Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 9. prosince 1998

Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda má dnes na programu 44 bodů. Do této doby jich projednala přibližně 18. Teď vás seznámíme s nejdůležitějšími body, které jsme projednali dnes dopoledne a potom se zde setkáme ve 20 hodin, kdy vás budeme informovat o tom zbývajícím. Nyní bych požádal pana premiéra o úvodní slovo.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, je to sice podivné, ale máme pro vás několik víceméně radostných zpráv. Za prvé bych chtěl konstatovat, že vláda vyjádřila poděkování ministru zemědělství a jeho spolupracovníkům za úspěšné ukončení toho, čemu se říkalo "vepřová válka". Chtěl bych v této souvislosti ocenit i vstřícný postoj Evropské unie, která snížila na původní hodnotu subvence na vývoz vepřového masa do naší republiky a dalších asociovaných států. Za druhé bych vás rád informoval - a bude o tom podrobně mluvit pan ministr Grégr, z jehož iniciativy se celá věc rozjela - že vláda dnes schválila i návrh investičních pobídek pro motorárnu Volkswagen Mladá Boleslav, což v naší zemi znamená z prostředků této firmy investici, takzvanou přímou investici, ve výši 18 miliard korun a vytvoření přibližně 2 000 nových pracovních příležitostí. Za třetí bych vám chtěl sdělit, že vláda projednala a schválila návrh veterinárního zákona, kde jsme vyhověli četným peticím našich občanů a zrušili původně předpokládaný paragraf o veterinárním utrácení zatoulaných psů, koček, jakož i dalšího domácího zvířectva. Mimochodem při projednávání tohoto zákona padl jeden bonmot, který jsem si zapamatoval: "Lékař léčí člověka, veterinář léčí lidstvo." Za čtvrté bych vám rád sdělil, že v souladu se svým programovým prohlášením tato vláda projednala a schválila vládní nařízení o zvýšení minimální mzdy o 22 %, tedy na hodnotu 3 250 korun. A konečně jako poslední bod bych vás rád informoval, že vláda za účasti prezidenta republiky projednala odpověď na zprávu Evropské komise a patřičným způsobem, na základě tohoto posudku, opravila i svůj legislativní plán, to znamená, v některých případech urychlila přípravu dosavadních zákonů. Vláda rovněž schválila systém pomoci při řešení problému České spořitelny, o podrobnostech vás bude informovat pan ministr financí Ivo Svoboda. Chtěl bych zdůraznit, že to není pomoc České spořitelně, ale pomoc střadatelům České spořitelny. Nehodláme v žádném případě tolerovat chyby, které se staly při realizací konkrétní politiky České spořitelny.To jsou některé z dosavadních konkrétních výsledků jednání naší vlády. Děkuji Vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já též děkuji a nyní požádám pana ministra Fencla o slovo.

