Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference vlády ČR po jeden a půl roce od nástupu do vlády, která se konala dne 21. ledna 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Před osmnácti měsíci byla jmenována tato vláda. Mnozí z vás, i z vašich kolegů, jí předpovídali jenom velmi krátkou životnost. Rok a půl uplynul a, jak vidíte, tato vláda nejenže je stále tady, ale za rok a půl udělala dobrý a velký kus práce. Dosáhla jasných, reálných, konkrétních výsledků, které jsou dobré pro tuto zemi a pro naši společnost. Z tohoto důvodu jsme na dnešek - protože, jak víte, zítra bude výročí právě onoho roku a půl trvání této vlády - svolali mimořádnou tiskovou konferenci, abychom na ní společně s premiérem, místopředsedy vlády i s vámi zhodnotili těchto osmnáct měsíců činnosti vlády. Úvodem dám slovo panu premiérovi, potom budou krátce hovořit všichni místopředsedové vlády. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezký podvečer. Protože mnoho z vás se samozřejmě neustále zajímá o změny ve vládě, chtěl bych úvodem svého prohlášení konstatovat, že se domnívám, že tato vláda má velmi dobré místopředsedy a že předpokládám, že všichni z nich zůstanou ve svých funkcích nejméně do června roku 2002, kdy se budou konat další řádné volby. A nyní dovolte, abych přešel k jakémusi stručnému shrnutí, které se bude řídit principem, že máme hovořit o faktech, nikoli o dojmech či emocích.

Když tato vláda přebírala moc, byla ekonomika v krizi. To se při určité setrvačnosti tohoto procesu projevilo tím, že hrubý domácí produkt za rok 1998 klesl o 2,7 %. Krize pokračovala ještě v prvním čtvrtletí tohoto roku a od té doby se ekonomická situace začala postupně zlepšovat. To je první fakt. A Pavel Mertlík mě jistě doplní s dalšími ekonomickými parametry.

Chtěl bych říci, že ekonomika je tady pro lidi, nikoli lidi pro ekonomiku a že přinejmenším stejně důležité je proto i to, jak se vyvíjí životní úroveň, která je mimo jiné měřitelná i vývojem reálných mezd. Když tato vláda přebírala moc, reálné mzdy za rok 1998, opět díky určité setrvačnosti, klesly proti minulému roku o 2 %. V roce 1999 byl růst reálných mezd přibližně 7 %.

Samozřejmě, že nejenom chlebem živ je člověk. Je důležité, jak se pečuje o bezpečnost občanů. A já jsem velmi rád, že poprvé od roku 1989 se podařilo zastavit růst kriminality, i když, samozřejmě, se snažíme daleko účinněji než dosud stíhat především ekonomickou kriminalitu. To je třetí fakt, který bych chtěl ve svém stručném shrnutí uvést.

Čtvrtý fakt se týká toho, o čem bude mluvit po mně první místopředseda vlády Vladimír Špidla. Vláda nemůže žít ve vzduchoprázdnu, nemůže svá rozhodnutí vytvářet od zeleného stolu, ale musí široce komunikovat s odbornou i laickou veřejností a myslím si, že této vládě se podařilo výrazně obnovit a rozšířit sociální dialog, zejména, ale nejenom, na půdě tripartity.

Místopředseda vlády Rychetský bude mluvit patrně o tom, čemu se říká legislativní smršť. Vím, že i v novinářských kruzích byl tento termín občas vysmíván. Chtěl bych konstatovat, že dnes už ho nikdo nezpochybňuje a že legislativní smršť skutečně začala, probíhá a dokonce se stává stále intenzivnější. To je další z nepopiratelných faktů.

A konečně pan místopředseda Kavan bude nepochybně mluvit o zahraniční politice, proto bych pouze jednou nebo dvěma větami rád připomněl, že vedle našeho březnového vstupu do NATO se podařilo výrazně zlepšit vztahy jak s Německem, včetně citlivých otázek minulosti, tak se Slovenskem, včetně citlivých otázek majetkového vyrovnání, že se podařilo obnovit předchozími vládami posmívanou visegradskou spolupráci čtyř středoevropských zemí, že se podařilo aktivizovat naši zahraniční politiku i tzv. obchodní diplomacii, a že se, byť s určitým časovým zpožděním, podařilo výrazně zrychlit přípravy našeho vstupu do Evropské unie.

Závěrem, mají-li být tato fakta, byť v určité agregaci, úplná, bych rád dodal i to, co je před vládou v nejbližším období. Má-li dále akcelerovat ekonomický růst, je nutné, aby příjmy z budoucí privatizace šly, byť je to pro vládu jakkoli nepopulární, především na investice a nikoli na spotřebu, a to na investice do dvou základních oblastí, kterými jsou infrastruktura, především dopravní infrastruktura, a bytová výstavba. Je nezbytné dokončit reformu veřejné správy.

A chtěl bych vás informovat, že tato vláda neustoupí žádným politickým tlakům, které by směřovaly k odkládání reformy veřejné správy včetně odkládání voleb do krajských zastupitelstev. A konečně je nutné urychlit - a nikoli zastavit, jak nás vyzývají někteří přestárlí     Autom. ř studenti - akci ? Čisté ruce ? tím, že bude rozšířen okruh i intenzita institucí, které budou bojovat se závažnou hospodářskou trestnou činností tak, abychom splnili i náš poslední volební slib o tom, že v této zemi bude ceněno bohatství, které vzniklo z poctivé práce a bude stíháno to bohatství, které vzniklo z podvodů. Děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a předávám slovo prvnímu místopředsedovi vlády panu Špidlovi.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Dámy a pánové, dovolte mi, abych se dotkl jednoho ze základních přístupů vlády k politice jako takové. Existuje v podstatě dvojí koncepce. Jedna koncepce je koncepce politické elity, která sice může vznikat demokraticky, ale která rozhoduje o všem poté, co si obstarala určitá expertní stanoviska. To je jasně koncepce, kterou zastává ODS, je to koncepce, že rozhodování je vyhrazeno jenom velmi omezenému počtu lidí a omezenému počtu orgánu. To je nazýváno standardním rozhodováním a je to, abych tak řekl, zastupitelská demokracie dovedená až do nejzazších důsledků, svým způsobem až do důsledků, které někdy mohou být protidemokratické.

