Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 9. února 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Jak víte, vláda má dnes na programu mnoho bodů, přes 40, z toho bylo celkem 17 zákonů. Všechny tyto zákony byly schváleny a jako vždy, když projednáváme zákony, tak na naší tiskové konferenci začneme právě jimi. Zahájíme zákony, které týkaly finančnictví, například zákonem o cenných papírech, dluhopisech, o burze, o ČNB a podobně. K tomu místopředseda vlády pan Mertlík.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Děkuji. Vláda dnes schválila blok zákonů, které se týkají kapitálového trhu. Vedle zákona o dluhopisech a zákona o burze cenných papírů, které byly normami bezproblémovými, schválila rovněž velkou novelu zákona číslo 591/1992 Sb. O cenných papírech, a to ve znění, které připravila a zpracovala legislativní rada vlády.

Toto znění velmi široce akceptuje návrhy, které vycházely z komise pro cenné papíry a které jdou podstatně dále, než byl původní návrh ministerstva financí, který byl spíše zaměřen na implementaci jednotlivých směrnic EU do českého právního řádu, než na nějaké další, tuto implementaci přesahující kroky s tím, že ministerstvo financí mělo v plánu takovou novelu připravit pro příští rok.

Já osobně se domnívám, že, byť ta novela vznikla v poslední fázi dosti hekticky, jde o návrh, který je kvalitní, který posunuje transparentnost fungování trhu cenných papírů v ČR a domnívám se, že tímto směrem vláda vykročila po správné cestě a předkládá tak poslanecké sněmovně normu, která, bude-li schválena v této podobě nebo v podobě blízké, bude s to posunout fungování kapitálového trhu v ČR podstatně blíže k standardům obvyklým ve vyspělých zemích a tím zlepšit atraktivnost tohoto trhu a právní bezpečnost na něm jak pro domácí subjekty, tak samozřejmě i pro zahraniční kapitál.

Vláda dále schválila ještě tři návrhy zákonů, s nimiž tak či onak má ministerstvo financí co do činění. Jednak to byl návrh zákona o finanční kontrole ve veřejné správě. Na základě tohoto návrhu zákona, pokud bude akceptován parlamentem ČR a projde celým legislativním procesem, se zřídí v rámci ministerstva financí útvar, který bude orgánem finanční kontroly v podobě, v jaké dosud v ČR chyběl a je klíčově důležitý jak pro schopnost ČR přijímat hospodářskou pomoc v rámci různých rozvojových fondů EU před vstupem, tak samozřejmě pro samotný vstup ČR do EU. Absence odpovídající finanční kontroly byla jedním z bodů, který byl nejvíce kritizován v poslední pravidelné zprávě EU. Tento nový zákon byl s EU velmi pečlivě konzultován a tuto mezeru zaplní.

Konečně bych se zmínil o návrhu celního zákona. Jde o rozsáhlou, především technickou novelu, která přiblíží výkon celní služby u nás poměrům EU. Vedle toho se tímto zákonem bude zřizovat finanční a celní stráž, čili vláda ČR tímto návrhem plní část svého programového prohlášení, kde hovoří o vzniku finanční policie. Podle konceptu, na kterém jsme se dohodli s panem ministrem Grulichem, ta podoba příslušného finančního orgánu, tedy finanční policie v širokém slova smyslu, bude založena na určité dělbě práce mezi ministerstvem financí a ministerstvem vnitra. Ministerstvo financí dostalo za úkol připravit finanční a celní stráž, která se bude zabývat činností tzv. plošně, podobně jako to činí třeba finanční garda v Itálii nebo jiné podobné instituce, a tato část tohoto úkolu je tímto splněna.

