Historie minulých vlád

Zpráva o činnosti vlády,
která byla předložena Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR


[ II. Hospodářská politika ]

[ obsah ]

III. Sociální oblast

Místopředseda vlády pro sociální politiku

Mezi prvními kroky nové vlády, které inicioval úsek místopředsedy vlády pro sociální politiku, bylo obnovení a zintenzivnění tripartitního dialogu mezi vládou a sociálními partnery především v orgánech Rady hospodářské a sociální dohody České republiky. Tato skutečnost umožnila dosáhnout konsenzu o řadě dále uvedených opatření a udržet sociální smír i při dalším růstu počtu nezaměstnaných. Byly rovněž vytvořeny podmínky pro zahájení přípravných jednání o uzavření Generální dohody jako základního kroku k přípravě dlouhodobého paktu sociální stability.

Od září 1998 jednalo devětkrát předsednictvo Rady hospodářské a sociální dohody České republiky, osmkrát se uskutečnila plenární schůze RHSD ČR, přičemž jedenkrát mimořádně v Karviné, a mimořádná plenární schůze RHSD ČR se připravuje také v Mostě. Základem RHSD ČR je dvanáct pracovních týmů a skupin a podle potřeby se ustavují pracovní týmy na řešení specifických problémů.

Vůli, nikoli předstírané politické mimikry, k jednání sociálních partnerů, pracovně nazývané "tripartita", projevila a hlavně prokázala činy až vláda sociálních demokratů, která jmenovala vedením vládní delegace v RHSD ČR svého prvního místopředsedu, jenž současně zastává funkci ministra práce a sociálních věcí. Od té doby se RHSD zabývala otázkami, které se dotýkají zájmů našich občanů a podnikatelů. Vedle problematiky zaměstnanosti, pracovněprávních vztahů, mezd a platů, důchodového, nemocenského, zdravotního a úrazového pojištění a ostatních sociálních dávek se Rada zabývala rovněž otázkami školství, podmínkami podnikání, revitalizace a restrukturalizace průmyslu, daňovou soustavou, reformou veřejné správy, úpravou vymáhání práva i přípravou na vstup České republiky do Evropské unie.


Zpráva o činnosti Ministerstva práce a sociálních věcí

A. Oblast věcná

První významnou kapitolou v činnosti resortu práce a sociálních věcí představuje trh práce a pracovně právní vztahy. Ekonomická recese, v níž se naše národní hospodářství nachází v důsledku chyb a nedostatků transformace a řízení národního hospodářství v období let 1990 až 1997, vede k trvale se zvyšující míře nezaměstnanosti a vážnému riziku dosažení jejího kritického rozměru. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto připravilo Národní plán zaměstnanosti, jejž vláda již v květnu tohoto roku schválila a který v souladu s přístupy Evropské unie k problémům trhu práce představuje dlouhodobou a komplexní strategii hospodářské politiky vlády ve vztahu k trhu práce, zejména pak k účinnému tlumení poklesu zaměstnanosti, ke zlepšení struktury a fungování trhu práce a k dosažení co nejnižší míry nezaměstnanosti v souladu s programovým prohlášením vlády.

Realizaci Národního plánu zaměstnanosti v této souvislosti předchází ministerstvem připravený a vládou přijatý soubor urgentních opatření vlády k řešení dílčích problémů současné situace na trhu práce a dále připravovaná opatření na řešení problematiky zaměstnanosti osob obtížně umístitelných na pracovním trhu se zřetelem na příslušníky romské komunity. Za významný krok lze považovat též novelu zákonů o zaměstnanosti (č. 1/1991 Sb., a č. 9/1991 Sb.) předloženou vládou ke schválení Parlamentu ČR.

Ministerstvo převzalo gesci projektu testování profesní orientace žáků a tvorby databáze celoživotního vzdělávání zaměstnanců a rozšířilo také uplatňování rekvalifikačních programů s podporou Evropské unie (Sokrates a Leonardo). Pokroku bylo dosaženo též v přípravě informačního systému o trhu práce, sektorovaného operačního programu pro rozvoj lidských zdrojů v ČR a republikového rozvojového plánu v oblasti lidského potenciálu v České republice jako nezbytných podkladů pro čerpání prostředků z rozvojových fondů Evropské unie. Ve státním rozpočtu na rok 1999 vláda posílila finanční prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti, které však přesto jsou nedostačující k účinnější podpoře vzniku nových pracovních příležitostí.

K urychlení harmonizace našeho pracovního práva s právem Evropského společenství byly vládě a sociálním partnerům předloženy principy navrhovaných změn v zákoníku práce, v zákoně o kolektivním vyjednávání a v zákonech o odměňování zaměstnanců (č. 1/1991 Sb. a č. 143/1992 Sb.), návrh věcného záměru zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, který vláda schválila v dubnu tohoto roku svým usnesením č. 285, a zahájeny byly také intenzivní práce na jejich zákonných předlohách.

Na základě dohody odborů, zaměstnavatelů a delegace vlády v Radě hospodářské a sociální dohody ČR realizuje ministerstvo pružnější přístup k rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně na další zaměstnavatele. Pokud se jedná o záměr připravit koncepci dlouhodobého sociálního paktu, bylo se sociálními partnery projednáno, že nejdříve budou zahájena jednání o roční Generální dohodě.

Významným krokem ke stabilizaci kvalifikovaných zaměstnanců státní a veřejné správy a ke zlepšení její funkce vláda dohodla a od 1. ledna realizovala zvýšení platových tarifů. Pro hospodářskou sféru vláda od 1. ledna 1999 zvýšila úroveň minimální mzdy a minimálních mzdových tarifů, jak vyhlásila ve svém programovém prohlášení. Smyslem tohoto zásadního kroku bylo mj. zvýšení motivace k práci a zmírnění disproporce mezi minimálními pracovními příjmy a sociálními dávkami. S ohledem na vývoj mezd a cen byl aktualizován průměrný výdělek, rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku pro pracovněprávní a občanskoprávní poměry a částky náhrad při pracovních cestách.

Druhou podstatnou části činnosti resortu je oblast důchodového a nemocenského pojištění. V uplynulém období Ministerstvo práce a sociálních věcí převážně věnovalo pozornost zpracování analytických materiálů o vývoji a současném stavu důchodového pojištění a o možnostech jeho změn jako podkladů pro dílčí korekce a dokončení reformy důchodového systému. Harmonogram prací na důchodové reformě byl vládou předložen Poslanecké sněmovně a resort rovněž připravoval věcný záměr zákona, kterým se oddělí důchodové a nemocenské pojištění do státního rozpočtu a transformuje jeho nynější státní správa do veřejnoprávní instituce. Tento záměr také bude v červnu tohoto roku předložen vládě.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zahájilo též práce na rozšíření forem dobrovolného penzijního připojištění. V zájmu zabezpečení finanční stability povinného důchodového systému dvakrát navrhlo ministerstvo zvýšení sazeb pojistného na důchodové pojištění a omezení výhodné úpravy pojišťovacích podmínek osob samostatně výdělečně činných, ale Poslaneckou sněmovnou nebyly vládní předlohy přijaty.

Senátní návrh na zvýšení maximální hranice výdělků rozhodných pro výpočet dávek nemocenského pojištění vláda podpořila s účinností od 1. října 1999. Ministerstvo připravuje též opatření proti zneužívání nemocenského pojištění. S ohledem na vývoj spotřebitelských cen vláda v souladu s programovým prohlášením rozhodla o valorizaci důchodů a upravila některé hodnoty pro účely důchodového pojištění.

Třetí základní oblastí činnosti resortu je problematika rodiny a sociální odpory. V návaznosti na novelu zákona o rodině ministerstvo metodicky usměrnilo jeho realizaci okresními úřady, pokud jde o vztahy mezi rodiči a dětmi a podmínky k osvojení dítěte, a zpracovalo návrh zákona o sociálně-právní ochraně dětí, který v březnu předložilo vládě k projednání spolu s návrhem na podpis a ratifikaci haagské Úmluvy o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení ze dne 29. května 1993, kterou vláda schválila dne 14. dubna 1999 usnesením č. 338 a předložila Parlamentu k ratifikaci; zákon o sociálně-právní ochraně dětí vláda schválila dne 26. května 1999 usnesením č.506.