Jan Fencl, ministr zemědělství: V souvislosti s tím, čím pan premiér začal, bych si dovolil odcitovat tři řádky osobního dopisu komisaře Franze Fischlera, který jsem včera večer obdržel: "S odvoláním na naše setkání ze dne 30. listopadu 1998 a na konzultace mezi našimi úřady, mám potěšení vám sdělit, že s účinností od zítřka dochází k podstatnému snížení našich exportních refundací." Já bych chtěl konstatovat, že dnes je to přesně 30 dnů od okamžiku, kdy jsme nótou verbálně informovali Brusel o ohrožení českého trhu vepřovým masem, o zhroucení ceny a vedli jsme intenzívní jednání. Jistě jste zaznamenali, že řada bývalých velmi významných renomovaných politiků říkala, že nic nevyjednáme, že není šance, že se chováme jako Jánošíci a snad už poslední vyjednavači našeho kalibru se nacházejí v Moskvě. Skutek je takový, že Evropská unie uznala naše argumenty a reagovala na ně tak , jak reagovala. Já to nepovažuju za vítězství naší strany, já to považuju za vítězství zdravého rozumu, to znamená pochopení problému a využití nejenom, řekl bych, momentů, které nutí jednu ze stran, která uzavřela asociační dohodu tuto dohodu dodržovat, ale také dovede akceptovat problémy, které tato dohoda v podstatě řeší nebo umí řešit. Nyní budeme monitorovat situaci, jak se bude vyvíjet na našem trhu. Doufám, že skutečnost, že subvence na náš trh bude ve výši 20 ECU a na ruský trh ve výši 70 ECU, odkloní tok přebytků Evropské unie směrem na východ. Vláda dnes také projednávala otázku stažení přebytků vepřového masa na vnitřním trhu. Souhlasí s tímto řešením a uložila mi, abych hledal řešení na půdě státních hmotných rezerv, jde tedy o princip odkupu přebytku tohoto zboží. Myslím, že to není výsledek vyjednávání jen mého resortu, ale že je to otázka velmi racionálního přístupu k tomuto problému ze strany vlády, protože bylo potřeba ve správný okamžik rozhodnout o jednotlivých krocích a vláda o nich rozhodla a také věděla, kdy má který krok stáhnout a přibrzdit, tak aby jednání mohla být úspěšná.
Co se týče veterinárního zákona, tak jsem se těšil, že použiju jeden ze svých prvních bonmotů, nicméně pan premiér mi ho zcizil. Teď vážně. Ve shodě s celosvětovými trendy je celková koncepce zákona založena jednak na úzké souvislosti mezi zdravím zvířat a zdravotní nezávadností jejich produktů, jednak na tom, že cílem veterinární péče je ochrana zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka a před nemocemi z potravin. Myslím si, že je to velmi dobrý veterinární zákon, nicméně v té souvislosti bych vás rád informoval, že k diskutovanému znění paragrafu 42 bylo přijato řešení, které říká, že ve smyslu tohoto ustanovení je možno utratit zvíře jen na základě rozhodnutí okresní veterinární správy a pouze z nákazových nebo diagnostických důvodů. Jistě toto rozhodnutí chovatelům zvířat - psů a koček, mezi které já patřím - udělá radost, nicméně nejsem přesvědčený, že jsme neudělali radost starostům, kteří v tuto chvíli musí začít shánět investice na výstavbu útulků a mzdové prostředky pro personál, který se bude o tato zvířata starat.
Poslední informace je o zastavení dovozu potravinářské pšenice z Maďarska. Vláda opět projevila potřebnou míru odvahy a nastavila bariéru potravinářské pšenici, nicméně naši vyjednavači úspěšně vyjednali s maďarskou stranou řešení, že jsme mohli odvolat nastavené clo a v tuto chvíli budeme pracovat s kvótou se sníženým clem - u vína 20 000 tun a u krmného obilí 85 000 tun rozložených do jednotlivých měsíců, přičemž to musí být krmné obilí, jehož kvalita je přesně deklarována. V tuto chvíli je v podstatě mezi námi zase soulad, problém byl odstraněn.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Nyní pan ministr Grégr o investičních pobídkách pro Škodu Mladá Boleslav.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dnes jsem společně s panem ministrem financí předložil vládě návrh na podporu významné investiční akce, výstavbu nové motorárny akciové společnosti Škoda auto v Mladé Boleslavi. Koncern Volkswagen už delší dobu připravoval projekt výroby výkonných a ekologicky přijatelných motorů o obsahu 1 - 1,4 litru ve spojení s technicky odpovídající převodovkou. Základní odbyt těchto motorů a převodovek je uvažován pro novou generaci nižší třídy automobilů Škoda, to je vlastně pro nástupnický model dnešní Felicie. Široké uplatnění těchto komponentů, to znamená motorů a navazujících převodovek, lze očekávat i v dalších firmách, v dalších společnostech, v dalších koncernových značkách. To znamená, že lze očekávat i vysoký efekt v obchodní a platební bilanci státu. Pro celkovou představu je potřeba uvést, že se jedná o investici ve výši 18 miliard korun a jde tedy o jednu z největších investic poslední doby v naší zemi. Je to investice, která navíc přináší velký multiplikační efekt, to znamená zapojí do této investice řadu dalších firem formou subdodavatelů. Samozřejmě je to i velice pozitivní signál pro další zahraniční investory, aby investovali v naší zemi. Pokud by nedošlo k realizaci tohoto projektu v naší zemi, nejen že bychom propásli velkou šanci, která se nemusí opakovat, ale musím zdůraznit, že by to nebylo poprvé, protože výstavba motorárny Audi právě pro určitou nepřipravenost české strany byla například v minulosti realizována v Maďarsku. Navíc by to znamenalo i dovoz pohonných jednotek ze zahraničí se všemi negativními dopady na obchodní bilanci až po snížení daňového výnosu, i to, že Felicie nebo nástupnický model Felicie by svým způsobem přestal být takovým typicky českým modelem, kde by veškeré agregáty byly českého původu. Čili řada důvodů nás vedla k tomu, že vláda dnes schválila tuto investiční pobídku. Doufáme, že přinese vysoký efekt pro české národní hospodářství.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Při projednávání tohoto bodu byl přítomen také předseda představenstva Škody pan Kulhánek. Nyní pan ministr financí Svoboda.

Ivo Svoboda, ministr financí: Ještě bych dodal pár slov k finanční nebo daňové pobídce pro firmu Volkswagen Podařilo se nám s ministrem průmyslu a obchodu vyvinout systém, který umožňuje poskytovat investiční pobídky naprosto konkurenceschopné ve srovnání s kteroukoli sousední zemí a troufám si říct, že v některých podstatných náležitostech nemající na východ od Labe konkurenci.
Z dalších bodů projednávaného programu vlády bych zmínil především spotřební daň. Vláda na dnešním zasedání projednala návrh novely o dani spotřební. Novela spočívá na pozměňovacích návrzích, které byly přijaty parlamentem při posledním zasedání a předpokládáme, že tento návrh má ve sněmovně vysokou, stoprocentní šanci na přijetí. Dalším bodem z oblasti financí, kterým se vláda zabývala, bylo krátkodobé řešení pomoci České spořitelně. To řešení bylo přijato nikoli v zájmu banky, ale v zájmu střadatelů. Sestává ze dvou prvků. za prvé posílení vlastního kapitálu banky formou podřízeného dluhu, který bude realizován zapojením státního peněžního ústavu Konsolidační banka a to až do výše 5,5 miliardy korun. Jako druhý prvek je převzetí klasifikovaných pohledávek České spořitelny Konsolidační bankou Praha, a to za úplatu s výší nezajištěného rizika 4 miliard korun zhruba nastavenou na 50 % objemu převáděných pohledávek. Tato dvě řešení pomohou překlenout spořitelně situaci ke konci roku. Nicméně na základě tohoto usnesení vlády požádám v nejbližších dnech, jako zástupce největšího akcionáře České spořitelny, o svolání mimořádné valné hromady tohoto peněžního ústavu a tato valná hromada se bude především zabývat problémem kapitálové přiměřenosti systémově, to znamená i s respektováním určitých požadavků, které by mohly vyplynout z průběhu přípravy České spořitelny na privatizaci. Rovněž tento střednědobý až dlouhodobý pohled je diktován jednoznačně zájmy střadatelů. Poslední prvek opatření pro posílení bilance České spořitelny, který byl diskutován, je vysunutí bloku tak zvaných sociálních úvěrů - to jsou ony nízko úročené spotřební úvěry na výstavbu družstevních bytů a rodinných domů v minulém období. To bude řešeno následně v příštím roce, a to z jediného technického důvodu, kterým je příprava novelizace příslušných podzákonných norem tak, aby tento proces proběhl bez jakýchkoli zádrhelů.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Zmínil bych ještě jeden důležitý bod, kterým se vláda zabývala, - návrh opatření ke zlepšení ochrany lidských práv v České republice. Vláda se rozhodla zřídit Radu pro lidská práva jako poradní a koordinační orgán vlády pro otázky ochrany lidských práv a základních svobod osob v jurisdikci České republiky. Úkolem této rady bude sledovat především vnitrostátní plnění mezinárodních závazků České republiky v oblasti ochrany lidských práv a základních svobod a zejména pak naplňování obsahu Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace, Úmluvy o právech dítěte, Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen a Úmluvy proti mučení a jinému krutému nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Vláda rovněž jmenovala zmocněnce vlády pro lidská práva pana Petra Uhla předsedou této rady. V ní dále budou zástupci nejrůznějších ministerstev, jako například ministerstva zahraničních věcí, spravedlnosti, vnitra, práce a sociálních věcí, školství mládeže a tělovýchovy, kultury, zdravotnictví, pro místní rozvoj, ministerstva obrany a také představitelé veřejnosti. Vláda v této souvislosti uložila zmocněnci vlády pro lidská práva jmenovat do 31. prosince 1998 členy této rady a potom vládě do 31. ledna 1999 předložit návrh statutu rady.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Já bych se chtěl zeptat pana předsedy, proč jste přistoupili ke zvýšení minimální mzdy a pana ministra financí, co to bude znamenat v těch dalších nárokových dávkách.