Je druhá koncepce, která říká, že zastupitelská demokracie má působit v kombinaci s demokracií přímou a že je velmi správné, aby se různé orgány, které zastupují lidi, různé reprezentativní i méně reprezentativní prvky občanské společnosti, měly možnost podílet aktivně na základním politickém rozhodování.

Jedna z těchto koncepcí je koncepce sociálního dialogu. Je to koncepce evropská, evropské státy k tomu mají řadu různých institucí a Česká republika měla již od doby prakticky po roce 1989 instituci s názvem Rada hospodářské a sociální dohody, jinak též tripartita. Možná, že je zajímavé z hlediska historického, že vzorem pro tuto instituci byla portugalská tripartita, protože když tvůrci tripartity sledovali různé modely, tak nakonec zvolili model portugalský. Myslím, že se plně osvědčuje. V době konzervativních vlád nebyla odvaha tripartitu zrušit, ale byla zvolena klasická metoda tripartitu vyprázdnit a potlačit její význam.

Vláda po roce od minulých voleb se rozhodla dát tripartitě plný význam a mohu vás ujistit, že prakticky neexistuje základní rozhodnutí, zejména v sociální nebo ekonomické oblasti, které by nebylo se sociálními partnery velmi intenzivně konzultováno. Myslím, že určitým důkazem tohoto tvrzení je vývoj kolem novely zákoníku práce. To je vlastně poprvé, kdy se podařilo za rok a půl, jakkoli se to zdá dlouho, naplnit plně metodu práce sociálního dialogu. Tato norma vznikala v tisíci hodinách velmi ostrých debat a jednou, ve věci tzv. podnikových rad, se tyto debaty málem rozpadly. Když byl shromážděn text a byl zpracován, tak do dalšího kola jsme vstupovali se sedmi sty zásadními rozpory. Po několika měsících tvrdé práce byla předloha předložena do sněmovny bez rozporů. To je něco, co je hodno, podle mého názoru, zaznamenání a znamená to také, že sociální partneři provedli a vykonali obrovské množství práce. Je to práce, která je vedla k tomu, že pokud sledujete náš politický život podrobněji, a to jistě ano, můžete zaregistrovat, že jak svazy zaměstnavatelů, malých i velkých, tak odborové svazy veřejně této normě dávají svou podporu.

Další ukázkou tohoto dialogu, jakkoliv není prozatím tak efektní a není tolik vidět, je konečně začátek skutečného dialogu o důchodové reformě, kdy se podařilo v senátu vytvořit samostatný orgán - podvýbor pro důchodovou reformu - který vede pan senátor Milan Štěch. V tomto orgánu se opět v široké debatě všech politických subjektů a sociálních partnerů bude hledat shoda nad základními parametry důchodového systému. Protože v členité demokratické společnosti je prakticky vyloučené základní rozhodnutí vynutit a vytvořit je jenom jako pouhé technické dílo, když ostatní lidé s ním nejsou ztotožněni.

A abych uvedl třetí příklad rozsáhlého dialogu, který je ve svém začátku a podle mého názoru přinese průlomové poznatky a průlomová rozhodnutí: je to rozsáhlý dialog nad Bílou knihou o vzdělání, který organizuje ministerstvo školství. Opět je to intenzivně připravované dílo, intenzivně připravovaný dialog, s naprosto neomezeným rozsahem k subjektu občanské společnosti. A opět předpokládám pevně, že panu ministru školství se podaří předložit předlohu, která najde úplný souhlas.

Dámy a pánové, to je vše z oblasti sociálního dialogu a obecně z oblasti rozvoje občanské společnosti.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Pokračovat bude pan místopředseda Mertlík.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády. Dámy a pánové, za rok a půl vládního angažmá české strany sociálnědemokratické se v oblasti hospodářské podařilo vytvořit vyvážený makrorámec celku hospodářských politik. Ten byl v roce 1999 charakterizován fiskálně neutrální rozpočtovou politikou, která umožnila České národní bance výrazně uvolnit politiku měnovou, aniž to jakýmkoli způsobem ovlivnilo v negativním smyslu míru inflace nebo jiný monetární ukazatel.

Dnes jsme v situaci, kdy tento vyvážený makroekonomický rámec spolu s vhodně volenými mikroekonomickými taktikami, mezi něž patří především politika zahraničněobchodní, tedy politika podpory exportu, a politika podpory zahraničních i jiných přímých investic. Podařilo se dosáhnout velmi významného posunu v obchodní, a v důsledku toho i platební, bilance České republiky, která je v loňském roce charakterizována velmi výrazným obratem ve vývoji bilance obchodní, především ve vztahu k vyspělým zemím. A nebýt naší samozřejmé nutnosti dovážet palivoenergetické zdroje ze zemí bývalého Sovětského svazu, byla by situace taková, že by naše bilance byla aktivní. Zároveň radikální přísun přímých zahraničních investic vytvořil velmi dobré výchozí podmínky pro další věcnou restrukturalizaci našeho průmyslu, obchodu, služeb a dalších oblastí národního hospodářství a pomáhal udržovat na přijatelné úrovni nezaměstnanost, která sice rostla, ale tento růst je výsledkem strukturální změny, o které jsem hovořil.

Velmi významným prvkem hospodářské politiky vlády, a tady do jisté míry je spojovací můstek mezi mým vystoupením a následujícím vystoupením pana místopředsedy Rychetského, je oblast činnosti v přípravě odpovídající ekonomické legislativy. Tato legislativa je jednoznačně charakterizována důrazem na liberalizaci ekonomických vztahů, deregulaci, funkční otevírání české ekonomiky procesům globalizace a přípravě na zapojení české ekonomiky do Evropské unie. Jako konkrétní případy takových kroků bych uvedl například připravený telekomunikační nebo energetický zákon, což jsou normy, které jsou v našem právním řádu naprosto průlomové a vedou k vzniku moderních regulovaných trhů těchto příslušných komodit. Podobně také schválení deregulačního plánu v oblasti energií je výsledkem koncepční práce, kdy poprvé vláda byla schopna definovat střednědobý vývoj, který vede k liberalizace způsobem, který je sociálně akceptovatelný a sociálně citlivý.

