Historie minulých vlád

Zpráva o činnosti vlády,
která byla předložena Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR


[ obsah ]

I. Demokratický právní stát

Místopředseda vlády a předseda Legislativní rady vlády

Legislativní rada vlády České republiky (dále též "LRV") je poradním orgánem vlády v oblasti její legislativní činnosti, zřízeným v souladu s kompetenčním zákonem.

V legislativní činnosti na úrovni vlády došlo od srpna 1998 k těmto zásadním změnám: Na základě vládou schváleného nového Statutu a Jednacího řádu Legislativní rady vlády ze dne 21.8.1998 bylo zásadním způsobem změněno především pojetí této Rady jako poradního orgánu vlády. Legislativní rada vlády vykonává svoji působnost prostřednictvím zasedání této Rady, jejího předsedy, pracovních komisí, sekretáře a sekretariátu.

Na zasedáních pracuje Legislativní rada vlády ve zcela novém složení se 26 členy, jmenovanými vládou. S výjimkou zastoupení resortů ministerstva spravedlnosti, financí, práce a sociálních věcí a vnitra, jež jsou zastoupeny vždy jedním členem, ji dále tvoří zejména profesoři a docenti právnických fakult Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně i další renomovaní odborníci z oblasti právní praxe. Takové personální složení garantuje nejen odbornost v rámci všech základních odvětví práva, ale zejména nezávislou oponenturu předlohám předkládaným jednotlivými členy vlády.

Do konce měsíce května 1999 měla LRV celkem 15 zasedání, na kterých projednala 78 návrhů, převážně zákonů, ale i věcných záměrů zákonů a nařízení vlády, a to nejen z hlediska jejich správnosti po stránce legislativně technické, ale také ve vztahu k ostatním předpisům našeho právního řádu včetně předpisů ústavních a důsledně též ve vztahu k předpisům ES. Každý předložený návrh nové právní úpravy je před projednáním v Legislativní radě vlády posuzován odborem kompatibility s evropským právem z hlediska dosaženého stupně slučitelnosti s příslušnými směrnicemi acquis communautaire, přičemž předpis, který nedosahoval 100% slučitelnosti, smí postoupit do dalšího legislativního procesu jen v případech, kdy bylo vyjednáno tzv. přechodné období anebo kdy plné slučitelnosti lze dosáhnout až okamžikem vstupu České republiky do EU. Zhruba u 50 % projednávaných osnov muselo, na základě stanoviska LRV, dojít k jejich přepracování.

Základním článkem Legislativní rady vlády jsou její pracovní komise, které byly zcela nově vytvořeny a jak jejich počet, tak i počet jejich členů byl zvýšen.

Již v září roku 1998 byly v této souvislosti ustaveny komise pro občanské právo, pro obchodní právo, pro trestní právo, pro právo pracovní a sociální věci a pro finanční právo. Dodatečně byla zřízena komise pro právo obrany a bezpečnosti státu.

Změnu ve složení všech komisí představuje fakt, že převážnou část členů komisí oproti minulosti netvoří zaměstnanci příslušného resortu, ale zejména specialisté z řad soudců, státních zástupců, učitelů právnických fakult, z jiných institucí, jako např. i z Komory daňových poradců a z řad advokátů. I v tomto případě tedy plní odborné komise funkci nezávislé odborné oponentury vůči předkladatelům návrhů právních norem.

Členové komisí pracují dobrovolně, bez právního nároku na odměnu. Komise se scházejí na samostatných schůzích ve čtrnáctidenním intervalu, kde se zabývají zpravidla pěti až osmi předlohami včetně návrhů vyhlášek. Odbornými komisemi LRV procházejí téměř všechny návrhy právních předpisů včetně předpisů podzákonných.

Od počátku své činnosti komise projednaly již 301 návrhů (z toho 84 vyhlášek) s tím, že některé předpisy posuzují všechny komise současně (např. novelu občanského soudního řádu).

Na všechna zasedání Legislativní rady vlády i na schůze jejích komisí jsou zváni předkladatelé, kteří návrh předpisu zpracovávali.

Za významnou lze považovat skutečnost, že byl zásadně odmítnut princip zastoupení politických stran, jak v rámci složení celé Legislativní rady vlády, tak i v jejích pracovních komisích. Jediným kritériem je zde odborná kvalifikace a skutečný pracovní zájem, neboť se jedná o časově velmi náročnou činnost.

Zcela mylné jsou občas se ještě vyskytující názory, že slibovaná vládní legislativní "smršť" se nekoná. Plán legislativních prací na období od září 1998 do května 1999 byl totiž nejen splněn, ale i překročen. Tuto skutečnost lze zjistit mj. i z příslušné internetové stránky vlády. V tomto případě se jedná o zásadní nedorozumění, neboť v plánu byly schváleny termíny předložení návrhů předloh vládě, tzn. legislativě na úrovni vlády, resp. Legislativní radě vlády. Projednávání uvedených předloh v Radě reprezentuje dva až tři měsíce intenzívní práce jejích odborníků, než je možné tyto předlohy s doporučením LRV předložit na zasedání vlády.