Miloš Zeman, předseda vlády: Ke zvýšení minimální mzdy jsme přistoupili především proto, že je to součást programového prohlášení této vlády a každá vláda má plnit svůj program. Pokud jde o věcné zdůvodnění, je dvojí: za prvé vláda považuje za nezbytné v souvislosti s Evropskou sociální chartou - kterou tato vláda poprvé nedávno doporučila parlamentu k přijetí - aby minimální mzda byla vyšší než životní minimum. Víte proč? Protože když je minimální mzda nižší než životní minimum, tak to vede k tomu, že lidé nejsou motivováni k práci a raději pobírají sociální dávky, které jsou jim dorovnávány do výše životního minima. To je první důvod. A druhý důvod spočívá v tom, že u nás existuje, řekl bych, nezanedbatelné procento zaměstnavatelů, kteří zneužívají institutu minimální mzdy v tom smyslu, že vyplácejí na černo, a tedy nezdaněně, určité částky těmto lidem, ale formálně jim platí jenom minimální mzdu, a tak se vlastně dopouštějí daňových úniků.

Ivo Svoboda, ministr financí: Dopad do státního rozpočtu je nepatrný, v podstatě jediný. V důsledku tohoto opatření došlo i ke zvýšení základní odměny v první tarifní třídě. Jak víte, v této třídě jsou odměňováni vězňové, kteří ve výkonu trestu pracují. Těm bude muset být v příslušném poměru zvýšena odměna, celkový dopad je 22 milionů korun. Ostatní dopady na rozpočet očekáváme spíše příznivější, jedná se speciálně o odpovídající zvýšení odvodu na sociální a zdravotní pojištění. Dopad do daňových výnosů bude nižší než byste možná očekával v tomto okamžiku, protože došlo ke zvýšení nezdanitelných částek u daně z příjmu fyzických osob, takže mohu-li to zhruba odhadnout, daňová výtěžnost z tohoto titulu neklesne, ale bude zhruba zachována až o něco navýšena.

Martin Vaněk, televize Prima: Mám tři otázky. Jedna by se týkala ještě minimální mzdy. Neobáváte se toho, že zvýšení minimální mzdy povede k vyšší nezaměstnanosti lidí, kteří jsou bez vzdělání, bez nějakých schopností? Druhá otázka se týká pomoci spořitelně: kolik tato pomoc bude konkrétně daňové poplatníky stát. A za třetí jsem se chtěl zeptat, jestli můžete být konkrétnější v těch změnách u spotřební daně, to znamená, co tam bylo změněno oproti tomu původnímu návrhu.

Miloš Zeman, předseda vlády: Třetí otázku zodpoví pan ministr financí, já se pokusím odpovědět na ty první dvě. Pane redaktore, je dobré vědět, že minimální mzdu v současné době u nás oficiálně dostává jedno, maximálně dvě procento lidí. Obava z dopadu na nezaměstnanost je už z tohoto důvodu naprosto lichá. Lze se dokonce naopak domnívat, že v situaci, kdy minimální mzda - a my to musíme udělat úměrně ekonomickým možnostem této země v několika etapách - se dostane výrazněji nad životní minimum, to bude motivující prvek pro lidi, kteří dnes docela výhodně žijí na sociálních dávkách. Čili že to bude paradoxně přispívat spíše ke snižování nezaměstnanosti, nikoli k jejímu zvyšování, jak jste se obával. V této souvislosti ovšem jsem povinen dodat, že při návrhu na ratifikaci Evropské sociální charty požádala Česká vláda o udělení jedné z výjimek. Podle Evropské sociální charty je totiž minimální mzda, pokud se nemýlím, asi 60 % průměrné mzdy a na to samozřejmě nemáme a ještě dlouho nebudeme mít. Takže neděláme žádné dramatické zvyšování a ještě ho rozkládáme do několika etap.
Pokud jde o vaši druhou otázku, je dobré si uvědomit několik věcí. Řekl jsem, a to i nadále platí, že do bank nedáme ani korunu. Jinými slovy, my vlastně realizujeme určitý obchod. V čem ten obchod spočívá? Bohužel naše největší banky, Českou spořitelnu nevýjímaje, mají asi 30 až 35 procent svých úvěrů tak zvaných rizikových neboli klasifikovaných, což jsou úvěry poměrně obtížně dobytné. My tyto úvěry od České spořitelny prostřednictvím Konsolidační banky odkupujeme. Ale neodkupujeme je za plnou cenu, odkupujeme je s tak zvaným disážiem, které bude zhruba 50 %, a tyto úvěry se buď pokusíme dobýt - a upozorňuji, že to bude stát, který si vybere, jaké špatné úvěry převezme aniž by mu spořitelna cokoli vnucovala - anebo se je pokusíme kapitalizovat, to znamená přeměnit na akcie respektive na spoluvlastnictví těch podniků, které od České spořitelny tento úvěr získaly. Bude-li tato operace - na rozdíl od 160 miliard korun, které minulé vlády naprosto neúčelně nalily do finančních krachujících ústavů - efektivní, pak dokonce může naše daňové poplatníky teoreticky nestát ani korunu.

