych konstatovat, že tentokrát došlo k velmi dobré spolupráci a koordinaci resortů zahraničí, vnitra a obrany a na základě, jak včerejšího jednání Bezpečnostní rady státu, tak dnešního ranního jednání vlády, byla připravena dvě dopravní letadla s asi 20 záchranáři a nezbytným vybavením a v podstatě jsme čekali pouze na žádost řecké vlády, zda naše záchranáře potřebuje. Přiznávám se, že jsme se dokonce zabývali i poněkud partyzánskou myšlenkou vyslat je tam bez této žádosti, ale pak jsme došli k názoru, že by to opravdu bylo až příliš partyzánské. Řecká vláda vyjádřila dopoledne poděkování ČR za nabídku pomoci, kterou samozřejmě obdržela. V této fázi se soustřeďuje především na pomoc z EU, náš velvyslanec je v současné době přítomen na Generálním štábu řecké civilní obrany a zhruba v 17:30 dostaneme informaci, zda naši záchranáři mají odletět nebo zda je řecká vláda nepotřebuje. Podle posledních informací již počet obětí dosáhl zhruba 70 osob. Většina těchto obětí je lokalizována do jednoho místa, do místa jedné postižené továrny a probíhají tam vyprošťovací práce. Chtěl bych se dále zmínit o otázce, která vás zajímá o níž bude podrobněji referovat ministr financí, to znamená o situaci kolem Banky Moravia. Vláda dnes vyslechla společnou informaci ministra financí a guvernéra ČNB, uložila ministru financí, aby společně spolu s panem guvernérem podepsal dopis, kterým se vlastně zahajuje proces výplaty vkladů z pojišťovacího fondu, vzala na vědomí informaci o dnešním jednání Banky Moravia s Bankou Union a přijala další postup, který v současné době nepovažujeme za vhodné zveřejňovat, dokud neznáme výsledky jednání těchto dvou bank o případné fůzi. Závěrem, protože dnes byl především den pana místopředsedy Mertlíka, bych chtěl s potěšením konstatovat, že mu byly schváleny tak důležité dokumenty, jako je společné stanovisko vlády ČR a Evropské komise k hospodářským prioritám, že byl poprvé od listopadu 1989, právě v souvislosti s obvyklými zvyky v EU, schválen i střednědobý fiskální výhled, protože až dosud, jak víte, jsme žili v oblasti státního rozpočtu z roku na rok a podle zásady "trh rozhodne vše", nás příliš nezajímalo, jaké jsou prognózy na další období. Byl schválen ve dvou variantách, setrvačné, kterou považujeme za katastrofickou a rozvojové, kterou považujeme za žádoucí, a byly schváleny i některé další dokumenty, o nichž vás moji kolegové nyní budou informovat.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a předávám slovo Pavlu Mertlíkovi.