Konečně mi dovolte, abych představil ještě jeden zákon. Tím je rozsáhlá novela zákona o ČNB, kterou připravila ČNB. Na zasedání vlády ji přirozeně prezentoval guvernér ČNB, nicméně ministr financí má za povinnost předložit tuto novelu poslanecké sněmovně a posléze Senátu Parlamentu ČR. Obsah této rozsáhlé novely je především opět transpoziční. Definuje nově postavení ČNB způsobem, jakým to činí zákon EU o Evropské centrální bance a chtěl bych podtrhnout, že kritika, kterou vláda v minulosti vyslovovala ohledně institucionálního postavení ČNB, bude-li tento návrh zákona schválen tak, jak byl dnes schválen vládou - a dosud došlo k plnému konsensu mezi ministerstvem financí a vládou na straně jedné a ČNB na straně druhé - tak příčiny této kritiky budou odstraněny.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Dnes byl rovněž schválen další důležitý zákon, a to je energetický zákon. K tomu pan ministr Grégr.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, dobrý večer. Chtěl bych upřesnit, že na základě dnešního rozhodnutí vlády byly sloučeny dva návrhy zákonů v jeden a sice návrh zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, to je tzv. energetický zákon, jak bylo uvedeno a současně do tohoto zákona bylo uloženo včlenit další návrh zákona o státní energetické inspekci a o změně zákona 265/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů. Řekl bych, že je to účelné usnesení a bylo akceptováno. Pracovníci ministerstva přesto, že se jedná o velice složitý zákon, který má hodně přes sto stran, jej ještě dopracovali, takže teď jsem ho právě podepisoval, aby zítra mohl být předložen v předepsaném předstihu do parlamentu.

Nový energetický zákon včetně toho sloučení nahradí nynější zákon č. 222/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Návrh energetického zákona nově upravuje podmínky podnikání, výkon státní správy a regulaci v energetických odvětvích, tj, v elektroenergetice, v plynárenství a v teplárenství. Nový energetický zákon zejména poskytne ucelený právní rámec pro regulaci podnikání v energetice, zajistí harmonizaci české legislativy s legislativou EU, zabezpečí zavedení nových institutů do oblasti podnikání v energetice, jak vyplývá z příslušných směrnic EU.

Jedná se především o zřízení energetického regulačního úřadu pro elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství, o zavedení trhu s elektřinou a plynem a zavedení příslušných institutů, především operátora trhu. Dá se říct, že v neposlední řadě nový energetický zákon vytváří předpoklady k ochraně životního prostředí a udržitelnému rozvoji energetiky. Tady bych chtěl právě připomenout, že tento návrh zákona byl vypracován ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí a byl vytvořen bezrozporově.

Předložený návrh energetického zákona je samozřejmě slučitelný s právem evropských společenství a obdobně je tento návrh v souladu s českými ústavními požadavky a právními zásadami. Tento zákon byl vlastně vytvořen a předkládán s předstihem jednoho roku oproti původnímu termínu a byl již v prosinci 1999 konzultován s pracovníky generálního ředitelství pro energetiku Evropské komise za účasti zástupců ministerstva zahraničních věcí.

Na závěr považuji ještě za nutné uvést, že k základním principu zákona, ve vztahu k zavedení trhu s elektřinou a plynem, patří v oblasti elektroenergetiky regulovaný přístup třetích stran k sítím, v oblasti plynárenství pak sjednaný přístup k přepravní soustavě a regulovaný přístup k distribučním soustavám, dále autorizace na výstavbu nových kapacit energetických zdrojů a postupné otevírání trhu s elektřinou. To snad jako informace o tomto jinak velice složitém a rozsáhlém návrhu zákona.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Pan ministr Motejl předkládal tři návrhy zákonů, které se týkají reformy soudnictví. Byly to návrh zákona o soudech, o soudcích a rovněž novela ústavního zákona. K tomu vám přidá ještě jeden další návrh zákona, a to o probační a mediační službě.

Otakar Motejl, ministr spravedlnosti: Jedná se tedy o čtyři předpisy, z nichž klíčový je návrh zákona, kterým se mění ustanovení ústavy, a to jednak v části týkající se soudnictví v relaci, jednak orgánů k realizaci důslednějšího rozdělení moci ve státě. Předpokládá se vznik Nejvyšší rady soudnictví jako orgánu ústavně zakotveného, který by převzal na sebe celou řadu pravomocí a povinností dosud svěřených exekutivním orgánům, konkrétně ministerstvu spravedlnosti, především v personálních otázkách týkajících se soudnictví. V ústavě dochází ještě k některým změnám týkajících se postavení soudců.

Je to zejména změna ustanovení potud, že jsou ustanoveny časové i věkové limity pro výkon funkce ústavního soudce, která by měla být stanovena 70. rokem věku, pro výkon funkce obecných soudů by měla být stanovena 65. rokem věku a měla by tam také být výslovně provedena úprava, že soudcem ústavního soudu může být každý jmenován pouze jedenkrát, tedy že nepřichází v úvahu opakované jmenování. Tyto limitující věkové hranice v návrhu novely ústavy jsou vesměs vázány v činnost od 1. ledna 2003.