Ivo Svoboda, ministr financí: Co se týče daně spotřební, já bych zde mohl ocitovat veškeré změny, ale myslím si, že bychom zde byli příliš dlouho, protože většina je povahy technické. Takže se pokusím vytáhnout jenom ty významné, myslím významné věcně nikoli mediálně, aby bylo rozuměno jasně, na jakou otázku odpovídám. Významně nejzávažnější je samozřejmě navýšení sazeb daně spotřební pro kapalná, uhlovodíková paliva a maziva a tabák a tabákové výrobky podle původního vládního návrhu zákona, protože tyto parametry nebyly změněny. Dále jde o ukončení činnosti obchodů typu Duty nebo Tax Free na pozemních hraničních přechodech, dále určitá upřesnění sazebníku, co se týče klasifikace tabákových výrobků, například o tabákovou drť prodávanou údajně pro vykuřování skleníků a místo toho používanou ke kouření. (Smích v auditoriu). Říkám, že budu hovořit věcně, nikoli mediálně zajímavě, a i toto je věcný problém, pokud zajdete do kteréhokoli supermarketu se zahradnickými výrobky a uvidíte, kolik toho tam je na regálu, za jak nízký peníz, možná, vy kuřáci, přejdete na kouření dýmky. Ale už to raději nedělejte, protože i tady budete patrně znevýhodněni. Ale co je ještě podstatné, doznává určitých nevelkých, ale přece jenom zásadních změn ve smyslu kontroly a postihu, zákon o lihu. A to jsou myslím ty hlavní body, nechci se zde vracet k detailům.

Heřmánek, Český rozhlas: Chtěl jsem se zeptat pana ministra zemědělství, jakým způsobem ten přebytek masa bude řešen? Znamená to, že státní fond tržní regulace odkoupí to vepřové maso? Za jakou cenu? Patrně je zamrazí a bude je znovu prodávat. Ta dvě před tím zmíněná opatření tedy tím pádem padla? Další otázka je na pana ministra financí. Je ten podřízený dluh výpůjčkou od České spořitelny, kterou si vypůjčí Konsolidační banka a zpět jej vrátí do České spořitelny? V jaké formě to bude, bude to do navýšení kapitálu nebo do nějakých provozních prostředků nebo kam ty peníze přijdou? Třetí otázka je na pana ministr Grégra. Jaké jsou konkrétní investiční pobídky v případě motorárnyv Mladé Boleslavi, jaké výhody investor získá.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Trvalo nám třicet dnů, než jsme ukončili jednání s Evropskou unií a těch třicet dnů nám sem šlo zboží na trh, kde byla nabídka s poptávkou prokazatelně vyrovnaná, můžete ji vysledovat už v posledních třech letech. Takže se nám tady naakumulovalo zboží, které sem bylo dovezeno, určitá část byla užitá, možná nadstandardně, určitá tady zůstává. Jsou jenom dvě možnosti, jak je z trhu lze stáhnout - tak, že budou odkoupeny a prodány do zahraničí, nebo budou odkoupeny a zaskladovány. Zaskladovány - to znamená chlazeny či mraženy. Vláda se rozhodla tento problém řešit a uložila mně, abych formy řešení připravil do příštího jednání vlády.

Ivo Svoboda, ministr financí: Pokud se týká podpory kapitálové přiměřenosti, jedná se o klasický podřízený dluh, který poskytne Konsolidační banka. Financování Konsolidační banky na straně pasiv je otevřené a v každém případě se jedná o krátkodobou operaci na posílení vlastního kapitálu čili omezenou do výše zhruba 5,5 miliardy s ohledem na základní jmění České spořitelny v této době.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Takže v čem tkví investiční pobídka poskytnutá Škodě Mladá Boleslav? Jedná se o dvě běžné pobídky zaměřené na osvobození dovážených strojů a zařízení od cla. Převážně se jedná o zařízení typu "High Tech" a o poskytnutí půjčky na školení a rekvalifikaci budoucích českých pracovníků - to je ta jedna oblast. Potom se jedná o oblast daňovou, kde půjde o postupné poskytnutí neinvestiční dotace ze státního rozpočtu v letech 2000 až 2003, ve výši odpovídající přírustku daňová povinnosti. Za výchozí základnu té daňové povinnosti se považuje vykázaná částka za zdaňovací období roku 1997, případně rok 1998, pokud tato částka bude vyšší. Takže že se dá říct, že to je vlastně sice snížení v těchto letech příjmů do státního rozpočtu, ale ve svém výsledku se jedná o neutrální položku, to znamená, která nezatíží státní rozpočet.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já bych si dovolil pana ministra ještě doplnit. Ne, že bych chtěl podceňovat novináře, to jak víte mi nikdy nebylo vlastní, ale na druhé straně ten pojem dotace může vyvolat iluzi, že dáme této automobilce něco ze státního rozpočtu nebo jiných zdrojů. Není tomu tak. Jedná se o terminus technicus, který se z pravidla překládá jako takzvané daňové prázdniny. To znamená, že oni nebudou platit určitou část, kterou by jinak platili, jde o část daně z příjmu. Pro ty, kdo nám říkají, že se připravujeme o peníze, bych chtěl jenom doplnit, že kdybychom tuto investiční pobídku neposkytli, tak motorárna bude jinde, třeba v Maďarsku, a ma bychom tak přišli nejenom o daně od této firmy, ale i o daně od zaměstnanců včetně těch dvou tisíc nových lidí, kteří tam budou pracovat.