Pavel Mertlík, ministr financí: Protože pan premiér řekl v podstatě vše významné, tak já mohu mít ten luxus, že budu velmi stručný. K návrhu rozpočtu bych snad doplnil jenom jednu věc, že v průběhu příštího týdne bude pokračovat velmi intenzivní jednání na technické úrovni, tedy zejména na úrovni náměstků, kdy na straně jedné se ministerstvo financí bude snažit přesně specifikovat dodatečné příjmové zdroje, o kterých víme již v této situaci, zcela přesně je kvantifikovat a proti tomu správci jednotlivých kapitol, jak jsme se dohodli a jak to je v záznamu, který byl schválen, připraví nejpozději do pondělí priority v rámci svých kapitol, kvantifikují je tak, aby eventuální dodatečné zdroje na příjmové straně mohly být rozděleny způsobem, který odpovídá programovému prohlášení vlády a prioritám jak vlády jako celku, tak v rámci jednotlivých kapitol a jednotlivých resortů. Domníváme se, že pokud se nám v příštím týdnu tato práce po technické stránce bude dařit, tak by to jednání ve vládě 20. září už mohlo být poměrně, řekl bych, schůdné v tom smyslu, že bychom měli mít několik málo variant jak postupovat u použití nějakých konkrétních položek. Chtěl bych říci ještě k těm dodatečným zdrojům. Za prvé, předběžný návrh rozpočtu tak, jak byl dnes předložen vládě, vycházel ze stejného makroekonomického rámce, z jakého vycházel dopis ministra financí správcům jednotlivých kapitol z konce července a začátku srpna tohoto roku a od té doby máme nová čísla, která nás opravňují k tomu, že budeme moci v průběhu příštího týdne některé údaje korigovat. To souvisí i s novými údaji statistického úřadu, které samozřejmě očekáváme. Tak tomu je každý rok. Vedle toho jsme mluvili o možnosti zapojit více do rozpočtu příjmy z privatizace. Ve vládě jednoznačně zaznělo, že privatizace a výnosy z ní patří mezi priority této vlády v následujících dvou letech a s tímto dodatečným možným zdrojem, s úvahami o možnostech jejího zapojení přímo do rozpočtu budeme rovněž pracovat. K těm dalším bodům, které byly schváleny, vedle návrhu zákona o emisi státních dluhopisů, kterým se vyrovnává ztráta Konsolidační banky za rok 1998. Jde o obvyklý zákon tohoto typu, který je přijímán každý rok, tak bych chtěl za prvé velmi podtrhnout význam materiálu Společné hodnocení Vlády České republiky a Evropské komise, týkající se priorit hospodářské politiky České republiky. Tento text je odsouhlasen s Evropskou komisí, navazuje na Hospodářskou strategii vstupu České republiky do Evropské unie. Tento materiál s podtitulkem "konkurenceschopnost, růst zaměstnanosti, solidarita" byl schválen na jaře usnesením vlády 475/99 a materiál, který jsme schválili dnes je předmětem společného posouzení mezi Evropskou komisí a Českou republikou. Shrnuje základní závěry této hospodářské strategie a v konečné fázi bude podepsán v Bruselu jako společný dokument ČR a Evropské komise. Konečně další významný cíl, opět z hlediska přibližování ČR k EU, z hlediska vstupního procesu, který probíhá, je to střednědobý fiskální výhled. Rovněž ten bude upraven, bude předložen poslancům parlamentu spolu s návrhem rozpočtu. Ta změna, ke které tam v číslech dojde, bude obdobná jako u rozpočtu, tedy ten materiál bude aktualizován na základě nových statistických dat. Nebude měněn metodicky, ale pouze zpřesněn tak, jak se bude zpřesňovat makroekonomické poznání v průběhu těch nejbližších dnů.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Jak jste viděli, tak ministr zahraničí něco šeptal do ucha panu premiérovi, tak já požádám     Autom. řádkov premiéra, aby vám ?

Miloš Zeman, předseda vlády: Z Řecka teď volali, děkují za poskytnutou pomoc, konstatují, že naopak stahují některé již dorazivší záchranářské týmy vzhledem k rozsahu škod, takže z toho vyplývá, že vláda zřejmě odvolá pohotovost, která byla již včera večer vyhlášena a že letadla připravená na letišti nevzlétnou. Tolik doplňující informace k tomuto bodu.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, pokud jde o státní rozpočet, já ještě připomenu, že vláda dnes též projednávala poslanecký návrh a to návrh poslanců Ivana Pilipa a dalších. Tam se jednalo o novelu v pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky. Vláda s tímto vyslovila nesouhlas a to hlavně z koncepčních důvodů, protože vláda připravuje a do konce tohoto roku předloží parlamentu koncepční dokumenty a v rámci toho tam bude i návrh nového zákona o rozpočtových pravidlech ČR. A nyní pan ministr Peltrám.

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Takový minibod z hlediska finančních vztahů bylo schválení návrhu zákona o Státním fondu dopravy. /Nesrozumitelné/ by mělo být poskytnout každý rok nepropadající prostředky na rozvoj a modernizaci sítě pozemních komunikací. Fond by měl být napájen zdroji z privatizace majetku Fondu národního majetku, dále z určitých daní, poplatků, půjček a jiných peněžních příjmů a měli by sloužit výlučně k financování modernizace rozvoje, výjimečně údržby a oprav dopravní infrastruktury. Význam je v tom, že částka nebude každoročně propadat tak, jak je to ve státním rozpočtu, budou jasné výhledové zdroje a bude také možné na ně navázat úvěry, o které by neměla být nouze. Zatím evropské a světové úvěrové instituce projevují velký zájem o financování infrastruktury, protože to není nějak rizikové a my potřebujeme vědět na vrub čeho je možné tyto úvěry čerpat. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Já jenom doplním, protože jsem se na to ptal ministra Císaře, ohledně toho druhého fondu, fondu bydlení, ten bude předložen do vlády příští středu. Tolik od nás na úvod a nyní máte již slovo vy.

Vít Dvořák, televize Nova: Dobrý den. Já bych se rád zeptal na zpřesňující informace bodu 4, který se týká ztráty Konsolidační banky, jestli můžete říct podrobnější informace. děkuji.

