Projevy a komentáře

27. 8. 2018 20:58

Andrej Babiš na poradě velvyslanců: Chtěl bych vám poděkovat za vaši práci, kterou odvádíte pro naši zemi

V pondělí 27. srpna 2018 se předseda vlády Andrej Babiš zúčastnil pravidelné porady vedoucích zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí.

Vážený pane ministře, vážené excelence, dámy a pánové,

jsem rád, že vás dnes mohu poprvé oslovit jako předseda vlády České republiky. Chtěl bych Vám poděkovat za vaši práci, kterou odvádíte pro naši zemi. Velmi často mluvíte v zahraničí za naši vládu, občas i za pana prezidenta a myslím si, že bychom si měli vyměnit názory na naši zahraniční politiku a měli zpětnou vazbu, jestli naše vláda by měla něco změnit. Děkuji za pozvání a děkuji za vaši práci. Navštívil jsem několik zemí a myslím si, že děláte skvělou práci a skvěle reprezentujete naši zemi.

Občas slýcháme, že nemáme žádnou zahraniční politiku, což je samozřejmě nesmysl. My skutečně jsme pevnou součástí Západu. Jsme členy Evropské unie a jsme spojencem v rámci NATO, a to nikdo nemůže zpochybnit. Občas jsou nějaké řeči, že nejsme dostatečně proevropští, ale není to pravda. Otázka je, jakým způsobem vystupujeme, jestli bychom skutečně nemohli být aktivnější. Já s nástupem první vlády, na kterou jsme pospíchali, protože jsem se chtěl zúčastnit Evropské rady už 14. prosince, tak se snažím, abychom byli aktivní.

Reforma EU a rozpočet

Pokud někdo mluví o „czexitu“, tak skutečně ohrožuje naši budoucnost. 83,72 % exportu směřuje do zemí EU a 66 % dovozu. Za období 2004 až 2017, když odpočítáme příjmy od našich plateb, tak jsme získali 700 mld. korun + netto, saldo. Náš HDP se za toto období zvýšil o 37 %. Ano, my samozřejmě jsme i vůči EU kritičtí. Když mluvím o tom, že chceme prosazovat naše české národní zájmy, tak to není nic protievropského. Že chceme navrhovat nějaké konkrétní řešení, tak si myslím, že je to proevropské. Záleží nám přeci na tom, aby EU fungovala dobře. Je vždycky debata o tom, co dostáváme a co odchází z naší země. Já tady teď nechci pojednávat o tom, co se stalo od revoluce v naší ekonomice. Faktem je, že někteří kritici říkají, že z naší země odchází ročně 250 mld. dividend. Ano, můžeme se vracet do období, kdy některé státní banky byly na bankrot, ale my jsme samozřejmě rádi, že zde máme zahraniční investory a my s nimi chceme pracovat. Mám v plánu s nimi jednat o tom, aby těch dividend bylo méně a více utráceli v naší zemi. Dále, aby možná perspektivně zavedli nějaké příspěvky na důchody, více podporovali sport, kulturu, charitu atd.