Lucie Bradáčová, Agentura Bloomberg: Mám nejdřív dotaz na pana ministra Grégra: kdy by motorárna měla být otevřená? Doplňující dotaz mám na pana ministra Svobodu: s jakou výší ztráty ve spořitelně počítá ten váš plán a myslíte si, že všechny ty kroky se zvládnou do konce roku tak, aby spořitelna splnila požadavky na kapitálovou přiměřenost, které na ni klade Centrální banka? A ještě mám další dotaz: kdy by měla být valná hromada spořitelny a budou na ní zástupci státu iniciovat změny ve statutárních orgánech spořitelny jako vyvození určité zodpovědnosti za ty ztráty?

Ivo Svoboda, ministr financí: Co se týče kapitálové přiměřenosti, bude samozřejmě zajištěna, protože ty parametry jsou nastaveny tak, aby byla kapitálová přiměřenost s určitou tolerancí, s určitou pružností směrem nahoru zajištěna pro letošní bilanci, protože už jsem zdůraznil, že se jedná o opatření přechodné. Systémová opatření budou navržena na té zmiňované mimořádné valné hromadě, co se týče termínu, mohu ocitovat obchodní zákoník, který ode dne doručení návrhu akcionáře, který průkazně vlastní více než 10 % hlasovacích práv, což je v případě státu 4,5 krát překročeno, musí být do měsíce vlastně vyhlášen termín konání valné hromady. Čili ode dne, kdy bude doručen zmiňovaný návrh vedení České spořitelny, musí se do šedesáti dnů konat mimořádná valná hromada, je to jenom citace obchodního zákoníku a sečtení dvou čísel. Pokud se týká dalších opatření, zatím se zabýváme vším, především v kontextu privatizace, a i ta vaše zmínka týkající se eventuálních personálních změn je z mé strany nebo z naší strany takto chápána.

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Dotaz byl, kdy se počítá s realizací investice do motorárny. Tato investice má být zahájena bezprostředně začátkem příštího roku, to znamená rok 1999 a postupný náběh výroby se počítá v roce 2000. Čili je to investice, která by měla být velice rychle realizována a která by měla přinášet velice rychlý efekt.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ještě doplňující otázku má pan Vaněk, a protože Prima vysílá jako první, tak mu dáme přednost.

Vaněk, televize Prima: Mám jen dvě technické poznámky, více méně doplňující. Za prvé, k té spořitelně, jestli těch 5,5 miliardy korun, které jsou na posílení kapitálu banky, tak jestli to znamená, že to je 5,5 miliardy korun, které půjdou z peněz daňových poplatníků. A potom k těm spotřebním daním, jestli by pan ministr mohl říct, o kolik zhruba bude zdražený benzín, nafta a cigarety.

Ivo Svoboda, ministr financí: Začnu tím kratším, to je benzín, nafta a cigarety. Benzín a nafta, tam by měly být ceny zvýšeny přesně o částky původně navržené, dojde taky ke konverzi na litry, a co se týče cigaret, tam jsme přibližně na hranici navržené vládou. Nejsem si teď schopen vybavit, zdali byl přijat některý pozměňovací návrh, který tyto sazby měnil o 1 až 2 % , ale myslím si, že pro účely této tiskovky má odpověď vyhoví.
Pokud se týče toho podřízeného dluhu, myslím, že jsem odpověděl komplexně. Tato povinnost je uložena Konsolidační bance, ta bude čerpat zdroje způsobem, který bude určen, nebo který bude doporučen, navržen bankou. Pokud se týče termínu, máme 9. nebo řekněme 10.12., i kdyby bankovní ultimum bylo 26.12., máme dost času na to, aby tyto dvě operace potřebné pro posílení kapitálové pozice banky byly včas realizovány a mohly být řádně proúčtovány do letošní bilance.

Jašminský, Hospodářské noviny: Já bych měl první dotaz na pana premiéra. Když tvrdíte, že v podstatě ta operace kolem špatných úvěrů může být pro stát dokonce výhodná, že stát, pokud bude ty úvěry vymáhat nebo je bude kapitalizovat, že může být ještě přínos pro státní rozpočet. Zajímalo by mě, proč jste tedy nešli cestou tržní, proč to musí dělat stát, proč jste to neudělali tržní cestou, proč jste nenabídli to portfolio privátním investorům, kteří by bezesporu taky rádi vydělali na něčem, na čem vydělat lze? A druhá otázka je pro pana ministra financí. Vy jste řekl, že to je nekryté riziko, pět miliard nebo čtyři miliardy nekrytého rizika. Zajímala by mě nominální hodnota těch úvěrů, které budete odkupovat a zajímalo by mě, jestli současně s těmi úvěry spořitelna bude převádět i zástavy a vytvořené rezervy k těm úvěrům.

Ivo Svoboda, ministr financi: Pokud se týká zapojení tržních mechanismů, tak samozřejmě bychom je asi uvítali, ale ten problém byl identifikován vedením České spořitelny v tomto rozsahu poměrně velmi nedávno, takže pro skutečné zapojení tržních mechanismů s ohledem na termín 31.12. není času, nicméně ten prostor pro Konsolidační banku je dosti obecně otevřen a je otevřen, jak jste mě vlastně správně navedl k odpovědi, mimo jiné tímto směrem. Pokud se týká nekrytých rizik 50 % na 4 miliardách, je 8 miliard celkového objemu aktiv. Pravda, číslo se může lišit podle toho, počítáte-li ony úvěry v opravované hodnotě nebo ne, to bude ještě samozřejmě určeno, pokud budou převáděny úvěry, nevidím jaký smysl má převedení aktiva bez zástavy, vrácení zástavy dlužníkovi, aniž by musel splácet, v tom opravdu nevidím z hlediska státu, ani České spořitelny, ani Konsolidační banky žádnou poezii.