Pokud se týká konkrétních zákonů o soudech a potom zákonů o soudcích, těmito zákony jsou nahrazeny dosud platné zákony o soudech a o soudcích a o kárné odpovědnosti soudců. Dochází zde k celkem novým koncepcím včetně postavení soudců a nové právní úpravy toho zákonného procesu pro dosavadní kárnou nebo disciplinární odpovědnost.

Pokud se týká zmiňovaného zákona o probační a mediační službě, jedná se o nový institut, novou instituci, která by měla působit paralelně se soustavou státních zastupitelství a soudů a měla by profesionálně zajistit mediační, smírčí nebo zprostředkovací činnost, která by měla preventivně nebo aktivně působit na rekriminalizaci některých jinak trestních jednání a zejména by měla oživit frekvenci institutu narovnání, který je v trestním zákoně už několik let upraven, ale který se příliš v soudním praktickém životě nerozvinul. Dále by měla zajišťovat režim probační, tzn. režim zprostředkování, dodržováním kontroly a posílení těch následných opatření, která jsou spojována jako určitá omezení v souvislosti s podmíněně zastaveným trestním stíháním, s podmíněným odložením trestního stíhání, s podmíněným odkladem výkonu trestu a podobnými dalšími ustanoveními trestního zákona. To je zhruba ode mne vše.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Pan ministr Grulich dnes předkládal dva zákony, které se týkají integrovaného záchranného systému. Je to novela zákona o požární ochraně a návrh zákona o záchranném sboru ČR.

Václav Grulich, ministr vnitra: Dámy a pánové, dobrý den. Vy víte, že minule byl předložen do poslanecké sněmovny zákon o krizovém řízení. Tyto dva zákony, které dnes vláda schválila, tvoří s tímto zákonem vlastně celek k tomu, aby v našem státě mohl být vytvořen integrovaný záchranný systém. Ty důvody už tady byly několikrát zmiňovány - vyplatily nás povodně i další věci. Je to záležitost organizační, která v tomto státě chyběla a dosud chybí a je to jeden z grandiózních úkolů, které řeší v současné době ministerstvo vnitra a proto tyto předložené legislativní normy.

Zákon o krizové řízení má prodlouženou dobu projednávání právě proto, aby tyto dva návrhy ho ve sněmovně stihly. Já jsem se k tomu také zavázal, že budou předloženy na nadcházející schůzi poslanecké sněmovny a mohu vám sdělit, že skutečně budou, protože jeden zákon prošel ve vládě bez připomínek, k druhému byly nepatrné připomínky, které se v tuto chvíli zapracovávají a možná, že už v tuto dobu je zákon v dopracované podobě předložen v kanceláři na Úřadu vlády.

Takže ten první zákon, o kterém se zmínil pan Rouček, zákon o požární ochraně, má za úkol nově vymezit kategorie požárního nebezpečí ve všech souvislostech, které k tomu patří, nově upravit odbornou způsobilost odborně způsobilých osob, to je techniků, preventistů a tak dále, zrušit institut okresního požárního rady a nově stanovit orgány státního požárního dozoru, vymezit orgány státního požárního dozoru a jejich působnost, nově vymezit působnost obcí a okresních úřadů na úseku požární ochrany, nově stanovit druhy jednotek požární ochrany včetně těch venkovských, které zřizují obecní zastupitelstva a nově stanovit skutkové podstaty přestupků na úseku požární ochrany a ukládání sankcí za ně.

K těm sankcím, to vás bude zajímat. Například krajské ředitelství při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 250 tisíc korun právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti za zvýšeného požárního nebezpečí nebo 500 tisíc korun právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že, a teď je tady pod písmeny "a" až "m" vypočítáno kdy a za jakých okolností, když něco poruší, jí může být tato sankce uložena. Krajské ředitelství dále může při výkonu státního požárního dozoru uložit pokutu až jeden milion právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě a zase je řečeno, za jakých podmínek a v jakém případě.

Je dobře, že vzniká právní norma, která nejenom stanovuje pravidla, ale která stanovuje jasné sankce a která tyto sankce přesně v pravidlech limituje. Tolik stručně k prvnímu zákonu.

