Historie minulých vlád
Zpráva o činnosti vlády,
která byla předložena Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR
| [ III. Sociální oblast ] |
[ obsah ] |
IV. Zahraniční politika, obrana, vnitřní bezpečnost
Místopředseda vlády pro zahraniční a bezpečnostní politiku
Jmenováním místopředsedy vlády pro zahraniční a bezpečnostní politiku vláda vytvořila základní předpoklad pro úzkou a trvalou koordinaci odpovědných resortů pro tuto oblast. Místopředseda vlády zabezpečuje činnost následujících rad a komisí:
Bezpečnostní rada státu je stálým pracovním orgánem vlády. Byla zřízena na základě článku 9 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky a upřesněna usnesením vlády č. 391 z 10. června 1998 ve znění usnesení vlády č. 525 z 12. srpna 1998. Její současné pracovní orgány byly dále institucionalizovány usneseními vlády č. 32 a 33 z 11. ledna 1999.
Předsedou Rady je předseda vlády, místopředsedou Rady je místopředseda vlády pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Rada připravuje a předkládá kvalifikované podklady pro rozhodování vlády v oblasti zahraniční politiky, obrany a vnitřní bezpečnosti.
V hodnoceném období se konalo sedm řádných a jedno mimořádné zasedání Rady. Prezident republiky se osobně zúčastnil tří zasedání, dvou zasedání se zúčastnil předseda Poslanecké sněmovny a předsedkyně Senátu Parlamentu ČR.
Na jednáních byly projednávány tyto významné dokumenty a informace:
Bezpečnostní strategie ČR, Vojenská strategie ČR, Koncepce výstavby resortu obrany, problematika účasti či řízení různých cvičení (HEXAGRANT, CRISEX, COOPERATIVE GUARD), zásady informačního a komunikačního zabezpečení složek Integrovaného záchranného systému, návrhy krizových zákonů, plnění Harmonogramu opatření na řešení stavu v oblastech, ve kterých Česká republika nedosahuje standardů běžných ve státech NATO.
Za účasti prezidenta republiky a předsedů obou komor Parlamentu ČR projednávala Rada kritickou situaci v Kosovu a zabývala se přípravou delegace České republiky na Washingtonský summit.
V rámci systému Bezpečnostní rady státu, konkrétně v rámci Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky při řešení krize v Kosovu pracuje
- Podvýbor pro regionální krize (v gesci MZV) pravidelně vyhodnocuje situaci v prostoru krize, zajišťuje denní informační výstup na předsedu vlády a místopředsedy.
- Pracovní skupina pro humanitární pomoc (gesce MZV) pracuje v rámci výše uvedeného podvýboru a koordinuje humanitární pomoc ČR pro uprchlíky z oblasti Kosova.
Místopředseda vlády pro zahraniční a bezpečnostní politiku vede Vládní bezpečnostní skupinu k situaci ke Kosovu (vznikla 31. března 1999). Členy jsou ministři zahraničních věcí, obrany, vnitra a bez portfeje. Skupina se schází dle potřeby.
Rada pro zpravodajskou činnost je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem vlády pro otázky zpravodajsko-bezpečnostní politiky. Byla zřízena usnesením vlády č. 676 ze dne 2. prosince 1992. Rada pro zpravodajskou činnost koordinuje spolupráci zpravodajských složek Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Bezpečnostní informační služby, nově také Národního bezpečnostního úřadu. Za období činnosti této vlády se uskutečnila dvě zasedání Rady, na nichž kromě jiného byla ustavena Stálá pracovní skupina v čele s ministrem bez portfeje, za účasti ředitelů zpravodajských služeb.
Výbor vlády pro integraci České republiky do Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) byl poradním orgánem vlády pro zajištění účinnější meziresortní spolupráce a koordinace při přípravě na vstup do NATO. Předsedou Výboru byl místopředseda vlády pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Po vstupu České republiky do NATO byla činnost Výboru vyhodnocena se závěrem, že Výbor v době příprav ČR na vstup do NATO, v době, kdy neexistovala Bezpečnostní rada státu, sehrál významnou vnitrostátní koordinační roli. Současně bylo navrženo Výbor zrušit a další plnění úkolů v této oblasti převést do Bezpečnostní rady státu a jejích pracovních orgánů.
Výbor vlády pro evropskou integraci je významným koordinačním a poradním orgánem vlády pro otázky integrace do evropských struktur. Byl zřízen usnesením vlády č. 631 ze dne 9. listopadu 1994 ve znění usnesení vlády č. 68 z 5. února 1997. Na základě usnesení vlády č. 507 z 5. srpna 1998 je předsedou Výboru místopředseda vlády pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Usnesením vlády č. 658 z 7. října 1998 vstoupilo v platnost nové složení Výboru, jeho nový a ucelený jednací řád a zásady jeho činnosti. Jeho hlavní činnost je zaměřena na formulování základní strategie vztahu České republiky a Evropské unie, projednávání zásadních otázek vztahů k EU, sledování a yhodnocování harmonizace našeho právního řádu s právem Evropských společenství, komunikaci s orgány obou komor Parlamentu ČR o krocích exekutivy směrem k EU.
Za nejvýznamnější výsledky práce Výboru v hodnoceném období lze pokládat schválení nového statutu a jednacího řádu Pracovního výboru pro integraci ČR do EU, participace na tvorbě a aktualizaci základních koncepčních dokumentů v oblasti přípravy ČR na vstup do EU (Národní program přípravy ČR na členství v EU, Hospodářská strategie vstupu ČR do EU), schvalování Pozičních dokumentů ČR, schválení " Opatření vyplývající z Pravidelné zprávy Evropské komise" a monitoring plnění úkolů vyplývajících z tohoto dokumentu, který schválila vláda usnesením č. 817/98, atd.
Místopředseda vlády pro zahraniční a bezpečnostní politiku je mj. rovněž místopředsedou Smíšené pracovní komise k problematice zmírňování některých majetkových křivd způsobených obětem holocaustu a také vedoucím sekce pro sumarizaci majetkových křivd na území ČR.
Mezi nejvýznamnější zahraničněpolitické aktivity místopředsedy vlády ČR pro zahraniční a bezpečnostní politiku patřila oficiální návštěva Norska, Finska a Švédska, která se uskutečnila za účasti místopředsedy vlády pro hospodářskou politiku. Účelem cesty bylo nalézt možnosti prohloubení oboustranné hospodářské spolupráce.
V rámci oficiální návštěvy Albánie se místopředseda vlády setkal nejen s nejvyššími členy albánské vlády, ale i s prezidentem státu a jménem vlády ČR předal vybavení vojenské polní nemocnice. Při této návštěvě s částí své delegace navštívil také nejkritičtější místo koncentrace uprchlíků z Kosova, kde se sešel k jednáním s vysokou komisařkou UNHCR Ogatovou, která nanejvýš pozitivně ocenila angažovanost vlády ČR. Návštěva iniciovala nejen další humanitární iniciativu ČR v jihovýchodní Evropě, ale také obnovila již několik let "zamrzlá" jednání s Albánskou republikou o spolupráci na poli potírání organizovaného zločinu. Je naděje, že bilaterální smlouva bude v nejbližších týdnech podepsána.