Zpráva o činnosti vlády v oblasti základních lidských práv a svobod v působnosti zmocněnce vlády pro lidská práva včetně činnosti Rady vlády pro lidská práva, Rady vlády pro národnosti a Meziresortní komise pro otázky romské komunity byla předložena Parlamentu České republiky jako samostatný materiál s názvem Zpráva o stavu lidských práv v ČR za rok 1998.

Smíšená pracovní komise k problematice zmírňování některých majetkových křivd způsobených obětem holocaustu byla zřízena na základě usnesení vlády č. 773 z 25. listopadu 1998. Předsedou komise je místopředseda vlády pro legislativu. Komise pracuje ještě ve třech sekcích: v sekci pro právní problematiku, v sekci pro posuzování nemovitého majetku a v sekci pro sumarizaci majetkových křivd na území ČR. Komise má 17 členů - z Úřadu vlády, Federace židovských obcí, Kanceláře prezidenta republiky, ministerstva zahraničních věcí, vnitra, spravedlnosti, kultury atd.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako ústřední orgán státní správy postupně rozšiřuje svoji činnost. Z původní funkce orgánu dohledu nad hospodářskou soutěží se jeho činnost rozšířila i na dohled nad zadáváním veřejných zakázek a v krátké době by měl plnit i funkci monitorující organizace v souvislosti s tzv. veřejnou podporou.

Úřad v hodnoceném období zpracoval tři materiály legislativní povahy podle Plánu legislativních prací vlády:

  • návrh novely zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (usnesení vlády ze dne 27.1.1999 č. 68), jejímž účelem je především rozšíření právní úpravy postavení předsedy Úřadu a posílení tohoto postavení,
  • návrh novely zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek (usnesení vlády ze dne 17.2.1999 č. 129), jejímž účelem je především přiblížit tuzemskou právní úpravu zadávání veřejných zakázek právu ES,
  • návrh novely zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (usnesení vlády ze dne 21.4.1999 č. 358), rovněž tento návrh má za účel dosažení vyššího stupně slučitelnosti tuzemského soutěžního práva s právem ES.


Zpráva o činnosti Ministerstva spravedlnosti

A. Oblast věcná

Ministerstvo spravedlnosti se v hodnoceném období soustředilo na plnění úkolů vyplývajících z jeho zákonné kompetence ústředního orgánu státní správy pro soudy, státní zastupitelství a vězeňství, ve smyslu Programového prohlášení vlády.

Programové prohlášení vlády především vymezilo nedostatky, s nimiž vláda svoji činnost započala. Vláda mj. konstatovala naprosto neuspokojivý stav vynutitelnosti práva, nutnost zlepšení fungování justiční soustavy a neúnosné průtahy v soudních řízeních.

Právě na tyto oblasti se soustředila činnost Ministerstva spravedlnosti v hodnoceném období s cílem vhodnými, postupnými kroky v oblasti materiální, personální i legislativní docílit obratu v konstatovaném nepříznivém stavu.

Ministerstvo spravedlnosti dospělo k závěru, že k plnění Programového prohlášení vlády nemohou postačovat dílčí opatření organizační, resp. legislativní povahy. Ukázalo se nezbytným přistoupit k zásadní, systémově koncipované reformě justice, která vytvoří předpoklady pro dosažení takového stavu, aby každý měl jistotu, že se v rozumné době dovolá spravedlnosti a že pachatelé trestných činů neuniknou včasnému a spravedlivému postihu. Ministerstvem spravedlnosti byl zpracován a vládou projednán materiál nazvaný Zásady reformy soudnictví, který vymezuje základní kroky reformy justice, tj. soudnictví a státního zastupitelství, v těchto oblastech: postavení soudců a organizace soudů, řízení před soudem v trestní i civilní oblasti, státní správa soudů, činnost státního zastupitelství. Cílem reformy je vytvořit ještě před předpokládaným vstupem České republiky do Evropské unie funkční justiční systém. Vlastní návrh koncepce justiční reformy bude vládě předložen v červnu tohoto roku.

B. Oblast legislativní

V hodnoceném období předložilo Ministerstvo spravedlnosti vládě k projednání sedm materiálů legislativní povahy v souladu s Plánem legislativních prací vlády.

Ministerstvo spravedlnosti splnilo ve sledovaném období legislativní úkoly vyplývající z Plánu legislativních prací vlády: návrh novely zákona č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění zákona č. 152/1995 Sb. (usnesení vlády č. 667 ze dne 12.10.1998), (novela představuje provedení dílčích změn stávající právní úpravy v návaznosti na vyhodnocení poznatků z uplatňování zákona v praxi), návrh novely zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (usnesení vlády č. 666 ze dne 12.10.1998) (smyslem novelizace je provedení Úmluvy o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích a zajištění dokonalejší ochrany před jednáním spočívajícím v nedovoleném odběru lidských tkání, krve a orgánů a nedovoleném nakládání s nimi), návrh zákona o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (usnesení vlády č. 799 ze dne 9.12.1998) (zákon nově vymezuje postavení odsouzených, jejich práva a povinnosti, podmínky výkonu trestu odnětí svobody a některé související otázky), návrh věcného záměru novely trestního řádu (usnesení vlády č. 169 ze dne 3.3.1999) (věcný záměr sleduje zjednodušení a zrychlení trestního řízení), návrh novely zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (usnesení vlády č. 69 ze dne 27.1.1999) (cílem novelizace je doplnění a zpřesnění dosavadní právní úpravy advokacie), návrh novely občanského soudního řádu (předloženo, vláda dosud neprojednala) (jde o rozsáhlou novelizaci občanského soudního řádu zásadní povahy, jejímž hlavním cílem je podstatné zlepšení úrovně vynutitelnosti práva) a návrh věcného záměru zákona o justiční mediační a probační službě (předloženo, vláda dosud neprojednala) (návrh směřuje k vytvoření legislativního základu pro konstituování probační a mediační služby, která by měla hrát významnou roli v rámci alternativních forem trestního řízení a alternativních trestů, zejména v oblasti zacházení s prvopachateli, mladistvými a konzumenty drog).

C. Oblast nelegislativní

V hodnoceném období předložilo Ministerstvo spravedlnosti vládě k projednání pět materiálů nelegislativní povahy, z nichž dva materiály iniciativně překračují rámec plánovaných nelegislativních úkolů.

Ministerstvo spravedlnosti předložilo v souladu s Plánem nelegislativních úkolů vlády následující materiály: Zpráva o stavu a aktuálních problémech vězeňství ČR (usnesení vlády č. 199 ze dne 10.3.1999), Informace o sbližování právních předpisů ČR s právem ES za III. čtvrtletí 1998, a také Informaci k téže problematice za IV. čtvrtletí 1998.

Resort nepředložil v termínu stanoveném pro uzávěrku tohoto hodnotícího materiálu, návrh na částečnou rekonstrukci bývalého pracovního tábora Vojna u Příbrami jako pietního místa. V případě materiálu k rozvoji justiční mediační a probační služby v ČR v souvislosti s problémovými uživateli drog vláda souhlasila se zrušením tohoto úkolu. Dále byl podán návrh na zrušení úkolu v případě zprávy o možnostech řešení ústavněprávních a některých dalších otázek souvisejících se vstupem ČR do EU, neboť vzhledem k vládnímu návrhu novelizace ústavy není tento materiál aktuální.

Nad rámec plánovaných úkolů byly Ministerstvem spravedlnosti dále předloženy a vládou projednány materiály Zásady reformy soudnictví (usnesení vlády č. 325 ze dne 14.4.1999) a návrh na řešení problémů ve financování platů zaměstnanců Vězeňské služby, soudů a Ministerstva spravedlnosti (usnesení vlády č. 423 ze dne 5.5.1999).

D. Oblast mezinárodní

Z mezinárodních aktivit resortu projednaných vládou je třeba především uvést účast ministra spravedlnosti na zasedání Rady ministrů spravedlnosti a vnitra členských států EU a kandidátských zemí v Bruselu 24.9.1998 na téma justiční spolupráce, organizovaný zločin, migrace a azyl, účast ministra spravedlnosti na mezinárodním kolokviu Evropský justiční prostor v Avignonu 14.- 16. 10. 1998, jednání s ministryní spravedlnosti Francouzské republiky a podpis Protokolu a dále účast ministra spravedlnosti na slavnostním zahájení činnosti nového Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku dne 3.11.1998.

Oficiální návštěva ministra spravedlnosti v Nizozemsku ve dnech 4. - 6.3.1999, podpis Úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí, sjednané v Haagu dne 19.10.1996, jsou dalšími konkrétními zahraničními iniciativami resortu spravedlnosti stejně jako návštěva Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a setkání se zástupci Nizozemské advokátní komory a Nizozemské asociace soudců a návštěva Mezinárodního soudního dvora a setkání s jeho prezidentem.

Další v řadě mezinárodních aktivit Ministerstva spravedlnosti je účast ministra spravedlnosti na zasedání Rady ministrů spravedlnosti a vnitra členských států EU a kandidátských zemí v Bruselu dne 12.3.1999, organizovaného na téma Problémy korupce - trestní aspekty úplatkářství v soukromém sektoru, některé preventivní aspekty potlačování korupce ve veřejném sektoru.

Cesta ministra spravedlnosti do Štrasburku dne 16.4.1999, jejímž výsledkem je také podpis Evropské úmluvy o uznávání a výkonu rozhodnutí o výchově dětí a o obnovení výchovy dětí, sjednané v Lucemburku dne 20.5.1980, patří rovněž mezi ty aktivity resortu spravedlnosti, jež nabývají mezinárodního významu.

[ II. Hospodářská politika ]