Shrnutím této koncepční práce vlády je střednědobá hospodářská strategie České republiky při přípravě na vstup do Evropské unie, která byla potvrzena společným posouzením priorit hospodářské politiky mezi Českou republikou a Evropskou unií, kterýžto dokument byl v naší zemi jako první ze středoevropských zemí připravujících se na vstup do Evropské unie podepsán v Bruselu na podzim loňského roku a vyjadřuje společné odhodlání České republiky a Evropské komise pracovat v oblasti hospodářské politiky způsobem vedoucím k tomu, aby byl v ekonomickém slova smyslu v budoucnu umožněn vstup České republiky do Evropské unie.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Slovo má pan místopředseda Rychetský.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Jak asi víte, mojí funkcí ve vládě je koordinovat práci všech členů vlády v oblasti legislativy a v oblasti lidských práv, kromě toho mám bezprostřední působnost ve vztahu k ministerstvu spravedlnosti.

Pokud se týče legislativy, patrně jste všichni měli možnost získat při příchodu sem úplnou statistiku v oblasti zákonodárné činnosti nebo iniciativy, takže jste z ní mohli zjistit, že vláda předložila k 20. lednu - statistika je aktualizována denně za pomocí informačního počítačového systému - 177 návrhů zákonů. Pokud byste si dali tu práci a pokusili se udělat statistiku třeba od roku 1918, tak zjistíte, že za srovnatelné období nikdy žádná vláda nevyvinula takovouto legislativní iniciativu takového rozsahu. K dnešnímu dni je z nich přijato 72 zákonů, 82 z tohoto celkového objemu jsou návrhy zákonů čistě implementační, jinými slovy návrhů zákonů, kterými Česká republika plní svůj závazek s harmonizací práva s Evropskou unií a odstraňuje deficit, který v této oblasti vznikl za doby působení předchozích vlád. My jsme vláda menšinová, ale jak zjistíte, zamítnuto bylo z těch 177 návrhů zákonů pouze 16, což je méně než 10 %, a z těch harmonizačních zákonů pouze jeden z těch 72, což je zcela zanedbatelné. Z toho materiálu také lze zjistit, že nejde o novely novel, že rozhodující část, podstatnou ádkování  Obrázek  Alt. obrázek část zákonodárné iniciativy vlády, tvoří nové zákony ? poštovní zákon, telekomunikační zákon, veterinární zákon atd. anebo rozsáhlé a zásadní rekodifikace.

Pokud se týče oblasti lidských práv, tato vláda zřídila funkci zmocněnce vlády pro lidská práva. Já bych rád stručně zdůvodnil, proč jsme k tomuto kroku přikročili a říkám otevřeně, že jsem zřízení této funkce navrhl proto, že i když vím, že každý člen vlády ctí dimenzi lidských práv a svobod, tak ve skutečnosti je ve své každodenní práci vytížen problémy naprosto jinými, ať už to budou problémy s Českými drahami u ministra dopravy nebo s věznicemi u ministra spravedlnosti a proto jsem usoudil, že je potřeba mít jednoho odpovědného činitele, který nebude za nic jiného odpovídat a že je potřeba tuto funkci obsadit člověkem, říkám to otevřeně, který bude všechny členy vlády soustavně obtěžovat, soustavně sekýrovat, soustavně hledat způsoby a navrhovat způsoby, jak tuto oblast řešit, i za tu cenu, že bude dávat příliš mnoho návrhů, někdy příliš radikálních, protože i když z nich projde jenom část, dojde k faktické změně v této oblasti. Vláda zřídila Radu vlády pro lidská práva a podobně jako u legislativní rady preferovala princip, aby v tomto poradním orgánu vlády se současně vytvářela jistá oponentura vůči vládě. To znamená, jmenovala členy těchto rad zásadně nezávislé, obecně uznávané autority a nikoli státní úředníky, kteří přirozeně mají tendenci především loajality k vládě.

Pokračovala práce meziresortní komise pro problematiku romské komunity, ale opět na novém základě, a to tak, že tato komise se stala komisí smíšenou, aby každý zástupce romské komunity v této komisi měl svého partnera na úrovni náměstka některého z ministrů tak, aby spolu v příslušné oblasti hledali rychlá řešení.

Za velmi významnou považuji skutečnost, co se této vládě podařilo jakýmsi možná jasnovideckým počinem. Jak víte, vlády byla jmenována 22. července roku 1998, v srpnu předložila své programové prohlášení a v tomto programovém prohlášení jasně prohlásila, že je rozhodnuta se vypořádat se všemi důsledky holocaustu. To znamená učinit nápravu majetkových křivd, které na majetku našich židovských spoluobčanů nebo jejich institucí spáchala jak nacistická okupace, tak posléze komunistická totalita. V listopadu byla tato smíšená vládní komise ustavena a až o měsíc později se konala Washingtonská konference, která ve své deklaraci v podstatě kopírovala rozhodnutí naší vlády a vyzvala všechny evropské vlády, na jejichž zemí probíhal zločin holocaustu, aby se vlastně k této iniciativě připojily. Máme tady ohromný náskok. Smíšená komise pro odčinění křivd holocaustu zřízená touto vládou je složená jednak ze zástupců vlády, na druhé straně ze zástupců Federace židovských obcí. Členem této komise je zástupce amerického židovského výboru a zástupce světové restituční židovské organizace, hostem zvaným na jednání je velvyslanec, v tuto chvíli tedy zrovna velvyslankyně, státu Izrael. Tato komise již ohromný kus práce odvedla. Vláda, jak víte, vyčlenila pro tento rok 300 miliónů na kompenzace tam, kde nebude jiná forma kompenzací majetkových křivd holocaustu jak ve vztahu k osobám právnickým tj. židovským náboženským obcím, tak fyzickým osobám, na které nedopadly restituční zákony. V pondělí bude vláda projednávat návrh zákon, kterým chceme definitivně tuto problematiku vyřešit.

Nechci dlouze hovořit o krocích, které udělalo ministerstvo spravedlnosti, protože si myslím, že je všichni dobře znáte. Jsme první vláda od listopadu 1989, která předložila a realizuje zásadní celkovou reformu justice v této zemi. I při vědomí velmi kontroverzních a obtížných stránek této reformy. Bylo by asi nekorektní, kdybych v té oblasti, za kterou odpovídám, neřekl, co si myslím, že se nám ještě nepodařilo. Nepodařilo se nám změnit celkovou společenskou atmosféru ve vztahu k minoritám, zejména k romské minoritě v této zemi. Nepodařilo se nám, i když se o to snažíme a budeme i nadále snažit, účinným způsobem minimalizovat extrémistická radikální hnutí, zejména hnutí skinheads, projevy rasismu a xenofobie bohužel v této zemi přetrvávají. Nepodařilo se nám ani nějakým viditelným, výrazným způsobem snížit objem exodu našich romských spoluobčanů do ciziny. Jsem přesvědčen, že v tomto roce se nám to podaří. Jak víte, právě začala probíhat kampaň proti rasismu organizována vládou.