Druhý zákon, tedy zákon o záchranném sboru ČR, má naprosto přímou návaznost na integrovaný záchranný systém, tedy krizové řízení, o kterém jsem se zmínil v úvodu, protože je to vlastně zastřešení celé této záležitosti. Nově upravuje postavení a organizaci záchranného sboru, stanovuje propojení právní úpravy s připravovanou právní normou krizového řízení, jak jsem se zmínil. V návaznosti na souběžně připravovanou novelu zákona o požární ochraně v integrovaném záchranném systému řeší právě některé pozdější předpisy. V souladu se svým postavením a úkoly záchranného sboru upravuje dosavadní zaměstnanecké vztahy příslušníků obdobně jako u příslušníků ostatních bezpečnostních složek, tj. formou služebního poměru. To je důležité, že hasiče staví do služebního poměru. Zatím byli jako zaměstnanci a při dnešní nebezpečnosti hasičské služby je evidentní, že hasiči v tom, kdy vlastně kdykoli vyjíždějí k požáru, k havárii, k chemické a ekologické havárii, k povodni a tak dále, jsou prakticky denně ohrožováni na životě a byli vlastně tím zařazením diskriminováni. Tento zákon nově upravuje tyto služební poměry. Nebudu je přesně rozvádět, bylo by to zdlouhavé a najdete je v tomto zákoně. Stanovuje přesně hierarchii řízení a vedení, to znamená ministr, generální ředitel záchranného sboru, krajská i okresní úroveň, takže ta organizace zde dostává jasný řád a jasné kontury.

Ve spojitosti s krizovým řízením, se zákonem o kterém jsem hovořil před několika minutami, je tady vytvářen systém, který by měl být funkční a závěrem bych chtěl požádat, abyste si uvědomili, co to znamená vytvoření tohoto integrovaného záchranného systému. Znamená to pohyb a určitou jinou organizaci řádově deseti tisíc lidí uvnitř stávajícího ministerstva vnitra a přísun dalších deseti tisíc pracovníků z resortu obrany. To znamená, že se jedná o pohyb, novou organizaci, organizační začlenění, jejich materiální, ekonomické a jiné zajištění přibližně dvaceti tisíc lidí, aby tento integrovaný záchranný systém byl funkční. Lehko si asi představíte, jak náročná je to záležitost. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji. Nyní ve zkratce k těm třem zbývajícím návrhům zákonů. Za prvé je to návrh dopracovaného zákona o ochraně veřejného zdraví. Předložený návrh vyjadřuje veřejný zájem na ochraně zdraví, zejména z hlediska péče o životní a pracovní podmínky a předcházení vzniku a šíření infekcí. Návrh dále upravuje strukturu, působnost a pravomoci orgánů státní správy v této oblasti a rovněž zabezpečuje aproximaci práva evropských společenství. Proti předcházejícímu návrhu je nejvýznamnější změnou zachování stávající soustavy orgánů a zařízení hygienické služby.

Dále byl schválen návrh zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Tento návrh usiluje o komplexní úpravu této problematiky a obsahuje podmínky provozování autoškol, výuku a výcvik žadatelů o získání odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, jejich práva a povinnosti, dále podmínky pro udělování osvědčení pro učitele výuky a výcviku a podmínky pro udělování průkazu zkušebního komisaře, provádění zkoušek k získání řidičského oprávnění a rovněž způsob zdokonalování odborné způsobilosti řidičů motorových vozidel a výkon státní správy.

A konečně ten poslední zákon, to byl návrh zákona o opatřeních ve vztahu k afgánskému hnutí Taliban. Zde jde o to, aby se i do našeho právního řádu promítla příslušná rezoluce Rady bezpečnosti OSN, tj, rezoluce č. 1267 z 15. října 1999, jejíž součástí jsou sankční opatření vůči afgánskému hnutí Taliban, které OSN označuje jako podporovatele mezinárodního terorismu. Sankce se týkají především letecké dopravy a zmrazení finančních zdrojů.