Ke zvýšení účinnosti systému dávek státní sociální podpory připravuje ministerstvo novelu zákona o státní sociální podpoře. Ministerstvo zhodnotilo více než 700 projektů na poskytování sociálních služeb předložených nestátními subjekty a rozhodlo o finančních podporách ze státního rozpočtu v celkové částce více než 500 mil. Kč na jejich realizaci v letošním roce.

Vzhledem k vyhlášení Mezinárodního roku seniorů Organizací spojených národů se resort práce a sociálních věcí ujal gesce jeho organizačního zabezpečení v České republice; na základě usnesení vlády z listopadu roku 1998 č. 723 potom byla ustavena Národní koordinační rada roku seniorů a vybrány hlavní akce, které se k naplnění tohoto roku uspořádají.

Na základě zhodnocení předpokladů pro zkoncipování nové, modernější právní úpravy soustavy sociální pomoci přistoupilo ministerstvo za spolupráce odborné veřejnosti a zájmových občanských organizací k rozpracování jednotlivých věcných okruhů této soustavy.

B. Oblast legislativní

Návrh nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání nebo při invaliditě byl schválen vládou dne 30. listopadu 1998 usnesením č. 795.

Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění nařízení vlády č. 320/1997 Sb., byl vládou schválen dne 9. prosince 1998 usnesením č. 801.

Návrh novely nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, ve znění pozdějších předpisů, který byl vládou schválen dne 19. října 1998 usnesením č. 679.

Návrh novely nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů, byl vládou schválen dne 19. října 1998 usnesením č. 679.

Návrh novely nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební řád), ve znění pozdějších předpisů, byl vládou schválen dne 19. října 1998 usnesením č. 679.

Návrh novely nařízení vlády č. 86/1993 Sb., o osobních požitcích poskytovaných duchovním církví a náboženských společností, ve znění pozdějších předpisů, který byl schválen vládou dne 16. prosince 1998 usnesením č. 841.

Návrh novely nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů, byl vládou schválen usnesením č. 802.

Návrh novely nařízení vlády č. 48/1995 Sb., o usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, byl vládou schválen dne 9. prosince 1998 usnesením č. 803.

Návrh nařízení vlády o zvýšení důchodů v roce 1999 s termínem předložení vládě říjen 1998 byl s ohledem na změnu ve vývoji spotřebitelských cen vládou schválen až 23. března 1999 usnesením č. 243.

Návrh novely zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti a zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, byl vládou schválen dne 23. prosince 1998 usnesením č. 874 a předložen PS Parlamentu ČR.

Návrh nařízení vlády, kterým se zvyšují částky životního minima, byl vládě v souladu s uloženým termínem březen 1999 předložen k projednání. Nově bude tento materiál předložen po splnění podmínky inflace o 5 % s realizací od 1. 10. 1999.

Návrh věcného záměru zákona o ochraně zaměstnanců při insolventnosti zaměstnavatele byl vládou schválen dne 7. dubna 1999 usnesením č. 285.

Principy změn zákoníku práce, zákona o kolektivním vyjednávání, zákona o mzdě a zákona o platu vláda obdržela k informaci dne 10. března 1999.

Návrh zákona o sociálně-právní ochraně dětí a Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí, byl vládou schválen 26.5.1999 byl předložen PS Parlamentu ČR.

Návrh Národního plánu zaměstnanosti byl vládou schválen dne 5. května 1999.

Návrh urgentních opatření k řešení současné situace na trhu práce vláda schválila dne 31. května 1999.

Mimo plán práce vlády byly ministerstvem vládě předloženy tyto legislativní materiály:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, který vláda schválila dne 16. září 1998 usnesením č. 609. Návrh Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR nepřijala.

Návrh nařízení vlády, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1997 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1997 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu, vláda schválila dne 23. září 1998 usnesením č. 617.

Návrh Harmonogramu prací na reformě systému důchodového pojištění, který vláda schválila dne 11. listopadu 1998 usnesením č. 731, byl předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, který vláda schválila dne 20. ledna 1999 usnesením č. 63. Návrh Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR nepřijala.

C. Oblast nelegislativní

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti za 1. pololetí 1998 s termínem předložení vládě říjen 1998 byla vládou projednána dne 19. října 1998 (bez usnesení).

Návrh Harmonogramu prací na reformě systému důchodového pojištění, který vláda schválila dne 11. listopadu 1998 usnesením č. 731, byl předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Informace o vývoji peněžních příjmů domácností a životních nákladů za 1. pololetí 1998 s termínem předložení vládě říjen 1998 byla vládou projednána dne 26. října 1998 (bez usnesení).

Zpráva o problémech trhu práce a náměty na úpravu právních předpisů v působnosti jiných resortů s ohledem na ekonomickou činnost cizinců s termínem předložení vládě listopad 1998 byly vládou projednána 9. prosince 1998 (bez usnesení).

Analýza systému rehabilitace, rekvalifikace a pracovní integrace zdravotně postižených občanů a náměty na opatření s termínem předložení vládě listopad 1998 byla vládou projednána dne 9. prosince 1998 (bez usnesení).

Informace o konkrétní náplni akcí k Mezinárodnímu roku seniorů a jejich finanční zajištění v rámci rozpočtové kapitoly MPSV s termínem předložení únor 1999 byla projednána ve vládě dne 1. března a 14. dubna tohoto roku.

Informace o vývoji peněžních příjmů domácností a životních nákladů za 1. až 3. čtvrtletí 1998 s termínem předložení vládě leden 1999 byla vládou projednána dne 8. února 1999 (bez usnesení).

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 1998 s termínem předložení vládě duben 1999 byla vládou projednána dne 7. dubna 1999 (bez usnesení).

Mimo plán práce vlády byly ministerstvem předloženy tyto materiály:

Výsledky jednání o úpravě platů zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací, které vláda schválila dne 9. září 1998 usnesením č. 593.

Návrh na změnu delegace vlády pro jednání Rady hospodářské a sociální dohody České republiky, který vláda schválila dne 9. září 1998 usnesením č. 587.

Podmínky pro čerpání finančního příspěvku na částečnou úhradu nákladů 5.světové abilympiády, která se uskuteční v roce 2000 v České republice, které vláda schválila dne 11. listopadu 1998 usnesením č. 735.

Návrh výjimky ze Zásad pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR občanským sdružením, který vláda schválila dne 17. března 1999 usnesením č. 225.

Návrh na schválení konkrétních účelů, na které lze poskytovat sponzorské dary státními podniky a obchodními společnostmi s většinovou účastí státu, který vláda schválila dne 14. dubna 1999 usnesením č. 334.

Komplexní zpráva o zabezpečení ratifikovaných dokumentů Mezinárodní organizace práce v České republice s návrhem na další zlepšení v této oblasti byla vládou projednána dne 10. května 1999.

Návrh Koncepce resortu Ministerstva práce a sociálních věcí do roku 2002 byl vládě předložen v dubnu 1999 a vláda návrh vzala na vědomí dne 5. května tohoto roku.

D. Oblast mezinárodní

Mezinárodní vztahy jsou nedílnou součástí činnosti resortu práce a sociálních věcí. V uplynulém období výrazně pokročila příprava vstupu České republiky do Evropské unie. Na podzim a v dubnu proběhly screeningy příslušných resortních kapitol, při nichž byly předloženy konkrétní termíny příslušných legislativních opatření k dosažení plné harmonizace s komunitárním právem k roku 2003 a k dosažení připravenosti českých institucí aplikovat a vynucovat komunitární právo. Resort nepožaduje sjednat při vstupu do EU přechodná období. Významně pokročily též práce na přípravě zapojení ČR do čerpání předvstupních fondů EU a Evropského sociálního fondu.

Dokončení komparativní analýzy Evropské sociální charty a našeho práva vyústilo v návrh na ratifikaci této charty, který byl předložen Parlamentu ČR. Důležitého pokroku bylo docíleno i v budování smluvní základny bilaterálních vztahů v oblasti sociálního zabezpečení a zaměstnanosti. Podepsány byly smlouvy o sociálním zabezpečení s Kyprem, Chorvatskem a Bulharskem, vláda již schválila návrhy smluv o sociálním zabezpečení s Rakouskem, Izraelem a Litvou o výměně stážistů s Maďarskem, Litvou a Lucemburskem. Ve velmi pokročilém stavu je příprava důležité smlouvy o sociálním zabezpečení se Spolkovou republikou Německo.