Evropská unie je v nelehké situaci. To, co my chceme hlavně řešit a co nás čeká, je rozpočet a migrace, ke které se ještě dostanu. Myslím si, že je stále víc hlasů o tom, že potřebujeme reformu EU, protože brexit je skutečně velice negativní signál pro EU a i pro nás, protože Velká Británie byla vždy naším spojencem v různých záležitostech – například i v tom, že nejsou v eurozóně. EU by se měla vrátit ke své podstatě a tedy ke svému původnímu poslání – tj. bezpečný a prosperující kontinent založený na společném vnitřním trhu. Já pevně doufám, že nová Komise konečně přijde s nějakým akčním plánem pro vnitřní trh, protože Delorsova vize z roku 1987 stále není naplněna a stále máme bariéry pro naše firmy a pro naše zaměstnance. Problém s dosažením čtyř základních svobod, tj. volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu stále není naplněn. Na druhé straně EU stále chrlí nějaké směrnice, stále přichází regulace. Přitom my bychom se ale měli více soustředit na ten základ – každý stále mluví o eurozóně a proč se nemluví o Schengenu? Já nepovažuji za normální, že Řecko je v Schengenu, Bulharsko a Rumunsko tam není, Chorvatsko také ne a měli bychom si definovat evropský prostor, který chceme bránit. Já vždy mluvím o „Asterix a Obelix village“, někteří se mi za to smějí – za tu vesnici, kde vevnitř všichni spolupracují, volně se pohybují a obchodují. My si musíme říci, kde je ten prostor? Zda ten prostor bude na našich přirozených hrancích, tzn. na moři, anebo ten prostor bude jinde? Bez západního Balkánu například. Ta debata je stále o eurozóně, pokud se nereformuje a pokud tam budou takové problémy, jaké jsou, a já jsem se zúčastnil eurosummitu, tak to byla podobná debata jako o migraci – Itálie proti všem. Čili to pro nás není dnes skutečně téma. To, že je někde stejná měna, to je fajn, ale já si myslím, že i z hlediska budoucnosti naší ekonomiky a vlivu a nezávislosti naší České národní banky je to velice důležité. Evropa bude mít příští rok evropské volby, a ty si myslím, že budou nesmírně důležité. My musíme bojovat za to, aby se ta Evropa změnila a nastala skutečně nějaká změna, aby byla posílena role Evropské rady, aby byla větší role členských států a opět nebyla Evropská komise zpolitizována. Abychom se opět nedostali do role, že nám bude někdo něco stále diktovat, a to i v rámci těch peněz, které dostáváme ze strany EU, tj. sociální peníze (např. 22 % z ESF za rozpočtové období 2014–2020). My hlavně potřebujeme investice, peníze, které se zhmotní.  Komunikace mezi Komisí a Radou musí být na kvalitativně lepší úrovni. Musí se odbourávat příslušná regulace. My samozřejmě, když jsme připravovali nějakou koordinaci příštího rozpočtu, tak nám kolegové říkali, že my máme vždy jen jednu prioritu. Já nechápu proč? Já těch priorit mám více. Za prvé považuji za skandální, že vůbec si Evropská komise dovolí navrhnout takový rozpočet, který navrhla. Ten nejenomže roste v běžných cenách nahoru na 23 %, ale vůbec nezohledňuje to, že odejde Velká Británie, a to je 15 % obyvatel EU. Takže když to přepočtu, tak to je 24,7 mld. eur. To je neuvěřitelné, že někdo nám tady navrhuje navýšení nákladů na evropské struktury téměř 25 mld. eur, to je na 7 let. Už s tím mám problém. Mám problémy s tím, že se zavádějí nové programy a oni stále mění názvy těch programů. Koheze a zemědělství klesá, a to je náš prioritní zájem, a navyšují se nějaké nové programy. V případě rozpočtu, u kterého chceme bojovat, aby se změnil, se chceme koordinovat i s ostatními zeměmi EU a někteří premiéři na to mají stejný názor jako my (např. Sebastian Kurz) a další.

Migrace

Samozřejmě se musíme podívat na jeden z největších problémů, a to je migrace. Když se podíváte na návrh rozpočtu EU, tak na příští rozpočtové období se výdaje na migraci a ochranu hranic navyšují o téměř 20 mld. eur.  A výdaje na zahraniční pomoc zemím ohroženým migrací budou 46 mld. eur. Když to vše sečteme dohromady, jsme na částce 80 mld. eur, což je 165 % celoročního českého rozpočtu. Já jsem zítra v Itálii a na Maltě a budu se ptát italského premiéra na to, zda s tím souhlasí a chce, aby Frontexu se v příštím období zvýšil rozpočet ze 1,6 mld. eur na 10,3 mld. eur. O tom má být zítřejší debata v Itálii, protože bych se nejradši vybral na návštěvu Frontexu a zeptal se jich, na co je vlastně máme? Myslím si, že státy jako je Řecko, Itálie, Malta a Španělsko by to mohly zvládnout samy, pokud bychom jim možná na to dali více peněz. Nedávno nás šéf unijní agentury Frontex upozornil na to, že migrantů stále přibývá nad těmi, které se podaří vrátit. Pokud budeme takto pokračovat, posíláme všem potencionálním migrantům vzkaz, z něhož vyplývá – snažte se za každou cenu dostat do Evropy, protože i když vás chytí, máte obrovskou naději, že tam zůstanete.  Frontex je k ruce všem členským zemím, ale ve finále, já skutečně nejsem přesvědčen o tom, že bychom měli na to navýšit rozpočet o 514 %. O tom chci vést debatu.