Při oficiální návštěvě na Kypru se místopředseda vlády soustředil na jednání s cílem vyměnit si zkušenosti v úsilí o integraci do EU se zemí, která je ve stejné první skupině uchazečů, ale s lepším výchozím postavením. Srovnání vychází pro ČR příznivě.
Nadstandardní spolupráce byla navázána s místopředsedou vlády Slovenské republiky Pavlem Hamžíkem.
Místopředseda vlády pro bezpečnostní politiku také uskutečnil návštěvu vrchního velení NATO v Bruselu.
Při sumarizaci zahraničních aktivit místopředsedy vlády pro zahraniční a bezpečnostní politiku lze konstatovat, že bylo uskutečněno 15 zahraničních cest jak na oficiální, tak na pracovní úrovni a 19 bilaterálních jednání s členy vlád evropských zemí.
Zpráva o činnosti Ministerstva zahraničních věcí
A. Oblast věcná
Při zajišťování úkolů zahraniční politiky České republiky plnilo Ministerstvo zahraničních věcí funkci hlavního výkonného a legislativního orgánu vlády jak ve vztahu k mezinárodním organizacím a institucím, tak v oblasti bilaterálních vztahů. Zároveň spolu s jím řízenými zastupitelskými úřady vykonávalo koordinační a zprostředkovatelskou úlohu při zabezpečování zahraničněpolitických a zahraničně-ekonomických aktivit na úrovni prezidenta republiky, předsedy a místopředsedů vlády a představitelů Parlamentu ČR, i ve prospěch rozvoje bezpečnostních, vědeckých, kulturních a školských styků se zahraničím ve spolupráci s příslušnými ministerstvy.
V plnění programového prohlášení vlády na úseku zahraniční politiky bylo dosaženo řady pozitivních výsledků. V souladu s tímto prohlášením a vládou přijatou Koncepcí zahraniční politiky České republiky věnovalo Ministerstvo zahraničních věcí pozornost hlavním prioritám české zahraniční politiky: začlenění ČR do Evropské unie, jejímu členství v Severoatlantické alianci, dobrým a stabilním vztahům se sousedními státy. Zvýšenou pozornost věnovalo rozvoji vnějších ekonomických vztahů ČR.
Ve spolupráci s resorty byl vypracován a vládou projednán aktualizovaný Národní program přípravy ČR na členství v Evropské unii. Do května 1999 se uskutečnila technická (tzv. screeningová) jednání o vstupu do EU k 28 z celkového počtu 31 kapitol. V listopadu 1998 bylo zahájeno vlastní jednání o podmínkách budoucího členství ČR v Evropské unii. ČR doposud předala EU své poziční dokumenty celkem k 18 kapitolám, u 7 z nich už došlo k dohodě o předběžném uzavření. MZV sehrálo aktivní úlohu při přijímání opatření vyplývajících z nepříliš pozitivní Pravidelné zprávy EU z listopadu 1998, jakož i v prosazování plnění úkolů legislativního i nelegislativního charakteru ve vztahu k přípravě na členství v EU.
V rámci příprav ČR na vstup do Evropské unie předloží MZV vládě zbývající hodnotící zprávy o průběhu a závěrech screeningových jednání a bude ji pravidelně informovat o výsledcích jednání o dohodě o přistoupení ČR k EU. Bude spolupracovat s věcně příslušnými resorty při předložení vládě k projednání a schválení pozičních dokumentů ke zbývajícím negociovaným kapitolám.
Česká republika se stala 12. března 1999 spolu s Polskou republikou a Maďarskou republikou členským státem Severoatlantické aliance. Tím se realizoval jeden z důležitých cílů české zahraniční politiky. ČR se stala součástí nejvýznamnější bezpečnostní struktury ve světě. Mezinárodně politická a bezpečnostní pozice ČR byla významně posílena. ČR zároveň převzala jako členský stát závazky plynoucí z Washingtonské smlouvy. Jako členskému státu NATO bylo ČR 23. 3. 1999 přiznáno přidružené členství v Západoevropské unii. V kontextu vývoje situace v Kosovu předložila ČR spolu s Řeckem v NATO dne 25. května 1999 společný návrh na mírový proces v jihovýchodní Evropě. MZV bude vyvíjet další aktivity a iniciativy s cílem přispět k urovnání krize.
V oblasti vztahů se sousedními zeměmi bylo dosaženo výrazného pokroku. Vztahy se Slovenskou republikou se úspěšně rozvíjely a nabyly nadstandardního charakteru. Uskutečnila se řada jednání na úrovni předsedy a místopředsedů vlády a ministrů.
Návštěva předsedy vlády ve Spolkové republice Německo v březnu 1999 přispěla k budování dobrých sousedských vztahů a potvrdila zaměření česko-německých vztahů do budoucnosti. Rozšířila a prohloubila se vzájemná spolupráce s Polskem a Maďarskem na bilaterálním i mnohostranném základě. Úspěšně pokračoval rozvoj česko-rakouských vztahů.
Ministerstvo zahraničních věcí iniciovalo jednání o obnovení spolupráce visegrádské skupiny, která byla vyhlášena na budapešťském setkání předsedů vlád Maďarska, Polska a České republiky v říjnu 1998. Bratislavské setkání předsedů vlád v květnu 1999 za účasti SR přijalo program spolupráce této skupiny v řadě oblastí.
Česká republika vykonává v roce 1999 předsednickou funkci Středoevropské iniciativy, která sdružuje 16 zemí. Zaměřuje se na zefektivnění činnosti SEI a na posílení příspěvku ke stabilitě v jihovýchodní Evropě. Zvláštní pozornost bude MZV věnovat přípravě a zajištění summitu Středoevropské iniciativy v listopadu 1999 v Praze, jehož součástí bude též ekonomické fórum.
Úspěšně se rozvíjela spolupráce se zeměmi západní Evropy. Oficiální návštěvy předsedů vlád Francie, Itálie, Španělska a Portugalska v ČR v relativně krátkém časovém údobí po nástupu vlády - podobně jako další zahraničněpolitická jednání na úrovni předsedy a místopředsedů vlády, ministra zahraničních věcí i dalších ministrů - k tomuto vývoji významně napomohly. Došlo k zintenzivnění vztahů s USA a Kanadou, jejichž význam byl zvýrazněn úspěšnými návštěvami prezidenta V. Havla v obou zemích.
V souladu s programovým prohlášením vlády napomáhala zahraniční politika ČR rozvoji vnějších ekonomických vztahů, především v oblasti zahraničního obchodu a investičního podnikání, jak o tom svědčí zejména jednání předsedy vlády ČR v Ruské federaci a asijských republikách SNS i výsledky návštěv ministra zahraničních věcí v několika asijských a afrických zemích.