Pavel Mertlík, ministr financí: Přiznám se, že mohu říct jenom velmi stručně, ten rozsah činí zhruba 15 miliard korun, přesně si nejsem v této chvíli jist. Jde o číslo, které vyplynulo ze státního závěrečného účtu za rok 1998 a podle příslušného mechanismu vyplývajícího z rozpočtových pravidel se navrhuje parlamentu, aby povolil emisi dluhopisů k pokrytí této ztráty.

Jaroslav Lenert, Hospodářské noviny: Já bych měl dotaz na pana vícepremiéra Mertlíka. Jestli byste nám mohl přiblížit společný posudek vlády a Evropské komise ohledně hospodářských priorit, na čem je staven.

Pavel Mertlík, ministr financí: Není to společný posudek, ale společné zhodnocení priorit hospodářské politiky ČR. Asi nejjednodušší bude, když přečtu obsah. Jde asi o třicetistránkový materiál, který obsahuje aktuální ekonomickou situaci a analýzu příčin, makroekonomický scénář vývoje. Ten koresponduje se střednědobým fiskálním výhledem a v tomto smyslu ten střednědobý fiskální výhled je materiál, který doplňuje kvantitativně tento společný materiál. Mimo jiné ta vazba je taková, že to společné zhodnocení /Nesrozumitelné/ je text, který je starší a je zpracován tak, že se očekávalo, že bude doplněn později schváleným střednědobým fiskálním výhledem. Jsou zde definovány dva scénáře, prorůstový a setrvačný, jsou zde definovány předpoklady obou scénářů a jejich rizikové faktory. Významnou kapitolou je kapitola Střednědobá ekonomická politika, která zahrnuje většinu toho textu, obsahuje zásady monetární a kursové politiky, fiskální politiky a ekonomické restrukturalizace. Co se týče fiskální politiky a zdanění, monetární a kursové politiky, vychází z jisté dohody mezi vládou a centrální bankou, protože je tady reprezentován stát jako celek, ČR jako celek, tedy jak vláda, tak centrální banka byly tím partnerem v Bruselu, spočívá v jednoznačné prioritě hospodářského růstu při zachování odpovídající stability měny jak ve smyslu stability měnového kursu, tak ve smyslu stability cenové hladiny nebo přesněji řečeno cenových hladin. Čili jde o důraz na růst, což je v naší situaci pochopitelné, ale neopomíjení těch, do jisté míry protikladných, příjmů toho takzvaného magického čtyřúhelníku. Co se týče restrukturalizace, tato kapitola je do jisté míry pro ČR specifická. Není obvyklá v textech jiných zemí. Týká se správy podniků nebo toho, čemu říkáme "corporate governments", revitalizačního programu pro velké průmyslové podniky, investičních pobídek, harmonizace legislativy a dále obsahuje i některé prvky jednotlivých konkrétních průmyslových politik. Například kapitoly o zemědělské politice. Ta míra pozornosti věnovaná odvětvím a mikroekonomickým problémům je neobvyklá ve srovnání s podobnými materiály jiných zemí. Je to ale právě proto, že ČR je v určité, řekněme, závěrečné fázi transformačního procesu, ve kterém právě potřeba strukturálních změn je jednou z klíčových potřeb hospodářského rozvoje této země. Je to v souladu i s naší Zprávou o stavu české společnosti po roce 1990, kterou jsme ve vládě schválili začátkem tohoto roku a která jednoznačně ukázala, že to jsou především strukturální problémy, které jsou příčinou naší soudobé hospodářské recese, a že jejich řešení je cestou k tomu, aby ČR přešla na trajektorii dlouhodobě udržitelného růstu. A to je také v kostce, v stručné podobě, shrnuto v tomto materiálu.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych měl dva dotazy. První se týká Moravia banky. To, co řekl pan premiér tedy znamená, že už jste rezignovali na to, že by ta banka vyplatila vklady klientům, když chcete aktivovat Fond pojištění vkladů? Za druhé, zda by bylo možné naznačit nějaké řešení nebo tu určitou pomoc, nedávno jste řekl, že se jedná spíše o pomoc těm vkladatelům než té bance, to znamená, jakým směrem by se to mělo ubírat? A poslední otázka je ke státnímu rozpočtu. Vy jste řekl, že existuje určitá možnost navýšení těch příjmů. Dá se přibližně odhadnout o kolik by to mělo být, ať už v procentech nebo v korunách? Děkuji.