Tolik tedy k návrhům zákonů a nyní ještě ke dvěma nebo třem dalším bodům. Toto kolečko začne opět ministr financí Pavel Mertlík, a to restrukturalizací Komerční banky a poté následuje informace o hodnocení jaderné bezpečnosti stavby v Temelíně.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já bych přidal ještě jeden bod, kterým si dovolím začít a tím je bod č. 20, který jsme předkládali společně s guvernérem ČNB a který se jmenuje Strategie hospodářských politik v období zvýšeného přílivu kapitálu. Tento bod byl schválen v podobě v jaké byl navržen včetně usnesení i všech ostatních náležitostí. V praxi z toho vyplývá, že ministerstvo financí připraví do konce února tohoto roku u ČNB nebo u některých jiných komerčních bank zřízení účtu či účtů, na které se budou do budoucna ukládat eventuální výnosy z privatizace, které přijdou do ČR v zahraniční měně. Jde o dohodnutý krok, který má za úkol jistou sterilizaci části přílivu zahraničního kapitálu do ČR. Návrh usnesení ani další dokumenty k návrhu usnesení nedefinují přesně, jak by ten režim měl vypadat. Je to v pravomoci ministra financí a ve spolupráci s guvernérem ČNB bude tato věc potom realizována i tom smyslu, že operace s prostředky na těchto účtech samozřejmě budou primárně sloužit potřebám FNM a vlády při financování různých programů, které jsou financovány z výnosů z privatizace. Nicméně ve vhodném rozsahu bude přihlíženo k zájmům měnově politickým tak, jak je ministerstvo financí spolu s ČNB připravují a zamýšlejí.

Za druhé, co se týče návrhu restrukturalizace aktiv Komerční banky prováděné v souvislosti s její privatizací, toto opatření vláda neschválila. Bod byl přerušen s tím, že bude zařazen opětovně na příští zasedání vlády, tzn. příští týden. Důvod je ten, že si vláda vyžádala celou řadu dalších informací o situaci v Komerční bance. Myslím si, že to je ze strany vlády naprosto korektní postup. Návrh usnesení a návrh operace tak, jak byly předloženy, nebyly v diskusi zpochybňovány, nicméně vláda chce mít širší informaci o stavu této banky a v tomto smyslu si myslím, že odložení o týden ani neohrozí na straně jedné privatizaci banky, což je důvod, proč byl tento materiál předkládán, ani nebude mít nijaký jiný negativní dopad. Nic to tedy nemění na úmyslu vlády dokončit v souladu s aktualizovaným harmonogramem privatizace, který je součástí tohoto materiálu, privatizaci Komerční banky před koncem kalendářního roku 2000.

Konečně mně dovolte, abych se velmi krátce zmínil o situační zprávě o hodnocení jaderné bezpečnosti stavby jaderné elektrárny Temelín. Tato zpráva byla pravidelnou zprávou, kterou podává periodicky Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Byla vládou vzata na vědomí respektive návrh usnesení byl schválen v té podobě, jak byl předložen. Zpráva konstatuje, že na stavbě jaderné elektrárny Temelín nejsou zjištěny žádné nové závažné a neodstranitelné skutečnosti a že všechny závady, které byly zjištěny v předchozích zprávách jsou průběžně odstraňovány.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A na závěr ještě jedna dobrá zpráva pro lyžaře a milovníky sportu vůbec. Vláda souhlasí s kandidaturou ČR na uspořádání mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2005 v naší republice. V případě, že tato kandidatura bude úspěšná, o čemž se rozhodne v květnu tohoto roku, vláda uvolní finanční částku ve výši 13,7 milionů korun pro letošní rok a 216 830 tisíc pro období 2001 - 2004. Tolik náš úvod a nyní již máte slovo vy. Jako první dáme opět slovo panu Heřmánkovi, ten za 14 minut začíná s vysíláním.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas - Radiožurnál: Děkuji, já jsem se chtěl zeptat pana ministra Mertlíka ohledně těch opatření Komerční banky, můžete je trochu přiblížit? A druhá otázka na pana ministra Grégra, jaký bude postup s oprávněnými a chráněnými osobami v případě energetického zákona? Děkuji.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Obsahem postupu, který jsem navrhl vládě je převod obchodní společnosti, která je dceřinnou společností Komerční banky na Konsolidační banku. Důvody této operace již byly vládou schváleny, a to na zasedání vlády dne 3. ledna tohoto roku. Důvod je ten, že na rozdíl od převádění úvěrů jiných nebonitních aktiv, ke kterým docházelo v minulosti, v tomto případě jde o vytvoření zvláštní jednotky, něco podobného jako když vznikla před lety u nás česká inkasní jednotka s tím, že tato zvláštní jednotka bude u Komerční banky a je již v současnosti vybavena příslušnými personálními a materiálními předpoklady pro to, aby mohla fungovat jako dceřiná společnost Komerční banky. Důvod je ten, že převod pouhých aktiv do Konsolidační banky by neodpovídal schopnostem Konsolidační banky v její dnešní podobě tato aktiva efektivně spravovat. Proto smyslem těchto operací v tom následném kroku, vedle očištění portfolia Komerční banky jakožto cesty přípravy privatizace Komerční banky, je na straně druhé umožnit Konsolidační bance, aby tato aktiva efektivně spravovala, prodávala a restrukturalizovala tak, aby minimalizovala ztráty, které jsou spojené s těmito operacemi spjatými s přípravou bankovního sektoru na privatizaci. To je obsahem návrhu, který byl vládou projednán, přičemž rozprava byla přerušena a s tím byl přerušen celý bod. Ten byl, jak už jsem řekl, pevně zařazen na jednání vlády na příští týden.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já si myslím, že tady není ani dostatek času, abych tyto záležitosti vysvětloval podrobně. Zákon naprosto jasně definuje instituty oprávněný zákazník a chráněný zákazník a jejich nárok k přenosové soustavě. Jsou tam i další instituty - provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy a tak dále. Čili je přesně definováno, kdo je oprávněný zákazník, jaká jsou jeho práva a jaké jsou jeho povinnosti.