A abych nezamlčel žádné dluhy, ještě není definitivní podoba celkové reformy správního soudnictví, zatímco v oblasti obecného soudnictví nejenže je hotova, ale dokonce je už v polovině, už běží. Celková reforma správního soudnictví bude vládě předložena v květnu tohoto roku, legislativní rada na ní v současné době intenzivně pracuje. Myslím si, že když promítnu ty představy, které jsme měli na čtyři roky funkčního období, v těch oblastech, za které odpovídám, tak musím říci, že jsme se s větší části z nich dokázali vypořádat již za první rok a půl. Je to podle mého soudu zásluha ohromného množství lidí, nejenom ve státních službách, ale lidí, kteří pracují jinde, ať v oblasti lidských práv nebo legislativy, byli ochotni této vládě pomáhat, a to dokonce zcela nezištně. A to právě v té legislativní radě a v jejich komisích, ve kterých dohromady pracuje 105 předních odborníků jak teorie, tak právní praxe, tak ve všech dalších právních orgánech. Tolik si myslím o velmi pozitivní bilanci vlády, děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji, slovo má pan místopředseda Kavan.

Jan Kavan, místopředseda vlády: Děkuji. Nejdříve pár slov o zahraniční politice, u níž některé hlavní body našich úspěchů zmínil pan premiér v úvodu. Mezi priority české zahraniční politiky zcela evidentně od chvíle, kdy tato vláda byla zvolena a zvláště v minulém roce, patřilo začlenění České republiky do Severoatlantické aliance, jednání o přistoupení k Evropské unii, rozvíjení dobrých vztahů se sousedními státy, a to jak na bilaterální, tak i na regionální úrovni. Rovněž se nám podařilo zracionalizovat organizační struktury ministerstva, rozšířit síť zastupitelských úřadů, posílit ekonomickou diplomacii.

V zahraniční politice vycházíme z koncepce, kterou schválila nejen vláda, ale velkým počtem hlasů 91 proti 46 vzala na vědomí i poslanecká sněmovna jako jeden z významných koncepčních materiálů této vlády, což jsem vnímal jako úspěch jednak ministerstva, jednak naší menšinové vlády.

Na rozdíl od předchozí vlády klademe daleko větší důraz na konsenzuálnost v oblasti zahraniční politiky, zintenzivnili jsme proto styk s oběma komorami parlamentu a jejími odbornými výbory.Vytvořil jsem grémium externích poradců ministra právě pro podtržení toho aspektu konsenzuálnosti.

Zmínil jsem se o schválené rámcové koncepci zahraniční politiky. Samozřejmě, aby se stala tato koncepce důležitým návodem pro činnost jak ministerstva, tak jednotlivých zastupitelských úřadů, bylo nutné vytvořit dílčí, konkrétní koncepce. Mohu vás informovat, že k dnešnímu dni bylo zpracováno celkem 86 těchto detailních odborných koncepcí. Jak víte, vloni v březnu jsme se stali členským státem NATO, nejvýznamnější světové bezpečnostní a obranné organizace. Chtěl bych říct, že do rozhodování aliance Česká republika vnáší své konkrétní zájmy, svou zkušenost a své možnosti působení. Současně, zdůrazňuji, vystupuje od začátku našeho členství vůči NATO loajálně. Zúčastnili jsme od začátku diskusí o řešení kosovské krize, jednoho z nejzásadnějších problémů, který aliance řešila. Nečinili jsme tak ani ukvapeně, ani nepromyšleně, vycházeli jsme ze základního zájmu aliance, který je i naším zájmem - aby její mezinárodní role byla posílena.

O tom, že naše známá česko-řecká iniciativa byla ve shodě se zájmy aliance svědčí, že podstatné body česko-řeckého návrhu se promítly do závěrečného mírového dokumentu. Česko-řecký návrh vytvořil rovněž prostor pro další iniciativní postup české diplomacie. V těchto dnech navazujeme například dohodou o společném postupu při ekonomické rekonstrukci Balkánu. Celkově i tato iniciativa zvýšila prestiž české diplomacie.

Dlouhodobou zahraničněpolitickou prioritou číslo jedna je Evropská unie. Tady, jak víte, jsme předložili zatím 29 pozičních dokumentů, otevřeli jsme 23 kapitol a 10 jsme předběžně uzavřeli včetně obtížné kapitoly o volném pohybu zboží a patříme tedy v tomto ohledu mezi přední kandidátské země. Nejsložitější období, uznávám, je před námi, a to je letos. Řekl bych maximálně tak do srpna letošního roku, ale pokrok, kterého jsme již docílili, ukazuje, že náročný cíl, který si tato vláda kladla, to je připravit Českou republiku na vstup do unie v roce 2003, je sice optimistický a náročný, ale není nereálný. Koncem loňského roku vláda přijala důležitá institucionální opatření, která mají urychlit práci na tzv. evropské agendě, o níž hovořil pan místopředseda Rychetský. Zdůrazňuji, že byla rovněž posílena role vládního výboru pro evropskou integraci, od něhož si slibuji zlepšení koordinace jednotlivých resortů a jejich výstupů směrem k unii.

Pan premiér již zmínil nadstandardní vztahy se Slovenskem, což rovněž považuji za jeden z velkých úspěchů včetně úspěchu české diplomacie. O bilaterálních vztazích s Německem víte. Předpokládám, že lze říct, že tyto vztahy, které jsou dnes poprvé v naší historii spojeneckými vztahy, dosáhly zatím největší intenzity od vzniku České republiky. Česká republika se zasadila o obnovení spolupráce v rámci tzv. visegrádské skupiny, a to nejenom tím, že v rámci skupiny pomáhá Slovensku snížit zpoždění za námi, Polskem a Maďarskem, přibližování se k euroatlantickým strukturám, ale prohlubujeme i vzájemnou spolupráci. Nedávné poslední přípravy k založení visegrádského fondu tuto spolupráci usnadní a urychlí.