Pavel Mertlík, ministr financí: Co se týče aktivace fondu, my jsme dnes skutečně spolu s panem guvernérem Tošovským dnes podepsali dopis, kterým žádáme fond, aby začal konat a začal vyplácet, respektive začal k tomu konat přípravné práce, protože to vyplácení nebude hned. Je to nikoli proto, že by situace té banky byla taková, že by nemohlo dojít k řešení mimo tento zásah z fondu, ale není to jisté a chceme dospět k tomu, aby vkladatelé banky, kteří splňují kritéria pojištění vkladů, aby nemuseli čekat zbytečně dlouho, za předpokldu, že by se Moravia bance samotné nepodařilo vyřešit její situaci. Vláda nechce predeterminovat tuto věc, domnívá se, že se může ukázat, že je v silách soukromého sektoru, aby to vyřešil sám, nicméně chce být připravena spolu s centrální bankou na situaci, kdyby se to nepovedlo. Čili proto jsme aktivovali tento proces. Druhá věc je otázka dalších opatření ze strany vlády. My jsme po analýze, kterou jsme si dělali, dospěli k názoru, že není třeba nějakého masivního zásahu ze strany vlády. Ta banka je malou soukromou bankou, jejíž osud je primárně věcí jejích vlastníků a další věcí je to, že v případě, že by se mohlo stát, že nedojde k nějakému řešení, do kterého by vláda nemusela /nesrozumitelné/, tak je vláda připravena hledat cesty, jak, dejme tomu, poskytnout úvěr, služby tohoto typu, eventuálním postiženým klientům, kteří jsou postiženi nad rámec toho opatření. Dovedeme si představit, že bychom například hledali cesty k tomu, aby taková instituce, jako je například Českomoravská záruční a rozvojová banka za určitých, přesně specifikovaných podmínek, poskytla úvěry podnikům, kterým zůstaly v Moravia bance nějaké prostředky. Ovšem musely by to být takové podniky, které platí daně, které platí sociální pojištění, které nemají žádné závazky vůči státu a které samy o sobě jsou dobrými klienty pro každou banku. Čili my nebudeme nikoho nutit, aby dával prostředky do nějakých neperspektivních projektů. To by bylo nestandardní a nemyslíme si, že je třeba specielně vůči klientům Moravia banky postupovat z principu jiným způsobem, než tomu bylo u klientů jiných bank, které v minulosti postihl podobný osud. Nicméně tu situaci budeme stejně jako národní banka sledovat dále. Co se týče rozpočtu, já bych velmi nerad přesně kvantifikoval, nicméně se ukazuje, že na základě našich odhadů, které na ministerstvu financí máme, že deficit státního rozpočtu pro tento rok bude nižší, než se ještě nedávno očekávalo. Bude, řekněme, někde u hranice 40 miliard korun. Teď hovořím samozřejmě o deficitu bez započtení ztráty Konsolidační banky tak, jak byl rozpočtován. Dnes jsem četl v novinách, že by to mělo být někde kolem 50 miliard korun. Považuji to za naprosto absurdní, to už dnes jednoznačně víme. A podle tohoto vývoje očekáváme, že spolu s novými poznatky o hospodářském vývoji ve II. čtvrtletí tohoto roku budeme moci upravit odhady tempa růstu hrubého domácího produktu pro příští rok pravděpodobně mírně směrem nahoru a to povede k tomu, že budeme moci uvažovat i o vyšších fiskálních příjmech v příštím roce, stejně jako dochází k vyššímu pokladnímu plnění státního rozpočtu nyní, oproti tomu, než jsme očekávali ještě před dvěma nebo třemi měsíci. Čili to nás opravňuje k určitému opatrnému optimismu a tady jsou tedy nějaké potenciální zdroje. Druhá věc, o které jsem hovořil, to je otázka privatizace. Vedle té částky, která je v předběžném návrhu rozpočtu zapojena, ve výši 8 miliard korun, tak bude možné uvažovat o částce vyšší. Čili to jsou nějaké zdroje. Já bych v této chvíli velmi nerad řekl nějakou částku. Vláda také o nějaké konkrétní částce nejednala, i když určité cifry, jakožto velmi hrubé odhady padaly, ale myslím, že by to bylo zbytečné. Každopádně ať tomu bude jakkoli, i když se nám možná podaří zvýšit věcně dobře podložený odhad příjmů státního rozpočtu a při zachování rozměrů deficitu, tím i zvýšit výdaje, tak pořád půjde o rozpočet, z pohledu většiny kapitol, velmi úsporný a ten tlak na úspornost ze strany vlády bude trvat, ať ten podtržený stav toho 20 září bude jakýkoli.