Ministerstvo vyhodnotilo také naplňování vládního dokumentu "Priority a úkoly v oblasti rovných příležitostí pro muže a ženy", jakož i realizace závěrů Sociálního summitu v Kodani a Pekingské konference o ženách. Současně se připravuje vstup ČR do IV. Komunitárního programu EU o rovných příležitostech mužů a žen.

Aktivně se Česká republika zapojovala do činnosti řady mezinárodních institucí, zejména Komise pro sociální rozvoj OSN, Mezinárodní organizace práce, Přípravného výboru pro hodnocení závěrů Světového sociálního summitu, Výboru pro práci a sociální věci OECD i nově ustavené Komise pro sociální kohezi Rady Evropy.

Významným úspěchem je rovněž skutečnost, že Praha byly požádána o úlohu hostitele konference OECD o trhu práce a veřejných službách zaměstnanosti v roce 2000.

Nelegislativní úkoly z oblasti mezinárodních vztahů:

Návrh na sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o sociálním zabezpečení s termínem předložení září 1998 byl vládou schválen dne 2. září 1998 usnesením č. 571.

Zpráva o průběhu a výsledcích 86. zasedání Mezinárodní konference práce s termínem předložení vládě září 1998 byla vládou projednána dne 7. října 1998 (usnesení č. 662).

Návrh stanoviska k instrumentům Mezinárodní organizace práce přijatým na 84. a 85. zasedání Mezinárodní konference práce v roce 1996 a 1997 s termínem předložení vládě listopad 1998 byl vládou projednán dne 16. prosince 1998 (usnesení č. 853).

Návrh na ratifikaci Evropské sociální charty, Dodatkového protokolu k ESCH, Pozměňovacího protokolu k ESCH a podpis Revidované Evropské sociální charty s termínem předložení vládě listopad 1998 byl vládou schválen dne 25. listopadu 1998 usnesením č. 776 a předložen PS Parlamentu České republiky.

Informace o konkrétní náplni akcí k Mezinárodnímu roku seniorů a jejich finanční zajištění v rámci rozpočtové kapitoly MPSV s termínem předložení únor 1999 byla projednána ve vládě dne 17. března a 14. dubna 1999.

Návrh na sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o výměně stážistů s termínem předložení červen 1999 byl vládě předložen v březnu 1999 a byl schválen 21. dubna 1999 usnesením č. 372.

Mimo plán práce vlády byly předloženy ministerstvem rovněž tyto další materiály:

Návrh organizačního zabezpečení Mezinárodního dne seniorů, který vláda schválila dne 4. listopadu 1998 usnesením č. 723.

Návrh na sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o sociálním zabezpečení, který vláda schválila dne 17. března 1999 usnesením č. 59.

Návrh na podpis a ratifikaci Úmluvy o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení ze dne 29. května 1993, který byl vládou schválen dne 14. dubna 1999 usnesením č. 338.

Návrh na sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o sociálním zabezpečení byl vládou schválen dne 5. května 1999.

Návrh na sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o výměně stážistů byl vládou schválen dne 10. května 1999.


Zpráva o činnosti Ministerstva zdravotnictví

A. Oblast věcná

Ministerstvo zdravotnictví zodpovídá, v souladu s kompetenčním zákonem, za státní správu pro zdravotní péči, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, zdravotnická zařízení v přímé řídící působnost, vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod, léčiva a prostředky zdravotnické techniky, diagnostiku a léčení lidí, zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém.

V oblasti zdravotnictví považovala vláda v uplynulém období za nejdůležitější vytvořit reálné podmínky k naplnění odpovědnosti státu za dostupnost a kvalitu zdravotní péče. Vzhledem k tomu, že zdraví občanů chápe jako veřejný zájem, zdroj a bohatství společnosti a nikoli pouze jako soukromý zájem a statek, činila vláda kroky k postupnému vytváření podmínek pro skutečně rovný přístup občanů ke zdravotní péči. Jsme si vědomi toho, že základní problémy současného zdravotnictví v České republice mají původ v nepřiměřeně liberální politice předchozích vlád, které kladly důraz na privatizaci a tržní regulaci i v poskytování zdravotní péče, aniž by státu ponechaly účinné nástroje, jimiž by mohl zdravotnictví ovlivňovat. S ohledem na to přikročilo Ministerstvo zdravotnictví při realizaci vládní politiky především k nápravě těchto pochybení.

Základní problémy, které ministerstvo muselo od počátku analyzovat a řešit, lze shrnout do tří základních okruhů. První se týká zdravotnických zařízení, jejich struktury, forem, postavení a financování, druhý vlastní zdravotní péče, zejména z pohledu posuzování její dostupnosti a kvality, a třetí okruh problémů zahrnuje zdravotní pojištění pojišťovny, jejich postavení, vzájemné vztahy, úkoly a především jejich hospodaření s veřejnými prostředky fondu zdravotního pojištění. Zásadní přístupy k řešení jednotlivých problémů vtělilo ministerstvo do Koncepce zdravotnictví, materiálu, který projednala vláda. Vzhledem k tlaku na řešení vzniklých problémů v důsledku přístupu předchozích vlád nezbývá než v současnosti přistupovat i k některým nepopulárním krokům.

Správu soustavy zdravotnických zařízení převzala vláda v situaci, kdy mnohdy i proti sobě působily výsledky dvou zásadních procesů: výběrových řízení, prováděných ve vztahu k lůžkovým zdravotnickým zařízením, a privatizace zdravotnických zařízení. Protože výběrová řízení i privatizace byly v minulosti prováděny zcela zřejmě bez jakékoliv představy o budoucí struktuře zdravotnického terénu a síti zdravotnických zařízení, muselo být jedním z prvních kroků vlády přehodnocení obou procesů.

Privatizace bez jakékoliv regulace a bez pravidel rovněž způsobila systému zdravotnictví nemalé problémy. Odstátnění majetku zdravotnických zařízení za běžných komerčních podmínek vedlo k tomu, že řada zdravotnických zařízení ze sítě těchto zařízení prostě zmizela, u dalších pak vedla k nutnosti poskytovat tolik zdravotní péče, bez ohledu na její účelnost, aby si vytvořila dostatečné zdroje ke krytí úvěrů a stále se zvyšujících provozních nákladů.

Značné problémy převzala vláda i ve zdravotním pojištění. Jde zejména o prohlubující se deficit systému zdravotního pojištění, založený neúčinnými mechanismy fungování tohoto systému, a především oslabením úlohy státu, spojeným s oddělením státních orgánů od rozhodujících informací. Ve veřejném zdravotním pojištění ministerstvo připravilo koncept reorganizace systému zdravotních pojišťoven a zdravotního pojištění, na jehož základě byl připraven návrh věcného záměru zákona o veřejném zdravotním pojištění. Do doby, než na základě tohoto konceptu bude přijata nová právní úprava, se ministerstvo zaměřilo na kontrolu činnosti zdravotních pojišťoven, a dále na posílení vlivu státu v jejich orgánech s cílem, aby veřejné finanční prostředky byly efektivněji využívány a také postaveny pod veřejnou kontrolu.

V oblasti zdravotní péče považuje vláda za stěžejní úkol stanovení podmínek hodnocení pro poskytování zdravotní péče a posuzování její kvality. Ministerstvo proto zvýšilo úsilí směřující k vytvoření obecně přijatelných medicínských standardů, jejich součástí jsou standardy dostupnosti, personálního i materiálního vybavení. Stejně tak usiluje o zpracování koncepcí jednotlivých medicínských oborů. Za prioritu je nyní nutno považovat dosažení konsenzu o obsahu těchto standardů a koncepcí, o jejich struktuře a gescích tak, aby vytvořené dokumenty na sebe navazovaly a měly dostatečnou autoritu, nezbytnou k jejich obecnému přijetí zdravotnickou veřejností. S existencí takových dokumentů počítá i návrh nové právní úpravy zdravotní péče, který byl ve formě věcného záměru předložen vládě. S ním koresponduje rovněž návrh věcného záměru zákona o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání (o vzdělávání zdravotnických pracovníků).