Miloš Zeman, předseda vlády: Snad by bylo ještě dobré doplnit, že úvěry, které jsou klasifikovány v třídě pět, vyžadují stoprocentní oprávky a podobně, i když ne stoprocentně vysoké oprávky jsou ve třídě čtyři. To znamená, vyvedení těchto úvěrů z bilance banky samo zvyšuje její hodnotu před privatizací nebo při privatizaci. Kromě toho, pane redaktore, nezapomeňte, že případný strategický investor pro tyto banky je samozřejmě obklopen špičkovými auditory a dalšími experty, kteří se budou snažit často i zveličovat podíl rizikových úvěrů v úvěrovém portfoliu této banky a naší snahou je tomu zabránit, ovšem takovým způsobem, abychom toho využili v některých podnicích například i k obnovení majoritní pozice, dojde-li ke kapitalizaci těchto pohledávek, protože jak víte, většinový balík se prodává při privatizaci za výhodnější cenu, než balík menšinový.

Jiří Nádoba, Mladá fronta Dnes: Pan ministr hovořil o systémových opatřeních v České spořitelně, na které by mělo dojít při oné valné hromadě, takže já se chci zeptat, na jaká opatření se můžeme připravit na valné hromadě a jestli stát počítá s tím, že ještě nějakým způsobem bude před privatizací České spořitelny pomáhat řešit její portfolio.

Ivo Svoboda, ministr financí: Prosím vás, pane redaktore, my jsme zdůraznili opakovaně, řekl bych více než jedněmi ústy to, že se nejedná o pomoc peněžnímu ústavu, jedná se o zájmy střadatelů, nikoli o zájmy managementů nebo, nedej bože, o zájmy akcionářů. Pokud se týče některých navržených opatření, bude proveden forenzní audit ve vztahu ke klasifikovaným pohledávkám, samozřejmě z výsledku toho auditu asi oprávněně očekáváte, že vyvodíme určité závěry, ale protože audit nebyl zatím ani nařízen, nelze ani teď ještě hovořit o tom, jaké ty závěry mohou být, ale můžete si být jisti tím, že stát, tento stát a tato vláda nejsou lidé, kteří by někam vložili balík miliard, aniž by měli slušnou záruku, že podstatná část nebo všechno nebo více než všechno se vrátí ne jednotlivci nebo jednotlivcům, ale střadatelům, vkladatelům České spořitelny.

Marek Petrus, tisková agentura Bridge News: Já bych měl ještě na pana ministra financí otázku: podle těch plánů, které byly dnes schváleny vládou, jaká se očekává ztráta na konci tohoto roku a jaká kapitálová přiměřenost? Vy jste řekl, že tam je nějaká tolerance směrem nahoru, to znamená 8,2, nebo můžete říci přesně?

Ivo Svoboda, ministr financí: Já si především nejsem jist, zdali dokážeme ty převáděné pohledávky napočítat na 4,00 miliardy korun, to určitě ne, protože se musí převést celý počet pohledávek, to je logické a rozhodně nebudeme převádět nějaké drobné objemy nedosplácených zbytečků úvěrů. Proto jsem hovořil o té rezervě tak, jak jsou nastaveny parametry. Měli bychom mít po realizaci těchto dvou operací - respektive střadatelé v České spořitelně - garantován poměr něco nad 8,5 % .

Marek Petrus, tisková agentura Bridge News: A tu ztrátu?

Ivo Svoboda, ministr financí: No, jestliže bude dosaženo tohoto poměru, tak ztráta prostě nebude.

Bradáčová, Agentura Bloomberg: Kdyby stát nepodnikl tyhlety kroky na pomoc České spořitelně, jaká by ta ztráta byla, s čím počítal ten váš pracovní materiál?

Miloš Zeman, předseda vlády: Tady jsou dvě varianty, paní redaktorko, a já je uvedu bez komentáře. Vedení České spořitelny až dosud počítá se ztrátou 7 miliard korun. Některé jiné materiály počítají se ztrátou 10,5 miliardy korun.

Libuše Hanzalová, ČTK: Z vedení a z čela antimonopolního úřadu odchází pan Bělehrádek, a to už k 11. prosinci. Jeho nástupce by měl jmenovat pan prezident. Já se chci zeptat pana premiéra, zda se už uskutečnila jeho schůzka s panem prezidentem na toto téma. To je jedna otázky a druhá, co říká tomu, že ODS má eminentní zájem obsadit právě tuto funkci.

Miloš Zeman, předseda vlády: Zastávám názor, že v čele antimonopolního úřadu by měl stát, jako konec konců v čele jakéhokoli jiného úřadu, odborník. Je to jistě překvapující zjištění, jak uznáte. A je celkem jedno, jestli je tím odborníkem nestraník, člen ODS nebo člen ČSSD nebo například člen strany lidové či jakékoli jiné politické strany. Vláda dnes v souladu se zákonem rozhodla o odvolání pana Bělehrádka z funkce ředitele tohoto úřadu, došlo k drobnému pochybení, když pan Bělehrádek byl odvolán prezidentem republiky dříve, než o tom vláda rozhodla, ale toto pochybení jsme napravili. Samozřejmě, že předsedu tohoto úřadu jmenuje prezident, ale chtěl bych Vám sdělit, že ho jmenuje na návrh vlády, nikoli tedy o své vůli. Vláda o této záležitosti ještě nejednala a není vyloučeno, že o tom bude jednat až v příštím roce vzhledem k pokročilému prosincovému datu a jistě se rozhodne tak, aby doporučila panu prezidentovi na tu funkci velmi kvalifikovaného odborníka .

Čechlovský, Právo: Já bych se rád zeptal, pane ministře, v čem berete tu stoprocentní jistotu, že návrh na zvýšení spotřebních daní bude nyní napodruhé v parlamentu schválen. To je jedna otázka. Druhá otázka: dneska rozpočtový výbor při jednání o kapitole kanceláře prezidenta republiky na příští rok doporučil, aby byla tato kapitola posílena o 30 milionů korun na úkor vládní rozpočtové rezervy. Co, prosím, říkáte tomuto návrhu nebo vy, pane premiére?