Martin Jašminský, Hospodářské noviny: Já bych měl ještě dotaz k Moravia bance. Pan premiér naznačil možnost fůze. Kdybyste nám řekl, jestli je nějaká představa vlády, respektive, jestli guvernér naznačil nějakou možnost, že by tato fůze byla podpořena nějakými garancemi nebo přístupem ČNB, že by třeba nežádala splacení těch aktiv, které odkoupila od Moravia banky v rámci stabilizačního programu? A potom ještě, jestli už ten fakt, že v podstatě připouštíte, že by ČMZB poskytla půjčky podniků, to nepovažujete za přístup, který je nad rámec toho, co dostaly například Universal banka nebo Pragobanka, kde k něčemu takovému nedošlo?

Pavel Mertlík, ministr financí: Já bych odpověděl nejdříve na tu druhou otázku, protože je mnohem jednodušší. My nebudeme v žádném případě ani Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, ani Konsolidační banku nebo jakoukoli jinou banku se státní účastí nutit ke krokům, které by byly v rozporu s pravidly hry na trhu. To v žádném případě. Na druhé straně, protože víme, že třeba konkrétně v Českomoravské záruční a rozvojové bance jsou, v tomto roce, nevyužité prostředky, tak se domníváme, že tady by mohl být určitý zdroj eventuálního financování některých podniků, které jsou dobré, ale byly postiženy tímto stavem a to ne způsobem, který by vedl k tomu, že by potom nebyly schopny Českomoravské záruční a rozvojové bance ty eventuální poskytnuté úvěry splácet. Myslíme si, že v tomto smyslu jde o standardní proces a také z jednání vlády dnes nevyplynulo, že bychom měli zasahovat nějakým jiným a nestandardním způsobem. Já bych ještě řekl tu první věc. Ta informace je taková, že probíhají jednání mezi Unionbankou, Moravia bankou a také národní bankou jako regulátorem o eventuálních možných převzetí části úvěru nebo jiným krokům, které nám nebyly blíže specifikovány. Nikdo z nás je v té chvíli nevěděl, ani vláda, ani centrální banka, reprezentovaná na tom jednání panem guvernérem. Každopádně vláda na svém jednání dala jednoznačně najevo, že nehodlá jakýmkoli způsobem garantovat úvěry, které by měly být splaceny Moravia bance. V žádném případě takové špatné dluhy, které někdo nadělal na sebe vláda nebude bezdůvodně brát a předpokládám, že totéž se týká národní banky. Ta to ostatně nedělala nikdy.

Jan Lopatka, Reuters: Já mám více dotazů. První je jakou navrhujete splatnost dluhopisů na ztrátu Konsolidační banky z loňského roku? Druhý, jestli ministerstvo financí uvolní detaily toho fiskálního výhledu, který dnes vláda projednávala? Pak bych se ještě rád zeptal, jestli vláda schválila opatření na ochranu trhu s cukrem a jestliže ano tak co ta opatření obsahují? Děkuji.

Pavel Mertlík, ministr financí: Začal bych tím nejjednodušším. To je třetí otázka, opatření na trhu s cukrem. Vláda schválila materiál, který ukládá ministru financí taková opatření připravit. Ten materiál je vyhrazený, tudíž o tom nemohu hovořit, nicméně jde o proces, který by měl v dohledné době proběhnout. Co se týče detailů fiskálního výhledu, ten samozřejmě bud publikován. Chtěl bych nicméně říci, že až bude předložen poslancům spolu s rozpočtem, tak už bude mírně jiný, právě pro ony technické úpravy odhadů, především pro rok 2000, které tam budou udělány. Takže ta čísla chápejme jako čísla předběžná. Proto také vláda vzala tento materiál pouze na vědomí. Jde o indikativní materiál, nicméně i tak jsme velmi rádi, že jsme tuto práci dovedli do určité uzavřené etapy a byl po mnoha letech takový materiál předložen. Jinak to, že každoročně je takový materiál opravován, zpřesňován, to je standardní praxe většiny zemí a ani toto není Bible svatá a příští rok ukáže jak jsme se strefili nebo nestrefili a samozřejmě vydáme výhled nový. Čili ta data budou přístupná, nicméně už po necelém měsíci dáme další, lehce korigovanou, verzi, stejně jako bude lehce korigována verze rozpočtu. Co se týče dotazu na zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu ztráty Konsolidační banky Praha, tak to přečtu přesně, protože každé slovíčko zde může hrát roli a mohlo by dojít k dezinterpretaci. Příslušné paragrafy znějí: "Rozsah tohoto státního dluhopisového programu je 14 389 150 000 korun a dále veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 25 let ode dne účinnosti tohoto zákona. Čili do 25 let a je tady umožněna nějaká flexibilita směrem dolů.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dovolte mi doplnit ještě jednu věc. My si samozřejmě uvědomujeme, že kromě minulých a přítomných problémů Konsolidační banky musíme tyto problémy řešit i v budoucnosti a já považuji za velmi dobré to, co se teď podařilo při privatizaci Sokolovských chemických závodů, kde de facto součástí kupní ceny ve výši asi 1,2 miliardy korun je zaplacení pohledávky Konsolidační bance. Ono je celkem jedno, jestli se tyto pohledávky kapitalizují a pak se stanou přímou součástí ceny privatizovaného podniku a nebo zda se to řeší tímto způsobem, ale myslím si, že je to první velice zajímavý případ, který by umožnil řešit některé problémy některých takzvaných transformačních institucí.