Věnujeme daleko větší pozornost než v minulosti vztahům se zeměmi Asie, Afriky, Latinské Ameriky. Nezrušili jsme ty ambasády, které měly být zrušeny, ale plánujeme založení nových, například v gruzinském Tbilisi nebo v estonském Tallinu. A jeden z mnoha důkazů - protože jsem tlačen tiskovým mluvčím k stručnosti - důležitosti obnovení těchto vztahů se právě promítá do zahraničněobchodních vztahů: zvýšil se příliv zahraničních investic, a to včetně z těchto neevropských států. Jeden příklad za všechny: v těchto dnech dokončují jednání s Plzní zástupci mexické firmy NEMAK, která tu bude investovat asi ve třech, čtyřech fázích 170 miliónů dolarů. O dalších se právě v těchto zemích i nadále jedná.

K významnému úspěchu české diplomacie patří i prosazení rezoluce o stavu lidských práv na Kubě, což bylo široce mezinárodně uznáno včetně našich aktivit, o nichž se málo píše. To znamená znovuzvolení České republiky do hospodářské a sociální rady OSN, do komise OSN pro lidská práva atd.

V neposlední řadě jsme posílili ekonomickou diplomacii. Kromě toho, o čem jsem hovořil, tedy zvýšení zahraničního obchodu, dochází k těsnější spolupráci agentur Czech Trade, Czech Invest, českého centra cestovního ruchu a správy českých center v zahraničí. V těchto dnech se dokončuje i konkrétní dohoda mezi Czech Trade a správou českých center. Teď připravujeme pro veřejnost důkladnou podrobnou zprávu o zahraniční politice České republiky za celé období od července 1998, kdy jsme byli zvoleni, do konce roku 1999.

To je k zahraniční politice vše.

Teď mi dovolte alespoň pár slov o těch resortech, které během posledních pár týdnů mi byly přiděleny, i když jsem v tom stále ještě nováček. Vstup do NATO samozřejmě byl výsledkem velké práce ministerstva obrany, které především nese odpovědnost za úspěšné splnění tzv. minimálních požadavků. Rovněž je nutné si všimnout mimořádného legislativního úsilí ministerstva obrany, které vyústilo prosazením nové branné legislativy, bezpečnostní strategie, vojenské strategie, koncepce výstavby resortu obrany. Významným počinem bylo i sjednocení asociací obranného průmyslu. A celkově mi jistě dáte za pravdu, že poprvé po velmi dlouhé době je ve veřejnosti posílena prestiž armády.

Do mého resortu patří i práce pana ministra Bašty. Tady bych chtěl zdůraznit,  Poznámka   že pan ministr Bašta není jen ministrem pro akci ?Čisté ruce?, jak je často prezentován, ale zastává i funkci výkonného místopředsedy rady pro zpravodajskou činnost, předsedy rady vlády pro nestátní neziskové organizace, výkonného místopředsedy meziresortní protidrogové komise, výkonného místopředsedy vládního výboru pro zdravotně postižené občany, funkci předsedy výboru pro děti, mládež a rodinu atd. Je toho více a přestože nechci ubírat z vašeho času, myslím si, že Publikace Tiskove_informaceCinnost_vladyRad by nebylo správné zúžit bilanci práce ministra Bašty na akce ?Čisté ruce?, neboť právě v oblastech kontroly zpravodajských služeb, personální stabilizace a reorganizace zpravodajských služeb se udělalo hodně práce.

Mnoho práce se udělalo v rámci rady vlády pro nestátní a neziskové organizace. První etapa dělení nadačně-investičního fondu byla dokončena, bylo rozděleno téměř 485 miliónů korun, na druhé se nyní pracuje. Meziresortní protidrogová komise zaznamenala řadu konkrétních úspěchů, které mohu rozvést, pokud byste měli zájem, později.

Pokud se týče činnosti koordinační analytické skupiny vládního výboru na ochranu ekonomických zájmů státu, ta vyhodnotila zatím 525 podání y_vybory_komiseMinist v rámci akce ?Čisté ruce?. Pan ministr Bašta ve spolupráci s nejvyšší státní zástupkyní paní Benešovou uložil přípravu vytvoření státního zastupitelství s výlučnou působností v oblasti závažné hospodářské finanční kriminality, což vítám, protože to je systémové řešení, které je v zemích Evropské unie zcela standardní. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji i místopředsedovi Kavanovi, a to i navzdory skutečnosti, že mírně přetáhl svůj časový limit. A nyní již dávám prostor vám, novinářům, vašim otázkám.

Dagmar Štísková, Právo: Já mám otázku do budoucnosti. Chtěla jsem se zeptat, jestli v pondělí bude zasedat vláda a bude projednávat nabídku Erste Bank týkající se koupě České spořitelny a zda na tomto zasedání budou páni ministři Mertlík a premiér Zeman. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Vláda v pondělí, jak jsme se dohodli s panem místopředsedou Mertlíkem, pochopitelně tuto nabídku nebude projednávat, a to z toho prostého důvodu, že oba dva jsme v té době na služební cestě, na oficiální návštěvě Nizozemí.

Miroslav Korecký, Lidové noviny: Pane premiére, já bych měl dvě otázky. První: Vy jste tady jmenoval řadu bodů, na nichž dokazujete, že tato vláda vyvádí zemi z krize a pomáhá ji začleňovat do euroatlantických struktur. Chci se zeptat, za jak závažný nedostatek považujete to, že se vám o tomtéž nepodařilo přesvědčit veřejnost respektive že vláda nedokázala vytvořit dobrý obraz sebe sama ve veřejnosti. A druhá otázka, před rokem a půl, když vláda nastupovala, tak tu seděli vicepremiéři, kteří nebyli svázání s jednotlivými resorty. Dnes všichni vicepremiéři přímo řídí resort nebo řídí legislativní radu, čili ptám se, jestli se s odstupem díváte na projekt volných místopředsedů vlády jako na chybu. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Pokud jde o vaši první otázku, myslím si, že je velmi zajímavá a děkuji vám za ni. Každá vláda se samozřejmě snaží, aby byla populární, pokud to není vláda masochistická. Je ovšem otázka, zda je to popularita za každou cenu. Já jsem tady před chvíli mluvil o tom, že by bylo daleko výhodnější pro popularitu vlády, abychom například výnos z privatizace spotřebovali a nikoli investovali, a přesto to tato vláda neudělá. Já tady odpovídám na vaši otázku tak, že vycházím z paradigmatu, který zní, že popularita vlády je časově zpožděnou funkcí její reálné výkonnosti, přičemž reálná výkonnost samozřejmě nezahrnuje jenom ekonomická, ale sociální, legislativní, zahraničněpolitická a další data, tzv. tvrdá data. Zatímco popularita patří do kategorie měkkých dat. Toto časové zpoždění, pane redaktore, se pohybuje v rozsahu od několika měsíců, někdy až do několika let. Když se veřejnost dozví, že jsme věnovali Slovensku 26 miliard a k tomu ještě, nad to, zlato, pak si samozřejmě bude o této vládě myslet něco jiného, než kdyby se pravdivě dověděla, že celková ekonomická bilance vzájemných výměnných obchodů je 7,5 miliardy ve prospěch České republiky.