Miloš Zeman, předseda vlády: Pane redaktore, objem státního rozpočtu je řádově 600 miliard korun a latiníci říkali "minima non curat praetor", to znamená, máme-li diskutovat o reálném ekonomickém významu a struktuře státního rozpočtu, doporučuji, abychom se pohybovali na úrovni položek, které představují alespoň několik miliard korun. Jestliže jsme u položek, které mají řád několika desítek miliónů korun, je to zpravidla velmi málo významné.

Ivo Svoboda, ministr financí: Pokud se týče daně spotřební, pokud jste měl možnost - a vzpomínám si, pane redaktore, že jste byl přítomen po část jednání poslanecké sněmovny - tak veškeré pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu novely byly přijímány v podstatě konsensuálně. Myslím si, že tedy oprávněně může mít vláda za to, že to, proč nebyl schválen ve třetím čtení celkový návrh, že je problém, který bude řešitelný při projednávání této novely, že to není problém zásadního charakteru, že je to problém, který umožní vládě, aby byla zachována její koncepce novely.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuju, jsou zde další dotazy? Pokud ne, tak vám děkujeme za účast a odcházíme dále jednat. A pro ty z vás, kteří chápete novinařinu jako běh na dlouhé trati, tak se zde sejdeme v osm hodin.

Záznam z doplňující tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 9. prosince 1998 ve 20 hodin

Libor Rouček, mluvčí vlády: Bod 14, který vláda projednávala byl Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky. Podnět k tomu vlastně dala deklarace z 2. Evropské konference o životním prostředí a zdraví, která se konala v Helsinkách v červnu roku 1994. To byla výzva připravit národní akční plány zdraví a životního prostředí v jednotlivých členských zemích evropského regionu. Český národní akční plán vychází z tří zásad. Je to solidarita občanů a spolupráce mezi národy, udržitelný rozvoj a spolupráce mezi jednotlivými resorty a subsidiarita při zajišťování účinného plnění plánu, jehož záměrem je zlepšování zdraví národa a vyrovnat nežádoucí rozdíly ve zdravotním stavu jednotlivých populačních skupin. Reagovat na ekonomické a politické změny po roce 1989, minimalizovat rizika u životního prostředí na zdraví obyvatelstva, harmonizovat politiku ochrany zdraví a životního prostředí s politikou Evropské unie a reagovat na podněty vzešlé z významných mezinárodních aktivit z posledních let. A v této souvislosti vláda také ustavila Radu pro zdraví a životní prostředí, jejímž předsedou byl jmenován ministr zdravotnictví, a tomu také uložila, aby do 31. 3. 1999 předložil ke schválení statut, složení a program činností této rady. A informoval o tom samozřejmě také Světovou zdravotnickou organizaci do 31. 3. 1999 a potom také informoval jednou ročně vládu o postupu plnění akčního plánu zdraví a životního prostředí České republiky. První zprávu má předložit do 31. 12. roku 1999.
Další bod byl Příprava národní politiky výzkumu a vývoje České republiky. Tato příprava sleduje přijetí standardní národní politiky výzkumu a vývoje. Vyžaduje to nejenom vnitřní potřeba České republiky, ale je to také podmínkou pro přijetí České republiky do Evropské unie. Je to, jak název napovídá, ve fázi příprav a v této souvislosti má například ministr školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s příslušnými organizacemi zpracovat pro návrh národní politiky výzkumu a vývoje analýzu dosavadního stavu výzkumu a vývoje v České republice včetně jejich srovnání se zahraničím a předložit vládě do 31. 5. 1999. Ministru financí bylo uloženo, aby to bylo též zajištěno finančně, aby předložil vládě do 31. 5. 1999 rámcový návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj do roku 2005.
Z koncepčních bodů vláda projednala Koncepci spotřebitelské politiky na období 1999 - 2000. Cílem této koncepce je sladění spotřebitelské politiky s politikami členských zemí Evropské unie, která je chápána jako podmínka soudržnosti jednotného trhu a opět dosažení plného přizpůsobení České republiky systému ochrany spotřebitele ve společenství. Hlavním cílem předkládaného návrhu je: zavázat ústřední orgány státní správy k dohodnutí informačního a koordinačního mechanismu, který by ministerstvu průmyslu a obchodu umožnil, aby vystupovalo vůči Evropské unii jako gestor české spotřebitelské politiky, který by umožnil postupně překonat problémy plynoucí z kompetenční roztříštěnosti. Za druhé organizovat činnost dozorových organizací na vnitřním trhu, to se doposud také neděje. Za třetí zpracovat koncepci spotřebitelské legislativy, která by umožnila překonání současných problémů s přejímáním evropské iniciativy. Za čtvrté finanční podporou, právními a politickými kroky působit k rozvoji občanských spotřebitelských organizací, protože u nás je to ve velmi žalostném stavu. Například v Rakousku působí tisíce a tisíce občanů v této kategorii a stovky a stovky organizací, u nás by se to dalo spočítat na prstech jedné ruky.

Petra Rejchrtová, ČTK: Můžete mi jen tak konkrétně jmenovat nějakou spotřebitelskou organizaci?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Zde vychází, myslím, jeden časopis, a právě ta finanční podpora se bude týkat i podpory toho časopisu tak, aby se kolem něj vytvořila příslušná organizace. A v souladu s požadavkem Evropské komise vyjádřit formální uznání práv spotřebitelů a podpořit rozvoj i vzdělávání.
Dále vláda projednala Návrh programů podpory malého a středního podnikání na rok 1999. Zde je předkládáno ke schválení, nebo bylo schváleno, celkem 10 programů. Jsou to plošné programy jako jsou záruka, trh, kredit, speciál, kapitál, podpora exportu, regionální programy,regoin, vesnice, regenerace a preference. Na realizaci programu je v návrhu státního rozpočtu na rok 1999 ve všeobecné pokladní správě určeno celkem 825 milionů korun. A kromě této částky je z rozpočtové kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu navrhováno 200 milionů korun na program podpory poskytování záruk investorům rizikového a rozvojového kapitálu Kapital a potom 525 milionů korun na realizaci plošných programů. Takže dohromady jde o 1 miliardu 550 milionů korun, což je výrazné zvýšení proti letošnímu roku. Další bod byl Usměrňování postupu státních podniků a obchodních společností s většinovou účastí státu při rozhodování o poskytnutí sponzorských darů. Cílem tohoto materiálu je přispět k tomu, aby státní podniky a obchodní společnosti s většinovou účastí státu vynakládaly své prostředky formou sponzorských darů na účely, které jsou v souladu s politikou vlády s tím, že vláda stanoví priority, jež by měly být při rozhodování o poskytnutí sponzorského daru těmito subjekty respektovány. Vláda v této souvislosti uložila členům vlády, kteří jsou v čele ministerstev, jež plní vůči státním podnikům funkci zakladatele, aby změnili statuty státních podniků tak, že rozhodne-li se státní podnik poskytnout sponzorský dar, je povinen jej poskytnout jen k účelům stanoveným vládou na příslušný rok a za b) uložit dozorčím radám státních podniků, aby v průběhu kalendářního roku a po jeho skončení prověřili plnění povinností poskytovat sponzorské dary jen ke stanoveným účelům a podaly o tom ministerstvu zprávu ve stanovené lhůtě.
Bod číslo 22 jednal o Návrhu na zajištění účasti České republiky v Kosovské verifikační misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Zde bylo rozhodnuto, že Česká republika do této mise vyšle až 30 osob. Co se nákladů týče, ty budou hrazeny z rozpočtu OBSE. Členský příspěvek České republiky do OBSE činí 11 818 000 šilinků, čili to je přibližně 30 milionů korun. Podotýkám, že tuto částku by bylo nutno uhradit i v případě, že by Česká republika nevyslala své zástupce do Kosovské verifikační mise.
Další bod se týkal Návrhu na podpis Evropské dohody o zrušení víz pro uprchlíky sjednané ve Štrasburku dne 20. dubna 1959. Zde bylo důvodem členství smluvních stran dohody jejich snaha usnadnit cestování z území svého státu v něm legálně žijících uprchlíkům, a to na uprchlické pasy maximálně ke tříměsíčním pobytům v zahraničí s podmínkou, že tyto pobyty nebudou spojeny s výdělečnou činností. Jinými slovy i zde se připojujeme k praxi států Evropské unie, které toto umožňují. Jsou zde dvě výjimky a to je Řecko a Rakousko. Jinými slovy, aby uprchlíci při cestování měli stejná práva jako mají držitelé normálního českého pasu.
Dalším bodem byl Návrh na podpis a ratifikaci Evropské úmluvy o kontrole nabývání a držení střelných zbraní. Byl přerušen z důvodu, že je potřeba ten materiál dopracovat.
Totéž bylo u dalšího bodu, Návrhu na sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vzájemném udržování válečných hrobů.
Schválen byl Návrh na sjednání dohody formou výměny osobních nót o udělení grantu vlády Japonska na nákup vybavení pro jazykovou laboratoř Univerzity Karlovy v Praze, kde se jedná o částku asi 12 milionů korun.
Další dva body jednaly o návrhu oficiálních cest. Prvně je to účast předsedy vlády a ministra zahraničních věcí České republiky na rozšířeném zasedání Evropské rady ve Vídni dne 12. 12. 1998. Co se kandidátských zemí týče, setkání se uskuteční formou pracovního oběda pro hlavy států a vlád a pro ministry zahraničních věcí, během kterého budou vedle problematiky dalšího vývoje evropské integrace a rozšíření diskutována také témata současných mezinárodních vztahů. Podotýkám, že ta vrcholná schůzka ve Vídni je prvním společným setkáním nejvyšších představitelů států a vlád členských a kandidátských zemí Evropské unie od zahájení přístupových jednání v březnu tohoto roku. Druhý návrh se týkal uskutečnění oficiální návštěvy předsedy vlády Španělska José María Aznara v České republice ve dnech 13. - 14. prosince 1998. Toto setkání bude příležitostí k výměně názorů na aktuální otázky týkající se především procesů probíhajících v Evropské unii a také možností spolupráce při přípravě vstupu České republiky do unie a rovněž bezpečnostní tematiky.
Potom zde byla informace o sjednaných vojenských aktivitách jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery v roce 1999. K nejvýznamějším cvičením v roce 1999, ke kterým se přihlásila armáda České republiky a jednotky civilní obrany České republiky, bude patřit cvičení COOPERATIVE GUARD, HEXAGRANT a CRISIS MANAGEMENT EXERCISE - CMX 99. A největší akcí výcvikového roku 1999 bude pořádání velitelsko-štábního cvičení NATO/PfP COOPERATIVE GUARD 99, které se uskuteční v termínu od 18. května do 4. června 1999 v posádce Vyškov.
Bod číslo 30 - Zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání - 112 v České republice byl stažen.
Další bod se týkal návrhu na odvolání přednosty Okresního úřadu Zlín. Tento přednosta požádal o uvolnění z funkce ke dni 27. listopadu 1998, kdy byl zvolen primátorem města Zlín. Vláda uložila ministru vnitra, aby předložil na základě výsledků výběrového řízení návrh na jmenování nového přednosty Okresního úřadu Zlín.
Poslední bod, který vláda doposud projednala, byl Návrh statutu Akreditační komise, která hodnotí činnost vysokých škol a kvalitu organizovaných činností, zveřejňuje výsledky hodnocení a pro ministerstvo školství vydává stanoviska, například k žádostem o akreditaci studijních programů, k oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem, ke zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty veřejné vysoké školy. O udělení státního souhlasu pro právnickou osobu, která chce působit jako soukromá vysoká škola a k určení typu vysoké školy. Statut Akreditační komise byl přijat. To je zatím vše, o čem vláda do této doby jednala.