Právo: Já mám dvě otázky na pana premiéra. Pan prezident dnes připustil určitou vyhaslost Benešových dekretů, ovšem zároveň se zmínil o tom, že by bylo zapotřebí o této věci jednat na expertní úrovni v parlamentu na základě česko-německé deklarace, která ovšem žádná podobná jednání nepřipouštěla. Zajímalo by mě, co si o tom myslíte? A v druhé otázce bych vás požádal o komentář k dnes zveřejněné míře nezaměstnanosti. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Začnu tím prvním problémem. Jak víte, při březnovém setkání s kancléřem Schröderem jsme dospěli k určité společné formulaci, která na jedné straně konstatovala, že Benešovy dekrety zůstávají součástí českého právního řádu, na druhé straně, že jejich právní účinnost je v současné době vyhaslá, což je samozřejmě pravda. Víte, že pan kancléř Schröder byl po naší společné tiskové konferenci dokonce napaden určitými radikály v sudetoněmeckém hnutí, víte, že tato konstatace na druhé straně otevřela prostor pro to, abychom se nadále zaměřovali na otázky budoucí spolupráce a nevraceli se dále do minulosti a myslím si, že v současné době je celkem zbytečné, aby se tato otázka dále rozviřovala a postupovalo se případně nějakou salámovou taktikou. Jsem pro to považovat tuto otázku tímto prohlášením za uzavřenou. Co se týče míry nezaměstnanosti, bez ohledu na jakékoli krátkodobé fluktuace, víte, že v první polovině roku obvykle míra nezaměstnanosti v zásadě stagnuje a v druhé polovině roku roste, my jsme jasně řekli, že očekáváme výrazný nárůst míry nezaměstnanosti a to ze dvou objektivních důvodů. Tím prvním důvodem je kupónová privatizace, která vytvořila v mnoha případech fiktivní vlastnickou strukturu, respektive strukturu málo odpovědných a málo kontrolovaných vlastníků, kteří své podniky dílem tunelovali, dílem s nimi neuměli hospodařit. A tím druhým faktorem je skutečně objektivní nutnost restrukturace řady podniků a zvýšení produktivity jejich práce. Jediným lékem na nezaměstnanost je podle mého názoru oživení hospodářského růstu, včetně zakládání podniků nových i za účasti zahraničních strategických partnerů a i když se nám podaří otočit hospodářský růst, i když se již podařilo dosáhnout i růstu reálných mezd, pak právě tato restrukturace a jako důsledek i snižování nezaměstnanosti je tím nejsložitějším a dlouhodobým úkolem. Nemůžete mít pokles nezaměstnanosti bez hospodářského růstu. Nebudeme opakovat fikci přezaměstnanosti, která zde byla při nerestrukturované ekonomice počátkem 90. let.

Lucie Bradáčová, Bloomberg: Mám dotaz na pana Mertlíka. Akceptuji to, že čekáte na výsledky II. čtvrtletí HDP, abyste nějak upravili své prognózy, ale další měsíc nedostanete žádná čísla na inflaci a nezaměstnanost. S jakým odhadem těchto veličin počítá rozpočet na příští rok?

Pavel Mertlík, ministr financí: Takže míra inflace, predikce 4,4 %, míra nezaměstnanosti 11,6 %, jakožto celoroční průměr.