Ministerstvo zahraničních věcí věnovalo v souladu s vládním prohlášením a schválenou Koncepcí zahraniční politiky ČR zvýšenou pozornost multilaterální diplomacii.
Zvýšila se aktivita ČR v Radě Evropy. Orgány její exekutivní i parlamentní složky projednávaly návrh ČR směřující ke zřízení tzv. obecné soudní instance Rady Evropy, který vzbudil všeobecnou pozornost. K projednání Parlamentem ČR byla předložena Evropská sociální charta. Ratifikována byla Evropská charta místní samosprávy a podepsána Úmluva o státním občanství.
Trvalou složkou české zahraniční politiky zůstala její aktivita v OSN a jejích organizacích. V Komisi OSN pro lidská práva ČR iniciovala a prosadila přijetí Rezoluce o stavu lidských práv na Kubě. ČR byla zvolena do této Komise na další funkční období 2000 - 2002.
V Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě byla prohloubena česká účast a doceněna úloha této organizace v rozsáhlých aktivitách v oblastech napětí. ČR předložila svou představu evropského rozměru romské problematiky a docílila posílení této agendy v OBSE. Česká republika se aktivně podílela na mezinárodní humanitární a rozvojové pomoci.
V rámci úkolu programového prohlášení vlády zkvalitnit zahraniční službu a její činnost se vedení Ministerstva zahraničních věcí soustředilo na racionální uspořádání organizační struktury a zefektivnění informačního systému. Zvýšená pozornost byla věnována personální práci. Byl vypracován a schválen Kariérní řád pro diplomatické pracovníky, který zavádí pravidla kariérního postupu diplomatů a hodnocení jejich práce, vytváří ucelený systém zvyšování odborné kvalifikace a stanoví kritéria pro propůjčování a přiznávání diplomatických hodností. Připravuje se kariérní řád pro administrativní a technické pracovníky.
B. Oblast legislativní
Ministerstvo zahraničních věcí v hodnoceném období (do 26. 5. 1999) předložilo vládě celkem 14 materiálů legislativní povahy, které se týkaly zejména smluvní oblasti bilaterálních vztahů, ostatních úmluv a smluv v rámci členství ČR v mezinárodních organizacích. Velmi těsně spolupracovalo při utváření návrhu změn Ústavy ČR, které mají zlepšit vnitrostátní provádění mezinárodních závazků státu.
C. Oblast nelegislativní
V rámci plnění nelegislativních úkolů vypracovalo Ministerstvo zahraničních věcí k projednání ve vládě 9 analyticko-koncepčních materiálů (včetně Koncepce zahraniční politiky České republiky a materiálů: Politické, ekonomické a právní zhodnocení podmínek vstupu ČR do Fondu sociálního rozvoje Rady Evropy a návrh na vstup ČR, Pozice ČR k hlavním otázkám institucionální reformy Evropské unie v souvislosti se vstupem Amsterodamské smlouvy v platnost, aktualizovaná verze Národního programu přípravy ČR na členství v Evropské unii); 15 materiálů informativního charakteru (především periodické zprávy o průběhu technických jednání s Evropskou komisí EU a informace k předkládaným pozičním dokumentům ke kapitolám Volný pohyb zboží, Celní unie, Vnější vztahy, Soutěžní politika a ochrana spotřebitele a zdraví, Zprávu o postupu mezinárodního společenství při řešení kosovské krize a zapojení ČR, Informaci o humanitární pomoci v roce 1998, Informaci o Dohodě o spolupráci MZV a Ministerstva průmyslu a obchodu v otázkách spojených se zabezpečováním zahraniční obchodní politiky, zahraničního obchodu a podpory exportu v činnosti zahraniční služby ČR a Zprávu o stavu a průběhu příprav účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2000 v Hannoveru, informaci o získání statutu přidruženého člena Západoevropské unie pro ČR); 5 materiálů operativní povahy (včetně Návrhu na podání žádosti České republiky na získání statutu pozorovatele v Mezinárodní organizaci Frankofonie). MZV se též významně podílelo na zpracování Bezpečnostní strategie ČR a Vojenské strategie ČR. Na návrh MZV vláda schválila vytvoření Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky, který působí v rámci orgánů Bezpečnostní rady státu a naváže na práci Výboru vlády pro integraci do NATO a jeho Pracovního výboru.
MZV předložilo 56 návrhů na uskutečnění zahraničních cest a návštěv a 7 návrhů na změny ve funkcích mimořádných a zplnomocněných velvyslanců.
Plán vlády uložil MZV vypracovat 4 materiály nelegislativní povahy. Tento úkol byl splněn. Nejdůležitější z těchto materiálů - Aktualizovaná verze Národního programu přípravy České republiky na členství v EU - byl vládou schválen v květnu 1999.
Zpráva o činnosti Ministerstva obrany
A. Oblast věcná
Programovým prohlášením vlády České republiky byly stanoveny základní priority k zajištění vnější bezpečnosti státu. Tomu byla podřízena veškerá činnost resortu obrany. Bylo třeba vytvořit nové branné zákonodárství, stanovit potřeby pro zabezpečení obrany státu a možných rizik ohrožení včetně jejich eliminace a v neposlední řadě vytvoření potřebného zázemí, nástrojů a činností pro možnost koaličního působení v Organizaci Severoatlantické smlouvy.
Za prvořadé při zajišťování vnější bezpečnosti státu vláda považuje plnohodnotné členství České republiky v Severoatlantické alianci - kterého jsme v letošním roce dosáhli. K realizaci těchto cílů vláda přijala celou řadu stěžejních legislativních i věcných dokumentů. Především byl zpracován a přijat zásadní dokument Vojenská strategie ČR (březen 1999).
Potřeba zpracování nové Vojenské strategie ČR vyplynula ze zásadní změny mezinárodního postavení ČR v souvislosti s přijetím do NATO. Dosavadní Vojenská strategie ČR z roku 1994 vycházela z koncepce samostatné obrany. Vstupem ČR do NATO se původní koncepce rozšířila o princip kolektivní obrany a podíl na zajišťování mezinárodní bezpečnosti.
Vojenská strategie ČR je základním koncepčním dokumentem, deklarujícím strategické záměry státu v oblasti obrany. Tento dokument je zároveň i základem pro tvorbu návazných dokumentů Ministerstva obrany, zejména pro Koncepci výstavby resortu obrany do roku 2003 s výhledem do roku 2008.
B. Oblast legislativní
Vláda připravila, schválila a předložila Parlamentu návrh komplexní právní úpravy týkající se obrany státu, ozbrojených sil a vojáků. Jedná se zejména o návrhy šesti zákonů, jejichž ústavním základem je Ústavní zákon č. 110/1998 Sb, o bezpečnosti České republiky z 22.4.1998.