Problematiku tvorby sítě zdravotnických zařízení navrhuje vláda řešit prostřednictvím státních orgánů; konkrétní řešení předkládá současně projednávaný návrh věcného záměru zákona o zdravotní péči. Samostatnou problematikou je oblast ochrany veřejného zdraví. V tomto případě jde o agendu spadající z valné části do státní správy, kterou ministerstvo navrhlo upravit zvláštním zákonem o ochraně veřejného zdraví, jehož návrh byl projednán vládou a předložen Parlamentu ČR.

Ministerstvo připravilo v oblasti veřejného zdravotního pojištění návrh věcného záměru zákona o veřejném zdravotním pojištění, který vymezí rozsah zdravotní péče hrazené z veřejných prostředků, vymezí právní postavení zdravotních pojišťoven a roli státních orgánů ve vztahu k systému veřejného zdravotního pojištění.

Současně s přípravou nového věcného záměru navázalo ministerstvo na dříve provedené analýzy zdravotního a nemocenského pojištění a předložilo vládě studii předpokládající postupné kroky k založení průběžných informačních vazeb mezi oběma systémy s perspektivou dalšího společného rozvoje.

Na základě analýzy vývoje v oblasti lékové politiky připravilo ministerstvo ve druhé polovině roku 1998 návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, jejímž cílem bylo, dříve než bude přijata zcela nová právní úprava veřejného zdravotního pojištění, upravit některé věci v souladu s potřebami praxe. Ačkoliv bylo jednoznačně deklarováno, že návrh se významně nedotkne práv pacientů, neboť šlo o především o změnu struktury nároků, nikoliv jejich rozsahu, byl návrh Poslaneckou sněmovnou odmítnut.

Ministerstvo provádělo (v součinnosti s Ministerstvem financí) průběžnou kontrolu hospodaření zdravotních pojišťoven porovnáváním údajů zdravotně pojistných plánů, výročních zpráv a čtvrtletních výkazů o hospodaření a příslušné informace předávalo k projednání vládě. Dokončilo rozsáhlou kontrolu ve VZP ČR, zaměřenou na plnění jejích úkolů při výběru pojistného, úhradách zdravotní péče a na její investiční politiku. Zjištěné nedostatky budou po odstranění rozporů analyzovány a závěry budou využity při zpracování nové právní úpravy. Kontroly hospodaření probíhají i v dalších zdravotních pojišťovnách.

Vzhledem k tomu, že stát je zastoupen ve Správní radě VZP, využila vláda skončení funkčních období některých zástupců státu a skutečnosti, že další odešli ze státní služby, a jmenovala nové zástupce státu. Současně byly provedeny další kroky nezbytné k tomu, aby složení orgánů VZP bylo uvedeno do souladu se zákonem. Postupně probíhají změny i v orgánech zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Lze konstatovat, že především konsolidovaný postup zástupců státu ovlivnil zásadním způsobem postoje zdravotních pojišťoven a vedl k takovému nastavení rozhodujících proporcí zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven na rok 1999, že nad nimi mohlo poprvé za dobu fungování dohodovacích řízení o cenách zdravotní péče dojít k úplné a akceptovatelné dohodě o cenách bodu a výši úhrad na celé první pololetí roku 1999.

B. Oblast legislativní

V hodnoceném období Ministerstvo zdravotnictví především připravilo a předložilo vládě návrh věcného záměru zákona o zdravotní péči. Novou právní úpravou by měla být mj. posílena úloha státu při realizaci ústavního práva na ochranu zdraví a na zdravotní péči, jakož i jeho kontrolní pravomoci. K realizaci uvedeného ústavního práva by pak nemalou měrou mělo přispět i vytvoření veřejné sítě zdravotnických zařízení. Veřejná síť zdravotnických zařízení by měla rovněž umožnit racionálnější využívání veřejných finančních prostředků.

Pokud se jedná o ochranu veřejného zdraví, připravilo ministerstvo zákon, který je již projednáván v Poslanecké sněmovně. Nová úprava vymezuje práva a povinnosti při ochraně veřejného zdraví a soustavu orgánů jeho ochrany, v souladu s nařízeními a doporučeními Evropské unie.

Zásadní roli v našem zdravotnictví jistě sehraje například i Návrh věcného záměru zákona o přírodních léčivých zdrojích (lázeňský zákon), zákona o aktivních implantátech a obecně zdravotnických prostředcích a věcný záměr zákona o ochraně před škodlivými účinky tabákových výrobků, který připravilo Ministerstvo zdravotnictví mimo plán legislativních prací.

C. Oblast nelegislativní

Mimo práce na budoucí právní úpravě se ministerstvo snažilo řešit nejtíživější problémy zdravotnických zařízení, především vleklé finanční problémy, zejména lůžkových zdravotnických zařízení, zaviněné nedostatky v systému úhrad zdravotní péče od počátku zavádění systému zdravotního pojištění. Ministerstvo proto připravilo komplex návrhů na postupné odstraňování zadluženosti zdravotnických zařízení včetně programu konsolidace.

Ministerstvo se rovněž snaží čelit problémům vyplývajícím ze způsobu provádění privatizace zdravotnických zařízení. Analýza stavu včetně rozboru nejasných a problémových případů privatizace vyústil nakonec v návrh ministerstva na pozastavení privatizace ve zdravotnictví. Tento návrh byl vládou schválen. V návaznosti na to ministerstvo připravuje program dalšího postupu odstátňování v této oblasti, jehož obsahem bude seznam zařízení, která nebudou uvolněna k privatizaci vůbec, a stanovení podmínek, za nichž bude možné privatizovat zařízení ostatní. Přednost je dávána privatizaci činnosti před privatizací majetku (soukromá praxe s gescí pronajímatele, např. obce či státu, za základní materiální podmínky) a tam, kde majetek je nevyužitelný pro poskytování zdravotní péče, jeho převodu mimo resort. Současně se stanoví nové podmínky privatizace, jimiž jsou především závazky k poskytování zdravotní péče do budoucna včetně možnosti státu zasáhnout v případě, že závazky spojené s privatizací nebudou plněny.

K naplňování své kompetence a plnění svých úkolů v oblasti ochrany veřejného zdraví využívá ministerstvo nejen právních předpisů (ať již přípravy nových, nebo postupu podle platných), ale i přípravy návrhů vládních dokumentů obsahujících šířeji směrovaná opatření k naplnění cílů vládní zdravotní politiky . Takovým dokumentem je také Akční plán zdraví a životního prostředí.

Také v oblasti léčiv a prostředků zdravotnické techniky připravilo ministerstvo několik návrhů nových právních předpisů či novelizací. Mimo plán legislativních prací ministerstvo připravilo návrh novelizace zákona o návykových látkách, která reflektuje na změny provedené v mezinárodních úmluvách týkajících se omamných a psychotropních látek. Ministerstvo také, v rámci své obsahové činnosti, zpracovalo texty řady prováděcích předpisů na základě zmocnění v jednotlivých zákonech; to se týká např. prováděcích předpisů k zákonu o jedech, k trestnímu zákonu apod.

Pokud se jedná o celkové plnění úkolů vyplývajících pro Ministerstvo zdravotnictví z plánu hlavních úkolů vlády i z jednotlivých dalších vládních usnesení pro hodnocené období, lze konstatovat, že všech 44 zadaných úkolů bylo splněno ve stanovených termínech.

D. Oblast mezinárodní

Veškeré zpracovávané návrhy právních předpisů Ministerstvo zdravotnictví samozřejmě koncipuje tak, aby odpovídaly požadavkům evropské legislativy a byly akceptovatelné z pohledu vstupu České republiky do Evropské unie. Je při tom vycházeno i z principů mezinárodních úmluv týkajících se ochrany lidských práv v oblasti zdravotní péče.

V rámci mezinárodních závazků považuje ministerstvo za stěžejní úkol zajistit občanům cestou dvoustranných smluv nároky týkající se čerpání zdravotní péče v době jejich pobytu v cizině. V současné době vede intenzivní jednání se Slovenskem; cílem je nahrazení dosavadní dohody pro oblast zdravotní péče novou úpravou, lépe odpovídající zájmům a možnostem smluvních stran, a účastní se jednání o smlouvách k sociálnímu zabezpečení např. s Rakouskem, Slovinskem či SRN. Lze říci, že Ministerstvo zdravotnictví nemá v této oblasti nesplněný žádný z plánovaných úkolů.