Marková, Mladá fronta Dnes: Já jsem se chtěla zeptat, jestli jednotliví ministři projevili ochotu snížit své požadavky na ty své rozpočtové kapitoly? Předpokládám, že jestliže jejich původní požadavky převyšovaly ten návrh ministerstva financí asi o 100 miliard, takže toto navýšení přímo asi nelze očekávat. Projevili ochotu snížit ty své požadavky a ustoupit z nich?

Pavel Mertlík, ministr financí: Já bych chtěl na tomto místě veřejně poděkovat všem kolegům ve vládě, z nichž většina si při projednávání toho bodu vzala slovo, za velmi konstruktivní, velmi racionální přístup. Ministři, správci jednotlivých kapitol se snažili ve svých vystoupeních především vytipovat ty potřeby, které považují z hlediska svého resortu za nejvýznamnější, ale projevili pro celkovou makroekonomickou situaci a zejména situaci veřejných financí velké pochopení a myslím si, že to je dobrým základem pro jednání v průběhu dalších dnů a pro dovedení toho rozpočtového návrhu ke zdárnému a koncensuálnímu cíli.

Melichar, ČTK: Chtěl jsem se zeptat k bodu 11, Koncepce útlumu v uhešlném a rudném hornictví po roce 2000. Zda vláda tento materiál projednala, popřípadě s jakým výsledkem?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda ho bude projednávat, jakmile se vrátíme zpátky z této tiskové konference.

Lucie Bradáčová, Bloomberg: Já mám ještě jednou dotaz na pana ministra financí, který je mimo rámec dnešního zasedání vlády. Chtěli bychom objasnit trochu záhadné včerejší vyjádření po schůzce komise pro privatizaci bank, o tom odkoupení akcií velkých českých bank ze strany Evropské banky. Je to již s Evropskou bankou projednáno a Evropská banka s tím souhlasí a můžete potvrdit, že u té Komerční banky se jedná konkrétně o těch 15 %?

Pavel Mertlík, ministr financí: Já bych to velmi rád vysvětlil, ale myslím si, že to prohlášení bylo zcela přesné, čili ho spíše zopakuji. Nebo možná zopakuji rovněž pozadí, které je nicméně rovněž známo. Za prvé, IPB oznámila, že drží určitý balík akcií KB a že je hodlá prodat. Za druhé Evropská banka pro obnovu a rozvoj se obrátila na vládu, respektive Fond národního majetku s tím, že by rády nabyla určitý majetkový podíl, v rozsahu asi kolem 10 %, blíže to přesněji nespecifikovala, v Komerční bance a požádala Fond národního majetku o jednání, zda by jí ze svého dílu něco neprodal. Chce se tedy účastnit privatizace. Protože řídící výbor pro privatizaci bank usoudil, že není v současné době rozumné snižovat podíl Fondu národního majetku v Komerční bance a odmítl tuto nabídku EBRD, navrhl zároveň řešení EBRD, že by mohla oslovit IPB a pokusit se dohodnout s ní. Pokud by k takové dohodě došlo, česká vláda a Fond národního majetku by toto řešení uvítaly a zároveň řídící výbor pro privatizaci bank řekl to, že je ochoten uvažovat o určité formě opce nebo jiného instrumentu, pokud by si to někdo ze zúčastněných, konkrétně tedy EBRD podle předběžných vyjádření přál. Ale nic než toto doporučení, jakožto odpověď EBRD to nebylo. O osudu reakce tu naši odpověď do této chvíle nic nevím.

Jan Němec, Česká televize: Já bych měl ještě doplňující otázku k tomu rozpočtovému výhledu do roku 2005. Chtěl bych si vyjasnit jeho statut. To znamená, předpokládám, že když se bude neustále upřesňovat, nebude mít charakter zákona jako o státním rozpočtu. Nakolik tedy bude závazný v příštích letech, ať už pro tuto nebo pro jiné vlády? Děkuji.

Pavel Mertlík, ministr financí: Závazný není a nebude. Bude to indikativní materiál, nicméně není to odhad nějaké soukromé instituce, má charakter oficiálního materiálu vlády, který vzala vláda na vědomí, čili ona tím také vzala na vědomí, že počítá s přibližně takovýmto vývojem a že tudíž lze předpokládat a to je také uloženo v usnesení, kde se ukládá ministrům, aby při návrzích hospodářsko politických kroků, včetně rozpočtu, respektovali tento odhad. Jde o typický materiál typu dokumentů indikativního plánování. Není závazný, ale je doporučený pro všechny zúčastněné a zároveň určitou veřejnou informací veřejnosti, jak vláda vidí budoucí vývoj.