Návrh zákona o zajišťování obrany ČR
Důvodem k předložení návrhu zákona o zajišťování obrany ČR je skutečnost, že právní vztahy na úseku obrany dosud upravují právní předpisy ze šedesátých let, které vycházely z tehdejší mezinárodněpolitické, vnitropolitické, ekonomické a právní situace a neodpovídají skutečnosti. Neodpovídají také ústavnímu principu, podle kterého se mohou povinnosti ukládat pouze na základě zákona a v jeho mezích. Zákonem o zajišťování obrany ČR budou právní vztahy na úseku obrany uvedeny do souladu s Ústavou ČR.
Návrh zákona o ozbrojených silách ČR
Účelem zákona o ozbrojených silách ČR je odstranit stávající roztříštěnost, nedostatečnost a neprůhlednost právní úpravy a vytvořit novou, konzistentní právní úpravu postavení, úkolů, řízení a přípravy Armády ČR včetně dalších vztahů s tím souvisejících.
Návrh zákona o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon)
Cílem nové právní úpravy branného zákona je zohlednění současných společenských a ekonomických vztahů, vytvoření souladu s ústavním pořádkem a stanovení úkolů ozbrojených sil v závislosti na jejich složení tak, aby odpovídaly současným potřebám zajišťování obranyschopnosti státu. V porovnání se současnou právní úpravou se zásadní změny týkají zejména vymezení úkolů ozbrojených sil, jejich složení, rozsahu branné povinnosti a mimořádných opatření za stavu ohrožení státu a za válečného stavu.
Návrh zákona o vojácích z povolání
Účelem navrhované nové právní úpravy je vytvořit jeden zákon, který by právní poměry vojáků z povolání upravoval komplexně. Návrh zákona upravuje především vznik, průběh, změny a skončení služebního poměru vojáků z povolání. Zahrnuje některé dosavadní osvědčené instituty a doplňuje je o nové, které vycházejí z potřeb transformace Armády ČR a z nároků na ni v souvislosti se vstupem ČR do evropských bezpečnostních struktur. Zásadní změna je navržena v pojetí služebního poměru, který není považován za celoživotní povolání, nýbrž bude uzavírán výhradně na dobu určitou podle potřeb ozbrojených sil (na 2 až 20 let) .
Návrh zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze
Důvodem k předložení návrhu nového zákona je roztříštěnost právní úpravy, její relativní zastaralost a nesoulad s čl. 4 Listiny základních práv a svobod, podle kterého se mohou povinnosti ukládat pouze na základě zákona. Je nezbytné právní poměry občanů, kteří konají základní nebo náhradní službu a vojenská cvičení, nově upravit, komplexně pojmout a zakotvit v zákoně.
Návrh zákona o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky
Předložený návrh si klade za cíl transformovat závazky vyplývající z Dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil ze dne 19. června 1951 (dále jen "NATO SOFA") a Dohody mezi členskými státy Severoatlantické smlouvy a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil ze dne 2. listopadu 1995 (dále jen " PfP SOFA"), do právního řádu ČR.
Některá ustanovení NATO SOFA jsou pro značný odstup od doby jejího přijetí překonána nebo neaplikovatelná. Proto jednotlivé smluvní strany NATO SOFA upravují podmínky pobytu cizích ozbrojených sil na jejich území vlastními zákony a z nich pak vycházejí při sjednávání dvoustranných dohod o pobytech ozbrojených sil, a to buď mezi smluvními stranami NATO SOFA, nebo mezi smluvními stranami NATO SOFA a PfP SOFA. Navrhovaný zákon neupravuje vysílání ozbrojených sil k bojové činnosti.
Včasné přijetí výše uvedených základních dokumentů a jejich praktická realizace přispěje i k hodnověrnosti České republiky jako člena NATO.
Kromě výše uvedených návrhů zákonů vláda projednala a schválila Návrh zákona o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a jejich zničení a o změně zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon ve znění pozdějších předpisů. Připraveny k projednání ve vládě jsou Návrh věcného záměru novely zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii a Návrh věcného záměru zákona o vojenské standardizaci, katalogizaci a řízení jakosti.
C. Oblast nelegislativní
V oblasti nelegislativních úkolů vypracoval resort obrany materiály související s realizací činnosti Bezpečnostní rady státu, s věcným zabezpečením vstupu České republiky do NATO, se zajištěním strategického a koncepčního rámce výstavby resortu v návaznosti na novou brannou legislativu, i materiály informačního charakteru.
Kromě již uvedené Vojenské strategie, byl zpracován a vládou schválen Návrh na zřízení meziresortního krizového štábu. Meziresortní krizový štáb je pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu pro řešení krizových situací, které bezprostředně a ve velkém rozsahu ohrožují bezpečnost ČR, s výjimkou radiačních havárií (řeší Vládní výbor pro radiační havárie), povodní (řeší Ústřední povodňová komise), nákaz a jiných hromadných onemocnění hospodářských zvířat (řeší Ústřední nákazová komise). Meziresortní krizový štáb má zřízena dvě pracoviště:
- u Ministerstva obrany při:
- vnějším vojenském ohrožení ČR,
- plnění spojeneckých závazků v zahraničí,
- účasti ozbrojených sil ČR v mezinárodních mírových humanitárních operacích,
- u Ministerstva vnitra při ostatních ohroženích.
V gesci Ministerstva obrany působí i další stálý pracovní meziresortní orgán Bezpečnostní rady státu - Výbor pro obranné plánování. Tento výbor koordinuje plánování opatření k zajištění obrany České republiky.
Vláda projednala informace o sjednaných vojenských aktivitách jednotek a štábů Armády ČR se zahraničními partnery, zprávu o činnosti Vojenského zpravodajství za rok 1998.
D. Oblast mezinárodní
V souladu s Programovým prohlášením vlády byly nejdůležitější zahraniční aktivity resortu obrany zaměřeny na plnou integraci do struktur NATO, na přistoupení k mnohostranným mezinárodním smlouvám sjednaným členskými státy NATO a na spolupráci se Západoevropskou unií. Postup jednotlivých kroků byl úzce koordinován s Ministerstvem zahraničních věcí. Oba resorty spolupracovaly i při realizaci bilaterálních zahraničních vztahů a harmonizovaly svůj postup i v rámci OBSE a OSN.
Nad rámec plánu práce vlády předložil resort obrany k projednání ve vládě dalších 39 materiálů ekonomického, organizačního a informativního charakteru. Z nich lze uvést například: zabezpečení letecké přepravy ústavních činitelů, částečná úhrada pohledávek ČR v Ruské federaci prostřednictvím letounu TU 154M a náhradních dílů k letecké technice, informace k závěrečnému vyhodnocení nasazení jednotky Armády ČR v operaci SFOR na území Bosny a Hercegoviny po ukončení mandátu, zabezpečení mezinárodních cvičení krizového managementu HEXAGRANT 99, informace o přípravě mezinárodního cvičení COOPERATIVE GUARD 99 v rámci programu Partnerství pro mír (PfP), návrh na vyslání 6. polní nemocnice Armády ČR do operace JOINT GUARDIAN, návrh na vyslání 6. polní nemocnice k plnění humanitárních úkolů a nevyzbrojeného dopravního letounu An-26 Armády ČR k plnění přepravních úkolů ve prospěch aliančních sil mimo území Svazové republiky Jugoslávie v souvislosti s řešením konfliktu v Kosovu, návrh na poskytnutí vybavení polní nemocnice Albánské republice v rámci humanitární pomoci, návrh na vybudování a poskytnutí vybavení pro uprchlický tábor na území Albánské republiky apod.