Pokud jde o vaší druhou otázku, chtěl bych připomenout, že například pan místopředseda vlády Rychetský není v přímém slova smyslu spojen s jakýmkoli resortem a že je vynikající místopředseda vlády. Čili otázka v každém případě není o tom, zda by místopředseda vlády měl mít odpovědnost za jeden konkrétní resort. My jsme s panem místopředsedou Mertlíkem diskutovali například o tom, zda ministr financí nepodléhá - a toho se obával především on, nikoli já - jistému resortismu, protože hospodářská politika je širší pojem než finanční politika, a jsem velice rád, že se přesto toto spojení nakonec ukázala býti funkční. Takže chtěl bych říci, že minimálně ze čtyř prvních místopředsedů vlády, jak už jsem řekl v úvodu, tři odvedli vynikající dílo. A já bych chtěl poděkovat i Egonu Lánskému, který již mezi námi není, za práci, kterou v této vládě vykonal.

Jitka Götzová, Právo: Pane premiére, předminulé pondělí jste řekl, že do týdne nebo do deseti dnů oznámíte panu prezidentovi nového ministra zdravotnictví. Ten termín už uplynul, tak jsem se chtěla zeptat, zda jste to panu prezidentovi řekl anebo kdy se chystáte. A druhá otázka se týká pana Grulicha. Ten oznámil, že hodlá předložit vládě zavedení vízové povinnosti s Ruskem, Ukrajinou a Běloruskem a že očekává, že najde pochopení ve vládě. Protože tady jste vy nejdůležitější, získá vaši podporu?

Miloš Zeman, předseda vlády: Pokud jde o první otázku, pan prezident se, paní redaktorko Götzová, asi před dvěma dny vrátil z Karlovy Studánky. Jako slušně vychovaný člověk jsem nepovažoval za vhodné narušovat program pana prezidenta těsně po jeho návratu z léčebného pobytu. Nicméně v souvislosti se jmenováním nového ministra zdravotnictví to jistě učiním v poměrně velmi blízké budoucnosti.

A k té druhé otázce. Já vycházím z toho, že to předkládají společně obě ministerstva, vnitra a zahraničí. Ptáte-li se na moji osobní podporu, i když mám samozřejmě v demokratické vládě jenom jeden jediný hlas, ano, tento návrh bude mít moji osobní podporu.

Jan Němec, Česká televize: Dobrý den. Teď se vedou jednání o rozpočet na letošní rok. ODS to podmiňuje delšími výhledy rozpočtu na roky příští. Zatímco ODS nechce zvyšovat daně, tak, jestli se nemýlím, pan vicepremiér Mertlík prohlásil, že se daně jistým způsobem zvyšovat budou muset. Pokud se daně zvyšovat nebudou, jakým způsobem chce vláda do příštích let změnit poměr těch mandatorních výdajů k celkovým výdajům, který je velmi vysoký a zda se domníváte, že najdete v tomto bodě spolu s ODS shodu? Děkuji.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já bych zaprvé chtěl říci, že jsem nikdy neříkal, jakožto ministr financí nebo místopředseda vlády, že by vláda měla daně zvyšovat. Naopak koncepcí ministerstva financí - a já si myslím, že ta koncepce nalezne podporu ve vládě - je stabilizovaná, tj. udržet současnou daňovou kvótu. Tu a tam sice někteří komentátoři prezentovali má vyjádření v tomto smyslu zkresleně, a to někdy i záměrně, tak, že vytrhli jednotlivé věty nebo půlky vět ze souvislosti, ale já jsem nikdy nic takového neřekl.

K té druhé otázce. Jsem hluboce přesvědčen, že otázka zmenšení podílů mandatorních výdajů na státním rozpočtu je jednou z věcí, kterou je nezbytné učinit v průběhu postupné modernizace systému veřejných financí a státního rozpočtu jako takového. Vláda v tomto má naprosto jasnou představu, která vyplývá z jejího programového prohlášení a připravuje celou řadu konkrétních kroků tohoto typu, z nichž nevýznamnější je důchodová reforma založená na vytvoření sociální pojišťovny. I když to samozřejmě není krok jediný.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Ještě, aby bylo zcela jasno, tak "mandatorní výdaje" je poněkud nepřesně definovaný pojem, velmi často se používá, ale není zcela zřejmé, čeho se týká. Chtěl bych jasně prohlásit, že ty operace, které vláda chystá, nesměřují k tomu, že by se například snižovaly důchody nebo snižovala sociální podpora rodin s dětmi. Čili je to při zachování odpovídající sociální kvóty.

Ondřej Hejma, agentura AP: Já bych měl dotaz na pana Mertlíka. V těch úspěších jste, mimo jiné, také zmínil připravený telekomunikační zákon, který by měl v podstatě od 1.1. 2001 umožnit vznik moderních telekomunikačních trhů. Jestli ho považujete tedy za moderní prostředí, které fakticky prodlužuje monopol českého Telecomu, případně český Telecom do značné míry zvýhodňuje oproti alternativním operátorům? Mám teď na mysli, že ten nový zákon neukládá povinnost uzavřít propojovací smlouvy s ostatními operátory, neumožňuje přenositelnost čísla a také mám na mysli například neumožnění mezinárodních hovorů přes přímou volbu jako je tomu v ostatních státech Evropské unie.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Jsem rád, pane redaktore, že jste zahrnul prognosticky velmi správně Českou republiku mezi státy Evropské unie, byť k tomu dojde až za 3 až 4 roky. Nicméně chtěl bych říci, že oproti situaci, kdy u nás neexistovala odpovídající regulace telekomunikačního sektoru, tak návrh zákona tak, jak jej vláda připravila, je obrovským krokem vpřed. Obrovským krokem vpřed, který umožňuje to základní, co je smyslem této právní úpravy, tj. vytvoření moderního trhu. Že je třeba určitých přechodných období pro přípravu jednotlivých agentů na trhu, to je známo i ze zkušenosti těch ekonomik, kde už tyto trhy jsou liberalizovány plně. Nicméně návrh zákona je konstruován způsobem, který umožňuje diskusi o některých dílčích technických věcech, o kterých jste hovořil. Já osobně proti oné operaci s připojovacími čísly a podobně nic nemám, ale nemyslím si, že je vhodné, aby platila ve stejném okamžiku, kdy dojde k otevření trhu. Mělo by jít o určité překlenovací období mezi tím, aby firma SPT Telecom, jejímž je vláda majoritním vlastníkem, a je to tedy v našem ekonomickém zájmu, měla možnost se tomuto přizpůsobit. Tímto způsobem se postupovalo v celé řadě jiných zemí a je to tedy standardní postup. Otázka tedy nezní, zda ano nebo ne, ale kdy.