Zdeněk Fekar, Mladá fronta Dnes: Já bych chtěl poprosit pana ministra Peltráma, jestli vládní návrh zákona o fondu dopravy znamená, že od roku 2001 již bude doprava financována z tohoto fondu a když vznikne, jak se tam dostanou nějaké počáteční prostředky, jestli to znamená, že pro rok 2001 už resort dopravy nebude požadovat financování? Dále jsem se chtěl hlavně zeptat, když z toho fondu dopravy nebude financována osobní železniční doprava, jestli jsem to pochopil dobře, z čeho tedy bude dotovaná?

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: Především bychom chtěli mít ten fond od 1. července příštího roku. Počáteční vklad by měl být z Fondu národního majetku, kde se prodá to, co máme, dále z určité části daňových výnosů a pokud dojde k závazným daňovým sazbám podle Evropské unie, my jsme vesměs níž, tak samozřejmě i toto zvyšování, protože to by bylo podstatně stravitelnější než jako obecný zdroj příjmů státního rozpočtu. Nemyslím si, že by kdykoli fond dopravy nahradil zcela investice do dopravy, protože něco bude muset jít ze státního rozpočtu, jsou určité zdroje, které přímo počítají účast státních rozpočtů a nikdy se ani nenavrhla varianta, protože ji většina účastníků připomínkového řízení nechtěla, aby se z fondu dopravy dotovala základní dopravní obsluha, ať bude po železnici nebo autobusem. My chceme tedy integrovaný dopravní systém, kde by se podílela převážně železniční a autobusová doprava. Čili v podstatě jde o infrastrukturu, nikoli o běžný provoz.

Zdeněk Fekar, Mladá fronta Dnes: Vy jste říkal, že byste chtěl, aby ten fond fungoval už od prvního července. Já tedy mám asi špatný podklad a nebo se chci ujistit. Tady v tom návrhu je, že by účinnost měla být až od 1. ledna 2001? A ještě bych se Chtěl zeptat, jestli se bude projednávat návrh na prodloužení sociálního programu na Českých drahách, jestli o jeden nebo o dva roky?

Antonín Peltrám, ministr dopravy a spojů: To je jistá pojistka, ale chtěli bychom od 1. července. K té druhé otázce se domnívám, že to může být maximálně o polovinu příštího roku, protože bude nutné projednat na základě zprávy o situaci Českých drah její celkovou situaci a domnívám se, že sociální program pak bude muset být daleko širší a hlubší, takže tento by ho nepokryl.

Jana Dorotková, Dow Jones: Já by som sa predsa len pana Mertlíka chcela opýtať, kto vlastne má jednat o tom, komu ten privatizačný výbor doporučil jednať o tom odkúpení v komerčke bankou EBRD? Tiež som sa chcela opýtať, kedy EBRD vyjadrila záujem kúpiť 10 %? A dále som sa chcela opýtať, prečo chce vláda predať tie 2 % v Českej sporitelni?

Pavel Mertlík, ministr financí: Za prvé bych chtěl říci, že nemohu říci, že EBRD projevila zájem o 10 %, já jsem řekl částku kolem 10 %. Ten objem nebyl takto přesně specifikován. Bylo tomu v průběhu několika posledních týdnů. Řídící výbor pro privatizaci bank doporučil EBRD, protože věděl o nabídce IPB, aby se obrátila na IPB jako na možný zdroj, kde by si mohla koupit ty akcie, které chce s tím, že pokud by EBRD požadovala na tento obchod určitou garanci o zpětném odkupu ze strany vlády nebo podobně, tak jsme ochotni o tom jednat. Co se týče té otázky té spořitelny, tam jde o to, že EBRD ke své škodě zaváhala, když se navyšovalo základní jmění ve spořitelně a dnes je v situaci, kdy tam má něco přes 6 %, a je s tím stavem nespokojena a obrátila se opakovaně na vládu a na Fond národního majetku, zda by jí vláda něco neprodala. Vláda tam v současné době má něco kolem 52 % a začali jsme uvažovat o tom, abychom alespoň částečně EBRD vyšli vstříc, že bychom zhruba 2 % prodali tak, aby nicméně zůstala vládě nadpoloviční většina. Ale pokud by se ten prodej udělal, tak by se o tom samozřejmě muselo rozhodnout, čili je to v jednání.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. To je pro dnešek vše, přeji vám hezký zbytek dne. Nashledanou.