Ze zásadních záležitostí řešených resortem obrany bez projednání ve vládě je možno uvést například: přípravu a sjednání organizačních dokumentů k provedení společných výcvikových činností a jiných aktivit se zahraničními partnery v rámci PfP SOFA, přípravu metodiky poskytování vojenských výcvikových prostorů Armády ČR pro výcvik zahraničních jednotek, přípravu materiálu řešícího škody vzniklé při pobytu cizích vojsk na území ČR a při pobytu Armády ČR mimo území ČR v rámci PfP SOFA, přípravu zahraničních aktivit Armády ČR mimo území ČR včetně zabezpečování tranzitu nebo vstupu cizích ozbrojených sil na české území, přípravu operací pod vedením NATO (JOINT FORGE, JOINT GUARDIAN, EAGLE EYE), vytvoření podmínek k zajištění ochrany vzdušného prostoru ČR a integrace do systému protivzdušné obrany NATO v Evropě, přípravu resortu obrany na asociované členství ČR v ZEU, přípravu cvičení Cooperative Guard 99, provedení revize Strategické koncepce Aliance a vytvoření Metodiky obranného plánování ČR atd.
Zpráva o činnosti Ministerstva vnitra
A. Oblast věcná
Při plnění úkolů uložených vládou ČR byla v tomto období prioritou činnosti Ministerstva vnitra příprava resortu na vstup České republiky do Evropské unie a NATO.
Jedním z rozhodujících úkolů resortu je příprava reformy veřejné správy. Pro přípravu legislativního, organizačního, materiálního a personálního zajištění reformy byl zřízen samostatný úsek náměstka, který koncipuje a koordinuje přípravu dílčích koncepcí v oblastech přímo ovlivňujících kvalitu výkonu veřejné správy. V březnu 1999 projednala vláda koncepci reformy veřejné správy a po jejím projednání v Poslanecké sněmovně následně rozhodla o zásadních otázkách pojetí a postupových kroků reformy. V červnu byla rovněž přijata koncepce přípravy pracovníků ve veřejné správě. V plném proudu je příprava 17 zákonů vytvářejících legislativní rámec reformy, které již probíhají náročným připomínkovým řízením.
Požadavek vládního programového prohlášení na eliminaci přebujelosti státní administrativy je kromě toho realizován i v řadě dalších aktivit ministerstva. Například při přípravě zákona o policii jsou eliminovány duplicity v řízení a ekonomickém zabezpečení policie s významným dopadem do efektivnosti řízení.
Další aktivitou zásadní důležitosti je formování bezpečnostní politiky státu. Vedení resortu se zaměřilo na zesílení boje proti ekonomické kriminalitě. V souvislosti s plněním úkolů vyplývajících pro Českou republiku z Předvstupního paktu o boji proti organizovanému zločinu byl zpracován a v lednu 1999 předložen Vládní program boje proti korupci jakožto komplexní dlouhodobý projekt postupu státních orgánů proti tomuto negativnímu společenskému fenoménu. V souvislosti s dosavadní vzrůstající zahraniční kritikou nečinnosti ČR při potírání obchodu s padělaným a pirátským zbožím připravilo Ministerstvo vnitra pro jednání vlády Koncepci boje proti kriminalitě v oblasti duševního vlastnictví, předkládající nástin základních kroků, které je nezbytné v nejbližším období vykonat v zájmu zlepšení situace v této sféře. Byla vypracována a v únoru 1999 rozeslána do připomínkového řízení analýza situace v oblasti ochrany svědků s návrhem koncepčního řešení. V březnu 1999 byl vládě předložen také Rozbor problémů souvisejících s prostitucí a vymezení podmínek jejich systémového řešení. Průběžně byly vytvářeny předpoklady pro úspěch aktivit vyplývajících ze schválené Koncepce protidrogové politiky vlády. Připraveny byly i nové koncepce vízové politiky, procesu přidělování víz a ochrany hranic, které směřují k naplnění podmínek Schengenské dohody. Ministerstvo vnitra iniciovalo ustavení meziresortní pracovní skupiny pro schengenskou spolupráci v rámci působnosti Pracovního výboru pro integraci ČR do EU.
V souvislosti s přípravou na vstup ČR do NATO bylo Ministerstvo vnitra pověřeno koordinací civilního nouzového plánování v ČR a zastupováním ČR v této oblasti v Mezinárodním sekretariátu NATO v Bruselu, proto zahájil svoji činnost stálý pracovní orgán Bezpečnostní rady státu Výbor pro civilní nouzové plánování. Pokračovaly práce na zajištění fungování integrovaného záchranného systému (IZS).
Zakončena byla příprava předpisů souvisejících s převodem správních činností z Policie ČR na okresní úřady (návrhy zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech, zákona o občanských průkazech, zákona o cestovních dokladech a zákona o matrikách, jménu a příjmení a o opatřeních s tím souvisejících).
Ministerstvo vnitra pokračovalo v budování systému prevence kriminality a v realizaci preventivních aktivit. V rámci Komplexního součinnostního programu prevence kriminality a prevence drogových závislostí na místní úrovni bylo zatím ze státního rozpočtu v roce 1999 podpořeno 418 preventivních projektů v 50 městech České republiky.
Významným úkolem bylo zabezpečení voleb do Senátu Parlamentu České republiky a do zastupitelstev v obcích v listopadu 1998.
Probíhala příprava řady právních předpisů přibližujících ČR podmínkám přijetí do evropských integračních struktur. K uvedeným předpisům patří zákon o azylu a zákon o pobytu cizinců, které mají reagovat na stoupající příliv cizinců do vyspělých evropských států, zpřísnit vízovou praxi, zavést přechodný a trvalý pobyt namísto krátkodobého, dlouhodobého a trvalého, a zavést dále instituty "dočasného útočiště" a "strpění".
Pokračovala spolupráce s Ministerstvem spravedlnosti při přípravě trestněprávních kodexů. Ministerstvo vnitra také připravovalo a připravuje návrhy věcných záměrů nových zákonů o Policii ČR a o služebním poměru příslušníků Policie ČR. Cílem těchto aktivit je vytvořit podmínky pro efektivnější potírání kriminality.
Vypracován byl návrh novely zákona ČNR č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, kterou se řeší problematika financování politických stran.