Zpráva o činnosti Ministerstva kultury

A. Oblast věcná

Ministerstvo kultury zodpovídá, v souladu s kompetenčním zákonem, za státní správu pro umění, kulturně výchovnou činnost, kulturní památky, pro věci církevní a náboženských společností, pro věci tisku včetně vydávání neperiodického tisku a jiných informačních prostředků, pro rozhlasové a televizní vysílání, pro provádění autorského zákona a pro výrobu v oblasti kultury.

V hodnoceném čase funkčního období vlády České republiky pokračovalo Ministerstvo kultury v postupném plnění úkolů vyplývajících z Programového prohlášení vlády a dalších platných předpisů a dokumentů. Předmětem zájmu veřejnosti se stal zejména vztah státu a církví, příprava zákonů ošetřujících oblast médií a v neposlední řadě příprava projektu "Praha evropské město kultury v roce 2000", který vláda podpořila svým usnesením 619 ze dne 23. září 1998. Veřejnost zaujala také skutečnost, za které v závěru uplynulého roku prohlásilo UNESCO další dvě lokality Komplex zahrad a zámku v Kroměříži a obec Holašovice v okrese České Budějovice za součást Světového kulturního a přírodního dědictví.

Celkové výdaje státního rozpočtu v kapitole kultura dosáhly v roce 1998 částky 4,397.465 tis Kč.

Programové prohlášení vlády klade důraz na koncepční rozhodování a zpětnou vazbu. V návaznosti na tento fakt formuluje dva základní úkoly - navrhnout dlouhodobou vizi rozvoje společnosti a provést komplexní inventuru. Oba úkoly Ministerstvo kultury splnilo.

Mimo plán práce vlády zpracovalo Ministerstvo kultury příslušnou část Zprávy vlády o stavu české společnosti. Vzhledem k tomu, že v materiálu nebylo přirozeně možné v plné šíři podat informaci o vývoji české kultury v letech 1990-1997 z pohledu Ministerstva kultury, je v současné době tiskem vydána podrobná resortní zpráva.

Ke konci března rozpracovalo Ministerstvo kultury Strategii účinnější státní podpory kultury ("kulturní politiku"), jež byla vládou projednána v dubnu 1999. Materiál stanovuje cíle, kterých je třeba v této oblasti dosáhnout, a potřebné nástroje včetně harmonogramu navazujících úkolů.

V části Programového prohlášení vlády věnované oblasti kultury je na prvním místě zmíněna vazba na státní rozpočet. V souladu s tímto cílem se podařilo navýšit objem výdajů státního rozpočtu prostřednictvím Kapitoly 334 Ministerstvo kultury, které vzrostly z objemu 4 073 535 tis. Kč v roce 1998 na 4 852 236 tis. Kč v roce 1999 (index 1999/1998 je 1,19).

Zásadní obsahové úkoly vyplývající z Programového prohlášení vlády byly konkretizovány v plánu práce vlády. Podle tohoto plánu mělo ministerstvo v hodnoceném období řešit tři následující nejdůležitější úkoly:

  • vytvořit podmínky pro vícezdrojové financování kultury a pro transformaci rozpočtových a příspěvkových organizací v oblasti kultury.
  • Návrh věcného záměru zákona, kterým se mění zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, bude předložen vládě ve stanoveném termínu do konce roku 1999 a Návrh věcného záměru zákona o transformaci příspěvkových organizací v resortu kultury byl zpracován a rozeslán do vnějšího připomínkového řízení. Z důvodu úzké vazby tohoto zákona na připravovaný zákon o rozpočtových pravidlech, zákon o majetku státu a reformu veřejné správy nebude věcný záměr vládě předložen, ale předloží se až návrh zákona, a to v dosud plánovaném termínu II. čtvrtletí r. 2000.

  • vnést řád a pořádek do oblasti legislativy, zajistit její kompatibilitu s podmínkami EU, doplnit chybějící právní normy, novelizovat reálně socialistické zákony, zajistit kompletní vypracování mediální legislativy.
  • Návrh zákona , kterým se upravují práva a povinnosti při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů ( tiskový zákon), schválila vláda dne 26.5.1999 a jako vládní návrh byl předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Důležitou roli při plnění tohoto úkolu nesporně sehraje i návrh autorského zákona, zpracovávaný v návaznosti na věcný záměr, který vláda schválila v květnu 1998. Ministerstvo kultury zaslalo návrh tohoto zákona Evropské komisi k posouzení jeho harmonizace s legislativou Evropského společenství. Jde o normu, která má umožnit jednotný trh s předměty chráněnými právy duševního vlastnictví a navázat na moderní evropskou legislativu, která se v této oblasti datuje teprve z devadesátých let. Úprava je koncipována tak, aby vytvořila právní předpoklady pro výraznější ochranu práv duševního vlastnictví. Obsahuje konkrétní nároky, kterých se mohou domáhat autoři či jiní nositelé práv, nejen v souladu s evropskou legislativou, ale i s Dohodou o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví, uzavřenou v rámci dohod o Světové obchodní organizaci, jejímž členem je také Evropská unie.

    Dalším důležitým nástrojem při plnění této části "programového prohlášení" je dokončovaná příprava souhrnu mediálních zákonů. Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání bude podle vládního usnesení předložen do konce 3. čtvrtletí 1999 a Návrh věcného záměru zákona o audiovizi ještě do prosince tohoto roku.

    Nesporným přínosem bude nepochybně také Návrh zákona o ochraně sbírek uchovávaných v muzeích a galeriích a jiných historických, uměleckých nebo vědeckých sbírek, který byl vládě předložen v prosinci loňského roku, i Návrh nařízení vlády o vymezení některých národních kulturních památek a o změně a doplnění některých právních předpisů, který projedná vláda v červnu. Jím se upřesňuje nedostatečná prostorová a územní identifikace souboru téměř třiceti národních kulturních památek a zároveň se prohlašují tři nové. Novou podobu doznala také vyhláška Ministerstva kultury o státní památkové péči, usnadňující poskytování finančních příspěvků na obnovu kulturních památek s cílem specifikovat kritéria, a tak racionalizovat výdaje ze státního rozpočtu a rozpočtu okresních úřadů do této oblasti.

  • řešení vztahu státu a církví
  • Ve čtvrtém čtvrtletí 1998 a v prvním čtvrtletí 1999 byla zahájena diskuse k otázkám vztahu státu a církví a zřízena Komise vlády ČR pro otázky vztahu státu a církví dne 27. ledna 1999. Po negativním vyjádření církví a náboženských společností ke složení této komise proběhla řada jednání představitelů vlády se zástupci církví, jejichž výsledkem bylo ustavení druhé komise - ministerské expertní komise - na jednání ministra kultury s církevními představiteli dne 28.3.1999. Obě komise zahájily svoji práci. Mimo plán práce vlády přijala vláda na základě ústní informace ministra kultury usnesení č. 24 ze dne 6.1.1999 k potvrzování právní kontinuity odborem církví Ministerstva kultury a dne 1.2.1999 usnesení č. 103 ke zprávě Expertiza k problematice majetku církve římskokatolické.

    V rámci běžné, každodenní činnosti při naplňování svého poslání Ministerstvo kultury pokračovalo v plnění úkolů stanovených zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, tj. na úseku umění, kulturně výchovné činnosti, kulturních památek (téměř 11000 řešených spisových případů, téměř 3000 spisových případů na úseku ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií), církví a náboženských společností, tisku, rozhlasového a televizního vysílání, autorského zákona a výroby a obchodu v oblasti kultury. Plnilo funkci zřizovatele k 82 státním příspěvkovým organizacím, podporovalo občanská sdružení a jiné právnické a fyzické osoby působící ve shora uvedených oblastech v celkové výši 139.915,62 tis. Kč v ukazateli Kulturní aktivity, spolupořádalo významné kulturní akce, jako např. Mezinárodní divadelní festival Divadlo 98, Mezinárodní loutkový festival Skupova Plzeň, 150. výročí Kroměřížského sněmu.

B. Oblast legislativní

Pro hodnocené období mělo Ministerstvo kultury plánováno 9 legislativních úkolů, z nichž bylo 7 splněno a 2 vládou přesunuty na jiný termín. Jak již bylo podrobněji pojednáno v předchozí části zprávy, lze vyzdvihnout zejména přínos ochraně kulturních památek a památkové péči, zásadnímu řešení mediální problematiky i autorskému zákonu. Z tohoto hlediska sehrál mezi legislativními úkoly klíčovou roli zejména Návrh zákona, kterým se upravují práva a povinnosti při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), návrh autorského zákona a návrh zákona o ochraně sbírek uchovávaných v muzeích, galeriích a jiných historických, uměleckých nebo vědeckých sbírek. Tiskový zákon byl již předložen Sněmovně, autorský zákon byl rozeslán do připomínkového řízení.

C. Oblast nelegislativní

V hodnoceném období bylo Ministerstvem kultury rovněž realizováno 12 nelegislativních úkolů, tedy úkolů souvisejících a doplňujících legislativní plán resortu. Zvláštní význam mezi nimi měly zejména: "Návrh smlouvy mezi MK ČR a Českou biskupskou konferencí o zajišťování dokumentace předmětů kulturní hodnoty ve vlastnictví církve římskokatolické", "Metodický pokyn pro vymáhání nelegálně vyvezených předmětů kulturní hodnoty do zahraničí", "Podklady pro reformu státní správy v oblasti muzejnictví", "Screening českého právního řádu s právem ES" a "Návrh koncepce právní úpravy veřejných knihovnických a informačních služeb". I tyto nelegislativní úkoly nesporně významně napomohly realizaci vládního prohlášení v podmínkách resortu kultury.

D. Oblast mezinárodní

Z mezinárodních aktivit Ministerstva kultury, projednaných v hodnoceném období vládou, lze zaznamenat "Návrh na přístup České republiky k evropské Úmluvě o ochraně archeologického dědictví, a "Návrh na přistoupení České republiky k Úmluvě o ochraně architektonického dědictví Evropy". Přímou návaznost na připravovaný vstup do Evropské unie má "Návrh na přístup České republiky k Evropské úmluvě o přeshraniční televizi - Rada Evropy č. 132" z listopadu 1998, což je prvním nezbytným krokem v procesu sladění našeho právního řádu s právem EU v oblasti televizního vysílání. V listopadu 1998 schválila Rada pro přidružení Evropské komise vstup ČR do programu "Raphael", což je komunitární program pro oblast kulturního dědictví. V prosinci 1998 byl podepsán Plán spolupráce mezi vládou ČR a Španělského království v oblasti školství a kultury. V prosinci 1998 rovněž proběhlo jednání s Ministerstvem kultury Slovenské republiky a byl projednán Program kulturních výměn.


Zpráva o činnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

A. Oblast věcná

V oblasti vzdělávání v resortu školství, mládeže a tělovýchovy stejně jako v dalších, neméně významných oblastech života naší země do příchodu dnešní vlády dlouhodobě absentovaly nejen jakékoliv strategické a koncepční záměry, ale také dostatečně funkční právní prostředí, vyvážená struktura vzdělávací nabídky a v neposlední řadě odpovídající finanční zabezpečení vzdělávacího systému a v podstatě celého resortu. Časté střídání ve funkci ministrů školského resortu mělo navíc za následek, že se takřka denně potvrzovaly negativní důsledky zejména mocensky motivované personální politiky předchozí administrativy.

Vláda České republiky proto v souladu se svým programovým prohlášením od počátku svého funkčního období pokládala rozhodující důraz na hledání odpovídajících koncepčních východisek a řešení nejpalčivějších otázek v oblasti vzdělávání, ale také sportu a tělovýchovy. Díky zásadnímu zintenzivnění práce resortu vznikla v uvedeném smyslu řada konkrétních koncepčních dokumentů, materiálů a legislativních návrhů, jejichž naprostá většina se stala předmětem otevřených odborných, resp. veřejných diskusí. Stejně tak vláda prostřednictvím školského resortu a za účasti široké odborné veřejnosti trpělivě pracuje na kurikulární reformě, přípravě zásadní změny charakteru maturitních zkoušek, přičemž realizovala rovněž nevyhnutelnou změnu v existujících mechanismech optimalizace sítě škol. Významnou pozornost věnuje také uvádění zákona č.111/1998 Sb. do života vysokých škol.

Vláda České republiky jako první vláda od období roku 1991 uskutečnila v rámci resortu školství, mládeže a tělovýchovy během svého dosud krátkého funkčního působení organizační a personální systemizaci školských úřadů, jejímž konkrétním a vysoce pozitivním výsledkem je faktické zřízení tzv. určených školských úřadů v sídlech budoucích krajských, resp. vyšších územně správních celků bez podstatného nárůstu výdajů na státní správu. Zakotvení pevnějších pravidel pro výkon funkce ředitelů státních škol a z tohoto vyplývajících omezení rizika nesprávného nebo neefektivního nakládání se státním majetkem či možnosti nekorektního výkonu funkce je dalším, velmi podstatným pozitivem, dosaženým během dosavadního působení této vlády, resp. jejího resortu školství, mládeže a tělovýchovy.

Zásadní obrat představuje nový přístup resortu k významným sociálním partnerům v České republice, zvláště pak směrem k Českomoravskému odborovému svazu pracovníků školství. Veřejně a velmi pozitivně je oběma stranami oceňována Dohoda o vzájemných vztazích, uzavřená mezi MŠMT a ČMOS PŠ v závěru loňského roku, která ve srovnání s úrovní dialogu vedeného s odbory minulými kabinety představuje zásadní a perspektivně dlouhodobý zlom ve vztazích vlády, reprezentované zde školským resortem a školských odborů. Tato dohoda je přísně respektována a její obsah stejně tak důsledně naplňován. Podstatného zlepšení komunikace se dočkala také práce nad dalšími významnými dokumenty. V tomto smyslu je vláda prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy připravena za podpory odborů k nápravě vážné chyby předchozích kabinetů a v tomto smyslu se intenzivně zabývá snížením pracovních úvazků učitelů.

Racionální, zdůvodněná a v rozhodujících směrech účinná aktivita resortu nezůstala u zainteresované veřejnosti bez povšimnutí. Pozitivní odezvu lze zaznamenat zejména u značné části pedagogických a ostatních pracovníků škol a školských zařízení. Odezvu pedagogické i nepedagogické veřejnosti na práci resortu proto jeho dnešní vedení vnímá velmi odpovědně a považuje ji nejen za povzbuzující, ale zejména za hluboce zavazující.

B. Oblast legislativní

Plán legislativních úkolů vlády uložil Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy úkol předložit v termínu do prosince r. 1998 návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 324/1996 Sb., kterým se stanoví podmínky a výše poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením. Návrh byl projednán na schůzi vlády 16.12.1998 a bylo k němu přijato usnesení vlády č. 840.

V době, kdy byla tato zpráva o činnosti vlády České republiky připravována, dokončil resort náročnou práci na návrhu věcného záměru zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a mimoškolním vzdělávání (tzv. školský zákon), který svým pojetím nahradí tři původní zákony, které dosud upravují uvedené oblasti školství: zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních. Souběžně s těmito kroky vláda připravuje očekávaný návrh věcného záměru zákona o ústavní výchově, ochranné výchově a poskytování preventivní péče.

Ve vyjmenovaných věcných záměrech zákonů navrhl resort změny dosavadní právní úpravy, které se opírají o celkové strategické záměry ministerstva při respektování předpisů Evropské unie a ustanovení nadnárodních dokumentů, např. Úmluvy o právech dítěte apod. Základní tendencí vzdělávací politiky, kterou vláda sleduje v návrzích zákonů, je vytvoření předpokladů pro naplňování konceptu celoživotního vzdělávání, podpory dalšího vzdělávání, zajištění rovného přístupu ke vzdělávacím příležitostem všem občanům bez rozdílu a vytváření vzdělávacích příležitostí pro všechny, dále podpory změny tradičního pojetí školy, zejména v oblasti obsahu vzdělávání, metod výuky, ve změně klimatu školy a rozšíření funkce školy, ve zlepšení kvality vzdělávání využitím tvůrčí práce a iniciativy pedagogických pracovníků ve školách, žáků a jejich zákonných zástupců a podpory dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v systému jejich profesního růstu. Zohledněny jsou zde rovněž změny související s transformací veřejné správy, jejichž základ byl založen ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. Jedná se především o přenos působností na samosprávné orgány.