Jakub Knězů, Česká televize: Pan Rychetský zmínil, že v pondělí bude vláda projednávat návrh zákona o navrácení arizovaného majetku. O jak velký majetek se jedná a jakým způsobem budete hledat majitele původního? A potom ještě k doplnění, jestli to nebude prolomení nějaké restituční hranice z toho roku 1948. Děkuji.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Ten návrh zákona má dvě části. První část se vztahuje k majetku, který patřil právnickým osobám židovským, tj. náboženským obcím, náboženským spolkům židovským atd. Tato část zákona nebude mít rozsáhlý dopad, protože těch nevydaných nemovitostí sice není málo, jde o několik stovek, ale nevydány byly proto, že to nebylo možné, že většinu už stát nemá, mají je obce nebo byly zprivatizovány. Takže tato část zákona vlastně má postihnout jenom ty případy, kdy ještě stát má nějaký takový majetek, chce ho vydat a, jak víte, tato vláda tvrdí, že nemá kompetenci k tomu, aby tak, jako některé předchozí vlády exekutivní cestou vydávala majetek, a to z prostého důvodu, že listina práv a svobod stanoví, že zatímco soukromoprávním subjektům co není zakázáno, je dovoleno, státu, tj. veřejnoprávním subjektům, je dovoleno jenom to, co jim zákon výslovně svěřuje. A protože žádný zákon o takovémto vydávání majetku není, proto jej chceme mít, abychom mohli ten majetek vydat. Zdůrazňuji, že nejde jenom o nemovitý majetek, jde například o těch 76 obrazů, které se nalezly v Národní galerii a patří do Židovského muzea. A chceme zákonný podklad pro vydání těchto obrazů.

Druhá část zákona se týká fyzických osob, kde ovšem tato země rozsáhlou část restitucí řešila v zákoně o mimosoudních rehabilitacích, a to zejména v jeho novele z roku 1994, která, dalo by se říct, "prolomila tu hranici 25. únor 1948", i když to je poněkud eufemistické. Prostě skutečnost je taková, že i platná konstrukce v této oblasti je taková, že ten, kdo měl právní nárok na vrácení majetku, který mu byl v době nacistické okupace zabaven, kdo tento nárok měl opřený o Benešovy dekrety a prostě to nestihl do února 1948, to znamená nebylo mu to vydáno, ten může vlastně dnes pokračovat. To už platí v našem zákonodárství, ale ne v oblasti tzv. zákona o půdě, tedy zemědělských restitucí.

To je poslední dluh, který vůči fyzickým osobám z hlediska principu našich restitučních zákonů Česká republika má. My víme, že půjde asi o velmi málo osob, protože v řadě případů ty fyzické osoby nejenže nežijí, ale nežijí žádní jejich potomci. Všichni víme, co to byl holocaust a kromě toho není žádné tajemství, že v oblasti zemědělství nebylo běžné u této komunity podnikání, protože ve středověku vlastně bylo zakázáno. A pokud se týče těch případů, které by vybočovaly z našich restitučních zákonů, tj. tam, kde není splněna podmínka státního občanství, tam nejdeme zákonnou cestou, tam jdeme stejnou cestou, jakou se tyto věci řeší v Evropě. To znamená těch 300 miliónů korun, které vláda schválila, budou převedeny do nadaci Zeher, do nadace při židovské náboženské obci a prostřednictvím této nadace budou uspokojovány.

rEURady_vybory_komise_LRVWTD šablonyRady_v

???: Já mám dvě otázky, jednu na pana premiéra, a to k té vizi strategického rozvoje, kterou má teď někdy připravit a předložit do vlády. A druhou na pana místopředsedu Mertlíka, na zákon o strategickém či negativním plánování.

Miloš Zeman, předseda vlády: Myslím, že obě dvě vaše otázky de facto zodpoví pan místopředseda Mertlík a já je pouze uvedu. Jak víte, byly již zpracovány prakticky všechny věcné koncepce v rámci jednotlivých resortů, což byl úkol, který vláda uložila do konce března minulého roku a byla zřízena Rada pro ekonomickou a sociální strategii, tzv. RASES, pod vedením pana místopředsedy Mertlíka, která má tyto koncepce integrovat do komplexního dokumentu. To znamená právě do oné dlouhodobé rozvojové strategie.

Pokud jde o zákon o strategickém plánování, velice dobře si vzpomínám, jak jsem ho navrhoval ve federálním shromáždění a jistý významný pravicový politik tento zákon označil jako dračí vejce komunismu, aniž by si všiml, že ve světě je strategické plánování naprosto běžnou praxí a že jediný, kdo neuměl plánovat, byli paradoxně komunisté. To je ta ironie dějin. Ale v každém případě platí, že pan místopředseda Mertlík, pod jehož gescí nyní tento zákon je, ho rovněž připravuje a jistě vás teď bude informovat o tom, v jakém je stádiu.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Věcný záměr tohoto zákona byl předložen k jednání vlády tuším někdy v listopadu nebo v prosinci minulého roku. Vzhledem ke kritice některých pasáží, mimo jiné také z legislativní rady vlády, tento návrh ve vládě neuspěl a opakovaně, v korigované podobě, jsem jej předložil do jednání vlády, myslím, že tento nebo minulý týden. Čili v dohledné době přijde věcný záměr tohoto zákona opět na pořad jednání vlády. A podle toho, zda uspěje nebo nikoli, uvidíme, jaký bude další vývoj. Každopádně ten úkol bude trvat a v každém případě já jsem za něj zodpovědný. Tuto odpovědnost ponesu. Ten návrh tak, jak je udělaný, je ve dvou určitých alternativních provedeních. Co se týče strategie respektive vize, o které hovořil pan premiér, tam se ukazuje, že je podstatně obtížnější skloubit jednotlivé resortní koncepce dohromady, mimo jiné také z hlediska metodického, proto mně vláda povolila odklad s plněním tohoto úkolu tuším do 30. 6. tohoto roku, termín byl o půl roku posunut.