My jsme splnili náš slib občanům a prosadili jsme i v rámci spolupráce V4, že nebudou kvóty a budou dobrovolné relokace. Pokud já mluvím o tom, že nechci přijmout ani jednoho migranta, tak to je z toho důvodu, že to je určitý symbol toho, že na to Evropa nemá řešení a my s tím řešením přijdeme, protože my si myslíme, že je potřeba to zásadně zastavit na úrovni států – Řecko, Itálie, Malta a Španělsko – a že bychom měli vyjednávat se státy severní Afriky a aplikovat model Turecko a mít Marshallův plán pro Afriku. Zítra navštívím velitelství operace Sophia. Ten cíl operace Sophia byl rozbít operační model převaděčů ve Středomoří. Operace nadále působí mimo lybijské pobřežní vody z důvodu absence příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN a pozvání legitimní lybijské vlády. Takže ve finále tahle operace, která měla bojovat proti převaděčům, proti mafii, která vydělala v roce 2016 částku 5,7 mld. eur, migranty zachraňuje. Já říkám, že my máme přece těmto lidem pomoci, ale v jejich zemích. Priorita migrace bude velké téma pro nadcházející evropské volby a myslím, že to zásadně může ovlivnit Evropu. My se chceme podívat na celoevropské řešení, protože já si myslím, že Evropa musí zachránit svou identitu a civilizaci. Evropa musí inteligentním a humánním řešením řešit tuto nelegální migraci. Přece není normální, že my tady poskytujeme pracovní víza cizincům, kteří na to čekají půl roku nebo rok. Mimochodem, když jsem se díval na počet pracovních míst v Itálii za rok 2017 a u nás v roce 2018, tak se jedná o téměř stejné číslo. Takže ta migrace je skutečně důležitá v rámci Evropy. My chceme být aktivní. Chceme, aby i ministři na své úrovni přicházeli s návrhy. Nebudeme jen kritizovat, ale chceme přicházet s nabídkou řešení. Takže tolik k EU a migraci.

ČR a NATO

Co se týče naší účasti v NATO, tak samozřejmě já jsem se zúčastnil Dnů NATO, a to jeden den spolu s místopředsedou vlády panem Hamáčkem, letěli jsme spolu letadlem – to je také asi premiéra v rámci koalic, seděli jsme tam spolu.  My stále žijeme v procentech u HDP a mě to vždy fascinuje i u toho růstu, vždycky je to to procento. Nikdo nemluví o tom základu. Já jsem tam vystoupil a snažil jsem se prezidentovi Trumpovi vysvětlit, že to není o procentu nárůstu HDP. Řeknu příklad. Můj přítel – premiér Estonska Jüri Ratas má např. 2,08 % z HDP, což je ale jen 540 mil. dolarů. My jsme za rok 2017 měli 1,04 %, což je 2,255 mld. dolarů. My bychom se měli bavit o absolutních výdajích. Například Belgie má 0,91 % za rok 2017 a je to 4,5 mld. dolarů, což je ještě podstatně více, než má ČR. Od roku 2013 do roku 2019 se naše výdaje na obranu navýšily o 50 % a do konce roku 2024, když bychom měli dosáhnout 2 % HDP, tak to bude 150 %. Je potřeba to vnímat, ono podobné je to i s tím růstem v rámci ekonomik, ale to nechci řešit, protože někteří mají růst 4,5 % a 5 %. Například Německo, které má 1,7 % a které chvála bohu funguje neuvěřitelně – mají ke konci června neuvěřitelný přebytek ve výši 1000 mld. korun, tak pak je tento stát samozřejmě úplně v jiné pozici.