C. Oblast nelegislativní

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako ústřední orgán státní správy odpovědný zejména za koncepční řízení předškolních a školských zařízení, základních, středních a vysokých škol, stanovení vědní politiky, rozvoj výzkumu a vývoje včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, zabezpečení státní péče o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport a sportovní reprezentaci zpracovalo a ve vládě obhájilo poprvé od listopadu 1989 Koncepci resortu školství, mládeže a tělovýchovy do roku 2002, Koncepci státní politiky ve vztahu k mladé generaci a Koncepci státní politiky v tělovýchově a sportu a vytvořilo tak jasný politický a věcný rámec své činnosti.

Koncepcí resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do roku 2002 a schválenými Hlavními cíli vzdělávací politiky vlády České republiky vláda rámcově definovala svoji představu v oblasti rozvoje vzdělávacích příležitostí a rovnosti v přístupu ke vzdělávání. V uvedeném koncepčním dokumentu tak resort charakterizuje změny v pojetí a obsahu vzdělávání a ve struktuře vzdělávací soustavy a v neposlední řadě vymezuje zásadní obrat v postavení učitelů uvnitř společnosti a jeho vnímání státem, charakterizovaný přístupem k ekonomickému zajištění vzdělávací soustavy. V souladu s příslušným usnesením vlády byla v průběhu května 1999 předložena veřejnosti k diskusi Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice a z podkladů, vzešlých z jejího vyhodnocení je vláda odhodlána zpracovat Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (tzv. Bílou knihu ).

V oblasti mládeže, tělesné výchovy a sportu zpracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v úzké součinnosti s občanskými sdruženími a po veřejné diskusi již zmíněné a předchozími kabinety dlouhodobě odkládané koncepční materiály v oblasti mládeže a tělovýchovy. Koncepce státní politiky ve vztahu k mladé generaci zahrnuje průřezově pojaté cíle a směry, kterými se bude ubírat vládní politika, aby zabezpečila zdravý a rovnoprávný vývoj mladé generace a občanů této republiky. Koncepce vymezila odpovědnost státu za vytváření podmínek pro rozvoj mladé generace a za plnění úkolů, které státu v této oblasti přísluší nebo k jejichž plnění se v rámci celé řady mezinárodních úmluv přihlásil. Koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu pak definuje a ukládá zejména ty hlavní úkoly, které je v dané oblasti třeba do budoucna řešit. Jedná se zejména o vyhlášení Národního programu Sportu pro všechny, kterým se stát přihlašuje k zodpovědnosti za vytváření podmínek pro pohybovou činnost občanů jako jednoho z prostředků zdravotní prevence a účelného využití volného času. Uvedená koncepce dále vymezuje základní body zásad podpory státní sportovní reprezentace včetně systému výchovy sportovních talentů tak, aby byl problém řešen komplexně, a to včetně legislativního rámce daného zákonem o ochraně a podpoře sportu.

V plánu nelegislativních úkolů vlády měl resort dále uloženo zpracování následujících čtyř materiálů: Návrhu řešení zásadních problémů učňovského školství, Návrhu statutu Akreditační komise, Návrhu na sjednání Rozhodnutí Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé o podmínkách pro účast ČR v programech 5. Rámcového programu ES v oblasti výzkumu a technického rozvoje a demonstrací (1998-2002) a ve výzkumných programech a výukových aktivitách 5. Rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a výukové aktivity (1998-2002), Informace o prováděcích dokumentech k dohodám o spolupráci v oblasti kultury, školství a vědy a k dohodám o vědeckotechnické spolupráci podepsaných v průběhu roku 1998.

S výjimkou materiálu o přistoupení České republiky k 5. Rámcovému programu ES, jenž byl předložen vládě s posunem termínu v lednu 1999 a schválen 1.2.1999 a Návrhu na řešení zásadních problémů učňovského školství, který byl resortem s dvouměsíčním posunem předložen vládě také v lednu tohoto roku jako informace, přičemž nebyl zařazen na program jejího jednání, byly ostatní materiály předloženy v plánovaných termínech. Problematika učňovského školství pak byla zapracována do resortního koncepčního dokumentu.

V oblasti vědy a výzkumu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Radou vlády pro výzkum a vývoj připravilo projekt přípravy národní politiky výzkumu a vývoje. Projekt vláda schválila v prosinci 1998. Příprava politiky probíhá moderním, v zemích EU využívaným způsobem za účasti zástupců vysokých škol, Akademie věd ČR a dalších organizací a institucí včetně zástupců uživatelů výsledků výzkumu a vývoje. Resort usiluje o provázání politiky výzkumu a vývoje s dalšími politikami připravovanými v současné době jinými resorty. Současně byla dokončena podrobná analýza dosavadního vývoje a stavu výzkumu a vývoje v ČR a jejich porovnání se zahraničím. Analýza je připravena resortem k projednání vládou a bude využita jako základní podklad pro formulaci národní politiky v této oblasti.

Od počátku roku 1999 platí pravidla hodnocení výzkumných záměrů, které schválila v loňském roce vláda na základě návrhu MŠMT a Rady vlády pro výzkum a vývoj. Výzkumné záměry zavádějí do institucionálního financování výzkumných pracovišť principy soutěže na základě objektivního hodnocení návrhů a dosavadních výsledků. MŠMT organizuje hodnocení více než tří set výzkumných záměrů předložených vysokými školami.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předložilo vládě v hodnoceném období v souladu s plněním plánu legislativních a nelegislativních úkolů vlády celkem sedm materiálů a mimo uvedený plán také osmnáct dalších, neméně významných dokumentů.

D. Oblast mezinárodní

V oblasti vzdělávacích programů Evropské unie zajistilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy plnohodnotnou účast České republiky v programech Socrates, Leonardo da Vinci a Mládež pro Evropu. Účastí v těchto vzdělávacích programech se tak České republice otevřela možnost konkrétní realizace ustanovení Evropských dohod o spolupráci a cesta k naplnění skutečné a rovné spolupráce s Evropskou unií, neboť podstatnou část nákladů hradí Česká republika z vlastních národních prostředků.

V oblasti mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji pokračoval resort v intenzivních aktivitách směřujících ke sjednání Rozhodnutí Rady přidružení, stanovujícího podmínky pro účast České republiky v tzv. rámcových programech vědy a techniky EU a EURATOM. Návrh na přistoupení byl schválen vládou a předán Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k jeho projednání. Stejně tak Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pokračovalo ve své práci na přípravě a aktualizaci národního programu pro přípravu České republiky ke vstupu do Evropské unie v oblasti výzkumu a vývoje. V tomto smyslu rovněž probíhají četná bilaterální jednání o vědecké spolupráci (podepsána je například nová smlouva České republiky se Slovenskou republikou a k podpisu je připravena smlouva s Polskou republikou), připravuje se taktéž spolupráce České republiky s Velkou Británií, realizuje se řada konkrétních programů společně s Francií, Japonskem, ČLR, Itálií, Německem, Řeckem a dalšími státy. Dále se rozšiřuje česká účast v mezinárodních vědeckých agenturách a rámcových programech.

Resort se také konkrétně podílel na přípravě aktualizovaného Národního programu pro přijetí aquis communataire svým neméně významným příspěvkem do oddílu Práva a ochrana menšin v rámci kapitoly Lidská práva a ochrana menšin a zpracováním kapitoly Výchova, vzdělávání a mládež a další kapitoly pod názvem Věda a výzkum.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zajistilo úspěšné konání Konference ministrů školství členských zemí CEEPUS v Praze v únoru tohoto roku a Mimořádného zasedání Výboru pro vzdělávání OECD k následné zprávě o vzdělávací politice v České republice z roku 1996 rovněž v Praze v dubnu 1999.

V oblasti mezinárodní spolupráce ve vzdělávání věnoval resort soustředěnou pozornost prioritně zintenzivnění kontaktů České republiky s členskými státy Evropské unie a se sousedními státy a jejich konkrétním vyjádřením v naplňování již dříve sjednaných mezinárodních smluv a smlouvám nově sjednaným. Například rozšíření školské spolupráce s Dánskem se odrazilo ve sjednání mezinárodní smlouvy o spolupráci v oblasti speciálního školství a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Posílení péče o učitele španělského jazyka na všech stupních škol v České republice potom ustanovuje například nově sjednaná mezinárodní smlouva se Španělskem; mezinárodní smlouva sjednaná se slovenským ministerstvem školství otevřela prostor pro plný rozvoj nadstandardní vzájemné spolupráce včetně oboustranné možnosti občanů těchto států studovat ve státě druhém za stejných podmínek. Mezinárodní smlouva se saským protějškem zakotvila vznik dvojnárodnostního, resp. dvojjazyčného vzdělávacího cyklu na Gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně a zde rovněž otevřela možnost studia českých žáků. Zahájeny byly práce na uzavření významné mezinárodní smlouvy s Rakouskou republikou o spolupráci v profesním vzdělávání a o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o profesních zkouškách. Sjednána byla dále řada mezinárodních smluv a realizováno množství konkrétních přípravných jednání ke sjednání obdobných smluv dalších. Nový zákon o vysokých školách potom umožnil vyhlášení čtyř stipendijních programů na podporu studia českých občanů v zahraničí.