V oblasti řízení Ministerstva vnitra došlo k 15. září 1998 ke změnám, jejichž základním cílem bylo zejména zvýšit odpovědnost ministerstva za kvalitní přípravu reformy veřejné správy. Podle nynějšího modelu se jeden náměstek ministra zabývá reformou veřejné správy, další legislativními otázkami a místní správou; zbývající dva náměstci řídí útvary, v jejichž kompetenci je problematika vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku a ekonomické zabezpečení resortu. Do přímé podřízenosti ministra byl zařazen odbor personální práce a vzdělávání a odbor ekonomické kontroly. Organizační model ministerstva není možné považovat za model uzavřený. Bude dále modifikován podle aktuální situace a potřeb řízení.
Od 1. listopadu 1998 byl od Ministerstva vnitra delimitován Národní bezpečností úřad a k realizaci zákona č. 148/98 Sb., o utajovaných skutečnostech, byl v rámci ministerstva zřízen bezpečnostní management. Ze stejného důvodu bylo na Policejním prezidiu ČR zřízeno bezpečnostní oddělení.
Personálně bylo stabilizováno vedení Policejního prezidia ČR. Vedení resortu zahájilo práci na řešení ekonomických podmínek fungování Policie České republiky. Součástí tohoto řešení je i schválení tezí sociálního programu pro příslušníky Policie České republiky a zaměstnance Ministerstva vnitra.
Ministerstvo vnitra soustavně a velmi pozorně sleduje a analyzuje vývoj politické situace v Kosovu, oblast nelegální migrace a její dopady do uprchlické agendy. Ve spolupráci s vedením policie je připravován návrh řešení zefektivnění ochrany státních hranic včetně systému výkonu služby cizinecké a pohraniční policie se zaměřením na česko-slovenskou hranici. Byly rozšířeny kapacity záchytných středisek a nově bylo otevřeno vyhošťovací středisko Balková. Byly připraveny projekty na další rozšíření kapacit uprchlických zařízení.
Se záměrem zefektivnit činnost úřadů vyšetřování došlo k jejich reorganizaci a ke zrušení III. odborů krajských vyšetřovacích úřadů. Také v Úřadě pro vyšetřování a dokumentaci zločinů komunismu byla k 1. 3. 1999 provedena organizační změna, která v souvislosti s blížícím se termínem promlčitelnosti některých zločinů umožní posílit vyšetřovací složky.
Výrazně byla posílena speciální stálá policejní pořádková jednotka v Praze, která je určena k nasazení proti hromadným narušením veřejného pořádku.
Ministerstvo vnitra delimitovalo k 1. 1. 1999 Ministerstvu obrany Státní letecký útvar. Současně byly vypracovány a schváleny zásady letecké přepravy ústavních činitelů, které nahradily do té doby platné zásady pro vyžadování a schvalování letecké přepravy ústavních činitelů a dalších letů. Kromě toho bylo nezbytné přehodnotit leteckou přepravu dalších osob a občanů ve státním zájmu, ale také našich občanů, kteří se ne z vlastní viny nemohou dopravit ze zahraničí zpět do vlasti. Z dlouhodobého hlediska budou odstraněním duplicit v personálním zajištění přepravy ústavních činitelů dosaženy úspory na provozních výdajích.
B. Oblast legislativní
Ministerstvo vnitra připravovalo právní předpisy dle schváleného legislativního plánu práce vlády:
Návrh zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému. V souvislosti s tvorbou návrhu zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému probíhaly přípravné práce na vytvoření krajských článků krizového řízení ze současných krajských orgánů civilní ochrany a orgánů Hasičského záchranného sboru ČR v souladu s rozhodnutím vlády o převodu civilní ochrany do působnosti Ministerstva vnitra. Součástí citovaného návrhu zákona je i vytvoření Záchranného sboru ČR na základě doporučení Bezpečnostní rady státu.
Návrh zákona o azylu a doplnění zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR. Návrh zákona byl schválen usnesením vlády ze dne 22. 3. 1999 č. 238.
Návrh zákona o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých dalších zákonů. Návrhy byly dokončeny a dne 6. 11. 1998 předloženy vládě.
Návrh věcného záměru novely zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Návrh byl dokončen a dne 29. 12. 1998 předložen vládě.
Návrh novely zákona č. 288/1995 Sb., o zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998. Návrh byl dokončen a dne 31. 12. 1998 předložen vládě.
Návrh zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech. Návrh zákona o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (zákon o cestovních dokladech). Návrh zákona o občanských průkazech. Návrh zákona o matrikách, jménu a příjmení a o opatřeních s tím souvisejících. Návrhy zákonů byly předloženy vládě a dne 16. 6. 1999 schváleny.
Návrh zákona o nabytí státního občanství České republiky bývalými státními občany Československa a České republiky. Návrh byl 30. 12. 1998 předložen vládě.
Návrh zákona o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv. Návrh byl dne 4. 1. 1999 předložen vládě.
Návrh věcného záměru novely zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů. Návrh byl dne 29. 1. 1999 předložen vládě.
Návrh věcného záměru zákona o obcích. Návrh věcného záměru zákona o hlavním městě Praze. Návrh věcného záměru zákona o okresních úřadech. Návrh věcného záměru zákona o působnosti a orgánech vyšších územních samosprávných celků. Návrh věcného záměru zákona o volbách do vyšších územních samosprávných celků. Do 30. září 1999 mají být na základě usnesení vlády ze dne 26. 5. 1999 č. 511 připraveny návrhy zákonů bez předkládání návrhů věcných záměrů těchto zákonů.
Návrh novely zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Návrh byl dne 31. 12. 1998 předložen vládě.
Návrh věcného záměru zákona o sdružování občanů ve spolcích. Návrh byl 31. 3. 1999 předložen vládě, zatím nebyl projednán.
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 262/1994 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích, ve znění nařízení vlády č. 20/1997 Sb. Návrh byl připraven nad rámec schváleného legislativního plánu práce vlády z důvodu naléhavosti k valorizaci odměn členům zastupitelstev v obcích. Byl předložen vládě dne 13. 1. 1999.
C. Oblast nelegislativní
Dle schváleného nelegislativního plánu práce vlády, a nad rámec tohoto plánu, plnilo Ministerstvo vnitra řadu nelegislativních úkolů:
Stanovení početních stavů příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR na rok 1999. Schváleno usnesením vlády ČR č. 691 ze dne 19. 10. 1998.
Návrh opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu - Akční program zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Vláda usnesením č. 681 ze dne 19. října 1998 schválila.
Návrh na přistoupení k Evropské úmluvě o kontrole nabývání a vlastnictví střelných zbraní soukromými osobami. Schváleno usnesením vlády ČR č. 98 dne 1. února 1999.
Návrh věcného a časového zajištění účinné ochrany státních hranic České republiky se Slovenskou republikou před ilegální migrací občanů třetích států. Splněno.
Návrh koncepce modernizace vízového procesu. Dne 18. 11. 1998 vláda schválila usnesením č. 748 MVP.