Jan Němec, Česká televize: Dobrý den. Měl bych dvě otázky. Jednak na pana ministra Grulicha, přestože, jak jsem slyšel, vláda ještě nedospěla k bodu odvolání přednosty Okresního úřadu Karlovy Vary, chtěl bych se zeptat, jestli můžete potvrdit, že jste skutečně třeba naléhal na přednostu, že by měl odstoupit v souvislosti s výzvou "Děkujeme, odejděte!" Druhou otázku bych měl na pana vicepremiéra Mertlíka. Říkal jste, že zákon o ČNB nově definuje její postavení. Můžete být konkrétnější v čem?

Václav Grulich, ministr vnitra: Ten bod ještě nebyl projednán, mám dojem, že má číslo asi 36, tzn. že přijde na pořad večer. Ta otázka o mém naléhání je velice iluzorní. Pana přednostu jsem si pozval v souvislosti s výkonem jeho funkce. Jeho odvolání jsem zvažoval už v době, kdy tam proběhla kontrola NKÚ. Výsledky byly hodnoceny na podzim v roce 1998. Nedošlo k tomu. Posléze pan přednosta, například, měl dvě autohavárie, za jednu dokonce, jestli se nemýlím, mu byl zakázán přístup do SRN, druhou měl přímo v Karlových Varech, od které se vzdálil, dostavil se až opožděně, což není zrovna korektní jednání vysokého státního úřadníka. Hovořilo se i o jeho vyjádření do tisku o výzvě. Ppan přednosta mně říkal něco jiného, než včera interpretoval ve sdělovacích prostředcích s tím, že ho vlastně tisk obalamutil, že protestoval, že to myslel a řekl úplně jinak. Jak víte, redaktorka i šéfredaktor se vyjádřili také jinak. Ty tiskoviny máte jistě k dispozici. Dnes hovoří také jinak. Mně vysvětloval, že se postavil na obranu státních představitelů, dnes už hovoří jinak, je vidět, že pan přednosta není pevný ve svých názorech, je velice variabilní ve svých vyjádřeních a skutečně postavení vysokého státního úředníka, i když v určitém subalterním postavení, zdá se, že nesplňuje. Po rozmluvě jsme se dohodli, že podá rezignaci na svou funkci k 31. březnu. Vyšel jsem mu vstříc, aby měl možnost celou záležitost na okrese v klidu ukončit, protože je také předsedou koordinačního a řídícího výboru podle NUTS 2 v Západočeském kraji. Bohužel, pan přednosta se vyjadřuje a vystupuje takovým způsobem, že v tuto chvíli si nejsem jist, jestli vláda přistoupí na můj návrh, aby byla přijata jeho rezignace až k 31. březnu. Bude rozprava a pak se ukáže.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Jde v podstatě o tři oblasti, kde je jádro té novely. Tou je stanovení hlavního cíle centrální banky, kterým je nově stanovena jednoznačně péče o stabilitu cen, dále to je posílení principu nezávislosti centrální banky, ale zároveň lepší definování její odpovědnosti. A konečně to je nově explicitně zavedený, byť již takto v praxi dlouhá léta provozovaný princip zákazu financování veřejného sektoru centrální bankou.