Zpráva o činnosti Ministerstva životního prostředí

A. Oblast věcná

V oblasti životního prostředí se vláda České republiky zavázala k prosazování principu trvale udržitelného rozvoje při současném respektování souvislostí ekonomických, sociálních a mezinárodních a využívat při tom jeden z principů zemí Evropské unie princip integrity ochrany životního prostředí s ekonomickými aktivitami. Ministerstvo životního prostředí tyto základní obecné principy rozpracovalo ve svém stěžejním dokumentu z uplynulého období, a sice ve Státní politice životního prostředí, kterou vláda projednala a vzala na vědomí na své schůzi 14. dubna 1999.

Mimo schválený plán práce vlády sehrálo Ministerstvo životního prostředí důležitou roli také při přípravě rozhodnutí vlády o dalším osudu Jaderné elektrárny Temelín, a to jak v rámci činnosti expertního týmu ustaveného vládou, tak při přípravě konkrétních materiálů pro schůzi vlády, jejichž zpracování vláda uložila ministrovi životního prostředí

B. Oblast legislativní

Závazek z programového prohlášení, že vláda naváže na vše pozitivní, co bylo doposud vykonáno v oblasti životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji, převedlo ministerstvo do konkrétní legislativní podoby v návrhu novely zákona č. 62/1998 Sb., o geologických pracích, který je tč. po meziresortním připomínkovém řízení připraven k odeslání do vlády.

Dále pak resort životního prostředí navázal na předchozí práce v oblasti podpory environmentálních systémů řízení a prevence průmyslových havárií. Proto v souladu s legislativním plánem práce vlády zpracovalo a vládě předložilo Návrh zákona o prevenci závažných havárií v podnicích, kde jsou umístěny vybrané nebezpečné chemické látky (zákon o prevenci závažných havárií), který vláda schválila na své schůzi 7. dubna 1999.

V návaznosti na kapitolu programového prohlášení, která hovoří o uvážlivém využití krajiny a čerpání přírodních zdrojů jako podmínce trvale udržitelného života jednotlivce, obce i celé společnosti, se Ministerstvo životního prostředí systematicky věnovalo problematice vod a jejich ochrany. Především zpracovalo a předložilo v požadovaném termínu vládě návrh věcného záměru zákona o vodách a dále Návrh nařízení vlády, kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod (nařízení schváleno vládou dne 22.3.1999). Kromě toho se zaměřilo na zobecnění a využití zkušeností získaných z průběhu povodní, které v nedávné minulosti nebývalou silou postihly území naší republiky. Resort dále zpracoval a předložil vládě Návrh novely nařízení vlády č. 27/1975 Sb., o ochraně před povodněmi, který vláda schválila na své své schůzi dne 28. dubna 1999. V rámci této části programového prohlášení vlády rovněž resort životního prostředí vlastním materiálem a konkrétní spoluprací s Ministerstvem zemědělství urychlil projednávání problematiky současného stavu a návrhu projektu dalšího postupu transformace a.s. Povodí vládou.

V rámci části programového prohlášení deklarující svým obsahem problematiku odpadového hospodářství zpracovalo a předložilo Ministerstvo životního prostředí vládě Návrh nařízení vlády, kterým se stanoví seznamy výrobků a obalů, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru (t.č. již ve Sbírce zákonů č. 31/1999), a na základě důkladné analýzy navrhlo vládě neprovádět pouhou novelu odpadového zákona, ale připravit zákon nový (věcný záměr v 2. pololetí 1999).

Záměr vlády z jejího programového prohlášení zkvalitnit roli státu v ochraně přírody převedl resort životního prostředí do konkrétní podoby návrhu zákona o vyhlášení Národního parku České Švýcarsko, který je v současné době projednáván Parlamentem ČR.

Trvalý úkol sbližování legislativy České republiky s legislativou zemí Evropské unie potom vedl resort k přípravě v české legislativě doposud neexistujícího zákona o geneticky modifikovaných organismech, jehož věcný záměr schválila vláda na své schůzi 7.4.1999.

V souladu s uvedenými východisky předložilo Ministerstvo životního prostředí ve druhém čtvrtletí vládě Návrh věcného záměru zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. V návaznosti na vládou již projednané věcné záměry pak bude vládě předložen ve třetím čtvrtletí Návrh zákona o poskytování náhrad škod způsobených některými zvláště chráněnými živočichy a do konce letošního roku pak Návrh zákona o geneticky modifikovaných organismech.

C. Oblast nelegislativní

V rámci plnění nelegislativních úkolů zpracoval resort životního prostředí ve 2. čtvrtletí t.r. Zprávu o činnosti Státního fondu životního prostředí v roce 1998, kterou vláda projednala na své schůzi dne 17. května 1999. Dále je, v předstihu před stanoveným termínem, připraven k odeslání do vlády Návrh na přístup České republiky k Úmluvě o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer. K předložení vládě jsou zároveň na 2. čtvrtletí t.r. připravovány každoročně zpracovávané materiály Zpráva o stavu ochrany vod před znečištěním a Informace o vyhodnocení činnosti smogových regulačních systémů (SRS) v České republice v zimním období. MŽP již zároveň intenzivně pracuje na přípravě Zprávy o životním prostředí České republiky za rok 1998, kterou předloží vládě ve třetím čtvrtletí t.r. Resort rovněž zpracoval iniciativní materiál pro schůzi vlády s názvem Problematika průzkumu a těžby zlata v České republice (perspektivy a rizika těžby zlata v ČR). Ministerstvo životního prostředí také zpracovalo materiál Komplexní zhodnocení povodňové katastrofy v roce 1997, který vláda po schválení předložila Poslanecké sněmovně.

D. Oblast mezinárodní

Z hlediska mezinárodních aktivit kladlo Ministerstvo životního prostředí v souladu se zahraniční politikou vlády hlavní důraz na přípravu vyjednávání o budoucím členství ČR v Evropské unii. V září 1998 se zúčastnil ministr životního prostředí setkání s komisařkou Evropské unie pro životní prostředí, jadernou bezpečnost a civilní ochranu Ritt Bjerregaardovou. V lednu a únoru 1999 proběhla předběžná technická jednání v oblasti životního prostředí, která přispěla k definování řady závažných úkolů pro přípravu ČR na vstup do Evropské unie: problém v podoblastech vody, nakládání s odpady a průmyslového znečištění. Resort životního prostředí se podílel na revizi Národního programu přípravy na členství v EU, který vláda projednala na své schůzi 17. května 1999. K projednání ve vládě je připraven materiál "Aproximační strategie pro oblast životního prostředí", který představuje detailní plán předvstupních aktivit v časovém horizontu 1999-2003 ke splnění požadavků právních předpisů Evropských společenství.

Ministerstvo životního prostředí zároveň zpracovalo "Harmonogram přístupu české republiky do mnohostranných environmentálních smluv a sjednávání dvoustranných environmentálních smluv v letech 1999-2002", který odráží doporučení Evropské unie a schopnost ČR chápat svou spoluzodpovědnost za stav globálního a regionálního životního prostředí jako nástrojů i pro zlepšování kvality životního prostředí v samotné ČR.

Resort také intenzivně pracuje na přípravě návrhu úmluvy EHK OSN o posuzování přeshraničních vlivů na životní prostředí, přesahujících státní hranice (Espoo konvence), který má předložit vládě do konce t.r.

Resort prohluboval dále environmentální spolupráci především se sousedními zeměmi SRN, Rakouskem, Polskem, SR a přispěl k vytvoření environmentální dimenze visegrádské čtyřky. Zároveň aktivně přistoupil k plnění svých závazků v rámci environmentálních institucí v systému OSN.

[ IV. Zahraniční politika, obrana, vnitřní bezpečnost ]