V návaznosti na modernizaci vízového procesu (a podle usnesení vlády č. 673/1997 o aktualizaci koncepce boje proti organizovanému zločinu) předložilo MV vládě ještě další dva materiály: Návrh opatření k eliminaci negativních jevů doprovázejících institut Pozvání k návštěvě pro cizince (vláda ČR schválila v usnesení č. 523 ze dne 12. 8. 1998) a Harmonogram opatření k výrobě a užití nového tiskopisu Pozvání k návštěvě České republiky pro cizince a pro vytvoření systému komplexní evidence v rámci tohoto Institutu (vláda ČR schválila v usnesení č. 848 ze dne 16. 12. 1998).
Návrh opatření souvisejících s převedením gesce za zpracování zákonů o provozu na pozemních komunikacích z Ministerstva vnitra na Ministerstvo dopravy a spojů a s činností Rady vlády pro bezpečnost silničního provozu. Vláda usnesením č. 754 ze dne 18. listopadu 1998 schválila.
Zabezpečení integrace osob s přiznaným postavením uprchlíka a cizinců, kterým bylo v důsledku jejich zdravotního postižení uděleno povolení k trvalému pobytu na území České republiky v roce 1999. Schváleno usnesením vlády ČR č. 847 ze dne 16. 12. 1998.
Uvolnění finančních prostředků na rok 1999 na pomoc při zajištění hmotných podmínek trvalého pobytu na území České republiky pro cizince s prokázaným českým původem (krajany), žijící ve vybraných vzdálených nebo ohrožených teritoriích. Schváleno usnesením vlády ČR č. 846 ze dne 16. 12. 1998.
Evropská dohoda o zrušení vízové povinnosti pro uprchlíky. Schváleno usnesením vlády ČR č. 819 ze dne 9. 12. 1998.
Informace o řešení územního dluhu České republiky vůči Polské republice. Vláda vzala na vědomí dne 23. prosince 1998.
D. Oblast mezinárodní
V oblasti mezinárodní spolupráce Ministerstvo vnitra zajistilo podepsání Evropské dohody o zrušení vízové povinnosti pro uprchlíky, zabezpečilo přistoupení k Evropské úmluvě o státním občanství a podpis Evropské charty místní samosprávy. Dále byl zajišťován přístup k Evropské úmluvě o uznání právní subjektivity mezinárodních nevládních organizací, která vyžaduje především změnu řady vnitrostátních předpisů. Významné byly také aktivity resortu v oblasti navazování mezinárodní policejní spolupráce. Kromě komplexní přípravy vysílání policejních styčných důstojníků zahraničním bezpečnostním sborům byly uzavřeny také některé mezinárodní smlouvy o boji s organizovaným zločinem, z nichž nejvýznamnější je smlouva uzavřená v březnu 1999 s Itálií. Ministerstvo vnitra pokračovalo ve vytváření předpokladů pro harmonizaci právních předpisů (ve své působnosti) s právem EU (předložilo již zmíněné návrhy nových zákonů o azylu a pobytu cizinců). Současný stav harmonizace byl projednán v rámci screeningových jednání o kapitole "Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitra, Shengen v březnu t.r., připravilo aktualizovanou verzi Národního programu přípravy ČR na členství v EU v částech spadajících do jeho kompetence. Pokračovalo v zajišťování technické pomoci pro resort vnitra v rámci programu Phare.
Velmi ceněny představiteli sousedních i dalších států jsou realizované iniciativy MV k zajištění spolupráce v boji proti nelegální migraci a organizovanému zločinu ve všech jeho formách. Současně jsou se sousedními i dalšími státy podepisovány smlouvy o vzájemné spolupráci policejních složek a o vzájemné pomoci při živelních katastrofách a mimořádných haváriích (Slovensko, Rakousko, Maďarsko, v jednání je Polsko a SRN).
Zpráva o činnosti ministra vlády
Vláda ve svém programovém prohlášení vyhlásila jako jeden ze základních cílů zesílení boje proti ekonomické kriminalitě, prověření podezřelých finančních operací včetně minulých privatizačních kauz. K tomuto vláda ustavila Výbor na ochranu ekonomických zájmů a Koordinační a analytickou skupinu. Koordinační a analytická skupina je nejmladším poradním orgánem vlády v kompetenci ministra bez portfeje. Usiluje o zlepšení spolupráce mezi hospodářskými a represivními ústředními orgány státní správy (ministerstva financí, průmyslu a obchodu, spravedlnosti, vnitra, obrany a BIS) při ochraně ekonomických zájmů státu.
Velké množství občanů i podniků akci Čisté ruce uvítalo a zahrnulo Úřad vlády množstvím podnětů. Vláda nejprve zkoumala skladbu statutárních orgánů a dozorčích rad podniků a obchodních společností s většinovou účastí státu. Posuzovala činnost a vazby jednotlivých jejích členů z hlediska možného ohrožení ekonomických zájmů státu. Vazby a činnosti jednotlivých osob byly mnohdy velmi zvláštní. Při bližším zkoumání však posuzovatelé museli konstatovat, že tito lidé neporušovali platné zákony. Jediným výstupem tedy zůstaly podněty k úpravě těch zákonů, které velmi nestandardní chování schopných podnikatelů umožňovaly. Koordinační a analytická skupina připravila návrh právní úpravy pro vznik finanční policie a finanční prokuratury, návrh na vznik útvaru finančního zpravodajství v BIS.
Souběžně s touto činností měl každý z ministrů úkol oživit činnost svého vnitroresortního kontrolního útvaru tak, aby byl schopen vyvozovat osobní odpovědnost za pochybení v určené pravomoci jednotlivých pracovníků státní správy.
Brzy po svém jmenování vláda definovala zásady své komunikace se zpravodajskými službami s tím, že služby musí poskytovat relevantní informace, důležité pro rozhodování vlády. Vláda hodlala využít pomoci civilních zpravodajských služeb při zajištění ochrany ekonomických zájmů státu a při realizaci zákona č. 148/98 Sb., o utajovaných skutečnostech.
Působnost ministra bez portfeje se proti předchozí vládě změnila. Rada pro národnostní menšiny a Meziresortní komise pro otázky romské komunity přešly do gesce vládního zmocněnce pro lidská práva. V kompetenci ministra bez portfeje zůstal Vládní výbor pro zdravotně postižené občany a Rada pro nestátní neziskové organizace. Navíc se ministr bez portfeje stal výkonným místopředsedou Rady pro zpravodajskou činnost a stejnou kompetenci získal k Meziresortní protidrogové komisi. V souvislosti se zajištěním akce Čisté ruce se stal ministr bez portfeje členem vládního Výboru na ochranu ekonomických zájmů a předsedou jejího poradního orgánu Koordinační a analytické skupiny.
Všechny součásti kompetence ministra vlády jsou průřezovými poradními orgány vlády.
Rada pro zpravodajskou činnost
Rada pro zpravodajskou činnost koordinuje spolupráci zpravodajských složek Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Bezpečnostní informační služby, nově také Národního bezpečnostního úřadu. Do vlády byl předložen a vládou schválen Návrh věcného záměru zákona o kontrole zpravodajských služeb Parlamentem ČR. K předložení ve vládě je připraven Návrh věcného záměru novely zákona č. 154/1994 Sb. o Bezpečnostní informační službě, kterým bude zpřesněna zákonná úprava týkající se zpravodajských prostředků a služebního poměru, a Návrh věcného záměru novely zákona č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách, který si klade za cíl navrhnout efektivnější strukturu systému zpravodajských služeb, zpřesnění postavení, podřízenosti a působnosti .