Já bych si dovolil to první, co je nejdůležitější, odcitovat. Paragraf 2 říká nyní toto: "Hlavním cílem ČNB je zabezpečovat cenovou stabilitu, pokud tím není dotčen její hlavní cíl. ČNB podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády orientovanou na dosažení harmonického a vyváženého rozvoje ekonomiky. ČNB jedná v souladu se zásadami otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží s tím, že ode dne účinnosti Smlouvy o přistoupení ČR k EU ČNB podporuje, pokud tím není dotčen její hlavní cíl, obecné hospodářské politiky v Evropském společenství se záměry přispět k dosažení cílů Evropského společenství."

Jde o definici odpovědnosti a zpětné vazby na ostatní hospodářskou politiku podle principu, který je stanoven v zákoně o Evropské centrální bance a tato zpětná vazba v dosavadní právní úpravě u nás chyběla. Čili nově tady vzniká povinnost centrální banky v rámci její politiky obecně podporovat hospodářské politiky vlády, pokud tyto hospodářské politiky neohrožují základní cíl, kterým je cenová stabilita.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Já bych chtěl poprosit pana Motejla, zda ty zákony o soudech a soudcích znamenají další posílení nezávislosti soudu a zda to bude něco znamenat pro ty lidi, kteří se dostanou před soud?

Otakar Motejl, ministr spravedlnosti: Samozřejmě, já jsem to řekl v obecném úvodu. Jde o vytvoření podmínek pro posílení a rozvoj soudcovské nezávislosti. Právě zřízením Nejvyšší rady soudnictví má přijít do systému ústavních orgánů nový útvar, který by měl zajišťovat na bázi nezávislé soudní moci zejména personální otázky počínaje výběrem soudců, /nesrozumitelné/ prezidentu republiky navrhovat soudce k jmenování včetně pravomoci jmenovat předsedy jednotlivých soudů a odvolávat předsedy jednotlivých soudů, stanovit podmínky pro výběr soudcovských čekatelů, stanovit podmínky pro justiční zkoušky. Nejvyšší rada soudnictví bude mít 16 členů, z toho 8 by mělo být volených nebo jmenovaných parlamentem ČR z řad vynikajících osobností právnického života, 7 by mělo být voleno z řad soudců přímými soudcovskými volbami a tím šestnáctým členem by měl být z titulu své funkce předseda Nejvyššího soudu. To všechno by mělo vyústit v podstatné prohloubení soudcovské nezávislosti i zkvalitnění výběru a přípravy soudců, což by mělo zlepšit úroveň českých soudů.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: /nesrozumitelné/

Otakar Motejl, ministr spravedlnosti: Jak z obsahu zákona skutečně vyplývá, zákon o soudech a soudcích a zákony, které upravují řízení před soudem byly předmětem jednání vlády již v minulosti a nyní jsou předloženy Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Pokud se týká úpravy trestního řízení a pokud vám to uniklo, tak zákon v novele občanského soudního řádu byl už projednán oběma komorami parlamentu a ty procesní předpisy jsou ony zákony, které by měly změnit atmosféru projednávání před soudem. To, o čem dnes hovořím, to jsou organické zákony, které upravují jednak soustavu soudů a strukturu správy soudů a funkční náplň jednotlivých soudních funkcionářů a potom postavení soudců.

Martin Jašminský, Hospodářské noviny: Já bych měl dotaz na pana ministra Mertlíka, jestli byste mohl upřesnit, jaké informace si vláda ke Komerční bance vyžádala? Potom, jestli se v souvislosti s vyváděním těch špatných aktiv diskutovaly i personální otázky managementu Komerční banky a jestli jste diskutovali i okolnosti nějakých známých kauz jako je případ B.C.L. hrozící osmimiliardovou ztrátou?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: V podstatě tou třetí otázkou jste si odpověděl na ty předchozí. Vládu především zajímaly okolnosti těchto případů. Samozřejmě nemohu komentovat to, zda vláda jednala o personální situaci. Chtěl bych nicméně říci, že ten návrh tak, jak byl předložen, byl návrhem, který může doznat na jednání vlády nějaké změny, čili není možné předjímat usnesení vlády, které padne příští týden. Chtěl bych však podtrhnout to, že ono posunutí o týden - právě proto, že to bylo pevně zařazeno jako bod na jednání vlády a vláda počítá s tím, že se k tomu meritorně vrátí - vede k tomu, že můžeme objektivně předpokládat, že krok, který byl mnou navržen, eventuálně drobně korigovaný, bude uskutečněn s tím, že je toto vše součástí naší práce spojené s přípravou privatizace Komerční banky. Samozřejmě nemohu informovat o tom, co bylo přesně obsahem jednotlivých vystoupení členů vlády v rámci jednání, to by skutečně byl obtížný postup, mohu ale říci, že rozhodující část dotazů se skutečně týkala situace kolem kauzy B.C.L.