Jan Němec, Česká televize: Ještě jednu otázku na pana premiéra. Předseda ODS Václav Klaus prohlásil, že smyslem těch pěti doplňkových dohod k opoziční smlouvě je to, aby menšinová vláda nevládla většinovým způsobem. Můžete tedy říci konkrétně, v kterých oblastech cítíte, že by vám ODS chtěla omezit iniciativu, případně jakými konkrétními podmínkami? Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já nevydávám silácká veřejná prohlášení a řídím se fakty. Pokud jste navštívil v posledních dvou dnech nebo třech dnech poslaneckou sněmovnu, zajisté víte, že vládě byly parlamentem přijaty všechny návrhy zákonů, které předložila. Některé v koalici s lidovci a Unií svobody, některé v koalici s komunisty a lidovci, pouze v jednom případě šlo o zákon o změnách ústavy v koalici s ODS. Ve všech zbývajících případech ODS hlasovala proti, což samozřejmě znamená, že se ocitla v parlamentu v menšině. Z toho vyvozuji, že tato menšinová vláda, která samozřejmě pro své jednotlivé dílčí zákony hledá oporu tu na pravé, tu na levé straně politického spektra. Nejenom v těchto dnech, ale jak už ukázal pan místopředseda Rychetský na té zhruba 90% úspěšnosti přijatých zákonů, vládne často efektivněji než vláda většinová, a my se samozřejmě nehodláme v žádném případě vzdát svého práva konzultovat jednotlivé zákony s jakoukoli parlamentní stranou.

Louis Charbonneau, Tisková agentura Bridge News: To je otázka asi pro pana vicepremiéra Rychetského. Nový zákon o pobytu cizinců na území České republiky přinesl zmatek pro hodně lidí a nejenom na hranicích, ale také pro lidi, kteří tady pracují léta legálně. Já jsem se chtěl zeptat, jestli máte v plánu o tom ve vládě nějak diskutovat a jestli máte v plánu nějaké nové znění tohoto zákona. Děkuji.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já bych chtěl především zdůraznit, že cítíme, že hlavní dimenze tohoto problému není ani tak v textu zákona jako v tom, že vláda nedostatečně využila prostor mezi okamžikem, kdy tento zákon předložila a byl parlamentem přijat do okamžiku, kdy nabyl účinnosti k tomu, aby seznámila zejména zahraniční veřejnost s tou novou právní úpravou. Jinak nová právní úprava je v zásadě srovnatelná s právním úpravou celou řadou zemí.

Změna proti dosavadní právní úpravě je v tom, že místo povolených pobytů se dávají pobytová víza, to je terminologie. Pozitivní změna tohoto zákona je v tom, že povolení k zaměstnání by se mělo především žádat v té zemi, ze které k nám ten uchazeč přichází, a to na našem zastupitelském úřadě. Za jistý nedostatek tohoto zákona považuji skutečnost, že on sice zavádí tu vstupní a výstupní průvodku, to má i Velká Británie, to má Španělsko, ale - nikoli vinou vlády, ale cestou poslaneckého návrhu, čehož si vláda měla všimnout při projednávání a neměla s takovým návrhem vůbec souhlasit a měla se snažit tomu zabránit - do toho zákona se dostalo, že na průvodce mají být fotografie žadatele, ale on ji dostane až v letadle nebo na hranici a kde má v tu chvíli shánět fotografie? To je opravdu absurdní ustanovení, které nemá obdoby. Víme, že tento zákon způsobil řadu komplikací, mimochodem především ve vztahu ke Slovenské republice.

Naštěstí v tom zákoně explicitně není ustanovení o tom, že tento zákon se použije pouze tehdy, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví něco jiného a s řadou zemí máme mezinárodní smlouvy o bezvízovém styku a jaksi jiné mezinárodní smlouvy, které stanoví něco jiného. Dluh vlády je v tom, že k němu nebyly vydány zatím dostatečně jasné prováděcí předpisy. Předpokládáme, že do konce ledna budou projednány v legislativní radě zejména nařízení vlády a příslušné vyhlášky a že během krátké doby, to znamená v polovině února, budou publikovány ve sbírce zákonů. Není tedy v tuto chvíli důvod pro to, aby se novelizoval ten zákon, i když tam je to jedno absurdní ustanovení o těch fotografiích. Asi se to pokusíme zatím řešit cestou jakési rozumné benevolence, než okamžitou změnou zákona. Ale ty fotografie jsou skutečně absurdní.

Louis Charbonneau, Tisková agentura Bridge News: Tady je jeden háček, že například člověk, který tady pracuje čtyři nebo pět let, by se musel podle toho nového zákona vrátit do země původu a tam čekat šest měsíců, než dostane nové vízum na devadesát dní.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Mně nezbývá nic jiného, než opravdu s vámi souhlasit. Prostě ministerstvo vnitra, když tento návrh zákona předložilo, tak zřejmě bylo schopno při jeho zpracovávání vidět jenom jednu část, abych tak řekl, Evropy nebo světa a mělo klapky na očích a neuvědomilo si, že to dopadne i na jiné. Budeme to muset řešit cestou podzákonných norem, které provedou nějaké modifikace, nějaké zjednodušení. Prostě ta motivace u ministerstva vnitra byla evidentně s ohledem na jak legální, tak nelegální zaměstnance z některých východních zemí i velký příliv zločinu, ba i organizovaného, z těchto zemí a svým způsobem tento úhel pohledu zpracovatele převýšil a až, řekl bych, způsobil, že zapomněli i na jiné dimenze. Mrzí mě, že to vláda nerozpoznala, parlament to nerozpoznal, ten ještě dokonce přitvrdil, protože všichni žili jenom ve vizi toho jednoho jediného faktoru a zapomněli na ty ostatní.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, já bych tuto tiskovou konferenci ukončil, poděkoval vám za účast a věřím, že až se zde sejdeme příště při takovéto podobné bilanční tiskové konferenci, tak že těch dobrých pozitivních výsledků a zpráv bude ještě více. Děkuji.