Kancelář Rady pro zpravodajskou činnost dále zajišťuje činnost Pracovní skupiny 32.00. (Skupina je součástí "Skupiny 32 pro schengenskou spolupráci včetně volného pohybu osob", spadající pod "Pracovní výbor pro integraci ČR do EU"). Zajišťuje rovněž agendu vettingu (administrativní šetření z hlediska významných ekonomických zájmů státu k osobám, které mají hájit zájmy státu ve statutárních a kontrolních orgánech podniků, ve kterých stát vlastní více než 30 %).
Rada vlády pro nestátní neziskové organizace
Rada pro nestátní neziskové organizace koordinuje činnost v příslušné oblasti mezi resorty Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, dále Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra a ministerstva obrany.
Sekretariát Rady vlády pro nestátní neziskové organizace na základě usnesení vlády zorganizoval výběrové řízení a následně Rada vlády pro nestátní neziskové organizace navrhla rozdělení prvních 500 mil. Kč z Nadačního investičního fondu ve prospěch vybraných nadací. Výsledný materiál Návrh vlády na rozdělení finančních prostředků získaných prodejem akcií určených pro nadační investiční fond v první etapě vláda v květnu 1999 schválila a postoupila jej ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu. Do konce června bude vládě předložen Návrh na zajištění a provozování veřejně přístupného informačního sytému o nestátních neziskových organizacích a do konce července Rozbor financování občanských sdružení, účelových zařízení církví, obecně prospěšných společností, nadací a nadačních fondů ze státního rozpočtu ČR.
Sekretariát Rady monitoruje systém a procedury poskytování státních dotací na projekty nestátních neziskových organizací. Sekretariát zpracoval a vláda přijala Zprávu o spolupráci ústředních orgánů s nestátními neziskovými organizacemi v oblasti lidských práv.
Meziresortní protidrogová komise
Meziresortní protidrogová komise koordinuje činnost v příslušné oblasti mezi resorty Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, dále Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany. Komise připravila Výběrové řízení na dotace programů prevence ze státního rozpočtu v roce 1999. (Tomu předcházelo zpracování plánu výběrového řízení a zabezpečení účasti protidrogových koordinátorů na jednání výběrové komise, zpracování výsledků jednání výběrové komise a rozeslání podkladů resortům k připomínkovému řízení, schválení navržených dotací na jednání Meziresortní protidrogové komise).
Vláda projednala prodloužení platnosti "Pravidel pro čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu na protidrogovou politiku okresních a magistrátních úřadů a úřadů statutárních měst, schválených pro r. 1997 a 1998, i pro rok 1999.
Dále vláda projednala Výroční zprávu o stavu protidrogové problematiky v České republice za předcházející kalendářní rok (každoroční předložení zprávy na schůzi vlády je stanoveno Statutem Meziresortní protidrogové komise).
Komise obnovila činnost Rady zástupců resortů, její nový statut a jednací řád. Rada zástupců resortů se na svých pravidelných jednáních (1x měsíčně) zabývá několika tematickými okruhy, především metadonovým programem v ČR, licenčním a akreditačním programem, analýzou dopadů nové drogové legislativy v ČR, mapováním sítě léčebných zařízení (vytvoření databáze léčebných zařízení).
Meziresortní protidrogová komise vytvořila jednotná pravidla pro financování státní protidrogové politiky, zabývala se distančním vzděláváním okresních protidrogových koordinátorů (včetně organizace závěrečných zkoušek), kontrolou plnění úkolů vyplývajících z Koncepce a programu protidrogové politiky vlády na období let 1998 - 2000.
Meziresortní protidrogová komise se zúčastňuje na zahraničních projektech, jako jsou PPP (Spojené království Velké Británie a Severního Irska a Spojené státy americké), IEDATTP (trénink okresních protidrogových koordinátorů, Rada Evropy), Sub-regional Project Meeting - Harm Reduction (Frankfurt - leden 1999), vytváření protidrogových strategií na místní úrovni (Praha - leden 1999, Drug Demand Reduction (Brusel- únor 1999), Comission on Narcotic Drugs (Vídeň - březen 1999), zasedání stálých korespondentů Group Pompidou Rady Evropy (duben 1999).
Vládní výbor pro zdravotně postižené občany
Vládní výbor pro zdravotně postižené občany koordinuje činnost v příslušné oblasti mezi resorty Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, dále Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany.
Nový Vládní výbor se rozhodl převzít Národní plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením v původním znění s tím, že vypracoval dodatek, ve kterém upravil termíny plnění jednotlivých opatření tak, aby byly v souladu s plánem legislativních prací nové vlády a finančními možnostmi jednotlivých resortů. Národní plán s novými termíny opatření byl předložen jako materiál pro informaci na schůzi vlády. Sekretariát Vládního výboru pro zdravotně postižené občany provádí průběžnou kontrolu plnění úkolů tohoto plánu.
Sekretariát Výboru sleduje přípravy 5. světové abilympiády zdravotně postižených, která se bude konat v roce 2000 v Praze a za kterou vláda převzala záruku. O stavu příprav informuje vládu.
V březnu 1999 vláda projednala změnu Statutu Vládního výboru pro zdravotně postižené. Usnesením vlády bylo rozšířeno předsednictvo Výboru a odpovídajícím způsobem upraven statut Výboru. V současné době je v čele Výboru předseda vlády spolu s výkonným místopředsedou (ministr bez portfeje) a pěti místopředsedy (ministr práce a sociálních věcí, ministr školství, ministr zdravotnictví, zmocněnec vlády ČR pro lidská práva a předseda střechové organizace zdravotně postižených), kteří jsou jmenováni vládou. Včetně předsednictva má výbor 19 členů. Z další činnosti Vládního výboru je možné uvést: Vyhlášení a realizaci 5. ročníku Ceny Vládního výboru zdravotně postižených občanů za nejlepší díla s tematikou propagující péči o problematiku zdravotního postižení. Ceny za loňský rok byly předány autorům na slavnostním shromáždění k Mezinárodnímu dni zdravotně postižených konaném v Lichtenštejnském paláci dne 18. 12. 1998.
Na Akci "Moře dětem", naposledy organizované v prosinci roku 1998, se setkávají děti s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí se sponzory, jejichž finanční dary umožňují každoroční léčebné přímořské pobyty těchto dětí.
Nestátní neziskové organizace se z velké části zabývají problematikou péče o zdravotně postižené občany a o občany s drogovou závislostí. Pomáhají však také vytvářet občanskou společnost v dalších oblastech života (kultura, vzdělání, životní prostředí, menšiny, lidská práva).
[ zpět na obsah ]