Marek Petruš, Bridge News: Já mám otázku na pana ministra financí. Já jsem se chtěl zeptat, jestli můžete odhadnout, jaké procento z očekávaného přílivu zahraničního kapitálu v letošním roce by mohlo být vedeno přes ten zvláštní účet nebo zvláštní účty u některé banky a druhá otázka, jestli očekáváte, že výtěžek platby za Českou spořitelnu už by mohl být deponován na tom účtu.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já začnu tou druhou otázkou, která je podstatně jednodušší. Ano, očekávám. Co se týče podílů, netroufám si to komentovat, záleží velmi na tom, v jakém rozsahu a jakým konkrétním způsobem bude provedena v tomto roce privatizace velkých společností. Víte dobře, že naším cílem je dokončit privatizaci českého Telecomu, Českých radiokomunikací a několika dalších významných firem, nicméně jaká bude struktura plateb, to v této chvíli nevíme. Čili není dost dobře možné ani uvádět odhad podílu tohoto počtu na celkovém přílivu zahraničního kapitálu. Ten podíl se samozřejmě týká pouze samotné privatizace. Do ČR proudí v současné době mnoho dalších prostředků, které souvisejí s celou řadou dalších investičních obchodů a těch se samozřejmě toto ustanovení netýká.

Jiří Nádoba, Mladá fronta Dnes: Já bych se rád zeptal pana ministra Mertlíka, zda někdo z ministrů zpochybňuje restrukturalizaci aktiv v Komerční bance za stávajícího managementu Komerční banky?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já se obávám, že na tuto otázku jsem odpověděl. Nejsem připraven komentovat jednání vlády ve smyslu toho, jaký byl obsah výpovědí jednotlivých členů vlády. Mohu nicméně zopakovat to, co jsem prohlásil před chvílí: nikdo nezpochybňuje princip potřeby restrukturalizace Komerční banky. Jednalo se o technických detailech této záležitosti.

Jan Melichar, ČTK: Dobrý večer. Otázka pro pana ministra Grégra. Pane ministře, mohl byste odůvodnit, proč nový energetický zákon předpokládá sedm let pro otevírání trhu co se týká elektrické energie? Pokud budete argumentovat náklady, které jsou spojené s přípravou tohoto trhu, nemyslíte, že je to spíše věcí odběratelů, aby se připravili na ty podmínky?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Je vlastně dohodnuto přechodové období, protože, samozřejmě, pokud by se jednorázově otevřel trh a postupovaly tak všechny země, které přistupovaly k EU, mohlo by to vést k zhroucení trhu s elektřinou nebo vůbec podnikání v elektroenergetickém a energetickém odvětví na domácí scéně. Čili musíme se postupně na tento krok připravovat, protože tady existuje vyspělý energetický průmysl a zejména v elektroenergetice musíme vzít v úvahu i surovinovou základnu, tzn. uhlí a podobně. Jednorázový krok by mohl mít negativní dopady pro české národní hospodářství. Tady není nic, co by bránilo tržnímu přístupu, volné soutěži, ale předpokládá se, že tento proces se bude provádět postupně.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Já bych se rád zeptal na dvě věci týkající se zákona o autoškolách. Za prvé zda to, jestli ten zákon bude přijat, povede k tomu, že se zdraží kursovné pro získání řidičského průkazu a za druhé, jestli se případně v zákonu počítá s pravidelným přezkoušením řidičů?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Není tu předkladatel tohoto zákona, proto na tu první otázku vám nedovedu odpovědět. A co se týče přezkoušení, to se bude týkat profesionálních řidičů.

To je vše, děkuji za pozornost a nashledanou.