Ekonomická diplomacie

Já bych samozřejmě chtěl ještě mluvit o ekonomické diplomacii. Já si myslím, že s panem místopředsedou vlády, ministrem zahraničních věcí, se v této věci budeme snažit podporovat naše firmy. Já to i dělám, byl jsem ve Finsku, kde se mnou byli naši podnikatelé. Ale my od vás potřebujeme nebo Ministerstvo zahraničních věcí je, že bychom si měli udělat analýzu – analýzu podle teritorií, co tam vlastně chceme prodávat. Když se podíváme na bilance exportu a importu, tak samozřejmě mám na to stejný názor jako prezident Trump, když vidím, že z Číny dovážíme desetkrát více, než vyvážíme. Já jsem o tom i mluvil s premiérem Číny v Sofii. Já jsem mu řekl, že desetkrát více potřebujeme prodávat. My však potřebujeme od vás vědět, resp. od našich podnikatelů ze Svazu průmyslu a obchodu a Hospodářské komory ČR, že bychom si měli udělat mimoevropskou analýzu. Myslím si, že v rámci Evropy nás podnikatelé ani moc nepotřebují, samozřejmě pokud se nejedná o aktivity na úrovni vládních kontraktů, kde jsme samozřejmě připraveni jim pomoci. Měli bychom si udělat analýzu, do kterých teritorií půjdeme, ale velice cíleně, abychom věděli dopředu, co tam chceme prodávat a samozřejmě se budeme angažovat. Pan prezident Svazu průmyslu a obchodu Hanák byl u mě minulý týden a stěžoval si na to, že nejezdíme dostatečně do zahraničí a že je potřeba to zintenzivnit. Já s ním souhlasím a určitě se domluvíme na tom, aby naši ministři a hlavně tedy ministr průmyslu a obchodu, životního prostředí a hlavně ministr zahraničních věcí – až bude personálně vyřešen tento post, tak aby více jezdili do zahraničí a podporovali naše firmy a export, protože my dnes nevíme, co se může stát. Dnes jsme v situaci, kdy vyjednávání se Spojenými státy ohledně tarifů jsou nejasná. Doufáme, že pan prezident Trump neuvalí cla na automobily, protože to by nás mohlo poškodit a bylo by to pro nás špatně. Evropa má plno problémů. Stále máme sankce proti Rusku, i když některé země už o tom začínají mluvit. Je potřeba diskuse. Doufáme, že dojde k nějakému způsobu, jak naplnit Minské dohody a že se perspektivně najde řešení, protože mít obchodní válku z jedné strany a z druhé strany sankce za situace, kdy ještě k tomu máme problém s Tureckem, tak to určitě není dobře. Já si také myslím, že Ministerstvo zahraničních věcí by určitě mělo vyhodnocovat vaši práci, že by tu měla být nějaká zpětná vazba. Já mám vždy dotazy a potřebuji od vás informace, co se u vás děje, co bychom mohli udělat nebo jak bychom mohli pomoci. Určitě tu spolupráci můžeme ještě vylepšit. Nechci moc dlouho mluvit. Já chci jen říct, že my v zahraniční politice máme velice jasno. Máme velice jasno i v Evropě, chceme být aktivní, nechceme kritizovat a chceme navrhovat řešení. Pro nás je jasné, že se k Evropě přibližujeme, pokud přicházíme s návrhy, mluvíme, jsme aktivní v kontaktech, tak nám na tom záleží. Záleží nám na tom, aby Evropa prosperovala. Záleží nám na tom, aby eurozóna prosperovala, protože jsme proexportní ekonomika a je tedy důležité, aby se Evropa měla dobře, a tím pádem je to pro nás výhodné. To, že nejsme v eurozóně, není důležité. Oni by se možná od nás mohli také něco naučit – jak se vybírají daně, jak se snižuje státní dluh – v tom jsme jedni z nejlepších v Evropě. Takže v tomhle směru jsme aktivní a není žádný důvod se obávat, že bychom nějakým způsobem Evropu, nechci říci, opustili, ale že bychom byli jenom v pozici kritiků. Přicházíme s řešeními a myslím si, že je to dobře a jsem přesvědčen o tom, že naše vláda bude podstatně aktivnější v zahraniční politice než doposud. Já se těším na spolupráci s vámi a děkuji za možnost zde vystoupit.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie